Hlavně tu jižní Asii (je potřeba navštěvovat kvůli obchodu, pozn. Demagog.cz), řekněme, Vietnam, kde by, on (Miloš Zeman - pozn. Demagog.cz) tam sice byl, to je pravda, ale tam by chtělo větší tlak, ale Malajsii, Indonésii, prostě trochu taky Indii, Írán.
Ač zhruba pětina zahraničních cest prezidenta Miloše Zemana směřovala na východ, skutečně v rámci prosazování ekonomické diplomacie nenavštívil ani jednu z uvedených zemí.
Miloš Zeman v červnu letošního roku navštívil Kazachstán a Vietnam, jak správně uvádí Vratislav Kulhánek. Cestou kvůli technické zastávce nakrátko přistál v Novém Dillí, kde se setkal s českým velvyslancem. O oficiální státní návštěvu však nešlo. Další země, které zmínil Vratislav Kulhánek, Miloš Zeman za svůj pětiletý mandát skutečně nenavštívil.
Cesty prezidenta Zemana byly zpracovány do přehledné grafiky webem Aktuálně.cz. Od doby, kdy byl tento materiál vypracován, Miloš Zeman navštívil pracovně USA, kde se zúčastnil zasedání valného shromáždění OSN, dále již jmenovaný Vietnam, Kazachstán, Čínu, Rusko a jeho poslední cestou za hranice Republiky bylo Slovensko.
Při vlastně první tiskové konferenci v Lánech prezident bianko předal Andreji Babišovi oba pokusy.
Tisková konference prezidenta republiky Miloše Zemana s lídrem vítěze voleb Andrejem Babišem se uskutečnila 31. října 2017 v Lánech, tedy deset dní po volebním úspěchu hnutí ANO ve volbách do Poslanecké sněmovny.
V závěru tiskové konference Miloš Zeman opravdu sdělil, že Andreje Babiše v případě neúspěchu pověří i druhým pokusem o sestavení vlády. Přislíbil to těmito slovy:
„Za druhé, a to jsem také řekl veřejně, v případě, že Poslanecká sněmovna nevysloví důvěru této vládě, jmenuji Andreje Babiše podruhé, což mi umožňuje Ústava České republiky.“ (od 13:26)
Tento seznam (dárců spolku Přátelé Miloše Zemana, pozn. Demagog.cz) byl tomuto úřadu samozřejmě odevzdán
Během debaty Jan Outlý, člen Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí (ÚDHPSH), napsal na svém twitterovém účtu, že do chvíle, kdy výrok ve vysílání zazněl, nebyl obeznámen s tím, že by byl úřadu takový seznam odevzdán (přiznává, že může být ještě na cestě).
Zároveň Outlý připomíná, že takový seznam ÚDHPSH po lidech vedoucích kampaň bez vědomí kandidáta nevyžaduje. Naopak tento seznam finančních přispěvatelů musí být vyvěšenna webových stránkách této tzv. třetí osoby, která je zároveň povinna zřídit transparentní účet. Spolek Přátelé Miloše Zemana však provádí kampaň na podporu s jeho vědomím, proto nemusí mít transparentní účet, prostředky kampaně musí obsahovat pouze informaci o zadavateli a zpracovateli jednotlivých reklam, jakuvádí ÚDHPSH.
Martin Nejedlý, člen spolku Přátelé Miloše Zemana, zároveň prohlásil, že seznam dárců a sponzorů spolku zveřejní až několik měsíců po volbách, jak je zmíněno včlánku Respektu analyzujícím problematiku financování kampaně spolku.
Financování kampaně podporující Miloše Zemana prošlo kontrolou Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí jen zčásti. Respekt totiž 24. ledna uvedl, že nakladatelství Olympia bude udělena pokuta, poněvadž se neregistrovalo jako třetí osoba podporující prezidentského kandidáta.
Ani jeden z těchto dvou lidí není trestně stíhaný (Mynář a Nejedlý, pozn. Demagog.cz). Není samozřejmě odsouzený a nebylo vůči němu vzneseno žádné obvinění.
V současné době skutečně není stíhaný ani kancléř Mynář ani poradce prezidenta Nejedlý. U kancléře Mynáře se však při udělování bezpečnostní prověrky stupně „přísně tajné“ objevily informace o jeho 30 let staré nehodě, za kterou měl být trestně stíhán a právoplatně odsouzen. V případě Martina Nejedlého není možné dohledat žádná vznesená obvinění, případně trestná stíhaní. Součástí trestního stíhání se však stala firma Lukoil Aviation Czech, ve které působí Martin Nejedlý jako jednatel a která musela vyplatit státu odškodné ve výši 27,5 milionu korun. To nakonec za Nejedlého zaplatila ruská společnost Lukoil.
