Přehled ověřených výroků

Předseda vlády Petr Fiala reaguje na otázku, zda má v plánu navštěvovat regiony podobně, jako to v současné době dělá například ministr vnitra Vít Rakušan s jeho diskuzemi „Bez cenzury“ či v minulosti Andrej Babiš. Premiér uvádí, že do menších měst a obcí jezdí pravidelně a jako příklad uvádí návštěvu školy a zemědělského podniku během odborářské stávky v Praze.

Stávka odborů se uskutečnila 27. listopadu 2023 a bylo o ní také referováno jako o stávce škol a učitelů. Celkem se do stávky zapojilo 74 % mateřských, základních a středních škol, přičemž některé z nich zůstaly zcela zavřené. Kromě školských odborů vyhlásily stávku například i úřednické, dřevařské a zdravotnické odbory, a provoz tak přerušily i některé firmy. Cílem stávky bylo zejména prosazení vyššího rozpočtu pro školství, některé odbory přitom protestovaly proti vládnímu konsolidačnímu balíčku. Na druhou stranu např. Učitelská platforma se od protestu odborů naopak distancovala.

V den stávky navštívil Petr Fiala Agro školu v Pozďatíně na Třebíčsku, do které přijel společně s ministrem zemědělství Markem Výborným (KDU-ČSL). Ve škole se setkali (video) také s učiteli a žáky, se kterými debatovali. Následně zavítali na setkání se zemědělci v družstvu Pooslaví v Nové Vsi. Lukáš Jurečka, bratr ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky, je přitom ředitelem tohoto družstva. Dříve byl aktivně zapojen do řízení družstva jako člen představenstva a později i jako jeho místopředseda, přičemž v těchto funkcích působil od 2. února 2010 do 28. června 2021.

V době vlády Bohuslava Sobotky, kdy byl Marian Jurečka ministrem zemědělství, působil Lukáš Jurečka jako jeho poradce. V minulosti byla také například propírána půlmilionová dotace pro družstvo na projekt demonstračních farem, který byl novým dotačním projektem zavedeným právě za Mariana Jurečky. Petr Fiala v námi ověřovaném rozhovoru (podobně jako již dříve), uvedl, že o tom, že v družstvu pracuje bratr ministra Jurečky, nevěděl a dozvěděl se to až na místě (video, čas 21:24).

Je třeba dodat, že premiér Fiala byl za návštěvu Vysočiny v době odborářské stávky kritizován. Podle Jakuba Tomka z oddělení komunikace předsedy vlády šlo o běžnou pracovní návštěvu, jež se stávkou ve školství nijak nesouvisela. Agro škola se do protestů nezapojila, a konala se tam tak běžná výuka.

Shrnutí

V den odborářské stávky, která se konala 27. listopadu 2023, Petr Fiala opravdu nejdříve zavítal do Agro školy v Pozďatíně na Třebíčsku, kde diskutoval s žáky a učiteli. Následně se přesunul do družstva Pooslaví v Nové Vsi. Bratr ministra Jurečky Lukáš Jurečka zastává místo ředitele družstva a v minulosti působil jako člen představenstva a později jako místopředseda představenstva. Výrok předsedy vlády tak hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala naráží na proslov Andreje Babiše v Poslanecké sněmovně, kde mluvil mimo jiné o majetku současného premiéra. Vyzýval ho k tomu, aby zveřejnil své daňové přiznání a všechny své příjmy. Zmínil také, že předseda vlády má údajně v obci Trpín nemovitost. Podle Babiše by tak Fiala měl vyjasnit, co je jeho majetkem, a podnítil ho k tomu, aby vyvrátil „různé drby“: „Vy jste postavil kampus Masarykovy univerzity, tam byly nějaké stavební firmy, potom se údajně motaly kolem vás ty stavební firmy,“ uvedl předseda hnutí ANO.

Podle Babišova vyjádření se tedy zjevně mělo jednat o to, že si Petr Fiala na opravu vlastní nemovitosti v Trpíně domluvil stavební firmy, které pracovaly na vybudování kampusu Masarykovy univerzity, když zde byl Fiala rektorem.

Premiér Fiala se proti tomuto tvrzení ohradil příspěvkem na sociální síti X (dříve Twitter), kde zmínil, že nemovitost v Trpíně je jeho chalupa, kterou vlastní od roku 2008. Chalupa také podle jeho slov prošla v roce 2010 opravou, přičemž práce prováděla firma Montáže S.K. Předseda vlády také píše, že v návaznosti na tuto opravu se na něj přibližně v roce 2012 obrátila policie. Vyšetřovala udání týkající se právě toho, že opravy údajně zdarma provedly firmy, které stavěly kampus Masarykovy univerzity. Fiala uvedl, že po předložení smlouvy se stavební firmou, faktur a výpisu z účtu bylo jasné, že za opravu své chaty zaplatil.

