Přehled ověřených výroků

Zavádějící
Václav Klaus vystoupil na pietní akci k 80. výročí nacistické okupace, kde v projevu přirovnal plán na reformu EU francouzského prezidenta Macrona k myšlenkám Adolfa Hitlera. Tato část je pravdivá. Zavádějící je tvrzení, že senátor Doubrava se hlásí ke komunistické straně.

Václav Klaus mladší vystoupil na pietní akci k 80. výročí okupace Čech a Moravy nacistickým Německem, kterou pořádal Český svaz bojovníků za svobodu (ČSBS). Vzpomínkový večer se konal v pražském Domě armády 13. března 2019. Na akci vystoupili s projevy předseda ČSBS Jaroslav Vodička, šéf KSČM Vojtěch Filip, lídr kandidátky SPD pro evropské volby Ivan David nebo senátor Jaroslav Doubrava (Severočeši).

Senátor Jaroslav Doubrava byl do roku 2010 členem KSČM, poté kandidoval za hnutí Severočeši.cz. Doubrava je spojován s řadou kontroverzních akcí. Jako pozorovatel se účastnil nezákonných voleb na separatistickém východě Ukrajiny. Od této cesty se následně Senát distancoval. Vystupuje proti migraci a šíří nepravdivé informace. Rozhovor s Doubravou se objevil na webu KSČM, kde senátor zpochybnil nezákonnou anexi Krymu, hrozby ze strany Ruska a kritizoval EU a NATO. Nelze ale dohledat, že by se Doubrava aktuálně přímo hlásil ke KSČM.

Václav Klaus mladší přednesl na pietní akci projev, ve kterém mimo jiné ocenil hrdinství vojáků i občanů, kteří se postavili nacistickému režimu. Dále Klaus upozornil na to, že „nestačí ale jen připomínat historii, musíme si uvědomit, že zlo na světě existuje a přichází zpravidla v nových podobách.“ V této souvislosti pak zmínil francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a jeho plán na reformu Evropské unie, který přirovnal ke spisu Mein Kampf nacistického vůdce Adolfa Hitlera.

Klasu doslova řekl: „Demokraty nemohl nechat v klidu otevřený dopis jednoho z vůdčích architektů nové Evropy Emmanuela Macrona. Vlivné lidi disponující mocí ovlivnit vaše životy byste měli pečlivě poslouchat a brát jejich slova vážně. Hitler myslel Mein Kampf vážně, není důvod si myslet, že Macron své teze vážně nemyslí. V jeho textu se objevují výrazy jako nebude mít v Evropě místo, ze kterých mrazí.“ Ve svém proslovu Klaus ještě několikrát přirovnává Macronovy názory k Adolfu Hitlerovi.

Záznam z akce je možné najít na YouTube, projev Václava Klause mladšího je v čase 6:20–12:20.

Slova Václava Klause mladšího vyvolala vlnu negativních reakcí. Kriticky se vyjádřil například senátor Pavel Fisher nebo spisovatel Jiří Padevět. Od pietní akce se distancoval ministr obrany Lubomír Metnar.

Pravda
Exprezident Klaus se k ODS vyjadřuje kriticky soustavně již od roku 2008, kdy se vzdal funkce čestného předsedy strany. Opakovaně se vymezil proti předním představitelům ODS: Mirku Topolánkovi, Miroslavě Němcové nebo Petru Fialovi.

Václav Klaus starší se poprvé oficiálně vymezil proti směřování ODS na 19. kongresu občanských demokratů v roce 2008. Ve svém stručném příspěvku v rámci kongresu vyjádřil nesouhlas s politikou strany a vzdal se titulu čestného předsedy, který obdržel po nástupu Mirka Topolánka do čela strany.

"Abych probíhající přeměně ODS ze strany pravicové a občanské ve stranu politického středu a stranu spíše lobbyistických zájmů než idejí nestál v cestě, rozhodl jsem se poděkovat vám za titul čestného předsedy a tohoto titulu se dnes, na tomto místě, definitivně vzdát."

V průběhu dalších let Klausova kritika trvá, přispívá k tomu i napjatý vztah k tehdejšímu předsedovi vlády Topolánkovi. Od názoru na koalici se Zelenými: "Dochází tady k zezelenání konzervativní strany, přátelství pana Topolánka a pana Bursíka, považuji to za neuvěřitelně nešťastné," až po osobní invektivy stran předsedy Topolánka: "Jste člověk, který přece vůbec nemůže pochopit von Hayeka."

