Přehled ověřených výroků

OPRAVA (4. června 2018)Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože ve sněmovním týdnu od 22. do 25. května se skutečně ze schůze musely kvůli absencím ministrů (Ťok a Schillerová) vyškrtávat některé projednávané body. Vláda totiž za své nepřítomné ministry, kteří měli návrhy předložit, neurčila náhradníky. V původním znění jsme přehlédli body, které měla v PSP představovat za vládu ministryně financí. Za tuto chybu se čtenářům i Ivanu Bartošovi omlouváme.

K původnímu odůvodnění dodáváme informaci, že nejen ministr Ťok, ale také Schillerová se jednání sněmovny nezúčastnila. V jejím případě konkrétně v pátek 25. května. Tehdy se měly projednat 2 body, které však musely být vynechány. Vláda totiž za Schillerovou neurčila náhradu a nebyl přítomen ani premiér v demisi, který by ji mohl nahradit.

Původní odůvodnění:

Předsedovi Pirátů Bartošovi zde připisujeme nepravdu, jelikož ze stenozáznamů schůzí Poslanecké sněmovny z minulého týdne vyplývá, že se z důvodu nepřítomnosti ministra dopravy musel přerušit 1 bod. A to konkrétně vládní novela zákona o provozu na pozemních komunikacích.

Na třináctou schůzi Poslanecké sněmovny datovanou na 22. května 2018 byly zařazeny tři návrhy, které předkládal ministr dopravy v demisi Dan Ťok. Jedná se o vládní novelu zákona o provozu na pozemních komunikacích (tisk 51), poslanecký návrh novely zákona o urychlení výstavby dopravní infrastruktury (tisk 76) a dohodu mezi ČR a Mongolskem o leteckých službách (tisk 107).

Začněme od nejjednoduššího: tisk 107 doposud k 28. květnu na plénu projednán nebyl stejně jako další smlouvy v prvém a druhém čtení.

Na začátku schůze 22. května navrhl předseda poslaneckého klubu ODS Stanjura projednání tisku 76 na další den, k čemuž následně došlo. Bod však doposud nebyl projednán a je zařazen na středu 30. května ve 14.30. Ministr dopravy Ťok byl pro úterý 22. května na celý den omluven, v odůvodnění návrhu změny programu však není řečeno, že by nepřítomnost ministra byla pro změnu programu podstatná.

Ani třetí návrh (tentokrát vládní) ve stanovený den, tedy 22. května, projednán nebyl. Místopředseda Sněmovny Filip vyzval ministra dopravy, aby zasedl ke stolku zpravodajů pro tisk 51, ačkoli byl čten na začátku schůze mezi omluvenými. Po zjištění nepřítomnosti Dana Ťoka byl vyzván k odůvodnění návrhu předseda vlády Babiš, který to však odmítl. Místopředseda Filip tak přerušil bod a nechal jej propadnout do druhého čtení. (čas 8.03–11.11)

Další body, které Bartoš míní, již dohledatelné nejsou. To, že poslanci zařazují body různě, je naprosto obvyklé.

Tento výrok hodnotíme jako zavádějící, protože je sice pravda, že čínská firma CITIC převzala a zaplatila dluhy CEFC, a nadále tak obě firmy pokračují ve své činnosti. Jejich investice ale nedosahují slibované hodnoty, a mnohdy se jedná pouze o akvizice majetku, což se nedá zcela označit jako investici.

Miloš Zeman v roce 2016 uvedl, že čínské investice v Česku dosáhnou 95 miliard korun. V současné době je ale částka o zhruba 72 miliard nižší.

Z předběžných odhadů České národní banky vyplývá, že čínské investice dosahují ke konci roku 2017 necelých 23 miliard. „Co se týče stavu čínských investic v České republice, ten byl ke konci roku 2016 17 miliard Kč, zatímco rok před tím to bylo 6,66 miliard Kč,“ uvedla tisková mluvčí ČNB Markéta Fišerová pro server Echo24. Největším čínským investorem u nás je v poslední době diskutovaná firma CEFC. Ta nezřídka ovšem provádí akvizice, za všechny můžeme jmenovat fotbalovou Slavii, pivovar Lobkowitz nebo sídlo Živnobanky.

CEFC dlužila skupině J&T 11,5 miliardy Kč. J&T 17. května 2018 převzala její aktivity v Česku, protože dluhy Číňané podle J&T nezaplatili v termínu. CEFC označila změny za pokus J&T o nepřátelské převzetí firmy a jejích aktiv v ČR.

Skupina J&T se v 25. května 2018 dohodla s čínskou CITIC Group na prodeji pohledávek ve výši 11,5 miliardy Kč, které jí dlužila čínská CEFC. Skupina J&T rovněž potvrdila, že postupně začne uvolňovat zastavený majetek CEFC a odvolávat své zástupce ve společnosti.

Zmíněný údaj vychází z článku Českého rozhlasu, který zmapoval sliby premiéra v demisi, které rozdal v rámci fungování v čele vlády. Mezi tuto sumu patří např. slibované daňové úspory, zvyšování důchodů, jízdné zdarma i konkrétní projekty jako rekonstrukce skokanských můstků v Harrachově.

