Přehled ověřených výroků

Zavádějící
Andrej Babiš opravdu čelil kritice kvůli drahé bundě, ve které se zúčastnil demonstrace odborů v březnu minulého roku. Kritičtí k němu byli nicméně zejména uživatelé sociálních sítí, nikoliv politici z vládní koalice, o kterých Nacher v kontextu výroku mluví.

Poslanec Patrik Nacher v kontextu výroku kritizuje vládní politiky a jejich přístup k demonstracím, a to ať už k demonstraci zemědělců, nebo k odborářským demonstracím z minulého roku. Podle něj někteří vládní politici „lustrují“ a negativně „nálepkují“ demonstranty i ty, kteří demonstrace svolávají. Zde konkrétně zmiňuje Andreje Babiše, kterého podle něj kritizovali politici z vládní koalice za to, že se zúčastnil odborářské demonstrace v bundě za 35 tisíc korun.

Demonstrace odborů

Zmíněná demonstrace se uskutečnila 29. března 2023. Na demonstraci, kterou svolal odborový svaz KOVO, se protestovalo proti zvýšení věku odchodu do důchodu na 68 let a proti evropské emisní normě Euro 7. K protestujícím se připojili také někteří členové opozičních či mimoparlamentních stran, jako Radim Fiala z SPD, Kateřina Konečná z KSČM nebo předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který dokonce odboráře vyzval k protivládním protestům.

Z vládních politiků kritizoval demonstraci například premiér Petr Fiala, podle kterého byla zneužita představiteli nevládních stran. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka si postěžoval, že se protestovalo proti věcem, které vláda ve skutečnosti nechystala, čímž měl na mysli zvýšení věku odchodu do důchodu na 68 let. Ke kritice normy Euro 7 Jurečka doplnil, že sama vláda s tehdejší podobou této normy nesouhlasila.

Babišova bunda

Co se týče kritiky oblečení, které měl Andrej Babiš na sobě při vystoupení na demonstraci, v médiích se neobjevila žádná zpráva, kde by některý z vládních politiků komentoval Babišovu bundu. Šéf hnutí ANO nicméně čelil kritice na sociálních sítích, kde někteří uživatelé poukazovali na bundu značky Prada, která měla údajně stát 130 tisíc korun. Podivovali se, že se miliardář a majitel Agrofertu účastní demonstrace odborů. Jeden z příspěvků sdílel i poslanec Evropského parlamentu Tomáš Zdechovský z KDU-ČSL.

Hned druhý den po demonstraci zveřejnil Andrej Babiš na sociální síti Facebook video, ve kterém na kritiku své bundy reaguje a osočuje v něm média a své odpůrce na sociálních sítích ze šíření nepravdivých informací (video, čas: 0:18). Podle jeho slov bunda, kterou měl v den demonstrace na sobě, nestála oněch 130 tisíc korun, ale 35 tisíc korun. Tuto cenu podle Babiše potvrdila i ředitelka obchodu Prada v Praze (video, čas: 0:25).

Server Novinky.cz v reakci na Babišovu kritiku médií upozornil, že na „kauzu“ s Babišovou bundou většina médií nereagovala, dokud na ni neupozornil on sám zveřejněním videa z Pařížské ulice v Praze. Server doplňuje, že kritika mířila nikoliv na cenovku oděvu, ale spíše na absurditu situace, kdy se miliardář účastní demonstrace nespokojených zaměstnanců a vyjadřuje jim podporu.

Závěr

Andrej Babiš skutečně čelil kritice kvůli drahé bundě, ve které se objevil na demonstraci odborů 29. března 2023. Kritičtí však k němu byli zejména uživatelé sociálních sítí, ze strany vládních politiků na jeho bundu nezazněla žádná přímá narážka. Jelikož poslanec Nacher tuto kritiku připisuje právě politikům z vládních stran, kteří se ale takového kroku nedopustili, hodnotíme jeho výrok jako zavádějící.

