Přehled ověřených výroků

Jiří Drahoš se na TV Barrandov objevil ne několikrát, ale pouze jednou, a to v Aréně Jaromíra Soukupa 19. 12. 2017.

Zvěst o možné amputaci pravé nohy na základě fotek deníku Blesk přinesl v srpnu 2017 internetový server eXtra.cz. Fámu musel následně dementovat Jiří Ovčáček: „Máte špatné informace. Je to fake news. Česky řečeno, je to lež.“

Druhá zmiňovaná dezinformace pochází od člena zastupitelstva Brno-střed zvoleného za Žít Brno, Svatopluka Bartíka. Ten 7. listopadu 2017 napsal na svůj facebookový profil informace týkající se zdravotního stavu Miloše Zemana, podle kterých prezident trpí rakovinou, svůj stav před veřejností tají a zbývá mu nejvýše sedm měsíců života. Tuto zprávu o den později vyvrátil ošetřující lékař prezidenta Miroslav Kalaš.

Co se týká automatického postupu úřadujícího prezidenta rovnou do druhého kola, objevila se tato informace nejprve 8. ledna 2018 v satirickém pořadu Jindřicha Šídla Šťastné pondělí (čas 2:27). Se zjevným projevem karikatury a komičnosti nelze Šídlův projev považovat za dezinformační.

V pátek 12. ledna 2018 ráno se však ve schránkách obyvatel Moravskoslezského kraje objevily letáky s obdobnou výzvou, tedy aby voliči Miloše Zemana zůstali během prvního kola prezidentských voleb doma, jelikož současná hlava státu „postupuje automaticky přímo do kola finálového.“

Miloš Zeman se jako jeden z mála hlav států zúčastnil oslav 70. výročí konce druhé světové války v Asii. Přestože se žádný z lídrů států EU oslav nezúčastnil, nelze ověřit, zda kdokoliv naléhal na prezidenta Zemana, aby se oslav neúčastnil, žádná oficiální kritika tehdy nezazněla.

Miloš Zeman se oslav 70. výročí konce druhé světové války v Asii a vítězství nad Japonskem na náměstí Nebeského klidu účastnil v rámci své návštěvy v Číně. Přehlídky se přitom neúčastnil žádný jiný evropský lídr, nahradili je jejich velvyslanci či ministři zahraničí.

Obavy, že by na Miloše Zemana dopadala kritika či nátlak ze strany EU, tehdy vyvracel šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek.

„Nemyslím si, že by tam existoval nějaký dramatický problém nebo nějaká dramatická diskuze, to si myslím, že je umělé.“

O tom ovšem informovaly Hospodářské noviny s odkazem na mluvčí ministerstva. Ta uvedla, že Česká republika musela odmítnout koordinovanou pozici EU. Na druhou stranu o celé věci ex post hovořil Hynek Kmoníček, který pro změnu uvedl, že na tuto věc tlačily některé státy EU a některé byly proti.

Vzhledem k protichůdnosti vyjádření jednotlivých aktérů a absenci jasného zdroje je výrok hodnocen jako neověřitelný.

Zpráva Bezpečnostní informační služby (BIS) za rok 2016 upozorňuje na vliv ruských hybridních kampaní a dezinformací a také na zvýšené množství osob napojených na čínské zpravodajství, jak je již ověřeno zde. Zpráva však nepotvrzuje Drahošovy obavy ohledně ovlivňování voleb. Ředitel Bezpečnostní informační služby, plk. Ing. Michal Koudelka, vydal k dané věci prohlášení:

„Bezpečnostní informační služba se pochopitelně zabývá každým byť jen potencionálním ohrožením demokracie. V tuto chvíli nemáme k dispozici žádné relevantní informace o tom, že by došlo k nezákonnému ovlivňování parlamentních voleb ze strany cizích zpravodajských služeb. To samé platí pro volby prezidentské. Pochopitelně vždy existují určitá rizika dezinformačních kampaní, která jsou daní za to, že žijeme v demokratické zemi se svobodou slova. BIS ujišťuje občany České republiky, že intenzivně plníme úkoly, které ze zákona máme, neustále vyhodnocujeme veškeré informace a jsme připraveni při jakémkoli podezření na nelegální aktivity adekvátně reagovat.“

Také v amerických prezidentských volbách v roce 2016 bylo Rusko obviněno ze strany CIA za šíření konspirací za účelem toho, aby zvítězil Donald Trump.

