Přehled ověřených výroků

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) komentuje mezinárodní dopad novoročního projevu předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury. Připomíná, že zahraniční politiku České republiky utváří vláda a prezident a teprve poté parlamentní diplomacie. I přesto ale Vystrčil upozorňuje na možné negativní dopady projevu např. na hospodářskou spolupráci.

Role vlády a prezidenta v zahraniční politice

Koncepci a koordinaci zahraniční politiky má na starost Ministerstvo zahraničních věcí, jehož působnost upravuje § 6 kompetenčního zákona: „Ministerstvo zahraničních věcí je ústředním orgánem státní správy České republiky pro oblast zahraniční politiky, v jejímž rámci vytváří koncepci a koordinuje zahraniční rozvojovou pomoc, koordinuje vnější ekonomické vztahy, podílí se na sjednávání mezinárodních sankcí a koordinuje postoje České republiky k nim.“ V tomto zákoně je také uvedeno, že vláda „řídí, kontroluje a sjednocuje“ činnost ministerstev. Vláda tedy prostřednictvím Ministerstva zahraničí vykonává a řídí zahraniční politiku státu. 

V článku 63 Ústavy jsou ukotveny pravomoci prezidenta, který mj. zastupuje stát navenek a může sjednávat a ratifikovat mezinárodní smlouvy. Tuto pravomoc však může přenést na vládu nebo na její jednotlivé členy, což je již učiněno rozhodnutím z roku 1993. Prezident také přijímá, pověřuje nebo odvolává vedoucí zastupitelských misí. Tyto pravomoci nicméně vyžadují kontrasignaci, tedy spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády. 

Role parlamentní diplomacie 

Podle ústavního článku 49 je k ratifikaci mezinárodních smluv zapotřebí souhlasu obou komor Parlamentu. Miloš Vystrčil však zmiňuje parlamentní diplomacii, která zahrnuje bilaterální vztahy mezi parlamenty prostřednictvím parlamentních delegací a účast členů parlamentu v mezinárodních organizacích, například v Meziparlamentní unii nebo v Parlamentním shromáždění Rady Evropy (.pdf, str. 2). Cílem těchto aktivit je zvýšení čitelnosti zahraniční politiky pro cizí země a umožnit parlamentní opozici vyjádřit se k zahraniční politice. Parlamentní diplomacie však nedisponuje výkonnou mocí a není ani upravena zákonem o zahraniční službě, který popisuje například práva a povinnosti diplomatických pracovníků.

Shrnutí

Hlavní slovo v zahraniční politice má vláda prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí. Zákon také dává určité pravomoci v oblasti zahraniční politiky prezidentovi. Výkon některých jeho pravomocí však vyžaduje spolupodpis premiéra nebo jiného člena vlády. Součástí zahraniční politiky je také parlamentní diplomacie, která ale nemá právně zakotvené funkce a nedisponuje výkonnou mocí. Výrok Miloše Vystrčila hodnotíme jako pravdivý.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil obhajuje vyjádření ukrajinského velvyslance v ČR Vasyla Zvarycha, v němž kritizuje protiukrajinské výroky, které Tomio Okamura pronesl ve svém novoročním projevu. Podle Vystrčila byla slova ukrajinského velvyslance v souladu s jeho rolí, protože velvyslanci jsou odpovědni hájit dobré jméno a zájmy vysílající země.

Vídeňská úmluva o diplomatických stycích

Vídeňská úmluva o diplomatických stycích z roku 1961 je mezinárodní smlouvou, která kodifikuje „základní formy vztahů mezi státy, tzn. zejména jejich bilaterální formu a podobu a dále výsady a imunity diplomatických misí a jejich personálu“ (.pdf, str. 44). Tehdejší Československo úmluvu podepsalo přímo na konferenci v dubnu 1961 a později ji ratifikovala také československá vláda a Národní shromáždění. V platnost vstoupila v dubnu 1964.

Článek 3 Vídeňské úmluvy udává funkce diplomatické mise, jako je zastupovat vysílající stát ve státě přijímajícím, chránit zájmy vysílajícího státu a jeho příslušníků ve státě přijímajícím v rozsahu dovoleném mezinárodním právem nebo podporovat přátelské vztahy mezi vysílajícím a přijímajícím státem a rozvíjet jejich hospodářské, kulturní a vědecké styky. Úmluva nezmiňuje, že cílem diplomatické mise je hájit dobré jméno své země. Miloš Vystrčil ale zjevně mluví o tom, že daná povinnost je obsažena v jiných úmluvách či zákonech.

