Přehled ověřených výroků

Nepravda
Neobydlených obecních bytů je v Brně 1200, tedy více než 1000. Městská část Brno-sever má ale volných 495 bytů, městská část Brno-střed má volných jen 472 bytů.

Dle informací, které pro Demagog.cz poskytla Mgr. Radka Loukotová z tiskového oddělení kanceláře primátora města Brna, je k 20. září 2018 ve městě 1400 volných obecních bytů, přičemž ve 200 z nich už probíhá obsazování. Celkem je tedy ve městě 1200 dosud neobydlených obecních bytů. Není však pravdou, že by jich na Brně-středu bylo 600 (ve skutečnosti je jich 472) a i na Brně-severu je jich nepatrně méně (nikoli "minimálně 500", ale ve skutečnosti maximálně 495).

Část z těchto bytů je navíc v současné době neobyvatelná nebo přímo určená k demolici. Z 472 bytů na Brně-středu je takových bytů 195. Městská část Brno-sever má podle vyjádření jejího tiskového mluvčího Martina Ingra 492 neobydlených bytů (zde se údaje magistrátu a radnice drobně rozchází), z toho 300 je neobyvatelných nebo se nacházejí ve zcela neobyvatelných domech. Dalšími městskými částmi s výrazným podílem na počtu neobydlených obecních bytů jsou Brno-Židenice se 108 byty a Brno-Líšeň se 75 byty.

Byť celkově sahá číslo přes 1000, Vaňková neuvádí správně čísla ani u městské části Brno-střed, ani u městské části Brno-sever. Kromě toho je nutno dodat, že část z těchto bytů je v současné chvíli neobyvatelná a projdou rekonstrukcí nebo směřují k demolici.

Neověřitelné
Město po změnách v pravidlech pro pronájem městských bytů nabízí k pronájmu pouze opravené byty a byty určené k úpravě již nenabízí. Zda má tato situace za následek menší množství přidělených bytů, není možné z důvodu neveřejných statistik zjistit.

Je pravda, že dříve žádosti o zařazení do evidence žadatelů o pronájem obecního bytu rozlišovaly, zda nejde o tzv. „žadatele o byt na opravu vlastním nákladem nájemce“. Dnes toto žádosti nerozeznávají. Od podzimu 2017 přistoupil magistrát ke změnám v pravidlech pro pronájem městských bytů. Jednou ze změn bylo i to, že bude umožněn pouze pronájem bytu způsobilého k užívání.

To znamená, že nelze po budoucím nájemci požadovat opravy bytu vlastním nákladem či náhradu nákladů na opravy provedené pronajímatelem či předchozím nájemcem.

Město si tak byty ve svém vlastnictví opravuje samo a k pronájmu nabízí již pouze byty opravené. Lidé si tak nemohou požádat o pronájem bytu k úpravě, na jehož opravy by následně použili vlastní finanční prostředky.

Statistiky přidělených městských bytů během minulé i současné koalice nejsou veřejně dostupné. Podařilo se nám od tiskové mluvčí magistrátu pouze zjistit, že za uplynulé období bylo přiděleno do pronájmu celkem 160 bytů ve správě města (nikoli městských částí.) Toto číslo však nemáme s čím konfrontovat, proto je výrok neověřitelný.

Nepravda
Občanský zákoník nezakazuje opravu na vlastní náklady, pouze se tak musí stát po dohodě s pronajímatelem.

Předně je třeba zmínit, že tyto smluvní vztahy se řídí občanským zákoníkem, který ovládá zásada autonomie vůle. To znamená, že ve většině případů si strany mohou dohodnout ujednání i odlišná od zákona, třeba právě provedení velkých oprav. V případě nájmu by pak nesmělo takové ujednání nepřiměřeně zkracovat práva nájemce, ten má ze zákona zvláštní ochranu. Přiměřenost však praxe řeší např. dočasným snížením nájemného, které mu vykompenzuje náklady na opravy.

