Přehled ověřených výroků

Marie Benešová působila jako advokátka s přestávkami od roku 1996. Před svým posledním vstupem na Ministerstvo spravedlnosti na jaře 2019 pracovala v pražské advokátní kanceláři Benešová Beránek Blaha, kterou spoluzakládala.

Polčák hovoří o „pochybnostech‟, má zřejmě na mysli kritiku spolupráce mezi Benešovou a Ústeckým krajem. Její advokátní kancelář působila od roku 2009 jako poskytovatel externích právních služeb Ústeckého kraje a během tohoto působení byl kraj kritizován za vysoké částky vyplácené právě advokátní kanceláři Marie Benešové. Právě spolupráce Marie Benešové s Ústeckým krajem vyvolává diskuzi o nezaujatosti vzniku smlouvy z roku 2009, protože v té době regionu vládla ČSSD v čele s tehdejší hejtmankou Janou Vaňhovou a Marie Benešová byla od roku 2007 rovněž členkou ČSSD. Vaňhová navíc pomáhala Benešové v roce 2006 s kampaní při její kandidatuře do Senátu.

Z tohoto důvodu poukazuje Stanislav Polčák v rozhovoru pro ČT24 na to, že možnost klienta odmítnout s sebou nese odpovědnost advokátů za svá rozhodnutí. Marie Benešová se tak musí při svém opětovném vstupu do veřejné funkce připravit na otázky ohledně výběru svých klientů.

Podle § 18 odst. 1 zákona o advokacii je advokát oprávněn poskytnutí právních služeb odmítnout, pokud nebyl podle zvláštních právních předpisů ustanoven nebo Komorou k poskytnutí právních služeb podle odstavce 2 a §§ 18a až 18c určen.

Z tohoto důvodu poukazuje Stanislav Polčák v rozhovoru pro ČT24 na to, že možnost klienta odmítnout s sebou nese odpovědnost advokátů za svá rozhodnutí. Marie Benešová se tak musí při svém opětovném vstupu do veřejné funkce připravit na otázky ohledně výběru svých klientů.

Europoslanec Polčák se skutečně zúčastnil demonstrace proti premiéru Babišovi a ministryni Benešové, konané v Brně dne 13. května 2019. Při té příležitosti také spolu s dalšími politiky řečnil k demonstrantům.

Leitmotivem demonstrace bylo zachování a potřeba nezávislosti justice. Nevíme však, zda poslanec EP Polčák mluvil právě především o potřebě nezávislé justice, jak tvrdí, protože se nám jeho kompletní proslov nepodařilo dohledat.

Stanislav Polčák se zúčastnil brněnské demonstrace v květnu 2019, která se týkala podpory nezávislé justice. Protesty pořádá spolek Milion chvilek, tématem je výzva k demisi ministryně spravedlnosti Marie Benešové a požadavek na nezávislost justice. Obsah Polčákova projevu však není znám. Veřejně se také k výzvě nepřipojil a nevydal žádné oficiální prohlášení.

Podle seznamu kandidátních listin k volbám do Evropského parlamentu politické hnutí Starostové a nezávislí složili koalici s parlamentní stranou TOP 09. Podle Programu pro volby do Evropského parlamentu 2019 jsou členy politického uskupení Spojenci pro Evropu čtyři celostátní strany. Jedná se o STAN a TOP 09 s podporou Strany zelených a Liberálně ekologické strany. Spojenci pro Evropu podle tohoto dokumentu dále spolupracují se třinácti regionálně zaměřenými politickými stranami: Starostové pro Liberecký kraj, Jsme pro kraj, Občané patrioti, Hradecký demokratický klub, Čisté Budějovice, Karlovarská občanská alternativa, Pro Vysočinu, Východočeši, Zlínské hnutí nezávislých, Starostové a osobnosti pro Moravu, Nový impuls, Fórum Jihlava a Jihočeši 2012.

