Přehled ověřených výroků

Výrok hodnotíme jako zavádějící, neboť Lubomír Zaorálek korektně popisuje rozdíl mezi sociálními demokraty a hnutím ANO ze září 2013 (pohledem 1 ze 4 relevantních agentur), nicméně při aplikaci na současný stav zcela pomíjí to, že tehdy vedoucí strana voliče ztrácela delší dobu a podle všech výzkumů. Dnes naproti tomu ztrácí voliče druhá nejsilnější strana, zatímco vedoucí ANO má podporu stabilně vysokou.

Snaží-li se tím Zaorálek se říct, že volby pro ČSSD nejsou prohrané, protože se průzkumy před čtyřmi roky mýlily, je to samozřejmě jeho názor a predikce, kterou fakticky nelze potvrdit ani vyvrátit. Lubomír Zaorálek zde vytahuje jedno statické číslo, jež nabídly agentury měsíc před volbami, ale pomíjí jakoukoli dynamiku, kterou měly preference u relevantních hráčů.

Podíváme-li se na měření relevantních agentur veřejného mínění měsíc před volbami 2013, zjistíme následující. V rámci volebních modelů (tj. výzkum, jenž říká, jak by volby dopadly v čase sběru dat u lidí, kteří jsou rozhodnuti, že k volbám půjdou) vedla poměrně výrazně sociální demokracie, hnutí ANO se pohybovalo mezi 7 a 14 %.

Nelze však opomíjet vývoj preferencí - ČSSD v tomto období, jak doložily všechny agentury, značně ztrácela důvěru voličů.

Výzkum 9/2013ČSSDANO CVVM 30,5 %14 % TNS AISA 28 %7 % Median 25,5 %13,5 % STEM **21,9 %5,2 %** Agentura STEM nezveřejňovala volební model, nýbrž stranické preference, což není srovnatelné měření. Data včetně grafu uvádíme z toho důvodu, že zachycují totožnou dynamiku ve srovnání s dalšími agenturami - a to zejména výrazné oslabování ČSSD v předvolebním období roku 2013.

V říjnových předčasných volbách v roce 2013 ČSSD získala 20,45 % hlasů, hnutí ANO pak 18,65 %. Ve srovnání s volebními modely ze září (měsíc před volbami) tedy ČSSD skutečně dosáhla výrazně nižších zisků a hnutí ANO zisků vyšších.

Ve výroku je však prostý rozpor mezi oběma situacemi, tedy zářím 2013 a výzkumy z května/června 2017. Aktuálně nejsilnější strana (hnutí ANO) se drží na úrovni okolo 30 % a nijak neztrácí, naopak podpora druhých sociálních demokratů stále klesá.

V roce 2013 byly trendy zcela odlišné, jak je vidět na následujícím modelu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM):

Zdroj: CVVM, září 2013

V rámci tohoto modelu je zcela zřejmé, že preference nejsilnějších sociálních demokratů poměrně výrazně před volbami padají. V září byly skutečně na 30 %, nicméně za pět měsíců ztratila ČSSD čtvrtinu své podpory, tedy 10 procentních bodů (na počátku roku 2013 se pohybovala na úrovni kolem 40 %).

Následující graf CVVM ukazuje aktuální situaci: ztrácí druhá nejsilnější strana, zatímco hnutí ANO jako nejpopulárnější subjekt si zachovává v podstatě konstantní podporu i přes proběhnuvší vládní krizi.

Zdroj: CVVM, květen 2017

Podobné trendy naznačují v letech 2013 a nyní také další agentury. Za všechny dodáváme volební modely od agentury Median: první graf ukazuje vývoj před volbami 2013, druhý aktuální situaci.

Zdroj: Median, září 2013

Volební model Median před volbami 2017:

Zdroj: Median, květen 2017

Současné srovnání výsledků labouristů s obdobím pod vedením Tonyho Blaira je zavádějící. Na počet hlasů jde sice o podobná čísla, nicméně v logice volebního systému Velké Británie dosáhl Jeremy Corbyn mnohem horšího výsledku.

