Přehled ověřených výroků

Poslanec a bývalý ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček (ANO) hovoří o úvěru, který si vláda Petra Fialy vzala na rozvoj dopravní infrastruktury od Evropské investiční banky (EIB). Tento úvěr nebyl zahrnut v sekci výdajů státního rozpočtu (.pdf, str. 29 z 516), ale pouze v rámci rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) (.pdf, str. 3 a 6).

Vláda Petra Fialy v rámci schváleného státního rozpočtu na rok 2023 Ministerstvu dopravy vyčlenila 112,7 mld. Kč. V roce 2022 získalo ministerstvo ze státního rozpočtu 114,7 mld. Kč, meziročně tak došlo k poklesu výdajů o dvě miliardy korun. V celkových výdajích Ministerstva dopravy však došlo k meziročnímu nárůstu. Stalo se tak díky navýšení rozpočtu SFDI, tedy fondu, který vládě předkládá vlastní rozpočet. Ten poté vláda současně s návrhem státního rozpočtu předkládá ke schválení Poslanecké sněmovně.

Výdaje i příjmy SFDI dosahovaly v roce 2022 výše 127,6 mld. Kč (.pdf, str. 4 a 5), v roce 2023 pak 150,9 mld. Kč (.pdf, str. 7-8). Rekordní rozpočet SFDI na rok 2023 je ovlivněn i zmíněným úvěrem od EIB (.pdf, str. 25), která půjčila vládě 24 mld. Kč na spolufinancování železničních staveb. Díky tomu pak vláda sama poskytla úvěr SFDI ve výši 30,7 mld. Kč, a to z peněžních prostředků získaných úvěrem nebo jiným způsobem. Dodejme, že bez úvěru od EIB by souhrnné výdaje na dopravní infrastrukturu meziročně klesly.

Vláda schválila (.pdf) letošní rozpočet SFDI souběžně s návrhem státního rozpočtu v září 2022. Návrh státního rozpočtu (.pdf) se následně projednával v Poslanecké sněmovně, kde k němu poslanci ve druhém čtení navrhli několik pozměňovacích návrhů (.pdf). Jeden z nich podal i poslanec Havlíček, který navrhoval rozpočet Ministerstva dopravy navýšit o 30,7 mld. Kč, tedy částku rovnou úvěru, jenž vláda později poskytla SFDI (.pdf, str. 5 z 18).

V odůvodnění pozměňovacího návrhu poslanec Havlíček uvedl, že se (kvůli úvěru od EIB, pozn. Demagog.cz) „pouze však opticky sníží plánované saldo rozpočtu na příští rok o více než 30 mld. Kč. Úvěr a úroky z těchto zdrojů financování se však budou muset splácet z rozpočtu resortu dopravy v následujících letech“ (.docx, str. 2). Pozměňovací návrh ale schválen nebyl a výdaj v podobě úvěru tak zůstal ze státního rozpočtu vyčleněn (.pdf).

Fialův kabinet tedy skutečně snížil výdaje na dopravu, a to o dvě miliardy korun v porovnání s předešlým rokem. Vláda si nicméně vzala úvěr od Evropské investiční banky, díky čemuž celkové výdaje na resort dopravy vzrostly. Úvěr tak skutečně pomohl dorovnat celkové snížení ostatních výdajů resortu dopravy ve státním rozpočtu. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec Karel Havlíček mluví o konsolidačním balíčku a s ním souvisejícím snižováním schodku státního rozpočtu. Zmiňuje, že představitelé hnutí ANO v minulosti uváděli, že by schodek státního rozpočtu snižovali tempem 50 miliard korun ročně. Poté podotýká, že Fialova vláda tvrdila, že chce deficit snižovat o 90 až 140 miliard Kč za rok, což podle Havlíčka nezvládne. Následně poukázal na to, že vládní plán na snížení deficitu v příštím roce nakonec odpovídá tomu, co podle něj již dříve navrhovalo ANO.

Deficit

Nejprve uveďme, že strukturální schodek (saldo) je deficit očištěný od vlivu hospodářského cyklu (.pdf, str. 9) a jednorázových a přechodných operací (.pdf, str. 17), které mají pouze dočasný dopad na rozpočet (jako např. výdaje na odstranění následků přírodních pohrom apod.). Strukturální saldo se proto považuje za ukazatel nastavení rozpočtové politiky.

