To, že volby v řadě zemí byly ovlivněny zejména ruskými tajnými službami, to si člověk může přečíst nejenom v těchto zprávách.
Drahoš má pravdu, že ve veřejném prostoru se o ovlivňování řady voleb píše, jde prozatím povětšinou o podezření. Ta jsou v řadě případů důvodná, v některých případech jde pak již o konkrétně popsané techniky, které měly v danou chvíli manipulovat veřejným míněním. Jde např. o cíleně šířené dezinformace prostřednictvím placených příspěvků na sociálních sítích v USA.
Informace o snahách ruské tajné služby ovlivnit volby v mnohých zemích byly skutečně přineseny řadou českých i zahraničních médií. Ruský vliv v podobě kybernetických útoků nebo šíření „fake news“ byl dokumentován například v prezidentských volbách na Ukrajině v roce 2014. Nejvýznamněji byl řešen v případě amerických prezidentských voleb v roce 2016. Kdy k dnešnímu datu probíhá vyšetřování hlavních aktéru kampaně současného prezidenta Trumpa. Bývalý člen volebního štábu, George Papadopoulos, již přiznal svá střetnutí s lidmi reprezentujícími ruské zájmy v době volební kampaně.
Ohledně ovlivnění voleb byly publikovány i informace společnostmi Facebook a Twitter.
Kybernetickým útokům se nevyhnula ani volba prezidenta ve Francii v roce 2017. Kampaň současného prezidenta Emannuela Macrona, čelila kybernetickým útokům i řadě fake news spojených s jeho jménem. Jak uvádí vedoucí jeho volebního štábu, jednalo se o stovky až tisíce kybernetických útoků směřovaných na databázy kampaně. Za zemi původu bylo označeno právě Rusko.
Nejaktuálnější informace o ruském vměšování se do voleb pochází z Mexika. Informace přinesla Národní bezpečnostní agentura. Mexičtí političtí zástupci však tyto informace odmítli, stejně tak Rusko odmítlo všechna obvinění z ovlivňování voleb v zahraničí.
To, že nebudu udělovat milosti vrahům, jsem porušil v jednom případě Jiřího Kajínka, o jehož vině jsou pochybnosti a který si odseděl 23 let.
Prezident Zeman doposud udělil osm milostí. V prvním případě šlo o odsouzeného za majetkovou trestnou činnost, druhou milost udělil odsouzenému za maření výkonu úředního rozhodnutí. Třetí milost proběhla formou abolice. Opět šlo o maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání. Ve čtvrtém, pátéma šestém případě se jednalo o majetkovou trestnou činnost. Sedmá milost se týkala odsouzeného za majetkovou trestnou činnost a nedovolené ozbrojování.
Poslední milost byla udělena právě Jiřímu Kajínkovi v květnu roku 2017, a skutečně tak šlo o jediného odsouzeného za vraždu. Pravdou je i to, že Jiří Kajínek strávil ve vězení 23 let.
Samotné soudy o vině Jiřího Kajínka neměly nikdy pochybnosti (viz infobox Jak rozhodovaly soudy). Ty nicméně vyjádřili například někdejší ministři spravedlnosti Pavel Rychetský nebo Jaroslav Bureš.
Premiér Medveděv se omluvil (myšleno za článek o srpnu 1968, pozn. Demagog.cz)
Článek, ve kterém autor tvrdí, že Sovětská okupace v roce 1968 byla pro Československo přínosnou, a že by Češi měli být SSSR vděční, vyšel za doby návštěvy Miloše Zemana v Ruské federaci.
Zeman při setkání s ruským premiérem Medveděvem přinesl kopii článku a požadoval po něm, aby se od textu distancoval, což Medveděv udělal. Ruská vláda podle něj nezasahuje do práce novinářů a názor, který byl v článku vyjádřen je pouze názorem autora, nikoli televizní stanice, nebo vlády Ruské federace. K pozici ruské vlády k okupaci v roce 1968 řekl toto:
„Článek neodráží oficiální stanovisko našeho státu. Vy víte, že toto stanovisko bylo vyjádřeno již v roce 1993 v době, kdy se vyjednávaly a podepisovaly dohody mezi našimi zeměmi. Toto stanovisko bylo nejednou potvrzeno vrchními představiteli zemí, včetně prezidenta Putina.“
Nedošlo tedy k omluvě, premiér Medveděv se od názoru autora článku pouze distancoval.
Prezident je vrchní velitel (...) Takže tady je jasné, kdo velí. Na druhou stranu, prezident je v těchto klíčových okamžicích samozřejmě vázán spolupodpisem předsedy vlády.
