Přehled ověřených výroků

Ačkoliv se v programu ČSSD z roku 2013 explicitně o zdanění církevních restitucí nehovoří, obecné vyznění programového bodu k církevním restitucím (.pdf, str. 30) jasně vypovídá o podpoře zkrácení nákladů na církevní restituce. Negativní vyjádření Bohuslava Sobotky k tématu se objevilo proto, že bránilo KDU-ČSL ve vytvoření koaliční vlády s ANO a ČSSD.

Program ČSSD z roku 2013 (.pdf, str. 30) k tématu církevních restitucí říká: „Budeme usilovat o výrazné snížení finančních plateb státu v rámci církevních restitucí tak, aby náhrada byla přiměřená a skutečně spravedlivá. Nepřipustíme vydávání majetku, který církve v únoru 1948 již nevlastnily. Zvážíme možnost daňových asignací, jež by v budoucnu mohly být využity i pro financování církví.“ Z hlediska daní se v souvislosti s církevními restitucemi v tomto programu navrhuje pouze možnost umožnit daňovému poplatníkovi rozhodování o přidělení části z jeho odváděné daňové povinnosti na církevní projekty.

Bývalý předseda vlády Bohuslav Sobotka se k myšlence zdanění církevních restitucí stavěl negativně. Důvodem byla neochota KDU-ČSL spolupracovat na koaliční vládě, pokud by mělo dojít ke změně zákona o církevních restitucích. Pozice ostatních členů ČSSD ale nebyla s předsedou strany jednotná.

Například 5. června 2016 kritizoval Sobotka návrh na zdanění restitucí, se kterým přišel další člen ČSSD Jiří Zimola. Podobná je i situace ze 14. června 2014. Zde při jednání vedení strany Bohuslav Sobotka odmítl návrh Jeronýma Tejce, který chtěl do stranického referenda zařadit návrh schválení zdanění církevních restitucí. Na těchto příkladech se ukazuje, že ve vnitřních strukturách ČSSD se podpora zdanění církevních restitucí nadále objevovala.

Doplňme ještě, že Bohuslav Sobotka figuroval ve funkci předsedy ČSSD od 18. března 2011 do 15. června 2017. Program ČSSD, který vznikl až za jeho předsednictví, je tedy již zmíněný z roku 2013. V době, kdy Bohuslav Sobotka nastoupil do funkce předsedy strany, byl aktuální program z roku 2010. Ten ale vznikl ještě za předsednictví Jiřího Paroubka.

O církevních restitucích ani tento program nepojednává explicitně s plánem jejich zdanění. Tzv. velký program (.pdf, str. 35) je k tématu církví velmi vágní a neříká v zásadě nic konkrétního. Pouze tzv. malý program (.pdf, str. 3) z roku 2010 zmiňuje církevní restituce jako jeden ze špatných plánů předešlých vlád, který zadlužuje Českou republiku a vyjadřuje se pozitivně k nutnosti jejich omezení. Konkrétní plán jejich zdanění tento program nenavrhuje, ale opět se zde ČSSD obecně zavazuje snížit náklady na restituce.

Od 31. října 2017 byl Andrej Babiš poprvé pověřen prezidentem sestavením vlády. Premiérem byl Babiš jmenován 6. prosince 2017. Do dne vyřčení výroku, 22. května 2018, nebyl jmenován premiérem a sestavením vlády nebyl pověřen nikdo jiný než Andrej Babiš.

Vládě Andreje Babiše se nepodařilo získat důvěru. Po přijetí vládní demise 24. ledna 2018 byl sestavením vlády opět pověřen Babiš a doposud setrvává v pozici premiéra v demisi.

Neoblomný postoj k obsazení premiérského postu vyjádřilo 22. ledna 2018 hnutí ANO. Celostátním výborem hnutí byl jednohlasně zvolen jako jediný možný kandidát na premiéra Andrej Babiš.

Ve druhém kole vyjednávání o vládě Babiš nadále trvá na obsazení premiérského postu. Dne 18. února 2018 například uvedl: „Já si to rád vyslechnu osobně. Myslím, že ČSSD dobře ví, že hnutí rozhodlo o tom, že já jsem jediný kandidát na premiéra,“nebo 21. února 2018: „Bude to stále stejné, budu jediný kandidát až do smrti.”

Osoba trestně stíhaného premiéra je ve druhém kole jednání o vládě s hnutím ANO překážkou pro ODS, STAN, Piráty, TOP 09 a KDU-ČSL.

