Přehled ověřených výroků

Ve svém programu, který občanští demokraté představili pro volby do Evropského parlamentu, hovoří o tom, že odchod z EU by byl pro Českou republiku nevýhodný. Kromě členství v EU ODS nevidí pro ČR žádnou jinou životaschopnou alternativu.

Dále v programu v části Evropské desatero ODS (bod 10) píší, že by chtěli spolupracovat se státy, které sdílejí jejich představu o uvážené integraci, která nemá ohrozit EU samotnou. Postup v EU by měl být dle ODS jednotný tam, kde to přináší výhody pro členské státy a jejich občany. Naopak tam, kde není společné řešení vyžadováno, by státy měly mít větší svobodu v rozhodování.

I Miroslava Němcová mluví o tom, že neodbočili od svých eurorealistických postojů, ale to neznamená, že by podporovali odchod z EU. Naopak jedním ze stálých kritiků EU v ODS je Jaroslav Kubera, který byl odpůrcem přijetí Lisabonské smlouvy. V září 2018 označil Lisabonskou smlouvu za příčinu toho, že je možné v EU něco přijmout bez jednomyslného souhlasu všech členských států.

Zástupci ODS v EP (Jan Zahradil, Evžen Tošenovský) jsou součástí frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR). Jan Zahradil, který je lídrem kandidátky ODS a zároveň kandidátem na předsedu Evropské komise za ECR, prosazuje více pružnou EU, aby se státy samy rozhodovaly, ve kterých společných politikách chtějí hlubší spolupráci.

Program Pirátské strany pro volby do Evropského parlamentu 2019 vychází ze společného programu evropských pirátských stran z 9. února 2019. V rámci tematického zaměření programu ho Piráti popisují takto:

„Stejně jako před pěti lety i pro letošní volby do Evropského parlamentu, které proběhnou v květnu 2019, vytvořily kandidující evropské pirátské strany společný program. Na jeho tvorbě se podílely stovky českých i evropských Pirátů. Oproti programu z roku 2014 je vidět široký záběr témat, které Piráti pokrývají – kromě reformy copyrightu či digitální agendy se tentokrát do programu dostalo široké spektrum témat od vzdělávání, životního prostředí a zemědělství, přes zahraniční politiku a obranu, dopravu, daňový systém či vesmírný program.“

Dle rozsahu témat programu nelze tedy tvrdit, že by pirátský program pro volební témata byl monotematický, což ukazuje i zaměření volební kampaně, která by chtěla na jedné straně akcentovat svobody, které členství přináší, a na straně druhé by měl být akcent na zrovnoprávňování občanů zemí v rámci EU.

Podobně i ODS svůj program opírá o zajištění pružné a efektivní EU, které má symbolizovat pomyslné desatero, v jehož rámci zaznívá jak snaha o takzvanou debyrokratizaci EU ve smyslu snížení počtu evropských norem, či cílenou flexibilní integraci, kdy by si státy určovaly kde a do jaké míry si přejí prohlubovat svoji vzájemnou integraci. V rámci programu je akcentováno také prohlubování integrace v rámci politiky volného trhu v rámci EU.  

Jaroslav Faltýnek je v zájmu vyšetřovatelů policie v souvislosti s podezřením na manipulaci zakázky na mýtný systém. Jaroslav Faltýnek, jak sám přiznal, se několikrát sešel bez mandátu ministerstva či Poslanecké sněmovny s představiteli firmy Kapsch. Také se několikrát sešel s ředitelem ÚOHS Petrem Rafajem, jehož úřad v roce 2017 zahájil správní řízení proti Ministerstvu dopravy a vítězi tendru na mýtný systém firmou CzechToll/SkyToll.

Jaroslav Faltýnek přiznal tato setkání, ale pouze v době mezi roky 2015-2017, tedy před ukončením tendru. Avšak dle informací získaných deníkem Právo, vycházejících z policejních odposlechů, se Faltýnek setkal v listopadu 2017, tedy tři měsíce po ukončení tendru na mýtné, v brněnských hotelech Holiday Inn a Voroněž s představiteli firmy Kapsch, následně i s ředitelem ÚHOS. Tento úřad pak následně zrušil výsledek ukončeného tendru a zahájil s ministerstvem dopravy správní řízení.

