Přehled ověřených výroků

Z opozičních politiků se k situaci s různými sazbami DPH na pivo vyjádřil například poslanec ODS a místopředseda rozpočtového výboru Jan Skopeček: „Snahu o zjednodušení daní od hnutí ANO nemůžeme očekávat, na to už jsme si za šest let, kdy je u moci, zvykli. Poslední novinka z dílny ministryně Schillerové, která zavádí na pivo tři sazby DPH, je ale úplně mimo hranice zdravého rozumu.“ Nápad se nelíbil ani Pirátovi Mikuláši Ferjenčíkovi nebo Miroslavu Kalouskovi (TOP 09) či Janu Bartoškovi (KDU-ČSL). Komplikovanost snížení sazby DPH si vysloužila také mnoho vtípků ve veřejném prostoru.

Ze strany podnikatelů a provozovatelů hostinských zařízení už však situace tak jednoznačná není. Mnoho komentářů ze strany provozovatelů pohostinských zařízení v médiích není, ty dohledatelné jsou ale prozatím jak vesměs pozitivní, tak i naopak kritické; například postoj Podnikatelských odborů, o kterém píše deník Echo24.cz. K situaci se vyjádřil předseda Podnikatelských odborů Radomil Bábek.

„Jediné co mohlo vést vládu ke změně DPH na pivu byla politika. Když řeknete, že snižujete ceny piva, tak taková vláda je populární. Současné vládě se však ukázalo, že by to bylo komplikované a došlo by ke ztrátě peněz. Proto byl vytvořen tento paskvil, tedy seznam situací, kdy se DPH počítá. Nakonec hospodský bude radši počítat neustále 21 procent, protože mu to za to nestojí,“ uvedl Bábek pro Echo24. Bábek dále zmínil obavy z kontrol, které budou v rámci změn u sazeb probíhat. Dle jeho slov státní správa vytváří cíleně komplikované prostředí tak, aby pověření úředníci mohli při podezření na porušení podmínek ze strany podnikatele okamžitě pokutovat.

Pozitivní postoj vyjádřil v pořadu Devadesátka (ČT24) prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň.

,,Jako majiteli restaurace se mi to poslouchá docela dobře,“ řekl v pořadu (9:35). ,,Se zvýšením minimální mzdy, zaručené minimální mzdy, stoupla zaručená mzda, u číšníků téměř o 20 procent, takže náklady restaurací podstatně vzrostou,“ uvedl dále (9:45). Z pohledu prezidenta minipivovarů se vyjádřil neutrálně. V tomto případě dle něj žádné změny neproběhnou, prodávat se totiž bude se stejnou sazbou.

O tématu se debatuje v souvislosti projektu Evidence elektronických tržeb, v jehož rámci by mělo dojít k poslední vlně 1. května tohoto roku. Ta by měla zasáhnout například zemědělce, řemeslníky, lékaře nebo právníky. V tomto konkrétním případě pohostinských zařízení, kterých se bude poslední vlna rovněž dotýkat, se sazba DPH u piva prodaného přímo v zařízení sníží na 10 %. V jiných případech, například u stánkového prodeje čepovaného piva nebo v případě, kdy si zákazník pivo z restaurace odnese s sebou, by sazba DPH měla zůstat na 21 %.

O snížení daně z přidané hodnoty (DPH) u veřejné dopravy se postarala novela zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty, která byla navržena skupinou poslanců hnutí STAN. V Poslanecké sněmovně byla projednána pod sněmovním tiskem 140. Novela nabyla účinnosti 1. února 2019.

Novela zákona změnila DPH u veřejné dopravy na druhou sníženou sazbu ve výši 10 %. Podle přílohy 2a zákona se snížení týká „pozemní hromadné pravidelné dopravy cestujících a jejich zavazadel s výjimkou osobní dopravy lyžařskými vleky (CZ-CPA 49)“ a „vodní hromadné pravidelné dopravy cestujících a jejich zavazadel (CZ-CPA 50)“. Pravidelnou hromadnou dopravou osob se podle zákona rozumí přeprava osob po stanovených trasách, kdy cestující nastupují a vystupují na předem určených zastávkách nebo místech podle předem stanovených jízdních řádů, schválených podle řady dalších zákonů, mimo jiné též zákonem č. 266/1994 Sb. o drahách, který mezi dráhy počítá i lanové dráhy.

