Přehled ověřených výroků

Klimatický akční plán je plán Jihomoravského kraje na období let 2025 až 2050. Jeho cílem je snížit emise, zvýšit energetickou soběstačnost a posílit schopnost Jihomoravského kraje adaptovat se na změnu klimatu. Financování projektů KAP mají zajistit nejen program LIFE Evropské unie, ale také národní operační programy a Národní plán obnovy (.pdf, str. 6).

Schvalovací proces

Zastupitelstvo Jihomoravského kraje hlasovalo o KAP 5. září 2024, kdy byl plán schválen většinou hlasů – jeho přijetí podpořilo 55 zastupitelů (.docx, str. 19). Jako jediní pro KAP nehlasovali tři zástupci SPD, kteří se hlasování zdrželi (.pdf, str. 10). Podle vyjádření SPD na facebooku zastupitelům vadilo, že „chce kraj mimo jiné tlačit na své občany, aby přestali jezdit svými auty“.

Pro přípravu KAP vzniklo několik expertních skupin. Jednalo se o pracovní skupiny Energetika, Adaptace – krajina, Adaptace – sídla, Doprava a Implementace. Do jednotlivých skupin byli zapojeni zástupci univerzit, výzkumných institucí, občanských iniciativ a neziskových organizací. Do příprav plánu se zapojili i starostové a velcí zaměstnavatelé.

Závěr

Zastupitelstvo Jihomoravského kraje svůj Klimatický akční plán skutečně schválilo většinou hlasů, když pro jeho přijetí hlasovalo 55 zastupitelů. Pouze tři zástupci SPD se zdrželi. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Lídr kandidátky SPD, Trikolora, PRO a Svobodní Zdeněk Koudelka se v debatě vymezuje vůči záměru snížit podíl individuální automobilové dopravy (IAD), který je součástí Klimatického akčního plánu (KAP) pro Jihomoravský kraj. Cílem KAP je snížení emisí, zvýšení energetické soběstačnosti a adaptace na klimatickou změnu. Zastupitelstvo kraje plán schválilo 5. září 2024 (.docx, str. 19).

V oblasti mobility (.pdf, str. 34 a násl.) mluví KAP o potřebě snižovat emise oxidu uhličitého a navýšit podíl veřejné hromadné dopravy aktivních forem mobility, jako jsou chůze či jízda na kole. Jedním z dílčích cílů je snížení podílu individuální automobilové dopravy v roce 2030 o 10 % oproti roku 2022, k roku 2050 pak o 30 %. V městských oblastech by se podíl IAD měl snížit až o 50 % (str. 35). Klimatický akční plán tedy skutečně obsahuje cíle směřující k výraznému snížení podílu individuální automobilové dopravy, výrok Zdeňka Koudelky proto hodnotíme jako pravdivý.

Zdeněk Koudelka argumentuje, že klimatické změny jsou přirozeným jevem a že lidstvo by se mělo zaměřit na adaptaci místo snahy omezit emise oxidu uhličitého (CO₂), který podle něj tvoří jen nepatrnou část atmosféry (0,04 %). Pouze malý zlomek z toho je podle Koudelky důsledkem lidské činnosti. Z toho důvodu považuje investice do snižování emisí za neúčelné a navrhuje soustředit se na praktická opatření, jako je zavlažování a hospodaření s vodou v Jihomoravském kraji.

Přírodní zdroje, jako jsou oceány, půda a vegetace, skutečně neustále uvolňují do atmosféry velké množství CO₂. Tyto emise jsou však téměř vyváženy přírodními procesy, které CO₂ pohlcují, například fotosyntézou rostlin a absorpcí oceány, a uhlíkový cyklus byl tak v předindustriálním období zpravidla v rovnováze (.pdf, str. 5). Lidské aktivity, jako je spalování fosilních paliv, odlesňování a průmyslová výroba, přidávají do atmosféry dodatečné množství CO₂, které přírodní pohlcovače nedokáží zcela absorbovat, a to tak způsobuje růst koncentrace CO₂ v atmosféře.

Dle posledního měření NASA z července 2024 dosáhla koncentrace oxidu uhličitého 426 ppm, tedy 0,0426 % atmosféry. Před průmyslovou revolucí byla koncentrace CO₂ kolem 280 ppm (0,028 %) a podobných hodnot dosahovala po stovky tisíc let předtím. Tato změna, ač se může zdát malá, způsobuje posun v tepelné rovnováze planety, což vede ke globálnímu oteplování. Lidská činnost způsobila za posledních 250 let posun o cca 150 ppm, což neodpovídá 3 % z celkového množství CO₂, ale přibližně jedné třetině.

