Přehled ověřených výroků

Poslanec Karel Havlíček odpovídá na otázku, jak by řešil chybějící příjmy ve státním rozpočtu. Ve své odpovědi zmiňuje, že by se podle něj měl restart ekonomiky odvíjet zejména od soukromého sektoru, nikoli od státu. Dále říká, že státní příjmy by navýšil důkladnějším vybíráním daní, přičemž kritizuje zrušení EET. Havlíček zmiňuje, že díky této evidenci tržeb se dle propočtů Ministerstva financí (MF) vybralo na daních 14 miliard korun. Upřesněme, že hnutí ANO vedlo MF v letech 2014–2017 a 2017–2021. V našem odůvodnění se tedy zaměříme na to, co uváděly propočty v této době.

EET

Nejprve zmiňme, že návrh na zavedení elektronické evidence tržeb (EET) vypracovala již vláda Bohuslava Sobotky v červnu roku 2015. Poslanecká sněmovna zákon schválila v únoru 2016 (.pdf) s účinností od 1. prosince 2016, od kdy se EET týkala restaurací a ubytovacích zařízení. Později začala platit i pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu.

V květnu 2020 pak byla EET kvůli pandemii covidu‑19 dočasně přerušena. Později se rozhodlo, že povinnost evidence tržeb bude pozastavena až do konce roku 2022. Současný kabinet Petra Fialy nicméně v březnu loňského roku schválil definitivní zrušení EET, které následně prošlo i Sněmovnou. Zákon o zrušení zákona o evidenci tržeb nabyl účinnosti 1. ledna 2023.

Odhady Ministerstva financí

Určit přesný přínos EET na výběru daní je však značně problematické. Pokud se ekonomice daří, dochází obecně ke zvýšenému výběru daní. Český statistický úřad (ČSÚ) v únoru 2017 uvedl, že z jeho statistik nelze určit vliv EET, neboť „ČSÚ zjišťuje celkové tržby bez DPH podniků zařazených do daného odvětví podle převažující činnosti, zatímco EET je zaměřena na hotovostní platby za určitou specifickou činnost.“

Když vláda v roce 2015 Poslanecké sněmovně předkládala návrh zákona o EET (.pdf), v důvodové zprávě uváděla, že předpokládá roční přínos systému ve výši 12,5 mld. Kč do státní pokladny za sektory maloobchod (kromě motorových vozidel) a stravování a pohostinství (.pdf, str. 29). Zpráva hodnocení dopadu regulace (RIA) k návrhu zákona pak zmiňuje, že příjem za ostatní sektory má „potenciál dodatečných příjmů až 5 mld. Kč“ (.pdf, str. 60), v součtu se tedy mělo jednat maximálně o 17,5 mld. Kč.

V únoru 2019 pak ministerstvo (stále ještě pod vedením hnutí ANO) vyčíslilo, že se díky EET na daních a pojistném na sociální a zdravotní pojištění vybralo 7,9 mld. Kč v roce 2017 a 12,3 mld. Kč v roce 2018. V součtu se tedy měl zisk z EET za první dva roky fungování dostat na 20,2 mld. Kč. Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) nicméně již v srpnu 2018 (.pdf) zpochybnil předchozí údaje poskytované resortem financí, jelikož „se v jednotlivých dokumentech Ministerstva financí významně lišily. Věrohodnost těchto údajů je diskutabilní, protože v materiálech jsou zveřejňovány rozdílné hodnoty, u nichž není vysvětlena metoda jejich výpočtu a nejsou podloženy ani analýzou konkrétních dat“ (.pdf, str. 15).

Také v červenci 2019 NKÚ vydal Zprávu o daních v České republice (.pdf), podle které měla EET spolu se zavedením kontrolního hlášení na zvýšení příjmu z daní menší vliv. Zároveň ovšem NKÚ dodal, že „jejich vliv (…) nebyl dosud věrohodně kvantifikován“ (.pdf, str. 22).

V listopadu 2019 MF opět uvedlo, že za první dva roky provozu získaly veřejné rozpočty díky EET celkem 20,2 mld. Kč – v prezentaci (.pdf, str. 5) pak odhadovalo, že v roce 2019 mělo jít do veřejných rozpočtů 12,8 miliard korun. Dle jejich dalších odhadů se výše přínosů EET do státního rozpočtu měla každým rokem zvedat z 15,2 mld. Kč v roce 2020 až na 20,5 mld. Kč v roce 2022 (.pdf, str. 5). Níže z grafu tedy vyplývá, že podle výpočtů MF včetně odhadů na další roky mělo EET přinášet do státního rozpočtu průměrně 14,65 miliard korun ročně.

K další kritice se pak přidali i někteří daňoví poradci, kteří tvrdili, že efekt zavedení EET je těžké odhadnout, a že úspěch EET nebyl jednoznačně prokázán. Server Podnikatel.cz pak kritizoval metodiku odhadu MF již v roce 2015 při předkládání návrhu zákona o evidenci tržeb kvůli tomu, že šlo o odhady z chorvatských dat, které nebyly přizpůsobeny na české prostředí (právě chorvatským modelem se ministerstvo inspirovalo, .pdf, str. 83 ze 140). Server dále také uvedl, že podle metodiky MF ze začátku roku 2019 měla EET vliv na výběr daní i v sektorech, kde nebyla zavedena.