Zmínky o „dobrém jménu“ země

Diplomatické styky upravují zákony jednotlivých zemí. U nás je to zákon o zahraniční službě, který definuje podobné povinnosti velvyslanectví jako Vídeňská úmluva. Kromě toho zákon uvádí, že diplomatický pracovník nesmí svým jednáním a projevy poškodit dobré jméno České republiky v zahraničí.

Český zákon se však na zastoupení Ukrajiny v Česku nevztahuje. Ukrajinský velvyslanec se řídí ukrajinskou legislativou, konkrétně zákonem o diplomatické službě. Podle něj je úkolem diplomatické služby zajištění ochrany národních zájmů Ukrajiny, ochrana práv ukrajinských občanů v zahraničí nebo rozvoj mezinárodní spolupráce. Zákon explicitně nezmiňuje hájení dobrého jména Ukrajiny v zahraničí. Jako jednu z úloh ukrajinské diplomatické služby však uvádí upevnění mezinárodní autority Ukrajiny a podporu jejího obrazu jako spolehlivého a předvídatelného partnera.

Závěr

Povinnosti velvyslanců upravují mj. zákony vysílajících zemí. Ukrajinský zákon o diplomatické službě, kterým se řídí ukrajinští velvyslanci, sice výslovně nezmiňuje povinnost hájit dobré jméno Ukrajiny, avšak jako jednu z úloh stanovuje zajistit ochranu národních zájmů Ukrajiny a také podporu obrazu Ukrajiny jako spolehlivého a předvídatelného partnera. Výrok Miloše Vystrčila proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) komentuje novoroční projev předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD), ve kterém se Okamura kriticky vyjadřoval k Ukrajině a Evropské unii. Vystrčil podotýká, že Okamura má jako předseda Sněmovny právo vyjádřit své názory, ve své funkci ale podle něj reprezentuje dolní komoru. Vystrčil dále dodává, že si poslanci zřejmě budou na sněmovní schůzi „vysvětlovat“, jestli Okamurova slova vyjadřují názor většiny dolní komory.

Postavení předsedy Sněmovny

Pravidla fungování dolní komory včetně postavení jejích funkcionářů upravuje zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Podle něj přísluší předsedovi Sněmovny její zastupování navenek. Mezi další úkoly předsedy patří například řízení schůzí, podepisování zákonů a usnesení či postupování schválených zákonů Senátu a prezidentovi.

Podle dokumentů Parlamentu Poslanecká sněmovna uskutečňuje mezinárodní aktivity „zejména prostřednictvím předsedy“ Sněmovny, místopředsedů a některých výborů (.pdf, str. 1). Předseda Sněmovny je tak mj. představitelem parlamentní diplomacie.

Závěr

Předseda Poslanecké sněmovny má podle jednacího řádu skutečně pravomoc zastupovat Poslaneckou sněmovnu navenek. Výrok Miloše Vystrčila proto hodnotíme jako pravdivý.

Předseda Poslanecké sněmovny a šéf hnutí SPD Tomio Okamura v novoročním projevu mluví o počtu cizinců žijících v Česku a v Praze a je toho názoru, že jejich vyšší počet zdražuje a znepřístupňuje bydlení pro české občany. Zároveň dodává, že se dle něj kvůli cizincům snižuje bezpečnost.

Počet cizinců v Praze

Podle dat z nejnovější zprávy Ministerstva vnitra o migraci bylo k 30. září 2025 v České republice registrováno 1 107 403 osob cizí státní příslušnosti (.pdf, str. 4). Dokument dále uvádí, že v Praze žilo 32,5 % všech registrovaných cizinců v České republice (.pdf, str. 4). Tento údaj nicméně popisuje podíl Prahy na celkovém počtu cizinců v Česku, nikoli podíl cizinců na obyvatelstvu hlavního města.

Při přepočtu z celkového počtu 1 107 403 registrovaných cizinců (.pdf, str. 4) to tak znamená, že jich v Praze k 30. září 2025 bylo registrováno přibližně 360 tisíc. ČSÚ předběžně uvádí, že hlavní město mělo ke stejnému datu 1 400 761 obyvatel. Cizinci tak tvořili zhruba 25,7 % obyvatel Prahy.

