Přehled ověřených výroků

Dle ČSÚ v roce 2017/2018 chodilo na základní školy 95 631 žáků (10,3 % z celkového počtu žáků) s nějakou formou speciální podpory vzdělávání (SVP). V následujícím školním roce 2018/2019 už byl počet 10 1983 žáků (10,8 % z celkového počtu žáků), tedy došlo k nárůstu o 0,5 procentního bodu (p.b.) dle ČSÚ. V předchozích letech se podíl žáků s nějakou formou postižení pohyboval stabilně kolem 9 % z celkového počtu žáků na základních školách.

V posledních dvou letech je ale patrný nárůst počtu žáků s speciálními vzdělávacími potřebami, jak ukazuje tabulka ČSÚ.

zdroj: ČSÚ

V počtech jsou patrné trendy snižování počtu žáků s tělesným a mentálním postižením. Zároveň se ale ukazuje nárůst počtu žáků s diagnostikou poruch učení či chování.

Výjimečnou pozici velice roztříštěné sídelní struktury – velkého počtu sídel a obcí – potvrzuje jak samotný český stát skrze Ministerstvo vnitra, tak zejména šetření mezinárodní Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Jak ukazuje následující graf, je patrné, že v rámci sídelní struktury ČR jsou dominantní svým počtem malé obce pod 500 obyvatel, které tvoří více než polovinu (55 %) z celkového počtu sídel.

Dle OECD a jeho průzkumu 105 států (.pdf, s. 286 a násl.) se s průměrným počtem 1640 obyvatel na jednu správní jednotku (obec) řadí ČR na přední příčku mezi státy s nejmenším počtem obyvatel na jednu obec. Na prvních třech místech je spolu s ČR ještě Slovensko s 1850 obyvateli (tamtéž, s. 286) a Mongolsko s 1676 obyvateli (tamtéž, s. 289). Malý počet obyvatel v obci souvisí s velkým počtem malých sídel.

S počtem 6258 obcí s pravomocí veřejné správy se ČR také nachází v předních příčkách (.pdf, s. 286–287). Například v rámci Evropy jsme na pátém místě za Francií, Německem, Španělskem a Itálií, tedy zeměmi s mnohonásobně větším počtem obyvatel. Počtem obyvatel podobné země jako třeba Řecko, Portugalsko či Rakousko zaostávají citelně s počtem 325, respektive 308 a 2100 obcí za ČR.

Nutno podotknout, že neexistuje žádný výzkum či statistický soubor dat zaobírající se všemi typy veřejné správy na úrovni obcí ve všech zemích.

Svazkové školství je pojem, který podle metodického pokynu (.doc, str. 2) Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen MŠMT), obsahuje školy a školská zařízení zřizovaná dobrovolnými svazky obcí. Tento metodický pokyn MŠMT aktualizovalo v letošním roce a měl by sloužit jako průvodce a metodický návod pro obce při zřizování takového typu škol nebo školských zařízení. Pojednává o kladech a záporech takového modelu spolupráce z pohledu ekonomického, účetního, pedagogického a právního.

Při hledání informací o podpoře svazkových škol ze strany MŠMT se nám podařilo dohledat Program pro rozvoj výukových kapacit mateřských a základních škol. Ministerstvo školství zde mimo jiné informuje, že se snaží „podpořit nárůst kapacit mateřských a základních škol zřizovaných dobrovolnými svazky obcí v lokalitách, kde není zajištěna dostatečná dostupnost předškolního či základního vzdělávání“. Tato podpora je ale spíše nastavením rovných (.pdf, str. 3) podmínek pro ty školy, jejichž zřizovatelem je obec, a těch, jejichž zřizovatelem je svazek obcí, tedy konstatováním, že se do výzvy mohou přihlašovat i školy svazkové.

Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy tedy kromě vydaného metodického pokynu svazkové školy nijak zvlášť nepodporuje. Jejich podpora je stejná jako podpora škol zřizovaných jedinou obcí. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako zavádějící.

Ministerstvo školství v letošním roce zpracovalo šetření, které obsahuje řadu informací o věkové struktuře učitelů. V něm (pdf, str. 8) se uvádí, že učitelů starších 40 let je v ČR 72,4 %, učitelů starších 45 let 56,9 %. Proti tomu učitelů mladších 30 let pracuje v českém školství jen 8,5 %. Nejpočetnější skupinou učitelů jsou učitelé ve věku kolem 55 let (tamtéž).

Zdroj: MŠMT

Lidé odcházející v současnosti do důchodu se narodili v letech 1954–1962 a do důchodu odcházejí ve svých 57–65 letech. Věk odchodu do důchodu závisí na pohlaví a u žen pak na počtu dětí. Podle grafu zjistíme, že se v dlouhodobém srovnání jedná o populačně spíše průměrné ročníky. V porovnání s ročníky dnešních lidí ve věku 20–30 let, tedy lidem narozeným v 90. letech, se však jedná o ročníky silné. Populačně silné jsou především ročníky 1970–1980. (Viz graf.) V absolutních (tab. 1) číslech se v letech 1954–1962 narodilo v součtu 1 300 000 obyvatel, v 70. letech pak 1 750 000 obyvatel. Naproti tomu v 90. letech se narodilo jen 1 070 000 lidí.