Do voleb do Evropského parlamentu za politické uskupení Spojenci pro Evropu kandidovali zástupci osmi výše zmíněných politických stran (konkrétně TOP 09, STAN, Strana zelených, Liberálně ekologická strana, dále Jihočeši 2012, Hradecký demokratický klub, Karlovarská občanská iniciativa a Starostové pro Liberecký kraj) a jeden kandidát strany iČesko, která není v Programu pro evropské volby tohoto uskupení uvedena.

Podle únorového (.pdf, str. 3) a dubnového (str. 3) průzkumu voličských preferencí agentury CVVM měla koalice získat přibližně 7,5 %, respektive 5 %. Výsledkem měření jsou v tomto případě údaje o voličských preferencích, tedy rozložení podpory mezi lidmi, kteří jsou rozhodnuti jít k volbám, ale nemusí mít jasno v tom, koho budou volit. Zahrnuti jsou tedy i voliči, kteří neví, koho budou volit (v únorovém průzkumu bylo takových voličů cca 15 %, v dubnu již jen 10 %). Každý z průzkumů měl navíc trochu jinou metodologii a při únorovém šetření byl vznik koalice ohlášen až v závěru průběhu šetření, takže respondenti nemohli této skutečnosti přizpůsobit svou volbu.

Pokud se podíváme na průzkumy jiných agentur, přes dvojcifernou hranici se v nich výsledek STAN a TOP 09 dostal. V květnovém šetření STEM/MARKu uvedlo koalici jako svou první volbu 12 % respondentů (jako případnou druhou pak dalších 8 %). Výsledky agentury STEM/MARK ukazují volební potenciál – výzkumníci se v tomto případě ptali jen těch respondentů, kteří nevyloučili svou účast ve volbách a mají již jasnou preferenci pro určitou stranu.

Agentura MEDIAN pak ve stejném měsíci uveřejnila šetření (str. 9), které zohledňuje různou volební účast. Při předpokládané patnácti nebo dvacetiprocentí účasti by podle tohoto průzkumu koalice dostala 11,3, respektive 10,5 % (při vyšší účasti by se přes desetiprocentní hranici výsledek nedostal). Výsledkem MEDIANU je volební model, který počítá s aktuální preferencí již rozhodnutých voličů. Metodika toho průzkumu byla komplikovanější vzhledem ke snaze simulovat voličské preference v závislosti na volební účasti.

Každé z šetření využilo jinou metodologii, a proto je srovnávání jednotlivých výsledků problematické. Samotné výstupy také ukazují odlišné údaje z podstaty toho, co se snažily zjistit, nikoliv pouze kvůli metodologii (která je svému cíli přizpůsobena). Nedá se však říci, že by žádný z průzkumů neukazoval dvojciferný výsledek.

Stanislav Polčák kandidoval v evropských volbách jako druhý na kandidátce TOP 09+STAN. Jako nově zvolený europoslanec získal u voleb 25 352 preferenčních hlasů. To ho řadí na celkově 11. místo v pořadí mezi nově zvolenými českými europoslanci. Nejvíce preferenčních hlasů získal Luděk Niedermayer, třetí v pořadí na kandidátce TOP09+STAN, poté Dita Charanzová, lídryně kandidátky ANO, a třetí se umístil Jan Zahradil, lídr kandidátky ODS.

Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014 kandidoval Stanislav Polčák jako třetí kandidát za Koalici TOP 09+STAN. Ve volbách získal 11 997 preferenčních hlasů, umístil se tak mezi všemi 21 zvolenými českými europoslanci na 11. místě.
Ve volbách v roce 2019 Stanislav Polčák tedy získal o 13 355 hlasů více, posunul se ale jen o jednu příčku v pořadí podle množství preferenčních hlasů.

Ve volbách do Evropského parlamentu kandidovalo hnutí STAN s regionálními partnery a TOP 09 a nakonec získali 11,65 %, což znamenalo zisk tří mandátů. STAN pokládá výsledek evropských voleb za jednoznačný úspěch. „Budeme se všemi partnery mluvit o možné spolupráci, není ale teď na místě mluvit o jakémkoliv spojování stran,“ prohlásil předseda hnutí STAN Vít Rakušan poté, co byly oznámeny volební výsledky.