Navíc se ukázalo, že k jednáním o podobě tendru neměl Jaroslav Faltýnek žádný mandát. Svoje angažování Jaroslav Faltýnek vysvětloval členstvím v dopravní koaliční radě. Podstatné je, že tento orgán neměl pro kontrolu či směřování nové podoby mýtného tendru žádné pravomoce.

Na základě výpočtu Ministerstva kultury, který je mimo jiné obsažen v důvodové zprávě (.pdf, str. 29) původního návrhu zákona č. 482/2012 Sb., se při vypočtení finančního vypořádání použila cena 44,48 Kč/m2 pro zemědělské půdy a cena 27,74 Kč/m2 pro lesní půdy. Jedná se zde pouze o nepatrný rozdíl 30 haléřů v obou případech. Dále se pro potřeby vypořádání kalkulovalo s cenou 20 Kč/m2 pro vodní plochy a 1106,78 Kč/m2 pro zastavěné plochy.

Výpočet provedl i Český statistický úřad, jehož ocenění se od uvedených cifer z navrhovaného zákona liší. Příčinou je odlišná metodika výpočtu.

Podobný výrok Stanislava Grospiče již Demagog.cz dříve ověřoval. Letos poslanec v Českém rozhlase svůj dřívější výrok parafrázoval.

Český statistický úřad v roce 2015 vypracoval statistické hodnocení církevních restitucích, které publikoval ve svém měsíčníku Statistika&My. Odhad tržní ceny za zemědělskou půdu stanovil na 7,50 Kč za metr čtvereční, přičemž uvedl, že se jedná o průměr a tržní cena by mohla dosáhnout až na 14 Kč za metr čtvereční v závislosti na kvalitě půdy a poloze pozemku. Složitější situace ovšem nastává u lesní půdy, kdy se ocenění za metr čtvereční pohybuje od 1 Kč do 10 Kč.

Český statistický úřad je povinen každoročně oceňovat veškerý majetek v národním hospodářství v běžných tržních cenách, tj. cenách obvyklých na trhu v daném období, v návaznosti na metodiku Eurostatu. Oceňován je stav majetku a veškeré transakce s majetkem, ke kterým došlo v průběhu daného období. Mezi transakce například patří nákupy, prodeje či bezúplatné převody majetku (včetně církevního).

Debata o církevních restitucích se opět rozvířila se schválením novely o majetkovém vyrovnání s církvemi, kterou předložili komunisté.

Hlasování o novele proběhlo v lednu tohoto roku. Pro předlohu hlasovalo 106 ze 172 přítomných poslanců. Pro byli poslanci hnutí ANO, SPD, ČSSD a KSČM. Proti hlasovalo 56 poslanců z řad ODS, Pirátů, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. 10 poslanců se hlasování zdrželo.

Zdanění náhrad patří k podmínkám komunistů pro toleranci menšinové vlády ANO a ČSSD. Horní komora však návrh zákona zamítla. O návrhu Senátem zamítnutého zákona měla Sněmovna debatovat 12. března 2019, nakonec se k němu však kvůli konci jednacího dne nedostala. Kdy budou poslanci o této novele znovu debatovat, není jasné.

Na základě výpočtu Ministerstva kultury, který je obsažen i v důvodové zprávě (.pdf, str. 29) původního návrhu zákona č. 428/2012 Sb., se při vypočtení finančního vypořádání použila cena 44,48 Kč/m2 pro zemědělské půdy a cena 27,74 Kč/m2 pro lesní půdy. Dále se pro potřeby vypořádání počítalo s cenou 20 Kč/m2 pro vodní plochy a 1106,78 Kč/m2 pro zastavěné plochy.

Výpočet provedl i Český statistický úřad, jehož ocenění se od uvedených cifer z navrhovaného zákona liší. Příčinou je odlišná metodika výpočtu.

Český statistický úřad v roce 2015 vypracoval statistické hodnocení církevních restitucích, které publikoval ve svém měsíčníku Statistika&My. Odhad tržní ceny za zemědělskou půdu stanovil na 7,50 Kč za metr čtvereční, přičemž uvedl, že se jedná o průměr a tržní cena by mohla dosáhnout až na 14 Kč za metr čtvereční v závislosti na kvalitě půdy a poloze pozemku. Složitější výpočet ovšem nastává u lesní půdy, kdy se ocenění za metr čtvereční pohybuje od 1 Kč do 10 Kč.