Pro kontext dodejme, že MF –⁠ již pod vedením Zbyňka Stanjury (ODS) –⁠ pak v návrhu na zrušení EET (.pdf) uvedlo, že se kvůli jeho zrušení předpokládá snížení inkasa daní (str. 21 ze 70). Konkrétně se ztráta odhadla na 4,2 miliardy korun (str. 13 ze 70).

Shrnutí

Shrňme tedy, že Ministerstvo financí za vlády Andreje Babiše vyčíslilo jeho průměrný roční přínos mezi lety 2017–2022 na 14,65 mld. Kč. Metodika ministerstva byla ovšem často rozporována. NKÚ se k věrohodnosti číslům poskytovaných Ministerstvem financí stavěl skepticky a předpokládal, že reálné příjmy do rozpočtu jsou ve skutečnosti nižší. Přínos EET do státního rozpočtu nedokázal určit ani ČSÚ. Ministerstvo financí za vlády Andreje Babiše tedy dle ostatních institucí nepoužívalo jednotnou metodiku, jejich výpočty ovšem skutečně uváděly, že se díky EET vybralo průměrně cca 14 miliard korun, jak tvrdí Karel Havlíček. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Karel Havlíček zde odkazuje na úpravu mimořádné valorizace důchodů, která byla schválena v březnu 2023. V kontextu výroku zmiňuje, že stát kvůli zrušení EET přišel o příjmy v řádu miliard korun, a naznačuje, že pokud by Fialova vláda k tomuto kroku nepřistoupila, nemusela by podle něj hledat úspory jinde a omezovat mimořádnou valorizaci důchodů.

Uveďme, že na základě zákona 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, se důchody pravidelně zvyšují vždy od 1. ledna a jejich zvýšení se odvíjí od růstu spotřebitelských cen (tedy inflace) a růstu mezd. Zákon také stanovuje podmínky pro mimořádnou valorizaci penzí. K té se přistupuje v případě, kdy růst indexu spotřebitelských cen (domácností celkem, případně domácností důchodců) dosáhl alespoň 5 % oproti měsíci, který byl zohledněn při předchozí valorizaci. Zásluhový díl penze (tedy procentní výměra důchodu) se pak navyšuje o tolik procent, o kolik ve sledovaném období vzrostly ceny.

Uvedenou 5% hranici přesáhla inflace už v lednu 2023. Podle původního znění zákona tak mělo k mimořádné valorizaci dojít po pěti měsících, tedy v červnu 2023. Index spotřebitelských cen domácností důchodců se za období, z něhož červnová valorizace vycházela, zvýšil o 11,5 % (.doc, str. 1), průměrný důchod v červnu tak měl původně vzrůst o 1 770 Kč.

Vláda se však v polovině února shodla (.pdf, str. 1) na úpravě parametrů valorizace důchodů, která se promítla právě v červnové valorizaci. Upravená pravidla, podle kterých měl průměrný důchod vzrůst jen o přibližně 760 Kč, následně schválila i Poslanecká sněmovna.

V červnu se nakonec průměrná penze zvýšila o 755 korun. Toto opatření by tak podle důvodové zprávy ke zmíněné novele mělo v letošním roce ušetřit 19,9 mld. Kč (.pdf, str. 9). Dodejme nicméně, že se jedná o odhad a finální částka, kterou stát úpravou mimořádné valorizace nakonec ušetřil, bude vyhodnocena až v příštím roce po zpracování tzv. státního závěrečného účtu za rok 2023.

Vláda Petra Fialy tedy prosadila úpravu parametrů pro mimořádnou valorizaci důchodů, kvůli čemuž průměrný důchod v červnu vzrostl o menší částku, než o jakou se měl původně zvýšit. Podle důvodové zprávy stát tímto krokem letos ušetří téměř 20 miliard korun, a lze tedy tvrdit, že se důchodcům tento obnos „vzal“, jak tvrdí Karel Havlíček. Jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Karel Havlíček v kontextu výroku říká, že hnutí ANO má problém s tím, jak Fialův kabinet hovoří o úsporách. Přibližuje, že představitelé kabinetu měli prohlásit, že ušetří 54 miliard v dotacích. To Havlíček označuje za lež, jelikož podle něj je většina dotací podnikatelům financována z evropských fondů a z národních zdrojů jde tedy pouze minimum. Vláda tak dle Havlíčka nesprávně pojmenovává snižování výdajů jednotlivých resortů. Upřesněme, že v našem odůvodnění ověřujeme pouze to, zdali členové vlády v minulosti zmiňovali ušetření 54 miliard v souvislosti s dotacemi.

„Slavnou tiskovou konferencí“ Havlíček zjevně naráží na tiskovou konferenci v květnu 2023, kde vláda představila soubor opatření (tzv. Ozdravný balíček) s cílem snížit deficit státního rozpočtu v letech 2024–2025 (.pdf). Podle tiskové zprávy Ministerstva financí se navrhovaná opatření nejvíce dotknou národních dotací především pro podnikatele, přičemž kabinet chce tímto omezením ušetřit 54,4 mld. Kč (.pdf, str. 4).