V krajských volbách má STAN ambice zvítězit. Ve volbách chce kandidovat společně s dalšími regionálními partnery. Hovoří se třeba o spolupráci s TOP 09 v Libereckém kraji, v každém regionu je však situace jiná.

Kvůli pravděpodobně neveřejné povaze jednání jsme ovšem o schůzce nenašli žádné další relevantní informace.

Starostové a nezávislí, kde je Stanislav Polčák v současné době členem, opravdu v krajích působí a na základě výsledků voleb do zastupitelstev obcí v roce 2018, je hnutí STAN pátou nejsilnější politickou stranou co do počtu mandátů (za první KDU-ČSL a druhou ODS, třetí ČSSD a čtvrtým ANO). V roce 2018 získalo hnutí STAN 1584 mandátů, přičemž obhajovalo 1346 míst z roku 2014. V neposlední řadě získalo hnutí STAN 24 zastupitelů v krajských volbách z roku 2016. Je tedy pravdou, že „různě po krajích‟ (v místních a krajských zastupitelstvech) působí lehce přes 1500 představitelů hnutí STAN.

Nad rámec toho uspěli kandidáti STAN také v koalicích s dalšími politickými subjekty či nezávislými kandidáty.

Zároveň je možné potvrdit tvrzení, že STAN má své voliče po celém území ČR, jak je patrné z výsledku voleb do zastupitelstev obcí 2018.

(Pozn.: Barevně jsou vyznačený okrsky, kde hnutí STAN zvítězilo.) Zdroj: iRozhlas.cz

Toto tvrzení do jisté míry potvrzují i výsledky voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2017, kde hnutí STAN ukázalo svou sílu především na území Čech a v oblasti Slovácka a Valašska.

(Pozn.:Tmavá barva ukazuje na vyšší počet voličů hnutí STAN.) Zdroj: Lidovky.cz

Podle Stanislava Polčáka (uvedl v Interview ČT24, 20:00) je pro hnutí Starostové a nezávislí hlavní strategií na komunální úrovní spolupráce s odlišnými partnery na základě individuální spolupráce v dané lokalitě s důrazem na silné zastoupení představitelů STAN na kandidátkách. V souladu s touto strategií získalo hnutí STAN ve volbách do zastupitelstev obcí v roce 2018 1584 zastupitelů samo za sebe, tedy nikoliv ve volebních koalicích s dalšími subjekty.

Pokud bychom připočetli i mandáty získané volebními koalicemi, jejichž byl STAN členem, tak tyto koalice získaly dalších 2519 mandátů . Když se k tomuto číslu připočte 24 zastupitelů z krajských voleb v roce 2016, dostaneme se na číslo 4127 zastupitelů. Samozřejmě ne všichni tito zastupitelé jsou členy hnutí STAN, ale tyto mandáty byly přinejmenším získány na kandidátních listinách STANu nebo s jeho účastí. Nicméně nutno uznat, že mezi těmito zastupiteli jsou i členové jiných subjektů navržení jinými subjekty, což nelze chápat jako definici zastupitele pouze STAN, z tohoto důvodu musíme výrok hodnotit jako zavádějící.

Jak už název hnutí Starostové a nezávislí napovídá, v jeho řadách se nachází velký počet současných a bývalých starostů, kteří byli často ve svých obcích úspěšní v obhajobě svých mandátů. Nový předseda hnutí STAN Vít Rakušan v současné době působí jako znovuzvolený starosta Kolína. S pozicí starosty má zkušenost i první místopředseda STAN Jan Farský, který dříve po dvě funkční období pracoval jako starosta města Semily. I bývalý předseda STAN Petr Gazdík v minulosti působil jako starosta, a to obce Suchá Loz mezi lety 2002 až 2010. Mezi další aktivní starosty v řadách STAN patří například starosta obce Dolní Studénky Radim Sršeň nebo starosta města Kralupy nad Vltavou Petr Holeček. Dá se tedy říci, že hnutí STAN má ve svých řadách velký počet členů, kteří jsou znovuzvolenými starosty obcí.