Přehled ověřených výroků

Jiří Drahoš podepsal v roce 2015 Výzvu vědců, která nabádá politiky a média aby nerozdmýchávali a netolerovali etnickou a náboženskou nesnášenlivost a aby nedopřávali sluchu extremistickým hnutím a šířením lživých zpráv, které posilují paniku, což ve výsledku vede k dehumanizaci lidí v nouzi.

K žádné změně postoje u Jiřího Drahoše nedošlo. Akademici ve výzvě apelují, aby se veřejnost více snažila skutečnost „konfrontovat s fakty, s vlastním svědomím i obyčejným selským rozumem.“ Odstavec pojednávající přímo o uprchlících pak potvrzuje Drahošův postoj.

„Proto žádáme politiky, aby nezneužívali cizí neštěstí k hromadění levných politických bodů. Jednejte jako odvážní státníci, nikoli jako malicherní obchodníci s mocí! Vyzýváme vás, abyste ve věci přijímání uprchlíků zohledňovali skutečné potřeby a možnosti, ne vrtkavé nálady veřejného mínění. Všem, kdo v Evropě hledají útočiště, by mělo být zajištěno bezpečí a důstojné zacházení. Ti skutečně potřební musí být přijímáni a integrováni na základě individuálního a spravedlivého výběrového procesu, aniž by je předem diskvalifikovala jejich etnická či náboženská identita.“

Vítání, přijímání všech uprchlíků bez rozdílu nebo dokonce zvaní Výzva neobsahuje a ani nenaznačuje.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože jmenovaná pětice skutečně vyzvala své voliče k podpoře Jiřího Drahoše. Michal Horáček a Marek Hilšer s Jiřím Drahošem navíc absolvují i veřejné akce v Brně (zde se přidává i Pavel Fischer) a v Ostravě.

• Pavel Fischer
• Mirek Topolánek
• Vratislav Kulhánek
• Michal Horáček. Ten skutečně Drahoše podpořil nejen veřejně, nabídl mu rovněž k využití již zaplacené billboardové plochy.

Jiří Rusnok byl od 25. června 2013 do 29. ledna 2014 předsedou tzv. úřednické vlády. Vláda Jiřího Rusnoka neúspěšně žádala o důvěru Poslanecké sněmovny 7. srpna 2013.

Pro vyslovení důvěry hlasovalo 93 poslanců za ČSSD, KSČM a Věci veřejné včetně tří nezařazených poslanců. Proti vyslovení důvěry hlasovalo 100 poslanců za ODS a TOP 09 včetně desíti nezařazených poslanců. Sedm poslanců se hlasování zdrželo nebo bylo omluveno.

Vláda Jiřího Rusnoka potřebovala pro vyslovení důvěry hlasy nadpoloviční většiny přítomných poslanců, tzn. 97 hlasů od 193 přítomných. Vládě Jiřího Rusnoka chyběly k vyslovení důvěry čtyři hlasy a proto je výrok hodnocen jako pravdivý.

Z údajů Českého statistického úřadu, zveřejňujícího mimo jiné kandidátní listiny, je zřejmé, že Jiří Hynek je členem Realistů – za tuto stranu kandidoval ve volbách do Poslanecké sněmovny v Ústeckém kraji a u politické příslušnosti je taktéž uvedena strana Realisté.

Ministerstvo vnitra v pátek 24. listopadu 2017 zveřejnilo seznam kandidátů, které registrovalo do prezidentských voleb. Jiřího Hynka podle oficiálního dokumentu navrhlo na prezidenta celkem 29 poslanců. Co se týče jejich politické příslušnosti, fakta jsou následující (uvedena jsou příjmení poslanců):

• Hnutí Úsvit: Andrle Sylor, Černoch, Kádner, Štětina.
• Hnutí ANO: M. Babiš, Berkovec, Brázdil, Čihák, Dobešová, Hájek, Chalupa, Sedlář, Soukup, Šánová, Válková.
• Realisté: Hnyková, Lank.
• KDU-ČSL: Junek.
• ČSSD: Černý, Klučka, Koskuba, Ploc, Seďa, Váňa, Velebný.
• KSČM: Nohavová.
• TOP 09: Horáček, Skalický.
• Bez politické příslušnosti (bývalý poslanec ODS): Holeček.

