Přehled ověřených výroků

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) výrokem obhajuje, proč je součástí konsolidačního balíčku (.pdf, str. 3) vlády Petra Fialy snížení růstu platů ústavních činitelů včetně soudců.

Platy ústavních činitelů upravuje zákon č. 236/1995 Sb., o platech představitelů státní moci. Ten se týká jak poslanců, senátorů, prezidenta, členů vlády, europoslanců a členů vedení několika dalších orgánů, tak právě i soudců. Vliv má také na platy státních zástupců, při jejich výpočtu totiž podle zákona č. 201/1997 Sb. hraje roli platová základna soudců. Doplňme, že zákon č. 236/1995 Sb. upravuje nejen samotné platy, ale i náhrady výdajů, naturální plnění a odchodné.

Podle daného zákona platy představitelů státní moci vychází z platové základny, která se následně násobí dalšími koeficienty v závislosti na tom, o jakou funkci se jedná. Zmíněná platová základna se přitom odvíjí od průměrné mzdy v celé ekonomice za předminulý kalendářní rok. Uveďme, že právě ta v posledních letech rostla.

Parlament ale může rozhodnout o tom, že k pravidelnému navýšení nedojde. Učinil tak například v letech 2021 a 2022, kdy platy představitelů státní moci zmrazil. V obou letech se tak platy odvíjely od platové základny z roku 2020 (.pdf, str. 8). Zmrazení se nicméně týkalo všech ústavních činitelů, včetně soudců.

Co se týče změn ve stanovení platů, které měly jiný dopad na soudce a jiný dopad na další ústavní činitele, můžeme zmínit novelu z roku 2018. Ta ponechala platovou základnu soudců na úrovni 3násobku průměrné hrubé měsíční mzdy (tehdy ještě mzdy v nepodnikatelské sféře), u ostatních představitelů státní moci se ale platová základna změnila z 2,75násobku průměrné mzdy na 2,5násobek (.pdf, str. 6). Jak uváděla důvodová zpráva k novele: „Změna násobku pro výpočet platové základny se týká výhradně představitelů státní moci a nikoliv představitelů moci soudní, kteří i v oblasti odměňování požívají zvýšené ochrany své nezávislosti.“ (.pdf, str. 3).

V současnosti zůstává tento poměr nezměněn a platová základna soudců stále odpovídá 3násobku průměrné mzdy (nyní už mzdy v národním hospodářství), u ostatních ústavních činitelů je to 2,5násobek.

Na rozdíl od výpočtu platové základny soudců se výpočet u ostatních představitelů státní moci měnil v minulosti měnil hned několikrát. Od roku 2015 se např. rovnal 2,25násobku průměrné mzdy, od roku 2016 pak 2,35násobku, o rok později 2,45násobku, od roku 2018 2,5násobku a od roku 2019 pak měl dosahovat 2,75násobku (.pdf, str. 2). Právě tuto výši nahradila zmíněná novelizace z roku 2018, která výpočet upravila na současný 2,5násobek průměrné mzdy. U soudců se násobek platové základny nezměnil od roku 2014, kdy Ústavní soud zrušil dříve zavedené snížení.

Je tedy pravda, že se v minulosti výpočet platové základny politiků několikrát měnil, zatímco u soudců násobek platové základny zůstával stejný. Platy většiny soudců jsou v současnosti vyšší než platy řadových poslanců a senátorů, a to právě kvůli rozdílu v koeficientu pro jejich výpočet. Hrubý měsíční plat poslance a senátora nyní konkrétně odpovídá 102 400 Kč (bez náhrad). U soudců krajských soudů je to nejméně 109 200 Kč, u soudců vrchních soudů pak nejméně 119 400 Kč, v závislosti na počtu let praxe to však může být i téměř 210 tisíc Kč. Výrok ministra Blažka proto hodnotíme jako pravdivý.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) v rozhovoru odpovídal na otázku ohledně návrhu vyhlášky, která by měla zvýšit odměny advokátů. V kontextu výroku uznává, že příprava návrhu trvá dlouho „a objevuje se v nevhodný čas“. Za rozhodnutím zvednout odměny nicméně stojí a zmiňuje vliv inflace, kterou současné odměny nereflektují, jelikož jsou dle něj na stejné úrovni jako v roce 2006.

Předně uveďme, že odměny advokátů upravuje vyhláška o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, zvaná také jako advokátní tarif. Podle ní jsou odměny buď smluvní, nebo mimosmluvní. Smluvní odměna se odvíjí od smlouvy advokáta a klienta, výše mimosmluvní odměny je pak touto vyhláškou přímo upravena, přičemž vychází z tarifní hodnoty.

Tarifní hodnota je zpravidla výše peněžitého plnění, cena věci, či cena práva, kterých se právní služba týká. V některých věcech je však tarifní hodnota pevně stanovena zmíněnou vyhláškou – jde např. o zastupování ve správním řízení či obhajobu v trestním řízení.

