Přehled ověřených výroků

První část výroku ministryně Valachové hodnotíme jako zavádějící, protože k plošnému zvýšení tarifů platů pedagogických pracovníků na úrovni 6 % došlo, zvýšení 2 % ze slibovaných 8 % mělo být vyplácené ve formě odměn z rozpočtu škol, teda dorovnané řediteli. Druhá část výroku je také zavádějící, protože návrh na plošné snížení platů učitelů se vyskytl jen v úřednické vládě Jana Fischera.

Záměr ministryně Valachové o zvýšení platů učitelů o 8 % byl představený 19. července minulého roku a vláda ho schválila na svém jednaní v srpnu minulého roku. Ministryně si v něm za cíl kladla zvýšení platu učitelům už po 2 letech praxe a ne až po šesti, jako tomu bývalo doposud. Tento záměr byl taktéž schválený a platy učitelů i s dvouletou praxí byly skutečně tarifně navýšené, avšak o 6 % ze zmíněných 8 %.

Zvýšení 2 % mělo být vyplácené od listopadu minulého roku ve formě odměn, tedy jako nadtarifní zvýšení platu, které mají dorovnat ředitelé škol ze svých rozpočtů.

Co se týká předcházejících vlád, jak v úvodu zmiňujeme, o snižování platů státních zaměstnanců se hovořilo za úřednické Fischerovy vlády a proti tomuto záměru Ministerstvo školství bojovalo. Větší, avšak klamná debata se vedla za následující vlády Petra Nečase, kdy došlo k nesprávnému výkladu vládních škrtů, které se negativně platů pedagogů netýkaly, avšak učitelé proti nim protestovali. Ve skutečnosti však, na rozdíl od ostatních státních zaměstnanců, platy učitelům stouply. Pokyn tehdejšího ministra školství, Josefa Dobeše, který ubezpečoval ředitele škol o tom, že po novém rozdělení platů na dvě tarifní třídy nedojde ke snížení žádného z platů pedagogických pracovníků, obsahoval též doporučení, aby ani oni nesnižovali osobní příplatky, které doposud učitelům vypláceli, pokud nedošlo ke snížení kvality či množství práce, kterou učitelé vykonávali. O navýšení platů od 1. ledna 2011, tedy od zavedení dvou tarifních tříd ministrem Dobešem, informuje Informační datová svodka „Zaměstnanci a mzdové prostředky za 1.–4. čtvrtletí 2011“ (.pdf, str. 1). Platy pedagogických pracovníků rostly přiměřeně o 2,9 %, ke škrtům došlo u pracovníků nepedagogických.

Česká republika je podle Indexu vnímání korupce (CPI) 2016 skutečně mezi zeměmi EU na sdílené 19. pozici. O rok dříve si země stála na 22. místě, na které se dostala z 25. pozice v roce 2014. Chvojkův výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

zdroj: Transparency International

V březnu 2016 byla mezi Evropskou unií a Tureckem přijata dohoda, na základě které měla a má být řešena migrační krize. Turecko a EU v rámci této dohody potvrdily své odhodlání provádět společný akční plán, který byl aktivován v listopadu 2015. V rámci tohoto plánu bylo dosaženo značného pokroku, konkrétně:

- Turecko otevřelo svůj trh práce občanům Sýrie.

- Turecká pobřežní stráž a policie zvýšily své úsilí o zajištění bezpečnosti a zintenzivnila se výměna informací.

- EU zahájila vyplácení prostředků z nástroje pro uprchlíky v Turecku ve výši 3 miliard eur.

- EU pokročila v oblasti uvolňování vízového režimu a přístupových jednání.

- Turecko souhlasilo, že akceptuje urychlený návrat všech migrantů vstupujících do Řecka z Turecka.