Zeman se opravdu setkal se všemi novými členy vlády. S Robertem Plagou, nynějším ministrem školství se opravdu bavil o inkluzi. Robert Plaga v lednu uvedl, že inkluzi jako ministr rušit rozhodně neplánuje, pouze najít co neúčinnější řešení nedostačujících finančních prostředků.

Miloš Zeman se setkal se všemi novými členy vlády ještě předtím, než je jmenoval 13. prosince 2017. Následovalo to po dohodě s Andrejem Babišem na konci listopadu. S ministry, kteří byli i ve vládě Bohuslava Sobotky se před jmenováním nesetkal. S novými ministry se postupně scházel od 7. prosince do 11. prosince.

Při rozhovoru prezidenta s Robertem Plagou opravdu zaznělo téma inkluze. Robert Plaga uvedl, že se s prezidentem téměř na všem shodli, a to včetně nutné revize inkluze.

„Diskutovali jsme o finanční a věcné potřebě revize inkluze. Je potřeba znovu se podívat na vyhlášku, která podpůrná opatření definuje a podívat se do terénu, jestli je možné zrevidovat i věcnou část inkluze.“

Tu ministr plánuje řešit především po finančních stránkách, „Jeden z prvních úkolů je provést finanční a věcnou revizi inkluze. Situace není dobrá. Byl bych rád, aby to nemělo dopad na navýšení mezd pedagogických i nepedagogických pracovníků.“.

Plánuje přezkoumat i některé parametry pro přidělování asistence různě diagnostikovaným žákům v rámci snahy jejich integrace do běžného vyučování. „Bylo by vhodné podívat se, jestli existují typy diagnóz, které jsou odsouzené k neúspěšné integraci.“

Revize se bude také týkat využití asistentů učitelům „Neříkám, že je to možné u všech diagnóz, některé vyžadují, aby byl asistent u žáka, ale vím o případech, kde se asistent postará o žáka a poté velmi dobře funguje i v rámci třídy. To je ten správný přístup. Chci se podívat na to, jakým způsobem jsou přidělováni a jak to funguje v terénu.“

Inkluzi se tedy ministr jako takovou snaží zefektivnit, rušit ji neplánuje. „S ohledem na to, že jsou to desítky tisíc dětí, je debata o zrušení inkluze naprosto lichá. Má smysl se bavit o tom, v jaké míře jim má být poskytována podpora nebo například jak ji co nejúčelněji dostat.“

Michal Horáček si před rokem 1989 přivydělával jako tzv. černý bookmaker na dostizích ve Velké Chuchli, jak potvrzuje v rozhovoru pro E15 i nynější ředitel pražského závodiště Petr Drahoš:

„Černí bookmakeři jako Michal Horáček a další tak byli nějak trpěni všemi včetně policie a jiných složek, stejně tak jako ekonomická šedá zóna.“

Ve Velké Chuchli se také seznámil s pozdějšími spoluzakladateli sázkové kanceláře Fortuna, na jejímž prodeji v roce 2004 zbohatl.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, jelikož ministerstvo financí dle veřejných zdrojů nezasahovalo do průběhu vyšetřování a zprávu OLAF předala příslušným orgánům. Zároveň nezveřejnění kompletní zprávy bylo na doporučení Státního zastupitelství s ohledem na probíhající vyšetřování. Na druhou stranu zveřejnění celé věci ministerstvo oficiálně neučinilo. Mluvit o pozdržení je tedy spíše věcí názoru, kterou nejsme schopni korektně hodnotit.

Minsterstvo financí dostalo zprávu a následně předalo příslušným orgánům o případu Čapí hnízdo od Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) 27. prosince minulého roku. O den později poslanec Dominik Feri a Piráti zažádali na základě jednacího řádu sněmovny o poskytnutí celé zprávy úřadu OLAF, zároveň ministerstvo obdrželo přes 40 žádostí na základě zákona od svobodném přístupu k informacím. Následující den mluvčí ministerstva financí prohlásil, že ke zveřejnění části zprávy by mohlo dojít po patnáctidenní zákonné lhůtě.

