Přehled ověřených výroků

Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože informace k otázce Novičoku v ČR, které řekl prezident Zeman v pořadu na televizi Barandov, byly za několik hodin přijaty Ruským ministerstvem zahraničních věcí, které je využilo k potvrzení svého pohledu na otázku původu Novičoku v Anglii. Následně byla tato informace s tímto proruským pohledem převzata ruskou státní informační agenturou TASS, odkud se rozšířila zpět do světa.

Otázka dokazování existence takzvané ruské "prokremelské" propagandy není součastí tohoto textu. Zde je podstatné, že přímo ruské ministerstvo zahraničních věcí hned následující den po rozhovoru prezidenta Zemana ze dne 3. května 2018 na televizi Barandov, využilo tento rozhovor pro potvrzení svého pohledu ve věci afery kolem použítí jedu Novičok. Informace zveřejněné prezidentem Zemanem pak využili s jasným záměrem devalvovat anglickou pozici v této věci a zároveň využili toto Zemanovo prohlašení i proti NATO jako celku, když implikovali, že by v otázce výroby Novičoku v ČR měli mít také nějaký podíl (bod 8).

Tento "oficiální" ruský pohled převzala a rozvedla hned za několik desítek minut dne 4. května 2018 ruská státní tisková agentura TASS, která dokonce uvedla nepravdu o tom, že jed Novičok byl dokonce skladován v ČR. Agentura TASS prezentuje své zprávy (pdf.) zcela v rovině s linií podávanou ruskou vládou a jejími představiteli.

Poněkud problematické je potvrzení, zda a do jaké míry toto prohlášení poškodilo ohledně našich spojenců, nejen z řad členských států NATO. Nestandartní způsob, kterým prezident Zeman prezentoval zjištění tajných služeb, tedy že je prezentoval veřejně skrze media, by například podle generála Petra Pavla, nejvyššího vojenského představitele NATO, mohl do určité míry poškodit důvěryhodnost ČR jako stabilního mezinárodního partnera. Jako prohlášení ohrožující zájmy ČR odsoudil prohlášení prezidenta Zemana také senátní výbor pro zahraničí, obranu a bezpečnost.

Politická situace v červnu 2013 a následujících měsících vskutku nebyla klidná. Policejní útvary Úřadu pro odhalování organizovaného zločinu provedly 13. června 2013 nebývalou razii na Úřadu vlády, Ministerstvu obrany a Ministerstvu financí. Mezi zatčenými byl i předseda poslaneckého klubu ODS Petr Tluchoř nebo blízká spolupracovnice předsedy vlády Petra Nečase – vrchní ředitelka Sekce kabinetu předsedy vlády Jana Nečasová (dříve Nagyová). V bezprostřední reakci na obvinění své blízké spolupracovnice z neoprávněného úkolování vojenské rozvědky a údajného korumpování tří poslanců ODS Petr Nečas oznámil, že nehodlá rezignovat na post předsedy vlády, a to i přes výraznou kritikuopozice v čele s ČSSD. Necelé 3 dny od razie však Petr Nečas přijímá politickou odpovědnost a ohlašuje rezignaci na post předsedy vlády i předsedy strany a avizuje svůj odchod z politiky. Den nato, 17. června, podává demisi do rukou prezidenta republiky.

Tyto události se promítly i do veřejného mínění, kdy Občanské demokratické straně spadly volební preference o desítky procent. Navíc důvěra občanů v ústavní činitele vskutku nebyla příliš vysoká (a to po celou dobu vlády Petra Nečase). Doznívání ekonomické krize je patrné z ekonomického růstu země, kdy v letech 2012 a 2013 zažívala ČR pokles.

Janu Farskému zde dáme za pravdu, neboť existuje několik kauz, ve kterých až soud nařídil Miloši Zemanovi omluvu za řečené nepravdivé informace. Pro ilustraci uvádíme tři příklady, ve kterých figurovala Zemanova omluva. Další případy zmapovaly lidovky.cz.