EU se také v rámci dohody zavázala, že v případě, že budou finanční prostředky téměř vyčerpány a zároveň budou závazky ze strany Turecka splněny, bude EU vyplácet další tři miliardy eur do konce roku 2018. Turecko se zavázalo, že přijme veškerá nezbytná opatření, aby zabránilo vzniku nových tras pro nelegální migraci z Turecka do EU.

Dohoda fungovala doposud poměrně úspěšně. Počet uprchlíků, kteří se dostali do Řecka, se po uzavření dohody snížil.

V listopadu ale poslanci Evropského parlamentu požádali o zmražení přístupových jednání s Tureckem kvůli pokusu o protivládní puč, který v Turecku proběhl. Ze strany evropských států však existuje obava, že by mohla být narušena právě dohoda mezi EU a Tureckem.

Turecký prezident Erdogan k tomu uvedl, že Turecko nemusí nutně usilovat o členství v EU. Alternativou je prý Šanghajská organizace (jejímiž členy jsou Rusko, Čína, Tádžikistán, Kazachstán a Kyrgyzstán). Erdogan ale také pohrozil vyvoláním migrační vlny právě kvůli možnému zmrazení přístupových jednání.

Na zmíněném jednání ve Varšavě byl potvrzen důraz na zajištění bezpečnosti východních států NATO - Polska a zemí Pobaltí.

V červenci 2016 proběhlo ve Varšavě zasedání států NATO. Jedním z výsledků těchto jednání bylo rozhodnutí posílit takzvané východní křídlo (str. 10, bod 40) NATO, tedy Polsko, Litvu, Estonsko a Lotyšsko.

„Rozhodli jsme se posílit přední pozice NATO v Estonsku, Litvě, Lotyšsku a Polsku a tím jednoznačně prokázat jednotný postoj, kdy jako spojenci jsme odhodláni a schopni jednat společně proti jakékoliv agresi.“ V každé z těchto zemí by měl vzniknout jeden mezinárodní prapor pod velením USA, Kanady, Velké Británie a Německa. Nejvyšší vedení těchto mezinárodních sil bude v Polsku.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože došlo k jednání NATO v Polsku, na kterém bylo dohodnuto zřízení čtyř mnohonárodnostních praporů, jenž budou lokalizovány na území Polska, Litvy, Estonska a Lotyšska, tedy tzv. východního křídla NATO.

Zaorálek zde navazuje na svůj předchozí výrok a popisuje kritiku amerického ministra zahraničí. Ohledně kritiky selhávání syrské opozice ze strany ministra zahraničí USA jsme bohužel nedokázali dohledat dokument potvrzující slova ministra Zaorálka. V jednom prohlášení z 10. prosince 2016 se vyjadřuje k obviněním, že některé opoziční skupiny v Aleppu bojkotují humanitární pomoc a zdržují uprchlíky. Kerry to přiznává, ale než aby je káral, apeluje na ně, aby přistoupili na jednání.

Plánovanou výstavbu radaru zastavila v roce 2009 svým rozhodnutím administrativa demokratického prezidenta Baracka Obamy. Sociální demokraté v čele s tehdejším předsedou Jiřím Paroubkem a stínovým ministrem zahraničí Lubomírem Zaorálkem se proti projektu vymezovali.

Česká republika v letech 2007–2009 jednala se Spojenými státy o možnosti zřídit ve středočeských Brdech vojenský radar, který by byl součástí protiraketové architektury USA v Evropě. V sousedním Polsku pak měla být vybudována raketová základna sloužící jako obrana proti raketám dlouhého doletu z Íránu. Tento projekt byl dojednáván během administrativy republikánského prezidenta George Walkera Bushe, po nástupu Baracka Obamy však v září 2009 došlo k jeho zrušení.

Výstavbu radaru podporovala především koaliční vláda Mirka Topolánka (ODS), která smlouvu o výstavbě a provozu radaru schválila v květnu 2008.

