Přehled ověřených výroků

Fáze vyšetřování je v rámci trestního řízení součástí přípravného řízení. Cílem tohoto stadia je zjistit, zda je podezření z trestného činu proti určité osobě natolik odůvodněné, že je možno podat obžalobu k soudu. V tomto stadiu je třeba zjistit a obstarat důkazy svědčící o vině obviněného, stejně jako další důkazy, které vinu vyvracejí. Je ukončeno podáním obžaloby, nebo upuštěním od dalšího trestního stíhání. V tomto stadiu řízení plní významnou úlohu také státní zástupce, který vykonává dozor nad činností policejního orgánu a rozhoduje o podání obžaloby k soudu.

Prověření financování stavby rekreačního areálu Čapí hnízdo zadala vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová na konci listopadu 2015. Učinila tak po podání trestního oznámení ze dne 14. září 2015. Tomáš Kapler, který toto trestní oznámení podal, v rozhovoru pro web Aktuálně.cz uvedl, že jej podal na základě článků o této kauze v médiích Svobodné fórum a Euro.

Během prosince 2015 pak žalobci dospěli k závěru, že trestní oznámení může mít reálné základy a postoupili ho těsně před Vánoci Policii ČR, která dotace začala prověřovat. Policie na případu začala naplno pracovat od ledna 2016. „Policie 5. ledna zahájila ve věci úkony trestního řízení, a to pro podezření ze spáchání trestných činů dotační podvod a poškození finančních zájmů Evropské unie,“ uvedla mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Štěpánka Zenklová.

Andrej Babiš a Jaroslav Faltýnek byli následně 9. října 2017 obviněni. Stíhání Faltýnka bylo 3. května 2018 zrušeno. Policie vyšetřování ukončila až 26. března 2019, poté 17. dubna 2019 předala spis k prostudování státnímu zástupci. Dozorový státní zástupce Šaroch pak 2. září 2019 navrhl zastavení trestního stíhání pro všechny obviněné. Pražské městské státní zastupitelství tento návrh potvrdilo a rozhodlo o zastavení trestního stíhání, které se tak 17. září 2019 stalo pravomocným. Od tohoto dne pak běží tříměsíční lhůta, ve které rozhodnutí žalobců mohou přezkoumat vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová nebo nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman.

Vyšetřování kauzy Čapí hnízdo tak od doby podání trestního oznámení (14. září 2015) do doby pravomocného zastavení trestního stíhání (17. září 2019) trvalo 4 roky a 3 dny. Pokud bychom jako začátek vyšetřování brali vyšetřování policií (5. leden 2016), tak se jedná o dobu 3 let, 8 měsíců a 12 dní, která i tak spadá do naší 10% tolerance.

Jak ale uvádíme výše, kauza ještě nemusí být uzavřena a je důležité vyčkat na konečné rozhodnutí nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana.

Přehlednou časovou osu průběhu celé kauzy nabízí web ČT24:

Dne 17. září 2019 vyšel na webu denikn.cz rozhovor s Radkou Maxovou, kde se jí mimo jiného ptali i na její názor ohledně zastavení stíhání Andreje Babiše. V jiném médiu se nám nepodařilo najít, že by s europoslankyní Maxovou toto téma řešili.

Ve Štrasburku probíhalo jednání od 16. do 19. září, kdy ani v jednom ze dnů nebylo na pořadu jednání téma týkající se Andreje Babiše v jakémkoliv smyslu. Co se pak týče jednání v Bruselu, tak dne 24. září se uskutečnilo zasedání Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, které má zřejmě Radka Maxová na mysli. V zápisu se také neobjevuje zmínka o projednávání tématu premiéra Babiše a zastavení jeho trestního stíhání.