Zmiňme, že hospodaření státního rozpočtu na konci srpna skončilo prozatím v deficitu 194,6 mld. korun. Ministerstvo financí pak na konci srpna 2023 vládě předložilo návrh rozpočtu na rok 2024 se schodkem ve výši 252 miliard Kč (.docx). Již v květnu však Fialův kabinet představil konsolidační balíček, jehož cílem je právě snížení strukturálního deficitu (.pdf, str. 220).

Vyjádření hnutí ANO

Toto úsporné řešení však kritizuje opozice. Ještě před představením balíčku se Karel Havlíček vyjádřil tak, že se na snižování schodku „dá najít“ 40 až 50 miliard Kč ročně. Odvolával se přitom na zvýšení spotřebních daní a úspory na jednotlivých ministerstvech. Dále uvedl, že se na jednání stínové vlády hnutí ANO dohodl se stínovými ministry na tom, že každý z nich připraví seznam agentur nebo organizací patřících pod jednotlivé resorty, které by se daly zredukovat nebo propojit.

Podobně se vyjádřil také v rozhovoru pro Radiožurnál 19. května 2023, ve kterém komentoval úsporný balíček a reformu důchodového systému. Opět tvrdil, že by hnutí ANO strukturální schodek snižovalo o 40 až 50 miliard korun ročně. O tom, že by snižování schodku probíhalo tempem 40 až 45 mld. Kč ročně, mluvil Havlíček také v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Dřívější vyjádření Fialovy vlády

Premiér Petr Fiala ještě před sněmovními volbami v říjnu 2021 tvrdil, že by jeho koalice chtěla ušetřit každým rokem 100 miliard korun. Naznačoval přitom, že se jedná pouze o šest procent výdajů státního rozpočtu, které by tak podle něj stát měl dokázat ušetřit. Po volbách pak ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) mluvil o 80 miliardách, což označoval za kompromis domluvený uvnitř nové vlády. Tyto částky nicméně zmiňoval ještě před začátkem ruské invaze na Ukrajinu.

V listopadu 2022 ministr Stanjura a později i předseda vlády Fiala uváděli, že Ministerstvo financí připravuje plán na snížení státních výdajů o 70 miliard korun. Fiala následně upřesnil, že o tuto částku hodlá snížit schodek státního rozpočtu na rok 2024. Stejný závazek o snižování strukturálního deficitu obsahoval i jeden z dokumentů Ministerstva financí z konce letošního března (.pdf, str. 7).

V rámci zmíněného konsolidačního balíčku kabinet v květnu 2023 navrhl, že se schodek v roce 2024 sníží o 94,1 miliard Kč. Nejedná se však o meziroční změnu, ale o změnu vůči hypotetickému stavu, kdy by Fialova vláda s tímto balíčkem nepřišla. Z balíčku vyplývá, že by měl schodek v příštím roce klesnout na 210 mld. Kč – tj. o 85 miliard v případě dodržení plánovaného schodku pro letošní rok (.pdf, str. 742 z 1312).

Podle stejných plánů pak v roce 2025 měl deficit klesnout o 53,4 mld. Kč. Ani v tomto případě se však nejedná o meziroční změnu. V letech 2024 a 2025 měla opatření snížit strukturální deficit dohromady o 147,5 mld. Kč. Pozdější verze balíčku, kterou vláda předložila Sněmovně na konci června, počítá s poklesem schodku o 97,7 mld. Kč v roce 2024 a o dalších 53,0 mld. Kč v roce 2025, tedy dohromady za oba roky o 150,7 mld. Kč (.pdf, str. 270, 726 z 1312).

Vládní dokumenty ke konsolidačnímu balíčku v této souvislosti také říkají, že cílem daného návrhu je snížit schodek o 97,7 mld. Kč v roce 2024 a „150,7 mld. Kč v roce 2025“ (.pdf, str. 742 z 1312) – zjevně právě ve srovnání se stavem, kdyby vláda žádný balíček nepředstavila. Podobně se v květnu na svém webu vyjádřilo i hnutí STAN, které tehdy doslova uvedlo, že se díky konsolidačnímu balíčku schodek sníží přibližně o 150 miliard Kč „ročně“.