Dubnové předvolební průzkumy skutečně mohly dávat premiérce Therese Mayové pocit jistého vítězství. V období od půlky dubna do přibližně půlky května dosahovali konzervativci v některých průzkumech zisků až 50 %. Zřejmě i z tohoto důvodu se Mayová rozhodla 18. dubna vyhlásit předčasné volby.

Tony Blair vedl jako předseda Labour Party ve všeobecných volbách v letech 1997, 2001 a 2005. Všechny jeho strana vyhrála. Jeremy Corbyn vedl stranu do voleb jen jednou a labouristé skončili druzí.

rok% voličů

počet hlasů

počet mandátů z celkového počtu

Blair199743,213,518,167416/659Blair200140,710,724,953413/659Blair200535,39,562,122356/646Corbyn20174012,874,985262/650Zdroj: BBC (1997, 2001, 2005, 2017)

Pokud jde o srovnání, je z výsledků patrné, že se Corbynovi podařilo, pokud jde o získané voliče, skoro dosáhnout výsledku Tonyho Blaira z roku 2001 a překonat jeho výsledek z roku 2005. Volební systém VB do parlamentu ale nezávisí na celkově získaném počtu hlasů, jak je tomu např. v České republice.

V Británii funguje jednokolový většinový volební systém. To znamená, že celá země je rozdělena do jednomandátových obvodů (tak je tomu např. v českých senátních volbách, kdy za každý obvod je zvolen jen jeden senátor), v nichž vítězí jednoduše ten, který získá nejvíc hlasů. Samotný silný zisk hlasů v celé zemi nemusí stačit k dobrému zastoupení v dolní komoře britského parlamentu, pokud se v jednotlivých obvodech kandidáti neumístí na prvních místech.

Můžeme to dokumentovat na příkladu strany UKIP (strana vystupující proti členství Británie v EU), která ve volbách 2015 získala 12,6 % hlasů. Celkem obdržela bezmála 3,9 milionů hlasu voličů, ale získala pouze jednoho poslance. Jednoduše proto, že se její kandidáti umísťovali ve volebních obvodech na druhých a dalších místech. Právě proto je výrok Lubomíra Zaorálka zavádějící. Samotný zisk počtu hlasů je sice zajímavým faktem, nicméně podstatné je vyhrát v co největším počtu obvodů, a získat tak co nejvíc křesel.

Labour Party pod vedením Jeremyho Corbyna se takto podařilo získat 262 mandátů, což je výrazně méně, než čeho dosáhla strana pod Tonym Blairem.

Program s názvem Dobrá země pro život strana představila 17. června na konferenci v Praze.

V programové kapitole týkající se progresivního zdanění (. pdf, str. 14) nalezneme pasáž:

„Zavedeme progresivní zdanění příjmů fyzických osob a tím snížíme daně a zvýšíme příjem 98 % zaměstnanců. Pouze 2 % lidí s nejvyššími příjmy se nově bude na daních podílet víc. Díky této změně dojde ke zvýšení reálných příjmů zaměstnanců v průměru o 800 až 1 200 korun. Nejde o žádnou iluzi, je to systém, který funguje ve všech vyspělých státech Evropy a světa. Zrušíme superhrubou mzdu, kterou zavedly pravicové vlády a na kterou nespravedlivě doplácejí zejména lidé s průměrnými a nízkými příjmy. Spolu se zavedením daňové progrese obnovíme společné zdanění manželů.“ Více stranický program pro nadcházející volby progresivní zdanění nepopisuje. Snížení daní pro 98 % zaměstnanců, jak sociální demokracie navrhuje, vyjde ročně na zhruba 20 miliard korun. Ztráta ve státním rozpočtu se vyrovná zdaněním bank, velkých podniků s vysokými zisky a změnou daní majetku, uvedl v neděli 18. června volební lídr sociálních demokratů Zaorálek, který byl hostem diskuzního pořadu Partie na FTV Prima.

Strana už v únoru představila návrh nového systému zdanění (viz tabulku níže). Ten se však ocitl pod palbou kritiky, a strana tak od něj ustoupila. ČSSD již vypnula svůj web Spravedlive-dane.cz, kde právě svůj návrh popisovala a propagovala.