Populačně silné ročníky, tedy lidé narození v 70. letech, budou do důchodu odcházet ve svých 65 letech. Jedná se o lidi ve věku 40–50 let a do důchodu budou odcházet zhruba za 15–25 let.

Odchod populačně nejsilnějších ročníků nastane zhruba za 15–25 let. Učitelů ve věku 45–54 let je v systému (.pdf, str. 8) 29 %. Ročníky učitelů, které odcházejí do důchodu jsou však populačně stále silnější než ročníky lidí ve věku 20–30 let, kteří nestíhají odcházející učitele nahrazovat.

Současně s tím tvoří v systému učitelé ve věku nad 65 let 3 % učitelů (.pdf. str. 8).

Ročníky učitelů odcházejících do důchodu jsou tedy spíše průměrné. Ovšem v porovnání s ročníky nastupujících učitelů se stále jedná o ročníky populačně silné.

Po 12 letech vyučování češtiny a tělocviku se Jiří Růžička v roce 1990 stal ředitelem. Mandát senátora získal 15. října 2016. Aktuálně je na Gymnáziu Jana Keplera v Praze ředitelem uvolněným z funkce.

Školský zákon byl novelizován (.pdf, str. 12) v květnu roku 2016. Změny v rámci této novely se v praxi týkají povinné státní maturity z matematiky, ale také se týkaly uzákonění jednoho roku předškolního vzdělávání.

Tato novela č. 178/2016 Sb. zavedla povinnou maturitu z matematiky pro studenty, kteří úspěšně dokončí poslední ročník středního vzdělání po 30. září 2020. V praxi to znamená, že první povinná maturitní zkouška z matematiky bude žáky skládána skutečně na jaře 2021.

Toto ustanovení je však dále zpřesněno nařízením vlády č. 445/2016, které vyjmenovává obory, pro které bude matematika povinnou maturitní zkouškou. V březnu 2017 pak bylo toto nařízení novelizováno tak, že žáci gymnázií a lyceí budou povinnou maturitní zkoušku z matematiky skládat od roku 2021, strojírenské, technické a podobné obory pak od roku 2022.

Zejména uměleckých, sociálních a zdravotnických škol (s výjimkou lyceí) se pak povinná maturita z matematiky netýká.

Jiří Růžička ve výroku odkazuje na Gymnázium Jana Keplera v Praze 6, kde působí jako ředitel (v současné době je však uvolněn z funkce). Na stránkách školy se můžeme dočíst, že je na ní kladen vysoký důraz na volitelnost a možnost profilace žáků. Úroveň výuky si studenti mohou volit, jak již ve zmíněné matematice, tak i v jazycích, informatice či estetické výchově. Nejstarší zmínky (.pdf, str. 12) o zavedení volitelnosti úrovně matematiky se nám podařilo najít ve školním roce 2005/2006, kdy se o této možnosti zmiňuje výroční zpráva o činnosti.

Na náš dotaz ohledně zájmu o vyšší úroveň matematiky nám dočasná ředitelka školy Ivana Landsingerová e-mailem odpověděla, že škola nabízela 3 úrovně: Super A (vyšší úroveň), A (standard) a B (nižší úroveň). Od doby uzákonění povinné maturity z matematiky úroveň B zrušili. Podle vyjádření školy si tuto úroveň vybíralo „bezvýznamné minimum studentů“.

V současnosti tak škola nabízí pouze 2 varianty maturity z matematiky. Budeme-li opět citovat z vyjádření školy, pak „v každém ročníku jsou 4 třídy, celkem cca 120 studentů. Většina studentů si volí matematiku A, do matematiky Super A musí na konci 1. ročníku napsat test a nejlepších max. 20 studentů jde do této skupiny. Skupina se každoročně bohatě naplní."

Souhrně lze tedy říci, že Růžička má pravdu v té části výroku, kde popisuje zavedení víceúrovňové výuky matematiky na Gymnáziu Jana Keplera za jeho působení. Růžička není přesný ohledně doby, před kterou se tato výuka zavedla. Zatímco sám mluví o horizontu 10 nebo 12 let, diferencovaná výuka na zmiňované škole probíhá už alespoň 14 let. Mluví-li ale Růžička o tom, že nižší variantu maturity si na gymnáziu vybírá menšina studentů (max. 10 %), pak neříká pravdu. Podle vyjádření školy si naopak v současnosti nižší variantu matematiky volí většina žáků a studuje ji tak 100 ze 120 žáků v ročníku. Z tohoto důvodu hodnotíme celý výrok jako nepravdivý.

