Přehled ověřených výroků

Letiště v Českých Budějovicích zahájilo provoz v dubnu 2006 (.pdf, str. 7) jako akciová společnost Jihočeské letiště České Budějovice. O rok později se stal vlastníkem (.pdf, str. 3) letiště Jihočeský kraj, přičemž druhým hlavním akcionářem je město České Budějovice. Všechny tři strany spolu sepsaly memorandum (.pdf), které zavázalo město i kraj k poskytování finanční podpory letišti.

Město a kraj podporují letiště prostřednictvím dotací. V účetních uzávěrkách letiště jsme dohledali, že Jihočeské letiště přijalo každý rok průměrně 30 milionové provozní dotace.

Za deset let fungování letiště tak přijalo v dotacích až 300 milionů korun. Jihočeský kraj dále investoval do projektu jeho modernizace, přičemž původně byly náklady vyčísleny na miliardu (.pdf, str. 6) korun. Očekávalo se přitom, že až 413 milionů korun přispěje Evropská unie. K tomu ale nakonec nedošlo a do modernizace letiště investoval Jihočeský kraj, který byl nucen náklady snížit.

Modernizace byla rozdělena do dvou etap. I. etapa modernizace trvala od prosince 2009 do června 2010 a stála kraj 110 milionů korun. II. etapa byla zahájena v červnu 2015. Její první fáze si vyžádala 120 milionů korun a byla ukončena v květnu 2016. Modernizace stále nebyla dokončena a budoucí náklady na druhou fázi II. etapy jsou odhadovány na půl miliardy korun.

To dohromady, pokud počítáme každoroční dotace na provoz a také investiční výdaje spojené s další předpokládanou modernizací, činí zhruba onu zmiňovanou miliardu korun z krajských peněz. Výrok je tedy hodnocen jako pravdivý.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, zařazení dítěte musí v každém případě být v souladu se zájmem žáka, který zprostředkovává rodič.

Dle ministerstva školství je proto v případě problémů první fází dohoda s rodičem. Rodič jako zprostředkovatel zájmu dítěte rozhoduje o jeho zařazení do speciální školy. V případě nespolupráce se může škola obrátit na orgán sociálně-právní ochrany dětí.

Novela školského zákona, která byla přijata v loňském roce, ponechává stejně jako předchozí znění zákona možnost zřízení speciálních škol pro děti, žáky a studenty se speciálními vzdělávacími potřebami.

Zařadit dítě do speciální školy lze dle novely pouze na základě žádosti zákonného zástupce. K žádosti je dále potřeba doporučení školským poradenským zařízením a informovaný souhlas zákonného zástupce se zařazením dítěte.

Hlavní změna oproti předchozímu znění zákona nastává v tom, že vzdělávání žáků se nyní uskutečňuje přednostně na běžné základní škole. Zařazení do speciální školy tak nově doporučí školské poradenské zařízení až po shledání, že nelze žáka udržet pomocí podpůrných opatření na běžné škole.

Další novinkou je možnost revize doporučení, a to jak rodičem, tak školou. Žádost o revizi se musí podat do 30 dnů od doručení doporučení školského poradenského zařízení.

Žádná z novinek novely zákona ale nemění skutečnost, že rozhodování o zařazení je založeno na informovaném souhlasu rodiče a doporučení školského poradenského zařízení. Především ale musí být zařazení v souladu se zájmem dítěte, který zprostředkovává rodič.

Dle FAQ ministerstva školství je postup v případě problémů následující: V první fázi se snaží škola a školské zařízení vždy dohodnout (další dotazy, otázka č. 14) s rodičem. Rodič může s doporučením školského poradenského zařízení nesouhlasit a v takovém případě může podat žádost o revizi. Pokud rodič nebude se školským zařízením spolupracovat, škola či poradenské se zařízení se obrátí (stejně jako před novelou) na orgán sociálně-právní ochrany dětí.

Kauzu Čapí hnízdo vyšetřuje odbor hospodářské kriminality pražské policie. O napojení těchto policistů na Ivo Rittiga, resp. jejich podřízenost jemu, není možné doložit, takové informace nejsou dostupné. Je otázkou, odkud čerpá tyto informace ministr financí Babiš.

Tomuto odboru se dostalo mediálního zájmu poté, co deník Právo informoval o nálezu odposlechů v kanceláři šéfa tohoto oddělení.

Server Aktuálně.cz přinesl 1. září výrok ministra financí, ve kterém prohlásil, že „byly doby, kdy všichni Romové pracovali“. Dále řekl: „To, co píšou v novinách ti blbečci, že tábor v Letech byl koncentrák, to je lež, byl to pracovní tábor. Kdo nepracoval, šup a byl tam.“

Ve svém vyjádření Babiš svůj výrok nevyvrátil a odvolával se na Jindřicha Vařechu (hnutí ANO), který mu měl tyto informace poskytnout.