Návrh rozpočtu na rok 2024

Jak jsme zmínili v úvodu, Ministerstvo financí později, na konci srpna 2023, vládě předložilo definitivní návrh rozpočtu na rok 2024, který počítá s celkovými příjmy ve výši 1,921 bilionu Kč a výdaji ve výši 2,173 bilionu Kč. Schodek rozpočtu je tak v tomto dokumentu naplánován na 252 mld. Kč (.zip, dokumentC_01_návrh zákona o SR.docx, str. 1). Jak jsme naznačili výše, plánovaný deficit pro letošní rok 2023 přitom činí 295 mld. Kč. Pokud tedy vláda tento plán dodrží, schodek se meziročně sníží o 43 miliard korun.

Shrnutí

Karel Havlíček jakožto stínový premiér a ministr průmyslu a obchodu v minulosti opakovaně prohlásil, že by stínová vláda hnutí ANO snižovala schodek státního rozpočtu o přibližně 40–50 miliard korun ročně. Následně poukazuje na plány vlády na meziroční snížení deficitu, přičemž z konsolidačního balíčku vyplývá, že by díky němu měl schodek v roce 2024 činit 210 mld. Kč, a meziročně tak klesnout o 85 mld. korun.

Vládní návrh rozpočtu na příští rok nicméně počítá s vyšším schodkem, a to ve výši 252 miliard. Pakliže kabinet nepřekročí plánovaný deficit na letošní rok, meziročně by měl rozpočtový deficit klesnout o 43 miliard korun, tedy skutečně přibližně o částku, o které dříve mluvil Karel Havlíček jakožto představitel opozice.

Poslanec Havlíček tedy nadhodnocuje plán vlády na meziroční snižování deficitu státního rozpočtu a uvádí nepřesnou horní hranici. Má nicméně pravdu v tom, že se ambiciózní záměr Fialova kabinetu do návrhu rozpočtu na rok 2024 nakonec nedostal. Také správně uvádí, že rozpočet počítá s meziročním snížením schodku o 43 mld. Kč, tedy přibližně ve výši, o které dříve mluvilo hnutí ANO. Jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura odpovídá na otázku moderátorky, zda věří vysvětlení, které ministr spravedlnosti Pavel Blažek podal ohledně schůzky s někdejším poradcem Miloše Zemana Martinem Nejedlým. Zmiňme, že Blažek situaci vysvětloval bouřkou, během které dle jeho slov nebylo možné restauraci opustit. Podle Seznam Zpráv nicméně v zařízení strávil pět hodin. Okamura se přímé odpovědi na dotaz moderátorky vyhnul a uvedl, že podle něj Fialova vláda škodí českým občanům a že jí rozhodně důvěřují pouze 2 % z nich.

Důvěru ve vládu sleduje Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM), které spadá pod Akademii věd. V posledním průzkumu, který se týkal důvěry obyvatel v ústavní instituce během června a července, uvedlo 23 % respondentů, že současné vládě spíše důvěřují. 2 % respondentů odpověděla, že kabinetu Petra Fialy rozhodně důvěřují (.pdf, str. 1). Výrok Tomia Okamury proto hodnotíme jako pravdivý.

Předně uveďme, že Tomio Okamura hovoří o připravované migrační reformě, na jejichž zásadních bodech se členské státy EU dohodly 8. června 2023. Původní návrh tohoto nového paktu o migraci a azylu, jak se reforma oficiálně nazývá, předložila Evropská komise už v roce 2020. Unijní země se ale na její podobě shodly právě až letos v červnu, tedy po několika letech vyjednávání. Dohoda dále bude sloužit jako podklad pro vyjednávání s Evropským parlamentem, ze kterého by měla vzejít finální podoba migrační dohody.

Tato dohoda počítá se zavedením systému solidarity se zeměmi nejvíce postiženými migrační krizí. Státy EU v jeho rámci budou mít možnost volby, jakou formu pomoci zvolí. Budou si moci vybrat relokaci, tj. přijetí běženců, nebo roční finanční příspěvek v hodnotě min. 20 000 eur za relokaci (za jednoho odmítnutého migranta), případně také poskytnutí alternativní pomoci, jako je materiální podpora či vyslání odborníků do zemí postižených migrační krizí. 

Role Víta Rakušana

Pro kontext uveďme, že migrační dohoda byla projednávána Radou Evropské unie, ve které zasedají ministři vlád jednotlivých členských států, kteří se v zasedání mění v souvislosti s právě projednávanou agendou. Dohoda byla konkrétně projednávána Radou pro spravedlnost a vnitřní věci, ve které zasedají ministři spravedlnosti a vnitra. Zastupováním České republiky byl tak pověřen současný ministr vnitra Vít Rakušan.