Dále referendum z roku 2016 o setrvání Velké Británie v EU provázely ruské dezinformace – mimo jiné vzhledem k nejasnému financování kampaně pro Brexit nebo kvůli vlivu na twitteru, kde se objevily ty twitterové účty napojené na Rusko, které se snažily ovlivnit volby v USA. Navíc bylo dále zaznamenáno, že zhruba 13 500 velmi aktivních účtů po referendu najednou zmizelo.

Problémy s fake news řeší i další země. Ve Finsku bylo například otevřeno Centrum proti dezinformacím, Německo plánuje otevření podobného centra, jaké funguje u nás.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, jelikož i přes obvinění není vliv tajných služeb na volby přímo potvrzen.

Donald Trump na začátku prosince 2016 prohlásil, že USA uzná Jeruzalém jako hlavní město Izraele, s tím, že Izrael má právo určit si své hlavní město. Ve svém projevu oznámil plán přesunout do Jeruzaléma americkou ambasádu, která v současné době sídlí právě v Tel Avivu.

Na druhou stranu však nechal uplynout datum, do kterého měl být tento přesun podepsán, jak píše například Guardian. Tento plán vyvolal odpor Palestinců, rovněž Liga arabských států vyjádřila svůj nesouhlas a obvinila USA z vyvolávání chaosu. Na shromáždění OSN se k Trumpovu plánu ostatní státy odmítly připojit.

Miloš Zeman stejný nápad už nadnesl při zahajovacím ceremoniálu Dnů pro Izrael v Hradci Králové v roce 2013. Dokonce i USA vyslovily nesouhlas s přesunem vlastních úředníků do Tel Avivu. Nejožehavějším tématem byl přesun v době Rusnokovy dočasné vlády. Zeman spoléhal, že při delším funkčním období právě tato vláda podpoří jeho návrh na přesun ambasády do Jeruzaléma. Jiří Rusnok se však od Zemanova přání distancoval a potvrdil, že ani jeho kabinet nepočítá s projednáváním této alternativy. Sám Zeman na následné návštěvě Izraele k tomuto svému plánu přidal některé další podmínky, které by reálně vedly k nemožnosti jej uskutečnit.

Miloš Zeman správně udává, že vyšetřování Vlasty Parkanové, bývalé ministryně obrany ČR, trvá víceméně 5 let. Za tuto dobu však k jistému posunu došlo. Parkanová byla zbavena poslanecké imunity a trestně stíhána. Její případ byl předán obvodnímu soudu, který však k dnešnímu datu ještě v žádné instanci nerozhodl.

O nákupu letounů CASA za více než 3,5 miliardy korun rozhodla vláda Mirka Topolánka v demisi v roce 2009. Protikorupční policie tvrdila, že tímto nákupem vznikla škoda ve výši 658 milionů korun a je nutné stíhat již zmíněnou bývalou ministryni obrany i tehdejšího šéfa sekce pro vyzbrojování Jiřího Staňka. Aktuální odhad škod se vyšplhal na úroveň 818,2 milionů korun.

Policie ČR proto 11. června 2012 požádala Sněmovnu o vydání Vlasty Parkanové, která v té době působila jako místopředsedkyně Poslanecké sněmovny. Sněmovna vydání Vlasty Parkanové schválila a Policie ČR pokračovala ve vyšetřování kauzy. Vyšetřování bylo uzavřeno dne 15. prosince 2015, kdy byla podána obžaloba k obvodnímu soudu Prahy 6.