Noční vlci a Jaroslav Foldyna podle serveru iDNES.cz dorazili na Olšanské hřbitovy kolem půl třetí odpoledne. Jan Hamáček se zúčastnil pietního aktu společně s veřejností a vojáky, který začal podle České televize v 10 hodin. Předseda sociální demokracie je na Olšanských hřbitovech zachycen na fotkách Armády ČR. Jan Hamáček tak skutečně uctil památku padlých vojáků v druhé světové válce pár hodin před ruskými motorkáři a místopředsedou ČSSD Jaroslavem Foldynou.

Tvrzení hodnotíme jako zavádějící, jelikož marginalizuje jednání ANO a ČSSD během března a části dubna trvající cca tři týdny. Zároveň předseda TOP 09 s největší pravděpodobností neví, kdo bude příštím ministrem vnitra, a už vůbec tuto informaci nemají „všichni“.

Hnutí ANO začalo se sociálními demokraty jednat v půli března 2018 a po tři týdny vedli jejich zástupci diskuze o programových průsečících. Celý tento koloběh mapuje Česká televize na svém webu.

Z mediálních informací o jednáních můžeme namátkou vybrat konsenzus v oblasti obrany. Lídři obou stran jednali také o daních a financích a shodu nalezli u zdravotnictví. Je však na místě zdůraznit, že jde pouze o zprostředkované, sporé a jistě neúplné informace médií a nikdo kromě jednajících konečné výsledky schůzí nezná. Třítýdenní jednání o programu ale dokumentují, že se na společné vizi vlády pracovalo.

Zároveň existují informace o jednání, kde ČSSD předala komunistům deset bodů, na kterých se s vítězem voleb neshodla. „Jedná se o priority, kde vidíme shodu a průnik levicových programů ČSSD a KSČM, a tudíž i prostor pro jejich společné prosazování ve vyjednávání o nové vládě s hnutím ANO. Teď čekáme na stanovisko KSČM,“ řekl předseda ČSSD Jan Hamáček.

Při řešení personálního obsazení jednotlivých ministerstev či působení trestně stíhaného Andreje Babiše ve vládě na začátku dubna 2018 došlo k rozkolu v jednání, což vyústilo v jeho ukončení. Po týdenním intermezzu se strany ke společnému stolu vrátily, aby dokončily dohodu na personálním obsazení kabinetu.

Odpovědi na otázky Pospíšilovi pravděpodobně poskytne až úplné znění koaliční smlouvy. Její text by mohl být hotov podle předsedy poslaneckého klubu ANO Jaroslava Faltýnka na začátku května.

Prezident Miloš Zeman jmenoval vládu Andreje Babiše dne 13. prosince 2017. Sněmovna vyjádřila vládě nedůvěru 16. ledna 2018, následující den podala vláda demisi. Tu prezident Miloš Zeman přijal a opětovně pověřil Babiše sestavením nové vlády.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože kabinet Andreje Babiše vládne bez důvěry (k 23. dubnu 2018) celkem 131 dnů.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, neboť ČSSD si skutečně do koaliční smlouvy neprosadila podmínku odvolání politiků SPD z vyšších sněmovních funkcí. Zároveň ale v současné době neskončilo vyšetřování bývalého tajemníka poslaneckého klubu SPD Staníka, a nelze tak z veřejných zdrojů tvrdit, že se zmiňovaný incident skutečně stal.

Kvůli výrokům Tomia Okamury, které zlehčovaly realitu romského koncentračního tábora v Letech, chtěli opoziční poslanci (v té době včetně sociální demokracie) odvolat předsedu SPD z vedení dolní komory. Na mimořádné schůzi, svolané právě za účelem pokusu o odvolání Okamury, však hlasy opozice nestačily ani na to, aby byl schválen program, a na hlasování tak ani nedošlo. Nicméně z přihlášených poslanců ČSSD všichni hlasovali pro schválení programu.

Při jednání o koaliční smlouvě mezi ČSSD a hnutím ANO si původně sociální demokraté jako jednu z podmínek pro vstup do vlády kladli i odvolání jak Tomia Okamury z křesla místopředsedy Poslanecké sněmovny, tak odvolání dalších politiků SPD z předsednických pozic sněmovních výborů. Tato podmínka však byla z konečné koaliční smlouvy kvůli nelibosti hnutí ANO vynechána.

