Jakub Michálek reagoval na dotaz moderátorky, jestli se mu zamlouvá návrh TOP 09 (.docx), podle kterého se při zadlužení státu nad 50 % HDP sníží platy poslanců a senátorů o pětinu. Michálek návrh označil za populistický a kritizoval zejména to, že se pokles platů dle něj nemusí dotknout přímo politiků, kteří dluh způsobili. Dále dodal, že podobný mechanismus navázaní platů na státní dluh funguje pouze v minimálním počtu zemí.
Určování platů poslanců
Jak vychází z tabulky níže, v některých státech se platy politiků odvíjejí od několika hlavních typů mechanismů daných zákonem či jinými předpisy, což znamená, že jsou např. vázány na průměrnou mzdu v národním hospodářství, případně ve veřejném sektoru. Je tomu tak v Bulharsku nebo ve Slovinsku. V některých jiných zemích, např. ve Francii, Estonsku nebo Turecku, jsou platy politiků navázány na platové třídy vysokých státních úředníků.
V dalších evropských státech funguje systém, ve kterém o výši platů politiků nerozhoduje přímo parlament, ale nezávislá instituce. Příkladem je Velká Británie, kde výši platů členů Dolní sněmovny určuje Nezávislá autorita pro parlamentní standardy (IPSA). Obdobný systém funguje např. také v některých skandinávských zemích – ve Finsku určuje výši platů výbor, jehož členové nesmí být poslanci ani zaměstnanci parlamentu. Zvláštní orgán rozhoduje i o výši platů poslanců švédského parlamentu.
Snižování poslaneckých platů
Přítomnost pravidla, na jehož základě by byl plat politiků navázán na zadlužení státu, jsme ověřovali především u evropských států, členských států Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a vybraných velkých států. V některých z nich zákony umožňují snížit platy poslanců, dochází k tomu ovšem v případech, kdy se poslanci neomluví z hlasování. Pokud např. v Maďarsku není parlament při plánovaném hlasování usnášeníschopný, může se měsíční plat nepřítomných poslanců snížit až o třetinu.
Celkem jsme zanalyzovali legislativní dokumenty 46 států. Z členů OECD jsme nedohledali informace o mechanismu platů politiků pouze v případě Kostariky a Kolumbie. Kromě států EU a OECD jsme ověřili legislativní dokumenty dalších devíti zemí.
!function(){"use strict";window.addEventListener("message",(function(a){if(void 0!==a.data["datawrapper-height"]){var e=document.querySelectorAll("iframe");for(var t in a.data["datawrapper-height"])for(var r=0;r<e.length;r++)if(e[r].contentWindow===a.source){var i=a.data["datawrapper-height"][t]+"px";e[r].style.height=i}}}))}();Z analýzy vyplývá, že mechanismus, který je podobný systému navázání platů na státní dluh, existuje pouze na Slovensku. Základní plat poslance Národní rady se vypočítává jako trojnásobek průměrné měsíční mzdy v předchozím kalendářním roce. Trochu odlišná situace panuje u členů vlády, jejichž plat je podle zákona o rozpočtové odpovědnosti navázán na veřejný dluh.
Pokud dluh veřejné správy dosáhne 43 % HDP a zároveň nepřesáhne 45 % HDP, platy členů vlády se snižují na úroveň předchozího rozpočtového roku, pokud tehdy byly nižší. Tento pokles trvá od měsíce, který následuje po zveřejnění výše dluhu až do měsíce, kdy dluh klesne pod 43 % HDP. Pro případ, kdy výše dluhu veřejné správy překročí hranici 45 % HDP, zákon počítá s dalšími úspornými opatřeními. Slovenský zákon zavádí i koeficienty, na jejichž základě se podle výše schodku veřejných financí snižují platy poslanců Národní rady.
Závěr
Z analýzy legislativních dokumentů 46 států vyplývá, že mechanismus snižování platů politiků podle výše dluhu existuje pouze na Slovensku, kde se týká členů vlády. Návrh poslance Nového má tedy obdobu pouze v jednom státě, a výrok Jakuba Michálka proto hodnotíme jako pravdivý.