Obžaloba byla založená na tvrzení, že „Vlasta Parkanová předložila dne 17. dubna 2009 vládě České republiky návrh na uzavření smlouvy bez toho, aby jako ministryně obrany zajistila ověření přiměřenosti ceny, respektive stanovení ceny obvyklé, kdy musela být srozuměna s možnými následky svého jednání tak, jak to upravuje ustanovení zákona.“

Soudkyně Markéta Binderová, která měla v případu rozhodovat, nejdřív usilovala o své odvolání z případu z důvodu předpojatosti. Toto úsilí však nakonec nevedlo k jejímu stažení z případu a v září 2016 rozhodla o vrácení žaloby a nutnosti došetření kauzy. Pojednávaní s Vlastou Parkanovou na obvodním soudu Prahy 6 tak začalo až 16. května 2017 po došetření případu. Vlasta Parkanová se soudu neúčastnila ani v květnu, ani na říjnovém pojednávání a soudní konání k dnešnímu datu nebylo uzavřeno.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný z důvodů nedostatečně dlouhé časové řady v datech. Mezera mezi počty pracovníků, kterým se blíží odchod do důchodu, a mladými techniky, se – pokud tu opravdu je – více projeví až v následujících letech.

Nejstarší oficiální (na internetu dostupná) data o počtech absolventů středních škol rozlišená podle druhu vzdělávání pocházejí pochází od Českého statistického úřadu a vztahují se až ke školnímu roku 2006/07. V tomto roce absolvovalo střední odbornou školu (.pdf) nebo učňovský obor (.pdf) na 90 tisíc studentů. Podrobně je statistika rozepsána v grafu.

Kromě dat ČSÚ existují i dokumenty Ministerstva školství, které však nerozlišují maturitní obory všeobecné a odborné. Nicméně i s přihlédnutím k nim lze konstatovat, že počet absolventů středních odborných škol a odborných učilišť od roku 1990 klesá.

To nicméně není důkazem pro tvrzení, že se střední odborné a učňovské školství „rozpadlo“. Nepochybně tu takto vzdělaných lidí přibývá méně než před Kulhánkem prezentovanými 30 lety. Jde však o komplexnější problém zahrnující například pokles porodnosti či proměnu společnosti a vzdělání, kterého si sama žádá z důvodu automatizace nebo svých nároků.

Kromě již řečeného je však podstatné i uplatnění absolventů. Nezaměstnanost učňů a lidí s odborným vzděláním se ještě v roce 2016 pohybovala nad 12 %. V dubnu 2017 se již snížila na 6,2 %, respektive 6,3 %. Tento pokles je obecně odrazem snižující se celkové míry nezaměstnanosti, která ve stejném období činila 3,0 %. Z hlediska nezaměstnanosti je také faktem, že v absolutních hodnotách (.zip) během posledních tří let (od listopadu 2014) došlo k úbytku uchazečů o práci s učňovským vzděláním téměř o 100 tisíc, zatímco počet volných míst vyžadujících tento druh vzdělání stoupl ve stejném období o cca 24 tisíc.

O budoucím nedostatku pracovníků, o němž mluví Kulhánek, se v médiích vyjadřují odborníci v souvislosti se změnou věkové a vzdělanostní struktury populace.

Je pravdou, že Zeman takovou kritikou opravdu nešetří. Ostatně kritika schopnosti ochrany vnějších hranic EU se pojí zejména s migrační krizí, která se v Evropě projevila výrazně především v roce 2015. Podle dat Eurostatu představovali státní příslušníci třetích zemí (z hlediska rozložení migrace) zhruba 2,4 milionu z celkových 4,7 milionu přistěhovalců za rok 2015 (bez ohledu na důvod migrace). Dále se jednalo o migraci občanů EU a asi 19 tisíc byly osoby bez státní příslušnosti.

Miloš Zeman se v posledních letech v médiích vyjadřuje kriticky ke schopnosti EU chránit své vnější hranice. Kromě hodnocení jejího postupu v této otázce také nezřídka poskytuje vlastní představy o jejím řešení.