„Můj známý, majitel jedné české firmy, mi vyprávěl, že za komunismu Romové chodili do práce a taky mi říkal, že Lety byly pracovní tábor a od roku 1942 internační tábor,“ uvedl Babiš.

Z logiky věci nelze explicitně spojovat komunistickou éru, která oficiálně započala až únorem 1948, s táborem v Letech, jenž byl využíván především v období druhé světové války nacisty.

Zákonem č. 74/1958 Sb. komunisté omezili kočovný život Romů, přičemž jednou z jeho podmínek byla povinnost obecních výborů zajistit těmto lidem zaměstnání i ubytování (§ 1, zk. 74/1958 Sb.) Tento zákon byl však novelizován roku 1990, a to zákonem č. 175/1990 Sb.

Vedle toho se v období panujícího komunismu snažila vláda o asimilaci romského etnika do společnosti. Zvolila pro to převážně materiální a finanční postupy.

V červenci roku 1946 se vláda rozhodla pro náhradu některých válečných škod, a to jak u osob perzekuovaných, tak u zastánců odboje.

Odstavec 3 zk. 163/1946 Sb. o mimořádných opatřeních bytové péče přiznává „přednostní právo na pronájem bytu osobám, kterým byl tento zabrán za okupace okupačními úřady nebo jinými okupačními orgány, protože byly účastníky zahraničního nebo domácího odboje nebo byly postiženy politickou persekucí. Totéž právo se přiznává i jejich pozůstalým rodinným příslušníkům.“

Vrátíme-li se k prvnímu z výroků, ministr financí uvedl, že tábor v Letech u Písku byl ryze pracovní. Toto tvrzení ovšem není zcela pravdivé. Od svého zřízení v roce 1940 do roku 1942 plnil sice funkci pracovního tábora, později se však změnil v tábor koncentrační, který byl přestupní stanicí do Osvětimi.

Jak uvadí ČT24, Romové ve zmíněném táboře však tvořili z počátku pouhých 10 % a jednalo se pouze o muže. Posíláni tam byli kvůli drobnějším přečinům či nevoli k práci.

„Podle ustanovení táborového řádu bylo povinností vězňů pracovat. Především se jednalo o práce na stavbě silnice na trase Plzeň-Ostrava. Dále vězňové pracovali na odklízení lesních polomů a v zemědělství.“ (Holocaust.cz)

Po vytvoření romského „Endlösung“ se však z kárného tábora stal koncentrační, do něhož byly posílány celé rodiny.

Heinrich Himmler v témže roce vypracoval plán tzv. rasově čistých Romů, kteří měli být z likvidačního procesu vyjmuti. Jednalo se rasově čisté německé Romy (označení jako Sinti a Lallerio) a již plně integrované německé Romy. Ke konci ledna 1943 bylo definitivně rozhodnuto o deportaci většiny Romů do Auschwitz II-Birkenau.

Výrok Bohuslava Sobotky (ČSSD) hodnotíme jako pravdivý, tábor v Letech byl součástí sítě nacistických koncentračních táborů.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě vyjádření mluvčí Královéhradeckého kraje, Martiny Götzové. Pro Demagog.cz uvedla:

"Existuje Zdravotnický nadační fond Královéhradeckého kraje, skrze který se přidělují tzv. stipendia pro mediky. Maximální výše jednorázové pobídky je stanovena na 120 tisíc korun. Za finanční pobídku se student zaváže k tomu, že si zvolí nabízený specializační obor z vytipovaných nejohroženějších, a že bude pracovat u poskytovatele zdravotnických služeb na území Královéhradeckého kraje nejméně po dobu čtyř let. Rada Královéhradeckého kraje již odsouhlasila poskytnutí 4,9 milionů korun do nadačního fondu, tento krok bude schvalovat ještě krajské zastupitelstvo 3. 10. 2016. Očekává se, že stipendium by mohlo být přiděleno až 40 uchazečům – mladým lékařům. Sběr žádostí o stipendia by měl být vypsán během října 2016, bude se jednat už o druhé kolo.Šanci získat stipendium budou mít medici, kteří se zaváží absolvovat specializační (předatestační) přípravu v některém z těchto oborů:• Anesteziologie a intenzivní medicína
• Radiační onkologie
• Dětské lékařství
• Radiologie a zobrazovací metody
• Neurologie
• Vnitřní lékařství
• Praktické lékařství pro děti a dorost
• Všeobecné praktické lékařství
• Psychiatrie
• UrologieJiž na jaře proběhlo první kolo přidělování stipendií, kdy do nadačního fondu poskytl Královéhradecký kraj z rozpočtu 2,7 milionu korun, 60 tisíc korun pak přidal Zdravotnický holding Královéhradeckého kraje. Všechny tyto prostředky byly vyčerpány, stipendium bylo uděleno 23 žadatelům."

