Přehled ověřených výroků

Andrej Babiš se k tomuto tématu vyjádřil až 13. prosince 2018, tedy až po jednání Evropského parlamentu, na kterém se projednával právě střet zájmů Andreje Babiše, konkrétně řekl: „Je to vztah mezi Evropskou komisí a jednotlivými ministerstvy. Takže Evropský parlament k tomu může navrhovat a vyzývat, ale ten vztah je mezi Evropskou komisí a českou vládou.“ Dřívější vyjádření o tom, kdo je pro vládu či Andreje Babiše partnerem v této věci partnerem, jsme nedohledali.

Ministr Brabec má pravdu, že Komise je výkonným orgánem Evropské unie, článek 17 odst. 1 (.pdf, str. 25). Smlouvy o Evropské unii konkrétně uvádí: „Komise podporuje obecný zájem Unie a k tomuto účelu činí vhodné podněty. Zajišťuje uplat­ňování Smluv a opatření přijatých orgány na jejich základě. Pod kontrolou Soudního dvora Evropské unie dohlíží na uplatňování práva Unie. Plní rozpočet a řídí programy. Vykonává koordinační, výkonné a řídící funkce v souladu s podmínkami stanovenými Smlouvami...“ Je to tedy Komise, která rozhoduje o konkrétním využití evropského rozpočtu, o dotačních programech apod.

Evropský parlament je pak, spolu s Radou, legislativním (.pdf, čl. 14, str. 10) orgánem Evropské unie. Dle čl. 51 Jednacího řádu Evropského parlamentu pak může výbor vypracovat nelegislativní zprávu, jejíž součástí je i návrh usnesení, libovolné podněty k usnesení mohou podávat i jednotliví poslanci Evropského parlamentu; tato usnesení, stejně jako v případě usnesení o střetu zájmů v České republice, nemusí být závazná, a tedy mohou být prakticky deklarací.

Evropský parlament schválil 13. prosince 2018 rezoluci "o střetu zájmů a ochraně rozpočtu EU v České republice", ve které vyzval Evropskou komisi, aby pozastavila dotace pro společnosti koncernu Agrofert (bod č. 9), prošetřila možný střet zájmů Andreje Babiše (bod č. 8) a získala zpět všechny dotace, které byly protiprávně či neregulérně vyplaceny (bod č. 14). Dále Evropský parlament vyzval Komisi, aby přijala všechna nezbytná a přiměřená opatření k zabránění střetům zájmů v kontextu budoucího vyjednávání o rozpočtu EU (bod č. 16).

Pro rezoluci hlasovalo 434 poslanců, proti 64 a 47 poslanců se hlasování zdrželo.

Ministr Brabec mluví o neveřejném dopisu evropského komisaře Oettingera, ve kterém komisař nabízí Andreji Babišovi několik řešení, jak vyřešit střet zájmů. Znění tohoto dopisu částečně zveřejnil server Respekt.cz.

První možností, jak zabránit dle dopisu střetu zájmů, je vytvořit tzv. slepý trust, tedy v podstatě svěřenecký fond, o jehož činnosti by Andrej Babiš ani jeho rodina neměli žádné informace, a nemohli by tedy zjistit, jaké dopady na svěřenecký fond mají politická rozhodnutí Andreje Babiše.

Druhým navrhovaným řešením je úplné odstřihnutí holdingu Agrofert od evropských strukturálních fondů, to by však dle Respektu znamenalo ztrátu několika stovek milionů ročně.

Třetí variantou, na kterou odkazuje i ministr Brabec, je pak zdržet se všech rozhodnutí, které se týkají zájmů Andreje Babiše. Jeden z nutných kroků pro naplnění této varianty je pak dle Respektu i odstoupení Andreje Babiše z Rady pro evropské strukturální a investiční fondy (dále jen „Rada“). Další podmínkou této varianty je pak neúčast na jakémkoliv rozhodování, které by se dotýkalo holdingu Agrofert.

Vláda se o naplnění třetí varianty skutečně snaží, dne 17. prosince 2018 vláda schválila návrh zákona, kterým se mění zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů. Předkladatelkou návrhu byla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. Konkrétně má jít o změnu ve znění § 18 odst. 8 zákona č. 248/2000 Sb, který v současnosti zní takto: „Zřizuje se Rada pro Evropské strukturální a investiční fondy (dále jen „Rada“), která je poradním orgánem vlády. Předsedou Rady je předseda vlády. Jejími členy jsou zástupci ústředních orgánů státní správy a zástupci poradních a pracovních orgánů vlády. Podrobnosti týkající se složení, působnosti, organizace a činnosti Rady stanoví její statut, který schvaluje vláda.“ Návrh zákona (.docx) pak nahrazuje ve větě druhé slovo předseda slovem člen. Nově by tedy předsedou Rady pro Evropské strukturální a investiční fondy mohl být jakýkoliv člen vlády. Návrh však ještě musí projít celým legislativním procesem v Parlamentu.