Jak uvádí důvodová zpráva k návrhu novelizaci vyhlášky (.docx), sazby mimosmluvní odměny advokátů byly naposledy valorizovány v roce 2006 (.docx, str. 1). Kromě toho Ministerstvo spravedlnosti navrhuje zvýšit i některé tarifní hodnoty (.docx, str. 2), které však byly změněny i v roce 2012. Dodejme, že také předseda České advokátní komory Robert Němec v lednu letošního roku uvedl, že se příslušná vyhláška nenovelizovala od roku 2006.

I když byly některé tarifní hodnoty změněny v roce 2012, samotná sazba mimosmluvních odměn pro advokáty, kterou uvádí ministr Blažek, byla však naposledy valorizována v roce 2006. Od té doby se nezvýšila, výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) odpovídá na otázku, proč nebude prosazovat nový trestní řád, jak dříve uvedl v rozhovoru pro Blesk.cz. Argumentoval tím, že jednal s ústavně-právními výbory obou komor Parlamentu a ty došly k závěru, že chystaný návrh nepodpoří, přestože se již několik let připravoval v odborné komisi. Kvůli nedostatečné politické podpoře se tak podle ministra Blažka nevyplatí předkládat nový trestní řád a místo toho se bude snažit „připravit velkou novelu, která by zachytila alespoň ty nejvíc problematické body, které dnes v trestním řádu chybějí anebo jsou navíc.“

Nejprve uveďme, že jako trestní řád se označuje zákon o trestním řízení soudním, který vešel v účinnost už v roce 1962. Podle Ministerstva spravedlnosti je jeho rekodifikace nezbytná právě kvůli tomu, že stávající právní úprava pochází již ze 60. let a i přes řadu novelizací „její současná podoba neodpovídá potřebám trestního procesu počátku 21. století“. K dokončení nového trestního řádu se vláda Petra Fialy zavázala ve svém programovém prohlášení, a to jak v jeho původní verzi (.pdf, str. 51), tak i v aktualizované podobě.

Podle informací na webu Ministerstva spravedlnosti se rekodifikací trestního řádu začala zabývat Komise pro nový trestní řád v březnu 2014. Komise je složená z odborníků z praxe (soudců, státních zástupců, advokátů nebo zástupců Ministerstva vnitra a Policie ČR) a také z odborníků z akademické oblasti.

Návrh nového trestního řádu (.doc) v září 2022 Ministerstvo spravedlnosti rozeslalo advokátům a ústavně-právním výborům Poslanecké sněmovny a Senátu. Tento návrh kritizovala např. Česká advokátní komora (ČAK). Té vadila např. úprava provádění domovních prohlídek u advokátů, která by podle zástupců Komory „zcela potlačila možnost stavovské kontroly a degradovala zástupce ČAK na pouhého diváka při jejich provádění.“

V dubnu letošního roku se pak k návrhu nového trestního řádu odmítavě postavily i zmíněné ústavně-právní výbory, které dávají přednost jeho postupné novelizaci. Zmiňme, že členové sněmovního výboru v usnesení uvedli (.pdf), že návrh sice obsahuje řadu pozitivních změn, ovšem podle nich nejde o původně zamýšlenou velkou reformu.

Komise, která připravovala nový trestní řád, tedy jeho návrh začala vypracovávat v březnu 2014. Jak vyplývá z výše uvedených informací, podoba návrhu byla dokončena už v září 2022, přičemž na webu Ministerstva spravedlnosti je dostupný návrh ke 14. říjnu 2022. Komise na něm tedy nepracovala 12 let, jak uvádí Pavel Blažek, ale pouze přes osm let. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Udělování milosti

V českém právním řádu se milost chápe jako právní akt, kterým prezident v jednotlivých případech buď promíjí a zmírňuje již uložený trest či jeho následky, anebo nařizuje nezahajovat či zastavit trestní stíhání (.pdf, str. 4). Milost tak může mít několik forem v závislosti na fázi trestního řízení (.pdf, str. 15).

Právo prezidenta na udělování milosti je zakotveno v Ústavě (.pdf, str. 14). Článek 62 říká, že „prezident republiky odpouští a zmírňuje tresty uložené soudem“, tj. uděluje milost formou tzv. agraciace (.pdf, str. 8), a také že prezident „zahlazuje odsouzení“. V takovém případě se jedná o rehabilitaci, čímž se myslí odstranění následků vykonaného trestu (.pdf, str. 9). Dále Ústava v článku 63 uvádí, že prezident „nařizuje, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo“, mluví tedy o milosti v podobě abolice (.pdf, str. 6).

O udělení milosti rozhoduje hlava státu na základě své úvahy. V případě odpuštění či zmírnění uloženého trestu a zahlazení odsouzení prezident nepotřebuje spolupodpis premiéra nebo jím pověřeného člena vlády. Spolupodpis je podle Ústavy naopak nutný, pokud chce prezident udělit milost formou abolice (.pdf, str. 16).