„Základním nedostatkem Evropské unie je nedostatek vůle pro společnou ochranu hranic,“ řekl Miloš Zeman v srpnu 2015.

„Co je třeba udělat? Nejsprávnější by bylo uzavřít vnější hranice Evropské unie. Nechápu proč Itálie a Řecko nepodnikají žádné kroky, aby kontrolovaly své hranice,“ prohlásil Zeman v rozhovoru v květnu 2016.

„Nedivte se, že když byrokratičtí šílenci vydávají takové směrnice, a přitom nejsou schopni například ochránit vnější hranice EU před migrační vlnou, že se vám toto vedení jinak skvělého projektu zhnusí, a že ho opustíte. To je podle mého názoru skutečně základní příčina brexitu,“ řekl Zeman koncem června 2016.

„EU by měla opevnit hranici na tzv. balkánské cestě,“ tlumočil Zemanův názor hradní mluvčí Jiří Ovčáček o několik měsíců později v listopadu 2016.

Tento výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože byť Jan Schneider skutečně napsal podobný text, jeho závěry nelze potvrdit, ani vyvrátit, neboť jde o subjektivní názor autora.

Andrej Babiš se odvolává na článek Jana Schneidera, který ve svém článku propojuje rozhodnutí slovenského ústavního soudu, reakce Ústavu paměti národa (ÚPN) a českých médií a cituje Mariana Jurečku a Milana Chovance. Všechny reakce Schneider chápe jako cílenou kampaň, která je vedena s cílem poškodit Andreje Babiše. Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože toto spojení nelze nijak doložit; Schneider navíc zpochybňuje rozhodnutí tříčlenného senátu Ústavního soudu Slovenské republiky.

Spolupracovník serveru Česká pozice Jan Schneider publikoval 19. února 2018 článek s titulem Proti Babišovi je vedena cílená a komplexní kampaň, ve kterém rozebírá rozhodnutí bratislavského krajského soudu a následné mediální reakce.

Krajský soud v Bratislavě zamítl žalobu Babiše ohledně jeho evidence u StB, ke krajské instanci se spor dostal poté, co v říjnu 2017 slovenský ústavní soud zrušil pravomocné rozhodnutí slovenského nejvyššího i krajského soudu, že šéf hnutí ANO je v archivních svazcích někdejší československé tajné policie StB veden jako její agent neoprávněně. Ústavní soud zdůvodnil zrušení verdiktů v případu mimo jiné tím, že žalovaným neměl být ÚPN. Soud také dodal, že bývalé agenty nepovažuje za důvěryhodné svědky. Celé rozhodnutí ústavního soudu je k dispozici zde (. pdf). Hlavními důvody, proč ústavní soud vrátil spor k projednání, bylo dle slov soudu chybné svědectví založené na výpovědích bývalých příslušníků StB nezproštěných mlčenlivosti. Ústavní soud kromě toho zpochybnil věrohodnost těchto svědků. Navíc dospěl k závěru, že žalovanou stranou ve sporech o evidenci osob v dokumentech StB nemá být Ústav paměti národa.

Rozsudek Krajského soudu v Bratislavě nebyl zveřejněn, proto se můžeme spoléhat pouze na informace, které zveřejnily subjekty v procesu vystupující.

Na Slovensku jako první zprávu přinesl deník SME, který citoval zástupce právní kanceláře Poláček & Partners, která v případu zastupovala ÚPN. „Pro nás a pro Ústav paměti národa to znamená, že kauza Babiš je právoplatně a definitivně uzavřena.“ Zástupce zmíněné kanceláře komentoval rozhodnutí v podobném duchu i na facebooku.