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) k tomu na tiskové konferenci uvedl: „Sedmdesát procent těch úspor tvoří zrušení (…) investičních a zejména neinvestičních dotací, zejména do podnikatelského sektoru. (…) Tady je jasně vidět, že stát jde příkladem a šetří především na sobě. Dotace 55 miliard, úspory na provozu státu jedenáct miliard, úspory na platech deset miliard a ostatní výdaje tři miliardy, celkem takřka osmdesát miliard.“

Uveďme, že nejvíce dotací hodlá vláda ušetřit na ministerstvu průmyslu a obchodu (.pdf, str. 6). Mluvčí resortu Vojtěch Srnka pro TN.cz přiblížil (video, čas 1:06), že „Ministerstvo průmyslu a obchodu přijme soubor opatření, který přinese úsporu zhruba 20 miliard korun. Jedním z těch, která zvažujeme, je změna mechanismu proplácení poplatků za podporované zdroje energie.“

Vláda Petra Fialy tedy na tiskové konferenci k tzv. ozdravnému balíčku řekla, že na dotacích plánuje ušetřit 55 miliard korun. Konkrétně se tak vyjádřil ministr financí Zbyněk Stanjura. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec a bývalý ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček (ANO) hovoří o úvěru, který si vláda Petra Fialy vzala na rozvoj dopravní infrastruktury od Evropské investiční banky (EIB). Tento úvěr nebyl zahrnut v sekci výdajů státního rozpočtu (.pdf, str. 29 z 516), ale pouze v rámci rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) (.pdf, str. 3 a 6).

Vláda Petra Fialy v rámci schváleného státního rozpočtu na rok 2023 Ministerstvu dopravy vyčlenila 112,7 mld. Kč. V roce 2022 získalo ministerstvo ze státního rozpočtu 114,7 mld. Kč, meziročně tak došlo k poklesu výdajů o dvě miliardy korun. V celkových výdajích Ministerstva dopravy však došlo k meziročnímu nárůstu. Stalo se tak díky navýšení rozpočtu SFDI, tedy fondu, který vládě předkládá vlastní rozpočet. Ten poté vláda současně s návrhem státního rozpočtu předkládá ke schválení Poslanecké sněmovně.

Výdaje i příjmy SFDI dosahovaly v roce 2022 výše 127,6 mld. Kč (.pdf, str. 4 a 5), v roce 2023 pak 150,9 mld. Kč (.pdf, str. 7-8). Rekordní rozpočet SFDI na rok 2023 je ovlivněn i zmíněným úvěrem od EIB (.pdf, str. 25), která půjčila vládě 24 mld. Kč na spolufinancování železničních staveb. Díky tomu pak vláda sama poskytla úvěr SFDI ve výši 30,7 mld. Kč, a to z peněžních prostředků získaných úvěrem nebo jiným způsobem. Dodejme, že bez úvěru od EIB by souhrnné výdaje na dopravní infrastrukturu meziročně klesly.

Vláda schválila (.pdf) letošní rozpočet SFDI souběžně s návrhem státního rozpočtu v září 2022. Návrh státního rozpočtu (.pdf) se následně projednával v Poslanecké sněmovně, kde k němu poslanci ve druhém čtení navrhli několik pozměňovacích návrhů (.pdf). Jeden z nich podal i poslanec Havlíček, který navrhoval rozpočet Ministerstva dopravy navýšit o 30,7 mld. Kč, tedy částku rovnou úvěru, jenž vláda později poskytla SFDI (.pdf, str. 5 z 18).

V odůvodnění pozměňovacího návrhu poslanec Havlíček uvedl, že se (kvůli úvěru od EIB, pozn. Demagog.cz) „pouze však opticky sníží plánované saldo rozpočtu na příští rok o více než 30 mld. Kč. Úvěr a úroky z těchto zdrojů financování se však budou muset splácet z rozpočtu resortu dopravy v následujících letech“ (.docx, str. 2). Pozměňovací návrh ale schválen nebyl a výdaj v podobě úvěru tak zůstal ze státního rozpočtu vyčleněn (.pdf).

Fialův kabinet tedy skutečně snížil výdaje na dopravu, a to o dvě miliardy korun v porovnání s předešlým rokem. Vláda si nicméně vzala úvěr od Evropské investiční banky, díky čemuž celkové výdaje na resort dopravy vzrostly. Úvěr tak skutečně pomohl dorovnat celkové snížení ostatních výdajů resortu dopravy ve státním rozpočtu. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec Karel Havlíček mluví o konsolidačním balíčku a s ním souvisejícím snižováním schodku státního rozpočtu. Zmiňuje, že představitelé hnutí ANO v minulosti uváděli, že by schodek státního rozpočtu snižovali tempem 50 miliard korun ročně. Poté podotýká, že Fialova vláda tvrdila, že chce deficit snižovat o 90 až 140 miliard Kč za rok, což podle Havlíčka nezvládne. Následně poukázal na to, že vládní plán na snížení deficitu v příštím roce nakonec odpovídá tomu, co podle něj již dříve navrhovalo ANO.