Pravda
Politici z hnutí ANO se protestu zemědělců před budovou Ministerstva zemědělství ani na Malostranském náměstí skutečně nezúčastnili. Žádný z nich nevystoupil ani mezi řečníky.

Poslanci v námi ověřované debatě mluvili zejména o protestu zemědělců z 19. února, který byl podle jeho některých organizátorů, ale také například ministra zemědělství Marka Výborného, zneužit pro šíření vlastních politických cílů některých zúčastněných. Poslanec a místopředseda poslaneckého klubu ANO Patrik Nacher to v kontextu výroku připouští a říká, že ti praví zemědělci včas odjeli, a vyjádřili tak svůj nesouhlas s výslednou podobou protestu. Zároveň ale upozorňuje, že i když demonstrace měla protivládní nádech, nikdo z politiků opozičního hnutí ANO se akce podle něj nezúčastnil.

Protest zemědělců

Pro kontext nejdříve připomeňme zmíněný protest zemědělců. Ti se s traktory začali sjíždět do Prahy již v brzkých ranních hodinách a dopoledne se s nimi začali shromažďovat na magistrále poblíž Ministerstva zemědělství. Před jeho budovou pak krátce po jedenácté hodině předali dopis se svými požadavky šéfovi resortu Výbornému. V dokumentu požadovali, aby Česko odstoupilo od tzv. Green Dealu, který podle jejich názoru snižuje zemědělskou produkci v Česku. Země je tak dle nich kvůli nedostatku domácích potravin více závislá na dovozu ze zemí mimo Evropskou unii.

Okolo poledne se pak část zemědělců přesunula na Malostranské náměstí, kde pořadatelé od 15 hodin naplánovali zahájení oficiálního programu. Právě od demonstrace na Malostranském náměstí se ale část zemědělců distancovala. Dle Miloše Malého, jednoho z koordinátorů akce, byl protest ukradený skupinami, které s organizátory nebyly nijak spojené.

Účast politiků

Někteří politici z hnutí ANO se sice k akci vyjadřovali – Alena Schillerová například protest zemědělců označila za pochopitelný a Karel Havlíček nesouhlasil s nálepkováním protestujících. Dle informací ve veřejně dostupných zdrojích ale před budovou Ministerstva zemědělství ani na Malostranském náměstí žádný z nich opravdu nevystoupil (video).

Zmiňme, že za jiné politické strany a hnutí na demonstraci dorazili třeba Jindřich Rajchl (PRO) nebo předseda SPD Tomio Okamura. Rozhovor České televizi z Malostranského náměstí poskytl místopředseda SPD Radim Fiala (video, čas 3:45). O své účasti informovala na facebooku i předsedkyně Trikolory Zuzana Majerová. Svůj stánek zde pak měly KSČM a Česká strana národně sociální. 

Závěr

Nikdo z politiků hnutí ANO nevystoupil mezi řečníky na demonstraci na Malostranském náměstí. Podle veřejně dostupných zdrojů se protestu neúčastnili ani před budovou Ministerstva zemědělství. Výrok Patrika Nachera tak hodnotíme jako pravdivý.

Pravda
Všechny tři zmíněné organizace se od protestu zemědělců, který proběhl 19. února, skutečně distancovaly.

Poslanec Marek Benda (ODS) ve svém výroku zmiňuje profesní zemědělské organizace, které se dle něj distancovaly od protestní jízdy zemědělců do centra Prahy. Ta proběhla ve stejný den, kdy se odvysílala námi ověřovaná debata, tedy 19. února.

Protest zemědělců

Tuto protestní akci společně (video) organizovali podnikatel Zdeněk Jandejsek a Odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR (OSPZV-ASO). Zemědělská technika se v centru Prahy objevila 19. února už v brzkých ranních hodinách. Dopoledne se zemědělci s traktory začali shromažďovat na magistrále poblíž Ministerstva zemědělství, kde šéfovi resortu předali dopis, ve kterém požadovali odstup Česka od Zelené dohody pro Evropu. Některé transparenty zemědělců také vyjadřovaly nesouhlas s vládou nebo způsobem rozdělování dotací v EU.

