Přehled ověřených výroků

Pravda

Miloš Zeman se v české politice pohybuje od roku 1990. V roce 2002 sice odešel do ústraní na Vysočinu, až do roku 2007 však byl členem ČSSD a v roce 2010 zakládal SPO. O politiku se tak aktivně (průběžně) zajímá více než 25 let.

Koncem ledna 1990 se Zeman stal poslancem za Občanské fórum. V roce 1992 kandidoval za ČSSD a stal se opět poslancem Federálního shromáždění. V roce 1998 byl jmenován předsedou vlády ČR. V roce 2002 odešel na Vysočinu a politické kariéře na vrcholné úrovni se nevěnoval. Nicméně byl stále členem ČSSD (1992–2007). V roce 2003 neúspěšně kandidoval do prezidentského úřadu. V prosinci 2009 založil Stranu práv občanů a v březnu 2010 byl zvolen předsedou této strany. V roce 2010 neúspěšněkandidoval za SPO v Ústeckém kraji do PSP a jako předseda následně rezignoval. V listopadu stejného roku byl zvolen čestným předsedou.

Do české politiky se vrátil jako prezident zvolený první přímou volbou v roce 2013, kandidaturu oznámil v červnu 2012.

Pravda

Pravomoc prezidentu republiky propůjčovat či udělovat státní vyznamenání uděluje zákon 157/1994 Sb. Není stanoveno, kolik osob má nebo může prezident vyznamenat. Odvětví, která Miloš Zeman zmiňuje, byla opravdu zahrnuta v udělených vyznamenáních. Počty osobností vyznamenaných 28. října během prvního volebního období Miloše Zemana byly následující:

Rok 2013 – 29 vyznamenaných;

Rok 2014 – 33 vyznamenaných;

Rok 2015 – 35 vyznamenaných;

Rok 2016 – 30 vyznamenaných;

Rok 2017 – 39 vyznamenaných.

Profesoru Günteru Verheugenovi udělil Zeman Řád Bílého lva občanské skupiny za zvláště vynikající zásluhy ve prospěch České republiky; stalo se tak dne 28. října 2016. Günter Verheugen je německý politik, který byl mimo jiné komisařem pro Rozšiřování Evropské unie v letech 1999–2004, výrazným způsobem se tedy podílel na přijetí České Republiky do EU.

Pravda

Jiří Drahoš na své tiskové konferenci vyjádřil obavy z ovlivňování jak parlamentních, tak prezidentských voleb v České republice zahraničními vlivy. Na tento popud na svých stránkách zveřejnil jména dezinformačních webů, které pokládá za potenciálně nebezpečné pro demokratický průběh voleb. Na jeho obavy následně reagoval ředitel BIS – ten prohlásil, že nedisponuje informacemi, které by zahraniční vliv ve volbách potvrzovaly, ale že v případě svobody slova není možno zcela zabránit dezinformačním kampaním.

Jiří Drahoš na své tiskové konferenci 1. prosince 2017 vyjádřil obavy z ovlivňování voleb zahraničními vlivy na půdě České republiky. Drahoš jepřesvědčen, že i v případě našich parlamentních voleb docházelo, a vlastně i dochází stále, k ovlivňování názorů naší veřejnosti ze strany médií a serverů, které jsou propojeny s ruskou tajnou službou; řekl, že o tom osobně nemá pochyb.

Rovněž vyjádřil znepokojení, že toto ovlivňování bude pokračovat i v prezidentských volbách. Své tvrzení zakládal zejména na výroční zprávě BIS za rok 2016, která zahraniční vlivové operace uváděla jako jedno z bezpečnostních rizik pro Českou republiku.

Jako jeden ze základních problémů uvedl dezinformační weby, které umožňují ovlivňování veřejného mínění na základě šíření nepravd. Jejich seznam následně zveřejnil na svých stránkách. Dezinformační weby sleduje i Ministerstvo vnitra, které jejich aktivity rovněž vyhodnocuje jako potenciálně nebezpečné.

Ředitel BIS, Michal Koudelka, reagoval až poté, co Jiří Drahoš projevil svoje znepokojení. Ve svém prohlášení uvedl, že BIS nemá „k dispozici žádné relevantní informace o tom, že by došlo k nezákonnému ovlivňování parlamentních voleb ze strany cizích zpravodajských služeb. To samé platí pro volby prezidentské.“

Avšak rovněž upozornil, že „pochopitelně vždy existují určitá rizika dezinformačních kampaní, která jsou daní za to, že žijeme v demokratické zemi se svobodou slova.“ BIS tedy netvrdí, že k žádnému ovlivňování nedochází – naopak nedisponuje relevantními informacemi, které by tuto činnost potvrzovaly, nebo naopak plně vyvracely.