Média o opravě Fialovy chalupy skutečně před zmíněným vystoupením Andreje Babiše nepsala. V mediální databázi Newton ani pomocí internetových vyhledávačů se nám nepodařilo dohledat jedinou zmínku, která by tuto situaci popisovala. Jediné články, které o kauze hovoří, vznikly až v návaznosti na Babišovův projev. Jedná se například o článek na webu Forum24.cz, názorový článek na Aktuálně.cz a článek na webu ParlamentníListy.cz.

Předseda hnutí ANO tedy v Poslanecké sněmovně opravdu mluvil o situaci týkající se premiéra Fialy, o které před jeho proslovem média nevydala žádný článek. Výrok Petra Fialy tak hodnotíme jako pravdivý.

Premiér Petr Fiala říká, že Občanská demokratická strana (ODS) půjde do nadcházejících krajských voleb v některých krajích individuálně, zatímco v jiných spojí síly se svými partnery. V kontextu výroku tvrdí, že se nebojí toho, že by byla ODS upozaďována ve prospěch koalice Spolu, a uvádí, že díky spolupráci vyhrála ODS minulé volby do Poslanecké sněmovny. I přes fungující partnerství mezi jednotlivými stranami strana dle něj zvolí odlišné strategie v různých regionech, aby zvýšila šance na úspěšný výsledek. Obdobná slova pronesl také na konci ledna.

Krajské volby

Volby do zastupitelstev krajů se konají jednou za čtyři roky. Počet volených kandidátů se odvíjí od počtu obyvatel kraje, může činit 45, 55, nebo 65 zastupitelů. Volby neprobíhají v Praze, jelikož hlasování o zastupitelstvu hlavního města probíhá v rámci komunálních voleb.

V následujících odstavcích se podíváme na to, v jakém složení se ODS plánuje účastnit krajských voleb, které proběhnou na podzim roku 2024. Dodáváme, že ke dni vysílání námi ověřované debaty ještě nebylo stanoveno konkrétní datum. Termín musí vyhlásit prezident, a to nejpozději 90 dnů před jejich konáním (.pdf).

Středočeský kraj

V největším českém kraji jde ODS do voleb v rámci koalice Spolu. Kandidátku za koalici povede místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Ten je zároveň předsedou regionálního sdružení ODS pro Středočeský kraj. Ostatní kandidáti zatím nejsou známi.

Jihočeský kraj

V jižních Čechách půjde ODS do voleb skutečně sama. Kandidátku povede současný jihočeský hejtman Martin Kuba. Kampaň strany bude dle dřívějšího vyjádření postavená především právě na Kubovi, který se snaží svoji pozici obhájit.

Plzeňský kraj

V Plzeňském kraji spojí ODS síly s TOP 09. Jako kandidáta na hejtmana představily strany současného zastupitele kraje a bývalého místostarostu Rokycan Jana Šaška z ODS.

Karlovarský kraj

V Karlovarském kraji, podobně jako v jižních Čechách, jde ODS do krajských voleb samostatně. Kandidátku povede Jiří Vaněček, zastupitel Karlových Varů a předseda tamního regionálního sdružení strany.

Ústecký kraj

V Ústeckém kraji kandiduje ODS spolu s KDU-ČSL, tyto dvě strany ale ještě žádného kandidáta nepředstavily.

Liberecký kraj

Do voleb v Libereckém kraji půjde společně celá koalice Spolu. Její regionální sněm podpořil jako lídra kandidátky Edvarda Kožušníka (ODS).

Královéhradecký kraj

V Královéhradeckém kraji nepůjde ODS do voleb v rámci koalice Spolu. Podle předběžných zpráv vytvoří koalici s KDU-ČSL a s regionálním politickým hnutím Východočeši (VČ), které je aktivní v Pardubickém a Královéhradeckém kraji.

Pardubický kraj

V Pardubickém kraji není zatím jasné, zda půjde ODS samostatně, či v koalici. Lídrem kandidátky bude Ladislav Valtr, nynější krajský radní pro regionální rozvoj, evropské fondy a inovace, který byl dle posledních informací spolu s předsedou regionálního sdružení Karlem Haasem pověřen vyjednáním koaliční smlouvy s TOP 09 

Kraj Vysočina

Na Vysočině spojí ODS síly s TOP 09 a s regionální stranou Starostové pro občany. Kandidátku povede nynější hejtman Vítězslav Schrek z ODS. Koalice již představila předběžný seznam kandidátů.

Jihomoravský kraj

V Jihomoravském kraji jde koalice Spolu do voleb společně. Pozici hejtmana bude obhajovat Jan Grolich z KDU-ČSL.

Zlínský kraj

Podle předběžných informací půjde ODS do krajských voleb ve Zlínském kraji sama. Kandidátní listinu povede Tomáš Goláň, současný zlínský senátor.