Závěr

Podle nejnovějších dat Ministerstva vnitra a ČSÚ pobývalo v Praze k 30. září 2025 přibližně 360 tisíc cizinců, což představuje 25,7 % všech obyvatel hlavního města. V Praze tedy cizinec není každý třetí obyvatel, ale pouze každý čtvrtý. Výrok Tomia Okamury proto hodnotíme jako nepravdivý.

Tomio Okamura (SPD) se ve svém novoročním projevu vymezuje proti vyjádření politického komentátora, který měl označit rok 2025 za katastrofu, protože se podle něj „k moci u nás prodrala spodina“. Okamura novou vládu hájí a tvrdí, že kabinet zastupuje všechny, kteří „chtějí žít v jistotě, mít dobré bydlení, dobrou práci a bezpečí pro své děti“.

Kritický příspěvek na sociálních sítích

Politolog, komentátor a člen panelu poradců prezidenta pro zahraniční politiku Jiří Pehe na konci roku 2025 zveřejnil na síti X příspěvek, ve kterém hodnotí domácí a zahraniční politický vývoj uplynulého roku. Píše v něm, že „rok 2025 byl pekelný“, a v souvislosti s domácí politickou situací uvádí, že se v České republice „k moci prodrala spodina“.

Na Peheho vyjádření na síti X již dříve reagoval i ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé sobě), který se vůči komentáři vymezil a kritizoval způsob, jakým Jiří Pehe označuje vítěze voleb.

Závěr

Komentátor Jiří Pehe ve svém příspěvku na síti X skutečně označil rok 2025 za „pekelný“ kvůli zahraničnímu a domácímu politickému vývoji a uvedl, že se „k moci u nás prodrala spodina“. Výrok Tomia Okamury proto hodnotíme jako pravdivý.

Předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura vyzývá k tomu, aby byla česká zahraniční politika po vzoru světových velmocí pragmatická a myslela především na vlastní prospěch. Jako jeden z příkladů pragmatické zahraniční politiky uvádí plán Američanů na odkoupení rusko-německého plynovodu Nord Stream.

Nord Stream 2

Nord Stream 2 je podmořský plynovod vedený po dně Baltského moře z Ruska do Německa, který kopíruje trasu paralelního plynovodu Nord Stream 1. Ve spolupráci se zahraničními firmami ho vybudovala ruská státní plynárenská společnost Gazprom a jeho výstavba probíhala v letech 2018–2021. Po dokončení měl projekt zdvojnásobit kapacitu dovozu zemního plynu z Ruska do Německa. Po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 nicméně tehdejší německý kancléř Olaf Scholz oznámil, že německé úřady neposkytnou plynovodu potřebné povolení k provozu. Evropská unie později v červenci 2025 přijala sankce, které členským státům zakazují provádět jakékoliv transakce týkající se plynovodů Nord Stream 1 a 2. 

Záměr amerického investora

V roce 2024 oznámil americký investor Stephen P. Lynch v deníku The Wall Street Journal svůj záměr plynovod Nord Stream 2 odkoupit s argumentem, že americké vlastnictví plynovodu by podle něj poskytlo výhodu při mírových jednáních s Ruskem. Plynovod v současnosti vlastní dceřiná společnost ruské firmy Gazprom, na kterou se vztahují americké i evropské sankce. K zahájení jednání o odkupu proto Lynch potřebuje výjimku od americké vlády, o kterou požádal v únoru 2024 (.pdf, str. 1). Dle think tanku Carnegie Endowment for International Peace Lynch tuto výjimku k dubnu 2025 dosud neobdržel. Think tank zároveň upozorňuje, že Německo v současné době nemá zájem o dovoz ruského plynu. Dalším problémem je i plánovaný zákaz dovozu ruského plynu do Evropy od září 2027.

Závěr

Podle amerických médií investor Stephen P. Lynch skutečně v roce 2024 přišel s plánem odkoupit plynovod Nord Stream 2 od společnosti Gazprom. Nejedná se však přímo o iniciativu vlády Spojených států amerických. Ta navíc Lynchovi dosud neposkytla výjimku, kterou ke koupi potřebuje kvůli sankcím uvaleným na ruský Gazprom. Výrok Tomia Okamury proto hodnotíme jako zavádějící.

