Přehled ověřených výroků

S názorem, že vláda ČSSD a hnutí ANO za podpory KSČM je levicová, se netají předseda pravicové ODS Petr Fiala. V interview ČT24 se nechal například slyšet: "Dneska je hnutí ANO opravdu nejsilnější levicový subjekt na politické scéně, v poslední době se tak silně profiluje, má tu levicové partnery, kteří si rozumějí, tak podle mě klidně mohou pokračovat dál." V témže smyslu se vyjádřil i předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura.

Před koncem loňského roku toto téma bilancovala opozice obecně. Kritizují především Babišovu neúspornou politiku, která je navíc spíše líbivá než efektivní. Předseda TOP 09 Jiří Pospíšil se pozastavil nad tím, že pro lepší život lidí v loňském roce vláda reálně nic neudělala: "Neřešili jsme, které zákony a jak změnit, ale které zákony a jak porušili členové vlády. Sněmovna projednala rekordně málo zákonů, zato se hned třikrát hlasovalo o důvěře vládě." Za TOP 09 se v podobném duchu vyjádřila i poslankyně Pekarová Adamová.

Podle Petra Gazdíka ze STAN vládní politika navíc vzbuzuje spíše nejistotu - a to hlavně tím, že Andrej Babiš není schopen kompromisů: "Lze ji považovat za silně levicovou, neutuchá šikana drobných živnostníků a přibývá nesystémových populistických kroků.“

Za vládu prosazující levicové hodnoty ji však označili i zástupci vládní ČSSD, konkrétně první místopředseda ČSSD Jiří Zimola k možnému vstupu do vlády s ANO avizoval: "Kritizovat vládu zleva, když sama bude prosazovat levicový program, je obtížné." Předseda strany Hamáček se sice vyjádřil v tom smyslu, že úloha ČSSD by naopak byla kontradiktornější, neboť by ve vládě měli hrát "levicového rebela"; dojednaný program však dříve označil za levicový. To za přítomnosti premiéra Babiše prohlásil i na první tiskové konferenci po jmenování a také po zasedání nové vlády v červnu 2018. Z tohoto důvodu je výrok zavádějící, neboť toto označení nepoužívá pouze opozice, ale vláda byla deklarována levicovou na tiskové konferenci jejich čelních představitelů už při svém vzniku.

Nejvýznamnějším snížením daní, které prosadila minulá koaliční vláda, tedy vláda Bohuslava Sobotky, bylo zavedení (.pdf, str. 5) druhé snížené sazby DPH např. na léky, knihy či dětskou výživu. Dle zprávy RIA (.pdf, str 17) byl očekávaný dopad na státní rozpočet cca 3,3 miliardy.

Sobotkova vláda prosadila také zvýšení (.pdf, str. 71) daňového zvýhodnění na děti, dle zprávy RIA (.pdf, str 109) byl předpokládaný vliv tohoto opatření na státní rozpočet 2,2 miliardy pro rok 2017 a 2,7 miliard pro rok 2018. Celkové dopady daňových změn Sobotkovy vlády do dnešního dne však nejsou z dostupných zdrojů zjistitelné.

Předešleme, že nehodnotíme ministrovu úspěšnost v úřadu, což je subjektivní názor Andreje Babiše.

Aleš Řebíček byl ministrem dopravy za ODS v období 4. 9. 2006 – 23. 1. 2009. Podle obchodního rejstříku figuroval přinejmenším ve společnostech Viamont s. r. o., Viamonte s. r. o., Viamont a. s., Viamont DSP a. s. a Viamont Servis s. r. o. Ve firmě Viamont s. r. o. byl společníkem v roce 1995, o rok později podnik zanikl. Významněji působil v dosud existující (byť dnes v insolvenci) Viamont a. s., kde však údajně prodal svůj minoritní, třetinový podíl ještě před funkcí ministra. Z majetkového přiznání však nelze spolehlivě osvědčit, zda se od firem opravdu odstřihl či nikoli.

Firma Viamont a. s. byla ve stavebnictví nejúspěšnější v době, kdy byl Řebíček ministrem dopravy. On sám to vysvětloval tak, že „jsou to asi šikovní kluci“. Faktem je, že po Řebíčkově odvolání a k dnešnímu dni již společnosti nejsou nijak úspěšné. Viamont DSP a. s. byl pohlcen firmou Strabag Rail. Později ho vyšetřovala i protikorupční policie. Viamont a. s. je dnes v insolvenci, Viamonte s. r. o. v likvidaci.