Dohoda byla schválena s podporou České republiky a proti bylo pouze Polsko a Maďarsko. Rakušan tehdy zdůraznil, že za jeden z hlavních úspěchů považuje definitivní odmítnutí povinných kvót pro přerozdělování migrantů. Zároveň uvedl, že České republice prozatím domluvil výjimku z tohoto systému „povinné solidarity“, a to kvůli velkému počtu ukrajinských uprchlíků, které Česko v poslední době přijalo. 

Shrnutí

Závěrem tedy shrňme, že Vít Rakušan opravdu podpořil hlavní body návrhu migrační reformy, které byly projednávány Radou EU. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý. Je však potřeba zdůraznit, že návrh bude sloužit pouze jako podklad pro vyjednávání mezi Radou a Evropským parlamentem.

Vít Rakušan (STAN) mluví o § 8a trestního řádu v souvislosti se dvěma případy ze srpna letošního roku – případu znásilnění a pokusu o vraždu v Plzni a případu znásilnění v Praze-Hostivaři. 

V prvním případě policie obvinila 18letého muže. Národnost pachatele nezveřejnila, v médiích se ale objevily neoficiální zprávy, že se jedná o mladíka ukrajinské národnosti, což zmiňoval i primátor Plzně Roman Zarzycký (ANO). V návaznosti na to policie pouze potvrdila, že se jedná o cizince. V druhém případě policie v polovině srpna obvinila 16letého mladíka. I zde národnost pachatele neuvedla. 

Kvůli nezveřejnění národnosti pachatelů těchto činů kritizovali policii a ministra Rakušana někteří zástupci opozice, například předseda SPD Tomio Okamura nebo poslankyně Margita Balaštíková (ANO), a mimo jiné i bývalý prezident Miloš Zeman (video, čas 6:34). 

Rakušan se poté ale postupu Policie ČR v obou případech zastal, stejně jako v námi ověřované debatě. Argumentuje přitom právě dodržováním § 8a trestního řádu. Ten podle něj říká, že se národnost pachatele trestného činu nezveřejňuje. Zároveň Rakušan dodává, že takový postup policie souvisí s policejní praxí v ČR. 

Co říká legislativa?

Nejprve upřesněme, že při zjišťování totožnosti podezřelých policisté podle zákona o Policii ČR mají právo evidovat mj. jejich „státní příslušnost“, ne přímo jejich „národnost“. Ačkoli se tyto dva termíny do určité míry překrývají, mají mírně odlišný význam – člověk s českou státní příslušností například může být národností Moravan, Slovák, Rom apod. Z kontextu celé diskuze o zmíněných dvou případech ovšem vyplývá, že řečníci dané dva pojmy zjevně zaměňují. V rámci našeho ověření se proto zaměříme na státní příslušnost.

§ 8a trestního řádu upravuje pravidla pro poskytování informací o trestním řízení a osobách, které se ho účastní. Dle tohoto paragrafu musí orgány činné v trestním řízení dbát na to, aby nezveřejnily o těchto zúčastněných osobách údaje, které „přímo nesouvisejí s trestnou činností“. 

Kromě toho paragraf 8a dále také uvádí, že orgány nesmějí v přípravném řízení „zveřejnit informace umožňující zjištění totožnosti osoby, proti které se vede trestní řízení, poškozeného, zúčastněné osoby a svědka.“ Pro úplnost doplňme, že přípravné řízení provádí právě policejní složky. Až po této fázi trestního řízení následuje podání obžaloby státním zástupcem a zahájení hlavního líčení, které na rozdíl od přípravného řízení může být veřejné (.pdf). Dodejme také, že ve veřejně dostupných zdrojích se prozatím neobjevily informace o tom, že by v případech znásilnění z Plzně a Prahy už došlo k podání obžaloby.