Ačkoli tedy oxid uhličitý tvoří přibližně 0,04 % atmosféry, lidské aktivity jsou zodpovědné za výrazný nárůst jeho koncentrace od předindustriální doby (z 280 ppm na 426 ppm). Emise z činnosti člověka tedy představují přibližně jednu třetinu současné koncentrace, nikoli pouhá 3 %. Výrok Zdeňka Koudelky proto hodnotíme jako nepravdivý.

Hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková (STAN) v debatě mluví o nedostatečné kapacitě základních škol v kraji. Zmiňuje však, že díky dotacím Ministerstva financí a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) v regionu na ZŠ vznikají nová místa. Jako příklad uvádí výstavbu nových svazkových škol.

Základní školy podle zákona zřizují obce, mohou se také spojit v dobrovolném svazku obcí, který zajišťuje plnění povinné školní docházky pro žáky z členských obcí (.pdf, str. 9). Svazek obcí může zřídit svazkovou školu se sídlem v jedné z nich, ostatní školy pak fungují jako její odloučená pracoviště. Obce tak mezi sebou mohou například sdílet pedagogy a snadněji dosáhnout na dotace.

Výstavba šesti svazkových škol ve Středočeském kraji je součástí podprogramu MŠMT na podporu rozvoje výukových kapacit základního vzdělávání (.docx, str. 4). K 10. září 2024 (tedy ke dni vysílání debaty) byly ve Středočeském kraji ve výstavbě celkem čtyři svazkové školy:

• ZŠ LOŠBATES (Louňovice, Štíhlice, Tehovec, Svojetice)
• Svazková škola Chýně – Hostivice
• Svazková škola Drahelčice – Úhonice
• Svazková školaPod Beckovem (Líbeznice, Bašť, Měšice, Zlonín, Předboj, Bořanovice)

Součástí dotačního titulu MŠMT (.docx, str. 4) je také Svazková škola Český Brod – Doubravčice, jejíž výstavba se zpozdila kvůli neúspěšné stížnosti k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a Svazková škola Povýmolí v Úvalech (Úvaly, Hradešín, Květnice, Dobročovice a Přišimasy), která se zasekla ve fázi výběrového řízení.

Závěr

Zmíněný dotační titul MŠMT financuje vznik šesti nových svazkových škol ve Středočeském kraji. Čtyři z nich byly k 10. září 2024 ve výstavbě, další dvě byly teprve ve fázi přípravy. Z těchto důvodů výrok hodnotíme jako pravdivý.

Magdalena Davis, kandidátka Zelených a SEN 21 ve volbách ve Středočeském kraji, uvádí, že se v okrese Praha-západ nenachází žádné gymnázium. To označuje za historický dluh a kvituje, že chce kraj ve spolupráci s městy vybudovat nové střední školy.

Ve zmíněném okrese se nachází tři gymnázia, z nichž jen jedno je veřejné. Jedná se o gymnázium Hostivice, které vzniklo 1. ledna 2011, a jehož zřizovatelem je Středočeský kraj. Škola na svých webových stránkách uvádí, že k jejímu založení došlo kvůli demografickému vývoji a potřebám obyvatel na rozšíření nabídek středních škol.

Jedno soukromé gymnázium je v Dolních Břežanech, kde je možnost studovat od roku 2015. Druhé, bilingvní gymnázium, se nachází v Jesenici.

V okrese Praha-západ se tedy nachází tři gymnázia, jedno z nich je veřejné. Jedná se o gymnázium v Hostivicích, které zřizuje Středočeský kraj. Výrok Magdaleny Davis tak hodnotíme jako nepravdivý.

Středočeská hejtmanka Petra Pecková (STAN) v kontextu debaty popisuje svůj dlouhodobý zájem o problematiku nedostatečných kapacit základních škol ve Středočeském kraji, zejména pak v „suburbanizačním prstenci“ kolem Prahy. Uvádí, že na toto téma již v roce 2012, tehdy jako neuvolněná místostarostka města Mnichovice a studentka Univerzity Karlovy, zpracovala analýzu (.pdf), na jejímž základě měla „spolu se starosty obcí“ iniciovat vznik zmíněných dotačních titulů (video, čas 31:24).