V Jednacím řádu Evropského parlamentu (.pdf, str. 85-88) pro 9. volební období z července 2019 je stanoven v Kapitole 2 Hlava VII plán práce Parlamentu. Ten zmiňuje jednotlivé body, které se odehrávají na zasedání Parlamentu. Před každým zasedáním je pak poslancům dáván konečný návrh pořadu jednání, který může, ale nemusí zahrnovat také časy jednotlivých hlasování. Tento dokument tedy popisuje, jak bude jednání probíhat s tím, že u jednotlivých bodů může být konkrétně uvedeno, v kterou dobu budou projednávány.

Jednotlivé pořady jednání můžeme nalézt na webové stránce europarl.europa.eu. Vezmeme-li například pořad jednání ze Štrasburku z 15. - 18. července 2019, vidíme, že jsou tam poměrně detailně rozepsány časy rozpravy, hlasování i řečnických dob, kdy je jednotlivým parlamentním frakcím přidělen čas, jak dlouho mohou řečnit. Stejný případ je i v konečném návrhu pořadu jednání na 9. - 10. října v Bruselu, který také udává časy hlasování a projednávání.

Co se pak týče případných změn v pořadu jednání, navrženého na počátku schůze ke schválení, tyto návrhy změn je možné podávat nejpozději jednu hodinu před zahájením dílčího jednání. Změny může navrhnout výbor, politická skupina nebo poslanci dosahující přinejmenším nízké prahové hodnoty (tj. jedna dvacetina všech poslanců Parlamentu nebo členů politické skupiny). Na začátku dílčího zasedání Parlament pořad jednání schvaluje. Když je pak pořad jednání přijat, není možné ho měnit. Existují však i výjimky týkající se článků 163, 197, 198, 199, 200 nebo 201.

Článek 163 hovoří o postupu pro naléhavé případy, kdy bod jedna praví následující: ,,Žádost, aby rozprava o návrhu, který byl Parlamentu předložen podle čl. 48 odst. 1, byla považována za naléhavou, může podat Parlamentu předseda, výbor, politická skupina, poslanci dosahující přinejmenším nízké prahové hodnoty, Komise nebo Rada. Tato žádost se podává písemně a musí být odůvodněna.“ O žádosti se pak hlasuje na začátku zasedání, které následuje po zasedání, kdy byla žádost oznámena.

Články 197, 198, a 200 stanovují možnost vznést námitku nepřípustnosti věci, vrácení věci výboru a odročení rozpravy či odklad hlasování. Úmysl vznést tyto námitky však musí být oznámen předsedovi Parlamentu nejméně 24 hodin předem. O těchto návrzích pak Parlament hlasuje. V případě námitky nepřípustnosti a odročení rozpravy, pokud s nimi Parlament vysloví souhlas, se ihned přistupuje k projednání dalšího bodu.

Článek 199 se zabývá předčasným ukončením rozpravy předtím, než je vyčerpán seznam řečníků. Návrh může vznést předseda, politická skupina či poslanci dosahující přinejmenším nízké prahové hodnoty, poté se o něm okamžitě hlasuje. V případě přijetí takového návrhu se rozprava odročuje na dané datum a čas.

Posledním je pak článek 201 „Přerušení nebo ukončení denního zasedání“. Ten stanovuje následující: ,,Denní zasedání může být přerušeno nebo ukončeno během rozpravy nebo během hlasování, jestliže tak rozhodne Parlament na návrh předsedy nebo na žádost poslanců nebo jedné či více politických skupin dosahujících přinejmenším vysoké prahové hodnoty. O tomto návrhu nebo žádosti se okamžitě hlasuje."