Udělení milosti se věnuje také zákon o trestním řízení soudním (nazývaný také jako trestní řád). V něm stojí, že prezident uděluje milosti na základě práva daného Ústavou. Zároveň udává, že „prezident republiky stanoví, v kterých případech může ministr spravedlnosti řízení o žádosti o milost provést a bezdůvodnou žádost zamítnout.“ Pro úplnost doplňme, že žádost o milost může podat kdokoliv, a to ve svůj prospěch i ve prospěch jiné osoby.

Milosti Miloše Zemana

Miloš Zeman již jako prezidentský kandidát v roce 2012 prohlásil: „Dovedu si představit udělení milosti pouze v jednom jediném příkladě, kdy nějaký člověk umírá a chce být posledních několik týdnů svého života v domácím prostředí, takže bych mu udělil milost na těch několik týdnů z humanitárních důvodů.“

V roce 2013 pak Miloš Zeman coby úřadující prezident přenesl pravomoc posuzovat žádosti o milost na Ministerstvo spravedlnosti. To mu podle nových pravidel mělo předkládat pouze žádosti, které se týkaly lidí se závažnou nebo nevyléčitelnou nemocí. Dále Miloš Zeman také uváděl, že chce sám rozhodovat v případech, kdy lidé o milost žádají z humanitárních důvodů. Dodejme, že Zeman udělení milostí podle svých slov považoval za „zbytečně monarchistický prvek“.

Nakonec však bývalý prezident svůj závazek vícekrát porušil. První porušení nastalo v roce 2017 při omilostnění Jiřího Kajínka. V březnu 2022 pak Zeman např. udělil milost šéfovi Lesní správy Lány Miloši Balákovi, který byl pravomocně odsouzen za ovlivňování veřejné zakázky v Lánské oboře. Zdravotní ani jiné humanitární důvody v tomto případě prezident Zeman neuváděl.

Postoj prezidenta Pavla

Petr Pavel v listopadu 2022 před prezidentskými volbami řekl, že by do praxe zavedené svým předchůdcem Milošem Zemanem nezasahoval. Během kampaně pak opakovaně uváděl, že by milost uděloval jen ve výjimečných případech, a to v případě justičního omylu nebo z humanitárních důvodů.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) v březnu letošního roku prezidentu Pavlovi poslal dopis, ve kterém ho žádal o zvážení, zda zachová, změní, či úplně zruší podmínky pro rozhodování o milostech, které před deseti lety nastavil Miloš Zeman. V dubnu 2023 pak Deník N informoval, že Petr Pavel po více než měsíci ve funkci ještě nezaujal jednoznačný postoj, jak bude k udělování milostí přistupovat.

Na začátku května následně ministr Blažek a prezident Pavel jednali mj. právě o udělování milostí. Po této schůzce Petr Pavel připustil, že by se proces posuzování milostí mohl změnit a mohl by být převeden pod Kancelář prezidenta republiky. Zmiňme, že hlava státu může nové podmínky nastavit formou nového rozhodnutí prezidenta republiky a hradní kancléřka Jana Vohralíková upozornila, že podle Pavla „pro případné převedení agendy pod Kancelář prezidenta republiky bude potřeba upravit legislativu“.

Podle Vohralíkové by Kancelář prezidenta republiky kvůli rozhodování o milostech chtěla mít přístup do všech registrů, mít více zaměstnanců a také větší rozpočet. Než k těmto změnám dojde, bude Hrad dle kancléřky postupovat podle dosavadního modelu, který zavedl Miloš Zeman.

Závěr

Prezident tedy na základě Ústavy rozhoduje o udělení milosti podle svého vlastního uvážení. U milostí, kdy odpouští a zmírňuje již uložené tresty, nebo v případě zahlazení odsouzení hlava státu nepotřebuje spolupodpis předsedy vlády. Bývalý prezident Miloš Zeman pravomoc posuzovat žádosti o milost delegoval na Ministerstvo spravedlnosti. Současný prezident Petr Pavel připustil, že by se tento proces mohl změnit a mohl by být převeden pod Kancelář prezidenta republiky. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marek Výborný mluví o ústavní „žalobě“ (respektive návrhu na zrušení zákona), kterou hnutí ANO napadlo novelu zákona o valorizaci důchodů. V kontextu výroku uvádí, že nesouhlasí s námitkami hnutí, ale respektuje právo jak poslanců, tak senátorů, se na Ústavní soud obrátit.

Návrh na zrušení zákona od hnutí ANO

Kvůli nově přijaté novele zákona, kterou podepsal i prezident Petr Pavel, se při mimořádné valorizaci penzí v červnu zvýší důchody v průměru jen o 760 Kč (.doc, str. 1). Podle dříve platných pravidel přitom měl průměrný důchod narůst o 1 770 Kč. Podle vlády je změna nutná, protože bez úprav by v tomto roce došlo k nárůstu „deficitu veřejných financí o více než 34 miliard korun“. Nyní vláda počítá s tím, že výdaje na důchody vzrostou pouze o 15 miliard Kč (.doc, str. 5–6).

