Přehled ověřených výroků

Od ledna 2015 jsou upraveny podmínky valorizace starobních důchodů na zvyšování důchodů podle 100% nárůstu spotřebitelských cen a o jednu třetinu nárůstu reálné mzdy. Inflace je tak u starobních důchodů skutečně zahrnuta do valorizace.

KDU-ČSL byla proti návrhu zákona o zdanění finančních náhrad církvím, ČSSD o zdanění v programu uvažovala, avšak následně jej po dohodě s KDU-ČSL nepodpořila. ANO zdanění finančních náhrad dlouhodobě podporuje, výrok je tedy hodnocen jako pravdivý.

ČSSD ve svém volebním programu pro volby do Poslanecké sněmovny v roce 2013 uváděla, že zváží možnost zdanění finančních náhrad církvi (.pdf, str. 30).

„Budeme usilovat o výrazné snížení finančních plateb státu v rámci církevních restitucí tak, aby náhrada byla přiměřená a skutečně spravedlivá. Nepřipustíme vydávání majetku, který církve v únoru 1948 již nevlastnily. Zvážíme možnost daňových asignací, jež by v budoucnu mohly být využity i pro financování církví.“

Skupina poslanců z KSČM pak předložila na jaře 2016 návrh zákona o zdanění finančních náhrad, k němuž vláda nezaujala žádné stanovisko (Záznam z jednání vlády 11. 4. 2016 – .doc, str. 1). Ministři KDU-ČSL opravdu byli proti návrhu zákona, ČSSD se k návrhu rozhodla nevyjádřit na základě dohody s KDU-ČSL vzniklé při sestavování vlády. Ministři ANO byli naopak pro podpoření návrhu, což KDU-ČSL považovala za porušení koaliční dohody.

„Ministři za ANO by si měli uvědomit, na jakých principech byla dohodnuta tato koalice.Už tehdy jsme se dohodli, že do problematiky církevních restitucí vstupovat nebudeme. Ani Ústavní soud nezpochybnil otázku finančních nároků,“ řekl ministr Jurečka v článku pro iDNES.cz.

Projednávání návrhu zákona skončilo s koncem volebního období na podzim 2017. ANO ve svém volebním programu v roce 2013 o finančních náhradách nemluvilo, avšak Andrej Babiš jejich zdanění podporuje i v současné Sněmovně.

V žebříčku Global retirement index 2017, který každoročně vydává francouzská investiční banka Natixis, se Německo umístilo na 7.příčce. Tato studie bere v potaz nejenom výši důchodů, ale i celkovou kvalitu života penzistů v daných zemích. Německo si oproti roku 2016 pohoršilo v indexu Material Wellbeing, což může být způsobeno v poklesu příjmové rovnosti německých penzistů. Celkově ale vychází jako jedna ze zemí s nejlepší kvalitou života důchodců (str.22). Česká republika se v tomto porovnání umístila na 16.místě a například v indexu Material Wellbeing si oproti roku 2016 polepšila o tři procentní body a je o pozici výše než Německo (str.31). V tomto porovnání tak Německo vychází velmi dobře.

Čisté důchodové bohatství ukazuje současnou hodnotu důchodu, bere v potaz příspěvky, které pracovník musí do důchodového systému zaplatit. V tomto hodnocení se Německo umisťuje pod průměrem zemí OECD (str.113). Tato hodnota se měří jako násobek ročních hrubých příjmů podle pohlaví. Německo má tento index 10,9, např. ČR má tento index vyšší (11,1 pro muže). Průměr OECD je 11,8. Čím vyšší index, tím vyšší čisté bohatství, které lze získat z povinných penzijních programů. Podle tohoto ukazatele se tak němečtí penzisté dají označit za méně bohaté, co se týče srovnání toho, kolik museli do systému přispět a kolik z něho získají.

Ukazatel míry nahrazení výdělků výší penze popisuje, jak efektivně jsou nahrazeny výdělky důchodem. Podle OECD v budoucnu zůstane Německo pod průměrem zemí OECD (v Německu je tato míra 51 %, průměr OECD je 63 %).

Veřejné výdaje na penze tvoří v Německu 10,1 % HDP. Průměrně v zemích OECD jsou veřejné výdaje rovny 8,2 % HDP.

Článek, o kterém Zeman hovoří, nevyšel v Krasnej zvezdě, ale na webových stránkách televize Zvezda, nejedná se tedy o stejné médium. Zeman se tak dopouští touto záměnou zavádění.

