Přehled ověřených výroků

Poslanec Okamura reaguje na výrok svého bratra Hayato Okamury, který o něm napsal:„Ať už vědomě, nebo nevědomky – můj bratr jedná v zájmu Putinovy vlády v Moskvě.“
Poslanec Okamura vysvětluje, že Rusko navštívil cestou do Japonska za svým otcem. Z jeho oficiálního webu se dozvídáme, že Okamura odletěl z Československa po maturitě, v Tokiu poté pracoval jako popelář nebo prodavač popcornu. Podrobně tuto etapu života popisuje ve 13. komnatě z roku 2009.

Z veřejných zdrojů se nepodařilo zjistit, zda se poslanec Okamura někdy setkal s jakýmkoli ruským ministrem či prezidentem. Víme pouze, že za SPD byl v Moskvě místopředseda Radim Fiala, o čemž se zmiňuje oficiální web strany v sekci Zprávy SPD TV. O tomto výjezdu se píše: „Předsednictvo hnutí SPD přijalo zprávu místopředsedy hnutí Radima Fialy o jednání evropských parlamentních vlasteneckých stran sdružených v evropské frakci ENF, kterého se zúčastnil v Moskvě. Předmětem jednání byla spolupráce mezi evropskými státy a Ruskem v bojí proti terorismu a vzájemné vztahy mezi Ruskem a evropskými státy. Hnutí SPD považuje Ruskou federaci za jednoho ze zásadních spojenců v boji proti islámskému terorismu. Bez zásahu Ruska by nebyl možný příznivý obrat ve válce proti Islámskému státu.“ Je na místě podotknout, že nemáme-li důkazy, které tvrdí opak, fakticita výroku poslance Okamury je neověřitelná, jelikož není člověka kromě Okamury samotného, který by kontroloval každý jeho krok v posledních 25 letech.

Pokud chceme zjistit navštívená místa Michala Horáčka, nalezneme je na jeho webových stránkách v sekci Navštívená místa. Ta obsahuje pouze abecední seznam měst bez dat návštěvy, dohromady je jich 224. V Ústeckém kraji se z nich nachází pouze 29, maximálně 31, protože dvě města nebylo možné specifikovat – konkrétně se jedná o Kladruby (Ústecký, Plzeňský, Jihočeský i Středočeský kraj) a Lužice (Olomoucký, Jihomoravský, Jihočeský i Ústecký kraj).

U daných obcí není uvedeno, zda v nich Horáček absolvoval více akcí, resp. zda v nich nebyl opakovaně. Je tedy neověřitelné, kolika akcí se v daném regionu prezidentský kandidát přesně zúčastnil.

Kompletní seznam měst v kraji, která měl Horáček navštívit:

Bílina

Brandov

Chanov

Chomutov

Citoliby

Děčín

Duchcov

Hora Svaté Kateřiny

Horní Jiřetín

Hrobce

Kadaň

Kladruby (Ústecký, Plzeňský, Jihočeský i Středočeský kraj)

Klíny

Krabčice

Krásná Lípa

Litoměřice

Litvínov

Louny

Lužice (Olomoucký, Jihomoravský, Jihočeský i Ústecký kraj)

Most

Nová Ves v Horách

Patokryje

Roudnice nad Labem

Rumburk

Teplice

Trmice

Ústí nad Labem

Varnsdorf

Vyškov

Žalany

Žatec

Kulhánek, jehož kandidaturu nakonec podpořili poslanci, upozorňuje na značné časové omezení, které při sběru podpisů občanů oproti Horáčkovi měl.

Svůj záměr stát se prezidentem České republiky Horáček oznámil v listopadu 2016. Za rok pak na ministerstvu vnitra odevzdal podle svých slov 115 000 podpisů, z nichž 86 000 bylo platných.

Kulhánek svou kandidaturu oznámil až na konci června letošního roku, a to spolu se záměrem nasbírat 50 000 potřebných podpisů občanů. Nashromáždit se mu údajně podařilo pouze 35 000 podpisů a využil proto podpory 23 poslanců. Petiční archy však Kulhánek k ověření nepředkládal a jeho výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Kulhánek se při sběru podpisů snažil využít i soutěže, ve které mohli petenti vyhrát osobní automobil.

Zdroj: Kulhaneknahrad.cz.