Zákon přitom předpokládá možnost nájemce provádět úpravy bytu na vlastní náklady, pouze přitom uvádí podmínku, že je nutný souhlas pronajímatele. V opačném případě smí nájemník provádět jen běžnou údržbu a drobné úpravy, přičemž však náklady nesmí přesáhnout částku 1000 korun za jednu opravu nebo ročně v součtu 100 Kč/m² podlahové plochy bytu. Druhy úprav jsou rovněž vymezeny.

V případě větších úprav je problematická návratnost investic nájemníka po dokončení oprav nebo v případě ukončení nájemní smlouvy. Pronajímatel je povinen nájemníkovi proplatit náklady na opravu v případě, že je byt ve špatném stavu a určitá vada znemožňuje jeho užívání a zároveň pronajímatel nebyl schopen vadu odstranit bez zbytečného odkladu. V takovém případě pak nájemník může požadovat proplacení nákladů nebo slevu na nájemném.

V druhém případě, kdy by nájemník požadoval vyrovnání až po ukončení smlouvy, zákon pouze zmiňuje, že pokud dojde změnou věci k jejímu zhodnocení, vyrovná se pronajímatel s nájemcem při skončení nájmu podle míry zhodnocení. Pronajímatel zároveň může po vypovězení smlouvy požadovat navrácení bytu do původního stavu.

To, že opravy na vlastní náklady zákon nevylučuje, potvrzuje také praxe městské části Brno-sever. Ta na svých stránkách uvádí Kritéria pro pronájem obecních bytů, v nichž rozčleňuje čtyři jejich kategorie. První z nich tvoří byty, ve kterých nejsou nutné žádné opravy a zároveň na nich nevázne dluh od předchozího nájemce. Druhým typem jsou byty, ve kterých je nutné provést na náklady dalšího nájemce opravy. Třetí kategorií jsou byty s dluhem z oprav od předchozího nájemníka, které musí ten budoucí uhradit. Do čtvrtého typu spadají sociální byty.

Pravda
Zmíněných cca 400 bytů, které jsou již připraveny, nebo u nichž už výstavba začala, by mělo být hotových do roku 2022. Dalších cca 550 bytů a několik rodinných domů by pak dle plánů mělo být postaveno v lokalitě Kamenný vrch.

Podle článku iDnes.cz, který pracuje mj. i s vyjádřením Petra Hladíka, prvního náměstka primátora pro oblast bydlení, zdravotnictví a rodinné politiky, mělo Brno již v květnu minulého roku připraveno k výstavbě 400 nových bytů. Dle předpokladů by tak mohla být jejich výstavby hotova do roku 2022.

Dále by dle informací z článku iDnes.cz mělo dojít k výstavbě na Kamenném vrchu v Novém Lískovci, kde by mělo být postaveno "bezmála 600" dalších bytů.

Údaje z Urbanistické studie (.pdf, str. 11) z roku 2009 zpracované Ateliérem Zlámal pak předběžně stanovily, že by na Kamenném vrchu mohlo vzniknout 550 bytových jednotek. Z toho 313 jednotek v západním okrsku a 237 jednotek v okrsku východním.

Dle objemové studie (.zip) 1. etapy výstavby projektu Kamenný vrch z roku 2017, zpracované taktéž Ateliérem Zlámal, by pak mělo jít o 243 bytů (.zip, dokument "1průvodní zpráva.pdf", str. 6) v první etapě (.zip, dokument "02 situace etapizace.pdf").

Ze Strategie bydlení zpracované ke konci roku 2017 plyne (.pdf, str. 58), že výstavba projektu Kamenný vrch II počítá s vybudováním přibližně 550 bytových jednotek. V první etapě návrh plánoval vytvoření 240 bytů, což však mění další dokument.

Na výstavbu 1. etapy by měly navázat další tři fáze, tak jak je to vyobrazeno v následujícím snímku z prezentace (.pdf, str. 8) k veřejnému projednávání projektu Kamenný vrch II ze dne 26. dubna 2018.