Deficit

Nejprve uveďme, že strukturální schodek (saldo) je deficit očištěný od vlivu hospodářského cyklu (.pdf, str. 9) a jednorázových a přechodných operací (.pdf, str. 17), které mají pouze dočasný dopad na rozpočet (jako např. výdaje na odstranění následků přírodních pohrom apod.). Strukturální saldo se proto považuje za ukazatel nastavení rozpočtové politiky.

Zmiňme, že hospodaření státního rozpočtu na konci srpna skončilo prozatím v deficitu 194,6 mld. korun. Ministerstvo financí pak na konci srpna 2023 vládě předložilo návrh rozpočtu na rok 2024 se schodkem ve výši 252 miliard Kč (.docx). Již v květnu však Fialův kabinet představil konsolidační balíček, jehož cílem je právě snížení strukturálního deficitu (.pdf, str. 220).

Vyjádření hnutí ANO

Toto úsporné řešení však kritizuje opozice. Ještě před představením balíčku se Karel Havlíček vyjádřil tak, že se na snižování schodku „dá najít“ 40 až 50 miliard Kč ročně. Odvolával se přitom na zvýšení spotřebních daní a úspory na jednotlivých ministerstvech. Dále uvedl, že se na jednání stínové vlády hnutí ANO dohodl se stínovými ministry na tom, že každý z nich připraví seznam agentur nebo organizací patřících pod jednotlivé resorty, které by se daly zredukovat nebo propojit.

Podobně se vyjádřil také v rozhovoru pro Radiožurnál 19. května 2023, ve kterém komentoval úsporný balíček a reformu důchodového systému. Opět tvrdil, že by hnutí ANO strukturální schodek snižovalo o 40 až 50 miliard korun ročně. O tom, že by snižování schodku probíhalo tempem 40 až 45 mld. Kč ročně, mluvil Havlíček také v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Dřívější vyjádření Fialovy vlády

Premiér Petr Fiala ještě před sněmovními volbami v říjnu 2021 tvrdil, že by jeho koalice chtěla ušetřit každým rokem 100 miliard korun. Naznačoval přitom, že se jedná pouze o šest procent výdajů státního rozpočtu, které by tak podle něj stát měl dokázat ušetřit. Po volbách pak ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) mluvil o 80 miliardách, což označoval za kompromis domluvený uvnitř nové vlády. Tyto částky nicméně zmiňoval ještě před začátkem ruské invaze na Ukrajinu.

V listopadu 2022 ministr Stanjura a později i předseda vlády Fiala uváděli, že Ministerstvo financí připravuje plán na snížení státních výdajů o 70 miliard korun. Fiala následně upřesnil, že o tuto částku hodlá snížit schodek státního rozpočtu na rok 2024. Stejný závazek o snižování strukturálního deficitu obsahoval i jeden z dokumentů Ministerstva financí z konce letošního března (.pdf, str. 7).

V rámci zmíněného konsolidačního balíčku kabinet v květnu 2023 navrhl, že se schodek v roce 2024 sníží o 94,1 miliard Kč. Nejedná se však o meziroční změnu, ale o změnu vůči hypotetickému stavu, kdy by Fialova vláda s tímto balíčkem nepřišla. Z balíčku vyplývá, že by měl schodek v příštím roce klesnout na 210 mld. Kč – tj. o 85 miliard v případě dodržení plánovaného schodku pro letošní rok (.pdf, str. 742 z 1312).

Podle stejných plánů pak v roce 2025 měl deficit klesnout o 53,4 mld. Kč. Ani v tomto případě se však nejedná o meziroční změnu. V letech 2024 a 2025 měla opatření snížit strukturální deficit dohromady o 147,5 mld. Kč. Pozdější verze balíčku, kterou vláda předložila Sněmovně na konci června, počítá s poklesem schodku o 97,7 mld. Kč v roce 2024 a o dalších 53,0 mld. Kč v roce 2025, tedy dohromady za oba roky o 150,7 mld. Kč (.pdf, str. 270, 726 z 1312).

Vládní dokumenty ke konsolidačnímu balíčku v této souvislosti také říkají, že cílem daného návrhu je snížit schodek o 97,7 mld. Kč v roce 2024 a „150,7 mld. Kč v roce 2025“ (.pdf, str. 742 z 1312) – zjevně právě ve srovnání se stavem, kdyby vláda žádný balíček nepředstavila. Podobně se v květnu na svém webu vyjádřilo i hnutí STAN, které tehdy doslova uvedlo, že se díky konsolidačnímu balíčku schodek sníží přibližně o 150 miliard Kč „ročně“.