Je tedy pravda, že Evropský parlament má svůj jednací řád poměrně přesně daný, ovšem může nastat jedna z výjimek a zasedání může předčasně skončit, přesunout se či se vrátit výboru. Ve většině případů musí být daný návrh na přesunutí, odročení apod. oznámen 24 hodin před zasedáním, s největší pravděpodobní tak poslanci vědí, jak bude zasedání vypadat. V některých případech se pak po odročení bodu přistupuje ihned k projednání bodu dalšího, což může narušit plánovaný harmonogram. Protože jsou ale toto pouze výjimky a obecně platí, že pořad jednání je dopředu přesně znám a určen, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Radka Maxová byla spolu s pěti dalšími kandidáty za ANO zvolena do Evropského parlamentu ve volbách v roce 2019. Europoslanci zvolení za ANO byli již od svých prvních voleb v roce 2014 součástí frakce ALDE. V tomto prvním období disponovalo ANO nejprve čtyřmi mandáty, po rozchodu s europoslanci Pavlem Teličkou a Petrem Ježkem se dvěma (Ditou Charanzovou a Martinou Dlabajovou).

Po evropských volbách v roce 2019 se frakce, jejímiž členy jsou europoslanci za hnutí ANO, nazývá Renew Europe (Obnova Evropy). Ta vznikla po zmíněných volbách na základech frakce ALDE. Celkem má tato skupina v Evropském parlamentu 108 ze 751 křesel.

Renew Europe je liberálně-centristická proevropská a prointegrační skupina. Frakce klade důraz na ekonomický růst, udržitelnost životního prostředí a spravedlivou hospodářskou soutěž. K jejím prioritám patří tvorba pracovních míst, zdravé a vyrovnané rozpočty a nastavení kontrolních mechanismů při neplnění rozpočtových pravidel a odstranění byrokracie v EU.

Přestože se nám nepodařilo určit výši příspěvku na kulturu každého kraje, hodnotíme výrok jako nepravdivý. U některých z nich neznáme přesnou částku z toho důvodu, že v mnoha případech je odbor kultury v krajských rozpočtech spojen s odbory jiného zaměření (například s cestovním ruchem nebo se sportem).

Níže uvádíme několik příkladů financování kultury krajem, u nichž se nám podařilo zjistit částku, která připadne čistě odboru kultury. Jedná se o částky, které byly na kulturu vyčleněny z celkových rozpočtů krajů pro rok 2019. Mj. z nich vyplývá, že Praha v porovnání s ostatními kraji nedává na kulturu nejméně peněz. Například V Ústeckém kraji poputuje na kulturu ještě menší podíl z celkového rozpočtu.

Jihomoravský kraj (.pdf, str. 29) vyhradil pro odbor kultury a památkové péče 321,8 milionu korun (.pdf, str. 33). Z toho připadne 161 milionů korun na činnost galerií a muzeí, 33,4 milionu korun na hudební činnost a 6,5 milionu korun na činnosti památkových ústavů, hradů a zámků. Na knihovnickou činnost je vyhrazeno 16 milionů korun. Celkový rozpočet (.pdf, str. 10) Jihomoravského kraje je přitom 7,8 miliardy korun. Na odbor kultury tedy směřuje 4,1 % celkového rozpočtu.

V případě Olomouckého kraje vycházíme z upraveného rozpočtu, podle něhož mělo být na kulturu vyčleněno 467,4 milionu korun. Největší část z této sumy (303,7 milionů korun) byla přidělena činnosti muzeí a galerií. Na hudební činnost bylo vyčleněno 14,5 milionu korun a na knihovnickou činnost 75,1 milionu korun (obě pod nabídkou Kultura). Celkový rozpočet Olomouckého kraje činí 17,1 miliardy korun. Na kulturu je tedy v roce 2019 počítáno s 2,7 % rozpočtu.

Co se týče Ústeckého kraje, celkové výdaje (.pdf, str. 5) letošního rozpočtu činí 18,6 miliardy korun. Na kulturu připadlo 261,9 milionu, tedy 1,4 % rozpočtu, což je méně než v případě Prahy.

Hlavní město Praha vyčlenilo na kulturu pro rok 2019 ze svého rozpočtu 1,7 miliardy korun (.xls). Z rozpočtu vyhrazeného na kulturu je 1 179,121 milionu korun určeno pro příspěvkové organizace. Mezi ty patří Městská divadla Pražská, Vyšehrad, Botanická zahrada, Divadlo Na zábradlí, Divadlo Spejbla a Hurvínka, Divadlo na Vinohradech, atd. Dále město vyhradilo 70,4 milionu korun pro odbor památkové péče. Celkový pražský rozpočet pro rok 2019 činí na straně výdajů 77,6 miliardy korun. Na kulturu tedy v roce 2019 směřovalo 2,2 % rozpočtu.