Disproporčnost cen užitých v restitucích obecně a v církevních restitucích je komplexním problémem. Ministerstvo kultury na otázku, proč byly ceny zemědělské půdy stanovovány odlišně než v 90. letech, kdy se s restituováním majetku začínalo, odpovídá:

„Zemědělskou půdou se rozumí půda, která byla zemědělská v roce 1948. Od roku 1948 však došlo k velkým změnám. Část tehdejší zemědělské půdy je dnes v intravilánech velkých měst (Praha, Brno), kde je její cena mnohem vyšší než cena zemědělské půdy ve venkovských oblastech (např. v případě hl. m. Prahy došlo od roku 1948 k navýšení plochy intravilánu o 44 %, z toho zemědělská půda činí přes 60 %). Zemědělská půda tak zahrnuje 4 druhy pozemků (...). Z toho důvodu je výsledná průměrná cena zemědělské půdy vyšší než běžně uváděné tržní ceny zemědělské půdy na venkově, kde se tato půda nejvíce prodává.“

Dále Ministerstvo kultura uznává, že „ceny se kterými se pracovalo v restituci podle zákona o půdě jsou odlišné. Takové srovnání je však chybné, neboť zákon o půdě pracuje s odlišnou koncepcí a byl přijímán v době, kdy tržní ceny neexistovaly.“

Server iRozhlas.cz pátral po existenci analýzy, podle níž byly údajně církevní restituce předraženy a na kterou se odkazovala ministryně financí Schillerová. Posudek dokazující takové předražení však neexistuje.

Je také zavádějící srovnávat restituce majetku fyzickým a právnickým osobám s církevními restitucemi. Cílem restitučního zákona č. 403/1990 Sb. bylo totiž pouze zmírnění následků majetkových křivd. Zákon o církevních restitucích však navíc zavádí majetkovou odluku církví od státu. Stát postupně sníží příspěvek na jejich činnost a v roce 2030 pak přestane církvím přispívat úplně. Církve se tak stanou majetkově samostatné. Například v roce 2016 přitom státní příspěvek na činnost církví činil 1,4 miliardy korun. Finanční náhrada církvím má tedy kromě restituční funkce také funkci odlukovou a je pochopitelné, že tato náhrada bude vyšší než v případě běžných restitucí.

KSČM navrhla zákon o zdanění církevních restitucí již v minulém volebním období v březnu 2016. Vláda k němu nezaujala žádné stanovisko a návrh se nestihl projednat do konce volebního období.

Sociální demokraté v programu (.pdf, str. 30) před volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2013 nepožadovali explicitně zdanění restitucí. Nicméně program zmiňoval v souvislosti s církvemi požadavek zkrácení nákladů. „Budeme usilovat o výrazné snížení finančních plateb státu v rámci církevních restitucí tak, aby náhrada byla přiměřená a skutečně spravedlivá. Nepřipustíme vydávání majetku, který církve v únoru 1948 již nevlastnily. Zvážíme možnost daňových asignací, jež by v budoucnu mohly být využity i pro financování církví.“

ČSSD následně po volbách utvořila vládní koalici s KDU-ČSL a hnutím ANO a návrh zdanění restitucí nebyl během volebního období projednán. Vláda nenašla k návrhu jednotný postoj.

Zastupitelstvo Jihočeského kraje navrhlo (.doc) na jaře 2016 zákonodárnou iniciativu na vydání novely zákona o církevních restitucích. S návrhem přišel hejtman Jiří Zimola z ČSSD. Podle návrhu (.pdf) měly být zdaněny vyplácené náhrady za církevní majetek, který nelze vydat, a finanční příspěvky na činnost církví a náboženských společností.

V důvodové zprávě návrhu (.pdf, str. 5–6) bylo uvedeno, že cílem je především narovnání postavení jednotlivých poplatníků daně před zákonem. Dále zpráva uváděla, že aktuální legislativa o majetkovém vyrovnání zvýhodňuje jednu skupinu daňových subjektů oproti jiným skupinám, jejichž příjmy nejsou od této daně osvobozeny.

Tento návrh kritizoval předseda ČSSD a premiér Bohuslav Sobotka. Připomeňme ještě, že v tu dobu již v Poslanecké sněmovně ležel podobný, již zmiňovaný, návrh KSČM. Návrhy komunistů a Jihočeského kraje nebyly do konce volebního období projednány.

Aktuálně se v Poslanecké sněmovně jedná o novém návrhu zdanění církevních restitucí, který KSČM předložila v prosinci 2017. Vláda tentokrát návrh podpořila (.pdf) a byl také schválen v prvním kole Poslaneckou sněmovnou. Senát ovšem návrh zamítl a vrátil Sněmovně. Aby nyní návrh prošel, bude potřebovat nadpoloviční většinu všech poslanců, tedy 101 hlasů.