Například dle Transparency International uvedený návrh prakticky nic neřeší, především z důvodu, že Rada je jen poradním orgánem (.pdf, str. 1, čl. 1), konečná rozhodnutí pak přijímá až vláda.

Navíc je dle informací Respektu odstoupení z Rady pouze jednou z podmínek třetí varianty, další podmínkou je neúčast Andreje Babiše na jakémkoliv rozhodování, které by se jeho zájmů dotýkalo, a to vláda prozatím nijak neřešila.

Policie i státní zastupitelství jsou součástí moci výkonné. Policie je, jak je uvedeno v § 5 zákona o policii, odpovědná ze své funkce Ministerstvu vnitra: „(1) Policie je podřízena ministerstvu (2) Ministerstvo vytváří podmínky pro plnění úkolů policie (3) Policejní prezident odpovídá za činnost policie ministrovi.“

Pozice státního zastupitelství je poněkud složitější, nicméně platí, že již jazykovým a systematickým výkladem článků 80 a 81 Ústavy lze dojít k závěru, že státní zastupitelství spadá pod moc výkonnou. Současně platí, že Nejvyšší státní zástupce je jmenován vládou na návrh ministra spravedlnosti a může být vládou kdykoli z funkce odvolán. Je možné proto tvrdit, že i státní zastupitelství není plně nezávislé, tak jako například soudy.

Vyjádření "reálně uvažovat o přijetí eura" je poměrně vágní. Některé strany euro jasně podporují (TOP 09, KDU-ČSL a STAN), ovšem další strany v zásadě jsou pro přijetí, jen například nikoliv hned v příštím roce či po splnění určitých podmínek (Piráti a ČSSD).

Ve svých volebních programech se proti přijetí eura vymezuje vládní hnutí ANO, dokonce ponechání koruny uvádí jako důležitý aspekt pro udržení fiskální bezpečnosti. (Dodejme, že navzdory programu hnutí ANO je postoj samotného předsedy Andreje Babiše k tomuto tématu nejednoznačný, jak již bylo stran Demagog.cz v minulosti mapováno.) Stejně tak je proti Občanská demokratická strana, podle níž by se Česká republika měla sama rozhodnout, zda vůbec a kdy euro přijme. Pro ponechání koruny je také Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury. Komunistická strana Čech a Moravy sice oficiálně není proti euru, ale zdůrazňuje, že by rozhodnutí mělo být výsledkem referenda: „Přejít na euro při dnešním kursu koruny by se rovnalo jen dalšímu znehodnocení lidových úspor – a zabetonování starobních důchodů i většiny platů na úrovni ponížené kolonie,“ vyjádřil se poměrně explicitně místopředseda ÚV KSČM Josef Skála.

Naopak podpory by se přijetí eura krom avizované TOP 09 dostalo i od KDU-ČSL (.pdf, str 4) a STAN: „Stanovíme podmínky, za kterých ČR vydá definitivní politické rozhodnutí o konkrétním termínu vstupu do ERM II a následně do eurozóny. Naše mezinárodní závazky nezpochybňujeme.“ (volební program, str. 39). Pokud tedy počítáme s hlasy těchto stran, jež jsou jednoznačně pro přijetí evropské měny, dostaneme se na číslo 23.

Česká pirátská strana tematizovala eventuální přijetí eura v rámci svého volebního programu poměrně obsáhle. Na obecné úrovni podporují vstup České republiky do eurozóny, nicméně ne v rámci současného volebního období. Ve stejném duchu se nese i názor ČSSD (.pdf, str. 28). Přijetí eura podporují s tím, že je potřeba nejprve dosáhnout situace, ve které bude toto opatření pro Českou republiku hospodářsky i sociálně výhodné.

Piráti mají 22 hlasů, ČSSD 15. Dohromady by tak pro přijetí eura (za určitých konkrétních podmínek) mohlo být až 60 poslanců.