Budeme-li se dívat na konzistentnost klubů z toho pohledu, kolik jejich členů je opustilo v posledních dvou obdobích, je skutečně pravdou, že TOP 09 patří mezi ty úspěšnější. Jediný poslanec, který klub opustil, byl Karel Tureček. To byl ovšem člověk z TOP 09, nereprezentoval Starosty a nezávislé.

Poslanecký klub TOP 09 a Starostové fungoval celkem dvě volební období, konkrétně od roku 2010. V obou těchto letech patřil skutečně mezi ty nejstabilnější a to z toho pohledu, že poslanci, kteří byli zvoleni na kandidátce tohoto subjektu, z klubu nepřebíhali. Jedinou výjimkou byl poslanec Karel Tureček, který v tomto volebním období přešel k hnutí ANO.

Volební období 2010–2013 provázely poměrně významné personální posuny v Poslanecké sněmovně. To zapříčinilo, že se na konci období mimo některý z poslaneckých klubů, které byly vytvořeny na začátku, vyskytlo hned 24 poslanců.

Největší odchody byly spojeny s rozkladem strany Věci veřejné, která se v průběhu let 2010–2013 drolila a později úplně rozštěpila. Z jejich poslaneckého klubu odešlo v těchto letech celkem 13 poslanců z 25, kteří byli za tuto stranu zvoleni. Část jich založila stranu LIDEM, Stanislav Huml přešel do klubu ČSSD, za niž byl v roce 2013 opět zvolen, poslanec Šťovíček pak přešel do klubu TOP 09.

Odchody se nevyhnuly ani dalším stranám. Vládní ODS přišla v průběhu období o pět poslanců, kteří opustili poslanecký klub. Šlo např. o Pavla Béma (ten se do klubu opět vrátil), poslance Doktora, Floriána, Radima Fialu (současný první místopředseda hnutí SPD – Tomio Okamura) či Tomáše Úlehlu.

Sociální demokraté pak v průběhu volebního období přišli kromě Davida Ratha (z pochopitelných důvodů) o tři poslance, kteří klub opustili a jali se založit nový politický subjekt LEV21. Šlo o pány Paroubka, Šlégra a Petra Bendu.

Je tedy pravdou, že v období 2010–2013 TOP 09 nepřišla byť o jediného poslance, který byl za ni do Poslanecké sněmovny zvolen, tak, že by klub opustil. Totéž se podařilo ještě KSČM, která tento monolitický primát drží i v současném končícím období.

Pokud se podíváme na právě aktuální období, tak v březnu 2016 byl z klubu TOP 09 a Starostové vyloučen Karel Tureček. Ten byl zvolen jako člen TOP 09, v roce 2015 z této strany vystoupil. Spolustraníci pro jeho vyloučení hlasovali především proto, že dlouhodobě hlasoval a jednal jinak než Poslanecký klub TOP 09. Například při hlasování o EET, zatímco ostatní členové klubu opustili sál, Tureček tam jako jediný zůstal a hlasování se zdržel. Vyloučený poslanec nakonec přestoupil do poslaneckého klubu hnutí ANO.

V roce 2017 se ke klubu přidala Kristýna Zelienková, zvolená za ANO. Ta aktuálně také vede kandidátku strany ve Zlínském kraji.

Již jsme zmínili KSČM, která ani v tomto volebním období o své poslance nepřichází (ani se k ní nikdo nepřidává). Značné posuny byly spojeny mezi dalšími subjekty zejména s hnutím Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury. Tento subjekt získal ve volbách 14 poslanců, v průběhu let se ovšem rozpadl, ze strany (o devíti členech) odešel zejména Tomio Okamura a s ním také Radim Fiala a Jaroslav Holík. Ti jsou tedy aktuálně nezařazení mezi poslanci.

Kromě zmíněných poslanců se postupně od klubu Úsvitu odloupli další jednotlivci, celkově jich je nyní osm, což je výrazný pokles oproti minulému období.

Česká republika podle dat ČSÚ přijala na své území od roku 1989 téměř 500 tisíc cizinců (přesněji 493 441). Horáček mluvil o „nových spoluobčanech“ od roku 1992, kterých je 455 439. Do dat se počítají lidé s trvalým pobytem i pobytem dlouhodobým nad 90 dní.

Zákon o daních z příjmů byl celkem 157krát novelizován, při porovnání délky původního a současného znění vychází současné znění jako 6krát delší. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Současný zákon o daních z příjmů byl schválen ještě Českou národní radou v roce 1992, účinnosti pak nabyl 1. ledna 1993. Novelizován byl podle údajů Poslanecké sněmovny 157krát, přičemž tři z novel byly zrušovací nálezy Ústavního soudu.