Vyjádření policie

Pro odůvodnění postupu policie jsme se obrátili na tiskové oddělení Policie ČR. To nás rovněž odkázalo na paragraf § 8a trestního řádu: „Sdělování informací z průběhu trestního řízení je rámováno trestním řádem a jeho § 8a, který explicitně uvádí, že orgány činné v trestním řízení dbají na to, aby nezveřejnily o osobách zúčastněných na trestním řízení údaje, které přímo nesouvisejí s trestnou činností. Z našeho pohledu je státní příslušnost přesně tím typem údaje, který nesouvisí s trestnou činností (samozřejmě existují výjimky, které se budou ad hoc řešit) a který tím pádem nezveřejňujeme.“ 

Dodejme, že § 8d trestního řádu uvádí výjimky, kdy je tyto informace možné zveřejnit. Mezi ně patří zejména situace, kdy je po osobě vyhlášeno pátrání. Dále ke zveřejnění může dojít, pokud to odůvodňuje veřejný zájem – avšak pouze v případě, že převažuje nad právem na ochranu soukromí dotčené osoby. Také mohou být tyto informace poskytnuty například se souhlasem osoby, které se informace, na něž se vztahuje zákaz zveřejnění, týkají. 

Co se týče postupu policie v minulosti, ke zveřejňování národnosti či státní příslušnosti podezřelých a obviněných standardně nedocházelo. Policie v řadě případů potvrdila, že šlo o cizince, národnost ale běžně neupřesňovala. Z veřejně dostupných zpráv policie vyplývá, že státní příslušnost zmiňovala právě jen v případech, kdy tato informace souvisela s danou trestnou činností. Například v případě, kdy muž obviněný z distribuce drog zajišťoval kontakty s odběrateli v Polsku, policie uvedla, že se jednalo o Poláka. Již okolo roku 2010 policie zveřejňovala národnost také v souvislosti s trestnými činy, ve kterých figurovali kosovští Albánci – v těchto případech se jednalo např. o „gang“ zlodějů či výrobců pervitinu.

Závěr

Vít Rakušan ve výroku mluví o zveřejňování „národnosti“ pachatelů trestných činů. Z kontextu debaty vyplývá, že on i další řečníci tento pojem nepoužívají zcela přesně a zjevně jím označují „státní příslušnost“ podezřelých. 

Zmiňovaný § 8a výslovně neuvádí, že se nesmí zveřejňovat státní příslušnost pachatele. Říká ale, že policie nesmí zveřejňovat o zúčastněných osobách údaje, které přímo nesouvisejí s trestnou činností. Tímto paragrafem svůj postup odůvodňuje i přímo Policie ČR. 

Existují však i případy, kdy policie státní příslušnost zveřejnit může – a to když tato informace přímo souvisí s danou trestnou činností. Jelikož tedy v daném pravidle existují výjimky, hodnotíme výrok Víta Rakušana jako pravdivý s výhradou.

Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) spadající pod Akademii věd provedlo v červnu a červenci průzkum, který se zaměřil na zjištění názorů českých občanů na záležitosti týkající se války na Ukrajině. Jedna z otázek se zabývala postojem české společnosti ke krokům Fialovy vlády, které podporují Ukrajinu (.pdf, str. 4). Z šetření vyplynulo, že s těmito kroky spíše či rozhodně nesouhlasilo celkem 54 % respondentů (.pdf, str. 5). Vzhledem k malé odchylce oproti Tomiem Okamurou uvedeným 58 % hodnotíme jeho výrok jako pravdivý.

Dodejme, že tento nesouhlas se od počátku konfliktu zvýšil, jak je vidět na následujícím grafu. V prvním průzkumu, který sbíral data od března do května loňského roku, s kroky Fialova kabinetu podporujícími Ukrajinu nesouhlasilo pouze 35 % lidí.

Tomio Okamura (SPD) zde reaguje na slova ministra vnitra Víta Rakušana (STAN). Ten o § 8a trestního řádu mluvil v souvislosti se dvěma případy ze srpna letošního roku – případu znásilnění a pokusu o vraždu v Plzni a případu znásilnění v Praze-Hostivaři. 

V prvním případě policie obvinila 18letého muže. Národnost pachatele nezveřejnila, v médiích se ale objevily neoficiální zprávy, že se jedná o mladíka ukrajinské národnosti, což zmiňoval i primátor Plzně Roman Zarzycký (ANO). V návaznosti na to policie pouze potvrdila, že se jedná o cizince. V druhém případě policie v polovině srpna obvinila 16letého mladíka. I zde národnost pachatele neuvedla. 

Kvůli nezveřejnění národnosti pachatelů těchto činů kritizovali policii a ministra Rakušana někteří zástupci opozice, například právě předseda SPD Tomio Okamura nebo poslankyně Margita Balaštíková (ANO), a mimo jiné i bývalý prezident Miloš Zeman (video, čas 6:34). 

