Přehled ověřených výroků

Afrika se dle klasifikace OSN dělí na dva hlavní regiony, severní a subsaharskou. Do regionu severní Afriky patří
Alžír, Egypt, Maroko, Tunis, Súdán, Libye a Západní Sahara. Ostatní africké státy spadají do regionu subsaharské Afriky.

Data Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky pro období od 1. ledna 2018 do 30. června 2018 o
situaci ve Středomoří (.pdf) ukazují, že největší počty uprchlíků a migrantů pocházejí ze zemí mimo region subsaharské Afriky. Nejvíce přišlo ze Sýrie (6 000). Dále pak z Iráku (3 600), Tunisu (3 000) a Afghánistánu (1 800). Celkem tedy z oblastí mimo subsaharskou Afriku přišlo v tomto období 17 400 uprchlíků a migrantů.

Z regionu subsaharské Afriky přišlo ve stejném období 14 200 uprchlíků a migrantů. Nejvíce z Guinei (3 600). Dále pak z Mali (3 100), Eritreje (2 600), Pobřeží Slonoviny (2 300). Nakonec je uvedena kategorie zahrnující menší počty migrantů a uprchlíků z vícero ostatních subsaharských států (2 600).

Nutno dodat, že údaje o počtu uprchlíků a migrantů se neustále mění. K 7. srpnu 2018 přišlo za rok 2018 do Evropy přes Středozemní moře 63 003 uprchlíků a migrantů. Poslední sada aktualizovaných dat Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky platí pro období od 1. ledna 2018 do 31. července 2018. Tato sada však není kompletní a chybí zde aktualizovaná datake kategorii „ostatní subsaharské státy“, a proto jsme ji k ověření výroku ministra Hamáčka nepoužili.

Přesto pro ilustraci uvedeme, že podle této sady dat přišlo z oblastí mimo region subsaharské Afriky 21 774 uprchlíků a migrantů. Oproti tomu z oblasti subsaharské Afriky přišlo pouze 14 696 uprchlíků a migrantů. Výrok ministra Hamáčka by tedy ani v tomto případě nebyl pravdivý.

Informace týkající se programu MEDEVAC je pravdivá - od roku 2013 bylo v rámci projektu MEDEVAC podle stránek ministerstva vnitra uskutečněno 2 383 operací. Rozsah výdajů vynaložených na projekty spojených s migrací ale není zcela dohledatelný. Podle zprávy ministerstva vnitra během roku 2015 a 2016 Česká republika na takové projekty vynaložila dohromady cca 250 milionů korun. Ministerstvo vnitra nepřímo uvádí, že v roce 2017 to bylo alespoň 178 milionů korun a na konci března 2018 uvolnilo dalších 75 milionů na řešení problému migrace. Jelikož jsou ale zprávy ministerstva z roku 2017 a 2018 zatím neúplné, pravdivost tohoto výroku se nedá s jistotou určit.

Jan Hamáček byl jmenován ministrem vnitra i ministrem zahraničních věcí poté, co byl prezidentovi Andrejem Babišem předložen seznam ministrů obsahující Jana Hamáčka na obou postech. Zeman již dříve odmítal jmenovat navrženého kandidáta na post ministra zahraničí za ČSSD Miroslava Pocheho.

První informace o tom, že by Miloš Zeman nejmenoval navrženého kandidáta na post ministra zahraničních věcí Miroslava Pocheho, se objevily na konci dubna (Forum24.cz, Právo, MF Dnes). Jan Hamáček názor prezidenta Zemana zaznamenal a o ministrech za ČSSD s ním mluvil, ale dál trval na předložených jménech. Miloš Zeman 24. května v TV Barrandov (video, 41:42) uvedl, že se s Janem Hamáčkem dohodnul na tom, že předseda ČSSD navrhne jiné jméno na post ministra zahraničí, nicméně Hamáček tuto dohodu podle Zemana porušil.

Pátého černa jednal Jan Hamáček s Milošem Zemanem na Hradě o jménech kandidátů na ministry a po jednání uvedl, že žádné alternativy v otázce ministrů neřešili a že stále platí usnesení vedení sociální demokracie, které pětici nominantů schválilo.

O tom, že by dočasně řídil ministerstvo zahraničních věcí řídil Jan Hamáček, jakožto předseda koaliční strany, která má dané ministerstvo v gesci, se poprvé zmínil Miloš Zeman, a to v rozhovoru pro MF Dnes, který vyšel 22. června.

"Dalším plánem prý může být, že funkce ministra zahraničí zůstane dočasně neobsazená a resort by zatím řídil Jan Hamáček. Proti tomu bych vůbec nebyl."