Návrh rozpočtu na rok 2024

Jak jsme zmínili v úvodu, Ministerstvo financí později, na konci srpna 2023, vládě předložilo definitivní návrh rozpočtu na rok 2024, který počítá s celkovými příjmy ve výši 1,921 bilionu Kč a výdaji ve výši 2,173 bilionu Kč. Schodek rozpočtu je tak v tomto dokumentu naplánován na 252 mld. Kč (.zip, dokumentC_01_návrh zákona o SR.docx, str. 1). Jak jsme naznačili výše, plánovaný deficit pro letošní rok 2023 přitom činí 295 mld. Kč. Pokud tedy vláda tento plán dodrží, schodek se meziročně sníží o 43 miliard korun.

Shrnutí

Karel Havlíček jakožto stínový premiér a ministr průmyslu a obchodu v minulosti opakovaně prohlásil, že by stínová vláda hnutí ANO snižovala schodek státního rozpočtu o přibližně 40–50 miliard korun ročně. Následně poukazuje na plány vlády na meziroční snížení deficitu, přičemž z konsolidačního balíčku vyplývá, že by díky němu měl schodek v roce 2024 činit 210 mld. Kč, a meziročně tak klesnout o 85 mld. korun.

Vládní návrh rozpočtu na příští rok nicméně počítá s vyšším schodkem, a to ve výši 252 miliard. Pakliže kabinet nepřekročí plánovaný deficit na letošní rok, meziročně by měl rozpočtový deficit klesnout o 43 miliard korun, tedy skutečně přibližně o částku, o které dříve mluvil Karel Havlíček jakožto představitel opozice.

Poslanec Havlíček tedy nadhodnocuje plán vlády na meziroční snižování deficitu státního rozpočtu a uvádí nepřesnou horní hranici. Má nicméně pravdu v tom, že se ambiciózní záměr Fialova kabinetu do návrhu rozpočtu na rok 2024 nakonec nedostal. Také správně uvádí, že rozpočet počítá s meziročním snížením schodku o 43 mld. Kč, tedy přibližně ve výši, o které dříve mluvilo hnutí ANO. Jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Vít Rakušan reaguje na slova Tomia Okamury, podle nějž se bezpečnost Rakušanovi coby ministru vnitra „vymkla z rukou“ v souvislosti se 17% nárůstem kriminality mezi lety 2021 a 2022. Ministr Rakušan svým výrokem ilustruje, že situace není tak závažná jak uvádí Okamura, jelikož v letošním roce dle něj kriminalita sice stoupla, ale šestkrát méně než v předešlém roce. Nárůsty míry kriminality by se ale podle Rakušana měly srovnávat mezi obdobími, která nebyla ovlivněna pandemií covidu-19, ne způsobem, jakým to dělá Tomio Okamura.

Statistiky kriminality zveřejňuje policie na svých webových stránkách, přičemž za letošní rok byla k 5. září dostupná data pouze za prvních šest měsíců. V našem odůvodnění tedy budeme porovnávat údaje týkající se právě prvních pololetí minulých let.

Jak je vidět na následujícím grafu, při porovnání prvních pololetí od roku 2016 do roku 2023 je zřejmé, že během pandemie covidu-19, která vypukla na začátku roku 2020, kriminalita výrazně poklesla. V roce 2021 byla podle Českého statistického úřadu kriminalita dokonce nejnižší za 10 let.

Při rozvolňování opatření v roce 2022 míra kriminality stoupla. Právě v prvním pololetí roku 2022 (.xlsx) byl meziroční nárůst kriminality nejvyšší v porovnání se stejným obdobím předcházejícího roku (.xlsx) – policie evidovala přibližně o 20 tisíc spáchaných trestných činů více (konkrétně o 19 682 případů).

K vývoji kriminality v roce 2022 se vyjádřila i Policie ČR. V tiskové zprávě z ledna 2023 stojí: „Předpokládáme, že nárůst registrované kriminality v meziročním srovnání souvisí s úplným rozvolněním protipandemických opatření. Počty trestných činů se tak přiblížily k úrovni z roku 2019.“ Ani míra kriminality v letošním prvním čtvrtletím ale nedosáhla hodnot roku 2019.

Oproti tomu meziroční nárůst kriminality z prvního pololetí roku 2022 (.xlsx) na rok 2023 (.xlsx) je výrazně nižší – policie zaznamenala pouze o 3 134 trestných činů více. Při porovnání dat tedy dojdeme k závěru, že v letošním roce je nárůst trestných činů přibližně šestinásobně nižší, jak uvádí ministr vnitra Rakušan. Jeho výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Ministr vnitra Vít Rakušan zde navazuje na své předchozí vyjádření, ve kterém zdůrazňoval, že je podle něj relevantní používat jen srovnání s „předcovidovým“ rokem 2019, tedy sledovat dlouhodobější vývoj kriminality. Diváci by se podle jeho slov neměli nechat vystrašit krátkodobějšími srovnáními, která ukazují nárůst trestných činů, což Tomio Okamura v debatě spojoval s nárůstem počtu migrantů (video, čas: 23:24).

Rakušan poté např. vyzdvihoval, že za leden–červen 2023 policie evidovala o celých pět tisíc trestných činů méně než v prvním pololetí 2019. Vzápětí nato uvedl, že za první pololetí roku 2023 objasněnost kriminality stoupla a mravnostní a hospodářská trestná činnost klesla.