Statutární město Brno má pro rok 2019 celkový upravený rozpočet 16,34 miliardy korun. Z této částky poputuje na kulturu 1,6 miliardy korun. Z celkového rozpočtu tak Magistrát města Brna vyčlenil pro kulturu přibližně 10 %.

Statutární město Ostrava má po sečtení kapitálových a běžných výdajů celkový rozpočet pro rok 2019 ve výši 10,4 miliardy korun (.doc, str. 58). Odbor kultury je v rozpočtu Ostravy spojen s volnočasovými aktivitami, na něž by mělo připadnout zhruba 5 milionů korun (str. 32), tuto částku jsme tedy odečetli. Na samotný odbor kultury připadne částka 653,8 milionu korun (.doc, str. 31), tj. 6 % z celkových výdajů.

Města Brno i Ostrava tedy připisují kultuře větší procento ze svých rozpočtů než hlavní město Praha.

Naopak např. statutární město Most má celkový rozpočet (.pdf, str. 1) na rok 2019 1,5 miliardy korun. Na kulturu je pak určeno 30 milionů (str. 34), tj. přibližně 2 %. Je tedy zřejmé, že ani ve srovnání s městy nedává Praha na kulturu nejméně.

Národní divadlo (.pdf, str. 58), jakožto příspěvková organizace zřizovaná ministerstvem kultury, získalo v roce 2018 ze státního rozpočtu příspěvek 835,4 milionu korun. Tento příspěvek se od roku 2015 zvyšuje. Dalšími kulturními organizacemi v Praze, které se počítají mezi příspěvkové (.pdf, str. 19), tzn. že jim na provoz přispívá Ministerstvo kultury, patří Národní památkový ústav, Národní galerie, Národní knihovna, Národní muzeum atd.

Pro doplnění uvádíme kromě čísel absolutních také údaje o vývoji financování kultury kraji. Podle webu statistikakultury.cz se výrazně zvyšují výdaje na kulturu zejména v Jihomoravském, Plzeňském, Královéhradeckém a Moravskoslezském kraji. Naopak je tomu v hl. m. Praze, v kraji Vysočina a v Karlovarském kraji, kde se výdaje na kulturu zvyšují jen pozvolna (str. 4). V roce 2017 vydávala Praha na kulturu pouze 68 % svých výdajů z roku 1999 (při zohlednění vývoje počtu obyvatel). Všechny ostatní kraje dosahují alespoň 95 % výdajů z roku 1999 (str. 6).

Na začátek uveďme, že poslanec Michálek svým tvrzením reaguje na předcházející výroky Lubomíra Zaorálka, který osočil Prahu, že málo investuje do kulturních institucí a infrastruktury, a když už, tak to vypadá „hrůzostrašně“, což ilustroval například na rekonstrukci Státní opery. Michálkovo tvrzení, že „ty všechny investice, který (sic) se dělaly v Praze, tak se rozhodovaly za vaší vlády ANO a ČSSD na centrální úrovni", se tedy nevztahuje k investicím celkově, ale pouze k rozsáhlým investicím a rekonstrukcím, zejména kulturních institucí.

Koalice ANO, ČSSD a Trojkoalice, pod vedením primátorky Krnáčové, byla skutečně často kritizována, že není schopna započít větší investiční projekty. Za této vlády tak docházelo spíše k menším investičním projektům, například k rekonstrukci ulic Husitská, Keplerova a Vinohradská či k opravám několika výstupů z metra.

Z projektů financovaných státem uveďme například rekonstrukci Národního muzea či Státní opery. Další velkou rekonstrukcí, financovanou státní organizací SŽDC, je rekonstrukce Negrelliho viaduktu.