Stanovisko zemědělských organizací

Největší domácí zemědělské organizace – Agrární komora, Zemědělský svazAsociace soukromého zemědělství – se skutečně vymezily proti formě protestu z 19. února. Např. prezident Agrární komory Jan Doležal k tomu uvedl, že „nejde o akci Agrární komory, která se distancovala od pořadatelů i od formy protestu. My opravdu nechceme nikoho držet jako rukojmí, nikoho omezovat, nicméně rozumíme rozčarování zemědělců, kteří se chtějí přidat, i když možná mnozí z nich netuší, ke komu se přidávají.“

22. února proběhl další protest zemědělců, kteří svou protestní jízdu tentokrát směřovali do ostatních velkých měst i k českým hranicím, kde protestovali proti agrární politice Evropské unie. Tuto akci naopak Agrární komoraZemědělský svaz podpořily, zatímco Asociace soukromého zemědělství se k němu nepřipojila.

Závěr

Agrární komora, Zemědělský svaz i Asociace soukromého zemědělství tedy opravdu nepodpořily protest zemědělců, který se konal 19. února. Výrok Marka Bendy tak hodnotíme jako pravdivý.

Pravda
Online obchod s potravinami Rohlík oznámil přerušení spolupráce se Zdeňkem Jandejskem a jeho společností Rabbit CZ. Vedení Rohlíku nesouhlasí s metodami protestu zemědělců v Praze, na jehož organizaci se Jandejsek podílel.

Poslanec Marek Benda (ODS) zmiňuje reakci internetového prodejce Rohlík, který v souvislosti se zemědělskými protesty ukončil spolupráci s firmou jednoho z pořadatelů akce, Zdeňka Jandejska. Tím Benda ilustruje, že nejen vládní představitelé upozorňovali na to, že protestní akci „zneužily síly, kterým jde o něco jiného,“ než jen o změnu zemědělské politiky.

Zdeněk Jandejsek a protest z 19. února

Dne 19. února zemědělci vyjeli do ulic Prahy protestovat zejména proti Zelené dohodě pro Evropu (Green Deal) a byrokracii, a přidali se tak k vlně protestů farmářů v Evropě. Jedním z hlavních pořadatelů protestu, během kterého traktory blokovaly dopravu, byl Zdeněk Jandejsek, podnikatel v zemědělství a bývalý prezident Agrární komory. V současnosti je majitelem holdingu Rabbit CZ, který se orientuje především na rostlinnou a živočišnou výrobu.

Jandejska kritizoval například europoslanec Alexandr Vondra (ODS), který ho den před protesty v televizní debatě na CNN Prima News (video, čas 1:00) označil za „proruského kolaboranta“. To dokládal dopisem, který podle jeho slov napsal Jandejsek ruské ambasádě po začátku války na Ukrajině a nabízel v něm pomoc ruským okupantům. Jandejsek toto obvinění později odmítl, z veřejně dostupných zdrojů ovšem nelze určit, jestli byl dopis pravý, či nikoliv. Vondra dále Jandejska obvinil, že je „figurkou“ Andreje Babiše (ANO).

V den protestů média také upozorňovala, že firmy, ve kterých Jandejsek figuruje, získaly na dotacích více než dvě miliardy korun ze státních a evropských zdrojů. „Přesto je jednou z hlavních tváří protestů proti politice české vlády i politice Bruselu,“ dodal k tomu zpravodajský server Novinky.cz.

Vyjádření obchodu Rohlík

Právě ve spojitosti se získanými dotacemi kritizoval Jandejskovo zapojení do protestů také největší online obchod s potravinami Rohlik.cz. „Vyjádřit nesouhlas s politikou je právem každého z nás, ale omezovat dopravu a osobní svobody obyvatel už nikoliv. Je také špatně, když organizátorem stávky proti současnému systému je člověk, který právě díky němu načerpal na dotacích přes 2 miliardy korun,“ uvedl e-shop Rohlík ve svém prohlášení na facebooku. Na závěr také oznámil, že se z popsaných důvodů rozhodl „dále nenabízet produkty RabbitCZ“.