Vratislav Mynář byl před více než 30 lety účastníkem dopravní nehody. Podle jeho slov se jednalo o nehodu pod vlivem alkoholu, kdy Mynář měl vypít pár piv a s vozidlem svých rodičů nabourat do budovy obecního rozhlasu. Za tuto nehodu měl být trestně stíhán a právoplatně odsouzen.
Na Vratislava Mynáře dále podal trestní oznámení bývalý hradní právník Pavel Hasenkopf, který kancléře Mynáře obvinil z pomluvy za jeho tvrzení, že Pavel Hasenkopf je spoluautorem amnestií bývalého prezidenta Václava Klause. Vedoucí Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 však uvedl, že „policejní orgán založil trestní oznámení jako nedůvodné. Ani v jedné jeho části neshledal důvody k zahájení trestního řízení“.
V případě Martina Nejedlého není možné dohledat žádné vznesené obvinění či trestné stíhaní, které by se přímo vztahovalo k jeho osobě. U soudu se však ocitla společnost Lukoil Aviation Czech, kde Martin Nejedlý působil jako jednatel. Obvodní soud pro Prahu 1 v tomto stíhání rozhodl, že firma porušila smlouvu při skladování leteckého paliva a musí státu zaplatit 27,5 milionu korun. Firma se osm dní po rozsudku ocitla v likvidaci.
Zatímco před pěti lety jsem měl v prvním kole 24 procent, tak teď téměř 40, což znamená úžasných 700 tisíc nových hlasů.
Miloš Zeman porovnává své zisky po prvním kole prezidentské volby v roce 2013 a v roce 2018.
V prvním kole prezidentské volby v roce 2013 získal Miloš Zeman 24,21 % hlasů, což při volební účasti 61,31 % oprávněných voličů odpovídalo 1 245 848 platným hlasům.
V letošním prvním kole prezidentské volby, které proběhlo 12. a 13. ledna, získal Miloš Zeman 38,56 % hlasů při volební účasti 61,92 % voličů, což odpovídá 1 985 547 platným hlasům. Oproti výsledkům prvního kola v roce 2013 získal Miloš Zeman po letošním prvním kole o 739 699 hlasů více.
Ta Krasnaja zvezda, která to publikovala, se musela omluvit. Šéfredaktor dostal důtku, ten autor toho článku byl vyhozen z redakce a za čtvrté a už končím, další den vyšel článek oslavující Pražské jaro a odmítající sovětskou okupaci v roce 1968.
Výrok se vztahuje k reakci na článek Leonida Maslovského s názvem Československo by mělo být SSSR vděčné za rok 1968: Historie Pražského jara. Výrok je hodnocen jako nepravdivý, protože nebyl publikován v Krasnej zvezdě, autor článku nebyl vyhozen a nevyšel další den článek oslavující Pražské jaro.
Maslovského článek nebyl publikován, jak bylo zmíněno, v Krasnej zvezdě, ale na webu televize Zvezda (původní text již není dostupný). Text vyvolal protesty prezidenta Zemana a také reakci Zvezdy. Ta druhý den uveřejnila redakční komentář, v němž nezazněla omluva, ale vysvětlení, že Zvezda poskytuje prostor pro zveřejňování různých stanovisek a původní článek vyjadřoval osobní názor autora. Vedle tohoto komentáře vyšel k tématu článek dalšího autora, jehož tón ovšem není oslavný. Spíše ukazuje, že vstup vojsk SSSR byl v některých ohledech škodlivý (například negativně ovlivnil image SSSR ve světě).
Autor původního článku Maslovskij od té doby na webu Zvezdy nepublikuje, nebyl ovšem vyhozen, protože publikoval ve Zvezdě externě. O tom ve svém textu píše mediální analytik Milan Šmíd z fakulty sociálních věd, stejnou informaci publikoval novinář Alexandr Mitrofanov. Informoval o tom také ruský list Kommersant. Informace, zda dostal šéfredaktor Zvezdy opravdu důtku, se nepodařilo dohledat.