Rakušan se nicméně postupu Policie ČR v obou případech zastal a argumentoval přitom právě dodržováním § 8a trestního řádu. Tomio Okamura však odůvodnění Víta Rakušana zpochybňuje. Poukazuje přitom na to, že podle něj § 8a trestního řádu sice uvádí, jaké informace smí poskytovat orgány činné v trestním řízení, ale neuvádí se v něm, že nesmí zveřejňovat národnost pachatele.

Co říká legislativa?

Nejprve upřesněme, že při zjišťování totožnosti podezřelých policisté podle zákona o Policii ČR mají právo evidovat mj. jejich „státní příslušnost“, ne přímo jejich „národnost“. Ačkoli se tyto dva termíny do určité míry překrývají, mají mírně odlišný význam – člověk s českou státní příslušností například může být národností Moravan, Slovák, Rom apod. Z kontextu celé diskuze o zmíněných dvou případech ovšem vyplývá, že řečníci dané dva pojmy zjevně zaměňují. V rámci našeho ověření se proto zaměříme na to, co legislativa říká o státní příslušnosti.

§ 8a trestního řádu upravuje pravidla pro poskytování informací o trestním řízení a osobách, které se ho účastní. Dle tohoto paragrafu musí orgány činné v trestním řízení dbát na to, aby nezveřejnily o těchto zúčastněných osobách údaje, které „přímo nesouvisejí s trestnou činností“. 

Kromě toho paragraf 8a dále uvádí, že orgány nesmějí v přípravném řízení „zveřejnit informace umožňující zjištění totožnosti osoby, proti které se vede trestní řízení, poškozeného, zúčastněné osoby a svědka.“ Pro úplnost doplňme, že v přípravném řízení policejní složky provádí vyšetřování. Až po této fázi trestního řízení následuje podání obžaloby státním zástupcem a zahájení hlavního líčení, které na rozdíl od přípravného řízení může být veřejné (.pdf). Ve veřejně dostupných zdrojích se prozatím neobjevily informace o tom, že by v případech znásilnění z Plzně a Prahy už došlo k podání obžaloby.

Co říká policie?

Pro odůvodnění postupu policie jsme se obrátili na tiskové oddělení Policie ČR. To uvedlo, že „sdělování informací z průběhu trestního řízení je rámováno trestním řádem a jeho § 8a, který explicitně uvádí, že orgány činné v trestním řízení dbají na to, aby nezveřejnily o osobách zúčastněných na trestním řízení údaje, které přímo nesouvisejí s trestnou činností. Z našeho pohledu je státní příslušnost přesně tím typem údaje, který nesouvisí s trestnou činností (samozřejmě existují výjimky, které se budou ad hoc řešit) a který tím pádem nezveřejňujeme“. 

Dodejme, že § 8d trestního řádu uvádí výjimky, kdy je tyto informace možné zveřejnit. Mezi ně patří zejména situace, kdy je po osobě vyhlášeno pátrání. Dále ke zveřejnění může dojít, pokud to odůvodňuje veřejný zájem – avšak pouze v případě, že převažuje nad právem na ochranu soukromí dotčené osoby. Také mohou být tyto informace poskytnuty například se souhlasem osoby, které se informace, na něž se vztahuje zákaz zveřejnění, týkají. 

Co se týče postupu policie v minulosti, ke zveřejňování národnosti či státní příslušnosti podezřelých a obviněných standardně nedocházelo. Policie v řadě případů potvrdila, že šlo o cizince, národnost ale běžně neupřesňovala. Z veřejně dostupných zpráv policie vyplývá, že státní příslušnost zmiňovala právě jen v případech, kdy tato informace souvisela s danou trestnou činností. Například v případě, kdy muž obviněný z distribuce drog zajišťoval kontakty s odběrateli v Polsku, policie uvedla, že se jednalo o Poláka. Již okolo roku 2010 policie zveřejňovala národnost také v souvislosti s trestnými činy, ve kterých figurovali kosovští Albánci – v těchto případech se jednalo např. o „gang“ zlodějů či výrobců pervitinu.