Pod klasifikaci produkce (CZ-CPA) 49 (.pdf) patří i „provoz pozemních a visutých lanovek atd., poskytovaný podle jízdního řádu, je-li součástí městského, příměstského nebo metropolitního dopravního systému“ (49.31.21, str. 2). Mezi ně též patří i lanová dráha na Petřínskou rozhlednu v Praze, která je provozována Dopravním podnikem hlavního města Prahy a která je součástí Pražské integrované dopravy (.pdf, str. 3, bod b) Městská hromadná doprava (MHD)).

Snížená sazba DPH platí i na visuté lanové dráhy. K této problematice se vyjádřilo i Generální finanční ředitelství (.pdf). Snížená sazba DPH tak platí na lanové dráhy v rámci MHD i visuté lanové dráhy, neplatí však na lyžařské vleky, u kterých se nadále uplatní první snížená sazba daně ve výši 15 % (str. 2).

Daňové politice vlády jsme se již věnovali v rámci ověřování plnění vládního slibu 2. vlády Andreje Babiše: „Nebudeme zvyšovat daňovou zátěž.“ Při posledním ověřování tohoto slibu jsme dospěli k závěru, že vláda svojí činností tento slib průběžně plní. Nelze totiž říci, že by vládní kroky vedly k jejímu zvyšování.

Základním ukazatelem se pro nás stala hodnota veličiny demonstrující celkovou úroveň daňové zátěže v zemi – tzv. složená daňová kvóta, která je podílem všech daní a příspěvků na sociální a zdravotní zabezpečení na HDP. Tuto veličinu sleduje mimo jiné OECD.

Z materiálu Ministerstva financí vyplývá, že složená daňová kvóta v minulosti rostla, což však nelze připsat pouze 2. vládě Andreje Babiše. Mírný nárůst je rovněž odhadován pro rok 2019 (.pdf, str. 17), ale protože jde pouze o odhad a jelikož řadu daňových změn platných v roce 2019 (přehled MF) provedla předchozí vláda, nevyvozujeme, že by vláda tímto slib porušila.

Tabulka zachycující trend vývoje složené daňové kvóty dle posledních údajů, které vycházejí z návrhu státního rozpočtu pro rok 2020 (.pdf str. 14):

Interpretace zvyšování daňové kvóty je podle Ministerstva financí obtížná a nemusí nutně znamenat zvýšenou daňovou zátěž. Zároveň však nelze ze statistiky složené daňové kvóty v ČR vyvodit, že by daňové zatížení klesalo, a jednalo se tedy o snižování daní jako celku.

Podstatou ověřování pravdivosti tohoto výroku je, zda se hnutí ANO, mající v gesci Ministerstvo financí posledních šest let, nějakým způsobem snažilo daňovou zátěž snížit. K tomu pro nás budou klíčová opatření, která byla zavedena za účelem snížení daně.

Kriticky se k daňové politice vlády staví například článek serveru Seznam Zprávy, který ovšem připouští snižování daní (respektive kvazi-daňových výdajů) v řadě oblastí: „Patří mezi ně zavedení druhé snížené sazby DPH, sleva na dopravu pro děti, studenty a důchodce, úprava paušálů pro živnostníky nebo školkovné.“ Článek však rovněž upozorňuje na zvyšování daní: „Vzrostlo zdanění cigaret, alkoholu nebo hazardu. Jednorázovou injekci více než 16 miliard do rozpočtu přineslo také prodloužení lhůt pro vracení odpočtu DPH ze 30 na 45 dnů.“

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože ač k celkovému snižování daní nedochází, jsou dohledatelné konkrétní dílčí snahy.

V říjnu 2017 se konaly volby do Poslanecké sněmovny ČR, z nichž následně vzešla vláda tvořená stranami ANO a ČSSD, které podepsaly koaliční dohodu, s podporou KSČM. ANO má 78 mandátů a ČSSD 15 mandátů, což dohromady činí 93 mandátů z celkového počtu 200 křesel ve Sněmovně.