Návrh sazby daně z příjmu fyzických osob, únor 2017 SazbaPříjem12 %0 Kč – 30 000 Kč15 %30 000 Kč – 40 000 Kč25 %40 000 Kč – 50 000 Kč32 %50 000 Kč a více

Dědická a darovací daň má být podle volebního programu ČSSD pro sněmovní volby 2017 (. pdf, str. 14) skutečně nižší pro přímé příbuzné. Jak vysoká by daň pro příbuzné měla být, však program neuvádí.

„Na veřejných službách se mají spravedlivěji podílet také lidé, kteří žijí z velkých majetků. Zachováme nulovou sazbu u majetku do 50 milionů korun. U majetku přesahujícího 50 milionů korun ale zavedeme dědickou a darovací daň na úrovni 8 % a u majetku přesahujícího 100 milionů korun ve výši 15 %. Na přímé příbuzné se bude vztahovat nižší daňová sazba,“ uvádí sociální demokraté ve svém programu.

ČSSD skutečně navrhovala progresivní zdanění právnických osob. Tento návrh však nenašel podporu od ostatních vládních stran (ANO, KDU-ČSL).

Ve svém volebním programu pro volby do Poslanecké sněmovny České republiky v roce 2013 ČSSD deklarovala (.pdf, str. 17): „Daň z příjmu právnických osob zvýšíme o 1 až 2 procentní body a bude zavedena druhá sazba ve výši25–30% pro velké firmy v energetickém, telekomunikačním a finančním sektoru.“

Poté, co ČSSD vyhrála v daném roce volby, utvořila koalici s hnutím ANO a s KDU-ČSL. Důležitým bodem pro hledání kompromisu při jednání o nové vládě bylo také progresivní zdanění právnických osob. KDU-ČSL ani ANO se zdaněním firem nesouhlasilo, spíše souhlasili s progresivním zdaněním fyzických osob. Právě zavedení druhé sazby daně z příjmů fyzických osob se dostalo do koaliční smlouvy, zatímco zdanění právnických osob je v ní zakotveno pouze hypoteticky (.pdf, str. 11). V koaliční smlouvě je k tomuto bodu napsáno: „Snížení sazby DPH na léky, knihy, dětské pleny a nenahraditelnou dětskou výživu od roku 2015. Pro financování této změny koalice zváží zavedení sektorové daně pro regulovaná odvětví od roku2015 s cílem dosáhnout rozpočtového výnosu 4 mld. Kč.“ Koalice tak tento bod nechávala pouze na zvážení a nebyl prioritou vlády.

Vláda progresivní zdanění právnických osob za své funkční období nepředložila, přestože KDU-ČSL svůj názor přehodnotila a vyjádřila se, že jistá forma sektorové daně by jí nevadila. Hnutí ANO svůj názor na danou problematiku nepřehodnotilo a stále nesouhlasilo se zavedením sektorové daně a progresivního zdanění právnických osob.

V roce 2016 si premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) nechal vypracovat materiál „Analýza odlivu zisků: Důsledky pro českou ekonomiku a návrhy opatření.“ Podle této analýzy je odliv výnosů firem z ČR nejméně dvakrát vyšší, než by odpovídalo ekonomickým podmínkám v Česku a EU. Jako jedno možné řešení v ní navrhují zavést sektorové daně v těch oblastech, v nichž existuje nízká konkurence, jako jsou finanční sektor (například banky), energetika a telekomunikace. Dalším nástrojem, jak zabránit odlivu peněz z Česka do zahraničí podle analýzy má být zavedení progresivních firemních daní (.pdf, str. 45–46).

Na konci února 2017 se ke zvýšení daní právnických osob opět vyjádřil předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který opět zdůraznil, že nepovažuje za správné zvýšit daně právnických osob. Dále však uvedl, že by se spíše měli zrušit daňové pobídky pro firmy.

Návrh ČSSD na progresivní zdanění právnických osob tak skutečně nebyl prosazen, protože se setkal s odporem hnutí ANO, které je koaliční stranou a zároveň druhou nejsilnější parlamentní stranou.