Jan Bartošek se také zmiňuje o bývalém tajemníkovi poslaneckého klubu SPD Jaroslavu Staníkovi, který podle bývalé ministryně za ČSSD Marksové-Tominové v jedné ze sněmovnách restaurací prohlásil, že „Židi, homosexuálové i cikáni by měli jít do plynu“. Podle bývalého poslance Marka Černocha, zvoleného za Okamurovu exstranu Úsvit, šel Staník s vyjádřeními ještě dál. Podle Černocha Staník vyzýval, aby se „všichni homosexuálové, Romové a Židé stříleli už po narození“. Staník tato tvrzení odmítá a i přes mnohá svědectví přítomných poslanců nelze potvrdit pravdivost tohoto tvrzení, jelikož nebylo prohlášeno veřejně, ale ve sněmovní restauraci.

Jaroslav Staník je v současnosti už bývalým tajemníkem poslaneckého klubu SPD, jeho nástupcem se začátkem května stal exposlanec ODS Zdeněk Mach. Staník je v současné době vyšetřován pražskou policií kvůli podezření z podněcování k nenávisti vůči skupině osob, omezování jejich práv a svobod a popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidy.

Dotační tituly v zemědělství uděluje Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), který dle § 1 odst. 1 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu spadá pod ministerstvo zemědělství. Udělování dotací SZIF upravuje § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu. SZIF se stará o administrativu, průběh plateb příjemcům dotací a kontrolu dotačních žádostí

Podle zjištění portálu IHNED.cz lobbují při rozhodovacím procesu v SZIF zástupci Potravinářské komory ČR. Hlasování hodnotitelské komise SZIF je ale dle zprávy (.pdf, str. 13) Národního kontrolního úřadu (NKÚ) netransparentní. Potravinářská ani Agrární komora ČR tak sice dle § 4 odst. 1 zákona č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR o udělování dotací přímo nerozhoduje, skrze lobbing v hodnotitelské komisi SZIF však měla Potravinářská komora získávat dotační podporu pro velké firmy.

Zpráva NKÚ o rozdělování peněžních prostředků v rámci Programu rozvoje venkova 2014–2020 uvádí (.pdf, str. 15), že měl SZIF v rámci Programu rozvoje venkova při udělování dotací zvýhodňovat velké podniky na úkor malých a středních podniků. Velké podniky byly dle zprávy zvýhodněny v 70 % případů přidělení dotace.

Pozici prezidenta Potravinářské komory ČR Toman zastával již dvakrát a v současnosti plní třetí mandát. Poprvé byl zvolen v roce 2007, obhájil v letech 2012 a 2016. Prezidentem Agrární komory ČR byl Toman také, a to od 24. března 2014 do 16. března 2016.

Funkci ministra zemědělství, na kterou je k 8. červnu 2018 Toman navrhován, již v minulosti také zastával, a to v úřednické vládě Jiřího Rusnoka (13. srpna 2013 – 29. ledna 2014). V minulosti působil také ve funkci náměstka ministra zemědělství v letech 2002–2006.

Martin Bursík jako místopředseda vlády a ministr životního prostředí skutečně řekl, že je přítelem kůrovce. Bývalý předseda Strany zelených to prohlásil při interpelacích v Poslanecké sněmovně při odpovědi na otázku poslance ČSSD Jana Látka 12. února 2009.

Poslanec Jan Látka se dotazoval ministra Bursíka na situaci týkající se výskytu kůrovce v Národním parku Šumava. „Žádám vás proto, pane ministře, zasaďte se o to, ať se vám mezi lesníky neříká Bursík, přítel kůrovce. Děkuji,“ řekl Jan Látka v Poslanecké sněmovně.

Ministr životního prostředí Bursík odpověděl: „Já vás budu šokovat, já jsem přítelem lýkožrouta smrkového, ergo kůrovce, a to především proto, že lýkožrout patří do přirozeného vývoje horských smrčin, vlastně v nejvyšších stupních na Šumavě. Je to součást přirozeného vývoje lesa.“

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože byť je hlasování o předsedovi komise pro kontrolu GIBS tajné, Andrej Babiš sám připustil, že se na zvolení Ondráčka předsedou této komise podíleli i poslanci hnutí ANO. Při této volbě opozice skutečně neměla společného kandidáta.