Skupina Viamont se primárně specializovala na železniční stavby. Rekonstruovala například železniční tratě u Polska (zakázka za 1,5 mld. Kč), opravovala železniční mosty. Je nicméně pravdou, že dostávala i zakázky na silnice, například křižovatku u Velké Hleďsebe. Od ŘSD dostala zakázky za 2,2 mld., nemuselo však jít o dálnice. Žádnou přímou vazbu Viamontu na dálniční výstavbu se nepodařilo najít ani vyhledáváním v Rejstříku smluv.

Ministr Brabec mluví o neveřejném dopisu evropského komisaře Oettingera, ve kterém komisař nabízí Andreji Babišovi několik řešení, jak vyřešit střet zájmů. Znění tohoto dopisu částečně zveřejnil server Respekt.cz.

První možností, jak zabránit dle dopisu střetu zájmů, je vytvořit tzv. slepý trust, tedy v podstatě svěřenecký fond, o jehož činnosti by Andrej Babiš ani jeho rodina neměli žádné informace, a nemohli by tedy zjistit, jaké dopady na svěřenecký fond mají politická rozhodnutí Andreje Babiše.

Druhým navrhovaným řešením je úplné odstřihnutí holdingu Agrofert od evropských strukturálních fondů, to by však dle Respektu znamenalo ztrátu několika stovek milionů ročně.

Třetí variantou, na kterou odkazuje i ministr Brabec, je pak zdržet se všech rozhodnutí, které se týkají zájmů Andreje Babiše. Jeden z nutných kroků pro naplnění této varianty je pak dle Respektu i odstoupení Andreje Babiše z Rady pro evropské strukturální a investiční fondy (dále jen „Rada“). Další podmínkou této varianty je pak neúčast na jakémkoliv rozhodování, které by se dotýkalo holdingu Agrofert.

Vláda se o naplnění třetí varianty skutečně snaží, dne 17. prosince 2018 vláda schválila návrh zákona, kterým se mění zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů. Předkladatelkou návrhu byla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. Konkrétně má jít o změnu ve znění § 18 odst. 8 zákona č. 248/2000 Sb, který v současnosti zní takto: „Zřizuje se Rada pro Evropské strukturální a investiční fondy (dále jen „Rada“), která je poradním orgánem vlády. Předsedou Rady je předseda vlády. Jejími členy jsou zástupci ústředních orgánů státní správy a zástupci poradních a pracovních orgánů vlády. Podrobnosti týkající se složení, působnosti, organizace a činnosti Rady stanoví její statut, který schvaluje vláda.“ Návrh zákona (.docx) pak nahrazuje ve větě druhé slovo předseda slovem člen. Nově by tedy předsedou Rady pro Evropské strukturální a investiční fondy mohl být jakýkoliv člen vlády. Návrh však ještě musí projít celým legislativním procesem v Parlamentu.

Například dle Transparency International uvedený návrh prakticky nic neřeší, především z důvodu, že Rada je jen poradním orgánem (.pdf, str. 1, čl. 1), konečná rozhodnutí pak přijímá až vláda.

Navíc je dle informací Respektu odstoupení z Rady pouze jednou z podmínek třetí varianty, další podmínkou je neúčast Andreje Babiše na jakémkoliv rozhodování, které by se jeho zájmů dotýkalo, a to vláda prozatím nijak neřešila.

Evropský parlament schválil 13. prosince 2018 rezoluci "o střetu zájmů a ochraně rozpočtu EU v České republice", ve které vyzval Evropskou komisi, aby pozastavila dotace pro společnosti koncernu Agrofert (bod č. 9), prošetřila možný střet zájmů Andreje Babiše (bod č. 8) a získala zpět všechny dotace, které byly protiprávně či neregulérně vyplaceny (bod č. 14). Dále Evropský parlament vyzval Komisi, aby přijala všechna nezbytná a přiměřená opatření k zabránění střetům zájmů v kontextu budoucího vyjednávání o rozpočtu EU (bod č. 16).

