Přehled ověřených výroků

Vojtěch Pikal se stal členem Pirátské strany v únoru roku 2012. Aktuálně je Vojtěch Pikal 5. místopředsedou Poslanecké sněmovny, členem republikového výboru a členem republikového předsednictva. Republikové předsednictvo je složeno z předsedy a čtyř místopředsedů. Pikal byl v letech 2014–2017 1. místopředsedou Pirátské strany a 11. ledna 2020 byl zvolen 2. místopředsedou.

Mikuláš Ferjenčík byl několikrát zvolen do republikového předsednictva, 2. místopředsedou Pirátské strany byl v letech 2010–2012 a 2013–2014. Třetím místopředsedou byl v letech 2012–2013 a v roce 2010. Členem Pirátů je pak již od roku 2009.

11. a 12. ledna 2020 v Ostravě proběhlo celostátní fórum Pirátské strany. Mimo jiné zde proběhly volby na pozici předsedy a místopředsedů Pirátské strany.

Ve volbách na předsedu Pirátské strany kandidovali Ivan Bartoš, Vojtěch Pikal a Mikuláš Ferjenčík. Kandidáty nominovali členové Pirátské strany, popř. krajské organizace. Volba předsedy v Pirátské straně probíhá ve 2 kolech. Každý člen Pirátské strany, který se hlasování účastní, může „podpořit všechny kandidáty, kteří jsou pro něj přijatelní“. Celkem se hlasování zúčastnilo 653 členů Pirátů. V prvním kole získal Ivan Bartoš 606 hlasů, Vojtěch Pikal 376 a Mikuláš Ferjenčík 261. Do druhého kola tak postoupili Vojtěch Pikal a Ivan Bartoš. Vojtěch Pikal svou kandidaturu stáhl, takže staronovým předsedou Pirátské strany se stal Ivan Bartoš.

Probíhaly také volby 4 místopředsedů Pirátské strany (republikové předsednictvo sestává z předsedy a čtyř místopředsedů). Na pozici místopředsedy kandidoval také Vojtěch Pikal. První místopředsedkyní byla zvolena Olga Richterová. Vojtěch Pikal byl poté zvolen 2. místopředsedou Pirátské strany.

Na sněmu Pirátské strany, který se uskutečnil v sobotu 11. ledna 2020, se konala volba předsedy strany a také volba místopředsedů. Post předsedy strany obhájil Ivan Bartoš. Funkci prvního místopředsedy získala Olga Richterová, druhého místopředsedy Vojtěch Pikal. Post třetího místopředsedy obsadil poslanec Radek Holomčík a post čtvrtého místopředsedy získal Martin Kučera.

Samotný Vojtěch Pikal kandidoval i na předsedu strany. V prvním kole volby se utkal s Ivanem Bartošem a Mikulášem Ferjenčíkem. Ivan Bartoš první kolo volby vyhrál se ziskem 606 hlasů. Na druhém místě se umístil Vojtěch Pikal s 376 hlasy a na třetím Mikuláš Ferjenčík s 261 hlasy. Do druhého kola volby se tedy kvalifikovali Ivan Bartoš a Vojtěch Pikal. Avšak Vojtěch Pikal před konáním druhého kola volby odstoupil.

Na posty místopředsedů Pirátské strany původně kandidovalo celkem devět kandidátů, včetně dvou uchazečů o post předsedy strany. Poté, co post předsedy strany získal Ivan Bartoš, odstoupil ještě před prvním hlasováním Jan Bednařík. Zůstalo tedy celkem sedm kandidátů. Před samotným hlasováním podpořil poslanec Vojtěch Pikal právě Olgu Richterovou. Podpořil ji i ve svém kandidátském projevu (video, čas 40:11), který je dostupný na facebookovém profilu Vojtěcha Pikala. Olga Richterová nakonec ve druhém kole hlasování vyhrála s 288 hlasy.

Jindřich Šídlo skutečně slovní spojení „batolata s plamenometem“ použil ve svém pořadu Šťastné pondělí 30. září 2019. Konkrétně v čase 5 minut a 32 vteřin. Celá věta zní: „To jsou Piráti, nebo jak se říká mezi námi, tradičními voliči, batolata s plamenometem, která nám možná už zanedlouho budou vládnout.“ Tuto větu použil poté, co popsal vnitrostranické hlasování o účinkujících na předvolebním mítinku před volbami do EP v roce 2019. Hlasovalo se, zda na mítinku vystoupí lídr kandidátky Marcel Kolaja či poník. Vyhrál poník.

Ne zcela doslova zopakoval slovní spojení reportér serveru Seznam Zprávy Václav Dolejší, konkrétně řekl „spratci s plamenometem“. Ve svém článku popisuje svůj náhled na celostátní pirátské fórum, které se konalo mezi 11. a 12. lednem 2020. Rovněž popisuje, ze svého pohledu, dospívání strany, plány Pirátské strany do příštích voleb a také hlasování o rozpuštění strany, které je údajně nadsázkou (čas 1:31) a koná se každý rok.

Slova „batolata“ a „spratci“ jsou sice odlišná, nicméně kontext mají společný.