Opozice uvádí více důvodů pro podání návrhu Ústavnímu soudu. Jako první je tzv. retroaktivita (.pdf, str. 2–3), neboli zpětná účinnost. Opoziční hnutí tvrdí, že v případě novely byla změna právního předpisu schválena až po spuštění mechanismu valorizace. „Domníváme se, že vznikl 31. ledna," odůvodňuje Alena Schillerová retroaktivitu jako jeden z pilířů připravovaného návrhu, protože novela vstoupila v účinnost až po zmíněném datu, konkrétně 20. března 2023.

Jako druhý důvod pro podání návrhu na zrušení novely hnutí ANO uvádí vládou vyhlášený stav legislativní nouze, díky kterému se předložený vládní návrh projednává ve zkráceném jednání. Takový stav lze podle zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, vyhlásit v mimořádné chvíli, „kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu nebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody". Opozice chce vyvrátit argument vlády, že byl stav legislativní nouze vyhlášen právě kvůli riziku „velkých hospodářských škod“, jelikož se domnívá, že to bylo neoprávněné. Je zde vhodné dodat, že i když prezident Pavel novelu zákona podepsal, i on podotkl, že je nezbytné, aby ji přezkoumal Ústavní soud.

Hnutí ANO chce, aby o návrhu na zrušení části zákona nerozhodoval předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Server Seznam Zprávy informoval, že opoziční hnutí má pochybnosti o jeho podjatosti vzhledem k jeho některým předcházejícím výrokům v médiích.

Návrh na zrušení zákona od senátorů

Již den před hnutím ANO nicméně obdobný návrh na zrušení novely zákona k Ústavnímu soudu podala také skupina senátorů, za kterou jednal Michael Canov (STAN). Podle mluvčí soudu Miroslavy Sedláčkové přitom senátoři svůj návrh podali dříve než hnutí ANO. V pátek 5. května konkrétně uvedla: „Ústavní soud obdržel už v pořadí druhý návrh na zrušení zákona, kterým se mění zákon o důchodovém pojištění. Včera nám byl doručen návrh skupiny senátorů prostřednictvím datové schránky“ a dodala, že „v pátek nám byl osobně na podatelnu doručen návrh skupiny poslanců.“

V pondělí 8. května (tedy již po námi ověřované debatě) nicméně skupina senátorů svůj návrh na zrušení novely zákona stáhla zpět. Návrh ANO je tak nyní prvním návrhem, a proto by se jím měl Ústavní soud standardně zabývat. 11. května Michael Canov řekl, že svůj návrh stáhl kvůli tomu, že nakonec nesehnal dostatečný počet podpisů ostatních senátorů pro podporu jeho návrhu. Původně počítal s 20 členy horní komory, čtyři mu ale podporu odřekli. Návrh na zrušení zákona přitom musí podat 17 senátorů.

Závěr

Mluvčí Ústavního soudu Miroslava Sedláčková tedy skutečně oznámila, že Ústavní soud obdržel nejdříve návrh na zrušení novely zákona o důchodovém pojištění od skupiny senátorů, kterou zastupoval senátor Canov. Až o den později pak k soudu doputoval návrh opozičního hnutí ANO. Výrok Marka Výborného tedy hodnotíme jako pravdivý.

Návrh na zavedení elektronické evidence tržeb (EET) vypracovala vláda Bohuslava Sobotky. Předkladatelem návrhu bylo Ministerstvo financí, které v té době vedl Andrej Babiš (ANO). Poslanecká sněmovna zákon schválila v únoru 2016 (.pdf) s účinností od 1. prosince 2016, od kdy se EET týkala restaurací a ubytovacích zařízení. Později začala platit pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu.

V květnu 2020 pak byla EET kvůli pandemii covidu‑19 dočasně přerušena. Později se rozhodlo, že povinnost evidence tržeb bude pozastavena až do konce roku 2022. Současný kabinet Petra Fialy nicméně v březnu loňského roku schválil definitivní zrušení EET, které následně prošlo i Sněmovnou. Zákon o zrušení zákona o evidenci tržeb nabyl účinnosti 1. ledna 2023.

Odhady Ministerstva financí

Zmiňme, že určit přesný přínos EET na výběru daní je značně problematické. Pokud se ekonomice daří, dochází obecně ke zvýšenému výběru daní. Český statistický úřad (ČSÚ) v únoru 2017 uvedl, že z jeho statistik nelze určit vliv EET, neboť „ČSÚ zjišťuje celkové tržby bez DPH podniků zařazených do daného odvětví podle převažující činnosti, zatímco EET je zaměřena na hotovostní platby za určitou specifickou činnost.“

Když vláda v roce 2015 Poslanecké sněmovně předkládala návrh zákona o EET (.pdf), v důvodové zprávě uváděla, že předpokládá roční přínos systému ve výši 12,5 mld. Kč do státní pokladny za sektory maloobchod (kromě motorových vozidel) a stravování a pohostinství (.pdf, str. 29). Zpráva hodnocení dopadu regulace (RIA) k návrhu zákona pak zmiňuje, že příjem za ostatní sektory má „potenciál dodatečných příjmů až 5 mld. Kč“ (.pdf, str. 60), v součtu se tedy mělo jednat maximálně o 17,5 mld. Kč.