Ještě ve stejný den proběhla dvě jednání v lánském zámku mezi Miroslavem Pochem, Janem Hamáčkem a Milošem Zemanem. Na tiskovém briefingu poté Hamáček uvedl:

"Za mě je akceptovatelné, že pokud by pan prezident odmítl nominovat Miroslava Pocheho, tak že by po nějakou dobu řízením ministerstva zahraničí byl pověřen předseda té koaliční strany, která toto ministerstvo má v gesci, to znamená sociální demokracie a to znamená moje osoba."

Samotnému jmenování předcházelo předložení seznamu ministrů Andreje Babiše Miloši Zemanovi. Dle prezidenta (video, 20:30) Andrej Babiš nejprve předložil seznam, na kterém nebylo uvedeno jméno ministra zahraničí a poté ještě dopis obsahující seznam ministrů, ve kterém byly uvedeny dvě jména - Miroslav Poche a Jan Hamáček.

Prezident tak jmenoval Jana Hamáčka do funkce ministra zahraničních věcí a vzhledem k tomu, že jmenoval ministry tak, jak mu je premiér navrhnul, dodržel Ústavou vyžadovaný postup.

Dalším faktorem, který mohl donutit Jana Hamáčka k tomu, aby byl jmenován do funkce ministra zahraničí, byť on i ČSSD navrhovali Miroslava Pocheho, byl odpor KSČM. Vojtěch Filip například 17. června v Otázkách Václava Moravce (video, 7:09) uvedl, že pro komunisty je Poche takovou překážkou, že by nemohli tolerovat vládu, ve které by byl ministrem.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, jelikož ČSSD sice schválila seznam pěti kandidátů na ministry do menšinové vlády Andreje Babiše v květnu 2018, nelze ovšem z dostupných zdrojů říci, zda bylo hlasování jednomyslné. Do vlády byla zvolena tato jména: Jan Hamáček (ministerstvo vnitra), Miroslav Poche (ministerstvo zahraničí), Petr Krčál (ministerstvo práce a sociálních věcí), Miroslav Toman (ministerstvo zemědělství) a Antonín Staněk (ministerstvo kultury). Dodejme ovšem, že na místo Pocheho nakonec usedl Jan Hamáček, který tak od června 2018 vede dvě ministerstva. Tato situace je ovšem podle něj pouze dočasná.

Kompetence i proces jmenování zmíněné ve výroku souhlasí se zněním zákona a podrobnosti ohledně výběrového řízení odpovídají skutečnosti (a to i s přihlédnutím k drobné číselné odchylce, kterou je třeba posuzovat v kontextu výroku).

K procesu jmenování ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) se vyjadřuje § 1 odst. 2 zákona o Generální inspekci bezpečnostních sborů a o změně souvisejících zákonů:

“V čele inspekce stojí ředitel inspekce (dále jen „ředitel“), kterého jmenuje a odvolává1) na návrh vlády a po projednání ve výboru Poslanecké sněmovny příslušném ve věcech bezpečnosti předseda vlády, jemuž je ředitel z výkonu své funkce odpovědný.”

Prázdné místo šéfa GIBS bylo uvolněno poté, co se historicky druhý ředitel této instituce Michael Murín rozhodl rezignovat na svoji funkci. Učinil tak po sporech s předsedou vlády Andrejem Babišem, který na něj uvalil i kárné řízení.

Oficiálně svůj odchod odůvodnil tím, že by jeho “setrvání v čele GIBS mohlo zavdat příčinu k nedůvodnému zpochybňování výsledků její práce.” Do druhého výběrového řízení na post nového ředitele (kdy první bylo skončeno kvůli pouze jednomu kandidátovi) se přihlásilo 12 uchazečů. Nezávislá odborná komise následně zvolila šéfa Okresního státního zastupitelství v Lounech Radima Dragouna. Předseda vlády závěry komise plně akceptoval.

Vzhledem k výše uvedenému považujeme výrok za pravdivý, a to i přesto, že uchazečů o funkci bylo ve skutečnosti 12 narozdíl od 14 zmíněných.

TOP 09 předložila návrh novely trestního zákoníku, která obsahuje zpřísnění postihů za týrání zvířat, definici tzv. množíren a nový trest v podobě zákazu chovu zvířat. Tento návrh předem podpořili Piráti a STAN. TOP 09 také oznámila, že navrhne změnu daňového řádu, podle které by o zajišťovacích příkazech rozhodoval soud namísto úředníků. Stát postupuje podle TOP 09 často nespravedlivě tvrdě a mnohdy se mýlí.