Ideový rozchod s ODS Klaus potvrdil i v roce 2013, kdy byl přizván k navrácení do strany: "V jistou chvíli se mi zdálo, že nějaká naděje je. Ale když jsem zase viděl kroky ODS v posledních hodinách a dnech, vylučování ze strany a výroky některých představitelů, například paní (Miroslavy) Němcové, tak jsem pochopil, že moje angažmá v této straně nepřichází v dnešní době v úvahu."

Klaus se do ODS pustil i v souvislosti s vyloučením syna Václava Klause ml., ze strany:

"ODS měla nějaké kmenové buňky, o kterých jsem přesvědčen, že jí dávaly její základní charakteristické rysy. Ty byly narušeny s Mirkem Topolánkem, a pak úplně vymazány dnešním předsedou Fialou. (...)

Ale vycházejme z těch tří písmen ODS, tedy Občanská demokratická strana. A to písmenko D v názvu, tedy demokratická, to se mi zdá naprosto klíčové. To je to hlavní slovo, jež je zvráceno v tom evropském liberálním stylu, který sem zavlekl pan Fiala. Myslím, že s panem Fialou a dalšími je to strana jiná. Tak ať se přejmenuje a ti lidé hlásají názory, které považují za správné. (...)

Mě trápí, že ta ODS zoufale dopadla se svým dnešním vedením, které je tak bezbarvé, jak snad nic ještě bezbarvého nebylo. Myslím si, že abych ho tu diskutoval, by si nepřál ani můj syn. On by se raději obhajoval sám (Klaus byl na zahraniční cestě, pozn. red.). Ale jeho vyloučení ze strany v nepřítomnosti mě motivuje po dlouhé době cokoliv říkat k ODS."

Pravda
Václav Klaus starší se vymezuje proti EU, uznává kroky prezidenta Putina a aktivně podporuje německou Alternativu pro Německo (AfD).

Václav Klaus starší se na adresu Evropské unie vyjadřuje značně kriticky, jak uvedl v rozhovoru pro Český rozhlas: "Já myslím, že EU je zlo. Samozřejmě. A čím dříve bude ukončena ta evropská integrace v dnešní podobě a čím dříve dojde k transformaci EU v nějaký demokratický a funkční orgán, tím lépe."

Pravdou je i to, že exprezident Klaus Putinův režim, narozdíl od EU, nepovažuje za hrozbu: "Nechávat Rusko mimo je dětinské a hloupé. Pro nás byla hrozba Sovětský svaz, dnešní Rusko není žádná hrozba. Mě opravdu (ruský prezident Vladimir) Putin ničím neohrožuje." Kreml totiž, podle Václava Klause, narozdíl od Bruselu neposílá každý týden direktivy našemu zákonodárství.

Svým dalším kontroverzním výrokem stran Putina z rozhovoru pro Partii televize Prima pobouřil i ukrajinského velvyslance: "Ukrajina je ponoukána politickými elitami Západu včetně našich, aby co nejvíc provokovala Rusko a prezidenta Putina. Tam vidím možné ohnisko nebezpečí a myslím, že se Putin ještě pořád chová opatrně a střízlivě a nenaskakuje na každou provokaci."

Klaus je i podporovatelem Alternativy pro Německo (AfD) aktivně vystupuje na jejích sjezdech, podpořil je v kampani z roku 2016, například pózováním na plakátech či veřejnými vystoupeními s jejich čelními představiteli. Po volbách v roce 2017 také vychválil jejich volební výsledky: "Úžasným výsledkem je ztráta čtvrtiny hlasů merkelovské CDU, pětiny hlasů schulzovské SPD a naopak zisk 13 procent hlasů politickým a mediálním establishmentem démonizované AfD".

Pravicová populistická strana AfD je přitom potenciálním subjektem monitoringu německou bezpečnostní službou pro ultrapravicové a extremistické výroky.

Zavádějící
Zatímco pro ODS je členství v NATO a v Evropské unii klíčové, exprezident Václav Klaus st. je velkým kritikem Evropské unie. Vstup do NATO pak vnímá jako úspěch, ale je kritický například k vojenské intervenci NATO v Kosovu v roce 1999.