Pro získání důvěry v Poslanecké sněmovně byla podepsána dohoda o toleranci mezi ANO a představiteli KSČM, kteří jim díky svým 15 mandátům zajistili odhlasování důvěry vládě. Komunisté se v dohodě zavazují nejen k podpoření vlády při hlasování o důvěře, ale také k tomu, že nevyvolají hlasování o vyslovení nedůvěry do konce mandátu kabinetu. Formálně však tato vláda nedisponuje většinou v Poslanecké sněmovně.

Dodejme, že opozice – tedy strany, které nejsou vázány žádnou dohodou vůči vládním stranám – dohromady disponuje 92 mandáty a je tvořena 6 dalšími stranami (ODS, Piráti, SPD, TOP 09, KDU-ČSL a STAN). Současná vláda Andreje Babiše byla jmenována prezidentem Zemanem 27. června 2018.

Daň z přidané hodnoty řadíme mezi nepřímé daně, které jsou upraveny právem EU tzv. harmonizačním pravidlem. Toto pravidlo zahrnuje koordinaci a harmonizaci zákonu o DPH ze strany EU. Zajišťuje, aby nedocházelo k narušování hospodářské soutěže na vnitřním trhu skrze rozdíly mezi sazbami a systémy nepřímých daní. Zamezuje tedy tomu, aby podniky v jedné zemi měly výhody oproti podnikům v jiných členských státech.

DPH je upraveno směrnicí Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, která určuje povinnost členských států uplatňovat jednu základní sazbu DPH, kterou si stanoví. Tato základní sazba však nesmí být nižší než 15 % (čl. 97). Státy pak dále mohou uplatňovat jednu či dvě snížené sazby DPH (čl. 98), které nesmí být nižší než 5 % a mohou být uplatněny pouze v rámci dodání zboží a poskytnutí služeb.

Dle článku 98 musí být služby, na které se vztahuje snížená sazba, obsaženy v příloze III. Odstavec 1 přílohy III. Ten umožňuje uplatnění snížené sazby na potraviny (včetně nápojů) pro lidskou a zvířecí spotřebu. Naopak zapovídá snížení sazby daně pro alkoholické nápoje. V odstavci 12a) přílohy III jsou však mimo jiné uvedeny „restaurační a cateringové služby, přičemž je možné vyloučit dodání (alkoholických nebo nealkoholických) nápojů.“ Z výše uvedeného tedy vyplývá, že pro možnost snížení daně u piva je nutné, aby bylo dodáno v rámci restaurační či cateringové služby.

V současnosti je na pivo uvalena 21% daň. Ministerstvo financí informovalo o zavedení dvou sazeb DPH na pivo od 1. května 2020. Snížená sazba daně, v tomto případě 10 %, bude aplikována pro točené (alkoholické) pivo konzumované v restauračním zařízení. Základní 21% daň zůstane aplikována na balené a točené pivo konzumované mimo restaurační zařízení. Co se týče nealkoholického piva, nadále zůstává 15% sazba, kromě těch podávaných ve stravovacích zařízeních, kdy bude platit pouze 10% sazba. Restaurační zařízení musí obnášet podstatu restaurační služby, kde existuje například přidaná hodnota, čili obsluha, posezení, klimatizace, využití WC, úklid sklenic atp. Prodej točených nápojů do plastových kelímků u stánků v rámci sportovní či kulturní akce tak nesplňuje podstatu restaurační služby.

Projekt MOJE daně byl představen Ministerstvem financí v červnu 2016. Celý koncept byl vypracován Andrejem Babišem (tehdejší ministr financí), Alenou Schillerovou (tehdejší náměstkyně pro daně a cla) a Martinem Janečkem (tehdejší generální ředitel Finanční správy).

Samotný název projektu MOJE daně je složen z přívlastků MOderní a JEdnoduché a má tak vyjadřovat hlavní cíl – moderní a jednoduché daně. Modernizace a zjednodušení daňového systému má být uskutečněna například pomocí nového zákona o daních z příjmů, novelizace daňového řádu a zavedení elektronického portálu pro správu daní.

Zřízení online finančního úřadu bylo schváleno kabinetem Andreje Babiše na konci srpna 2019. Tato novela daňového řádu také umožňuje částečné vracení nadměrných odpočtů DPH v podobě záloh, zjednodušuje kontrolní postupy a snižuje úroky za pochybení jak daňových poplatníků, tak finančních úřadů.