Olomoucký kraj

V Olomouckém kraji ODS ještě neoznámila podobu své kandidátní listiny. Její partneři z koalice Spolu, KDU-ČSL a TOP 09, ovšem půjdou v tomto regionu do voleb společně se Stranou zelených a hnutím ProOlomouc v koalici s názvem Spojenci – Koalice pro Olomoucký kraj.

Moravskoslezský kraj

Společně s KDU-ČSL a TOP 09 sestaví ODS kandidátní listinu v Moravskoslezském kraji. Povede ji Radek Kaňa, současný náměstek ministra vnitra a předseda Komise pro strategický rozvoj Moravskoslezského kraje.

Závěr

Z přehledu krajů a složení kandidátních listin je zřejmé, že ODS půjde do voleb v různých krajích v odlišném formátu. Samostatně bude kandidovat zřejmě ve třech krajích: Jihočeském, Karlovarském a Zlínském. Koalice Spolu vznikne podle informací ke 14. únoru 2024 ve čtyřech krajích: Středočeském, Libereckém, Jihomoravském a Moravskoslezském. V ostatních krajích vytvoří ODS jiné koalice. Výrok Petra Fialy proto hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala v kontextu výroku kritizuje bývalou vládu Andreje Babiše za to, že podle jeho názoru nebyla schopna řešit řadu problémů. Dle něj během vlád, kterých byl Babiš součástí, rekordně rostlo zadlužení ČR. Uveďme, že Babiš byl premiérem od prosince 2017 do konce roku 2021. V předchozím Sobotkově kabinetu byl od roku 2014 ministrem financí.

Současný předseda vlády Fiala zjevně mluví o dluhu sektoru vládních institucí (.pdf), který je také známý jako vládní či veřejný dluh. Skládá se ze státního dluhu a například i z dluhů územních samospráv, tedy obcí a krajů. Informace o výši vládního dluhu v poměru k HDP poskytuje například server tradingeconomics.com, který vychází z dat národních statistických či jiných úřadů, případně Eurostatu. Jak ukazuje následující graf, na začátku působení Babišova kabinetu měl vládní dluh klesající tendenci, ve které pokračoval až do roku 2019. Od tohoto roku ale dluh stoupal a na konci působení minulé vlády dosáhnul 42 % HDP.

V grafu je také vidět, že ještě vyšší dluh vůči HDP vláda měla v letech 2012 a 2013, kdy byl u moci Petr Nečas (a ve druhé polovině roku 2013 úřednický kabinet Jiřího Rusnoka). Premiér Fiala ale mluví o tempu zadlužování, nikoliv o absolutní hodnotě vládního dluhu. Nejvyšší meziroční nárůst nastal právě během působení Babišovy vlády, když dluh v roce 2020 vzrostl o 7,7 procentního bodu (p. b.).

Je třeba doplnit, že na rychlé tempo zadlužování za rok 2020 upozorňoval i Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). O rok později uvedl, že Česko bylo v roce 2021 nejrychleji se zadlužující zemí Evropské unie. Podle dat Eurostatu se jí ČR konkrétně stala ve čtvrtém čtvrtletí 2021 (.pdf, .pdf, vše str. 2). Pro úplnost je vhodné dodat, že na této pozici se Česko drželo i během Fialovy vlády, například ve třetím a čtvrtém čtvrtletí roku 2022 (.pdf, .pdf, vše str. 3), celkový meziroční nárůst dluhu v poměru k HDP ale roce 2022 nebyl tak vysoký jako právě v roce 2020 či 2021.

Závěr

Během vlády Andreje Babiše se tedy opravdu rekordně zvyšoval vládní dluh vůči HDP. Historicky nejvyšší nárůst nastal v roce 2020, kdy meziročně vzrostl o 7,7 procentního bodu. Výrok Petra Fialy tak hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala reaguje na otázku, jaký význam má poslední rozhodnutí soudu v případě kauzy Čapí hnízdo. V odpovědi nejdříve zmiňuje, že podle něj jde čistě o soudní záležitost a že se už v minulosti zdráhal záležitost komentovat. To poté ilustruje právě na tom, že vždy říkal, že je Andreje Babiše třeba porazit politicky prostřednictvím voleb. Podíváme se tedy na to, jestli premiér Fiala skutečně zdůrazňoval politická řešení a jak se v souvislosti s Čapím hnízdem vyjadřoval.

Kauza Čapí hnízdo

Stíhání Andreje Babiše policie spustila v roce 2017 na základě obvinění z dotačního podvodu ve věci výstavby farmy Čapí hnízdo. V září 2019 ale státní zástupce Šaroch, který případu dozoroval, rozhodl o zastavení Babišova trestního stíhání. Někdejší nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman však ještě ve stejném roce toto rozhodnutí zrušil a vyšetřování případu opět pokračovalo.

