Přehled ověřených výroků

Podle Správy služeb hl. města (SSHM), která má odtahy v Praze na starosti, od roku 2009 klesl počet odtažených aut v metropoli ze 68 tisíc na loňských 20 tisíc. Nejvíce se na celkovém počtu podílejí odtahy ze zón placeného stání, jejich počet však dlouhodobě klesá. Stoupá počet aut odtažených kvůli blokovému čištění. Podle Technické správy komunikací se naopak zvyšuje počet aut, která nebyla včas přeparkována z čištěných komunikací, a proto bylo třeba je odtáhnout. Letos jarní čištění začalo 3. dubna a počet odtahů vzrostl od roku 2005 o polovinu.

Tento výrok hodnotíme jako zavádějící, neboť zmíněných 20 tisíc odtažených vozidel je oproti minulým rokům výrazně nižší výsledek. Také odtahy z tzv. modrých zón nejsou jediným místem odtahů, stoupá hlavně podíl odtahů z důvodu blokového čištění.

Podle studie spádovosti, kterou v roce 2017 zpracovala společnost Česká distribuční a. s., vjíždí do Prahy z obcí Středočeského kraje pravidelně téměř 140 000 aut. „Za posledních 15 let vzrostl počet dojíždějících o 47 procent,“ říká Jan Senohrábek. Oproti roku 2002 vzrostla výrazně orientace spádovosti na Prahu na úkor menších spádových center. Praha zvětšila své zázemí z 374 obcí na 562 obcí.

Podle strategie (.pdf, str. 6) Institutu plánování a rozvoje města Prahy z května 2018, která vychází z aktuální série dat Českého statistického úřadu za rok 2017, dojíždí denně do hlavního města Prahy za prací 164 300 osob.

Podle dokumentu Strategie bydlení města Brna (.pdf, str. 30) mělo město Brno, případně městské části, ve svém vlastnictví ke konci roku 2016 přesně 28 696 bytů.

Vznesli jsme dotaz na magistrát a tisková mluvčí Mgr. Loukotová odpověděla, že technicky je volných bytů 1400, přičemž u 200 bytů probíhá obsazování, celkem jich je neobsazených 1200. Na rekonstrukci z těchto 1200 bytů podle mluvčí čeká 745 bytů, zbylých cca 455 rekonstrukci patrně nevyžaduje.

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) poskytuje v letošním roce v rámci dotačního programu Podpora bydlení finanční prostředky na pečovatelské byty, komunitní domy seniorů a bytové domy bez bariér, a to v odhadované výši 300 mil. korun. O podpoře výstavby obecních bytů k pronájmu, o čemž mluvila Komárková, zde ministerstvo neuvádí žádné informace. Finanční podporu pro výstavbu obecních bytů přitom MMR neposkytovalo ani v předchozích třech letech.

Komárková by mohla mluvit o plánovaném programu MMR, kde ministryně Dostálová přislíbila zaprvé nízkoúročené půjčky obcím, zadruhé až stoprocentní dotace na výstavbu nových městských bytů. Dotační část by měla podle plánu sestávat právě z částky 2 mld. Kč. Podle plánů by měla stejná investice přitékat každý rok.

V současné době však ministerstvo žádné podobné dotace neposkytuje.

Podle aktuálního vyjádření tiskové mluvčí magistrátu Mgr. Loukotové, které jsme si vyžádali, má Brno 1200 neobsazených bytů, které „leží.“ Primátor však zjevně hovoří pouze o množině bytů, se kterými je třeba před prodejem či pronajmutím dále nakládat. Na rekonstrukci z těchto 1200 bytů podle mluvčí čeká 745 bytů, zbylých cca 455 rekonstrukci patrně nevyžaduje. Ze zmíněných 1200 bytů už je více než 343 připraveno buďto k rekonstrukci, či k demolici (magistrát poskytl informace pouze u několika městských čtvrtí, o 50 bytech tak nevíme, zda jsou připravené k zabydlení, v rekonstrukci, k rekonstrukci nebo k demolici). Složku bytů určených k demolici u žádného z čísel bohužel neznáme.

V celkovém počtu „ležících“ bytů, byť bychom přistoupili na definici ležení dle Vokřála, se primátor plete přibližně o 25 %. Rekonstrukce je připravena nebo se plánuje u 745, nikoli u 600. Ve druhé větě výroku nejsme kvůli nekompletním datům schopni určit odchylku od skutečnosti, Vokřál však zejména opomíjí skutečnost, že část z těchto bytů je určena k demolici.

Obecní byty na svém území spravuje 23 městských částí z 29 (.pdf, str. 126). Městským částem je z tohoto počtu svěřeno 28 099 bytů v 1 662 domech. Zbývajících 64 domů, ve kterých se nachází 597 bytů, je ve správě Odboru správy majetku Magistrátu města Brna. Tyto informace obsahuje analytická část Strategie bydlení města Brna 2018–2030 (.pdf, str. 71).