Závěr

§ 8a trestního řádu upravuje, jaké informace mohou orgány činné v trestním řízení poskytovat veřejnosti. Výslovně se v něm nepíše, že orgány činné v trestním řízení nesmí zveřejňovat národnost pachatele. Daný paragraf ale říká, že policie nesmí uvést o osobách zúčastněných v trestním řízení údaje, které „přímo nesouvisí s trestnou činností“. Ačkoli existují případy, kdy informace o státní příslušnosti s danou trestnou činností souvisí, v ostatních případech Policie ČR státní příslušnost nezveřejňuje. Výrok Tomia Okamury proto hodnotíme jako zavádějící. 

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura reaguje na slova ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) o tom, že Policie ČR ze zákona nesmí prozrazovat národnost pachatele v probíhajícím trestním řízení. Takto Vít Rakušan odůvodnil postup policie v souvislosti s případy znásilnění a pokusu o vraždu v Plzni a znásilnění v Praze-Hostivaři. V prvním případě policie z trestného činu obvinila 18letého muže. Národnost pachatele nezveřejnila, avšak v médiích se objevily neoficiální zprávy, že se jedná o mladíka ukrajinské národnosti, což řekl i primátor Plzně Roman Zarzycký (ANO). V návaznosti na to policie pouze potvrdila, že se jedná o cizince. V druhém případě pak policie obvinila 16letého mladíka a ani zde národnost pachatele neupřesnila. 

Právě to, že policie národnost pachatelů „tají“, Tomio Okamura kritizuje. Podle něj zákon o Policii České republiky jasně definuje pojem totožnost, přičemž do údajů o totožnosti národnost neřadí. Proto podle Okamury ministr vnitra Rakušan národnost pachatele uvést mohl.

Zákon o policii pojem totožnost skutečně upravuje, a to konkrétně § 63, který v prvním odstavci uvádí: „Prokázáním totožnosti se rozumí prokázání jména, popřípadě jmen, příjmení, data narození a v případě potřeby také adresy místa trvalého pobytu, adresy místa pobytu nebo adresy bydliště v zahraničí, rodného čísla a státní příslušnosti. Rozsah a způsob zjišťování osobních údajů musí být přiměřené účelu zjišťování totožnosti.“

Mezi těmito údaji se tedy národnost nenachází, jak správně uvádí Tomio Okamura. Paragraf však upravuje prokázání totožnosti policii např. v případě podezření ze spáchání trestného činu či přestupku a nevztahuje se na zveřejňování informací o pachatelích trestných činů, jak svými slovy naznačuje Okamura. Pravidla pro zveřejňování informací o osobách podezřelých ze spáchání trestného činu obsahuje § 8a trestního řádu. Dle tohoto paragrafu musí orgány činné v trestním řízení dbát na to, aby nezveřejnily o těchto zúčastněných osobách údaje, které „přímo nesouvisejí s trestnou činností“. Z tohoto důvodu Policie ČR národnost, respektive státní příslušnost pachatelů zpravidla nezveřejňuje.

Tomio Okamura tedy správně popisuje definici totožnosti dle zákona o policii, jeho argument je však zavádějící, neboť toto ustanovení se netýká zveřejňování informací o pachatelích trestných činů. To upravuje trestní řád, který navíc zmiňuje, že orgány činné v trestním řízení dbají na to, aby nezveřejnily takové údaje, které nesouvisí s trestnou činností – podle Policie ČR např. národnost, resp. státní příslušnost. Výrok Tomia Okamury proto hodnotíme jako zavádějící.

Tomio Okamura (SPD) hovoří o znásilnění a pokusu o vraždu nezletilé dívky, které začátkem srpna v Plzni spáchal osmnáctiletý cizinec. Podle plzeňského primátora Romana Zarzyckého (ANO 2011) se mělo jednat o muže ukrajinské národnosti. Samotná policie ovšem národnost podezřelého nezveřejnila a později pouze potvrdila, že se jedná o cizince.

Pachatel, který byl později vzat do vazby, o tři roky mladší dívku vylákal na procházku kolem řeky. Následně se nečekaně vydal do blízkého lesa, kde jí svázal ruce, přelepil ústa a znásilnil. Poté své oběti způsobil řezné poranění a vyhrožoval jí smrtí. Obviněný muž podle dostupných informací dívku následně zabalil do pytle a shodil ze srázu. Dívka předstírala svou smrt, čímž si dle vyjádření policie zachránila život.