Jozef Wagner, bývalý sociálnědemokratický poslanec, žaloval Zemana v roce 1997 za nactiutrhání kvůli Zemanovým výrokům o Wagnerově snaze vstoupit do KSČM.

„Z ČSSD jsme vyloučili člověka, o jehož přijetí do poslaneckého klubu KSČM se podle sdělení předsedy klubu hlasovalo a dostal tam pouhé tři hlasy, takže ho nechtějí ani komunisté.“

Wagner dokázal, že Zeman netvrdil pravdu a Městský soud v Praze nařídil Zemanovi omluvu, které se exposlanec Wagner dočkal až v roce 2001.

Další a zřejmě nejznámější případ nařízené omluvy soudem Miloši Zemanovi je kauza novináře Ivana Breziny, o kterém Zeman prohlásil:

„Psal články na podporu dostavby jaderné elektrárny Temelín (...) a měl důvěrnou smlouvu s Českými energetickými závody, to znamená, že psal na objednávku Českých energetických závodů.“

Brezina se začal soudit na podzim 1999 u Městského soudu v Praze, který mu dal za pravdu. Vrchní soud v Praze rozhodnutí nižšího stupně zrušil a nařídil Březinovi zaplacení soudních výloh, dovolání k Nejvyššímu soudu dopadlo obdobně. V roce 2005 zrušil Ústavní soud rozsudky nižších instancí a vrátil věc Vrchnímu soudu. Ten v roce 2007 rozhodl, že Zeman Březinovi vyplatí padesát tisíc korun jako odškodné a veřejně se mu omluví, k čemuž došlo v červnu toho roku v MF Dnes v následujícím znění:

Posledním ilustračním případem je kauza Peroutka, kdy v lednu 2015 Zeman už jako prezident označil zesnulého novináře a autora článku „Hitler je gentleman“ za „fascinovaného nacismem“. Článek stále (k 22. květnu 2018) nebyl nalezen a strany momentálně čekají na zveřejnění rozhodnutí Nejvyššího soudu, které je naplánováno do 7. června 2018.

Jan Farský skutečně zastupuje jako delegát Českou republiku v Parlamentním shromáždění NATO. Z každoročních zasedání pěti výborů se před třemi a čtyřmi roky zúčastnil zasedání výboru pro Obranu a bezpečnost. Parlamentní shromáždění NATO vydává souhrnnou zprávu z každého zasedání těchto výborů. V rámci zasedání, kterých se účastnil přímo Jan Farský, však jeho jméno figurovalo jenom v řádku delegáta za Českou republiku. Úlohy jednoho z mluvčích se tedy oficiálně neujal ani v roce 2014, ani v roce 2015. Neexistuje tedy oficiální záznam zmiňovaného apelu na americké kolegy.

Parlamentní shromáždění NATO dále vydává oficiální dokument, ve kterém uvádí politická doporučení pro členské a spřátelené krajiny. Již v roce 2014 je zmíněna potřeba zlepšit obranyschopnost vůči propagandě a dezinformacím z Ruska hlavně v souvislosti s děním na Ukrajině.

V roce 2015 byla problematice ruských dezinformací jakožto bezpečnostní hrozbě věnovaná přímo celá kapitola doporučení. Rovněž je zmíněná potřeba států efektivně se vůči tomuto typu hrozeb bránit. Lze tedy usoudit, že všichni účastníci Parlamentního shromáždění NATO, včetně amerických delegátů, se na takto definované hrozbě a potřebě jejího řešení shodli již v roce 2015, kdy prezident Trump svou kandidaturu pouze ohlašoval.