První verdikt přišel v lednu 2023, kdy pražský městský soud Babiše zprostil obžaloby. Nepravomocné rozhodnutí městského soudu ale o několik měsíců později zrušil Vrchní soud v Praze a případ se tak znovu vrátil do rukou městského soudu. Ten k druhému rozsudku dospěl 14. února 2024, tedy v den, kdy se vysílal námi ověřovaný rozhovor s premiérem Fialou. Pražský městský soud se i napodruhé vyslovil pro zproštění obžaloby.

Petr Fiala se ke kauze vyjadřoval jak v souvislosti se zastavením trestního stíhání, tak i v reakci na verdikty soudu. V září roku 2019 například zmínil, že „odmítání Andreje Babiše nikdy nestavěli (ODS, pozn. Demagog.cz) na Čapím hnízdě“ a předsedu hnutí ANO tehdy zkritizoval za jeho „neodpovědnou politiku“. Na následné zastavení trestního stíhání reagoval slovy:

K prvnímu rozhodnutí soudu z ledna 2023, kterým byl Andrej Babiš zproštěn obžaloby, napsal: „Rozsudek nezávislého soudu je třeba respektovat. Na mnoho let probíhající případ, který veřejnost sledovala, si každý vytvořil nějaký názor.“ K tomu doplnil:

Druhé rozhodnutí soudu ze 14. února 2024, kdy byl Babiš znovu zproštěn obžaloby, premiér Fiala komentoval obdobně. Pro ČTK uvedl, že je podle něj nutné předsedu hnutí ANO porazit ve volbách.

Další vyjádření Petra Fialy

Předseda vlády se podobně vyjadřoval i v rozhovoru pro server Echo24 v červenci 2019, kdy tvrdil, že jeho strana není „Antibabiš“. „Mohu ujistit, že Babiše neporazí žádná národní fronta ani antibabišovská koalice, Babiše porazí program změny a o to já se snažím,“ řekl tehdy premiér Fiala s tím, že pracovat chce zejména na reformách.

Kritičtější byl Petr Fiala v situaci, kdy v roce 2018 požadoval rezignaci Andreje Babiše z postu premiéra kvůli cestě na Krym Andreje Babiše mladšího. V roce 2019, kdy Evropská komise dokončila audit ohledně Babišova střetu zájmů, Fiala zmiňoval, že by koncern Agrofert měl vrátit neoprávněně získané dotace. Zároveň vyzýval hnutí ANO, aby Babiše na postu premiéra vyměnilo za někoho jiného. „Premiér, který je trestně stíhaný, jehož firmy neoprávněně čerpají finanční prostředky, je člověk, který nemůže vykonávat svoji funkci ve prospěch občanů České republiky,“ řekl tehdy Fiala poslancům ve Sněmovně.

Závěr

Premiér Petr Fiala v reakci na klíčová rozhodnutí v kauze Čapí hnízdo opakoval, že respektuje rozhodnutí soudu, a že je Andreje Babiše třeba porazit politickou cestou. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý. 

Premiér Petr Fiala v kontextu výroku mluví o zařazení látky HHC na seznam návykových látek, což bude znamenat zákaz jejího používání. Uveďme, že HHC (hexahydrokanabinol) je polosyntentická droga, která se vyrábí chemickou úpravou hlavní psychoaktivní látky v konopí (THC) nebo kanabidiolu (CBD), jenž je v konopí druhou nejvíce zastoupenou látkou. Na evropském trhu byla droga poprvé identifikována v květnu 2022 (.pdf, str. 10).

V prosinci téhož roku uspořádalo Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) konferenci, která se zaměřila na výměnu informací o HHC a jeho výskytu na evropském trhu. Jedním ze závěrů setkání bylo, že HHC má podobné účinky jako psychoaktivní THC. V té době bylo HHC identifikováno v nejméně 13 členských státech Evropské unie (EU).

Po konferenci EMCDDA nastaly legislativní úpravy prodeje HHC v mnoha evropských zemích. První plošný zákaz v EU zavedlo Estonsko v únoru 2023, v červnu ho pak následovala Francie. Nedlouho poté HHC zakázalo i Rakousko, Belgie a Dánsko. K tomuto kroku přistoupilo také Maďarsko, Itálie, Slovinsko (.pdf), Švédsko, Finsko, Litva, Polsko (.pdf, str. 2), nebo Řecko.

Zakázat HHC se kromě České republiky chystá také Bulharsko nebo Slovensko. Dodejme, že v Česku bude HHC zakázáno od 1. března 2024. V některých členských státech ale HHC zůstává legální. Podle dostupných informací se jeho omezení nechystá v Holandsku, Španělsku nebo Irsku.

Petr Fiala tedy správně uvádí, že HHC není ilegální ve všech zemích EU. V několika státech je naopak zakázané a některé další státy zákaz této polosyntentické drogy chystají. Jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala mluví o nedávném rozhodnutí vlády zařadit látku HHC na seznam návykových látek, což bude znamenat zákaz jejího používání, a to od 1. března letošního roku. Premiér odpovídá na dotaz moderátorky, zda tento zákaz neměl vstoupit v účinnost okamžitě po jeho schválení (.pdf). Tvrdí, že se tak stane v nejdřívějším možném termínu, jelikož ho bude muset ještě notifikovat Evropská komise (EK).