Zakladatelmajitel akciové společnosti Rohlik Group Tomáš Čupr uvedl, že se Rohlík distancuje od metod, které organizátoři protestů používají. „Chceme tímto krokem zdůraznit, že podpora, kterou poskytujeme, je založena na principech udržitelného rozvoje, férového jednání a vzájemného respektu,“ řekl Čupr. V tiskové zprávě obchod Rohlík také napsal, že organizátoři protestů berou „veřejnost jako rukojmí v politickém boji“, což společnost považuje za nepřijatelné.

Shrnutí

Internetový prodejce potravin Rohlík dne 19. února vydal prohlášení, ve kterém kritizoval Zdeňka Jandejska, jednoho z hlavních pořadatelů tehdejšího zemědělského protestu. V textu upozorňoval, že Jandejsek organizoval protestní akci proti politice vlády a EU, přestože jeho společnosti získaly od státu a EU více než dvoumiliardové dotace. 

Rohlík sice přímo neuváděl, že se Jandejsek snaží „destabilizovat zemi”, kritizoval ovšem organizátory akce kvůli metodě protestu a za to, že si podle něj vzali celou veřejnost jako „rukojmí v politickém boji“. V závěru prohlášení Rohlík oznámil, že se rozhodl ukončit spolupráci s Jandejskovou společností Rabbit CZ. Výrok Marka Bendy proto hodnotíme jako pravdivý.

Marek Benda

(...) z Green Dealu, který mimochodem podepsal minulý premiér, ne ten současný.
Události, komentáře, 19. února 2024
Životní prostředí
Evropská unie
Pravda
Tzv. Green Deal schválila Evropská rada v prosinci 2020, kdy se jednání za Českou republiku účastnil tehdejší premiér Andrej Babiš.

Takzvaný Green Deal neboli Zelenou dohodu pro Evropu představila Evropská komise v prosinci 2019. Cílem tohoto plánu je připravit Evropskou unii (EU) na udržitelné hospodaření a snížení emisí skleníkových plynů. Evropská komise chce (.pdf, str. 4) do roku 2030 snížit produkci veškerých skleníkových plynů (včetně oxidu uhličitého) alespoň o 55 % oproti hodnotám z roku 1990. Do roku 2050 by pak EU dle plánu měla dosáhnout klimatické neutrality.

Návrh Evropské komise v prosinci 2020 schválila Evropská rada, která se také rozhodla tento plán zakomponovat do evropského právního rámce pro klima a navrhla jeho urychlené schválení (.pdf, str. 5). V tomto sehrál roli bývalý předseda vlády Babiš. V Evropské radě totiž Českou republiku zastupuje její premiér, jímž byl tehdy právě Andrej Babiš, který se tohoto jednání zúčastnil. Zástupci všech členských států (s výjimkou Bulharska) v Radě EU posléze schválili evropský rámec pro klima v červnu 2021.

Green Deal tedy za Českou republiku na Evropské radě skutečně odsouhlasil někdejší premiér Andrej Babiš. Výrok Marka Bendy proto hodnotíme jako pravdivý.

Pravda
Někteří zemědělci z protestní akce konané 19. února opravdu předčasně odjeli. Důvodem dle nich bylo, že jim protest byl ukraden „nezvanými lidmi“, a proto se s obsahem protestu již plně neztotožňovali.

Marek Benda reaguje na otázku moderátorky, která se ptá, zda zemědělci účastnící se protestní blokády Prahy v pondělí 19. února mají opodstatněné problémy, či zda byla demonstrace politicky zneužita. Benda odpovídá právě tvrzením, že tato akce podle něj byla zneužita, což dle jeho názoru tvrdili i samotní zemědělci.

Nejdříve uveďme, že tuto protestní akci společně (video) organizovali podnikatel Zdeněk Jandejsek a Odborový svaz pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR (OSPZV-ASO). Právě ASO se ohradilo například proti slovům ministra zemědělství Marka Výborného, který ještě před protestem tvrdil, že organizátoři uspořádáním akce sledují své vlastní politické cíle a nezastupují ostatní zemědělce.