Objasněnost

Statistiky kriminality zveřejňuje policie na svých webových stránkách, přičemž za letošní rok byla k 20. srpnu dostupná jen data za první pololetí 2023. Objasněnost proto porovnáváme podle prvních šesti měsíců za rok 2022 a 2023, jak ostatně činí i ministr vnitra Rakušan. Zároveň v hodnocení nebereme v potaz dodatečnou objasněnost, tedy případy, kdy sice v daném roce došlo k objasnění skutku, trestní řízení u něj ale začalo už v předešlém roce či ještě dříve.

Jak je vidět na následujícím grafu, v roce 2023 bylo za prvních šest měsíců objasněno celkem 38 233 trestných činů (.xlsx), celkem o 1 300 více než v předešlém roce (.xlsx). Z celkového počtu trestných činů jich za letošní půlrok bylo objasněno 39,5 %, v roce 2022 pak tento poměr za stejné období činil 39,4 %. Při porovnání prvních pololetí v roce 2023 a 2022 objasněnost celkové kriminální činnosti tedy mírně stoupla. Ve srovnání s předcovidovým rokem 2019, kdy podíl dosahoval 41,8 %, nicméně objasněnost klesla (.xlsx).

Mravnostní a hospodářská trestná činnost

Mezi mravnostní trestné činy patří skutky jako znásilnění, pohlavní zneužití, kuplířství a jiná provinění, která zasahují do důstojnosti osob v sexuální oblasti. Pod hospodářskou kriminalitu pak spadají trestné činy jako je např. padělání peněz, korupce či praní špinavých peněz.

Jak mravnostní, tak hospodářská trestná činnost v prvních šesti měsících roku 2023 meziročně poklesla. V letošním roce policie za dané období evidovala 1 788 mravnostních trestných činů (.xlsx), tj. o 160 méně než loni (.xlsx). Co se týče hospodářské kriminality, v roce 2023 za první půlrok policie v této oblasti zaznamenala 7 304 trestných činů (.xlsx), a meziročně tak toto číslo kleslo o 612 případů (.xlsx).

Hospodářská kriminalita poklesla také oproti roku 2019 (.xlsx). Mravnostní trestná činnost ale v tomto srovnání naopak vzrostla, a to přibližně o 250 případů.

Pro úplnost doplňme, že v roce 2023 klesla i objasněnost u obou zmíněných kategorií. V prvních šesti měsících roku 2019 bylo objasněno celkem 54,2 % případů mravnostní trestné činnosti (.xlsx), v roce 2023 to však bylo 42,3 % (.xlsx). Co se týče hospodářské trestné činnosti, v roce 2019 se policii podařilo objasnit 40,9 % těchto skutků (.xlsx), v roce 2023 pak tento údaj poklesl na 35,3 % (.xlsx).

Závěrečné hodnocení

Vít Rakušan se tedy nemýlí – za první polovinu roku 2023 oproti stejnému období roku 2022 objasněnost trestných činů stoupla, a to o 0,1 procentního bodu, a ubylo mravnostních i hospodářských trestných činů. Dlouhodobější trend vývoje objasněnosti a mravnostní kriminality je však zjevně negativní.  

Bezprostředně před tímto výrokem ministr vnitra zdůraznil, že „relevantní údaj je, že srovnáváme s rokem 2019“. Daný segment diskuse mezi ním a Tomiem Okamurou se navíc vede o tom, jaký dopad měl příliv uprchlíků z Ukrajiny v roce 2022. Právě proto je vhodnější sledovat dlouhodobější trend.

Vít Rakušan tak nejprve oprávněně kritizuje Tomia Okamuru za zavádějící srovnání statistik kriminality a hned na to sám využívá podobně  selektivní přístup ke statistice a odkazuje se na meziroční srovnání tam, kde vyznívá pozitivně. Jeho výrok tak hodnotíme jako zavádějící.

Předně uveďme, že ministr vnitra Vít Rakušan v dané části televizní debaty (video, čas 26:23–27:40) mluvil obecně o Ukrajincích a ukrajinských rodinách. Ve své odpovědi nezmiňuje přímo „ukrajinské uprchlíky“. Pro běžného diváka tak z kontextu vyplývá, že se uvedené počty vztahují ke všem Ukrajincům žijícím v ČR – jak k uprchlíkům, tak k lidem, kteří zde žili už před ruskou invazí.

Přestože Vít Rakušan poukazuje na to, že podíl pracujících Ukrajinců není malý, neuvádí přesné číslo. Zmíněných 110 tisíc odpovídá počtu pracujících ukrajinských uprchlíků (.pdf, str. 2), ne ale všech pracujících Ukrajinců. Těch je v Česku výrazně více.

Data o zaměstnanosti cizinců pravidelně zveřejňuje Český statistický úřad (ČSÚ). Podle jeho statistiky bylo v ČR na konci roku 2022 zaměstnaných 300 889 Ukrajinců (.xlsx). Z toho přibližně 270 tisíc byli lidé evidovaní na úřadech práce, dalších zhruba 31 tisíc tvořili Ukrajinci s živnostenským listem. 