Kapitálové výdaje, tedy tzv. investice, v průběhu posledních deseti let jsou zachyceny v následujících tabulkách. První zobrazuje rozpočet kapitálových výdajů pro celé hlavní město, včetně rozpočtů městských částí, druhá pak pouze rozpočet magistrátu. Pojmem schválený rozpočet se rozumí rozpočet, který byl schválen na rok dopředu, tento je však v průběhu rozpočtového roku lehce upravován, a tak vzniká rozpočet upravený. Reálně utracené peníze pak zobrazuje sloupec „Reálné investice“. Poslední dva sloupce zobrazují podíl reálných investic na schváleném, respektive upraveném rozpočtu.

Z tabulek je zřejmé, že na investice bylo v letech 2015-2018 (rok 2014 byl rokem volebním, přičemž koalice pod vedením Adriany Krnáčové se ujala funkcí až v listopadu, na investice v tomto roce tedy neměla vliv) skutečně vyčleněno méně peněz než v předchozích volebních obdobích. Ani tyto vyčleněné peníze pak nebyly, často i ze 40 %, vyčerpány. Reálně proinvestované finance se tedy v rámci celkového rozpočtu města (včetně městských částí) pohybovaly okolo 10 miliard ročně (s výjimkou volebního roku 2018). Ve všech předcházejících letech bylo přitom proinvestováno násobně více prostředků (například v roce 2009 téměř 25 miliard, v roce 2011 pak téměř 20 miliard).

I pokud se podíváme na rozpočet samotného magistrátu bez městských částí, vidíme, že investice byly z velké části utlumeny. Reálně proinvestované prostředky se pohybovaly okolo 68-78 % plánovaného rozpočtu. To je v kontrastu s předešlými roky, kdy byl upravený rozpočet naplňován i na více než 90 %. Původní schválený rozpočet pak byl několikrát překonán i o desítky procent. Tudíž zatímco v letech 2015-2018 se každoročně proinvestovalo přibližně 7-8 miliard a ve volebním roce 10,7 miliard, tak v předcházejících letech to bylo i více než dvakrát tolik. Například v roce 2009 19 miliard, v roce 2011 téměř 16 miliard.

V současné době probíhají závěrečné práce na rekonstrukci budovy Státní opery, které začaly v roce 2017 a měly by skončit na přelomu let 2019/2020. Slavnostní otevření by mělo proběhnout 5. ledna 2020 na den 132. výročí jejího prvního otevření.

Spojovat ale projekt rekonstrukce budovy s okolím, které ani není ve správě Národního divadla, je však zavádějící. Podchod a nejbližší okolí je ve vlastnictví Hlavního města Prahy a spravován je Technickou správou komunikací (TSK), a ne Národním divadlem. Z přiložené mapy je také patrné, že přístupové cesty jsou minimálně dvě, jedna ze směru od Hlavního nádraží, druhá podél Nové budovy Národního muzea, a tedy není nutné jít podchodem.

Nutno ale podotknout, že jak Vrchlického sady, tak podchod spojující Hlavní nádraží se Státní operou a Novou budovou Národního divadla patří mezi problémové lokality s výskytem drog (.pdf., s. 7-8).

zdroj: Google maps

Premiér Andrej Babiš svou vizi vládní čtvrti představil již 27. prosince 2016, ještě jako tehdejší ministr financí. „Myšlenka je postavit obrovský kancelářský komplex v Letňanech, kde by mohlo pracovat 10 až 11 000 lidí,“ uvedl tehdy pro deník Právo. Tento nápad pak připomněl také při jmenování nových ministrů v prosinci 2017, kdy již jako premiér ČR řekl: „Pokud bychom zrealizovali tenhle projekt, tak bychom ušetřili obrovské peníze na stavbě obrovské synergie. Vznikla by vládní čtvrť, kde by se přestěhovala některá ministerstva. A takové historické památky by mohly být pro veřejnost.“ Projekt vládní čtvrti je rovněž zmíněn v programovém prohlášení vlády (.pdf, str. 7):

"Vláda připraví efektivní a hospodárné řešení rozmístění státních zaměstnanců, které spočívá ve výstavbě nového administrativního komplexu, jenž by nedostatek ploch vyřešil. Výsledkem bude ukončení nájemních vztahů a s tím spojená eliminace nájemného, eliminace vysokých výdajů na provoz a údržbu administrativních budov, stejně tak jako vysokých investic do stávajících energeticky náročných budov."