Miloš Zeman

Zavádějící

Článek, o kterém Zeman hovoří, nevyšel v Krasnej zvezdě, ale na webových stránkách televize Zvezda, nejedná se tedy o stejné médium. Zeman se tak dopouští touto záměnou zavádění.

Krasnaja zvezda je ruský (původně sovětský) armádní deník založený v roce 1923, který se zabývá vojenskou tématikou. Pokud se podíváme na webové stránky deníku, zjistíme, že shlédnutí jednotlivých nejnovějších článků se pohybují v řádech stovek čtenářů, tištěně vychází třikrát za týden. Dá se tedy za okrajové periodikum považovat.

Pravda

Michal Horáček debatoval 2. ledna večer s Jiřím Ovčáčkem na TV Barrandov v pravidelném pořadu Aréna Jaromíra Soukupa. V prohlášení TV Barrandov k tomuto pořadu stojí, že se nejedná o předvolební debatu, ale o klasický diskusní pořad vysílaný od října 2017. „Televize Barrandov si zakládá na tom, že výběr hostů je čistě její záležitostí, základním kritériem je atraktivnost diskutujících z pohledu diváků a samozřejmě i dodržení pravidel, jež stanovuje zákon.“

Vedle Michala Horáčka a Jiřího Ovčáčka byli do pořadu pozváni i Jiří Drahoš a Mirek Topolánek. Ostatní prezidentští kandidáti nebyli ohledně účasti v pořadu vůbec osloveni. Jiří Drahoš pozvání odmítl s tím, že Jiří Ovčáček na prezidenta nekandiduje, a je případně taktéž ochoten vyslat do diskuse svého mluvčího. Právě Drahoš přitom diskusi označil za debatu prezidentských kandidátů. Pozvání do debaty s Jiřím Ovčáčkem nepřijal ani Mirek Topolánek s odůvodněním, že kandiduje na funkci prezidenta proti Miloši Zemanovi.

Pravda

Výrok hodnotíme jako pravdivý, prezident Miloš Zeman se takto vyjádřil na konci října loňského roku na televizi Barrandov.

V pořadu Jaromíra Soukupa (majitele televize) Týden s prezidentem pronesl 26. října 2017:„Mám potom podle ústavy právo rozpustit Poslaneckou sněmovnu, ale pozor, toto právo nemusím využít. To znamená, že Poslanecká sněmovna může fungovat dál a může fungovat i vláda v demisi.“(viz video, 38:39)O týden později, 3. listopadu 2017, ve stejném pořadu dodal:Já jsem člověk, který ústavu používá tvůrčím způsobem. Vláda bez důvěry, a to je jedna z děr v naší ústavě, může teoreticky vládnout až čtyři roky, právě proto, že ústava nestanoví žádný termín.“(viz video, 16:55)Za tato vyjádření sklidil kritiku např. ze strany ODS nebo Andreje Babiše, který by prý s takovým návrhem nesouhlasil. Miloš Zeman při následující příležitosti opravil své prohlášení s tím, že šlo o nadsázku.

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský se k problematice potenciální neomezené doby vlády v demisi vyjádřil odmítavě. Byť není prezident vázán žádnými termíny, musí podle ústavní povinnosti v této věci jednat, jmenovat předsedu vlády v demisi o sestavení nové vlády (Čl. 68 ústavního zákona č. 1/1993 Sb. ústava České republiky). Prezident nesmí zmrazit proceduru, musí jednat podle pravidel. Při porušení demokratického principu by hrozila ústavní žaloba.

Pravda

V článku 140 ukládá švýcarská ústava (.pdf, str. 48) nutnost vypsat referendum v případě změn federální ústavy, přístupu k organizacím zajišťujícím kolektivní bezpečnost nebo v případě přijímání nouzových federálních zákonů

V článku 141 dává švýcarská ústava (.pdf, str. 49) možnost vypsat referendum v případě přijímání vybraných federálních zákonů nebo v ústavě specifikovaných mezinárodních smluv, které mají být uzavřeny na dobu neurčitou nebo se jimi přistupuje k mezinárodní organizaci nebo pokud by mezinárodní smlouva výrazně zasáhla do legislativy.

Takové referendum musí být navrženo 50 tisíci oprávněnými voliči nebo 8 kantony.

Za splnění určitých podmínek mohou občané ve Švýcarsku rozhodovat v referendu i o geopolitických otázkách, a proto je výrok hodnocen jako pravdivý.

Petr Hannig

Pravda

V roce 2002 založil Petr Hannig Stranu zdravého rozumu, která (dle informací v Rejstříku politických stran ministerstva vnitra) změnila v dubnu 2017 svůj název na Rozumní. Mezi těmito dvěma daty strana mírně změnila název vícekrát, avšak až na období let 2009–2010, kdy se strana nazývala Suverenita, byl její název téměř totožný.