Nejaktuálnější data ČSÚ z konce letošního června ukazují, že se počty pracujících Ukrajinců pohybují na podobné úrovni. Úřady práce totiž k 30. červnu evidovaly 269 tisíc občanů Ukrajiny (.pdf, str. 2), živnostníků pak bylo téměř 32 tisíc (.pdf, str. 6). Podle dat ČSÚ tak bylo zaměstnaných 301 000 Ukrajinců. Pro úplnost doplňme, že ke konci června (.pdf, str. 1) žilo v Česku 551 tisíc ukrajinských občanů (jakou část z nich tvoří lidé v produktivním věku nicméně nelze z veřejně dostupných zdrojů zjistit).

Vít Rakušan svým výrokem správně upozorňuje na to, že poměrně velká část Ukrajinců v Česku pracuje. V debatě, ve které mluvil o Ukrajincích obecně však k 110 tisícům pracujících ukrajinských uprchlíků opomněl připočítat ostatní pracující Ukrajince. Podle posledních dat ČSÚ z června 2023 bylo zaměstnaných Ukrajinců dohromady 301 tisíc. Toto celkové číslo je tak ještě vyšší, než uvádí Vít Rakušan. Jelikož se odchylka v tomto případě nepohybuje ani v rámci našeho 10 % tolerančního pásma, hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Ministr vnitra Vít Rakušan reaguje na výrok poslance Tomia Okamury, který tvrdí, že vláda nemá pod kontrolou migrační krizi související s válkou na Ukrajině, jelikož lidé, kteří uprchli z Ukrajiny zneužívají sociální dávky. Rakušan poté zmiňuje, aby Okamura „nestrašil s tím, že se něco nezvládlo“ a výrok uvádí jako příklad toho, že vláda má situaci pod kontrolou.

Humanitární dávka

Humanitární dávkou se rozumí pomoc cizincům, kterým byla na českém území udělena dočasná ochrana, „a kteří nemají prostředky na úhradu základních životních potřeb“ (.pdf, str. 3). Dočasná ochrana potom slouží k poskytnutí kolektivní ochrany hromadně vysídleným osobám a v Česku uprchlíkům umožňuje přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce.

Podle zákona zvaného Lex Ukrajina, účinného od března 2022, činila humanitární dávka 5 000 Kč (.pdf). První dávku bylo možné získat už v měsíci, kdy byla cizinci v České republice udělena dočasná ochrana. O tuto dávku si mohli cizinci žádat opakovaně, a to po dobu pěti kalendářních měsíců. Podmínkou přitom bylo, že mu jeho příjmové, sociální a majetkové poměry neumožňovaly zajištění základních životních potřeb. 

Zákon byl od té doby několikrát novelizován. 24. února 2023 Poslanecká sněmovna schválila (.pdf) novelu Lex Ukrajina 5, která upravovala mj. část o podmínkách poskytnutí humanitární dávky a vešla v účinnost 1. července 2023. Nově je tak dávka poskytována po dobu prvních pěti kalendářních měsíců ve výši životního minima (.pdf)  Po této době bude částka snížena na existenční minimum a to „v případech, kdy se příjemce humanitární dávky nesnaží zajistit finanční prostředky vlastním přičiněním a současně nemá žádné překážky k práci.“ (.pdf)

Dle zákona o životním a existenčním minimu činí částka životního minima na rok 2023 pro jednotlivce 4 860 Kč měsíčně. Částka existenčního minima pak činí 3 130 Kč. Humanitární dávka se tedy z dřívějších pěti tisíc korun touto novelou snížila.

Příspěvek pro solidární domácnost

V rámci zmiňovaného zákona Lex Ukrajina se poskytoval také tzv. příspěvek pro solidární domácnost. Ten dostávaly fyzické osoby, které bezplatně ubytovaly cizince s dočasnou ochranou (.pdf, str. 14–15). Jestliže ubytovaný uprchlík sdílel bydlení přímo s ubytovatelem (např. v případě, kdy ubytovatel poskytl pokoj v domě, kde sám bydlí), činil měsíční příspěvek 3 000 Kč. V takovém případě šlo zohlednit maximálně čtyři osoby, později pouze tři (.pdf, str. 14). Celková výše příspěvku tak nemohla přesáhnout 12 000 Kč, respektive 9 000 Kč. Pokud ubytovatel s uprchlíky bydlení přímo nesdílel, byla výše příspěvku stanovena na 5 000 Kč za jednu osobu na měsíc. Za pět a více ubytovaných osob mohl být příspěvek nejvýše 15 000 Kč.

V rámci novely Lex Ukrajina 5 došlo rovněž ke změně tohoto příspěvku. Částky související s bydlením jsou nově poskytovány přímo cizincům s dočasnou ochranou společně s humanitární dávkou. Podmínkou pro zisk plného příspěvku je však nájemní smlouva a registrace bytu či domu v evidenci Ministerstva práce a sociálních věcí. U bytů v evidenci činí příspěvek pro jednu osobu 3 000 Kč, pro pět a více osob nejvýše 15 000 Kč.