Pro rezoluci hlasovalo 434 poslanců, proti 64 a 47 poslanců se hlasování zdrželo.

Andrej Babiš se k tomuto tématu vyjádřil až 13. prosince 2018, tedy až po jednání Evropského parlamentu, na kterém se projednával právě střet zájmů Andreje Babiše, konkrétně řekl: „Je to vztah mezi Evropskou komisí a jednotlivými ministerstvy. Takže Evropský parlament k tomu může navrhovat a vyzývat, ale ten vztah je mezi Evropskou komisí a českou vládou.“ Dřívější vyjádření o tom, kdo je pro vládu či Andreje Babiše partnerem v této věci partnerem, jsme nedohledali.

Ministr Brabec má pravdu, že Komise je výkonným orgánem Evropské unie, článek 17 odst. 1 (.pdf, str. 25). Smlouvy o Evropské unii konkrétně uvádí: „Komise podporuje obecný zájem Unie a k tomuto účelu činí vhodné podněty. Zajišťuje uplat­ňování Smluv a opatření přijatých orgány na jejich základě. Pod kontrolou Soudního dvora Evropské unie dohlíží na uplatňování práva Unie. Plní rozpočet a řídí programy. Vykonává koordinační, výkonné a řídící funkce v souladu s podmínkami stanovenými Smlouvami...“ Je to tedy Komise, která rozhoduje o konkrétním využití evropského rozpočtu, o dotačních programech apod.

Evropský parlament je pak, spolu s Radou, legislativním (.pdf, čl. 14, str. 10) orgánem Evropské unie. Dle čl. 51 Jednacího řádu Evropského parlamentu pak může výbor vypracovat nelegislativní zprávu, jejíž součástí je i návrh usnesení, libovolné podněty k usnesení mohou podávat i jednotliví poslanci Evropského parlamentu; tato usnesení, stejně jako v případě usnesení o střetu zájmů v České republice, nemusí být závazná, a tedy mohou být prakticky deklarací.

Při projednávání návrhu na přijetí rezoluce o střetu zájmů a ochraně rozpočtu EU v České republice promluvilo na plénu celkem 26 poslanců, přičemž nezahrnujeme předsedu Evropského parlamentu. Z těchto 26 poslanců bylo 14 českých, zdaleka se tedy nejedná o "drtivou většinu", jak uvádí Richard Brabec.

Z českých europoslanců vystoupili na plénu Tomáš Zdechovský, Michaela Šojdrová a Pavel Svoboda (všichni KDU-ČSL), Jan Zahradil (ODS), Jiří Payne (Svobodní), Stanislav Polčák (STAN), Jiří Pospíšil (TOP 09), Olga Sehnalová a Miroslav Poche (oba ČSSD), Kateřina Konečná a Jiří Maštálka (oba KSČM), Martina Dlabajová a Pavel Telička (oba zvoleni za ANO) a Dita Charzanová (ANO).

Dne 17. prosince 2018 vláda schválila návrh zákona, kterým se mění zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů. Předkladatelkou návrhu byla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. Konkrétně má jít o změnu ve znění § 18 odst. 8 zákona č. 248/2000 Sb, který v současnosti zní takto: „Zřizuje se Rada pro Evropské strukturální a investiční fondy (dále jen „Rada“), která je poradním orgánem vlády. Předsedou Rady je předseda vlády. Jejími členy jsou zástupci ústředních orgánů státní správy a zástupci poradních a pracovních orgánů vlády. Podrobnosti týkající se složení, působnosti, organizace a činnosti Rady stanoví její statut, který schvaluje vláda.“

Přednesený návrh (.docx) novely říká: „V § 18 odst. 8 větě druhé zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění zákona č. 298/2015 Sb. a zákona č. 367/2017 Sb., se slovo 'předseda' nahrazuje slovem 'člen'.“

Předkládací zpráva novely (.docx) zároveň uvádí, že do doby nabytí platnosti této novely bude dle Statutu Rady jejím předsednictvím pověřen výkonný místopředseda Rady, tedy ministryně pro místní rozvoj.

Současné kompetence Rady vymezuje Statut Rady (.pdf), přijatý vládním usnesením z 27. dubna 2016. Rada je dle tohoto dokumentu poradní orgán vlády ohledně koordinace pomoci poskytované z Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF). Dle čl. 2., bodu 2. části c) Rada „projednává věcné rozhraní a návaznosti mezi programy spolufinancovanými ESI fondy se zaměřením na zajištění synergických efektů“.