Se současným vedením Prahy v čele s primátorem Zdeňkem Hřibem si premiér názory ohledně stavby vládní čtvrti vyměnil již v den podpisu koaliční smlouvy, 12. listopadu 2018. Tehdy premiér Babiš uvedl, že by stát mohl věnovat Praze veleslavínský zámek výměnou za pozemky v Praze 7, kde chce premiér nechat postavit novou vládní čtvrť. Primátor Hřib tento nápad odmítl, ačkoliv připustil, že „se můžeme zamyslet“ nad výměnou za některé jiné pozemky.

29. listopadu 2018 Hospodářské noviny zveřejnily zprávu ohledně dopisu, který premiér Babiš zaslal pražskému primátorovi. Oživuje v něm plán na výstavbu úřednického komplexu. Nový vládní areál by podle premiéra Andreje Babiše stál 10 miliard korun a pracovalo by v něm přes 10 tisíc úředníků. Ve stejný den se Babiš k projektu vyjádřil i na svém Twitteru:

Samotné jednání proběhlo až 10. ledna 2019, kdy představitelé Prahy jednali s vládou Andreje Babiše. Tehdy primátor Hřib uvedl: „Není vhodné v Praze stavět úřednické ghetto, (...), vytváření monotematických čtvrtí zvyšuje náklady na dopravu. Chceme stavět multicentrické město, město krátkých vzdáleností, kde jsou mezi sebou vzájemně jednotlivé funkce promísené, a díky tomu jsou kladeny na dopravu nižší nároky.“

Další schůzka proběhla ve středu 30. ledna 2019. Praha poté vyjádřila ochotu přistoupit na vybudování vládní čtvrti v Letňanech, kladla však požadavky, které Babiš shrnul takto: „Za to chce magistrát od vlády, abychom zaplatili za 60 miliard korun pokračování Blanky, tedy vnitřní okruh. A že Praze prodáme karlínské kasárny.“ Součástí vládní čtvrti by měla být na požadavek vedení Prahy i nemocnice a byty. Návrh vládní čtvrti v Letňanech kritizují urbanisté z Institutu plánování a rozvoje, pod nichž by mnohem vhodnějším místem pro vládní čtvrť byly například nevyužité pozemky bývalého nádraží v Bubnech.

Primátor Hřib a další zástupci Prahy se 8. února 2019 v reakci na Babišův plán vládni čtvrti setkali se starosty městských částí na severovýchodě Prahy. „Dnešní schůzku vnímám jako začátek konstruktivní spolupráce zúčastněných městských částí s hlavním městem. Bez toho to prostě nejde,“ uvedl starosta Prahy 9 Jan Jarolím (ODS).

12. února 2019 Deník.cz informoval o dopisu, který premiér Babiš zaslal pražskému primátorovi. V něm hodnotí podmínky, které si Praha pro výstavbu čtvrti klade, jako nesplnitelné. „Pokud by stát v plném rozsahu vyhověl všem Vašim požadavkům, znamenalo by to porušení platné právní úpravy. Jistě pochopíte, že to nemohu akceptovat,“ píše premiér primátorovi. Hřib na dopis reagoval: „K nabídce pana premiéra se budeme schopni vyjádřit teprv poté, co budeme mít tento seznam.“ Zmíněným seznam jsou myšleny informace ohledně konkrétních budov, které chce stát vyklidit, náklady na jejich údržbu i počty úředníků, jichž se stěhování dotkne.