Ještě téhož dne ministerstvo doplnilo, že je potřeba vypracovat právní analýzu, která by rozhodla, zda je možné zprávu zveřejnit. Tento týden server Irozhlas.cz, který si o právní analýzu zažádal na základně zákonu o svobodném přístupu k inforamcí, přinesl zprávu, podle které žádná psaná právní analýza neexistuje. Ministryně Alena Schillerová potvrdila, že analýza byla ústního typu.

O týden 4. ledna na základě žádostí ministerstvo financí zveřejnilo tří odstavce z celé 50 stránkové zprávy. Server Aktualne.cz následně celou zprávu zveřejnil 11 ledna. Ministerstvo financí však celou zprávu nikdy nezvěřejnilo a podle výroku ministryně Schillerové ani nezvěřejní. Až skončí vyšetřování, bude možné se na základě nové žádosti o svobodném přístupu k informacím dostat ke kompletní zprávě.

Ministerstvo financí dokonce na svém webu uvádí:

"Ministerstvo financí nebude potvrzovat ani vyvracet autenticitu informací, které se o Zprávě OLAF objevují v médiích. Není nám známo, že by byl obsah zprávy veřejný a i kdyby zveřejněn byl, nezbavuje to Ministerstvo financí povinnosti respektovat vůli státního zastupitelství a postupovat v souladu s českým a evropským právem."

Odvolává se přitom na Státní zastupitelství, které skutečně prohlásilo, že zvěřejnění celé zprávy OLAF by mohlo ohrožit vyšestřování kauzy Čapí hnízdo.

Článek, o kterém Zeman hovoří, nevyšel v Krasnej zvezdě, ale na webových stránkách televize Zvezda, nejedná se tedy o stejné médium. Zeman se tak dopouští touto záměnou zavádění.

Krasnaja zvezda je ruský (původně sovětský) armádní deník založený v roce 1923, který se zabývá vojenskou tématikou. Pokud se podíváme na webové stránky deníku, zjistíme, že shlédnutí jednotlivých nejnovějších článků se pohybují v řádech stovek čtenářů, tištěně vychází třikrát za týden. Dá se tedy za okrajové periodikum považovat.

Tak jako v předchozím hodnotíme výrok jako neověřitelný, jelikož dle jednacího řádu Sněmovny (paragraf 75) jsou hlasování o volbě předsedů parlamentních komisí tajná. Nelze tedy objektivně doložit, jak poslanci hlasovali.

Poslanec Ferjenčík obdržel v prvním kole hlasování 29 hlasů, poslankyně Zahradníková 32 hlasů a poslanec Ondráček 74 hlasů. Ve druhém kole pak Zahradníková získala 57 hlasů, zatímco Ondráček 79 hlasů, přičemž spodní hranice pro zvolení byla 78 hlasů.

Mirek Topolánek ve výroku zmiňuje zprávu Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) o neoprávněnosti poskytnutí dotace pro farmu Čapí hnízdo ve výši 50 milionů Kč. Tato zpráva však není veřejně dostupná.

Výsledek zprávy lze však předjímat z veřejně dostupných informací. Ministerstvo financí, které zprávu obdrželo 27. prosince, na dotaz Hospodářských novin totiž odpovědělo, že „OLAF v případě neoprávněné dotace doporučuje vyjmutí daných projektů nebo jejich částí z evropského financování.“

Evropská komise, mezi jejíž složky OLAF patří, přitom již v prosinci loňského roku právě o vynětí dotace na Čapí hnízdo Českou republiku požádala. O záměru vyjmout dotaci informovala 3. ledna i ministryně financí Schillerová.

Přestože tedy nemáme primární zdroj, tj. zprávu OLAF, z jednání příslušných subjektů lze vyvodit, že je závěrem zprávy shledání porušení pravidel pro poskytování dotace pro farmu Čapí hnízdo.