V únoru 2019 pak ministerstvo (stále ještě pod vedením hnutí ANO) vyčíslilo, že se díky EET na daních a pojistném na sociální a zdravotní pojištění vybralo 7,9 mld. Kč v roce 2017 a 12,3 mld. Kč v roce 2018. V součtu se tedy měl zisk z EET za první dva roky fungování dostat na 20,2 mld. Kč. Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) nicméně již v srpnu 2018 (.pdf) zpochybnil předchozí údaje poskytované resortem financí, jelikož „se v jednotlivých dokumentech Ministerstva financí významně lišily. Věrohodnost těchto údajů je diskutabilní, protože v materiálech jsou zveřejňovány rozdílné hodnoty, u nichž není vysvětlena metoda jejich výpočtu a nejsou podloženy ani analýzou konkrétních dat“ (.pdf, str. 15).

V červenci 2019 pak NKÚ vydal Zprávu o daních v České republice (.pdf), podle které měla EET spolu se zavedením kontrolního hlášení na zvýšení příjmu z daní menší vliv. Zároveň ovšem NKÚ dodal, že „jejich vliv (…) nebyl dosud věrohodně kvantifikován“ (.pdf, str. 22).

Dodejme, že Ministerstvo financí –⁠ již pod vedením Zbyňka Stanjury (ODS) –⁠ pak v návrhu na zrušení EET (.pdf) uvedlo, že se kvůli jeho zrušení předpokládá snížení inkasa daní (str. 21 ze 70). Konkrétně se ztráta odhadla na 4,2 miliardy korun (str. 13 ze 70).

Závěr

Je tedy zjevné, že neexistuje jednotná metodika, která by roční přínos EET kvantifikovala, jeho přesnou výši proto nelze spolehlivě určit. NKÚ se k věrohodnosti číslům poskytovaných Ministerstvem financí stavěl skepticky a předpokládal, že reálné příjmy do rozpočtu jsou ve skutečnosti nižší. Přínos EET do státního rozpočtu nedokázal určit ani ČSÚ. Jelikož tedy máme pouze údaje Ministerstva financí, které jsou ostatními státními orgány zpochybňovány, nedokážeme určit přesný přínos EET. Výrok Aleše Juchelky z těchto důvodů hodnotíme jako neověřitelný.

Schodek státního rozpočtu za první čtyři měsíce letošního roku dle Ministerstva financí skutečně činil 200 miliard korun. V nominálním vyjádření se jedná se o nejvyšší deficit za leden až duben od vzniku České republiky v roce 1993. 

Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) měly na rostoucí rozpočet vliv mj. zvyšující se důchody a sociální dávky. „Takřka dvojnásobné jsou oproti loňsku také státní investice zejména na dopravní stavby a energeticky úsporné projekty. Každoročně navíc platí, že duben je slabší měsíc zejména na příjmové straně kvůli vratkám z daňových přiznání fyzických osob,“ dodal Stanjura.

Zároveň jde o dvojnásobný meziroční nárůst salda státního rozpočtu. Za první čtyři měsíce loňského roku schodek dosáhl výše 100,1 miliard korun.

Situace je ovšem odlišná, pokud se podíváme na reálnou hodnotu deficitů. Když nominální hodnoty pro jednotlivé roky upravíme o inflaci, není schodek za leden až duben roku 2023 tím nejvyšším. V roce 2021, tedy ještě za vlády Andreje Babiše, totiž v přepočtu odpovídal 245 mld. Kč, což je o 45 mld. Kč více než v letošním roce. Z tohoto důvodu výrok hodnotíme jako zavádějící.

Hodí se doplnit, že reálná hodnota schodku v roce 2021 by přesahovala 200 mld. Kč, i pokud bychom pro výpočet u let 2022 a 2023 použili inflaci 3,8 %, tedy stejnou míru inflace jako v posledním roce vlády Andreje Babiše. V grafu níže jsme pro rok 2022 použili skutečnou míru inflace 15,1 %, pro rok 2023 10,9 % (dle predikce Ministerstva financí).

Zdroj dat: Ministerstvo financí, Český statistický úřad

Červnové navýšení důchodů

Podle zákona vznikají podmínky k mimořádné valorizaci důchodů ve chvíli, kdy index růstu spotřebitelských cen (domácností celkem, případně domácností důchodců) dosáhne alespoň 5 % oproti měsíci, kdy byl zohledněn předchozí valorizací. Zásluhový díl penze (tedy procentní výměra důchodu) se navyšuje o tolik procent, o kolik ve sledovaném období vzrostly ceny.