Slovní spojení „batolata s plamenometem“ bylo ale použito v historii vícekrát. Konkrétně v pořadu 168 hodin (čas 8:00) odvysílaném 27. října 2019 uvedl Václav Dolejší, že termín četl na Twitteru. Před odvysíláním byl na Twitteru zmíněn daný termín třikrát. A to 30. září 2019, což mohlo mít souvislost s pořadem Jindřicha Šídla. Nicméně absolutně první dohledaná zmínka tohoto termínu se táhne až k 29. září 2017, kdy ho v Hospodářských novinách uvedl Petr Honzejk s tím, že ho našel na facebookovém profilu Josefa Boušky. Prošli jsme příspěvky, ale zmínku jsme nenašli. Příspěvek mohl být ale smazán.

Byť se termín„batolata s plamenometem“ objevil již předtím, než jej použil Jindřich Šídlo, bezesporu přispěl značně k jeho popularizaci a výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Při ověřování jsme čerpali z oficiálních stránek Poslanecké sněmovny, které u jednotlivých poslanců uvádí všechny návrhy, které předložili. Prošli jsme sněmovní tisky, na kterých jsou mezi předkladateli pirátští poslanci. Například Jakub Michálek je (spolu)předkladatelem u 37 sněmovních tisků. Z toho 12 návrhů podal pouze s poslanci Pirátů, na ostatních je mezi předkladateli vždy alespoň 1 poslanec z jiné strany. Poslanec za Piráty Lukáš Černohorský má na profilu 9 návrhů, na kterých není uveden také Michálek. Z nich 1 navrhl Černohorský sám, ostatní byly všechny podány společně s poslanci i z jiných stran. Další návrhy, na kterých se nepodílel žádný nepirátský poslanec, jsou např. návrhy, které podali Jan Lipavský a Lenka Kozlová, u obou jsou jedinými předkladateli.

Celkově je ve Sněmovně 79 návrhů, které mají mezi předkladateli alespoň jednoho poslance za Piráty. Z toho pouze 15 návrhů podali Piráti sami, u ostatních návrhů byl mezi předkladateli vždy alespoň jeden poslanec z jiného klubu.

Je pravda, že pirátští poslanci nepodávají návrhy pouze společně s poslanci opozičních stran, jsou i případy návrhů, na kterých jsou jak poslanci Pirátů, tak poslanci vládních stran. Například schválenou novelu zákona o právu na digitální služby předložila velká skupina poslanců, ve které je většina pirátských poslanců společně s mnoha poslanci za vládní ANO, některými za ČSSD a dále poslanci z nevládních stran, např. z ODS, KDU-ČSL či SPD. Dále můžeme uvést návrh novely zákona o obcích, který podali poslanci za hnutí ANO (plus Antonín Staněk za ČSSD) společně s předsedou pirátského poslaneckého klubu Jakubem Michálkem, či například novelu zákona o urychlení výstavby dopravní struktury, která byla předložena skupinou poslanců, ve které jsou 2 Piráti a také 5 poslanců za vládní hnutí ANO, 2 poslanci ČSSD a někteří další z nevládních stran.

V Brně funguje koalice složená ze zástupců Pirátů, ODS, KDU-ČSL a ČSSD od podzimu 2018. Primátorkou města je pak zastupitelka za ODS Markéta Vaňková. Tuto koalici samotní koaliční partneři hodnotí jako stabilní a pozitivní, nicméně s prostorem pro zrychlení v určitých oblastech.

Na ostravské radnici nyní funguje koalice čtyř stran na formátu Piráti, ANO, KDU-ČSL a ODS s primátorem Tomášem Macurou z ANO.

Koalice na pražském magistrátu je pak složená ze zastupitelů Pirátů, Prahy Sobě a Spojených sil pro Prahu (TOP 09 + Starostové a nezávislí + KDU-ČSL) s primátorem Zdeňkem Hřibem za Piráty.

Poslední voličský průzkum volebního potenciálu, který ukazuje, kolik hlasů by strana získala, pokud by se k ní přiklonili všichni, kdo zvažují její volbu, proběhl v listopadu 2019 (.pdf).

Výzkum provedla agentura Median mezi 29. říjnem a 30. listopadem, kdy pomocí osobního dotazování nebo dotazování online s 1 126 respondenty došla k závěru, že nejsilnější volební jádro a potenciál má hnutí ANO. Volební potenciál Pirátské strany se pohybuje kolem 19,5 %. Z výsledků také vychází, že Piráti mají o něco vyšší potenciál než ODS (18,5 %), ale mají o něco slabší volební jádro. Toto volební jádro pak u Pirátů činí 6,0 %, u ODS je to 7,5 %.

Zdroj: Median

Podle Šetření prognóz makroekonomického vývoje ČR (.pdf, str. 1, 4) vydané Ministerstvem financí v listopadu 2019 by měl procentuální meziroční růst HDP v roce 2020 poklesnout z 2,5 % na 2,2 %. Tento pokles předcházel meziročnímu poklesu mezi lety 2019 a 2018, kdy za rok 2018 meziroční růst HDP činil 3,0 %.