ODS v programech 2017, 2013 (.pdf, str. 26), 2010 (.pdf, str. 26), 2006 (.pdf, str. 55–56), 2002 (.pdf, str. 3 a 9) i 1998 (.pdf, str. 2) do Poslanecké sněmovny zmiňovala, že členství v NATO a v Evropské unii je pro ni klíčové.

Naopak Václav Klaus starší je k Evropské unii dlouhodobě kritický. „Evropská unie podle mého názoru žádnou dobrou budoucnost mít nemůže. Ta je slepou uličkou, která nikam nevede. Tato ulička musí být opuštěna. Čím dříve bude opuštěna, tím bude pro Evropu, a její dobrou budoucnost, lépe. A o tu by nám všem mělo jít,píše na svých stránkách. Klaus také otálel s podepsáním Lisabonské smlouvy. Byl posledním vrcholným představitelem EU, který smlouvu podepsal. Podle Klause vstupem Lisabonské smlouvy v platnost, navzdory politickému názoru Ústavního soudu, přestane být Česká republika suverénním státem.

K Severoatlantické alianci je pak Klaus shovívavější. Vstup České republiky do NATO vnímá jako úspěch. Naopak nesouhlasil s vojenským zásahem NATO v Kosovu v roce 1999. Klaus, jakožto tehdejší předseda Poslanecké sněmovny, se vyslovil pro pokračování diplomatického řešení konfliktu.

V poslední době však musí ODS svým voličům vysvětlovat postoj strany k EU. K nejasnostem došlo zejména poté, co Fiala kritizoval Evropskou unii za tvrdý postoj vůči Velké Británii při jednání o jejím vystoupení z EU. „Jsme přesvědčeni, že žádná alternativa k Evropské unii není, a hlavně je v národním zájmu České republiky být součástí EU,ujišťoval voliče Fiala.

Do letošních evropských voleb jde ODS se sloganem: „Jsme srdcem Evropy. Chceme být slyšet.“ ODS požaduje reformu Evropské unie. „V Evropské unii musí být naše země lépe slyšet, musíme být aktivnější a prosadit tolik potřebné reformy,řekl Petr Fiala, předseda ODS, na ideové konferenci strany.

Česká republika se stala členem Severoatlantické aliance 12. března 1999. V květnu 2004 vstoupila do Evropské unie.

Zavádějící
K 18.3. 2019 se Václav Klaus explicitně nevyjádřil, zda se chystá pozice předsedy školského výboru vzdát či nikoli.

Poslanec Baxa se vyjadřuje k vyloučení Václava Klause ml., o kterém jednomyslně rozhodla výkonná rada ODS dne 16. března 2019. Jak je uvedeno v prohlášení, důvodem pro vyloučení bylo dlouhodobé nerespektování hodnot a principů programu ODS. Vyloučením mimo jiné zaniklo Klausovi ml. i členství v poslaneckém klubu ODS.

ODS chce rovněž Václava Klause ml. vyzvat k odstoupení z funkce předsedy školského výboru, vzhledem k tomu, že tento post náleží Občanským demokratům. Václav Klaus ml. se nicméně k 18. březnu 2019 explicitně nevyjádřil, zda-li se místa ve vedení výboru hodlá dobrovolně vzdát či nikoli. Na svém Facebookovém profilu pouze zveřejnil stanovisko k vyloučení z ODS, ve kterém se ale o postu šéfa školského výboru nezmiňuje. Pro Českou televizi dále uvedl, že se nechystá proti vyloučení ze strany odvolávat.

V rozhovoru pro server idnes.cz na otázku, zda-li dobrovolně odstoupí z čela školského výboru, odpověděl následující: "Myslím, že jestli mě někdo bude chtít po boku paní Valachové odvolávat v rámci předvolební kampaně mezi školskou veřejností, tak si tu situaci užiju."

Z výše uvedených zdrojů nemůžeme tvrdit, že se Václav Klaus ml. přímo vyjádřil k rezignaci na funkci předsedy školského výboru a tedy, že by nemínil z pozice předsedy odejít. Výrok tedy považujeme za zavádějící.

Pravda
Baxa nespecifikuje, s jakým historickým obdobím srovnává dnešní finanční prostředky vlády, ovšem srovnáme-li aktuální schválený rozpočet a poslední rozpočet účinný za vlády zahrnující Baxovu stranu ODS, dojdeme k podobnému číslu.