Od začátku července tedy platí nové podmínky pro nárok na humanitární dávku a příspěvek pro solidární domácnost. Tyto podmínky byly představeny v rámci vládní novely zákonů zvaných Lex Ukrajina 5. Mají tak zvýšit podíl Ukrajinců na hrazení životních nákladů a přispět (.pdf) k jejich začlenění do společnosti. Pro úplnost zmiňme, že výše popsané změny neplatí pro tzv. zranitelné skupiny, kterými byly označeny např. děti, lidé v důchodovém věku či lidé se zdravotním postižením.

Jiné evropské státy

Zpřísňování podmínek na získání dávek pro ukrajinské uprchlíky se týká i jiných evropských států. Ke změnám došlo v roce 2023 hlavně v Rumunsku a Polsku. Rumunsko v dubnu 2023 představilo změnu v dosavadním 50/20 systému, který poskytoval lidem hostící uprchlíky 50 lei za člověka na den za ubytování a 20 lei za jídlo. Od května roku 2023 se však příspěvek celkově snížil, jelikož jej obdrží přímo Ukrajinci, a to ve výši 2 000 lei za měsíc na jednu rodinu. Systém 50/20 podpory je však i nadále dostupný zranitelným kategoriím jako například lidem starším 65 let a studentům studujícím na rumunských univerzitách. 

Polská vláda pak oznámila, že ukrajinští uprchlíci, kteří jsou v zemi déle než 120 dnů a nacházejí se ve sdíleném bydlení, budou muset od března 2023 pokrýt polovinu jejich nákladů na ubytování z vlastních prostředků. Tato cena byla přitom zastropována na 40 zlotých za den. Změna se opět netýká zranitelných skupin jako jsou děti, důchodci, těhotné ženy, samoživitelé a další.

Např. ve Švýcarsku nyní vyžadují potvrzení od Ukrajinců, že opravdu potřebují podporu od státu. Tato povinnost se má přitom týkat těch, kteří prostředky od státu dostávají už přinejmenším jeden rok. Zmiňme, že např. Lotyšsko s účinností od ledna 2024 zavedlo povinnost pro ukrajinské uprchlíky naučit se lotyštinu.

Shrnutí

Novela zákona Lex Ukrajina 5, jejíž některé části nabyly účinnosti 1. července 2023, stanovuje podmínky pro vyplácení a výši částky humanitární dávky. Ta v prvních pěti kalendářních měsících činí 4 860 Kč pro jednoho dospělého člověka, od šestého měsíce se sníží na 3 130 Kč. Příspěvek pro solidární domácnost je nově vyplácen společně s humanitární dávkou přímo cizinci v dočasné ochraně. Od července je nicméně podmínkou pro zisk plného příspěvku nájemní smlouva a registrace nemovitosti v evidenci bytů a smluv.

K podobným krokům se uchýlilo například Rumunsko, které zrušilo svůj dosavadní 50/20 systém podpory a zavedlo příspěvek 2 000 lei za měsíc. V Polsku si zase od března 2023 musí uprchlíci hradit polovinu nákladů na ubytování sami.

Vláda Petra Fialy tedy od letošního července skutečně zpřísnila dávkovou politiku směrem k ukrajinským uprchlíkům. Podmínky pro tuto skupinu obyvatel dříve zpřísnily také další evropské státy jako např. Rumunsko či Polsko. Výrok ministra vnitra Rakušana tedy hodnotíme jako pravdivý.

Na začátek upřesněme, že Vít Rakušan v této části televizní debaty (video, čas 26:23–27:40) mluvil obecně o Ukrajincích a ve své odpovědi nezmiňoval přímo „ukrajinské uprchlíky“. V našem odůvodnění jsme se proto zaměřili na čísla, která se vztahují na všechny Ukrajince v Česku – tedy na skupinu tvořenou jak uprchlíky, tak lidmi, kteří v ČR žili i před ruskou invazí.

Částku 8 miliard korun zmiňoval ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka v lednu 2023. Podle jeho tehdejších slov ovšem tato suma představovala částku, kterou za rok 2022 na odvodech zaplatili jen ukrajinští uprchlíci. Čtyři z těchto osmi miliard přitom podle Jurečky tvořily odvody na zdravotní pojištění. V této souvislosti proto doplňme, že odvody na zdravotní pojištění nejsou příjmem státního rozpočtu, ale zdravotních pojišťoven (.pdf, str. 46).

Informace o tom, kolik stát získal z daňových odvodů všech Ukrajinců v Česku, se nám ve veřejně dostupných zdrojích dohledat nepodařilo. Daná statistika se neobjevuje na webu Českého statistického úřadu ani například na webu Ministerstva financí, a to ani za dřívější roky. S dotazem, zdali takovou statistiku české úřady vedou, jsme se následně obrátili na ministra vnitra Rakušana, na Ministerstvo financí i na Ministerstvo práce a sociálních věcí. Ke dni publikace naší analýzy jsme však odpověď neobdrželi. Z těchto důvodů výrok Víta Rakušana hodnotíme jako neověřitelný.