Dle Ústavy České republiky je sice prezident republiky vrchním velitelem ozbrojených sil, jeho role je však spíše ceremoniální.
Prezident konkrétně
Dodejme, že civilní kontrolu nad ozbrojenými silami provádí ministerstvo obrany, k čemuž má ministr pravomoc vydávat rozkazy.
Údajně ty demonstrace byly objednané čtyři dny dopředu, já to nevím, ale samozřejmě demonstrovalo se i proti mně.
Výrok je hodnocen jako nepravdivý, protože demonstrace proti zvolení Ondráčka byly svolávány v reakci na hlasování, v němž byl zvolen předsedou komise pro kontrolu GIBS. Lidé se na jednotlivé akce nahlašovali spontánně prostřednictvím Facebooku.
Zdeněk Ondráček byl zvolen do čela komise GIBS 2. března 2018, demonstrace proti jeho působení v této funkci se konala 5. března, nahlášena na Magistrátu hlavního města Prahy byla 3. března (aktuální přehled shromáždění na území hlavního města Prahy, .doc, str. 1).
Andrej Babiš ve výroku naznačuje, že demonstrace byla objednána dopředu. Demonstraci přes facebookovou akci svolala pětice lidí, kteří zároveň organizovali podepisování petice za Ondráčkovu rezignaci (Vojtěch Otevřel, Lucie Kohoutová, Oskar Rejchrt, Františka Blažková a Lukáš Otevřel). V reportáži pro iDNES.cz jeden z organizátorů popírá spojení s jakoukoli stranou a tvrdí, že svolání demonstrace a zveřejnění petice bylo čistě občanskou iniciativou. Tak tomu nebylo všude. Např. v Olomouci byla akce spoluorganizována i politickými uskupeními. Konkrétně Piráty, KDU-ČSL, TOP 09, Zelenými nebo hnutím ProOlomouc.
V dalších městech se lidé svolávali rovněž přes Facebook. To dokládají namátkou akce z Brna, Ostravy nebo Českých Budějovic. Není jasné, kým měly být demonstrace objednány, jak Babiš tvrdí.
Andrej Babiš má nicméně pravdu, že protestující se vyjadřovali nespokojeně i na jeho adresu. To uvádí např. Česká televize (5. března):
„Tisíce lidí se v pondělí večer sešly v centrech čtrnácti českých a moravských měst, aby vyjádřily nesouhlas se jmenováním poslance KSČM Zdeňka Ondráčka do čela komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Protesty mířily i proti premiérovi v demisi Andreji Babišovi (ANO).“
Tyto dotace způsobily minulé vlády a minulý parlament.
Zákon, na jehož základě jsou vypláceny prostředky na podporu obnovitelných zdrojů, byl schválen během volebního období 2002–2006. Zákon o podpoře obnovitelných zdrojů byl následně novelizován.
Základní problém u výkupních cen byl ten, že při přijímání této legislativy byl poslankyní ČSSD a poslancem KSČM načten a prosazen pozměňovací návrh, který svazoval regulátorovi ruce při možném snižování výkupních cen. Konkrétně šlo o to, že Energetický regulační úřad nově mohl meziročně snižovat tyto ceny o pouhých 5 %.
To vedlo v kombinaci se sníženými vstupy (cena solárního panelu) k boomu výstavby solárních elektráren, které jsou dotovány ze státního rozpočtu. Celé problematice jsme se věnovali např. v rámci debaty Mirka Topolánka s Michalem Horáčkem pro Deník.
Prezident Zeman má pravdu, že problém vznikl během funkčního období předchozích vlád i minulých Poslaneckých sněmoven.
Miloš ZEMAN: A on už u vás myslím i několikrát byl ne? Jaromír SOUKUP: Ano byl, byl. Miloš ZEMAN: No, tak vidíte.
Jiří Drahoš se na TV Barrandov objevil ne několikrát, ale pouze jednou, a to v Aréně Jaromíra Soukupa 19. 12. 2017.
Jaromír SOUKUP: Někde jsem četl, že noviny nebo internet je plný fakenews. Dokonce tým pana Drahoše hned po prvním kole volby řekl, že očekává dezinformační kampaň vedenou lidmi z vašeho týmu a tak dále. Neobáváte se toho, že něco vyštrachají na vás? Miloš ZEMAN: Tak podívejte se, na mě už vyštrachali dvě věci. Za prvé, že mám amputovanou pravou nohu a za druhé, že umírám na rakovinu. No, tak budu předpokládat, že přijde nějaká třetí věc. Ona už vlastně přišla. Koloval takový letáček, že prezident postupuje automaticky do druhého kola, což možná některé lidi přimělo k tomu, aby k prvnímu kolu nešli.