Na základě tohoto kontextu jsme provedli rešerši dotačních programů, které mohly zmírnit problém nedostatečných kapacit pro žáky z okolí Prahy, zejména tzv. prstence Prahy tvořeného středočeskými okresy Praha-východ a Praha-západ, a umožnit vznik 11 tisíc nových žákovských míst.

Dotační programy Prstenec I a II

Na podporu výstavby škol v okolí Prahy jsou zaměřené například programy Prstenec I a II. Program Prstenec I schválila v roce 2016 vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) a vyhradila pro něj částku 1,66 miliardy korun. Účastnilo se ho deset škol ze Středočeského kraje a Prahy a pomohl financovat jak budování zcela nových škol, tak přístaveb, a to například v Psárech, Jesenici-Zdiměřicích, Rudné u Prahy či v Čelákovicích. Většina těchto projektů už je dokončena, některé se stále staví (.pdf, str. 64). Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) počítá s tím, že ve Středočeském kraji a v Praze vznikne díky programu dohromady téměř 2 700 žákovských míst.

Program Prstenec II schválila v červenci 2021 vláda Andreje Babiše. Nová fáze dotačního programu má za cíl zajistit do roku 2028 zhruba 10 tisíc žákovských míst, na což stát vyhradil 7,4 miliardy korun (.pdf, str. 64–65). Některé nové školy postavené z těchto zdrojů se dle plánů ministerstva otevřou v roce 2025, další projekty jsou v přípravě. Většina z nich se nachází právě ve Středočeském kraji, některé také v Plzeňském kraji.

Další programy MŠMT a Ministerstva financí

S žádostí o upřesnění programů, na které při debatě Petra Pecková poukazovala, jsme se obrátili na tiskového mluvčího hejtmanky. Tiskový mluvčí a vedoucí tiskového oddělení Středočeského kraje David Šíma nás ve své odpovědi odkázal na čtyři programy.

Podle jeho odpovědi mluvila hejtmanka Pecková o programu Prstenec I (.pdf, str. 64) a programu „Rozvoj výukových kapacit mateřských a základních škol zřizovaných územně samosprávnými celky“, které spadají do gesce MŠMT. Dále se dle mluvčího jedná o dva programy Ministerstva financí, konkrétně o podprogram „Podpora rozvoje a obnovy materiálně technické základny regionálních škol v okolí velkých měst“ č. 298213 (29821300) a podobný podprogram zaměřený na školy v působnosti obcí č. 298D2280.

U těchto programů, které začaly být vyhlašovány mezi lety 2014 a 2019, lze dohledat řadu projektů, které z nich byly po celé republice financovány. Žádný veřejně dostupný zdroj však neshrnuje počet nových žákovských míst, která díky nim do roku 2021 vznikla ve Středočeském kraji. Kontaktovali jsme proto Ministerstvo financí (MF) i příslušná oddělení na MŠMT.

MF pro Demagog.cz uvedlo, že k navýšení kapacit ZŠ byl určen podprogram pro podporu rozvoje a obnovy materiálně technické základny regionálních škol v okolí velkých měst (podprogram č. 298D213), tzv. „školský program MF“. Prostředky z něj se uvolňovaly mezi lety 2014 a 2021. „Za celou dobu trvání podprogramu byla (…) navýšena ve Středočeském kraji kapacita ZŠ o 11 068 nových míst“, uvedl Stefan Fous z tiskového oddělení MF.

Z odpovědi, kterou jsme dostali od MŠMT, vyplývá, že díky jeho dotačním programům vzrostl do roku 2021 počet žákovských míst nejméně o 883. Ve dvou z těchto programů se přitom staví nebo připravují ještě další navýšení kapacit ZŠ.

Závěr

Ve veřejně dostupných zdrojích se nám nepodařilo najít počet žákovských míst, která měla do roku 2021vzniknout na základě dotačních titulů zmiňovaných hejtmankou Středočeského kraje Petrou Peckovou (STAN). Mluvčí hejtmanky na základě dotazu Demagog.cz upozornil na čtyři dotační programy MF a MŠMT, které k tomu měly sloužit.

Podrobnější informace o jejich vlivu na kapacitu základního školství ve Středočeském kraji však nejsou veřejně k dispozici. S žádostí o upřesnění jsme se proto obrátili na MF a MŠMT. MF pro Demagog.cz uvedlo, že na základě jednoho z dotačních programů MF byla kapacita ZŠ ve Středočeském kraji mezi lety 2014 a 2021 navýšena o 11 068 míst. Díky dotacím z MŠMT počet míst prozatím vzrostl nejméně o dalších 883. Výrok Petry Peckové proto hodnotíme jako pravdivý.

Hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková (STAN) reaguje na dotaz, zda by kraj mohl revidovat své majetky a poskytnout nějaké prostory obcím na budování školek. Proces pasportizace, který Pecková v odpovědi zmiňuje, slouží k zaevidování hmotného i nehmotného majetku do databáze. Výsledný „pasport“ pak obsahuje přehled majetku včetně informací o jeho technickém stavu, a umožňuje tak majiteli efektivnější správu.

Dokumenty dostupné na webu Středočeského kraje ukazují, že v předcházejícím volebním období v letech 2016–2020 kraj spustil projekt pasportizace všech sportovišť v regionu, včetně obecních i soukromých. První etapa tohoto projektu probíhala od července 2019 do ledna 2020, druhá etapa se zatím neuskutečnila. Některé další materiály z daného období zmiňují plány na provedení pasportizace objektů kvůli lepšímu hospodaření s energiemi (.pdf, str. 184) nebo plány na pasportizaci cyklostezek (.doc, str. 7 z 30). O tom, že by došlo k naplnění těchto plánů, ovšem kraj neinformoval.

Pasportizaci majetku Středočeského kraje se v končícím volebním období věnoval radní pro oblast investic, majetku a veřejných zakázek Libor Lesák (ODS). Na zasedání krajského zastupitelstva v říjnu 2023 Lesák zmiňoval (.pdf, str. 101), že proces pasportizace majetku kraje začal už v roce 2016, kdy byl místopředsedou majetkové komise. Po výměně vládnoucí koalice v roce 2017 se podle něj pasportizaci věnoval nový radní pro majetek Tomáš Beneš (za ANO), který však krátce po svém nástupu do funkce musel ze zdravotních důvodů skončit. Sám Beneš v roce 2018 řekl, se mu projekt proto nepodařilo dotáhnout do konce. Lesák dále upozorňoval, že se poté do konce volebního období na pozici radního pro majetek vystřídali ještě další dva lidé a práce na pasportizaci se výrazně neposunuly (.pdf, str. 101).

Ve výroční zprávě Středočeského kraje za rok 2021 Lesák uvedl, že kraj proces pasportizace opět zahájil právě v roce 2021 (.pdf, str. 46). Podle výroční zprávy za rok 2023 bylo již dokončeno zaevidování majetku v gesci odboru sociálních věcí, zbývá dokončit evidenci majetku odboru školství nebo kultury (.pdf, str. 84, 87). S dokončením procesu Středočeský kraj počítá do konce roku 2024 (.pdf, str. 87).

S pasportizací se ve Středočeském kraji sice začalo již ve volebním období 2016–2020, projekt se tehdy ale nepodařilo dokončit. Při nástupu nové koalice pod vedením Petry Peckové na konci roku 2020 tedy nebyla databáze s evidencí krajského majetku hotová. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Finance na inovaci škol i výuky ve Středočeském kraji mají posloužit, jak uvádí hejtmanka Pecková, k modernizaci škol, nákupu strojů a dalšího odborného vybavení. Radní pro oblast vzdělávání a sportu Milan Vácha (STAN) zmínil, že jde například o modernizaci počítačových učeben, zřizování robotických pracovišť, nákupů odborného vybavení jako jsou traktory s vybavením pro precizní zemědělství, strojů pro automechaniky nebo vybavení do laboratoří na krajských gymnáziích i dalších školách.

Současná hejtmanka kraj vede od listopadu 2020. Středočeský kraj zveřejňuje své investice a finanční nabídky na svých webových stránkách, podle kterých poskytuje finance na takzvané inovace do krajských škol od roku 2021. V prosinci 2023 kraj informoval o tom, že na inovace ve výuce do daného okamžiku vyčlenil celkem 330 milionů korun. Od té doby schválilo vedení kraje dalších 102 milionů v květnu 2024 a 68 milionů v srpnu.

Celkem už tak kraj školám na projekty inovací poskytl v posledním volebním období zhruba půl miliardy korun. Výrok hejtmanky Peckové proto hodnotíme jako pravdivý.

Hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková (STAN) v kontextu výroku zmiňuje plánovanou výstavbu gymnázií ve Středočeském kraji a upozorňuje na potřebu rozšíření středních odborných škol s maturitou. Podle ní chtějí totiž žáci osmých a devátých tříd na takových školách studovat, jak vyplynulo z průzkumu, který Středočeský kraj zpracoval spolu s Univerzitou Karlovou.