Neověřitelné
Poslední údaje z dubna 2018 počítají se stavbou 288 bytů ve východní části Kamenného vrchu. Projekt se však zatím nachází ve stádiu příprav, bylo publikováno několik různých údajů k celkovému počtu bytů a nedokážeme s určitostí říci, že počet 288 je plánovaný konečný stav.

Podle navržených údajů z Urbanistické studie (.pdf, str. 11) z roku 2009, zpracované Ateliérem Zlámal, bylo předběžně stanoveno, že by v lokalitě Kamenný vrch mohlo vzniknout 550 bytových jednotek. Z toho 313 jednotek v západním okrsku a 237 jednotek v okrsku východním.

Dle objemové studie (.zip) 1. etapy výstavby projektu Kamenný vrch z roku 2017, zpracované taktéž Ateliérem Zlámal, by pak mělo jít o 243 bytů (.zip, dokument "1průvodní zpráva.pdf", str. 6) v první etapě (.zip, dokument "02 situace etapizace.pdf").

Na konci února 2018 byl Magistrátem města Brna pro městskou část Brno-Kohoutovice prezentován projekt Kamenný vrch II, jehož východní část, tedy první tři etapy, jak ukazuje snímek níže, měla zahrnovat 324 bytových jednotek.

Následující prezentace (.pdf, str. 8) Kamenného vrchu II ze dne 26. dubna 2018 již počítá pouze se 288 byty v prvních třech fázích na východní straně projektu.

Pokud budeme pracovat s veškerými čísly, které obrázek k východní části Kamenného vrchu obsahuje, tedy první tři etapy, a zahrneme do celkového počtu bytů i rodinné domy, pak se dostaneme k číslu 313, bez rodinných domů pak k číslu 288.

Jak vidno, čísla se v průběhu příprav mohou v jednotlivých fázích vývoje projektu lišit tak, jak to lze vidět na rozdílech v předešlých návrzích. Ve stavu příprav a v případě absence aktuálnějšího stádia projektu, nežli je prezentace z dubna 2018, nelze s určitostí vyvrátit ani potvrdit pravdivost tohoto výroku.

Andréa Komárková

Dvě třetiny občanů Brna nedosáhnou na žádnou hypotéku.
Předvolební debata České televize, 20. září 2018
Neověřitelné
Serveru Demagog.cz se nepodařilo najít jakékoliv informace, které by tento výrok potvrzovaly.

V dokumentu města Strategie bydlení města 2018-2030 (Analytická a Strategická část) se hovoří pouze o tom, že se "hypotéky staly dostupné především domácnostem s vysokými příjmy." (.pdf, str. 22).

Od října tohoto roku Česká národní banka chystá zpřísnění podmínek pro poskytování hypoték. Dluh žadatele o hypotéku by nově neměl překročit devítinásobek jeho ročního čistého příjmu. Současně by měl žadatel vynakládat na splátku dluhu nejvýše 45 % svého měsíčního čistého příjmu. Podle analytiků by tato změna mohla ohrozit třetinu žadatelů.

Je nicméně třeba rozlišovat mezi lidmi, kteří o hypotéku požádají a jejichž žádost je zamítnuta a těmi, kteří se kvůli své finanční situaci rozhodnou o hypotéku ani nežádat. Taková čísla ale k dispozici nejsou.

Všechny tyto informace navíc platí pro Českou republiku jako celek, konkrétní čísla pro Brno se bohužel nepodařilo dohledat.

Nepravda
S prodejem městského domu musí souhlasit minimálně 70 % nájemců bytů.

V březnu roku 2016 byl na jednání Zastupitelstva města Brna schválen nový postup a podmínky při prodeji bytového fondu. Jedna z podmínek, která musí být splněna, aby byl možný prodej městského bytového fondu, je následující:

"Prodej domu bude doporučen zastupitelstvem městské části, jíž je dům svěřen, s tím, že pokud zastupitelstvo MČ prodej takového domu nedoporučí, uvede zároveň důvody a předloží harmonogram oprav nutných ke zlepšení technického stavu budovy. Pokud nebude žádost o prodej domu podána minimálně 70 % nájemců bytů a nebytových prostor v domě a projednána zastupitelstvem městské části do 9 měsíců od jejího doručení, má se za to, že k prodeji nemá městská část námitek."