Jaromír SOUKUP: Pojďme k dalšímu tématu. Tento týden prošel zákon o státním rozpočtu, jak jste konstatoval. Budeme se mu věnovat později. To znamená jednotlivým kapitolám, změnám, které tam poslanci udělali, ale mě zaujalo to, že tak pěkně zafungovala hlasovací koalice na půdorysu předchozí vlády. Značí to něco, co myslíte? Miloš ZEMAN: No, jenom na půdorysu předchozí vlády. Pokud vím, tak se k ní přidali snad i komunisté, pokud se nemýlím. Přidali se strana Svoboda a přímá demokracie. Ta samozřejmě taky nebyla na půdorysu předchozí vlády. Takže byla to taková kombinace.
Vládní návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2018 byl ve třetím čtení Poslaneckou sněmovnou schválen 19. prosince 2017. O den později byl podepsán prezidentem.
Abychom zjistili „půdorys hlasování“, podívejme se na jeho záznam. Kromě stran předchozí vlády (ANO, ČSSD a KDU-ČSL) návrh podpořili právě také poslanci KSČM a SPD. Zdrželi se všichni poslanci STAN a převážná část Pirátů, proti byla TOP 09 a ODS. Miloš Zeman tedy správně vyjasňuje, že návrh nebyl přijat jen na půdorysu předchozí vlády, ale byl schválen za přispění dvou dalších stran.
Prezident má podle Ústavy právo zvát si na konzultace jednotlivé ministry. No, tak samozřejmě, že se s nimi nebude bavit o tom, co měli včera k obědu, ale jaké jsou problémy v jejich resortu. Prezident má právo vystupovat na zasedání vlády. Prezident má právo vystupovat přednostně na zasedání Parlamentu a tak dál a tak dál.
Miloš Zeman popisuje korektně pravomoce české hlavy státu, které jí v dané věci náleží. Ústava ČR ve čl. 64 uvádí:
„(1) Prezident republiky má právo účastnit se schůzí obou komor Parlamentu, jejich výborů a komisí. Udělí se mu slovo, kdykoliv o to požádá. (2) Prezident republiky má právo účastnit se schůzí vlády, vyžádat si od vlády a jejích členů zprávy a projednávat s vládou nebo s jejími členy otázky, které patří do jejich působnosti.“
Už při prezidentských debatách jsme sice hovořili o tom, že valnou většinou bychom podpořili kohokoliv, kdo se dostane do druhého kola.
16. listopadu 2017 v první společné debatě prezidentských kandidátů na Seznam Zprávy (čas 24:09 a dál) odpovídala šestice uchazečů o post prezidenta na otázku, zda v případě, že se nedostanou do druhého kola volby, automaticky vyzvou voliče, aby podpořili Zemanova protivníka.
Kladně na tuto otázku odpověděl Jiří Drahoš, Pavel Fischer, Michal Horáček, Marek Hilšer, Mirek Topolánek i Vratislav Kulhánek. Stejní kandidáti také v dalších debatách tento svůj slib opakovali.
Namátkou pro server iRozhlas 13. prosince 2017 Mirek Topolánek uvádí: „Podpořím kteréhokoliv kandidáta proti Miloši Zemanovi, pokud se do druhého kola nedostanu sám.“
Sám Jiří Drahoš pak podobný závazek opakoval v rozhovoru pro Českou televizi 6. prosince 2017. Uvedl, že by s výjimkou Petra Hanniga podpořil proti Miloši Zemanovi libovolného protikandidáta.
Neberu prezidentovi změny jeho názorů, ale on sám po prvním kole jasně prohlásil, že by chtěl dvě debaty, protože – jak řekl – třetí a další už by byla nuda. A teď se najednou dozvídám, že prezident kývl na čtyři debaty.
Zeman se na tiskové konferenci po oznámení výsledků prvního kola voleb vyjádřil, že je ochoten jít do dvou debat. „A nebudu mít nic proti tomu, když ty debaty budou dvě.Kdyby byly tři a více, uznejte, že by vaše diváky už poněkud znudily,“ dodal na otázku redaktorky televize Prima.
O dva dny později však mluvčí Ovčáček obrátil a na Twitteru sdělil, že prezident přijal pozvání do debaty před druhým kolem voleb od čtyř televizních stanic. Od té doby není přesně jasné, kdy a v jakých debatách se spolu kandidáti utkají. 25. ledna by proti sobě měli stanout v České televizi, a pak případně ještě v jednom duelu, neboť Drahoš přijal původní nabídku Zemana a přistoupil na dva duely.