Martin Baxa v rozhovoru pro ČT tvrdil, že vláda (druhá vláda Andreje Babiše, pozn. Demagog.cz) hospodaří s objemem finančních prostředků, který je o 350 miliard korun větší, než byl dříve. Více však nespecifikoval, co přesně danou částkou myslí a nezmínil ani časové období, se kterým aktuální rozpočet srovnává.

Podívali jsme se tedy na schválené a skutečné příjmy a výdaje státních rozpočtů:

Schválené návrhy státních příjmů/skutečné příjmy v miliardách korun:

Schválené návrhy státních výdajů/skutečné výdaje v miliardách korun:

Abychom se přiblížili Baxou zmíněnému rozdílu 350 mld., musíme srovnat schválené příjmy rozpočtu na r. 2019 a r. 2015, případně aktuálně schválené výdaje rozpočtu s rokem 2013. Dodejme, že rok 2013 byl posledním rokem, kdy Baxova strana ODS byla zastoupena ve vládě.

Baxa dále tvrdí, že výši částky ovlivnil hlavně dlouhodobý ekonomický růst. Data ČSÚ potvrzují růst české ekonomiky, byť letos by měl zpomalit na zhruba 2,7 procenta.

Zavádějící
Ministerstvo financí skutečně začíná představovat škrty ve státním rozpočtu na rok 2020. Podle ministra školství Plagy by se však tato opatření neměla dotknout odměn učitelů.

Současný vládní kabinet se v programovém prohlášení (.pdf, str. 14) zavázal, že do konce roku 2021 se platy učitelů a nepedagogických pracovníků zvýší minimálně o 50 procent oproti jejich průměrné mzdě v roce 2017. Vyjádřeno v číslech, platy by se měly dostat průměrně na hodnotu 45 tisíc korun (.pdf, část B. Zpráva k návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2019, str. 4).

Vláda proto schválila navýšení rozpočtu pro školský resort, který počítá s 15% meziročním růstem platů pedagogů v roce 2019. Konkrétně jde o 10 % navýšení tarifu, dalších 5 % navýšení mohou přidat ředitelé v rámci netarifní složky. Na platy ve školství bylo v roce 2019 celkově vyčleněno 95 miliard korun, což je o 16,1 miliard více oproti předchozímu roku. Průměrný plat učitelů v roce 2019 je tedy cca 39.000,- Kč.

Ve střednědobém výhledu státního rozpočtu (.pdf, str. 50) se však počítá pouze s nárůstem 1 miliardy prostředků pro platy učitelů na rok 2020. Dále na rok 2021 výhled nepočítá s dalším navýšením prostředků na platy spadající pod agendu MŠMT.

Ministr školství Roman Plaga ale již dříve pro ČTK uvedl, že pro další růst odměn by potřeboval zhruba 14,5 miliard v roce 2020 a přibližně pak dalších 5 miliard pro růst v roce 2021. Střednědobý výhled rozpočtu na léta 2020 a 2021 tomu však zatím neodpovídá.

Vláda pak skutečně hovoří o úsporných opatřeních, které by se mohly dotknout i ministerstva školství. Nicméně, dle vyjádření ministra Plagy se tato opatření nedotknou odměn pedagogů. Z kontextu však vyznívá, že Martin Baxa hovoří o škrtech, které se mimo jiné mohou dotknout i platů pedagogů. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Neověřitelné
Ministerstvo financí sice uvádí, že v roce 2018 se podařilo díky EET vybrat 12,3 mld. Kč., avšak vliv EET na výběr daní je těžké očistit od dalších vlivů. Na dopadech EET se neshodnou ani zástupci jednotlivých podnikatelských svazů.

Dle uveřejněných údajů Ministerstva financí se dokázalo za rok 2018 vybrat pomocí EET částku 12,3 mld. Kč. V roce 2017 příjmy z EET byly nižší, a to 7,9 mld. Kč. Dohromady za rok 2017 a 2018 fiskální přínos EET dle MF činí 20,2 mld. Kč.