Rozšířená informace se pak vyskytuje od stejné autorky na webu kraje.

Jaroslav Větrovský je od roku 2006 starostou ve městě Mladá Vožice na Táborsku. To má dle Českého statistického úřadu (.pdf, str. 29) k 1. lednu letošního roku 2 725 obyvatel. Nezaměstnanost zde v září byla 3,6 %.

Dne 16. března 2016 byl Senátem ČR schválen senátní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Iniciátorem byl senátor Škromach a skupina senátorů. V návrhu bylo ohledně zrušení neplacení prvních tří dní nemocenské uvedeno toto:

„V § 192 odstavci 1 větě druhé se zrušuje středník a slova ‚ náhrada mzdy nebo platu nepřísluší za první 3 takovéto dny dočasné pracovní neschopnosti, nejvýše však za prvních 24 neodpracovaných hodin z rozvržených směn ‚ se zrušují včetně středníku.“ (senátní tisk, str. 3)

Vláda k danému zákonu 19. dubna 2016 nepřijala stanovisko. Jeho projednávání bylo navrženo na pořad 50. schůze Poslanecké sněmovny 18. října 2016.

Otázkou zůstává možnost úspěchu tohoto návrhu zákona vzhledem k faktu, že sněmovna ve třetím čtení dne 7. září 2016 zamítla poslanecký návrh zákona, který taktéž podobně řešil znovuzavedení proplácení prvních tří dnů nemocenské.

V případě druhého zákona dne 13. května 2015 Senát ČR schválil senátní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 120/2001 Sb., zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Iniciátorem návrhu byl opět senátor Škromach a skupina senátorů.

Návrh zákona se především zaobírá určením místní příslušnosti exekutorů a jejich kompetencí, například:

„§ 28 Exekuci vede ten exekutor, kterého v exekučním návrhu označí oprávněný, je zapsán v rejstříku zahájených exekucí a jehož sídlo exekutorského úřadu je v obvodu krajského soudu, ve kterém je exekuční soud povinného. Úkony exekutora se považují za úkony exekučního soudu.“. (senátní tisk, str .3)

Tento návrh byl schválen vládou a jeho projednávání bylo navrženo na pořad 50. schůze Poslanecké sněmovny 18. října 2016.

Výrok hodnotíme jak pravdivý, protože oba návrhy byly schváleny Senátem ČR a v současnosti mají být projednávány Poslaneckou sněmovnou.

Program integrovaného dopravního systému, který se má realizovat do konce roku 2019 skutečně pracuje s třemi modely řešení (.pdf, str .3) Nejsme však schopni získat podrobný obsah těchto variant veřejné dopravy, jelikož se nejedná o veřejně dostupné informace (.pdf, str. 3)

Z oficiálních (např. zápisů z jednání dané komise) či jiných veřejně dostupných zdrojů, není možné dohledat apel směrem ke členům komise, který Kalina popisuje. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Jaromír Kalina (KDU-ČSL) má však pravdu v zastoupení spolustraníků v dopravní komisi. KDU-ČSL zde zastupuje Jan Tourek a Josef Mach.

Data ČSÚ toto prohlášení potvrzují. Přímo na Vysočině (která je v celostátním srovnání na vrcholu mezi kraji) se střední délka života za posledních 10 let prodloužila u žen o 3,19 roku a u mužů o 3,46 roku.

Transatlantická dohoda o obchodu a investicích mezi EU a USA (TTIP) má mít 24 kapitol rozdělených do tří tematických částí:

1. Snadnější přístup (Better access) - smlouva má usnadnit například investování nebo přístup k vládním zakázkám protější smluvní strany (evropských firem v USA a naopak)

2. Odbourání byrokratických bariér (Less red tape) - sbližování regulací v EU a USA, sjednocování bezpečnostních a kvalitativních standardů i metod jejich ověřování

3. Nová pravidla (New rules) - zajištění rovného přístupu firem k energetickým zdrojům, surovinám či lidskému kapitálu, zrychlení a zjednodušení celního procesu.

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že spíše než o snižování či odbourávání cel ve smlouvě jde především o harmonizaci pravidel a standardů EU a USA, která by měla vést k usnadnění obchodování a otevření trhů mezi smluvními partnery.