ČSSD v průběhu jednání o výstavbě zaujala pozici vymezující se proti americkému radaru na českém území, tehdejší předseda sociálních demokratů vyzýval k vypsání referenda, aby o osudu vojenského komplexu rozhodli občané. Představitelé sociální demokracie často podporovali akce namířené proti výstavbě radaru, šlo např. o protestní pochody nebo hladovky, jednu z nich podpořil i Lubomír Zaorálek (ČSSD). Sám Zaorálek se vyjádřil, že radar Evropě „neprospěje“ a veřejně vystupoval proti projektu.

Dle výstupů výzkumů CVVM (. pdf str. 1) byla česká společnost proti výstavbě amerického radaru. V červnu 2008 25 % dotázaných označilo svůj postoj k radaru jako „spíše nesouhlasí“ a 41 % jako „rozhodně nesouhlasí“. O rok později byla čísla velmi podobná, 25 % dotázaných opět označilo svůj postoj k radaru jako „spíše nesouhlasí“ a 42 % jako „rozhodně nesouhlasí“.

V říjnu 2009 (. pdf str. 2) pak 48 % dotázaných odpovědělo, že jsou s rozhodnutím Obamovy administrativy ustoupit od výstavby radaru „rozhodně spokojeni“, 32 % pak bylo „spíše spokojeno“.

V dubnu 2016 schválila Poslanecká sněmovna novelu (.pdf), která by rozšířila pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Ten by tak mohl kontrolovat hospodaření s veřejnými prostředky v obcích, krajích a ve firmách, kde mají obce, kraje či stát podíl.

Následně hlasoval o této novele Senát, který ji vetoval. Horní komora zároveň vládě doporučila, aby novelu předložila znovu, avšak v souladu se svým programovým prohlášením souběžně s návrhem na odstranění duplicit kontrolních systémů.

Poslanecká sněmovna, jíž byl návrh vrácen Senátem, jeho veto podpořila a zákon nepřijala potřebnou většinou.

Celý proces projednávání novely zákona o NKÚ v obou komorách Parlamentu lze nalézt na webu Poslanecké sněmovny zde.

V rámci dat pro tento výrok se můžeme zaměřit na čísla státního rozpočtu i na pokladní plnění za leden–říjen 2016.

V rozpočtu jsou k nalezení grafy (.pdf, str. 124–125), které shrnují kapitálové výdaje vlády od roku 2012, a to jak jejich výši v schválených rozpočtech, tak i ve skutečnosti. Můžeme zde pozorovat proinvestování ve výši 78,5 miliard, zatímco na příští rok se plánuje proinvestovat 103,7 miliard, což představuje rozdíl zmiňovaných, i když ne přesných, téměř 30 miliard.

Podíváme-li se na aktuální reálná data kapitálových výdajů (tj. investic) v rámci ministerstvem financí zveřejněného pokladního plnění za leden – říjen 2016 (tedy ke konci října, jak Kalousek uvádí), tak zjistíme, že skutečné kapitálové výdaje jsou na 70 % plánu vlády.

Konkrétně jde o 60 miliard korun. Oproti rozpočtovanému plánu na příští rok jde o rozdíl dokonce lehce přes 40 miliard korun.

Týden před startem EET (23. listopadu 2016) přišel ministr Babiš s návrhem změn, které by z povinnosti evidovat tržby vyjmuly podnikatele, jež nepřekročí roční příjem 250 000 Kč a budou platit daně paušální částkou. Výjimkou by měly být i e-shopy, ve kterých se platí kartou. Ministr financí však předtím jakékoliv výjimky odmítal.

Babiš návrh předložil (.pdf) v Poslanecké sněmovně. ČSSD uvedla, že jeho návrh rozhodně nepodpoří a kritizovala změny v systému EET. Odmítá výjimky a nerovnosti, které podle nich popírají původní smysl zákona.