K tomuto násilnému činu se vyjádřil i ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), který na svém twitteru opravdu napsal větu, kterou cituje předseda hnutí SPD Okamura:

Tomio Okamura tedy správně uvádí informace o případu znásilnění v Plzni. Ministr vnitra Rakušan na svůj twitter v reakci na tento čin opravdu napsal, že doufá, že oběť bude nakonec v pořádku. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Pro začátek uveďme, že pojem „kolektivní vina“ je koncept, který pracuje s myšlenkou, že členové jedné skupiny mohou být zodpovědní za porušování norem či zákonů, kterých se dopustili jiní členové stejné skupiny.

Poslanec Tomio Okamura (SPD) hovoří o kolektivní vině v kontextu mj. nedávného případu znásilnění a pokusu o vraždu v Plzni, ze kterého policie obvinila osmnáctiletého muže. Následně se vyskytly neoficiální informace, že se jednalo o mladíka ukrajinské národnosti, což řekl i primátor Plzně Roman Zarzycký (ANO). Samotná policie ovšem národnost podezřelého nezveřejnila a později pouze potvrdila, že se jedná o cizince.

V druhém případě pak policie obvinila 16letého mladíka ze znásilnění. Ani v tomto případě policie národnost pachatele nezveřejnila. Na sociálních sítích se ovšem opět šířila informace, že se jednalo o Ukrajince. Zmiňme, že ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) na tiskové konferenci k předcházení násilným trestným činům a předsudečnému násilí v návaznosti na oba trestné činy odsoudil aplikování kolektivní viny. Předseda hnutí SPD Okamura výrokem reaguje na Rakušanova slova z debaty, že byl jedním z lidí, kteří „okamžitě začali uplatňovat kolektivní vinu“, což Okamura odmítá.

Slovní spojení „kolektivní vina“ se nám ve veřejných projevech Tomia Okamury týkajících se trestných činů Ukrajinců v Česku najít nepodařilo. Jediným příspěvkem na sociálních sítích, kde Tomio Okamura užívá toto slovní spojení, je facebookový příspěvek z 15. srpna tohoto roku, kdy sdílel video CNN Prima News, ve kterém komentátor MF Dnes Petr Kolář mluví o aktuálně medializovaných případech ukrajinských trestných činů v Česku. Předseda SPD se nicméně o samotné kolektivní vině nijak nevyjádřil, k videu pouze dodal: „Uplatňování kolektivní viny a napětí ve společnosti.“ Z tohoto příspěvku tedy nelze soudit, jaký vztah má Okamura k uplatňování kolektivní viny vůči Ukrajincům. Dodejme, že stejné video sdílel Okamura i na Twitteru (nově X), kde k němu přidal totožný popisek.

K výše zmíněným incidentům z Plzně a Prahy Okamura na svůj facebookový profil napsal: „Kvůli nezvládnuté proimigrační politice Fialovy vlády přibývá násilných útoků ukrajinských migrantů na české občany. Hnutí SPD odmítá plošné prodloužení pobytu ukrajinských imigrantů u nás.“ Předseda SPD tímto vyjádřením pouze kritizuje vládu za přístup k ukrajinským uprchlíkům a vymezuje se proti tomu, aby byl všem Ukrajincům žijících na českém území plošně prodloužen pobyt.

Zmiňme, že již dříve se Tomio Okamura vyjádřil negativně o přijímání ukrajinských uprchlíků na území České republiky, a to v souvislosti s potyčkou českých občanů, údajně Romů, a jednoho cizince, údajně ukrajinské národnosti, v Brně v červnu letošního roku. Tento incident skončil smrtí jednoho z českých občanů. Na svůj Facebook konkrétně napsal: „Ukrajinec vraždil v Brně. To máme za tu naši solidaritu pane premiére Fialo (ODS) a ministře vnitra Rakušane (STAN)? Život mladému člověku nikdo nevrátí! Pozve si prezident Petr Pavel také na Hrad rodiče zavražděného chlapce? Ukrajinec měl být především na Ukrajině a bránit svou zemi a ne v Brně v tramvaji.“ I tento příspěvek tak kritizuje Fialovu vládu kvůli solidárnímu přístupu k ukrajinským migrantům.

Poslanec Okamura tedy o kolektivní vině v souvislosti trestných činů Ukrajinců v Česku přímo nepsal. Na svých sociálních sítích pouze kritizoval vládu za přístup k ukrajinským uprchlíkům a odmítal, aby se plošně prodloužil jejich pobyt v Česku. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.