„Mojí prioritou číslo jedna je spuštění on-line finančního úřadu, aby každý mohl vyřešit své daňové záležitosti rychle a pohodlně přes internet,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová. První verze nového online portálu by mohla být spuštěna v prosinci 2020. Návrh zákona v současné době míří do třetího čtení. Poslanecká sněmovna by ho podle programu měla projednat 12. nebo 14. února 2020.

Andrej Babiš v lednu 2017 na svém blogu na serveru Expres.cz označil současný zákon o dani z příjmů za „totální chaos plný výjimek“. Babiš také uvedl: „Než ho novelizovat po stopadesáté první, rozhodli jsme se na ministerstvu financí radši napsat úplně nový zákon o dani z příjmů. Ten bude napsaný tak, aby ho politici znovu jen nekomplikovali, ale případně jen měnili daňové sazby, výše odpočtů apod.“ Ministerstvo financí tento zákon Poslanecké sněmovně však dosud nepředložilo.

Přestože nový zákon o daních z příjmů nebyl stále předložen, můžeme říct, že práce na projektu MOJE daně skutečně probíhají. O postupu informuje Ministerstvo financí na svých webových stránkách. Rychlost a efektivitu této práce zde nehodnotíme.

Výrok ministra Havlíčka zmiňuje organizační složky státu (OSS), které představují jednu z forem organizace veřejné správy, v rámci níž tato složka zastupuje stát a nakládá se státním majetkem, ačkoliv nemá právní osobnost. Tento typ instituce vznikl v roce 2001 na základě zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, konkrétně pak § 3–5a zákona. Zákon vyjmenovává jako OSS například ministerstva, Ústavní soud, státní zastupitelství, Úřad vlády České republiky nebo Akademii věd. Mezi OSS patří také například hygienické stanice, Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Státní veterinární správa či jednotlivá krajská ředitelství Policie České republiky. Podrobný seznam OSS nabízí například portál ARES (pro vyhledání je potřeba zadat jako právní formu „325“ – OSS).

Mezi další hlavní formy organizace veřejné správy patří ještě příspěvkové organizace, státní podniky, veřejné výzkumné instituce nebo v případě Správy železnic státní organizace. Státní příspěvková organizace má na rozdíl od OSS vlastní právní subjektivitu (§ 54 zákona č. 219/2000, o majetku České republiky).

Pod Ministerstvo dopravy patří celkem 6 OSS, jsou jimi — Drážní inspekce (§ 53a odst. 1 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách), Drážní úřad (§ 53 odst. 1 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách), Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod (§ 55 odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví), Úřad pro civilní letectví (§ 3 odst. 1 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví), Státní plavební správa (§ 38 odst. 1 zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě) a Ředitelství vodních cest České republiky (zřízeno rozhodnutím Ministerstva dopravy č. 849/98-KM (.pdf)).

Vedle těchto OSS existuje pod ministerstvem dopravy 7 dalších podřízených organizací odlišných forem. Mezi ně patří Správa železnic (státní organizace, § 19 odst. 6 zákona č. 77/2002 Sb., o a. s. České dráhy, státní organizaci Správa železniční dopravní cesty), Řízení letového provozu (státní podnik, zřízen rozhodnutím Ministerstva dopravy č. 4283/1994-KM), Ředitelství silnic a dálnic (státní příspěvková organizace, zřízená rozhodnutím Ministerstva dopravy č. 12 164/96-KM (.pdf)), Centrum služeb pro silniční dopravu (státní příspěvková organizace, zřízena rozhodnutím Ministerstva dopravy č. 5548/00-KM (.pdf)), Centrum dopravních informačních systémů (státní podnik, zřízen rozhodnutím předsedy Správy federálních hmotných rezerv č. SP-562/90 (.pdf)), Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI, fond, § 1 odst. 2 zákona č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury) a Centrum dopravního výzkumu (veřejná výzkumná instituce, zřízena Ministerstvem dopravy (.pdf)).

Celkem tedy pod Ministerstvem dopravy funguje 13 organizací, z nichž čistě organizačními složkami státu, jak je popisuje ministr dopravy, je 6.