Požadovaný seznam nemovitostí v centru Prahy zveřejnil Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových 14. února 2019. Primátor Hřib však tento seznam zkritizoval. „Žádal jsem od počátku o kompletní seznam budov určených k vyklizení. Obdržel jsem nyní pouze torzo seznamu nemovitostí určených k prodeji, nebo k budoucímu kulturnímu využití. V seznamu zcela chybí budovy, kde je stát v nájmu, ačkoliv na úspoře z pronájmů staví pan premiér ekonomickou návratnost celé akce.“

Další schůze mezi premiérem a primátorem proběhla 27. května 2019. Debatovalo se opět o požadavcích Prahy, především o dostavbě vnitřního městského okruhu, který má zaplatit stát.

Poslední jednání se uskutečnilo 17. září 2019, po němž premiér Andrej Babiš sdělil pražskému primátoru Hřibovi, že Praha nedostane od státu vůbec nic. „S ohledem na to, že pan premiér konstatoval, že to je z jeho pohledu poslední schůzka k tomuto tématu, tak myslím, že je to jednání skutečně uzavřené," dodal Hřib. Podle Babiše vedl Hřib jednání stylem, po němž ho musel premiér ukončit. Nabídku vlády má podle něj Hřib písemně. Předseda vlády dodal, že pokud bude chtít primátor reagovat, určitě tak učiní.

Zdeněk Hřib 19. září 2019 odmítl, že by se při jednání o budoucím využití Letňan choval arogantně, jak si údajně stěžují premiér i pražská opozice. „Myslím, že vyjádření pana premiéra, které po schůzce neustále opakovaně měnil, je součást vyjednávací šarády, stejně jako vstávání od stolu,“ míní Hřib.

Jednání o vládní čtvrti se tak nyní zastavila. O budoucnosti celého záměru rozhodnou až další jednání, která povedou s Babišem patrně zástupci celé pražské koalice. Babiš totiž avizoval, že obešle všechny radní a poskytne jim veškeré informace o svých plánech na stavbu úřednické čtvrti.

Jakub Michálek zde hovoří o vyjednávání vlády s Magistrátem hlavního města Prahy. Premiér Andrej Babiš má zájem odkoupit pozemek v Letňanech a postavit zde areál pro více než 10 000 státních zaměstnanců, novou nemocnici a asi 1300 bytů. Už na konci ledna 2019 sdělil primátor Prahy Zdeněk Hřib (Piráti) vládě své podmínky.

Po neúspěšné schůzce konané dne 17. září 2019 Zdeněk Hřib znovu zopakoval podmínky pro stavbu vládní čtvrti. Mezi ty patří požadavek, aby stát dostavěl vnější okruh, přispěl Praze na vnitřní okruh a postavil novou nemocnici. Premiér nabízí Praze financování vnitřního okruhu formou PPP projektu (Public Private Partnership). Podle primátora však stát PPP projekty stavět neumí.

Stavbu Velkého městského okruhu Brno (VMO Brno) provádí a z velké části financuje Ředitelství silnic a dálnic ČR. Od prosince roku 2017 začala realizace stavby v úseku Žabovřeská I, která by měla být dokončena v roce 2023. Celý projekt stavby VMO Brno má být podle plánu dokončen v roce 2035 a investice do projektu jsou odhadovány na 38,3 miliard korun.

Jednou z podmínek Prahy pro prodej pozemku v Letňanech je financování vnitřního okruhu a stát skutečně přispívá na stavbu vnitřního okruhu v Brně. Proto výrok hodnotíme jako pravdivý.

Jakub Michálek svým výrokem odkazuje na jedno z předvolebních hesel, které hnutí ANO užívalo během kampaně před volbami do zastupitelstev krajů a do Senátu v roce 2016. Strana současného premiéra skutečně heslo „dálnice, dálnice, dálnice“ používala, jak je patrné z obrázku níže.

Zdroj: RESPEKT