Nejprve uveďme, že se v právních předpisech rozlišuje platnost a účinnost. Platnost znamená, že se daný předpis stává součástí právního řádu. Vstupem v účinnost, o které Fiala mluví, je pak předpis závazný a normy, jež jsou jeho součástí, jsou právně vynutitelné.

Členské státy Evropské unie mají povinnost Evropské komisi oznamovat změny vnitrostátních technických předpisů a důvody, proč k nim přistoupily (.pdf, str. 6). Toto pravidlo se přitom vztahuje právě i na změny v českém nařízení o seznamu návykových látek (.docx, str. 6, 9), jehož úpravy tak Česká republika Komisi nahlašovala už v minulosti. EK pak tato nová opatření oznámí ostatním zemím, přičemž jak samotná EK, tak i ostatní členské státy mohou k návrhu podat připomínky (.pdf, str. 6).

Podle směrnice, ze které tato povinnost vyplývá, členský stát musí za standardních okolností odložit „přijetí návrhu technického předpisu o tři měsíce“ ode dne, kdy Komise jeho oznámení obdržela (.pdf, str. 7). To zajišťuje, že mají ostatní státy a EK dostatečný čas na podávání připomínek (.pdf, str. 14–15).

Ze zmíněného tříměsíčního pravidla ale existuje výjimka v případě, že stát navrhuje předpis z naléhavých důvodů ve spojitosti s ochranou veřejného zdraví (.pdf, str. 8). Unijní stát ovšem musí Evropské komisi naléhavost přijetí předpisu řádně odůvodnit. EK se potom podle směrnice k dané věci „vyjádří co nejdříve“ a kromě jiného posuzuje, jestli je použití tohoto výjimečného postupu oprávněné.

Právě ochranou veřejného zdraví odůvodňuje Fialův kabinet zařazení HHC na seznam zakázaných látek (.docx, str. 7). Podle dokumentů, které vláda zveřejnila, byl návrh předpisu nahrán do unijního Informačního systému technických předpisů (TRIS) 7. února 2024 (.docx, str. 6). Ministr zemědělství Marek Výborný k tomu později řekl, že dle jeho odhadu by notifikace ze strany EK měla trvat 10 až 20 dní. Podle plánu vlády tak zákaz HHC bude účinný nejpozději od 1. března. Dodejme, že Ministerstvo zdravotnictví po odvysílání námi ověřovaného rozhovoru obdrželo souhlas ze strany EK a nabytí účinnosti zákazu je dle něj očekáváno právě na začátku března.

Účinnost zákazu prodeje HHC tedy závisí na notifikaci ze strany Evropské komise, které Česká republika změnu v seznamu návykových látek musí oznámit. Výrok Petra Fialy tak hodnotíme jako pravdivý.

Markéta Adamová Pekarová na sociální síti „X“ komentovala rozhodnutí slovenského Ústavního soudu, který zamítl Babišovu ústavní stížnost, že je neoprávněně veden v archivních svazcích někdejší československé tajné policie StB jako agent.

Podle slovenského Ústavu paměti národa (ÚPN) se Andrej Babiš stal důvěrníkem StB v roce 1980 a o dva roky později zahájil spolupráci na úrovni agenta. Tu měl ukončit v roce 1985, kdy byl jako obchodní delegát vyslán podnikem Petrimex do Maroka. Ze statistické karty StB nalezené v archivech ÚPN vyplývá, že byl Babiš na základě dobrovolnosti zaregistrován pod krycím jménem Bureš a evidenčním číslem 25085. Babiš se nicméně již 12 let snaží u slovenských soudů prokázat, že je Ústavem paměti národa ve svazcích StB evidován neoprávněně. Poslední z řady soudních rozhodnutí padlo (.pdf) 1. února 2024, kdy o Babišově případu rozhodoval slovenský Ústavní soud.

Soudní spor

Andrej Babiš podal žalobu na slovenský Ústav paměti národa (ÚPN) poprvé v lednu 2012. Bratislavský okresní soud následně rozhodl, že Andrej Babiš je v evidenci veden neoprávněně (.pdf, str. 1). V rámci soudního řízení vypovídal také bývalý nadporučík StB Július Šuman, který Babiše pro vyšší spolupráci s tajnou politickou policií v roce 1982 dle archivních dokumentů získal. Ve své výpovědi tyto informace popřel. Před soudem vystoupil také bývalý důstojník StB Andrej Kuľha, který prohlásil, že svazek ukazuje jen nevědomou spolupráci Babiše s tajnou policií.