Pro kontext hodnocení doplňme, že předseda Kalousek v rozhovoru mluví o současné politické situaci, kdy dle jeho názoru není možné reálně uvažovat o vstupu do eurozóny: „Kdybychom řekli na začátku příštího roku ano, chceme vstoupit do eura co nejdříve, tak bychom mohli vstoupit k 1. lednu 2022. Ale za současné politické situace a při současné míře populismu tu možnost nevidím. Strany, které jsou reálně ochotny uvažovat o přijetí eura, nedají v Poslanecké sněmovně dohromady ani třicet hlasů. Tak asi taková je situace.“

Pro vstup do eurozóny musí členský stát Evropské unie splnit tzv. maastrichtská kritéria, zakotvená v článku 140 Smlouvy o fungování EU. Patří mezi ně kritérium cenové stability, kritérium dlouhodobě udržitelného stavu veřejných financí, kritérium stability kurzu měny a účasti v ERM II a kritérium dlouhodobých úrokových sazeb. Tato kritéria se daří České republice dlouhodobě plnit, vyplývá to i z Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou vypracovaného Ministerstvem financí pro rok 2017 (.pdf).

Česká republika do eurozóny k prosinci 2018 nevstoupila jen kvůli nesplnění kritéria účasti v Evropském mechanismu směnných kurzů II (ERM II). V ERM II je pro přijetí eura třeba strávit 2 roky, jak uvádí čl. 140 odst. 1 SFEU: „Dodržování normálního fluktuačního rozpětí stanoveného mechanismem směnných kurzů Evropského měnového systému po dobu alespoň dvou let, aniž by došlo k devalvaci vůči euru.“ ČNB na svém webu uvádí: „Předpokládáme, že ČR stráví v ERM II pouze nezbytně nutnou dobu dvou let. Poté by s malým časovým zpožděním mělo následovat přijetí eura.“

V případě, že by Česká republika hned 1. ledna 2019 vstoupila do ERM II, tak by v tomto režimu byla minimálně do začátku roku 2021. Mezitím by mohly probíhat konvergenční zprávy i schvalovací proces Evropským parlamentem, Radou a v euroskupině. Přijetí eura pak vždy probíhá k 1. lednu, v tomto případě se tedy dostáváme k datu 1. ledna 2022. Hotovostní i bezhotovostní platby eurem by byly zavedeny nárazově k jednomu datu, postupovalo by se dle metody přezdívané „velký třesk“, jež byla vládou přijata (.doc) v říjnu 2006 na základě materiálu Volba scénáře zavedení eura v České republice (.pdf).

Vládu Petra Nečase datujeme od 13. července 2010, kdy byli tehdejším prezidentem Václavem Klausem jmenováni jednotliví ministři, až do června 2013, kdy byla ukončena zásahem Ústavu pro odhalovaní organizovaného zločinu. Koalici tvořila Občanská demokratická strana s TOP 09 a Věcmi veřejnými, v opozici zůstala ČSSD a KSČM.

Premiér Nečas se nijak netajil svým postojem ke vstupu do eurozóny. Na summitu V4 v říjnu 2011 se nechal slyšet, že „česká vláda pod mým vedením nestanoví datum přijetí eura“. Žádná ze dvou zbývajících koaličních stran danou politiku nesdílela. Věci veřejné (.pdf, str. 40) ve svém volebním programu pro sněmovní volby 2010 uvádí: „Budeme požadovat stanovení odborně podloženého termínu a harmonogramu přijetí eura.“ I TOP 09 (.pdf, str. 8) ve svém programu vstup do eurozóny podporuje.

Postoj podobný svému dnešnímu (.pdf, str. 28) zaujímala tehdejší ČSSD (.pdf, str. 16), která ve svém programu z roku 2010 avizuje, že zemi na přijetí eura je potřeba připravit. Výsledkem bylo sociálnědemokratické stanovisko z roku 2010, jež vstup do eurozóny plánovalo nejdříve za pět let (tedy v roce 2015). Situace se však nezměnila ani v následujícím volebním období za premiéra Bohuslava Sobotky.

Koaliční smlouva (.pdf, str. 42) Nečasovy vlády stanovila poměr ministrů ODS, TOP 09 a VV v podobě 6:5:4. Ministři, jejichž strany přijetí eura ve své době podporovaly, tak drželi ve vládě většinu. V Poslanecké sněmovně však disponovala ODS spolu s opozicí vyšší než ústavní většinou a samotná koaliční smlouva taktéž nestanovuje (.pdf, str. 40) termín přijetí eura. Z toho lze dovozovat, že většina pro přijetí eura vskutku neexistovala.

K možnosti kandidovat společně ve volbách do Evropského parlamentu se vyjádřilo vedení všech tří stran, které Kalousek ve svém výroku uvádí. Volby do EP se uskuteční v květnu 2019.