Tomio Okamura (SPD) v kontextu novoročního projevu kritizuje bývalou vládu Petra Fialy (ODS), která podle něj může za nárůst počtu cizinců v ČR. Okamura tento trend uvádí jako příčinu několika problémů, mezi které podle něj patří např. zvyšování cen bydlení či nárůst kriminality.

Kriminalita v ČR

Data o počtu registrovaných trestných činů v ČR sbírá Policie ČR a pravidelně je zveřejňuje v měsíčním intervalu. Roční přehledy z těchto dat dále vytváří Český statistický úřad (ČSÚ). Z dat vyplývá, že počet registrovaných trestných činů naposledy meziročně vzrostl v roce 2022 a od té doby klesá. Policie v roce 2022 přisuzovala meziroční nárůst o 18,8 % (o téměř 29 tisíc trestných činů) především rozvolnění protipandemických opatření. I v roce 2022 byla nicméně kriminalita stále nižší ve srovnání s předpandemickým rokem 2019. 

K datu ověřování výroku zatím nejsou k dispozici kompletní data za celý rok 2025, přehledy Policie však mapují kriminalitu od počátku roku až do listopadu 2025. Právě poslední přehled za listopad 2025 ukazuje, že ve srovnání se stejným obdobím roku 2024 počet evidovaných trestných činů rovněž klesl (.xlsx, .xlsx). Rozdíl dosahuje zhruba 2 800 skutků.

Kriminalita cizinců v ČR

Policie ve svých statistických přehledech rovněž uvádí, kolik z objasněných trestných činů spáchali cizinci. Z dat vyplývá, že tento počet v období let 2020–2024 rostl.

Jak jsme již zmínili, data k roku 2025 jsou dostupná pouze do konce listopadu. Za období leden–listopad 2025 dosáhl počet objasněných trestných činů spáchaných cizinci 7 826 (.xlsx), tedy asi o 860 skutků méně než za stejné období v předchozím roce (.xlsx). Podle těchto posledních dostupných dat tak počet objasněných trestných činů, které spáchali cizinci, meziročně klesl.

Počet obyvatel ČR i cizinců v ČR se v čase vyvíjel. Množství cizinců např. v roce 2023 meziročně kleslo, v ostatních rocích období let 2017–2024 naopak rostlo. Přidáváme proto také srovnání celkové míry kriminality a míry kriminality mezi cizinci, které zohledňuje velikost populace v daném období. Počet trestných činů spáchaných cizinci proto v následujícím grafu vyjadřujeme vůči celkové populaci cizinců v ČR. Tento údaj srovnáváme s celkovou kriminalitou vyjádřenou vůči celkové populaci ČR.

Jak ukazuje graf, míra kriminality vyplývající z objasněných trestných činů je u cizinců v ČR vyšší ve srovnání s celorepublikovým průměrem. Celorepubliková míra kriminality v roce 2024 meziročně mírně klesla, v případě cizinců v ČR se míra kriminality naopak mírně zvýšila. 

Poslední dostupná data o počtu obyvatel ČR a počtu cizinců zveřejnily ČSÚ a Ministerstvo vnitra za září 2025 (.pdf, str. 4). Pokud tato data použijeme k přepočtu objasněných trestných činů na populaci, za období leden–listopad 2025 spáchali cizinci 7,1 trestných činů na 1 000 cizinců (.xlsx). To je méně než ve stejném období předchozího roku, kdy šlo o 8,1 trestných činů na 1 000 cizinců (.xlsx). V obou obdobích tyto hodnoty převyšovaly celorepublikový průměr.

Závěr

Tomio Okamura má pravdu v tom, že kriminalita cizinců v ČR je poměrově vyšší než celorepublikový průměr. Svým výrokem však vytváří dojem, že dochází k celkovému nárůstu kriminality. Ta ale podle dat Policie naposledy meziročně vzrostla v roce 2022 a od té doby klesá. V dlouhodobém měřítku se snížil také počet trestných činů i míra kriminality v rámci všech obyvatel ČR i cizinců. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura ve svém novoročním projevu vyjmenovává úkoly pro novou vládu Andreje Babiše. Jednou z priorit by podle něj mělo být narovnání podmínek pro české firmy, aby nebyly znevýhodněné na evropském trhu. Nový kabinet by se však dle Okamury měl zaměřit také na běžné občany a dodává, že se 47 % rodin platících nájem nachází v příjmové chudobě.