Rozdíl v uváděných procentech je v kontextu výroku podstatný (větší než 10%).

Pravda
Ve zmiňovaných městských částech proběhly i probíhají architektonické soutěže, případně diskuze nad návrhy mezi městskými zástupci, architekty či developery.

Architektonická soutěž na čtvrť Kaménky se uskutečnila poté, co společnost IMOS development, a. s., přišla s návrhem, proti kterému však místní protestovali. Investor svůj záměr stáhl a dohodl se s městem na vyřešení budoucí zástavby pomocí architektonické soutěže a následné urbanistické studie.

O podobě výstavby Západní brány se jednalo mezi zástupci města a městských částí, dopravního podniku a architekty, přičemž KAM (Kancelář architekta města Brna) figurovala jako prostředník jednání mezi zapojenými stranami. "Plánujeme další setkání, jejichž cílem je společná dohoda mezi zástupci města a developery."

V případě Jižní čtvrti byla v roce 2015 také vyhlášena architektonická soutěž, jejímž předmětem bylo "vytvoření urbanistického a dopravního řešení pro nové brněnské nádraží v lokalitě pod Petrovem a současně vytvoření strategie pro vznik plnohodnotné části města, která bude odpovídat potřebám a realitě 21. a 22. století." Vítěz soutěže byl uveřejněn 10. května 2016, nicméně návrhy se týkaly situace, kdy brněnské železniční nádraží zůstane na stávajícím místě. Aktuální koncept nádraží počítá s výstavbou nového uzlu u řeky.

Během roku 2018 přinesla média informaci o americkém architektovi Marku Johnsonovi, který má vypracovat spolu s Kanceláří architekta města a architekty Burian–Křivinka urbanistickou studii týkající se právě Jižní čtvrti. Johnson by měl podle informací serveru Idnes.cz spolupracovat se společností Karlín Development II, s. r. o., která zaplatí brněnskou urbanistickou studii.

Pravda
Městské části mají svá kritéria, dle kterých vybírají žadatele o byty. Od roku 2014 je možné podat žádost na více městských částech.

Petra Quittová je místostarostkou Brna-Černovic od roku 2010. Mezi její kompetence patří mimo bytovou politiku také např. školství nebo kultura.

Co se týče žádostí o městský byt – žádost přijímá městská část, kterou si žadatel zvolí. Každá městská část má svá vlastní kritéria pro výběr žadatelů o byt, která schvalují zastupitelé jednotlivých městských částí. Od listopadu roku 2014 je také možno podat žádost o byt na více městských částech.

Pravda
Před změnami v bytové politice města byla kompetence stanovení nájmů obecních bytů věcí starostů městských částí. Díky tomu se značně lišilo nájemné v městských částech, např. na Vinohradech začínalo na 43 korunách za metr čtvereční. Nyní je tato kompetence v rukou magistrátu.

Brněnské zastupitelstvo schválilo (.pdf, str. 25, bod 74) v červnu 2017 změnu pravidel pro pronájem městských bytů, jež vešla v platnost v říjnu 2017. Jednou ze změn jsou "sjednocující prvky pro určování výše nájemného u nově uzavíraných nájemních smluv a nově uzavíraných dodatků k nájemním smlouvám u městských částí i města s cílem zachovat dostupnost bytového fondu, ale současně vytvářet zdroje pro jeho další rozvoj".

Zatímco dříve byla kompetence stanovení nájmů obecních bytů v rukou starostů městských částí, které si samy určovaly minimální nájemné, po zavedení změn tato kompetence patří magistrátu, jenž stanovuje minimální nájemné pro všechny městské části. Minimální nájemné v jednotlivých městských částech se skutečně velmi lišilo. Na Vinohradech se platilo přibližně od 43 korun za metr čtvereční. Jiná situace byla např. v Brně-střed nebo v Jundrově, kde nájemníci platili za metr čtvereční nejméně 90 korun.