Současná vláda je v čele státu od roku 2014. Je pravdou, že v letech 2012 a 2013, tedy před nástupem Sobotkovy vlády, česká ekonomika zpomalila. Tempo růstu HDP v roce 2012 bylo −0,8 % a v roce 2013 bylo −0,5 %. V roce 2014 skutečně došlo k výraznějšímu růstu a v této době hospodářství rostlo tempem 2,7 %. Při pohledu na HDP je ale třeba vzít v úvahu, že ekonomika nenastartuje svůj růst z roku na rok, ale že hospodářské vlivy působí na rychlost tempa růstu HDP postupně.

Spojení „nulový ekonomický růst“ je ale zvoleno poněkud nešťastně. V roce 2013 bylo tempo růstu zpomalené, nikoli nulové. V absolutních číslech ekonomika vyrobila oproti předchozímu roku víc. Pokles tempa růstu před nástupem vlády je nicméně zřejmý.

Zdroj: MFČR HDP201220132014V mld. Kč 406040984314Tempo růstu v %-0,8-0,52,7

Graf: Vývoj tempa růstu HDP v letech 1991–2016 Zdroj: ČSÚ

Podle předpovědi Evropské komise měla česká ekonomika během jara roku 2017 růst tempem 2,6 %. Rychlejší růst byl předpovídán ekonomikám Irska, Lucemburska, Malty, Rumunska, Lotyšska, Polska, Maďarska, Slovinska, Slovenska, Chorvatska, Litvy, Španělska a Bulharska.

Česká republika se v posledních čtyřech letech těší poměrně nízké nezaměstnanosti. V poslední zveřejněné statistice Eurostatu z dubna letošního roku zaznamenalo Česko dokonce nejnižší míru nezaměstnanosti s pouhými 3,2 % nezaměstnaných. Druhou nejnižší nezaměstnanost mělo v dubnu Německo s 3,9 %, třetí pak byla Malta s 4,1 %.

Magazín Forbes zařadil v lednu Českou republiku na třetí místo nejlepších zemí pro byznys, před Česko se dostalo pouze Polsko a Maďarsko. Podobně obstála Česká republika i v žebříčku webu USNews.com, který se specializuje na sestavování nejrůznějších žebříčků světových zemí. V aktuálním srovnání zemí, kde je nejlepší investovat, obsadilo Česko třetí pozici za Singapurem a Malajsií.

Boris Tadić byl srbským prezidentem od července 2004 do dubna 2012. Českou republiku Tadić v závěru svého funkčního období navštívil dvakrát. Nejprve v září 2011 a poté v únoru 2012, kdy byl společně s tehdejším prezidentem Slovenska Ivanem Gašparovičem a chorvatským prezidentem Ivem Josipovičem hostem na zámku v Lánech, kam je pozval prezident České republiky Václav Klaus. Na programu měli například rozhovory o evropských tématech. Vstup Srbska do Evropské unie bylo rovněž předmětem Tadićovi záříjové návštěvy, Klaus tehdy podpořil snahy Srbů stát se co nejdříve členy EU.

Evropská unie po Srbsku dlouhodobě požaduje kromě strukturálních reforem dopadení mezinárodně hledaných osob podezřelých ze zločinů spáchaných v době válečných konfliktů po rozpadu Jugoslávie v 90. letech a také uznání Kosova, které se od Srbska odtrhlo v roce 2012. Druhá z podmínek byla splněna v roce 2011, kdy byl srbskou policí zadržen bývalý prezident Republiky Srbská Krajina Goran Hadžič, který byl jako poslední z válečných zločinců balkánských válek stále na útěku.

Klaus na schůzce prohlásil, že v otázce Kosova nemá sebemenší ambici jiné zemi radit nebo ji tlačit k nějakému řešení.

Z kontextu výroku není jasné, zda Zaorálek myslel zářijovou či únorovou návštěvu. Pokud byl na schůzku pozván, pak s největší pravděpodobností z pozice stínového ministra zahraničí, kterou zastával. Rovněž se z veřejně dostupných zdrojů a ani v médiích nedá vystopovat údajný Klausův příměr o říjnové revoluci. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť ČSSD skutečně navzdory tomu, že téma církevních restitucí v minulém období velmi artikulovala, neudělala v dané věci po volbách žádné reálné kroky.