Co se týče výčtu zmiňovaných amerických sociálních médií, jedná se o soukromé společnosti (ne o vládou kontrolované podniky), které skutečně odkazují na právo svobody slova. Avšak v souvislosti se zvyšujícím se počtem provalených dezinformačních skandálů, Facebook i Twitter vydali prohlášení o dezinformacích jako skutečné hrozbě občanské společnosti a nabídli vlastní strategii, jak problém řešit. Co se týče Youtube, ten označil dezinformace na své platformě spojené s volbami v USA a Evropě za málo významné, protože jejich dopad byl podle zástupců společnosti minimální, ačkoliv odborníci poukazují na nesrovnalosti v tomto tvrzení.

Samotné tvrzení o apelu Jana Farského na americké kolegy je samo o sobě neověřitelné. Všechny členské státy NATO, včetně amerických zástupců, však i v rámci Parlamentního shromáždění uznali dezinformace jako základní bezpečnostní hrozbu, kterou bylo potřeba řešit již v roce 2015. U samotných soukromých společností, zejména Facebooku a Twitteru, však můžeme pozorovat výraznější aktivitu skutečně až v roce 2017, resp. 2018, tedy po zvolení Donalda Trumpa do úřadu amerického prezidenta.

Hnutí ANO změnilo morální kodex na svých webových stránkách 3. března 2017. Jedinou změnou, ke které došlo, byla změna X. článku, který mluví o rezignaci člena hnutí v případě trestního stíhání, respektive podání obžaloby proti členovi hnutí ANO.

V původní verzi morálního kodexu měl člen hnutí povinnost rezignovat na volený mandát, na svou funkci ve hnutí a na členství ve hnutí v případě, že proti jeho osobě bylo zahájeno trestní stíhání.

Po změně kodexu musí člen rezignovat až v případě, že je proti němu podána obžaloba.

Zdroj: Aktualne.cz

Kodex byl údajně změněn na podnět z regionů na základě usnesení výboru hnutí. V září téhož roku byl k trestnímu stíhání kvůli podezření z dotačního podvodu v kauze Čapí hnízdo vydán Poslaneckou sněmovnou předseda ANO Andrej Babiš a předseda poslaneckého klubu Jaroslav Faltýnek.

Po sněmovních volbách byl Andrej Babiš jmenován premiérem, a i přes neúspěšné pokusy o vytvoření vlády s důvěrou Poslanecké sněmovny zůstává jediným kandidátem hnutí ANO na pozici premiéra. Sám Babiš v únoru 2018 řekl: „Bude to stále stejné, budu jediný kandidát až do smrti.”

Vládní autobus při výjezdech do krajů doprovází, kromě policejního doprovodu, také několik černých limuzín. Ukazuje to reportáž Seznam Zpráv (video, čas 1.03–1.09) z výjezdu vlády v demisi do Libereckého kraje. O podobě vládních výjezdů se podrobněji vyjadřuje jeden z autorů reportáže, Václav Dolejší, v rozhovoru se Sabinou Slonkovou. Říká zde, že ministři na místo přijedou autobusem, ale zpět jedou limuzínami.

Práce PR týmu je vidět na pravidelném informování o výjezdech na Babišově osobním facebookovém profilu. Z výjezdů vlády do krajů se zde objevují videa moderovaná Karolínou Slavíčkovou z PR týmu Andreje Babiše a sady fotografií.

Starostové při hlasování 19. prosince 2017 prosadili vlastní pozměňovací návrh státního rozpočtu B/44/2 (.pdf, str. 24). Obsahem návrhu bylo navýšení výdajů regionálního školství a přímo řízených organizací o částku 300 000 000 Kč. Dle návrhu má být částka použita výhradně k rozvoji výukových kapacit mateřských a základních škol zřizovaných územně samosprávnými celky.

Pro přijetí pozměňovacího návrhu hlasovalo 103 ze 199 přítomných. Proti hlasovalo 79 poslanců. Andrej Babiš v tomto případě hlasoval proti návrhu.