Podle údajů ze sčítání lidu, domů a bytů z roku 2011 má statutární město Brno nejvyšší podíl (.pdf, str. 90) bytů v obecním vlastnictví ze všech měst (19,73 % v roce 2011, ale v roce 2016 už jen 15,6 %).

Obecní byty na svém území spravuje 23 městských částí z 29 (.pdf, str. 126). Městským částem je z tohoto počtu svěřeno 28 099 bytů v 1 662 domech. Zbývajících 64 domů, ve kterých se nachází 597 bytů, je ve správě Odboru správy majetku Magistrátu města Brna. Tyto informace říká analytická část Strategie bydlení města Brna 2018–2030 (.pdf, str. 71).

Přesná čísla počtu pronájmů za poslední 4 roky se nám nepodařilo nalézt, jelikož centrální registr žadatelů o byt spravuje Bytový odbor brněnského magistrátu interně. (.pdf, str. 73). Ani dotazem na magistrát jsme se k tomuto číslu nedostali. Tisková mluvčí Mgr. Loukotková objasnila, že tato čísla nemá souhrnně k dispozici, neboť je to záležitostí městských částí a celkový počet bychom zjistili dotazem na všech 23 z nich. Za městské byty ve správě města, což je asi 597 bytů, uvedla, že v posledních 4 letech "bylo po rekonstrukci nebo nově vystavěných dáno do pronájmu celkem 160."

Jde však pouze o podíl z 597 bytů, které jsou ve správě Odboru správy majetku Magistrátu města Brna. Tyto informace prezentuje analytická část Strategie bydlení města Brna 2018–2030 (.pdf, str. 71). Údaje z bytů, které spravuje celkem 23 městských částí(.pdf, str. 126) (jde celkem o 28 099 bytů) nemáme k dispozici.

Podle aktuálního vyjádření tiskové mluvčí magistrátu Mgr. Loukotové, které jsme si vyžádali, má Brno 1200 neobsazených bytů, které "leží". Primátor však zjevně hovoří pouze o množině bytů, se kterými je třeba před prodejem či pronajmutím dále nakládat. Na rekonstrukci z těchto 1200 bytů obecně čeká 745 bytů, zbylých cca 455 rekonstrukci ani demolici patrně nevyžadují. Ze zmíněných 745 bytů už je více než 343 připraveno buďto k rekonstrukci, či k demolici, poměr těchto dvou kategorií bohužel neznáme.

Magistrát navíc poskytl informace pouze u několika městských čtvrtí, kde je více než 50 neobydlených bytů, reálné číslo bytů připravených k rekonstrukci tedy bude ještě vyšší. Pokud ovšem vycházíme z tohoto počtu jako minima a počtu 745 bytů jako maxima bytů, které jsou obecně k rekonstrukci (či demolici) určeny, pak by pro dlouhodobější plán na rekonstrukci zbývalo 402 bytů, což spadá do intervalu uváděného primátorem.

Co se týče regulace parkování obecně, jednu zónu pro centrum města a druhou zónu pro okolí centra, podobně jako navrhovalo Žít Brno, mají také Helsinky (eng). Rezidentní parkování zde zasahuje pouze do těchto dvou zón, obě tvoří tzv. inner city. Nicméně tyto dvě zóny jsou dále rozděleny na další, už čistě rezidentské zóny, kterých je 14. Cena rezidentského oprávnění se v nich liší a pouze v rámci této menší, rezidentské zóny mohou parkovat.

Helsinský model se však od brněnského návrhu značně odlišuje a nepodařilo se nám dohledat žádný obsahově bližší systém, proto výrok zůstává neověřitelný.

Čtyřmi kategoriemi měl náměstek Hladík patrně na mysli kategorie závislých osob, které dostávají různě vysoký příspěvek na péči. Hradí jej opravdu stát a jeho výši určuje zákon bez ohledu na obce, byť o jeho přidělení rozhoduje krajská pobočka Úřadu práce.

Pečovatelská služba nepatří pod příspěvek na péči, nejde o finanční příspěvek na nutnou asistenci jiné osoby. Patří mezi sociální služby, resp. služby sociální péče, kde jsou poskytovateli právě města a jimi zřízené společnosti. Zákon zde počítá s finanční participací osob, kterým je péče poskytována, a k tomu účelu také města vytvářejí ceníky.

Maximální hodnotu úhrady za pečovatelskou péči stanovuje vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí v § 6. Ceníky měst (a městských částí) se mohou pohybovat v rámci stanovených limitů. Veřejně dostupné ceníky mají například městské části Královo pole, Brno-střed (.pdf) nebo Brno-sever (.pdf).