ÚPN se proti rozsudku okresního soudu opakovaně odvolával. Krajský a později také Nejvyšší soud však rozhodnutí okresního soudu potvrdily, a odvolání tak byla neúspěšná. ÚPN se tedy obrátil až na slovenský Ústavní soud, který v říjnu 2017 rozhodl, že soudy nižší instance pochybily. Podle rozhodnutí Ústavního soudu neměly připustit výpovědi bývalých příslušníků StB, kteří nebyli zbaveni mlčenlivosti.

Případ se tedy vrátil na začátek a Bratislavský krajský soud v roce 2018 pravomocně rozhodl, že Andrej Babiš ve svazcích StB figuruje oprávněně. Babiš proti rozsudku následně podal dovolání k Nejvyššímu soudu, který ho však odmítl. V listopadu 2019 ale slovenský Ústavní soud zveřejnil rozhodnutí (.pdf), podle nějž bylo porušeno Babišovo právo na spravedlivý proces (.pdf), zrušil předchozí rozhodnutí krajského a nejvyššího soudu a nařídil spor znovu otevřít.

Bratislavský krajský soud nicméně Babišovu žalobu v červnu 2022 znovu zamítl a své rozhodnutí odůvodnil tím, že žalovanou stranou neměl být ÚPN, ale slovenské ministerstvo vnitra. Proti tomuto rozhodnutí Andrej Babiš znovu podal dovolání k Nejvyššímu soudu v říjnu 2022. Ten v září 2023 znovu potvrdil, že Babiš žaloval nesprávnou instituci a rozhodl, že ve věci evidence ve svazcích StB musí Babiš jako příslušný orgán žalovat Ministerstvo vnitra Slovenské republiky.

Andrej Babiš pak neuspěl ani s ústavní stížností proti rozhodnutím Bratislavského krajského a Nejvyššího soudu. Ústavní soud ji 1. února 2024 odmítl (.pdf, str. 1), předchozí rozhodnutí krajského a nejvyššího soudu ponechal v platnosti, nicméně jádrem Babišova sporu se nezabýval. Podle Babiše soud pouze potvrdil, že ve sporu musí žalovat ministerstvo vnitra, což Babiš údajně již v roce 2023 udělal.

Presumpce oprávněné evidence

V únoru 2024 i po rozhodnutí slovenského Ústavního soudu tedy stále platí, že oprávněnost Babišovy evidence jako spolupracovníka StB doposud nebyla definitivně potvrzena ani vyvrácena. Bratislavský krajský soud sice v roce 2018 pravomocně rozhodl, že Andrej Babiš ve svazcích StB figuruje oprávněně, ale tento verdikt byl později zrušen Ústavním soudem. 

Od roku 2019, kdy Ústavní soud nařídil spor znovu otevřít, rozhodovaly soudy de facto jen o tom, zda Andrej Babiš žaluje správnou instituci. Vzhledem k tomu, že ani po 12 letech od začátku Babišovy kauzy neexistuje žádný platný rozsudek soudu, který by určil, že je Babiš jako spolupracovník StB evidován neoprávněně, je nutné vycházet z dostupných dokumentů ÚPN, podle nichž Andrej Babiš s StB spolupracoval.

Závěr

Markéta Pekarová Adamová tedy ve svém příspěvku správně uvádí, že Andrej Babiš – alespoň podle všech dostupných informací – s StB spolupracoval. Archivní dokumenty potvrzují, že „agent Bureš“ s evidenčním číslem 25085 byl ke spolupráci získán v listopadu 1982. 

Předsedkyně Poslanecké sněmovny se také odvolává na starší rozhodnutí slovenského soudu „o tom, že byl Andrej Babiš konfidentem StB“. Zjevně se tak odkazuje na rozsudek bratislavského krajského soudu, který v minulosti skutečně takto rozhodl. Zde je však třeba zmínit, že tento rozsudek byl následně Ústavním soudem v roce 2019 zrušen. Markéta Pekarová Adamová se tedy ve svém tweetu odvolává na dnes již neplatný dokument.

Část příspěvku Markéty Pekarové Adamové o tom, že slovenský Ústavní soud „dnes“ potvrdil zmiňovaný starší rozsudek krajského soudu, není pravdivá. Ústavní soud na začátku února 2024 rozhodoval (.pdf, str. 1) o ústavní stížnosti, která směřovala proti rozhodnutím z let 2022 a 2023. Ty se týkaly sporu o to, jaká instituce by měla být Babišem ve věci jeho evidence žalována. Ústavní soud tedy žádné rozhodnutí „o tom, že byl Andrej Babiš konfidentem StB“, nepotvrdil. Z těchto důvodů hodnotíme příspěvek Markéty Pekarové Adamové jako nepravdivý.

Ministr školství Mikuláš Bek v rozhovoru odpovídal na otázku, která se týkala přípravy takzvané profesní maturity. Uveďme, že ta by na rozdíl od klasické maturity obsahovala pouze školní část zkoušky, nikoli ale už tu státní, která zahrnuje jednotné didaktické testy. Podle dřívějších návrhů think-tanku Univerzity Karlovy by sice s profesní maturitou nebylo možné dále pokračovat na vysokou školu, postačovala by ale pro výkon povolání. V důsledku by tak mohla studentům usnadnit, aby úspěšně dokončili středoškolské vzdělání. 