O předsedovi komise pro kontrolu GIBS hlasovala Poslanecká sněmovna v tomto volebním období již několikrát. Během minulé volby, v březnu tohoto roku, kandidovali na pozici předsedy této komise Ondráček (KSČM), Ferjenčík (Piráti) a Majerová Zahradníková (ODS). Ondráček získal v prvním kole 74 hlasů a v kole druhém 79 hlasů. Vzhledem k tomu, že KSČM sama disponuje ve sněmovně 15 poslanci, museli jejího kandidáta podpořit i poslanci jiných stran. Šéf hnutí ANO Babiš se na svém facebookovém profilu omluvil s tím, že měl své kolegy z ANO více přesvědčovat, aby nepodporovali ve volbě Ondráčka, a dodal: „Když jsme to ráno na klubu debatovali, bylo vidět, že zhruba polovina našich pro Ondráčka hlasovat nebude.“

Dodejme ještě, že k hlasování o předsedovi komise pro kontolu GIBS došlo již v prosinci loňského roku, kdy Ondráček získal v jednotlivých kolech volby 85 a 95 hlasů, a v lednu tohoto roku, kdy získal 83 hlasů. Během těchto voleb byl Ondráček jediným kandidátem na předsedu komise.

Výrok předsedy Kalouska je hodnocen jako zavádějící, jelikož se přisuzuje komunistům automatický vzorec chování, jenž však nemusí platit vždy zcela absolutně.

V pátek, 1. června 2018 probíhala v Poslanecké sněmovně diskuse o vládním návrhu zahraničních misí pro léta 2018 až 2020. Celý návrh z dílny ministerstva obrany byl schválen, proti byli pouze komunisté a SPD.

Během rozpravy k návrhu předseda klubu KSČM Kováčik podotkl, že návrhy, které pochází od Rady bezpečnosti OSN komunisté podpoří. Ostatní mise plynoucí ze spolupráce na bilaterální či unijní úrovni jsou pro komunisty problematické.

"Myslíme si, že závazky, které byly učiněny v souladu s rozhodnutím Rady bezpečnosti OSN, je třeba ctít. To je pro nás přednostní. To ostatní je u nás problém."

Pro kladné stanovisko Rady bezpečnosti OSN je třeba alespoň 9 z 15 hlasů přičemž žádný z pěti stálých členů (Čína, Francie, Rusko, USA, Velká Británie) nesmí být proti.

Pro Radu bezpečnosti platí mnoho pravidel a v korektní argumentaci není možné vybrat (jakkoli nahodile či promyšleně) jedno z nich a tvrdit, že komunisté chtějí aktivovat právě tuto normu, ačkoli pro to není relevantní důkaz. Ad absurdum, stejně by se v konkrétním případě dalo tvrdit, že KSČM nechce souhlasit s ničím, co nepodpoří Spojené státy americké.

Co se Ruska jako bezpečnostní hrozby týče, Severoatlantická aliance nemá pocit, že by Rusko představovalo pro NATO vojenskou hrozbu či opačně, avšak na obou stranách přetrvávají pochyby o záměrech a politice toho druhého (pdf. str. 10). Naopak se Aliance hodlá v následujících letech snažit o lepší vztah NATO a Ruska (pdf. str. 27). Strategický dokument ovšem pochází z roku 2010, od té doby se vztahy zejména díky událostem na Krymu a východní Ukrajině eskalovaly.

V konkrétních vyjádření členů a zástupců NATO lze ovšem slova o hrozbách skutečně identifikovat. Za všechny můžeme jmenovat Petra Pavla, který Rusko spolu s terorismem označuje za hlavní hrozby pro NATO. Pavel je předseda vojenského výboru NATO.

Česká republika podle zprávy (bod 2.3) Bezpečnostní informační služby z roku 2016 čelí kontrarozvědné činnosti ruských zpravodajských služeb, což lze jako bezpečnostní hrozbu považovat.

"Ruskými prioritami pro rok 2016 byly vlivové a zpravodajské operace vedené v rámci či na podporu hybridní kampaně v kontextu ukrajinské a syrské krize. Oproti roku 2015 však v průběhu roku 2016 vzrostla role a intenzita aktivit ruských zpravodajských služeb na území ČR. (...) Ruské zpravodajské služby nezměnily svůj extenzivní přístup k využívání nedeklarovaných zpravodajských důstojníků využívajících diplomatického krytí. Ruský diplomatický personál tak zůstává nejvýznamnějším zdrojem rizika nevědomého kontaktu se zpravodajským důstojníkem cizí moci, a dlouhodobě si tak stále drží tento negativní primát v diplomatickém sboru deklarovaném v ČR."