Připomeňme na závěr, že zdanění církevních restitucí je jedna ze 7 podmínek KSČM pro toleranci menšinové vlády ANO a ČSSD. Kritika ze strany sociální demokracie a tlak na revizi podoby církevních restitucí byl zjevný, avšak nejednalo se explicitně o zdanění restitucí (pouze v návrhu zastupitelstva Jihočeského kraje).

Přímo o zdanění církevních restitucí program hnutí ANO k parlamentním volbám pro rok 2017 nic neříká. V úvodním prohlášení (.pdf, str. 2) se k tématu církevních restitucí pouze uvádí: „Naše hnutí vzniklo jako protest proti korupci tradičních politických stran, které si hrály na levici a pravici. Proti tomu, že kmotři a lobbisti řídili zemi přes milenku premiéra. Proti tomu, že politici utahovali lidem opasky, zatímco církvím odklepli restituce předražené o 54 miliard.“

Předseda hnutí ANO a současný premiér Andrej Babiš se v minulosti vyjádřil pro myšlenku restituce církvím zdanit. Pro příklad uveďme vyjádření Andreje Babiše ze dne 20. července 2016, jak o něm informuje server IHNED.cz: „Myslím, že to byl podvod (vyčíslení náhrad podle ceny půdy) a ten návrh zdanit, to je určitá menší kompenzace toho, co stát musí církvím zaplatit za ten prodražený vymyšlený odhad.“

Babiš se takto vyjádřil v souvislosti s vládním projednáváním návrhu zdanění církevních restitucí z pera Jiřího Zimoly (ČSSD). Babiš v souvislosti s tímto projednáváním vlády uvedl, že pro návrh hlasovali tehdejší 4 ministři hnutí ANO a 2 se zdrželi. Dodejme, že Babišovo vyjádření padlo ještě za minulé vlády Bohuslava Sobotky, a to více než rok před vyjednáváním o vládní koalici po volbách z října 2017 a před domluvou o podpoře menšinového kabinetu hnutí ANO a ČSSD ze strany KSČM.

Další dřívější vyjádření Andreje Babiše pro zdanění církevních restitucí Demagog.cz mapoval například zde. V kontextu výroku poslance Grospiče (KSČM) stojí za zopakování zejména následující Babišovo vyjádření z července 2014 pro server iDNES.cz, kdy se vyjadřuje za postoj celého hnutí: „Hnutí ANO ctí zásadu, že co bylo ukradeno, musí být vráceno. Nesouhlasíme ale se způsobem, jakým byly církevní restituce Nečasovou a Kalouskovou vládou dojednány.“

Za postoj celého hnutí ANO ke zdanění církevních restitucí se Babiš vyjádřil také 4. června 2018 pro Českou televizi. Tento Babišův výrok však padl již během vyjednávání o podpoře menšinového kabinetu hnutí ANO a ČSSD ze strany KSČM po parlamentních volbách z roku 2017, uvádíme ho proto pouze pro ilustraci: „My s tím souhlasíme dlouhodobě, předpokládám, že ČSSD se k tomu přidá. Není to nové téma, my jsme o tom ani nemluvili v rámci vyjednávání o nějaké podpoře KSČM.“

Podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi č.428/2012 Sb. (§ 4) povinné osoby musí vydat nemovitou věc ve vlastnictví státu, která náležela do původního majetku registrovaných církví a náboženských společností. Povinnými osobami jsou: Pozemkový fond České republiky, Lesy České republiky s. p., stát, za který jedná příslušná organizační složka státu, státní příspěvková organizace, státní fond, státní podnik a jiná státní organizace.

V § 9 téhož zákona je dále definován postup při vydání zemědělské nemovitosti následovně: „Oprávněná osoba písemně vyzve povinnou osobu k vydání zemědělské nemovitosti do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jinak její nárok zanikne.“ Totožně je v § 10 téhož zákona určen postup při vydání jiné věci než zemědělské nemovitosti.

Daný zákon v § 15 určuje taxativně finanční náhrady v jednotkách Kč jednotlivým církevním restitucím. Tyto údaje podle Ministerstva kultury vychází z pozemkových knih. Dané údaje byly dále konfrontovány s údaji od dotčených státních orgánů a podniků (zejména Pozemkového fondu ČR a Lesy ČR) a ověřovány ve spolupráci s Národním archivem.