Podle Beka je ale před zavedením profesních maturit nejdříve nutné vyřešit problém s příliš vysokým počtem oborů středních škol. Těch je dle něj v Česku přes 280, zatímco v řadě vyspělých zemí jich je jen několik desítek.

Rámcové vzdělávací programy

Samotnému středoškolskému vzdělávání se věnuje školský zákon a také nařízení vlády o soustavě oborů vzdělání. Všechny platné rámcové vzdělávací programy, tedy obory, jsou dostupné na metodickém portálu MŠMT. Podle něj se studenti mohou vzdělávat v 273 oborech středního odborného vzdělávání a dalších 7 oborech gymnázií, dohromady jich je tedy 280. Ze zákona a nařízení dále vyplývá, že studenti v současnosti můžou dosáhnout tří stupňů středoškolského vzdělání a že zmíněné obory se dělí do 31 skupin.

Srovnání s vyspělými zeměmi

Mikuláš Bek následně srovnával počet oborů v ČR se situací v dalších vyspělých zemích. Úroveň vyspělosti zemí se nejčastěji měří pomocí Indexu lidského rozvoje (HDI), který sleduje Organizace spojených národů (OSN). V našem srovnání se zaměříme především na země, které se podle aktuálních dat (.xlsx) za rok 2021 řadí do kategorie států s velmi vysokým HDI.

Švýcarsko, které je v žebříčku HDI na prvním místě, je co do počtu středoškolských oborů na podobné úrovni jako Česko. Švýcarské střední školství totiž v rámci tzv. základního odborného výcviku nabízí 250 učňovských oborů, které kombinují teoretickou výuku ve školách a praktickou část přímo u zaměstnavatelů. Kromě toho mají děti ve Švýcarsku možnost vzdělávat se také na gymnáziích nebo na středních odborných školách, které nabízí 6 oborů. Doplňme, že v každém kantonu může být nabídka oborů odlišná.

Velkou nabídku studijních programů mají také školní děti v Dánsku. Střední odborné vzdělávání nabízí výběr z více než 100 programů. Obecné střední vzdělání lze získat ve 4 studijních programech, ve kterých si studenti mohou dále zvolit jeden ze 49 různých specializovaných podprogramů.

Španělští studenti si mohou vybrat ze dvou typů středního odborného vzdělávání. Střední základní odborné vzdělání nabízí 34 programů, druhý, vyšší typ středního odborného vzdělání pak 63 programů. Španělští studenti se také mohou rozhodnout pro obecněji zaměřenou střední školu zakončenou maturitní zkouškou, kterou lze získat ve čtyřech specializacích. 

Na Islandu existují dva typy středoškolského vzdělávání. Jedná se buď o všeobecný program, který hlavně připravuje na studium na vysoké škole, nebo o formu odborného vzdělávání. Ta nabízí přes 80 programů, které připravují přímo na zaměstnání.

V Itálii se studenti mohou vzdělávat na všeobecných středních školách, které nabízí celkem 15 zaměření, a také na odborných školách, v jejichž případě je studijních oborů dohromady 11. Poslední možností jsou odborné programy, které zajišťují přímo italské regiony a ve kterých lze získat až 55 profesních kvalifikací.

Do dvou desítek oborů středoškolským studentům nabízí například Norsko a Švédsko. V Norsku existuje celkem 15 středoškolských programů – pět všeobecných a deset odborných. Švédsko v reakci na finanční krizi svůj systém omezilo v roce 2011 (.pdf, str. 33–34). Studentům nyní nabízí 12 odborných programů (.pdf, str. 35–36), po kterých mohou nastoupit přímo do práce, a 6 programů, které připravují na studium na vysoké škole. 

Závěr

Ministr školství Mikuláš Bek správně uvádí, že je v Česku přibližně 280 oborů středoškolského vzdělávání. Srovnání s některými vyspělými evropskými státy ukazuje, že počet oborů na středoškolské úrovni je například ve Švýcarsku podobně vysoký jako v ČR, v řadě zemí je ale výrazně nižší. Pod hranicí 100 oborů se pohybuje na Islandu nebo v Itálii, Norsko a Švédsko nabízí oborů méně než 20. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Ministr školství Mikuláš Bek poukazuje na dlouhodobý záměr v oblasti vzdělávání, který schválil Fialův kabinet. Dle Beka tento materiál mluví o rovnosti mezi všeobecnými a odbornými obory, což se odlišuje od praxe dvou předchozích vlád. Minulé kabinety totiž podle ministra školství zachovávaly nerovný poměr, kdy bylo střední školství ze 70 % tvořeno odborným vzděláváním a jen ze 30 % všeobecnými obory na gymnáziích a lyceích (.pdf, str. 62). Podíváme se tedy na to, jak vypadaly minulé koncepce resortu školství a jak je ministerstvo změnilo během vládnutí Fialova kabinetu.