Druhá část výroku se podle našeho úsudku zabývá příjmy těchto organizací. Podle Monitoru státní pokladny měly jednotlivé organizace za rok 2018 (poslední dostupný celý rok) následující příjmy: Drážní inspekce 14 396 Kč, Drážní úřad 3 895 700 Kč, Ústav pro odborné zjišťování příčin dopravních nehod 538 523 Kč, Úřad pro civilní letectví 63 928 310 Kč, Státní plavební správa 6 609 727 Kč a Ředitelství vodních cest České republiky 8 523 012 Kč. Celkem tak OSS pod Ministerstvem dopravy za rok 2018 vygenerovaly 83 509 668 Kč.

Pokud bychom brali výrok ministra Havlíčka šířeji pojatý, tj. včetně 7 dalších organizací, dostaneme se na částku přesahující zmiňovaných 100 mld. Kč. Organizace měly v roce 2018 následující příjmy: Správa železnic (.pdf, kap. 4.2.2+4.15+4.18) 49 139 961 000 Kč, Řízení letového provozu (.pdf, str. 65) 4 320 107 000 Kč, Ředitelství silnic a dálnic (.pdf, str. 66) 42 937 547 377 Kč, Centrum služeb pro silniční dopravu 197 961 516 Kč, Centrum dopravních informačních systémů (.pdf, str. 21) 68 864 000 Kč, Centrum dopravního výzkumu (.pdf, str. 52) 210 176 999 Kč. Příjem SFDI (.pdf, str. 5 a 105–110) činil v roce 2018 po odečtu výdajů na Ředitelství vodních cest ČR, Správu železnic, Ředitelství silnic a dálnic a Centrum dopravního výzkumu 8 278 091 000‬ Kč. Celkem tedy zbývající organizace pod Ministerstvem dopravy získaly 105 152 708 892 Kč. Spolu s OSS se tak jedná o částku 105 236 218 560‬ Kč.

Výrok ministra Havlíčka i přes terminologické chyby ve výroku hodnotíme jako pravdivý, poněvadž počet organizací i jejich příjem je blízký hodnotám ve výroku.

Vládní návrh (.pdf) zákona, kterým se mění zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací (tzv. zákon o liniových stavbách), je v současné době projednáván v rámci 40. schůze Poslanecké sněmovny pod sněmovním tiskem č. 673.

Návrh novely byl předložen vládou 10. prosince 2019. Dne 29. ledna 2020 následně proběhla na půdě Sněmovny debata v rámci 1. čtení, v něm byl návrh přikázán k projednání na Hospodářském výboru, jehož setkání je naplánováno na 5. února 2020. Podle pozvánky na jednání (.pdf, s. 2) je návrh novely v plánu na 15:45 hodin. Další projednání na půdě Sněmovny je možné od 30. března 2020.

Cílem novely zákona o liniových stavbách je o zhruba třetinu zrychlit přípravu dopravních staveb, která v současné době trvá v průměru 13 let. Jednotlivé problematické oblasti jsou podrobně popsány v důvodové zprávě novely zákona, konkrétně od strany 88. Mezi hlavní problémy, které jsou novelou zahrnuty, patří vícestupňové povolovací a rozhodovací procesy nebo výkupy pozemků a stanovení jejich cen.

Například vydávání závazných stanovisek dotčených orgánů, které povolovací procesy prodlužují, by mělo být v případě nedodání stanoviska do určené lhůty řešeno pomocí fikce souhlasu (str. 103). „Současně se zavedením výslovné lhůty pro vydání závazného stanoviska se tedy zavádí ve stavebním zákoně řešení prostřednictvím fikce vydání souhlasného závazného stanoviska pro případ nevydání závazného stanoviska ve stanovené lhůtě,“ uvádí zpráva.

První zmínky o rekodifikaci stavebního zákona pocházejí již ze září roku 2017, kdy Ministerstvo pro místní rozvoj předložilo vládě dokument mapující problematické okruhy v oblasti veřejného stavebního práva pod názvem Rekodifikace veřejného stavebního práva-Základní teze. V návaznosti pak o rok později MMR vydalo materiál s názvem Rekodifikace veřejného stavebního práva, informace o hlavních směrech a cílech rekodifikace. Ten reaguje na vyjádření Vlády ČR, která ve svém programu prosazuje zjednodušení a zkrácení přípravy výstavby v České republice. Dokument tak seznamuje se stávající legislativou týkající se stavebního zákona a upozorňuje na problematické body a roztříštěnost právní úpravy. Zároveň však navrhuje řešení a stanovuje cíle v jednotlivých oblastech.