Na tiskové konferenci po návštěvě Libereckého kraje Babiš slíbil (video, čas 0.56–1.40) investice do mateřské školky v Semilech, Šimonovicích a Hejnicích.

V souvislosti s investicemi do školek Babiš kritizoval Farského za stav mateřské školy v Semilech, kde Farský působí jako radní. Při interpelacích 12. dubna 2018 na otázku poslankyně Langšádlové ohledně slibů investic Babiš mj. uvedl: „Škoda, že tu není pan kolega Farský. Slíbil jsem tu školku v Semilech jeho starostce. Kam děti chodí, to jsou boudy. To není mateřská školka. Ona(starostka, pozn. Demagog.cz)má krásný projekt za 90 mil., tak jsem jí slíbil schůzku. Šla za paní ministryní Schillerovou a řekla: ‚no, my tu máme program, ale tady dostanete jenom 30 procent.‘ Ale od září paní Dostálová, kde potom šla na druhou schůzku, kterou jsem organizoval, otvírá program pro školky, kde může dostat až 80 procent. A já si myslím, že děti v těch Semilech si tu školku zaslouží, když už tedy pan Farský mi to neříká. To je škoda.“

Předseda Farský hovoří o kauze Čapí hnízdo Andreje Babiše a my jeho výroky hodnotíme jako neověřitelné. Ačkoli se Babiš s Farským neshodnou na „prosazování přikrytí imunitou“, faktem zůstává, že kuloární jednání nejsme schopni hodnotit, jelikož se jich neúčastníme.

Nejprve však k vydání Andreje Babiše Poslaneckou sněmovnou k trestnímu stíhání – stalo se tak již dvakrát. Poprvé Sněmovna rozhodla 6. září 2017, necelý měsíc po zaslání žádosti Policie ČR na vydání Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka do Parlamentu.

Po sněmovních volbách v druhé půlce října 2017 nabyli oba staronoví poslanci nové procesněprávní imunity, a tak Policie ČR požádala o jejich vydání podruhé, konkrétně 21. listopadu 2017. Vyjednávání o vydání se tentokrát protáhlo na téměř dva měsíce, například kvůli výslechu detektiva Nevtípila mandátovým a imunitním výborem Sněmovny nebo vyčkáváním na zprávu Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) o kauze Čapí hnízdo.

Právě kvůli dvojnásobnému časovému rozpětí mezi žádostí Policie ČR o vydání Babiše a jeho skutečným vydáním Sněmovnou při porovnání dvou Babišových vydání může vznikat podezření z manipulace mínění členů Sněmovny podobně jako u Jana Farského. Mandátovému a imunitnímu výboru Sněmovny trvalo takřka dvakrát tak dlouho, než rozhodl o doporučení vydat oba poslance. Jednání tohoto výboru jsou ze zákona neveřejná a jiným způsobem než oficiálním nejsme schopni zjistit, zda se Andrej Babiš kuloárně snažil o obstrukce při jednání výboru či změnu názorů členů Poslanecké sněmovny.

Andrej Babiš před inkriminovaným jednáním Sněmovny o svém vydání 16. ledna 2018 veřejně prohlásil, že se nechá vydat, což je tím pádem v rozporu s tvrzením Jana Farského. Sám Babiš následně hlasoval, stejně jako všechny další strany, pro své vydání, zbytek ANO byl proti. Nicméně i bez vlastního hlasu by byl vydán.

Podíváme-li se na případ z čistě právního hlediska, Ústava ČR ohledně vydání poslance k trestnímu stíhání hovoří jasně v článku 27 odst. 4: „Poslance ani senátora nelze trestně stíhat bez souhlasu komory, jejímž je členem. (...)“

To znamená, že pouze Poslanecká sněmovna rozhodne o vydání poslance, její člen se sám od sebe vzdát pouze imunity nemůže (podle článku 24 Ústavy).