V Česku zprávu jako první přinesla ČTK dne 13. února 2018, která citovala tiskového mluvčího soudu Pavola Adamčiaka a napsala: „Bratislavský krajský soud v obnoveném líčení zamítl žalobu českého premiéra v demisi Andreje Babiše, že je neoprávněně veden v archivních svazcích někdejší československé tajné policie StB jako agent.“ ČTK dále uvedla: „soud svůj verdikt opřel o loňské rozhodnutí slovenského ústavního soudu, který mu případ vrátil k opětovnému projednání kromě jiného z důvodu, že žalovanou stranou neměl být slovenský Ústav paměti národa (ÚPN).“ Chartista Schneider uvádí v článku titulky několika médií a vyjádření pravicových stran a politiků, které zpochybňuje. Hlavním terčem jeho kritiky je však slovenský ústavní soud. Schneider píše: „Podtrženo sečteno, ÚS v rozporu s duchem zmiňovaných dokumentů (týkajících se Listiny základních práv a svobod (článků 36/1 a 46/1), Ústavy SR (článku 48/2) a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, pozn. Demagog.cz) ochránil ÚPN před Babišem, kterého tak dostal do ještě horší právní situace, než před podáním žaloby.“ A dále si klade otázku: „Je náhoda, že svůj nález stihl chvátající slovenský ÚS vyhlásit v době vrcholící české předvolební kampaně?“ Svoji stať končí Schneider v posledním odstavci slovy, že „není již pochybností, že jde o cílenou kampaň proti jeho osobě.“ Server Česká pozice funguje od roku 2010, ve veřejném prostoru se od počátku objevovaly informace, že jedním ze sponzorů webu může být právě Andrej Babiš. V roce 2014 se Česká pozice stala součástí deníku Lidové noviny a jeho zpravodajského serveru Lidovky.cz, které vydává akciová společnost MAFRA spadající pod koncern Agrofert (do roku 2017 vlastněný právě Andrejem Babišem, než jej vložil do svěřeneckého fondu). Jedním ze tří správců byla v únoru 2017 ustavena jeho partnerka, dnes manželka Monika Babišová.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, protože odevzdaných hlasů v prvním kole prezidentských voleb na zastupitelských úřadech v Číně je sedmkrát více, než kolik lidí je zaměstnáno na všech těchto úřadech. Je tedy zjevné, že neplatí Zemanův argument, že jeho výsledek zde je dán počtem lidí, kteří působí na ambasádě v Pekingu a na dalších místech.

Oficiální stránky Velvyslanectví v Pekingu uvádí seznam dvanácti zaměstnanců, zbylé úřady dohromady uvádí dalších 22 zaměstnanců. Na toto číslo nás odkázalo rovněž ministerstvo zahraničních věcí.

V Číně jsou pro volby ustaveny čtyři volební místnosti (resp. pět, ČSÚ počítá k Číně i výsledky z volební místnosti v Ekonomické a kulturní kanceláři v Tchaj-peji). Velvyslanectví České republiky je pouze v Pekingu, v ostatních městech (Hongkong, Chengdu, Šanghaj) jde o generální konzuláty. Dohromady bylo v Číně odevzdáno 211 volebních lístků (resp. 244 i s Tchaj-pejem, voličů zapsaných v seznamu bylo 313).

Ve všech čínských volebních okrscích zvítězil Jiří Drahoš, kromě Chengdu, kde nastala remíza mezi čtyřmi kandidáty – Drahošem, Zemanem, Topolánkem a Horáčkem, každý z nich obdržel tři hlasy (všechna výše zmíněná čísla pochází z webu Volby.cz).

V současné době je českým velvyslancem v Pekingu Bedřich Kopecký, který byl navržen vládou Bohuslava Sobotky (tedy tehdejším ministrem zahraničních věcí Lubomírem Zaorálkem). Kolik zaměstnanců nastoupilo do úřadů během let 2010–2013, kdy byl ministrem zahraničí Karel Schwarzenberg, se nám nepodařilo dohledat.

Nicméně je naprosto zjevné, že i pokud by všichni zaměstnanci ambasády a zastupitelských úřadů hlasovali pro Drahoše (což vzhledem k tajnosti volby nejde doložit), šlo by pouze o sedminu odevzdaných hlasů. Není tedy pravdou, že by hlasovali pouze tito zaměstnanci a tím by byl dán výsledek v neprospěch Miloše Zemana.