Mimo zmíněné návrhy se podařilo TOP 09 získat podporu pro své návrhy například ve věci vyšší mateřské pro rodiny se středními a vyššími příjmy. Vláda hnutí ANO a ČSSD s podporou KSČM se postavila neutrálně k návrhu volby poštou na dálku ze zahraničí. Naopak zamítnuty byly vládou návrhy TOP 09, aby o zápisu do seznamu nepovolených internetových hazardních her rozhodoval místo ministerstva financí soud, nebo návrh na zrušení pravomoci finanční správy prověřovat výši majetku poplatníků v souvislosti s daňovým přiznáním. Ve sněmovně neprošel například návrh na zpřesnění pravidel pro jmenování a odvolávání vedoucích státních zástupců.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť TOP 09 předložila zmíněné návrhy a předkládá i další zákony a novely. Největší pozornost médií vzbudilo téma ochrany zvířat a s ním spojená novela trestního zákoníku. Podle aktuálních předvolebních průzkumů CVVM i Median se pohybuje podpora opoziční TOP 09 okolo hraničních 5%.

Jiří Pospíšil skutečně získal největší počet preferenčních hlasů ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014.

Jiřího Pospíšila tehdy zakroužkovalo 77 724 voličů. Pospíšil kandidoval na druhém místě za lídrem TOP 09 Luďkem Niedermayerem. Ten ovšem v žebříčku preferenčních hlasů skončil až na 4. místě.

V nedávné době byly do Poslanecké sněmovny předloženy dva poslanecké návrhy zabývající se definicí manželství. Dle prvního návrhu (.pdf), který byl rozeslán poslancům 13. června by mělo dojít ke změně občanského zákoníku a souvisejících předpisů a v nich obsažené definice manželství jako svazku muže a ženy na svazek dvou lidí.

Návrh zrovnoprávňující svazky stejnopohlavních párů přeložila skupina poslanců z ANO, Pirátů, ČSSD, TOP 09, KSČM a STAN. Nejvíce jednotný byl v tomto případě, klub Pirátů, kde bylo předkladateli návrhu zákona sedmnáct z celkového počtu dvaadvaceti poslanců.

Hned dva dny na to byl poslancům rozeslán další návrh (.pdf), podle kterého by mělo dojít ke změně Listiny základních práv a svobod, kde by byl článek 32 doplněn o výslovnou definici manželství jako svazku muže a ženy. V současnosti první věta čl. 32 chrání rodičovství a rodinu, v případě schválení novely Listiny by bylo chráněno rodičovství, rodina a manželství jako svazek muže a ženy.

Návrh na změnu Listiny základních práv a svobod předložila skupina poslanců z poslaneckých klubů ANO, KDU-ČSL, ODS, ČSSD, TOP 09 a STAN. Kromě klubu KDU-ČSL, kde předkládalo návrh všech deset poslanců, nebyly ostatní poslanecké kluby nikterak jednotné.

Z tabulky můžeme vidět, že poslanci (s výjimkou klubu KDU-ČSL a do jisté míry Pirátů) se opravdu nerozhodují podle stranického programu, ale velmi volně dle svého uvážení. V několika poslaneckých klubech se tak vyskytují oba názorové proudy, tedy poslanci, kteří podporují zrovnoprávnění stejnopohlavních svazků i ti, kteří naopak chtějí chránit manželství jako svazek muže a ženy ústavním pořádkem.

V minulém volebním období byl v Poslanecké sněmovně předložen návrh (.pdf) novely zákona o registrovaném partnerství, který by umožnil registrovaným partnerům osvojit si dítě druhého partnera a zajistit tak stejný právní vztah dítěte k oběma partnerům. I tento návrh byl předložen velmi různorodou skupinou poslanců ze šesti poslaneckých klubů (všech kromě klubu KDU-ČSL), hlasováno o něm ale nebylo.

Jiří Pospíšil v rozhovoru pro Český rozhlas uvedl, že pokud Andrej Babiš postupuje tímto způsobem, měl by italské vládě nabídnout jinou formu pomoci. I když jeho kroky přímo nekritizoval, nevyjádřil ani přímý souhlas. Že by se Babiše přímo zastal, je skutečně zkratka, kterou publikovaly Parlamentní listy ve svém textu.

Předseda TOP 09 se k odpovědi Andreje Babiše, který odmítl žádost italské vlády o přijetí části uprchlíků, vyjádřil (video, 7:12) v pořadu 20 minut Radiožurnálu. S rozhodnutím premiéra ale přímo nesouhlasil, pouze uvedl, že by bylo dobré v takovém případě nabídnout Itálii jinou pomoc a neuzavírat se před další komunikací.