Nový koncept

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) vydává strategické a koncepční dokumenty, od kterých se odvíjí struktura českého školského systému. Bek ve svém výroku zjevně naráží na nové směřování středního vzdělávacího systému, které vychází z dokumentu s názvem „Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky 2023–2027“ (.pdf). Ten vláda schválila 20. prosince loňského roku (.pdf). Sám ministr školství Bek o nové koncepci dříve řekl, že jednou z výrazných změn je „regulace podílu všeobecného a odborného středního vzdělávání.“

Z uvedeného dokumentu opravdu vyplývá, že jednou z priorit je nastavení vyváženějšího zastoupení všeobecných a odborných oborů (.pdf, str. 62): „Obsahem je inovovaná oborová soustava středního vzdělávání založená na (až paritně) vyváženém podílu všeobecně vzdělávacích oborů (…) a odborných oborů“. Dosavadní struktura podle nové koncepce mj. nedostatečně zohledňovala potřeby trhu práce (.pdf, str. 62).

Nejnovější data za rok 2021 ukazují, že Česko má zhruba 69,1 % žáků na středních odborných školách či učilištích a 30,9 % ve všeobecném vzdělávání, což byl jeden nejnižších podílů z členských států EU. Jak ukazuje následující graf, podíl žáků v odborném vzdělávání v posledních letech mírně klesal (.pdf, str. 27), stále se však držel v poměru přibližně „70 ku 30“.

Statistické údaje mapující léta 2006 a 2010 navíc dokládají, že je tento nevyvážený poměr v ČR dlouhodobý. Dodejme, že po větším rozšíření všeobecných oborů volali např. již v roce 2017 zástupci společnosti EDUin, která se zaměřuje na téma vzdělávání.

Kroky dřívějších vlád

V dlouhodobém záměru pro oblast školství, který vydalo MŠMT ministrů za vlády Bohuslava Sobotky, zmínka o poměru nabídky středního školství chybí (.pdf, str. 21–30). V jiném strategickém dokumentu se resort pouze zavázal snížit nerovnost v tom smyslu, aby se zvýšila dostupnost a kvalita předškolního vzdělávání.

O poměru se nezmiňovali ani tehdejší šéfové resortu. Ministr Marcel Chládek podporoval učební obory, zároveň ale přislíbil, že tato podpora nebude na úkor gymnázií. Jeho nástupkyně Kateřina Valachová mluvila pouze o tom, že by se měla posílit rozmanitost základního vzdělání na druhém stupni tak, aby nebylo třeba rozšiřovat kapacitu víceletých gymnázií.

Minulá vláda Andreje Babiše v roce 2020 vydala Strategii do roku 2030+ (.pdf), jejímž cílem bylo modernizovat vzdělávací systém v oblasti regionálního školství. MŠMT návrh vypracovalo pod vedením tehdejšího ministra školství Roberta Plagy, který ve spojitosti se středním školstvím mluvil zejména o plánu na omezení víceletých gymnázií. S tím souvisel i záměr zlepšit výuku na druhém stupni základních škol, a snižovat tak nerovnosti v přístupu ke kvalitnímu vzdělávání (.pdf, str. 19, 44).

Ve své Strategii do roku 2030+ minulá vláda neříkala, že by plánovala měnit poměr mezi počtem žáků všeobecných a odborných středoškolských oborů (.pdf). Tento cíl nebyl zmíněn ani v jejím Dlouhodobém záměru na roky 2019–2023 (.pdf). Je třeba dodat, že Babišův kabinet se ve svém programovém prohlášení zavázal k tomu, že bude zvyšovat kvalitu odborného školství. K poměru mezi všeobecnými a odbornými školami se ale tento text nevyjadřoval.

Závěr

Ministr školství Bek poukazuje na to, že současná vláda se snahou o vyrovnání podílu mezi odborným a všeobecným středním školstvím odlišuje od předchozích kabinetů. V loňském roce schválený dlouhodobý záměr pro oblast školství vedle řešení nerovnosti přístupu ke vzdělávání klade důraz právě na větší vyváženost mezi zmíněnými dvěma typy oborů. Konkrétní čísla nová strategie nezmiňuje, stojí v ní ale, že by tento podíl měl dosáhnout parity, tj. rovnosti.

Tento dokument se liší od strategií dvou předchozích vlád, které srovnání poměru mezi odborným a všeobecným vzděláním mezi své cíle neřadily. Tehdejší ministři mluvili převážně o potřebě omezit víceletá gymnázia, k přesnému podílu se ale nevyjadřovali. Poměr v minulých letech sice klesal, i tak ale dlouhodobě zůstal přibližně „70 ku 30“, jak uvádí Mikuláš Bek. Fialova vláda chce tento poměr vyvážit tak, aby se přiblížil rovnoměrnému rozložení. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.