Někteří zemědělci skutečně svou účast na akci ukončili předčasně a z Prahy odjeli okolo jedné hodiny odpoledne. Dle plánu měl být přitom oficiální program zahájen až v 15:00. Zdeněk Jandejsek jako reakci na brzký odjezd některých zemědělců prohlásil, že dotyční museli odjet pracovat na svá pole“. Tomu ovšem odporuje vyjádření koordinátora akce pro Ústí nad Labem a Litoměřice Miloše Malého, který tvrdil, že akci podle něj ukradli nezvaní lidé, kteří provolávali protivládní hesla. Což dle jeho vyjádření nebylo to, co organizátoři zamýšleli (video, čas: 05:10).

Malý se o předčasném ukončení protestu ze strany několika zemědělců vyjádřil také pro server Novinky.cz, kterému řekl, že odjelo přibližně 230 lidí. Jako důvod odchodu popsal, že se tito účastníci už neztotožňovali s obsahem stávky, kterou považovali za ukradenou.

Část zemědělců tedy skutečně protestní akci předčasně ukončila a přibližně okolo jedné hodiny odpoledne odjela. Tito protestující tak podle Miloše Malého, koordinátora akce pro Ústí nad Labem a Litoměřice, učinili kvůli pocitu, že jim demonstrace byla ukradena, kvůli čemuž se už zcela neztotožňovali s jejím obsahem. Výrok Marka Bendy tak hodnotíme jako pravdivý.

Pravda
Instituce, které vydávají ekonomické prognózy, se shodují na tom, že reálné mzdy v roce 2024 porostou. Uvádí to např. predikce Ministerstva financí, České národní banky, Hospodářské komory či České bankovní asociace.

Premiér Petr Fiala mluví o růstu reálných mezd v souvislosti s očekávaným hospodářským růstem v letošním roce. Jako reálná mzda se označuje skutečná (nominální) mzda snížená o inflaci, tedy ta, která zohledňuje, kolik si toho za vydělané peníze koupíme.

Pro kontext je vhodné uvést, že reálná mzda několik let v řadě klesala. Poslední měření Českého statistického úřadu (ČSÚ) za 3. čtvrtletí roku 2023 zaznamenalo její meziroční pokles o 0,8 %, snížila se tedy už osmé čtvrtletí v řadě (.xlsx). Naposledy ČSÚ zaznamenal růst reálné mzdy ve 3. čtvrtletí roku 2021, kdy reálná mzda meziročně narostla o 1,2 % (.xlsx). Od posledního čtvrtletí roku 2021 ale klesá.

Predikce Ministerstva financí předpokládá, že by se měl v roce 2024 skutečně obnovit růst průměrné reálné mzdy, a to o 3,2 % v celém roce. V jednotlivých čtvrtletích by se měl pohybovat od 2,8 % do 3,8 % (.pdf, str. 2, 36–37). Také Hospodářská komora, podobně jako ministerstvo, předpokládá růst reálných mezd (.docx, str. 3). Česká bankovní asociace (ČBA) ve své prognóze např. uvádí, že reálné mzdy v letošním roce porostou o 3,9 %, Česká národní banka (ČNB) mluví o 4 % (.pdf, str. 43–44). Můžeme zmínit také prognózu společnosti Deloitte, která očekává růst o 1,9 %.

Závěr

Instituce jako Ministerstvo financí, ČNB, Hospodářská komora nebo Česká bankovní asociace očekávají, že reálné mzdy v letošním roce vzrostou. Konkrétní odhady hovoří o růstu mezi 2 a 4 %. Výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako pravdivý.

Pravda
Ministerstvo financí a Česká národní banka očekávají, že česká ekonomika v letošním roce poroste. HDP se meziročně zvýší i podle zahraničních institucí, např. OECD nebo Mezinárodního měnového fondu.