K překročení dané 5% hranice došlo v lednu tohoto roku (.pdf, str. 1), podle zákona tak po pěti měsících, tedy v červnu, mělo dojít k navýšení procentní výměry o plný nárůst cen. Index spotřebitelských cen domácností důchodců se za období, z něhož má červnová valorizace vycházet, konkrétně zvýšil o 11,5 % (.doc, str. 1). Celkově se tak průměrný důchod měl navýšit o 1 770 Kč.

Vláda nicméně navrhla způsob výměry důchodů změnit, a to tak, aby se navýšení skládalo ze dvou složek: zvýšení o pevnou částku náležící každému důchodci a procentuální zvýšení (.doc, str. 3). Podle upravených parametrů se každý důchod při mimořádné valorizaci v červnu 2023 zvýší o pevnou částku 400 Kč a procentní výměra všech penzí vzroste o 2,3 %, dohromady tedy navýšení v průměru odpovídá jen 760 Kč. Novela, kterou došlo k zavedení těchto změn, vstoupila v účinnost 20. března 2023.

Vývoj výše důchodů od vzniku České republiky

Data o vývoji výše starobních důchodů od roku 1989 do roku 2021 lze nalézt na webu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Podle nich v roce 1993 činila průměrná nominální hodnota důchodu 2 824 korun. Od té doby důchod každý následující rok stoupal a v roce 2021 dosáhl 15 453 Kč.

Pro rok 2022 ČSÚ zatím data nezveřejnil, podle České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) nicméně k 31. prosinci 2022 (.pdf, str. 1) dosahovala průměrná penze 18 061 korun. Pro úplnost uveďme, že čísla zveřejňovaná ČSÚ a ČSSZ se drobně liší, rozdíl je zjevně dán tím, že ČSÚ uvádí data bez započítání (.pdf) důchodů vyplácených do ciziny.

Na začátku roku 2023 pak dle Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) průměrný důchod odpovídal 19 438 Kč (.pdf, str. 2), což je nejvíce v historii samostatné ČR, jak zmiňuje Marek Výborný. MPSV v únoru v tiskové zprávě uvedlo, že po červnové valorizaci bude průměrný důchod přesahovat 20 tisíc Kč, přesněji bude činit 20 188 Kč (.pdf, str. 2).

Závěr

Všechny penzisty skutečně čeká navýšení důchodů, nicméně nikoli od července, ale od června 2023. Podle původního znění zákona mělo v červnu dojít k navýšení o celý růst spotřebitelských cen, tj. zvýšení o 1 770 Kč. Kvůli vládní novele v červnu se průměrný důchod nakonec zvýší o 760 Kč. Podle MPSV tak v červnu bude průměrný důchod přesahovat 20 tisíc Kč, což je nejvíce v historii Česka. Výrok Marka Výborného tak hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec Aleš Juchelka (ANO) v kontextu výroku kritizuje schválení stavu legislativní nouze (.pdf), ve kterém byla projednána úprava parametrů mimořádné valorizace důchodů, jež prosadil kabinet Petra Fialy. Aleš Juchelka naznačuje, že vláda už od 8. září díky vyjádření Národní rozpočtové rady věděla, že se během roku 2023 zvýší výdaje na důchody o 20 miliard korun, a dle něj tedy na toto zvýšení výdajů měla čas se připravit.

Stanoviska Národní rozpočtové rady

Národní rozpočtová rada (NRR) je nezávislý odborný orgán, který se věnuje vyhodnocování rozpočtové politiky státu. Tento orgán kromě jiného každé tři měsíce publikuje „Stanovisko k vývoji hospodaření sektoru veřejných institucí a k nastavení fiskální a rozpočtové politiky“, které podle NRR slouží jako podklad pro vládu, Poslaneckou sněmovnu a územní samosprávy, aby mohly plánovat svou rozpočtovou a fiskální politiku.

Poslanec Aleš Juchelka svým výrokem poukazuje na stanovisko NRR publikované 8. září 2022. NRR v tento den své stanovisko skutečně vydala. Konkrétní částku, kterou by vláda měla do svého rozpočtu pro rok 2023 na mimořádné valorizace vyčlenit, dokument nicméně neobsahuje (.pdf). NRR pouze zmiňuje, že během loňského roku „výdajovou stranu významně zatížily a dále zatíží zejména mimořádné valorizace dávek důchodového pojištění“ (.pdf, str. 2).

NRR pak na skutečnost, že zákon o státním rozpočtu pro rok 2023 nepočítá s výdaji na mimořádnou valorizaci, upozorňovala v prosinci minulého roku (.pdf, str. 2–3). Konkrétně k tomu tehdy uvedla: „Na základě očekávaného vývoje inflace lze odhadovat, že k překročení pětiprocentní hranice nárůstu spotřebitelských cen (…) dojde v lednu 2023, což bude znamenat spuštění mimořádné valorizace dávek důchodového pojištění v červnu. To si vyžádá dodatečné výdaje okolo 20 mld. Kč, které nejsou v aktuálním rozpočtu předpokládány“ (.pdf, str. 2–3).