Míra chudoby českých domácností 

Míru chudoby dle typu domácnosti v ČR popisuje analýza (.pdf), kterou na konci roku 2025 zveřejnila Platforma pro sociální bydlení. Podle této publikace je bydlení v nájmu hlavním rizikovým faktorem chudoby (.pdf, str. 8). Mezi lety 2019–2024 vzrostla míra chudoby úplných rodin žijících v nájmu z 34 % skutečně až na 47 %, zatímco u ostatních úplných rodin, které většinou žijí ve vlastním bydlení, se jedná pouze o 7 %. Nejohroženější skupinou jsou samoživitelky, z nichž v nájmu žije téměř polovina (.pdf, str. 20).

Srovnání s EU

Mírou chudoby v zemích EU se zabývá Eurostat. Ten pracuje s ukazatelem rizika ohrožení příjmovou chudobou, který představuje podíl lidí, jejichž příjmy se pohybují pod 60 % mediánu (tedy úrovně příjmu, kterého dosahuje polovina lidí). Tomuto údaji se také říká hranice chudoby a její přesnou hodnotu pro Českou republiku stanovuje Český statistický úřad (ČSÚ). Metodika, kterou úřad používá, ale v minulosti čelila kritice, jelikož nezahrnuje např. inflaci nebo exekuce a statistika z velké části ukazuje spíše míru příjmové nerovnosti mezi chudým a středně bohatým obyvatelstvem dané země.

Eurostat sleduje také chudobu dle typu bydlení, přičemž pro tento výpočet srovnává příjem jednotlivých osob pomocí metriky zvané „ekvivalizovaný disponibilní příjem“. Ten představuje celkový příjem domácnosti po zdanění a dalších odpočtech vydělený počtem jejích členů podle stupnice, která přiřazuje váhu jednotlivým členům dle věku. Na rozdíl od analýzy Platformy pro sociální bydlení však nezohledňuje typ domácností.

Podle této statistiky Eurostatu bylo v Česku v roce 2024 přibližně 23 % osob v nájmu ohroženo chudobou, což je lehce pod evropským průměrem. Nejvyšší podíl takových osob byl na Slovensku a ve Španělsku, kde se pohyboval okolo 33 %.

Závěr 

Podle analýzy Platformy pro sociální bydlení, která sleduje vývoj dostupnosti bydlení, žilo v roce 2024 asi 47 % úplných rodin v nájmu pod hranicí příjmové chudoby. Výrok Tomia Okamury proto hodnotíme jako pravdivý.

Předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) v novoročním projevu kritizuje předchozí vládu Petra Fialy a podotýká, že během jejího působení byla rekordní inflace. Zjevně tak naráží na to, že se jednalo o nejvyšší inflaci v historii ČR.

Historický vývoj inflace

Vysoká inflace se projevila hned ze začátku 90. let, kdy postupná transformace ze socialistické ekonomiky na tržní ekonomiku zapříčinila prudký nárůst cen. V polistopadové éře Československo zaznamenalo největší meziroční inflaci v roce 1991, kdy došlo k jednorázové liberalizaci většiny cen a inflace dosáhla 56,6 %. V roce 1993, tedy během prvního roku existence samostatné České republiky, inflace dosáhla 20,8 %.

Jak ukazuje následující graf, po roce 1993 už míra inflace tuto hodnotu nikdy nepřesáhla. Druhá nejvyšší inflace byla naměřena během období vlády Petra Fialy v roce 2022, kdy její průměrná roční hodnota činila 15,1 %. Růst cen byl dle ekonomů zapříčiněn např. válkou na Ukrajině, energetickou krizí nebo následky pandemie covidu-19.

Závěr

Za dobu existence samostatné České republiky byla nejvyšší míra inflace naměřena hned v roce 1993, kdy dosáhla 20,8 %. Během vlády Petra Fialy v roce 2022 inflace dosáhla 15,1 %, což byla doposud druhá nejvyšší hodnota. Výrok Tomia Okamury proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

DOPLNĚNÍ a OPRAVA: Po upozornění jednoho z čtenářů jsme do textu doplnili zmínky o ratingových výhledech a opravili některé informace v tabulce.