„Já osobně si myslím, že ve chvíli, kdy Česká republika a v zásadě celá politická reprezentace odmítá povinné kvóty, přerozdělování uprchlíků proti jejich vůli po Evropě, tak by bylo rozumné nabídnout italské straně nějakou jinou formu pomoci, než je přijetí uprchlíků, kteří do České republiky sami nemíří a nepožádali v České republice o azyl. Já jsem přesvědčený, že máme dát azyl tomu, kdo o azyl v České republice požádá a splní podmínky české legislativy, českých zákonů.“

Zkreslení jeho odpovědi pak přinesly Parlamentní listy, které o souhlasu Jiřího Pospíšila s Andrejem Babišem nesprávně informovaly už v titulku článku: „Šéf TOP 09 Pospíšil se zastal Babiše ve věci přijímání uprchlíků. Opravdu.“ Proto výrok hodnotíme jako pravdivý.

Miroslav Kalousek a Karel Schwarzenberg domnělý výrok Jiřímu Pospíšilovi vytkli jako neztotožnitělný s dosavadní politikou TOP09. Miroslav Kalousek tak učinil na svém twitterovém účtu, kde uvedl, že svého předsedu respektuje, ale s jeho názorem souhlasit nemůže.

Podobně se ohradil na facebookové stránce také Karel Schwarzenberg: „Postoj vlády k prosbě italského premiéra je za prvé hloupý, za druhé nelidský a za třetí příčící se našim zásadám, které stavī na našem židovsko-křesťanském duchovním dědictví.“ V podobném duchu hovořil také v rozhovoru pro Hospodářské noviny.

Předsedovi TOP 09 Pospíšilovi uznáváme faktickou pravdu s dovětkem, že jím opakované stanovisko se týká vedení strany a nikoli všech členů, neboť někteří europoslanci za TOP 09 pro přijetí přerozdělovacích kvót hlasovali v Evropském parlamentu.

TOP 09 své stanovisko ke kvótám publikovala již v květnu 2015, tedy v době, kdy se o nich stále jednalo. V tomto stanovisku uvádí:

" Česká republika se musí jednoznačně postavit proti plánu Evropské komise stanovit jednotlivým zemím kvóty pro migranty. Pokud její záměr projde, mělo by Česko podle politiků TOP 09 použít i oficiální brzdu v podobě žluté karty. "

Proti kvótám se vyslovil také tehdejší předseda TOP 09 Schwarzenberg na konci září 2015 v České televizi. Doslova uvedl:

" ...já jsem byl taky proti povinným kvótám a jsem dodnes. Ze dvou důvodů. Za prvé, Česká republika a mnoho jiných států byly připraveny dobrovolně přijmout větší počet uprchlíků. Ale nikdo to nemá rád, když se mu to nařídí. Za druhé to také není dobrý vývoj. Zbaví to odpovědnosti naše politiky. Oni teď můžou říci: no, my za nic nemůžeme, to rozhodl Brusel. My s tím problémem nemáme co dělat, my jsme ex obligo. A to je ještě horší, protože to vede k nezodpovědnosti a k většímu protievropskému postoji našeho obyvatelstva. "

Doplňme ovšem, že 3 ze 4 europoslanců zvolených na kandidátce TOP 09 a Starostové hlasovali v Evropském parlamentu pro návrh Komise, který kvóty obsahoval. Záznam z hlasování (str. 21-22) ze 17. září 2015 uvádí, že pro toto hlasovala trojice Niedermayer, Polčák a Štětina, proti pak poslední z poslanců TOP 09, Jiří Pospíšil.

Luděk Niedermayer a Jaromír Štětina o půl roku později rovněž podpořili návrh Evropské komise na trvalé kvóty k přerozdělení migrantů. Předseda TOP 09 Kalousek v září 2016 zopakoval, že "kvóty nic neřeší" a přirovnal europoslance hlasující jinak než dle oficiálního stanoviska strany např. k Jaroslavu Foldynovi (ČSSD).

"Oficiální stanovisko TOP 09 podporuje vládu v tom, že odmítá kvóty. Ne že bychom se nechtěli podílet na společném evropském řešení, ale proto, že kvóty opravdu nemohou v rámci schengenského prostoru fungovat."

Vedení strany i nadále zůstává ve svém názoru na kvóty jako "nefunkční řešení" konzistentní. Dokazuje to například tweet europoslance a aktuálního předsedy TOP 09 Jiřího Pospíšila ze září 2017 či jeho rozhovor z července 2018.