Státní rozpočet na rok 2023

Uveďme, že podle zákona musí vláda Poslanecké sněmovně předložit návrh státního rozpočtu do 30. září. Ministerstvo financí má pak povinnost předložit návrhy výdajů vládě už do 31. května a návrh celkového rozpočtu pak předkládá vládě do konce srpna.

Návrh rozpočtu na rok 2023 tedy kabinet Petra Fialy Poslanecké sněmovně předložila 30. září 2022, přičemž poslanci jej schválili na konci listopadu (.pdf). V návrhu (.pdf) rozpočtu na rok 2023 vláda na mimořádnou valorizaci skutečně žádné výdaje nevyčlenila. V dokumentu pouze stojí (.pdf, str. 80 z 516): „Na výdajové straně návrhu jsou oproti rozpočtu na rok 2022 o 141,4 miliard Kč vyšší výdaje pro kapitolu Ministerstva práce a sociálních věcí, která bude muset i v příštím roce zabezpečit zvýšené výdaje státu na rostoucí sociální dávky pro ohrožené skupiny obyvatel a především na nové valorizace důchodů.“

Z dalších částí návrhů však vyplývá (.pdf, str. 98 a 99 z 516), že tyto výdaje byly navýšeny kvůli mimořádným valorizacím, ke kterým vláda Petra Fialy v loňském roce musela přistoupit. Návrh dále uvádí (.pdf, str. 129 z 516): „Oproti očekávané skutečnosti roku 2022 se navrhuje zvýšit výdaje na důchody o 81,2 mld. Kč. V tomto nárůstu jsou zohledněny mimořádné valorizace důchodů z roku 2022, výdaje na zákonnou valorizaci důchodů i prostředky na nárůst počtu důchodců.“ Tato zmínka o zákonné valorizaci se zjevně vztahuje na pravidelné zvyšování penzí, které nastává na začátku každého roku.

Závěr

Národní rozpočtová rada tedy v minulosti skutečně uvedla, že pro rok 2023 se kvůli očekávané mimořádné valorizaci zvýší výdaje na důchody o 20 miliard korun. Toto zvýšení výdajů pak rozpočet na letošní rok skutečně neobsahuje, jak zmínila i NRR. Stanovisko obsahující tuto informaci však orgán nepublikoval 8. září, jak tvrdí poslanec Aleš Juchelka, ale až 8. prosince 2022.

Běžně bychom podobný výrok hodnotili jako pravdivý s výhradou. Nicméně s ohledem na to, že vláda musí Poslanecké sněmovně předložit návrh zákona o rozpočtu nejpozději do 30. září, se při jeho přípravě kabinet Petra Fialy o stanovisko NRR, které zvýšení výdajů na penze o 20 mld. Kč zmiňovalo, nemohl opírat. Aleš Juchelka přitom svým výrokem vytváří dojem, že vláda touto informací disponovala již při přípravě rozpočtu. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Pro kontext je nejdříve vhodné uvést, že poslanec Aleš Juchelka (ANO) mluví o hospodaření systému důchodového pojištění ve spojitosti s vysokou inflací. Výrokem konkrétně kritizuje (video, čas 20:03) vládu Petra Fialy za to, že dle něj s inflací „nic nedělá“ a poukazuje na to, že právě kvůli vysoké inflaci a souvisejícím mimořádným valorizacím penzí z roku 2022 je důchodový systém v deficitu. Ve svém vyjádření také v souvislosti s řešením deficitů v dalších letech zmiňuje, že „v tuto chvíli ten balonek je samozřejmě na straně vládní koalice,“ která připravuje důchodovou reformu.

Systém důchodového pojištění

Průběžný systém důchodového pojištění je založený na příjmech z pojistného na důchodové pojištění. Výdaje systému pak představují náklady na starobní, invalidní a pozůstalostní důchody, dále také zahrnují i náklady na správu systému. Pracující lidé, kteří jsou povinni odvádět důchodové pojištění, tak financují penze lidí v důchodovém věku. V České republice je tedy zavedený tzv. průběžný důchodový systém.

V případě schodku hospodaření, kdy výdaje penzijního systému převyšují příjmy, a vytvoří se tak dluh na důchodovém účtu, stát musí využít jiné zdroje financování v rozpočtu, aby tyto vyšší výdaje pokryl.

Mimořádné valorizace penzí

Výši důchodů v České republice ovlivňuje valorizace, která je ukotvena v zákoně o důchodovém pojištění. Na základě zákona se důchody pravidelně zvyšují vždy od 1. ledna, přičemž jejich zvýšení se odvíjí od růstu spotřebitelských cen (tedy inflace) a růstu mezd.