Ve spolupráci MMR s Hospodářskou komorou ČR byl následně vydán věcný záměr stavebního zákona, který vláda již v červnu 2019 schválila a pověřila Ministerstvo pro místní rozvoj ČR vypracovat návrh stavebního zákona.

Mezi základní změny stavebního práva patří právě zjednodušení projektové dokumentace, které má vést ke snížení byrokratické zátěže. Dále pak například redukci počtu přezkumů, jedno rozhodnutí o povolení stavby či sjednocení stávajících obecných a speciálních stavebních úřadů do nové soustavy v čele s Nejvyšším stavebním úřadem.

Leden tohoto roku je tak plný diskuzí o kompromisech v návrhu, který hodlá ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová upravit. Nejvýraznějším bodem návrhu je zřízení nového státního modelu. Momentální návrh je tak velmi kritizován a je označen za uspěchaný a nedokončený. Je tedy pravdou, že diskuze o rekodifikaci stavebního zákona probíhají momentálně na poměrně intenzivní úrovni. Původně měl zákon být účinný již od roku 2021, podle nynějších neshod se však jeho účinnost předpokládá až od poloviny roku 2023.

Diskuze je vedena nad tzv. nárazníkovou zónou okolo kulturních památek UNESCO, která je v návrhu zákona vedena pouze jako nezávazná informace. O návrhu bude s ministryní Dostálovou jednat i sněmovní pracovní skupina, která se podílela na přípravě digitalizace stavebního řízení a pomůže tak s touto problematikou. Svaz měst a obcí pak s ministryní dohodl, že úředníci zodpovědní za stavební řízení na úrovni obcí nebudou převedeni do nového státního modelu.

Co se pak týče silnic a dálnic, tak 7. listopadu 2018 vstoupila v platnost nová vyhláška upravující projektovou dokumentaci dopravních staveb. Součástí úprav územního plánování je důležité rozlišit úroveň státní a samosprávní. Návrh totiž mimo jiné omezuje střet zájmů, přičemž samospráva by měla omezené pravomoci zasahovat do státních procesů. Předpokládá se tedy zavedení realizačního nástroje na státní úrovni, který by řešil celostátní nebo evropský záměr. Tento nástroj by vkládal přípravy významných záměrů, jako jsou právě dálnice i silnice, do kompetence státu, který by tak nebyl závislý na rozhodnutí samosprávy.

Nově zprovozněné úseky dálnic za rok 2019 skutečně dohromady měří zhruba 35 kilometrů, jak tvrdí Karel Havlíček. Jedná se o tři úseky a jedno zprovoznění křižovatky. 24. června 2019 (.pdf, str. 4) bylo zprovozněno 8,1 km v úseku Bošilec–Ševětín na dálnici D3. 10. září 2019 (.pdf, str. 4) bylo zprovozněno připojení odbočovacích pruhů křižovatky Olšany na dálnici D46. 10. prosince 2019 (.pdf, str. 4) bylo zprovozněno 10,7 km v úseku Ševětín–Borek na dálnici D3. Nakonec pak byl zprovozněn nový úsek dálnice D1 v délce 14,3 km v úseku Přerov–Lipník, a to 12. prosince 2019 (.pdf, str. 4). Celkem tedy bylo zprovozněno 33,1 km nových dálnic. V loňském roce nebyl zprovozněn žádný zmodernizovaný úsek dálnice D1.

Na Slovensku bylo uvedeno do provozu 14,4 kilometrů dálnic, tedy méně než v České republice. Maďarsko pak ze zemí Visegrádské čtyřky stavělo minulý rok nejvíce, skoro 150 kilometrů. Nepravdivá je však část výroku, kde ministr dopravy porovnává výstavbu dálnic v Polsku a u nás. V Polsku bylo v roce 2019 otevřeno téměř 60 kilometrů dálnic, tedy více než v České republice. Konkrétně se jednalo o čtyři úseky dálnice A1.