Avšak vliv EET na výběr daní je těžké očistit od dalších vlivů. Důležitou roli hraje samotný ekonomický růst, a tedy výběr daní je následně ovlivněn růstem tržeb obecně. Např. u DPH jde jednak o EET, ale také o kontrolní hlášení. Evidence tržeb ovšem pokrývá jen část celé DPH, nespadá do ní řada položek či služeb. Pokud je hospodářský růst dochází obecně ke zvýšenému výběru daní a vyšší spotřebě domácností. Souhrnně je tedy velmi komplikované posoudit, nakolik právě zavedení evidence zvýšilo výběr. Ani Český statistický úřad není schopen ze svých nezávislých šetření tento vliv posoudit. Není proto možné určit, zda (resp. jak velký) vliv EET na zvýšený výběr daní skutečně je.

Co se týká podnikatelského sektoru, tak ani podnikatelé napříč různými svazy a asociacemi se neshodnou na celkových dopadech EET. Proti EET je dle serveru Businessinfo Unie malých a středních podniků ČR. Naopak podporu má EET od Svazu průmyslu a dopravy ČR nebo Asociace českého tradičního obchodu. AČTO však upozorňuje na nepřiměřené kontroly poctivých podnikatelů a na potřebu rovných podmínek v rámci EET.

Ekonomické dopady EET je tedy z ekonomického hlediska komplikované hodnotit, tedy výrok ponecháváme v rovině neověřitelnosti.

Zavádějící
Jana Maláčová na osmém sjezdu Odborového svazu státních orgánů řekla pouze, že Česká republika nepotřebuje velkou reformu, která ze dne na den změní celý systém. Je pravda, že podle prognózy českého statistického úřadu bude populace stárnout.

Jana Maláčová 8. března 2019 na osmém sjezdu odborového svazu státních orgánů a organizací řekla (13:27 - 14:20): „My jsme nedávno zřídili komisi pro spravedlivé důchody. Často bývám dotazována, proč tento název, proč se tomu neříká pro důchodovou reformu, komise pro důchody a podobně. Já si myslím, že co nám opravdu v celém systému chybí, a potvrzují to vlastně veškeré výzkumy veřejného mínění, tak je vlastně pocit spravedlnosti a nastavení toho systému. Máme čtyři priority, často býváme kritizováni, že to není ta velká reforma. Já si myslím, že velkou reformu, která ze dne na den změní celý systém, nepotřebujeme. Myslím si, že to také neumíme dělat v České republice, koneckonců historie to potvrzuje. Co my ale potřebujeme, tak je průběžná, kontinuální adaptace celého systému, protože naše společnost se mění a my bychom na to měli být schopni reagovat průběžně, nikoliv jednou za dlouhý časový úsek.“ Výrok sdílela i na svém twitteru.

Důchodový systém České republiky je založený na povinném základním důchodovém pojištění. Základní důchodové pojištění je dávkově definované, průběžně financované, univerzální a zabezpečuje všechny ekonomicky aktivní osoby. Důchod ze základního důchodového pojištění pobírá více než 99 % obyvatel ve věku vyšším než je věková hranice pro nárok na starobní důchod.“ Důchod se skládá ze základní výměry (pevné částky, stejné pro všechny druhy důchodů) a procentní výměry. O nároku na důchod rozhoduje Česká správa sociálního zabezpečení, která uvádí následující: „Podmínkou nároku na starobní důchod je získání potřebné doby pojištění a dosažení stanoveného věku (tj. důchodového věku, popř. věku od něho odvozeného nebo věku 65 let).“


Podle populační prognózy (.pdf, str. 20) České republiky do roku 2050, kterou vydal český statistický úřad, je jedním z hlavních závěrů, že „obyvatelstvo České republiky výrazně zestárne. Podíl osob ve věku nad 65 let by se mohl v roce 2050 přiblížit k jedné třetině, což by znamenalo zdvojnásobení současného podílu“.


Pravda
Průměrné výdaje na školství v zemích OECD tvoří 5 % HDP, výdaje na školství v ČR tvoří 3,8 % HDP.

Podle posledních dostupných souhrnných údajů OECD (Education at a Glance 2018, .pdf str. 266), které jsou z roku 2015, vydává Česká republika na vzdělávání 3,8 % svého HDP (Sloupec „Primary to tertiary). Průměr zemí OECD přitom činí 5 % výdajů na školství ku HDP. Následující graf umožňuje srovnání mezi jednotlivými zeměmi OECD (tamtéž, str. 261). Graf zahrnuje výdaje od základního po vysoké školství. Nejvíce výdajů v podílu na HDP dává do školství Norsko (6,4 %), na opačné straně žebříčku se pohybuje Irsko (3,5 %).