Co do počtu paragrafů se zákon z původních 42 zvýšil přesně o 100 na 142 paragrafů. Tento údaj však nezahrnuje počet odstavců, pododstavců a bodů, které byly v průběhu let do zákona doplněny.

Jako nejvhodnější metodu jsme tak zvolili porovnání počtu stran při tisku zákona ze stránky Zákony pro lidi. Zatímco tisk původního znění zákona vychází na 20 stran, tisk současného vychází na 124 stran.

Na webových stránkách Michala Horáčka dnes již není možné dohledat minulá setkání s konkrétními daty, kdy setkání proběhla.

Obdobný výrok Michala Horáčka jsme ověřovali 7. července, tehdy měl na svých stránkách záložku „kde se potkáme“, která kromě budoucích setkání s daty obsahovala také mapu se zanesenými místy setkání minulých. Už tehdy ale všechny ukončené zastávky Horáčka nebylo možné identifikovat podle data.

V minulých měsících se ale struktura webových stránek Michala Horáčka změnila. V sekci „kde se potkáme“ nalezneme nově pouze budoucí setkání a jejich lokalizaci na mapě. Dále je zde dostupná záložka „navštívená místa“, která obsahuje pouze výčet měst bez jakékoliv reference ke konkrétnímu datu. V této sekci je zmíněno dohromady 224 míst. Je tedy možné, že některé obce navštívil Horáček opakovaně, resp. v nich navštívil více akcí. Souhrnné číslo ovšem není dostupné, a proto výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Dělnická mzda ve společnosti Bosch se pohybuje pouze kolem 30 tisíc Kč.

Ve společnosti Škoda Auto sice hrubá měsíční mzda všech zaměstnanců nezačíná na 40 tisících Kč, dosáhnout na ni však mohou zaměstnanci v některých platových třídách a po připočtení bonusů i dělníci.

To v českobudějovické továrně společnosti Bosch šplhají (po započtení prémií a bonusů) mzdy dělníků podle samotné firmy jen k 30 tisícům Kč.

Přehledy průměrné měsíční mzdy zveřejňuje každý kvartál Český statistický úřad. Podle nejnovějších dat (.xlsx) jsou mzdy v různých sektorech skutečně velmi rozdílné. Zatímco zaměstnanci v komunikačních a informačních činnostech si měsíčně přijdou na 51 592 Kč, nejhůře placení pracovníci v ubytování, stravování a pohostinství si musí vystačit s 17 897 Kč hrubé mzdy.

Jelikož skutečně mezi různými sektory ekonomiky existují velké rozdíly (Babiš o tom mluví v kontextu zvyšování průměrné mzdy), hodnotíme výrok jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť Horáček uvedl (mj. i v tomto duelu – čas cca 5:40), že je správné obrátit se na občany a získávat od nich menší příspěvky – takovéto financování je pak transparentní a jen těžko napadnutelné. Zda se o problematice finančních příspěvků vyjádřil mnohokrát, nemůžeme potvrdit, neboť v médiích hovoří především o vlastním financování kampaně. Nelze ovšem vyloučit, že se takto vyjadřoval například na setkáních s občany.

Horáček na oficiální tiskové konferenci (video od 7:09) k oznámení kandidatury na prezidenta zmínil, že finanční náklady na svou kampaň ponese sám se svou manželkou a nepožádá o finanční podporu žádné politické strany, obchodní skupiny ani nikoho z občanů.

Zveřejnil také povinně svůj transparentní účet ke kandidatuře na prezidenta. Dostupné prostředky z tohoto účtu jsou převáděny na účet Máme na víc, zapsaný spolek, jenž zajišťuje kampaň Michala Horáčka a na který mohou být přijímány platby pouze od něj. Svou kampaň si tedy financuje z vlastních finančních prostředků.

Pokud se podíváme na data OECD, Česká republika mezi jednotlivými zeměmi skutečně vychází jako jedna z těch, které nejvíce podporují rodiny s dětmi prostřednictvím slev na dani. Je to pozorovatelné na datech popisujících zdanění rodin v závislosti na typu rodiny (bez dítěte/se dvěma dětmi), kdy u České republiky je sledovatelný velký pokles zdanění, pokud má rodina právě dvě děti.