Premiér Petr Fiala reaguje na zmínku moderátora, který tvrdí, že optimistická očekávání, jež Fiala vyslovil ve svém vánočním projevu (video), se nyní propisují v realitu. Předseda vlády přitakává, že je podle něj už nyní lépe a řada institucí navíc očekává, že v celém letošním roce česká ekonomika poroste.

Domácí instituce

Růst ekonomiky se obvykle měří pomocí vývoje hrubého domácího produktu (HDP). Ministerstvo financí (MF) ve své nejnovější Makroekonomické predikci (.pdf) z letošního ledna představilo aktuální ekonomické výhledy pro rok 2024. Podle resortu se „česká ekonomika v minulém roce pohybovala na hraně recese.“ Za rok 2023 podle předběžného odhadu HDP kleslo o 0,6 %, v roce 2024 by se však mělo zvýšit o 1,2 % (.pdf, str. 3). Růst ekonomiky podle MF nastane převážně díky obnovenému růstu spotřeby domácností, soukromým investicím a růstu exportních trhů (.pdf, str. 1).

Česká národní banka (ČNB) v únoru 2024 zveřejnila své prognózy ve Zprávě o měnové politice (.pdf). Dle ní se „letos sice ekonomický růst obnoví, bude však velmi umírněný“ (.pdf, str. 13). Konkrétně by HDP by mělo vzrůst o 0,6 % (str. 14). ČNB k růstu spotřeby domácností uvádí, že se bude obnovovat jen pozvolna, a to i kvůli opatřením spojeným s vládním konsolidačním balíčkem (.pdf, str. 14).

Zahraniční prognózy

České HDP se v letošním roce zvýší i podle analýz mezinárodních organizací. Např. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) očekává růst o 1,6 %Mezinárodní měnový fond odhaduje růst o 1,2 % (.pdf, str. 3).

Generální ředitelství pro hospodářské a finanční záležitosti, které je součástí Evropské komise, vydalo Evropskou ekonomickou předpověď (.pdf) až den po odvysílání námi ověřovaného rozhovoru. České HDP podle této predikce letos meziročně vzroste o 1,1 % (.pdf, str. 49).

Závěr

Jak české, tak zahraniční instituce očekávají, že ekonomika v letošním roce poroste. Jejich odhady růstu HDP se pohybují od 0,6 % do 1,6 %. Výrok Petra Fialy tak hodnotíme jako pravdivý.

Pravda
Vláda Petra Fialy pravidelně vyráží do regionů. V loňském roce podnikla čtyři výjezdy do okresních měst, kde se ministři setkávali s místními zástupci a řešili jak celostátní, tak regionální záležitosti.

Petr Fiala v rozhovoru reaguje na otázku, jestli bude jezdit do menších měst. Ve své odpovědi zmiňuje, že už nyní jsou jednou z aktivit jeho vlády právě návštěvy regionů a komunikace s lidmi. Jako důkaz uvádí zavedení pravidelných výjezdních jednání, kdy se ministři alespoň jednou za čtvrt roku scházejí v menších městech, která nejsou krajská.

První výjezdní zasedání Fialova kabinetu, které proběhlo jinde než v okolí Prahy, se uskutečnilo 29. března 2023 v Jeseníku (.pdf, str. 1). Na tiskové konferenci poté Petr Fiala řekl, že podobný formát cest do regionů, kdy se ministři setkávají i s místními lidmi či starosty, plánuje pořádat častěji.

Předseda vlády tehdy mluvil například se stavaři, kteří budovali obchvat obce Bludov v sousedním okrese Šumperk. Ministr vnitra Vít Rakušan navštívil Krajské policejní ředitelství Olomouckého kraje a strávil čas s policisty v terénu.

Necelého čtvrt roku nato, 7. června 2023, zasedl Fialův kabinet v dalším městě, a to ve Vimperku (.pdf, str. 1). Zde například schválil pomoc Ukrajině. Někteří ministři měli také své individuální programy – např. ministr zahraničí Jan Lipavský debatoval se studenty gymnázia v Písku a ministryně obrany Jana Černochová navštívila 15. ženijní pluk v Bechyni. Ke schůzi vlády došlo o tři měsíce později také v Kadani (.pdf, str. 1). Zatím poslední jednání v menším městě proběhlo 6. prosince 2023 v Bučovicích (.pdf, str. 1), které se nacházejí v Jihomoravském kraji.