Pro ČSSD byla problematika církevních restitucí jedním ze stěžejních bodů kampaně před parlamentními volbami v roce 2013 a objevuje se i ve volebním programu (.pdf, str. 30) ČSSD pro zmíněné volby. Zde se můžeme dočíst, že ČSSD bude „… usilovat o výrazné snížení finančních plateb státu v rámci církevních restitucí tak, aby náhrada byla přiměřená a skutečně spravedlivá. Nepřipustíme vydávání majetku, který církve v únoru 1948 již nevlastnily. Zvážíme možnost daňových asignací, jež by v budoucnu mohly být využity i pro financování církví.“

ČSSD vedla kampaň proti církevním restitucím od roku 2012, před senátními a krajskými volbami. Tehdy například rozesílala občanům složenky vypsané na částku přes 12 tisíc Kč, což byl podle ČSSD díl z církvím vráceného majetku, který zhruba připadá na jednoho občana ČR. Složenka byla podepsaná lídrem ČSSD Bohuslavem Sobotkou a nesla nápis: „Neplaťte, vraťte Kalouskovi a Nečasovi.“

Zdroj: ČSSD

Kampaň ČSSD byla v létě 2012 natolik ostrá, že dokonce vedla k nesouhlasnému veřejnému prohlášení několika církevních organizací. Tehdejší šéf České biskupské konference Duka ke kampani ČSSD uvedl, že „… si nezadá s neblahými antisemitskými a antiklerikálními plakáty‚třetí říše‘, na rudo přetřenými gottwaldovskými ideology…“

Následně ČSSD překlopila téma i do kampaně před volbami 2013, jak ostatně dokládá výše uvedená citace z programu. Koaliční smlouva (.pdf) uzavřená mezi vládními stranami ČSSD, ANO 2011 a KDU-ČSL však téma církevních restitucí vůbec neobsahuje, což mělo být podle ČSSD a ANO 2011 prosazeno Lidovci.

Jak informoval server Novinky.cz, proces vydávání majetku církvím je v současné době téměř završen, protože začátkem března 2017 zbývalo státním institucím projednat jen zhruba dvě procenta výzev církví na vydání majetku. Z toho jasně vyplývá, že vláda s církevními restitucemi oproti předvolebním deklaracím – zůstaneme-li u ČSSD – příliš nezmohla. Na jaře 2014 vláda zřídila restituční výbor, kde zasedlo šest členů vlády. Vede jej premiér Sobotka. Tento výbor nemá žádnou rozhodovací pravomoc, nemůže tudíž reálně nic ovlivnit a jeho funkcí je pouze monitorovat průběh vydávání majetku.

V tomto volebním období byly do Poslanecké sněmovny předloženy celkem tři návrhy, které směřovaly ke zdanění v rámci církevních restitucí. Ani jeden nebyl úspěšný, nejdál se dostal návrh poslanců především z ČSSD. Ten ovšem od roku 2014 zůstává ve druhém čtení.

Kromě této legislativní aktivity byly ve Sněmovně další dva pokusy směřující podobným směrem - a to od poslanců KSČM a od Zastupitelstva Jihočeského kraje. Všechny návrhy mají společné to, že k nim vláda nepřijala žádné stanovisko. Tedy je nepodpořila.

Úvodem uveďme, že neposuzujeme, kdo má být „slušný pracující“. V rámci výroku sledujeme to, jak vláda přistupuje k výši mezd a daním (tj. k faktorům, které mají na výplaty vliv) a dále i výši sociálních dávek pro dlouhodobě nezaměstnané. Vláda svou politikou zvyšuje platy ve veřejném sektoru, daně zanechala na úrovni, na které byly při jejím nástupu a v neposlední řadě nezvyšuje sociální dávky – naopak zvýšila počet kontrol např. u dávek v hmotné nouzi. Výrok je tedy hodnocen jako nepravdivý.

Pokud bychom měli sledovat základní vlivy, které se týkají výroku Tomia Okamury, tak na prvním místě budou zřejmě daně z příjmu. Sazby této daně zůstaly po celou dobu vlády na stejné úrovni, na které byly při nástupu této sestavy.