Celostátní výbor Starostů a nezávislých odhlasoval usnesení, v němž mimo jiné stojí: „Hnutí Starostové a nezávislí vyzývá dvě programově blízké strany, TOP 09 a KDU-ČSL, aby se spojily a vytvořili společnou kandidátku pro volby do Evropského parlamentu v roce 2019.“

Na tuto výzvu zareagovala první místopředsedkyně TOP 09 Markéta Adamová, která na svém twitteru zveřejnila následující příspěvek:

Obdobně se opakovaně vyjádřil předseda TOP 09 Jiří Pospíšil. Například v listopadu letošního roku na toto téma prohlásil: „Chci se opět pokusit vytvořit nějakou společnou platformu proevropských středopravých stran. Hnutí ANO ani ODS nejsou jasně proevropské. Proto je důležité, aby tu byla nějaká jiná pevná koalice. Vedení STAN vyzvalo KDU-ČSL a nás k jednáním o společné kandidátce. Spolupráce se Starosty byla vždy výborná, takže doufám, že to klapne. Udělám pro to maximum.“

Možnost společné kandidátky uvedených tří stran nakonec odmítlo vedení KDU-ČSL. Předseda Bělobrádek to zdůvodnil takto: „Mezi námi a oběma zbývajícími stranami je ale silná dělicí linie na pozici liberální a konzervativní hodnoty.“ Uvedl také, že zástupci KDU-ČSL hlasují v Evropském parlamentu odlišně.

Závěrem dodejme, že zástupci TOP 09, STAN i KDU-ČSL jsou členy jedné frakce Evropského parlamentu – Evropské lidové strany.

Jedná se o Kalouskův nápad sjednotit českou pravici před volbami do PSP ČR 2017. Jak uvádí Česká televize, tehdejší předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek se k tomuto sjednocení vyjádřil negativně: „Podle Bělobrádka není dostatečný důvod k vytvoření bloku tří rozmanitých stran. Upozornil na to, že by to přineslo problémy programové, ale i personální. Připomněl, že Kalousek a někteří další lidé, kteří stáli u kořenů TOP 09, před jejím založením odešli z KDU-ČSL. Bělobrádek si proto dokáže jen těžko představit, že by nyní byli lidovci svolní k vytvoření společné kandidátky s Kalouskem.“

Co se týká případného odstoupení z kandidátky, server Aktuálně.cz cituje Miroslava Kalouska (4. listopadu 2016): „Pokud by skutečně jedinou překážkou toho projektu mělo být moje jméno, je řešení prosté. Samozřejmě bych nekandidoval. Protože pokud hovořím o bolestivých personálních a programových kompromisech, tak k tomu musím být připravený i já sám.“

Ke spojení středových a pravicových stran před sněmovními volbami 2017 nakonec nedošlo.

Kalousek se nechal před volbami do PSP ČR 2017 (3. listopadu 2016) slyšet, že chce sjednotit českou pravici. Podle Aktuálně.cz jeho výzva „nepatřila jen lidovcům či občanským demokratům, adresoval ji obecně pravicovým a středovým politickým uskupením“.

„Chceme-li opravdu porazit Babišovo hnutí ve volbách, musíme se spojit. Tento krok by si vyžádal bolestivé kompromisy programové i personální,“ uvedl Miroslav Kalousek.

Hlavním důvodem sjednocení měla být silná opozice proti hnutí ANO. Společná kandidátka stran by podle Kalouska zabránila roztříštění hlasů mezi TOP 09, ODS a KDU-ČSL. Lidovci spolupráci odmítli, ODS slovy předsedy Petra Fialy uvedla, že je ochotná o nápadu jednat.

Co se týká rozdílnosti volebních programů do sněmovních voleb 2017, Kalousek má pravdu, že v některých oblastech byly mezi stranami velké rozdíly. Například TOP 09 a KDU-ČSL podporovaly přijetí eura. Lidovci (.pdf, str. 4) chtěli „připravit přijetí eura“, TOP 09 (.pdf, str. 16) byla dokonce pro co nejrychlejší vstup do eurozóny. Naproti tomu ODS chtěla zrušit povinnost euro přijmout. Strany se také neshodly na řešení azylové a migrační politiky EU; KDU-ČSL chtěla podpořit (.pdf, str. 11) reformu společné azylové politiky, ODS naopak plánovala pro ČR výjimku z azylové a migrační politiky EU. TOP 09 dle svého programu zamýšlela (.pdf, str. 18) podpořit členské státy EU, které samy nebudou migraci zvládat.