Pro úplnost je třeba dodat, že Hannig byl předsedou strany i v době, kdy nesla název Suverenita – blok Jany Bobošíkové. Bobošíková pro účely parlamentních voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2010 figurovala ve straně jako její volební lídr.

Po celou dobu existence strany (i pod mírně změněnými názvy a po změně v roce 2017) je její předsedou zakladatel Hannig. Podle svých slov nikdy nebyl členem KSČ.

V rámci této strany kandidoval Hannig do veřejných funkcí (Senát, Poslanecká sněmovna, Evropský parlament) již patnáctkrát, avšak ani jednou neuspěl.

V tabulce níže se nachází výpis všech kandidatur Petra Hanniga do veřejných funkcí.

Typ voleb Název stranyRokVolební zisk v %

SenátRozumní

2002

1. kolo : 2,19%

2. kolo: 0%

Senát

Rozumní

2004

1. kolo: 1,78%

2. kolo: 0%

Senát

Rozumní

2006

1. kolo: 1, 43%

2. kolo: 0%

Senát

Rozumní

2008

1. kolo: 0,79%

2. kolo: 0%

Senát

Rozumní

2010

1. kolo: 7,21%

2. kolo: 0%

Senát

Rozumní

2012

1. kolo: 3,50%

2. kolo: 0%

Senát

Rozumní

2014 1. kolo: 1,32%

2. kolo: 0%

Senát

Rozumní

2016

1. kolo: 2,34%

2. kolo 0%

Poslanecká sněmovna

Strana zdravého rozumu

2002

Strana

celkově: 0,22%

Poslanecká sněmovna

Strana zdravého rozumu

2006

Strana celkově: 0,46%

Poslanecká sněmovna

Suverenita – blok J. Bobošíkové

2010

Strana celkově: 3,67%

Poslanecká sněmovna

Suverenita – Strana zdravého rozumu

2013 Strana celkově: 0,27%

Poslanecká sněmovna

Rozumní 2017

Strana celkově: 0,72%

Evropský parlament

Strana zdravého rozumu

2004

Strana celkově: 0,27%

Evropský parlament

Strana zdravého rozumu

2014 Strana celkově: 1,63%

Pravda

Zemanova tvrzení ohledně míry nezaměstnanosti a míry chudoby jsou, dle informací dostupných z veřejných zdrojů, pravdivá.

Nedávno publikované statistiky Eurostatu ukazují, že míra nezaměstnanosti k říjnu 2017 v České republice činila 2,7 %. Skutečně jde o nejnižší hodnotu v rámci všech členských zemí EU. Nízkou nezaměstnanost má také Malta (3,5 %), Německo (3,6 %) či Maďarsko (4,1 %). Tématu nezaměstnanosti se rovněž věnujeme v naší analýze Týdnu s prezidentem z 21. prosince 2017.

Co se míry chudoby v rámci populace ČR týká, tak v roce 2016 dosahovala 9,7 % (.pdf, str. 292). V porovnání s ostatními evropskými členskými zeměmi je míra chudoby v České republice opravdu nejnižší, jak ostatně dokládají následující údaje (.pdf, str. 4).

Pro doplnění – průměrná míra nezaměstnanosti EU dosahuje 7,4 % a míra chudoby 17,2 %.

Pravda

Česká republika opravdu zaznamenává jeden z nejrychlejších růstů HDP v celé Evropské unii. Z posledních dat Eurostatu vyplývá, že ve třetím čtvrtletí roku 2017 vzrostl český HDP meziročně na 5 % z předchozích 4,7 %. Česká republika tak zaznamenala pátý nejrychlejší růst HDP ve třetím čtvrtletí z celé EU; nejlepšího výsledku dosáhlo Rumunsko, kterému vzrostlo HDP o 8,6 %. Česko v tomto roce dlouhodobě patří k nejrychleji rostoucím zemím v celé EU.

Růst České republiky na 5 % ve třetím čtvrtletí je nejlepším výsledkem od roku 2015, kdy ve třetím čtvrtletí rostl HDP země o 5,7 %. Nejvíce se na růstu podílela rostoucí spotřeba domácností a růst investičních výdajů, sdělili statistici.

Míra zadlužení České republiky ve druhém čtvrtletí 2017 klesla mezičtvrtletně o 0,5 % na 39,4 % HDP. Česko tak má šestou nejnižší zadluženost mezi zeměmi EU. Nejnižší zadluženost má dlouhodobě Estonsko s 8,9 %, vyplývá ze statistického úřadu Eurostat.

Celková míra zadlužení členských zemí EU se ve druhém čtvrtletí 2017 snížila na 83,4 % hrubého domácího produktu.