Krasnaja zvezda je ruský (původně sovětský) armádní deník založený v roce 1923, který se zabývá vojenskou tématikou. Pokud se podíváme na webové stránky deníku, zjistíme, že shlédnutí jednotlivých nejnovějších článků se pohybují v řádech stovek čtenářů, tištěně vychází třikrát za týden. Dá se tedy za okrajové periodikum považovat.

Vzhledem k tomu, že Česká republika vstoupila do Evropské unie referendem, by měla užít stejného nástroje i pro případ vystoupení. Pro vyhlášení „vstupního“ eferenda bylo nutné schválit speciální ústavní zákon o referendu, který dovolil vyhlásit referendum pouze o vstupu do EU. Z tohoto důvodu by nemělo být možné svolat referendum o vystoupení pomocí obecného referenda, tedy zákona, který by předkládal obyvatelstvu zákony či předpisy ke schválení nebo zamítnutí.

Znění ústavy však teoreticky připouští možnost vystoupení z EU prostřednictvím hlasování Parlamentu.

Obecné náležitosti vystoupení členského státu z EU upravuje článek 50 Smlouvy o Evropské unii, který stanovuje možnost vystoupení členského státu z Evropské unie pouze v souladu s ústavními předpisy příslušného členského státu.

Český právní řád však proces vystoupení z EU výslovně neupravuje. Je nepochybné, že případné oznámení Evropské radě o vystoupení přísluší vládě jako vrcholnému orgánu moci výkonné, zastupujícímu Českou republiku v mezinárodních vztazích. Vláda samotná však, vzhledem k dopadům, o vystoupení z Evropské unie rozhodnout nemůže.

Z hlediska ústavního práva je pak třeba zmínit, že Evropská unie je mezinárodní organizací, na kterou byly přeneseny určité pravomoci orgánů ČR. Unijní smlouvy (účinné v ČR na základě Smlouvy o přistoupení) jsou pak mezinárodními smlouvami podléhajícími režimu podle článku 10a Ústavy.

Pro tyto smlouvy platí oproti běžným mezinárodním smlouvám speciální režim schválení – ten spočívá buď v podmínce souhlasu třípětinové většiny všech poslanců a přítomných senátorů, nebo souhlasu vysloveného v referendu konaném na základě ústavního zákona (tímto způsobem Česká republika vstoupila do EU).

V případě vystoupení z EU by musel být vypovězeny i unijní smlouvy. Vzhledem k tomu, že podmínky odstoupení od mezinárodní smlouvy jsou obdobné podmínkám pro její schválení (což potvrzují i oba jednací řády komor Parlamentu), musely by být pro odstoupení od unijních smluv splněny tytéž podmínky.

Ústava tak připouští možnost vystoupení jak hlasováním v Parlamentu, tak referendem. Vzhledem k tomu, že Česká republika vstoupila do Evropské unie referendem, jeví se jako legitimnější volbou z EU referendem také vystoupit. Pravdou však je, že referendum o vystoupení z EU by muselo být ústavně svoláno – nemohlo by se jednat například o obecné referendum.

V druhé polovině července 2017 se prostřednictvím mailů a papírových letáků ve schránkách začal po českých městech šířit hanopis obviňující Jiřího Drahoše ze spolupráce s StB a Michala Horáčka z černých, podezřelých sázek. Celý případ popsaly např. Lidové noviny.

Drahoš na tato obvinění reagoval. Na svém facebookovém profilu oznámil, že zvažuje předat celou věc policii, a zároveň zveřejnil své negativní lustrační osvědčení.

Negativní lustrační osvědčení Jiřího Drahoše. Zdroj: Web Jiřího Drahoše.

Na svém webu má také Drahoš dostupné vyjádření Radka Schovánka, badatele z Centra pro dokumentaci totalitních režimů, který se danému nařčení věnuje s tím, že jde o falzum a Drahoš ve skutečnosti nikdy ve svazcích StB evidován nebyl.

Dodejme, že veřejně se proti nařčením postavil také druhý (rovněž nepodloženě) nařčený kandidát, Michal Horáček. V této souvislosti jsme ověřovali jeden výrok právě Michala Horáčka.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, protože u změn dvou ze tří členů ve zmíněném výboru nejsme schopni posoudit, nakolik jde o zásadní, resp. obvyklé kroky. Navíc u Radka Augustina je problematické označení jako úředníka, neboť opakovaně (naposledy na podzim 2017) kandidoval za Stranu práv občanů do Poslanecké sněmovny.