Autoři textu upozorňují, že částka může být i vyšší, neboť některé sliby Babiš nijak nekvantifikoval, popř. jde o nekonkértní vyjádření a nelze je tedy připočíst.

Hlasování o místopředsedech PS není veřejné, není tedy možné říci, jak kteří poslanci hlasovali. Nicméně z veřejných prohlášení hnutí ANO lze tuto podporu pro místopředsedy z SPD a KSČM potvrdit.

Volba místopředsedů Poslanecké sněmovny je tajná. Toto upravuje § 75, odst.1 jednacího řádu. Ve veřejném hlasování poslanci pouze rozhodují o počtu místopředsednických křesel. V listopadu 2017 se tak rozhodlo o tom, že místopředsedů bude pět. Hned v prvním kole volby byly obsazeny čtyři posty, místopředsedy se stali Vojtěch Filip (KSČM) a Tomio Okamura (SPD), Jan Hamáček (ČSSD) a Vojtěch Pikal (Piráti). Petr Fiala (ODS) byl zvolen až v dalším kole.

Z vyjádření hnutí ANO vyplývá, že svoji podporu věnovali Vojtěchu Filipovi. Reagovali tím na podporu ze strany komunistů při volbě předsedy PS Radka Vondráčka (ANO). Stejně tak hnutí ANO avizovalo i podpoření Tomia Okamury. Tomu vyjádřili důvěru i později, když se v únoru 2018 pokoušeli poslanci odvolat Okamuru z funkce místopředsedy PS kvůli jeho výrokům o koncentračním táboře v Letech. Hnutí ANO se proti tomuto kroku ohradilo a ohlásilo, že odvolání nepodpoří.

Pronásledování církví za dob komunismu získalo největší spád v 50. letech minulého století. Asi nejznámější akt z této doby je Akce K, která měla za úkol násilnou likvidaci klášterů a katolických mužských řeholních řádů. Dále stojí za zmínku také Akce Ř neboli likvidace ženských klášterů. Řada řeholníků skončila ve vězení, nebo byli odvezeni do tzv. „internačních táborů“, kde s nimi bylo nakládáno velmi nehumánním způsobem.

Známé je také umučení faráře Toufara, jemuž se během kázání měl za zády pohnout kříž na zdi (tzv. číhošťský zázrak). Do povědomí se dostal i případ kardinála Josefa Berana, jenž byl neustále pronásledován StB, která se na něj snažila získat kompromitující materiály.

Andrej Babiš odpovídá tímto způsobem na dotaz interpelujícího předsedy Pirátů Ivana Bartoše, který se táže, zda bude probíhat výběr nového šéfa GIBS transparentně. V kontextu této otázky má Babiš pravdu, protože historicky výběrové řízení na tento post veřejně neproběhlo.

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) funguje od 24. listopadu 2011, oficiálně pak pracuje od počátku roku 2012. Ze zákona o GIBS vyplývá, že ředitele inspekce jmenuje a odvolává premiér na návrh vlády a po projednání věci v Bezpečnostním výboru Poslanecké sněmovny. Ředitel GIBS je zároveň předsedovi vlády odpovědný.

Co se týče historie ředitelů Generální inspekce, první z nich, Ivan Bílek, byl premiérem Nečasem jmenován 25. listopadu 2011 nejprve jako prozatímní šéf, následně 30. července 2012 jako ředitel GIBS.

Bílek rezignoval na svůj post v listopadu 2015 poté, co ho k tomu vyzvali někteří členové vlády Bohuslava Sobotky (včetně premiéra samého). Na začátku prosince 2015 pak byl do čela GIBS jmenován dosavadní náměstek ředitele Michal Murín, který úřad provizorně řídil po odstoupení Bílka.

Výše popsaný postup platí pro konkrétního nominanta vlády a premiéra, nicméně Zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů ukládá určitá kritéria pro zájemce o volné služební místo. Pro ředitele GIBS jsou požadavky zejména alespoň 12 let ve služebním poměru u bezpečnostního sboru a minimálně magisterské vysokoškolské vzdělání. Tato kritéria splňují především vedoucí republikových bezpečnostních útvarů, popřípadě jejich náměstci.

Konkrétní praxe volby jednoho nominanta vlády není veřejně známá, nicméně podle dikce zákona by se mohlo jednat i o výběrové řízení. To znamená, že nějaké výběrové řízení skutečně proběhnout mohlo, avšak nikoli transparentně – s vědomím veřejnosti – ale například v rámci pohovorů členů vlády s jednotlivými kandidáty.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože Babiš sice Murína nezprostil funkce – Murín odstoupil sám. Nicméně v posledních měsících na něj Babiš tlačil veřejně, a to jak v médiích, tak i např. podáním kárného řízení.

Spor, který vyvrcholil rezignací ředitele GIBS Murína, započal koncem února tohoto roku, kdy GIBS veřejně oznámila snahu premiéra v demisi Babiše navrhnout odchod ředitele Murína z vedení GIBS, v reakci na kontrolu hospodaření GIBS ze strany ministerstva financí.