Další pozměňovací návrhy poté předložil za KDU-ČSL Jaroslav Klaška 30. listopadu 2016. Podle tohoto návrhu by měli být vyjmuti drobní podnikatelé, kteří z jejich provozované vedlejší činnosti mají nízké zisky a EET by je nadměrně zatížila. Druhý se týkal výjimek pro farmářské trhy.

Zákon o EET i tak prošel několika změnami. Další výjimkou se měla stát snížená sazba DPH na pivo, kterou navrhl sám Babiš. Měla pomoct restauratérům kompenzovat náklady spojené s EET. K tomu však nedošlo, zato byly z první fáze vyjmuti stánkaři s občerstvením.

Výrok Bohuslava Sobotky hodnotíme jako pravdivý, protože ačkoliv bylo nejdříve (především ministrem Babišem) avizováno, že výjimky nebudou možné, sám Babiš později navrhl změny. Nedlouho poté následoval další návrh ze strany KDU-ČSL.

Evropská unie se v posledních dvou třech letech začala zaměřovat na fenomén, kdy velké nadnárodní společnosti využívají mezer v daňových zákonech či uzavírají výhodné dohody s vládami států za účelem snížení daní.

Nejznámějším případem z poslední doby se stal spor mezi Evropskou komisí na straně jedné a irskou vládou a americkou společností Apple na straně druhé. Vůdčí osobností boje za rovnější podmínky se stala dánská eurokomisařka odpovědná za politiku hospodářské soutěže Margrethe Vestager.

V srpnu 2016 dospěla Komise k závěru, že Irsko přiznalo společnosti Apple nepřípustné daňové úlevy ve výši až 13 miliard eur. Podle pravidel EU pro státní podporu to je protiprávní, protože Apple díky tomu platil podstatně nižší daně než jiné podniky. Vestager tehdy celý případ komentovala slovy: „Členské státy nemohou poskytovat vybraným společnostem daňové výhody – to je podle pravidel EU pro státní podporu protiprávní. Šetření Komise došlo k závěru, že Irsko přiznalo společnosti Apple nezákonné daňové úlevy, čímž jí umožnilo po mnoho let platit podstatně nižší daně než ostatní podniky. Díky tomuto selektivnímu zacházení platil Apple ze svých evropských zisků daň z příjmu právnických osob, jejíž efektivní sazba v roce 2003 činila jedno procento a v roce 2014 jen 0,005 procenta.“ V roce 2015 Komise konstatovala, že automobilka Fiat v Lucembursku a společnost Starbucks v Nizozemsku využívaly daňových výhod, které se neslučovaly s právem EU. Komise nařídila oběma firmám, aby vrátily uspořené finanční prostředky získané výhodnějším zdaněním, každá společnost musela vrátit částku v rozmezí 20-30 milionů eur. Nicméně pokutovány ze strany Evropské unie společnosti nijak nebyly. Podobně se pod drobnohled dostali další američtí giganti. V prosinci 2015 otevřela Evropská komise vyšetřování daňových úlev poskytovaných ze strany Lucemburska řetězci McDonald's. Už o rok dříve začala Komise z podobného důvodu vyšetřovat firmu Amazon.

V říjnu minulého roku představila Evropská komise návrh na zdanění velkých firem, reformní balíček Common Consolidated Corporate Tax Base (CCCTB), který by měl zajistit rovnější a spravedlivější zdanění velkých korporací operujících na evropském jednotném trhu. Celý systém by měl v ideálním případě začít fungovat od roku 2021, jelikož v Radě ministrů je pro potřeby schválení tohoto balíčku jednomyslnost všech členských zemí, dá se očekávat, že výsledný návrh bude návrhem velmi kompromisním.

Postoj České republiky, konkrétně ministra financí, padl přímo v této debatě. Babiš označil systém jako výhodný pro velké státy a ne pro Českou republiku. Eurokomisař pro finanční služby Jonathan Hill v dubnu uvedl, že odhadovaná částka, o kterou unijní země ročně v podobě ušlých daňových příjmů přicházejí je 50 až 70 miliard eur.