Další zdržení zapříčinila nařčení z podjatosti, případ vyšetřujícího státního zástupce Jaroslava Šarocha. Postupně obvinění brali zpět i stížnosti obviněných proti usnesení o zahájení trestního stíhání, se kterými se žalobce vypořádal na začátku května a ukončil trestní stíhání Jaroslava Faltýnka a dalších tří obviněných. Andrej Babiš a členové jeho rodiny k 23. květnu 2018 zůstávají stíháni .

V kauze Čapí hnízdo byli kromě Andreje Babiše obviněnitaké Babišova nynější manželka Monika Babišová, Babišovy děti Adriana Bobeková a Andrej Babiš a švagr premiéra v demisi Martin Herodes. Všichni z nich převzali oznámení o zahájení trestního stíhání a podali proti němu stížnost.

Obě děti Andreje Babiše se ještě před zahájením trestního stíhání omluvily z výslechu na policii kvůli vážným osobním důvodům, Monika Babišová se nemohla dostavit vzhledem k tomu, že měla dva dny před svatbou s Andrejem Babišem. Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová již v červnu 2017 vyjádřila ke kauze Čapí hnízdo: „(…)Lze zaznamenat procesní neochotu k součinnosti ze stran některých privátních subjektů, která zpomaluje postup řízení.“

V lednu 2018 byla Monika Babišová podle svého manžela dva týdny v nemocnici se zánětem slinivky, a tak nemohla jít volit v prvním kole prezidentských voleb. Druhého kola se ale již zúčastnila. Ve stejné době předložily Babišovy děti lékařské posudky, podle nichž nejsou schopny se ze zdravotních důvodů účastnit trestního řízení.

Byť se obvinění příbuzní Babiše omlouvají z výslechů a z účasti na trestním řízení ze zdravotních důvodů, nelze s určitostí říci, že se jedná z jejich strany o úmyslnou obstrukci trestního řízení.

Pavel Nevtípil je detektiv, který má na starosti vyšetřování kauzy Čepí hnízdo, v rámci které je trestně stíhaný aktuální premiér České republiky za ANO Andrej Babiš, zatímco u jeho spolustraníka Jaroslava Faltýnka došlo v této souvislosti k zastavení trestného stíhaní. Jaroslava Faltýnka z výše zmiňovaného výroku obvinili jak členové Pirátské strany, tak komentátor pro Aktuálně.cz Martin Fendrych. V obou případech však šlo o neveřejnou diskuzi, ze které neexistuje oficiálně dostupný záznam.

Předseda Pirátské strany Bartoš již několikrát daný výrok zmiňoval. Na vyjednávání mezi ANO a Pirátskou stranou prý měly padnout zmíněné vyhrůžky na osobu Pavla Nevtípila, které Ivan Bartoš spojoval právě s výše zmiňovanou kauzou. Bartoš přímo prohlásil, že „…tlak na jeho konec vidím v optice kauzy Čapí hnízdo, kdy pan Faltýnek několikrát řekl, že detektiva Nevtípila dostane do tepláků.“

Ivan Bartoš společně s dalším členem Pirátské strany Jakubem Michálkem měli podle vlastních slov udělat zápis o daných vyhrůžkách a předat jej státnímu zástupci. Tento zápis však nikde dohledatelný není, více o tomto tvrzení si můžete přečíst v našem již ověřeném výroku od Ivana Bartoše tady.

Podobné tvrzení pochází i od Martina Fendrycha, který měl podle vlastních slov „nezávaznou konverzaci“ s Jaroslavem Faltýnkem a Ivanem Bartošem před vysíláním relace Události, komentáře v České televizi. Fatýnek podle jeho slov mimo kamery prohlásil: „Nevtípil bude trestně stíhaný.“

V obou případech však daný výrok padnul v rámci neveřejného prostředí a nebyl nikde oficiálně zaznamenán. Výrok tedy nelze objektivně hodnotit, jelikož máme v tuto chvíli k dispozici jenom tvrzení jednotlivých aktérů.