Měnily se sazby u daně z přidané hodnoty, resp. byla zavedena druhá snížená sazba na některé komodity. Dvakrát pak bylo zvýšeno daňové zvýhodnění na děti (2015, 2016) a zavedeno bylo tzv. školkovné.

Co se týče maximálního braní z výplat, ve veřejném sektoru naopak vláda mzdy zvyšuje. A to po celou dobu svého fungování.

Poprvé se na navýšení platů dohodli představitelé uvedených stran v roce 2014. Všem zaměstnancům státní sféry byla zvýšena mzda o 3,5 procenta. Tento růst se netýkal doktorů, kteří dostali přidáno až na začátku roku 2015, jednalo se však o pětiprocentní zvýšení platu.

V roce 2015 došlo opět k navýšení platů státních zaměstnanců. Například policisté, hasiči či pracovníci v sociálních službách dostali přidáno o tři procenta, učitelé 3,3 procenta a zdravotničtí pracovníci pět procent.

V roce 2016 navýšila vláda státním zaměstnancům mzdy o čtyři procenta, zdravotnickým pracovníkům se zvedl plat k 1. lednu 2017 o deset procent. Ve školství se platy zvýšily již k 1. září 2016, a to celkem o osm procent pro učitele a o pět procent pro nepedagogické pracovníky.

V roce 2017 vláda zvýšila platy o deset procent příslušníkům Policie ČR a Hasičského záchranného sboru ČR, Celní správy ČR, Vězeňské služby ČR, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace. Výdělky v sociálních službách se mají v tomto roce zvýšit od července o 23 procent. Pracovníci v kultuře či v nepedagogických profesích ve školství si přilepší o 9,4 procenta. Přidáno dostanou i zdravotní sestry.

V roce 2016 byly platy zvýšeny i zaměstnancům příspěvkových organizací jako jsou muzea, galerie, knihovny a některá divadla.

Vláda díky dohodě s dopravci, zástupci krajů a zaměstnaneckými odbory vyjednala v roce 2016 zvýšení platů řidičů autobusů, kteří pracují v soukromých firmách a nejsou státními zaměstnanci. Jejich plat se zvýšil k počátku nového roku ze 71,60 korun na hodinu na 98,10 korun za hodinu.

Před stávkou řidičů autobusů, která měla proběhnout 6. dubna 2017, vláda přislíbila 420 milionů korun, aby pomohla krajům a vlastníkům dopravních firem naplnit zvýšení platů řidičů.

Jde tedy primárně o kroky, které zvyšují platy ve veřejném sektoru. Vláda ovšem také třikrát zvýšila minimální mzdu, čímž jsou zaměstnavatelé povinni vyplácet více peněz svým zaměstnancům. První zvýšení provedla Sobotkova vláda v roce 2015, kdy došlo k navýšení o 700 Kč na 9200 Kč. O rok později činila minimální mzda 9900 Kč. V roce 2017 došlo k jejímu navýšení na 11 000 Kč. Tato rozhodnutí zvyšovala mzdy v soukromé sféře, byť poměrně malému počtu lidí, kteří ji pobírají (jde zhruba o tři procenta zaměstnanců). Právě zvyšování minimální mzdy a mezd celkově má tlačit na to, aby se tzv. vyplatilo pracovat. Tedy aby bylo nevýhodné pobírat dávky v nezaměstnanosti.

Dávky Ani u dávek není Okamurovo vyjádření korektní. Vládě se daří (pochopitelně i s vlivem snižující se nezaměstnanosti) snižovat objem vyplácených dávek. Vláda výrazně zvýšila počet kontrol u dávek hmotné nouze.

Do roku 2012 bylo vydávání sociálních dávek v režii obecních (městských) úřadů. Se sociální reformou, která zahrnovala i stanovení Jednotného výplatního místa, přešla tato povinnost na úřady práce.

Šlo o tzv. Agendy a územní působnost Úřadu práce ČR (.pdf), které inicioval tehdejší ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09). Tato reforma měla zefektivnit vydávání dávek a zabránit jejich zneužívání. Kvůli nedostatečné personální kapacitě Úřadu práce nebylo možné kontrolovat všechny žádosti, často tak došlo k opětovnému čerpání.