Státní maturity byly zavedeny v roce 2011 za působení ministra školství Josefa Dobeše. Právními předpisy, které upravují průběh a formu maturitní zkoušky, jsou školský zákon a další prováděcí předpisy, např. vyhláška č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou.

Pokud žák u některé části maturitní zkoušky neuspěje v řádném termínu, má možnost vykonat opravnou zkoušku. Na opravnou zkoušku jsou celkem dva pokusy. Podle závěrečné zprávy Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT) bylo z těch, kteří se v letech 2011–2017 přihlásili k maturitní zkoušce, 24,5 tisíc na třetí pokus neúspěšných maturantů (.pdf, str. 61).

Zdroj: Závěrečná zpráva Cermat za rok 2018 (.pdf, str 61)

Ve výroční zprávě CERMATu za rok 2018 ani v jiných dokumentech však nelze dohledat údaje, které by hovořily o počtu maturantů, kteří se přihlásili k maturitní zkoušce v roce 2018 a neuspěli u třetího pokusu. Neúspěšné maturanty z roku 2019 třetí termín teprve čeká.

Dostupné jsou pouze částečné údaje o neúspěšnosti maturantů v těchto letech. Podle výsledků didaktických testů (.pdf, str. 3) například v roce 2019 vykonalo didaktické maturitní testy 69 183 maturantů. Z toho jich ani v opravném termínu neuspěly necelé 3 tisíce. Protože se nám nepodařilo dohledat, kolik bylo neúspěšných maturantů skládajících maturitu na třetí pokus v roce 2019, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Zdroj: Signální výsledky didaktických testů (.pdf, str. 3)

Tuto problematiku řeší návrh novely školského zákona předložený Ministerstvem školství, který je od konce února 2019 v meziresortním připomínkovém řízení.

Tato novela mění současnou situaci, kdy je didaktická a písemná část maturitní zkoušky vyhodnocována CZVV (Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání, dříve CERMAT) a střední škola vyhodnocuje jen část ústní. Stávající úpravě byl vyčítán např. výběr nevhodných témat, nesrovnalosti při vyhodnocení a jejich posuzování a odtrženost (.docx, str. 13) hodnotících od možných specifičností žáků, které by jejich učitel znal a ve svém hodnocení by je vzal v potaz. V souvislosti s horším hodnocením také narostl počet odvolání, které žáci podali kvůli špatným výsledkům své písemné zkoušky.

Nová úprava vrací písemné zkoušky a jejich hodnocení zpět do gesce středních škol, ze které byly v roce 2017 vyňaty a hodnoceny CZVV (dříve CERMAT). Důvodová zpráva (.docx, str. 13) popisuje, že tato změna má vést zejména k urychlení hodnocení zkoušky, lepší zpětné vazbě, a má zkoušku zbavit anonymity zkoušejících, se kterými nebylo možno výsledky zkoušky prodiskutovat a nebylo možno zohlednit specifika žáka.

Předkládací zpráva (.docx, str. 1) počítá s účinností novely od 1. října 2020 a úspoře zhruba 19 mil. Kč (str. 2) při realizaci novely. Dle této zprávy pak bude společná, centrálně hodnocená část obsahovat skutečně pouze didaktické testy. Ústní zkoušky či slohové práce tak budou v kompetenci školy.

Jako první vznesl pochyby o dotacích týdeník Ekonom již 9. září 2010, nicméně se mu nepovedlo vytvořit z Čapího hnízda výraznější kauzu. To se například povedlo až 22. srpna 2015 deníku Euro. Ten byl společně se Svobodným fórem označen jako zdroj informací, na základě kterých bylo podáno trestní oznámení.

Trestní oznámení bylo podáno 14. září 2015, Babiš a Faltýnek byli obviněni 9. října 2017. Stíhání Faltýnka bylo 3. května 2018 zrušeno. Dozorový státní zástupce Šaroch 2. září 2019 navrhl zastavení trestního stíhání pro všechny obviněné. Vedoucí státní zástupce Martin Erazím 13. září 2019 potvrdil zastavení trestního stíhání pro všechny obviněné. Dne 17. září 2019 rozhodnutí nabylo právní moci, to znamená, že od tohoto data běží lhůta pro nejvyššího státního zástupce pro rušení nezákonných usnesení nižších státních zástupců o nestíhání podezřelých ve smyslu § 174a trestního řádu. Nejvyšší státní zástupce tedy může rozhodnutí o zastavení trestního stíhání potvrdit, nebo zrušit (stíhání by pak dále pokračovalo).

Můžeme říci, že kauza Čapí hnízdo zatím trvala od zveřejnění článku deníku Euro po nabytí právní moci rozhodnutí o nestíhání podezřelého přesně 4 roky a 26 dní. Protože rozhodnutí o zastavení je již pravomocné, skutečně můžeme mluvit o zastavení této kauzy. 4 roky a několik dní se však nedá považovat za „skoro pět let“, z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako nepravdivý.