Čili slovy ministra Brabce tento orgán opravdu „vládě doporučuje systémová řešení třeba z hlediska čerpání evropských fondů nebo je odpovědný za plnění a za vztah mezi jednotlivými programy a čerpáním fondů jednotlivých programových cílů.“

Přidělování dotací v oblasti zemědělství je v gesci Státního zemědělského intervenčního fondu dle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 256/2000 Sb. o Státním zemědělském intervenčním fondu.

Dělení dotací na nárokové a nenárokové jsme se dříve věnovali například zde. Dle § 2 odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, není na peněžní prostředky ze státního rozpočtu nárok. Národní dotace tak nepodléhají právnímu nároku a musí se o ně žádat. Nárokové dotace jsou rozdělovány automaticky dle evropských předpisů z finančních prostředků EU a částečně z prostředků ČR. Čeští zemědělci mohou čerpat dotace ze dvou základních zdrojů.

První možností jsou dotace z evropských dotačních programů. Pod tyto dotace patří tzv. přímé platby, které se řídí pravidly Společné zemědělské politiky EU. Konkrétní metodické podmínky pro nárok na dotace z přímých plateb jsou obsaženy v uvedeném dokumentu (.pdf). Všechny dotace z kategorie přímých plateb jsou nárokové (.pdf, str. 2) a jejich cílem je zajištění tržní rovnováhy a zajištění stability příjmů pro zemědělce. Přímé platby se dále dělí na pět podkategorií:

1. Jednotná platba na plochu
2. Platba pro mladé zemědělce
3. Platba pro zemědělce dodržující zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí (GREENING)
4. Dobrovolná podpora vázaná na produkci
5. Přechodná vnitrostátní podpora

Kategorie 1–4 jsou financovány výhradně z prostředků EU (.pdf). Kategorie 5 je financována z národních zdrojů.

Dále k evropským dotačním programům pro zemědělce patří projekt částečně kofinancovaný z rozpočtu ČR, a to Program rozvoje venkova 2014–2020. V tomto programu se rozlišují tzv. osy opatření (.pdf, str. 210), přičemž některé osy zahrnují převážně nenárokové (investiční) dotace (větší část os I., III. a IV.) a jiné zahrnují převážně dotace nárokové (větší část osy II.).

Druhou možností pro české zemědělce je čerpání Národních dotací, které jsou skládány výhradně z národních zdrojů. Tyto dotace jsou nenárokové podle § 2 odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech. Národními dotacemi stát „přispívá k udržování výrobního potenciálu zemědělství a jeho podílu na rozvoji venkovského prostoru“.

Není tedy pravda, že zemědělské dotace jsou pouze nárokové.

Dle výroční zprávy holdingu Agrofert pro rok 2017 (.pdf, str. 58) získaly firmy patřící do holdingu na nárokových dotacích celkem 1,35 miliardy korun. Nenárokové dotace tvořily 607 milionů korun. Je tedy pravda, že nárokové dotace tvoří u holdingu Agrofert větší část získaných financí než nenárokové dotace. Platilo to pro rok 2017 i pro rok 2016, jak lze vidět ve výroční zprávě pro rok 2017.

O konání auditů hovořil evropský komisař Oettinger na jednání Evropského parlamentu dne 12. prosince 2018, na kterém se Evropský parlament zabýval střetem zájmů Andreje Babiše. Komisař Oettinger konkrétně uvedl (čas 1:16:20), že audit evropského Generálního ředitelství pro zaměstnanost bude probíhat od 8. do 11. ledna, audit DG AGRI (Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova) bude probíhat od 14. do 18. ledna a audit DG REGIO (Generální ředitelství pro regionální a městskou politiku) od 28. ledna do 1. února a následně od 11. do 15. února.

Dle vyjádření komisaře Oettingera (čas 7:00) by se přitom tyto audity měly týkat i období před 2. srpnem 2018, kdy vstoupila v platnost nová evropská regulace střetu zájmů.

Generální ředitelství jsou pak ty součásti Evropské komise, které mají na starost určitou svěřenou oblast.