Restituční zákon skutečně není koncipován jako výčet majetku, který by měl být vrácen, ale jako možnost o určitý majetek zažádat, a podle tohoto zákona jej také obdržet.

Když se 15. dubna 1998 hlasovalo v Poslanecké sněmovně o přistoupení ČR do Severoatlantické aliance, byli proti pouze poslanci KSČM a SPR-RSČ (Sdružení pro republiku – Republikánská strana Československa; česká politická strana Miroslava Sládka, zastoupená v parlamentu v letech 1992–1998). Sněmovna schválila vstup ČR do NATO 143 hlasy, proti bylo 37 poslanců.

Komunistická strana usiluje o vystoupení ČR ze Severoatlantické aliance již od svého vzniku. K požadavkům na vystoupení z aliance se připojilo také volání po vystoupení z EU. V minulém volebním období podali komunisté neúspěšný návrh zákona o referendu o vypovězení Severoatlantické smlouvy.

Nyní je v Poslanecké sněmovně návrh ústavního zákona o referendu, jejž vláda odmítla. Důvodem nesouhlasného stanoviska (.pdf) bylo především příliš obecné vymezení referenda, které by umožňovalo rozhodovat o otázce setrvání České republiky v mezinárodních organizacích, jejichž je členem, resp. ratifikovat, či naopak vypovědět mezinárodní smlouvy. Návrh nyní čeká projednání Ústavně právním výborem.

Důvody, proč KSČM odmítá členství ČR v NATO, jsou mimo jiné: navyšování výdajů na obranu, účast českých vojáků na zahraničních misích bez mandátu OSN, zavádění sankcí a všeobecně agresivní politika NATO.

KSČM tyto důvody formulovala v dokumentu (.doc) Postoj KSČM k expanzivní celosvětové politice NATO a USA v jakýchkoli formách. Komunisté se domnívají, že v alianci „rozhodující roli plní Spojené státy, s cílem obnovit hegemonii a mocensky ovládnou zájmové oblasti, především místa s přírodními zdroji“. Komunisté kritizují údajnou expanzivní politiku NATO a USA, která podle nich vede k opakovaným ekonomickým sankcím a lokálním válkám, následně pak k balancování na hraně světového válečného konfliktu.

Požadavky na vystoupení z NATO se objevovaly v programu KSČM napříč historií strany i po vstupu ČR do aliance:

V roce 2004 v programu (.pdf, str.7) KSČM stálo, že strana „NATO považuje za přežitek éry bipolárního světa, který objektivně překáží evropské integraci. Dlouhodobě prosazuje jeho úplné zrušení, v první etapě požaduje vystoupení ČR z jeho vojenské složky“.

Také v programu (.pdf, str. 6) pro volby do Poslanecké sněmovny v roce 2013 můžeme najít požadavek na zrušení NATO jakožto dlouhodobý cíl KSČM. Minimálním požadavkem strany bylo opět vystoupení ČR z vojenských složek aliance.

V posledních parlamentních volbách měla KSČM v tomto ohledu totožný program (.pdf, str. 21): „Usilování nadále o zrušení paktu NATO, a o obnovení úlohy OBSE, která více než 30 let úspěšně zajišťovala mír v Evropě.“ Dále pak: „Prosazování celonárodního referenda o vystoupení z NATO, popř. vystoupení z jeho vojenských struktur.“ KSČM podporuje menšinovou vládu ANO a ČSSD, která z posledních voleb vzešla, na základě 7 podmínek. Po vládě navíc požaduje „poskytnutí záruk, že bude usilováno o přijetí zákona o celostátním referendu a dále, že nebude více navyšována účast České republiky v zahraničních vojenských misích bez mandátu Rady bezpečnosti“.

Komunisté by preferovali zajištění bezpečnosti Česka vazbou na Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), popřípadě pomocí bilaterálních smluv. Strana také zvažuje otevření diskuse o neutralitě ČR. V dokumentu (.doc, str. 6) polemizují o pásu neutrálních zemí ve střední Evropě, který by mohlo tvořit Švýcarsko, Rakousko, Česko a Slovensko.

Poslanci KSČM se v minulosti účastnili demonstrací proti NATO. Konkrétní politické kroky směrem k vystoupení z aliance se snaží KSČM prosazovat především skrze návrhy o referendu.