Výzkum preferencí o volbě střední školy

Průzkum, o kterém Petra Pecková v debatě mluví, si nechal Středočeský kraj zpracovat ve spolupráci s Pedagogickou fakultou Univerzity Karlovy v červnu minulého roku. Cílem průzkumu bylo zmapovat, na jakou střední školu by chtěli pokračovat žáci 8. a 9. tříd základních škol za předpokladu, že by se nemuseli rozhodovat podle náročnosti přijímacích zkoušek. Do šetření se mohli zapojit i jejich rodiče.

Výsledky průzkumu ukazují, že 82 % žáků ze Středočeského kraje má zájem o studium na oborech s maturitou (.pdf, str. 9). Tomu však neodpovídá nabídka, jelikož ve Středočeském kraji je nejvíce míst na učilištích bez maturitní zkoušky, konkrétně jde o 44 % z celkového počtu. Z výsledků také vyplývá, že rodiče žáků ve Středočeském kraji za ideální vzdělání pro své děti považují střední odborné školy – tuto možnost upřednostnilo hned 42 % respondentů (.pdf, str. 13). Gymnázia považovalo za nejlepší školu 19 % dotázaných rodičů a lycea 14 %.

Výzkumníci se žáků dotazovali také na preferované typy středních škol v případě možnosti podání pěti přihlášek (.pdf, str. 17–18). Z výsledků vyplývá, že i mezi žáky je střední odborná škola nejvíce preferovanou variantou. Jako první volbu uvedlo tento typ školy 55 % žáků, zatímco gymnázium by si jako první volbu vybralo pouze 13 % z nich.

Podobný průzkum jsme ve veřejně dostupných zdrojích nenašli. Např. Seznam Zprávy v únoru 2022 publikovaly pouze článek, který porovnával zájem o studium konkrétních oborů. Nejednalo se ovšem přímo o průzkum, ale o srovnání dat, která autoři nashromáždili z krajských úřadů a Národního pedagogického institutu.

Závěr

Středočeský kraj skutečně provedl ve spolupráci s Pedagogickou fakultou Univerzity Karlovy průzkum, který mapoval rozhodování žáků 8. a 9. tříd o volbě střední školy. Z průzkumu vyplynulo, že maturitu chce získat většina žáků ve Středočeském kraji, a to hned 82 %. Více než polovina žáků by si při možnosti podání pěti přihlášek vybrala střední odbornou školu jako první volbu. Žáci posledních dvou ročníků základních škol ve Středočeském kraji tedy skutečně upřednostňují maturitní obory na středních odborných školách. Výrok Petry Peckové proto hodnotíme jako pravdivý.

Hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková (STAN) v kontextu debaty reaguje na poslance Tomáše Helebranta (ANO). Ten mluvil o postupu současného vedení Středočeského kraje v oblasti školství, který byl podle něj nedostatečný (video, čas 15:10). Hejtmanka poukazuje na čerstvé memorandum, které Středočeský kraj uzavřel s městem Roztoky o výstavbě střední školy.

Memoranda o výstavbě středních škol

Zastupitelé Středočeského kraje 9. září 2024 opravdu schválili znění dvou memorand (.pdf a .pdf), jejichž cílem je výstavba středních škol v Jesenici a Roztokách. Tyto plány zapadají do iniciativy Středočeského kraje k navýšení kapacit gymnázií – školy se rozšiřují také v Hostivici, Říčanech, Brandýse nad Labem – Staré Boleslavi či Berouně.

Střední škola v Roztokách

Podle memoranda o společném postupu výstavby základní a všeobecné střední školy (.pdf) se na financování projektu má podílet jak kraj, tak město Roztoky (str. 2-4). Nové třídy by měly otevřít místo odhadem 540 žákům, z toho 240 na středoškolské úrovni. Přijaté memorandum obsahuje zmínky o všeobecné střední škole, na rozdíl od jesenického memoranda ale neuvádí, zda by se mělo jednat právě o gymnázium. V Roztokách v posledních několika měsících probíhala diskuze o tom, jaký typ školy by měl ve městě vzniknout, podle srpnového vyjádření krajského radního Váchy by ale mělo skutečně jít o gymnázium.

Závěr

Hejtmanka Petra Pecková má tedy pravdu v tom, že zastupitelstvo Středočeského kraje schválilo 9. září 2024 memorandum o výstavbě střední školy v Roztokách. Samotné memorandum zmiňuje všeobecnou střední školu, podle vyjádření radního pro oblast vzdělávání by se ale mělo jednat o gymnázium. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.