Pokud se podíváme na data, tak zjistíme, že i v letech po zavedení této změny kontroly probíhaly. Data ze Zprávy o činnosti Úřadu práce za leden–duben 2012 ukazují, že bylo v rámci dávek v hmotné nouzi uskutečněno celkem 11 955 kontrol (str. 33). Další data jsme bohužel nedohledali.

Zpráva o činnosti Úřadu práce za roky 2013 uvádí (str. 24):

„Sociální šetření prováděná v roce 2013 byla prováděna v omezené míře, která reflektuje kritický nedostatek pracovníků v této oblasti. Počet provedených sociálních šetření je uveden v příloze č. 8 (.xls).“

Stejná zpráva za rok 2014 (str. 62) pak popisuje, že Úřady práce nabraly nové lidi a kontroly zintenzivněly.

„Sociální šetření v roce 2013 byla prováděna v omezené míře. Na jednání Vlády ČR dne 14. 7. 2014 bylo rozhodnuto o přijetí celkem 600 nových zaměstnanců na agendu nepojistných sociálních dávek. Posily působí především v terénu. Ukazatel sociálních šetření prováděných před i po přijetí nových zaměstnanců prokazuje pozitivní vliv na objem vyplácených dávek. Díky tomuto navýšení se zintenzivnilo provádění sociálního šetření.
V příloze č. 14 je uveden počet provedených sociálních šetření k dávkám příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení za rok 2014. S ohledem na zvýšení počtu SM pro agendu nepojistných sociálních dávek, zejména pak navýšení počtu sociálních pracovníků, je na první pohled zřejmý nárůst počtu vykonaných sociálních šetření ve 3. a 4. čtvrtletí roku 2014.“

Porovnáme-li data kontrol např. u doplatku na bydlení, zjistíme následující. Data za rok 2013 a 2014 jsou dostupná v těchto tabulkách (.xls) – vždy poslední karta: 2013 a 2014.

obdobíQ1/2013Q2/2013Q3/2013Q4/2013Q1/2014Q2/2014Q3/2014Q4/2014počet kontrol (dopl. na bydlení – v tisících)5,86,67,58,18,912,816,820,9

Za rok 2015 pak za první pololetí v rámci stejné kontrolní činnosti (.xls, posl. tabulka) došlo k 36,5 tis. kontrol, v druhém pololetí k 28,7 tisícům.

Samotné kontroly tedy po nástupu vlády Bohuslava Sobotky poměrně výrazně zintenzivněly.

Výdaje na hmotnou nouzi pro rok 2012 činily 7,7 mld. korun za 165 300 dávek (.pdf). Z tabulky níže je patrné, že výdaje v následujících letech rostly. Počet příjemců se však pozvolna snižuje v kontextu nízké nezaměstnanosti (3,8 % v rámci EU).

zdroj: ČTK

V roce 2013 vyplatilo (.pdf, str. 3) Ministerstvo práce v průměru 221 100 dávek měsíčně. O rok později se tento počet zvýšil (.pdf, str. 3) na 240 800 dávek za měsíc. V roce 2015 se pak počet dávek opět snížil, a to o 17 300 na měsíc.

Od září 2013 došlo k personálním změnám na Úřadu práce ČR, kde se počet zaměstnanců zvýšil na zhruba 9000 osob. Tímto posílením došlo k častějším hlášeným i namátkovým kontrolám v terénu.

Úřad práce zveřejnil v listopadu 2016 výsledky 126 234 šetření (.pdf), které uskutečnil od ledna do září 2016.

Pro srovnání – od roku 2014 do začátku 2016 provedl ÚP 344 188 šetření a 82 036 v terénu. Nepřiznáno bylo 4 251 nových žádostí o některou z dávek hmotné nouze a odebráno bylo 9 620 už vyplácených dávek. Za tuto dobu došlo k úspoře 138 milionů korun.

Letos ÚP kontrolou vyplácených nepojistných sociálních dávek získal 37,5 milionu korun. Současně dosud zamítl 886 nových žádostí a odňal 1 871 již vyplácených dávek. Nejčastěji v Moravskoslezském kraji.

Za poslední tři roky ušetřilo Ministerstvo práce kvůli vyšším kontrolám 175,5 milionu korun.