Zákon také stanovuje podmínky pro mimořádnou valorizaci penzí, kterou ve výroku zmiňuje Aleš Juchelka. K té se přistupuje v případě, kdy růst indexu spotřebitelských cen (domácností celkem, případně domácností důchodců) dosáhl alespoň 5 % oproti měsíci, který byl zohledněn při předchozí valorizaci. Zásluhový díl penze (tedy procentní výměra důchodu) se pak navyšuje o tolik procent, o kolik ve sledovaném období vzrostly ceny.

K překročení této hranice kvůli vysoké inflaci došlo v roce 2022 hned dvakrát, a důchody se tak v mimořádném termínu zvýšily v červnu a v září 2022. Doplňme, že minulý rok stát přistoupil k mimořádné valorizaci poprvé po čtrnácti letech, naposledy se tak stalo v roce 2008.

Výsledky hospodaření důchodového systému

Podle zprávy o výsledcích hospodaření státního rozpočtu za rok 2022, kterou zveřejnilo Ministerstvo financí, v loňském roce odpovídaly výdaje na uvedené mimořádné valorizace přibližně 27,6 mld. Kč (.pdf, str. 70). Schodek důchodového systému v roce 2022 přitom odpovídal 21,5 mld. Kč. Lze tedy říci, že pokud by v roce 2022 k mimořádným valorizacím penzí nedošlo, a stát by tak nemusel na důchody vydat navíc 27,6 mld. Kč, hospodaření důchodového systému by v daném roce skončilo v kladných číslech. 

Kvůli mimořádným valorizacím z června a září 2022 došlo k navýšení všech dávek důchodového pojištění (vyplácených důchodů) až do konce roku 2022, tyto zvýšené výdaje se ale automaticky promítly také do výdajů důchodového systému v celém roce 2023. NRR v tomto roce očekává deficit, který „i při snížené mimořádné valorizaci přesáhne 70 mld. Kč a bude se pohybovat kolem 1 % HDP. Při valorizaci v původní výši (bez započítání schváleného snížení červnové valorizace, pozn. Demagog.cz) půjde o schodek přes 90 mld. Kč“. Tento deficit je podle NRR primárně způsoben nastavením valorizačního mechanismu v podmínkách vysoké inflace.

Jak lze vidět v grafu níže, důchodový systém naposledy skončil v přebytku v letech 2018 a 2019. V roce 2020 následoval propad a deficit dosáhl 40,6 mld. Kč. Ministerstvo financí k tomu později uvedlo (.pdf, str. 7), že propad souvisí především s pandemií covidu-19, poklesem příjmů z pojistného a současně s nárůstem výdajů, který „byl umocněn výplatou mimořádného příspěvku důchodci ve výši 5 000 Kč s celkovým dopadem ve výši 15,0 mld. Kč.“ Kromě toho v roce 2020 vláda Andreje Babiše navýšila nad rámec zákonné valorizace i procentní výměru důchodů. V roce 2021 poté důchodový systém skončil s deficitem 2,3 mld. Kč.

Kromě inflace samotné mají ale na vývoj hospodaření důchodového systému vliv i další faktory, jako jsou například zaměstnanost, legislativní úpravy jednotlivých vlád a zejména negativní demografický vývoj, kam patří (.pdf, str. 26) např. rostoucí podíl důchodců na ekonomicky aktivní obyvatelstvo. Podle Národní rozpočtové rady vlády (NRR) v současnosti nerovnováha mezi příjmy a výdaji vzniká i přes dosud „relativně příznivou demografickou strukturu“ a „je dominantně způsobena nastavením valorizačního mechanismu, který v podmínkách vysoké inflace a propadu reálných mezd vede ke značným deficitům důchodového účtu a k motivaci lidí v předdůchodovém věku k odchodům do předčasných důchodů či žádostem o ně“.

V dalších letech, zejména po roce 2030, se ale podle NRR kvůli značnému nárůstu počtu důchodců penzijní systém „začne posouvat do výrazných deficitů“. To stejné vyplývá i ze Zprávy o stavu důchodového systému (.pdf, str. 70–71) Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) z roku 2019 či ze Zprávy NRR o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí z června 2021 (.pdf, str. 29).

Závěr

Poslanec Juchelka zdůvodňuje velký schodek v důchodovém systému v roce 2022 povinností státu vyplácet mimořádné valorizace. K těm v minulém roce došlo hned dvakrát, a to právě kvůli vysoké inflaci, na kterou Juchelka svým výrokem poukazuje. Podle Ministerstva financí stát tyto mimořádné valorizace v roce 2022 vyšly na 27,6 mld. Kč, schodek důchodového systému přitom odpovídal 21,5 mld. Kč. Lze tedy říci, že kdyby k těmto valorizacím nedošlo, důchodový systém by v roce 2022 skončil v mírném přebytku.

Je však třeba brát v potaz i to, že na systém důchodového pojištění mají vliv také další faktory, především stárnutí populace. Vzhledem k tomu, že Aleš Juchelka mluví o současné situaci, kdy jsou deficity důchodového systému skutečně způsobeny zejména inflací a s ní souvisejícími mimořádnými valorizacemi důchodů, hodnotíme jeho výrok jako pravdivý.