Zvěst o možné amputaci pravé nohy na základě fotek deníku Blesk přinesl v srpnu 2017 internetový server eXtra.cz. Fámu musel následně dementovat Jiří Ovčáček: „Máte špatné informace. Je to fake news. Česky řečeno, je to lež.“
Druhá zmiňovaná dezinformace pochází od člena zastupitelstva Brno-střed zvoleného za Žít Brno, Svatopluka Bartíka. Ten 7. listopadu 2017 napsal na svůj facebookový profil informace týkající se zdravotního stavu Miloše Zemana, podle kterých prezident trpí rakovinou, svůj stav před veřejností tají a zbývá mu nejvýše sedm měsíců života. Tuto zprávu o den později vyvrátil ošetřující lékař prezidenta Miroslav Kalaš.
Co se týká automatického postupu úřadujícího prezidenta rovnou do druhého kola, objevila se tato informace nejprve 8. ledna 2018 v satirickém pořadu Jindřicha Šídla Šťastné pondělí (čas 2:27). Se zjevným projevem karikatury a komičnosti nelze Šídlův projev považovat za dezinformační.
V pátek 12. ledna 2018 ráno se však ve schránkách obyvatel Moravskoslezského kraje objevily letáky s obdobnou výzvou, tedy aby voliči Miloše Zemana zůstali během prvního kola prezidentských voleb doma, jelikož současná hlava státu „postupuje automaticky přímo do kola finálového.“
Snaha žalovat nás za to, že jsme nepřijali kvóty…
Evropská komise opravdu zažalovala Českou republiku za nedodržování jednorázového programu přerozdělování žadatelů o azyl v EU.
Evropská komise na začátku ledna 2018 zažalovala Českou republiku, Polsko a Maďarsko u Soudního dvora Evropské unie z důvodu odmítnutí programu přerozdělování žadatelů o azyl z přetížených států v rámci EU. Konkrétně za nerespektování dohody, která byla na úrovni Rady přijata. Na každý stát je podána samostatná žaloba a budou řešeny ve zvláštním řízení.
První slyšení však neproběhne dříve než v září 2018 a žaloba do té doby může být stažena, pokud se záležitost mezi státy a Evropskou komisí vyřeší jiným způsobem.
Tato žaloba následuje prosincové vyjádření Evropské komise, kdy zhodnotila plnění programu tří států jako nedostatečný. Česká republika například nepřijala žádného žadatele o azyl od srpna 2016, a to i přes rozhodnutí Soudního dvora EU ze září 2017, kdy Soud potvrdil platnost programu přerozdělování a zamítl tak žalobu Maďarska a Slovenska, jež se ho snažili zvrátit.
Vím, že když jsem jel do Číny na vojenskou přehlídku 70. výročí vítězství nad japonským fašismem, tak Evropská unie naléhala na to, abych tam nejel. A já jsem to odmítl.
Miloš Zeman se jako jeden z mála hlav států zúčastnil oslav 70. výročí konce druhé světové války v Asii. Přestože se žádný z lídrů států EU oslav nezúčastnil, nelze ověřit, zda kdokoliv naléhal na prezidenta Zemana, aby se oslav neúčastnil, žádná oficiální kritika tehdy nezazněla.
Miloš Zeman se oslav 70. výročí konce druhé světové války v Asii a vítězství nad Japonskem na náměstí Nebeského klidu účastnil v rámci své návštěvy v Číně. Přehlídky se přitom neúčastnil žádný jiný evropský lídr, nahradili je jejich velvyslanci či ministři zahraničí.
Obavy, že by na Miloše Zemana dopadala kritika či nátlak ze strany EU, tehdy vyvracel šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek.
„Nemyslím si, že by tam existoval nějaký dramatický problém nebo nějaká dramatická diskuze, to si myslím, že je umělé.“
O tom ovšem informovaly Hospodářské noviny s odkazem na mluvčí ministerstva. Ta uvedla, že Česká republika musela odmítnout koordinovanou pozici EU. Na druhou stranu o celé věci ex post hovořil Hynek Kmoníček, který pro změnu uvedl, že na tuto věc tlačily některé státy EU a některé byly proti.
Vzhledem k protichůdnosti vyjádření jednotlivých aktérů a absenci jasného zdroje je výrok hodnocen jako neověřitelný.