Členy výboru pro personální nominace jsou nyní Yvona Charouzdová za hnutí ANO, vedoucí Úřadu vlády ČR Radek Augustin a bývalý ministr životního prostředí Petr Jan Kalaš.

Radek Augustin působil v letech 2014 až 2017 jako ředitel Odboru analytické kanceláře Kanceláře prezidenta republiky a také krátkou dobu pracoval pro sekretariát strany SPOZ. Za tuto stranu také opakovaně kandidoval ve volbách. Pokaždé neúspěšně. 13. prosince 2017 bylo vládou schváleno jmenování Radka Augustina do funkce vedoucího Úřadu vlády.

Kromě toho, že byl nestraník Petr Jan Kalaš ministrem Topolánkovy menšinové vlády, působil mj. jako expert Světové banky na životní prostředí a udržitelný rozvoj a také jako poradce pro Institut vzdělávání a výzkumu OSN (UNITAR).

Ve výboru skončili nominanti ČSSD Pavel Dvořák a Lenka Jirsa Pavlátková za KDU-ČSL. Yvonu Charouzdovou, která je ve výboru od roku 2014, doplnili právě dva výše zmínění nominanti. Návrh na odvolání a jmenování členů Vládního výboru pro personální nominace byl vládou schválen 7. února tohoto roku.

Web ČT však uvádí, že dle informací z deníku Právo je výbor pro personální nominace tvořen nově jen členy navrženými hnutím ANO. Šéfa Úřadu vlády Radka Augustina navrhl sám Andrej Babiš, bývalého ministra životního prostředí za Topolánkovy vlády Petra Jana Kalaše pak doporučil Richard Brabec, současný ministr životního prostředí taktéž za ANO.

Německá vláda vyjádřila svou snahu o dočasné ukončení diskuse o rovnoměrnějším přerozdělování uprchlíků. Toto prohlášení měl učinit německý ministr vnitra Thomas de Maiziére v rámci neformálního jednání unijních ministrů vnitra v Sofii. Za hlavní témata, na která je nutno se soustředit, považuje společná pravidla azylového řízení a podmínky pro další přijímaní uprchlíků. Diskusi o povinných kvótách se rozhodl dočasně odložit, aby se uvolnil prostor pro posun ve zmíněných otázkách.

Předseda německého spolkového sněmu Schäuble rovněž uvedl, že „prioritou je spíš přijít na to, jak kontrolovat vnější hranice (EU) a jak podporovat ty, které to zatěžuje“. Podle Wolfganga Schäubla je tak v současnosti skutečně důležitější otázka společné migrační a integrační politiky než kvóty samotné.

Co se týče Drahošova konzistentního přístupu, podobný výrok pronesl např. v rozhovoru pro Deník Právo 18. 1. 2018 - ten jsme ověřilijako pravdivý. Stejné stanovisko k problematice utečenců opakuje od ohlášení své kandidatury v dubnu 2017. Dle vlastních vyjádření kvóty nepodporuje, apelujena důležitost pomoci v místě, odkud lidé prchají a zdůrazňujepotřebu lepší obrany hranic Evropy, což lze vyčíst i z programu na jeho stránkách.

V průběhu státní návštěvy Vladimira Putina v Německu došlo při návštěvě průmyslové výstavy v Hannoveru 8. dubna 2013 k incidentu, kdy dvě polonahé členky hnutí FEMEN vběhly v rámci svého antiputinovského protestu s hesly namalovanými na svých tělech do přímé blízkosti obou státníku. Video z incidentu je dostupné na stránkách zpravodajského portálu Euronews. Z tohoto důvodu výrok hodnotíme jako pravdivý.

Dle Ústavy České republiky je sice prezident republiky vrchním velitelem ozbrojených sil, jeho role je však spíše ceremoniální.

Prezident konkrétně

• schvaluje základní vojenské řády,
• propůjčuje čestné nebo historické názvy či bojové prapory vojenským útvarům a vojenským zařízením.
• Kromě toho také jmenuje a povyšuje generály,
• jmenuje a odvolává náčelníka Vojenské kanceláře prezidenta republiky, který disponuje oprávněními nad příslušníky hradní stráže,
• a zejména jmenuje na návrh vlády náčelníka Generálního štábu, který stojí v čele Generálního štábu. Ten zabezpečuje velení armádě a reálně tedy armádě velí.

Dodejme, že civilní kontrolu nad ozbrojenými silami provádí ministerstvo obrany, k čemuž má ministr pravomoc vydávat rozkazy.