Později Babiš přiznal, že tuto kontrolu inicioval on sám a že je pravdou, že k řediteli Murínovi ztratil jako k vedoucímu GIBS důvěru. Této věci se více věnoval také server iROZHLAS. Následně byla věc probíránav březnu i před bezpečnostním výborem Poslanecké sněmovn. Konečně 19. března premiér v demisi inicioval zahájení kázeňského řízení vůči řediteli Murínovi.

Výsledkem pak bylo podání rezignace ze strany ředitele GIBS Murína dne 17. dubna, ve které přiznává, že události posledních týdnů byly jedním z důvodů jeho rezignace:

„Ačkoli jsem se nedopustil ničeho nezákonného ani neetického, obávám se, že mé setrvání v čele GIBS by mohlo zavdat příčinu k nedůvodnému zpochybňování výsledků její práce, především ze strany obou vrchních státních zástupců a nejvyššího státního zástupce. Situace, která se kolem GIBS a mé osoby vyvinula v posledních měsících, mi proto nedovoluje pokračovat v řízení tohoto útvaru a nechci zavdávat příčinu k jakýmkoliv útokům na GIBS.S ohledem na tyto skutečnosti jsem se rozhodl k 30. dubnu 2018 rezignovat na funkci ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů a současně tak ukončit služební poměr.“

Doplňme, že své pochybnosti ohledně Murína skutečně vyslovili i státní zástupci, jak jsme již dříve ověřovali.

O návrzích Poslanecké sněmovny, kdo má obdržet státní vyznamenání, hlasovala dolní komora na svém jednání 25. května. Při hlasování o Karlu Sýsovi, jemuž je vytýkána jeho předlistopadová tvorba a jeho polistopadová náklonnost ke komunistické straně, zvedlo pro něj ruku 14 poslanců Pirátů, 6 se zdrželo a 2 se tohoto hlasování nezúčasnili.

Dodejme, že jde o pouhé návrhy prezidentu republiky, ten se jimi řídit nemusí. Udělování a propůjčování státních vyznamenání je jeho výlučnou pravomocí podle Ústavy (čl. 63).

Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože TOP 09 po říjnových volbách skutečně spíše stagnuje, v rámci statistické chyby se pohybuje na stejné úrovni.

Ve volbách do Sněmovny v říjnu 2017 získala TOP 09 5,31 % hlasů. Od té doby vyšlo několik volebních modelů – konkrétně vycházíme z modelů CVVM, STEM a Kantar TNS.

Agentura CVVM v posledním měření dává ve volebním modelu Pospíšilově straně 4,5 %. Připomeňme, že jde o výzkum, jak by volby dopadly v den dotazování, kdyby k volbám přišli všichni, kdo jsou již rozhodnuti. Nezahrnuje tak nerozhodnuté voliče. Volební model STEM pak TOP 09 přiznává 4,6 % hlasů a Kantar TNS pro Českou televizi pracuje s údajem 4,5 %.

Z těchto dostupných dat vyplývá, že odhad volebního zisku TOP 09 je o nyní o něco nižší, než jaký byl skutečný zisk ve volbách, nicméně rozdíl je v rámci statistické chyby. Preference nevykazují žádný klesající ani rostoucí trend, jde fakticky o stagnaci.

Výrok předsedy SPD Tomia Okamury hodnotíme jako faktickou pravdu. Okamura s největší pravděpodobností vychází z mediálních zpráv, jelikož k bližším informacím o probíhajícím případu, a tedy též výslechu svědka, nemá (stejně jako my) přístup.

V březnu 2016 byl v kauze zneužívání evropských dotací z ROP Severozápad odsouzen k sedmi letům vězení bývalý ředitel ROPu Petr Kušnierz. Ten se následně rozhodl s vyšetřovateli spolupracovat, na základě čehož policie obvinila celkem 24 lidí včetně bývalé hejtmanky za ČSSD Jany Vaňhové nebo ex-senátora ODS Alexandra Nováka.

Podle Českého rozhlasu Kušnierz u výslechu vypovídal například takto: „Byla třeba alokace 200 milionů na nějakou výzvu a vím, že 100 milionů mělo jít pro ČSSD, 100 milionů pro ODS.“ Následuje popis osob, které měly finance dále rozdělovat. V sociální demokracii mělo jít mimo jiné právě zmiňovanou bývalou hejtmanku Vaňhovou, v ODS pak například o podnikatele Dana Ježka.

Zástupci ústeckých stranických buněk Jaroslav Foldyna (ČSSD) a Drahomíra Miklošová (ODS) svorně vyvozují, že strany o takovémto jednání nevěděly a jedná se spíše o individuální selhání obviněných. Další veřejně dostupné informace o čtyřiadvaceti vyšetřovaných zatím z médií neplynou.

Dodejme, že nehodnotíme, zda se dané osoby něčeho dopustily, resp. zda docházelo ke korupci. Jde o obvinění, které je součástí kroků orgánů činných v trestním řízení a vyřknout verdikt může ve finále pouze nezávislý soud.