Nedokážeme s jistotou určit, co poslanec Bartoš myslel „dlouhodobými náklady státu", a tím, že je má ANO problémy financovat už teď. Interpretovat ho však můžeme v zásadě dvěma způsoby, buď jako neudržitelnost veřejných financí, popřípadě jako problém s negativním schodkem státního rozpočtu.

Závěr zprávy Národní rozpočtové rady (NRR) o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí (.pdf, str. 50) z 11. června 2019 tvrdí, že „při zachování stávajícího nastavení vládních příjmových a výdajových politik nejsou české veřejné finance dlouhodobě udržitelné.“ To platí s přihlédnutím k odhadům makroekonomického a demografického vývoje. Ministerstvo financí se v tiskové zprávě ze stejného dne k této zprávě postavilo kladně.

Je dobré také připomenout to, že úřad Úřad NRR vznikl až na základě § 32 zákona č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, a tedy Zpráva o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí byla vydána teprve druhým rokem.

Národní kontrolní úřad ve svém stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu za rok 2018 (.pdf, str. 11) uvádí: „Tempo růstu mandatorních výdajů je z dlouhodobého hlediska vyšší než tempo růstu příjmů i výdajů státního rozpočtu, což do budoucna představuje riziko pro fiskální udržitelnost státního rozpočtu.“

Dle střednědobého výhledu státního rozpočtu ČR na léta 2021 a 2022 (.zip, D01.pdf, str. 43) bude státní dluh v absolutní hodnotě v rocích 2020, 2021 a 2022 růst, ale v poměru vůči HDP klesat. Schodek rozpočtu by se však měl dle tabulky 6 na straně 16 stále pohybovat v záporných číslech, a to na hodnotě -40,0 mld. Kč i v letech 2020, 2021 a 2022.

Dle tiskové zprávy vlády České republiky jsou celkové výdaje státního rozpočtu na rok 2020 1 618,1 miliard Kč, z čehož jde 147 miliard Kč na kapitálové výdaje. To je přibližně 9 %, což v rámci naší tolerance odpovídá uvedené jedné desetině.

Celkové příjmy a výdaje státního rozpočtu od roku 2010 lze nalézt na grafech níže. Skutečné hodnoty pro roky 2010 až 2018 lze nalézt na MONITORU. Skutečná čísla pro rok 2019 jsou uvedena v tiskové zprávě MF ČR. Rozpočtované příjmy a výdaje pro rok 2020 se nacházejí v § 1 odst. 1 zákona č. 355/2019 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2020. Výdaje i příjmy státního rozpočtu dlouhodobě rostou, a to i se započtením meziroční míry inflace dle dat ČSÚ.

Česká pirátská strana získala v krajských volbách v roce 2016 celkem 6,67 %, a zajistila si tak 3 mandáty v Zastupitelstvu Karlovarského kraje.

V karlovarském zastupitelstvu sedí Vojtěch Franta a Markéta Monsportová, ti byli při volbách kandidáty bez politické příslušnosti. Třetím zastupitelem je Josef Janů, který je členem Pirátské strany.

Rada Karlovarského kraje má 9 křesel. Za Českou pirátskou stranu v ní působí Josef Janů. Piráti jsou přitom součástí rady již od voleb v roce 2016.

Předseda Pirátů Bartoš patrně pojmem „předvolební“ myslí povolební strategii 2017, kterou Piráti zveřejnili před volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2017, v jejímž úvodu se uvádí:

„Budeme jednat se všemi ostatními politickými stranami. Naše podpora libovolné vlády je podmíněna tím, že do vlády nebudou nominováni lidé nekompetentní nebo s korupční historií. V žádném případě nepodpoříme vládu s účastí subjektů ohrožujících základy liberální demokracie nebo s historickým dědictvím likvidace demokracie v této zemi, tj. zejména s účastí KSČM, SPD nebo s převahou ANO.“ Dále se v povolební strategii uvádí: „Budeme požadovat rozumné záruky, abychom předešli zneužití moci, např. odmítneme podpořit kandidáty, kteří by byli v neustálém střetu zájmů.“

Piráti tedy skutečně podmiňují svoji podporu vlády demokratičností svých případných koaličních partnerů. Dle citované povolební strategie pak Piráti odmítají spolupráci s SPD a KSČM. Ivan Bartoš dále uvádí odmítnutí podpory vlády, v níž bude mít hnutí ANO většinu, což je rovněž v souladu s citovanou částí strategie. Bartoš dle citované povolební strategie uvádí i korupční minulost a střet zájmů jako překážku pro možnou podporu vlády.

Dále existuje i pirátská povolební strategie 2019 pro volby do Evropského parlamentu, která je v souladu s předchozím citovaným dokumentem. Uvádí se v ní:

„Chceme, aby se do vyjednávání promítly naše programové priority i personální požadavky na osoby komisařů. Eurokomisaři musejí být lidé kompetentní, bez korupčních skandálů a vazeb na lobbisty velkých korporací. (...) Odmítáme se proto podílet na tvorbě politické skupiny se stranami nedemokratickými či stranami, které nerespektují lidská práva nebo jsou principiálně proti existenci Evropské unie jako takové.“