Celkově tak v loňském roce Fialova vláda vyjela do regionů čtyřikrát, vždy v rozestupu přibližně tří měsíců. Vedle běžných vládních schůzí se ministři scházeli také se zástupci jednotlivých regionů a věnovali se svým aktivitám. Výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako pravdivý.

Pravda
Petr Fiala v den odborářské stávky 27. listopadu 2023 navštívil Agro školu v Pozďatíně, kde debatoval s žáky a učiteli. Následně pokračoval do družstva Pooslaví v Nové Vsi, jehož ředitelem je Lukáš Jurečka, bratr ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky.

Předseda vlády Petr Fiala reaguje na otázku, zda má v plánu navštěvovat regiony podobně, jako to v současné době dělá například ministr vnitra Vít Rakušan s jeho diskuzemi „Bez cenzury“ či v minulosti Andrej Babiš. Premiér uvádí, že do menších měst a obcí jezdí pravidelně a jako příklad uvádí návštěvu školy a zemědělského podniku během odborářské stávky v Praze.

Stávka odborů se uskutečnila 27. listopadu 2023 a bylo o ní také referováno jako o stávce škol a učitelů. Celkem se do stávky zapojilo 74 % mateřských, základních a středních škol, přičemž některé z nich zůstaly zcela zavřené. Kromě školských odborů vyhlásily stávku například i úřednické, dřevařské a zdravotnické odbory, a provoz tak přerušily i některé firmy. Cílem stávky bylo zejména prosazení vyššího rozpočtu pro školství, některé odbory přitom protestovaly proti vládnímu konsolidačnímu balíčku. Na druhou stranu např. Učitelská platforma se od protestu odborů naopak distancovala.

V den stávky navštívil Petr Fiala Agro školu v Pozďatíně na Třebíčsku, do které přijel společně s ministrem zemědělství Markem Výborným (KDU-ČSL). Ve škole se setkali (video) také s učiteli a žáky, se kterými debatovali. Následně zavítali na setkání se zemědělci v družstvu Pooslaví v Nové Vsi. Lukáš Jurečka, bratr ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky, je přitom ředitelem tohoto družstva. Dříve byl aktivně zapojen do řízení družstva jako člen představenstva a později i jako jeho místopředseda, přičemž v těchto funkcích působil od 2. února 2010 do 28. června 2021.

Zdroj: Blesk.cz

V době vlády Bohuslava Sobotky, kdy byl Marian Jurečka ministrem zemědělství, působil Lukáš Jurečka jako jeho poradce. V minulosti byla také například propírána půlmilionová dotace pro družstvo na projekt demonstračních farem, který byl novým dotačním projektem zavedeným právě za Mariana Jurečky. Petr Fiala v námi ověřovaném rozhovoru (podobně jako již dříve), uvedl, že o tom, že v družstvu pracuje bratr ministra Jurečky, nevěděl a dozvěděl se to až na místě (video, čas 21:24).

Je třeba dodat, že premiér Fiala byl za návštěvu Vysočiny v době odborářské stávky kritizován. Podle Jakuba Tomka z oddělení komunikace předsedy vlády šlo o běžnou pracovní návštěvu, jež se stávkou ve školství nijak nesouvisela. Agro škola se do protestů nezapojila, a konala se tam tak běžná výuka.

Shrnutí

V den odborářské stávky, která se konala 27. listopadu 2023, Petr Fiala opravdu nejdříve zavítal do Agro školy v Pozďatíně na Třebíčsku, kde diskutoval s žáky a učiteli. Následně se přesunul do družstva Pooslaví v Nové Vsi. Bratr ministra Jurečky Lukáš Jurečka zastává místo ředitele družstva a v minulosti působil jako člen představenstva a později jako místopředseda představenstva. Výrok předsedy vlády tak hodnotíme jako pravdivý.