Předseda poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) ve svém novoročním projevu kritizoval bývalou vládu Petra Fialy, kterou označil za nejhorší v historii České republiky. Jako objektivní ukazatel stavu veřejných financí označil ratingové hodnocení a zmínil, že za působení Fialovy vlády se podle něj toto hodnocení Česka vyvíjelo hůře než za jakékoli předchozí vlády od začátku tisíciletí.

Ratingové hodnocení

Ratingové hodnocení (zkráceně rating) je odborné posouzení rizika, že stát nebude schopen splácet své dluhy. Provádějí ho specializované ratingové agentury, přičemž mezi nejznámější patří Moody’s, Standard & Poor’s a Fitch Ratings. Tyto agentury hodnotí země na základě řady faktorů, mezi které patří ekonomická výkonnost země, stav veřejných financí, výše zadlužení, politická rizika či institucionální vyspělost. Výsledkem jsou investiční stupně (např. AAA, AA, A atd.), které slouží investorům k orientaci, jak bezpečné je půjčovat danému státu peníze.

Vedle samotného ratingu zveřejňují agentury také tzv. ratingové výhledy, které mají za cíl naznačit budoucí vývoj ratingového hodnocení (.pdf, str. 8). Přesnost či nesprávnost výhledu se nicméně odrazí až v následném ratingovém hodnocení. Tomio Okamura se navíc ve výroku o výhledech nezmiňuje. Z těchto důvodů budeme v našem ověření srovnávat samotné ratingové hodnocení za jednotlivých českých vlád, nikoliv zmíněné výhledy.

Vývoj ratingového hodnocení České republiky

Z dostupných dat o vývoji ratingu ČR od hlavních tří agentur vyplývá, že v období Fialovy vlády, tedy v letech 2021 až 2025, se hodnocení České republiky u u žádné z agentur nezměnilo. Moody’s po celé období hodnotila Česko stupněm Aa3, zatímco Standard & Poor’s a Fitch stupněm AA−, přičemž tyto různé názvy hodnocení odpovídají stejnému ratingovému stupni. V tomto období tedy nedošlo ani ke snížení, ani ke zvýšení ratingu.

Srovnání s předchozími vládami zároveň ukazuje, že stabilní vývoj ratingu během Fialovy vlády nebyl výjimečný. Během Fischerovy vlády v letech 2009–2010, Rusnokovy vlády v letech 2013–2014 a Sobotkovy vlády v letech 2014–2017 zůstaly ratingy rovněž beze změny. Naopak ke zlepšení u alespoň jedné agentury došlo během vlád Vladimíra Špidly, Stanislava Grosse, Jiřího Paroubka, Mirka Topolánka, Petra Nečase a Andreje Babiše.

České vlády v kontextu ratingového hodnocení srovnával např. ekonom Lukáš Kovanda. Ten zařadil Fialovu vládu až na poslední místo, vycházel však kromě samotného ratingu i z rozdílu mezi výhledy agentur. Právě na základě rozdílných výhledů zařadil Sobotkovu či Fischerovu vládu na lepší pozici, ačkoliv samotné ratingové hodnocení zůstalo během všech tří zmíněných vlád neměnné u všech agentur.

V roce 2022 např. agentury Fitch a Moody's změnily výhled českého ratingu ze stabilního na negativní. Důvodem byly náklady spojené s pomocí napadené Ukrajině, vysoká inflace a rizika spojená s dodávkami ruského plynu. K faktickému snížení ratingu však nedošlo. Po konsolidačních opatřeních vlády a ústupu energetických rizik obě agentury vrátily výhled na stabilní (Moody's v listopadu 2023, Fitch v únoru 2024).

Závěr

Ratingový stupeň České republiky zůstal u všech tří hlavních agentur po celou dobu působení Fialovy vlády beze změny. Stabilní vývoj ratingu nebyl výjimečný, obdobná situace nastala i za několika předchozích vlád, např. za Fischerovy či Sobotkovy vlády. V roce 2022 dvě agentury dočasně změnily svůj výhled ratingu pro ČR ze stabilního na negativní kvůli vnějším šokům, ale následně jej vrátily zpět na stabilní. K faktickému snížení ratingu nedošlo. Tvrzení Tomia Okamury, že se ratingové hodnocení Česka za Fialovy vlády vyvíjelo hůře než za jakékoli předchozí vlády od začátku tisíciletí, tedy hodnotíme jako nepravdivé.