Server Aktuálně.cz přinesl 1. září výrok ministra financí, ve kterém prohlásil, že „byly doby, kdy všichni Romové pracovali“. Dále řekl: „To, co píšou v novinách ti blbečci, že tábor v Letech byl koncentrák, to je lež, byl to pracovní tábor. Kdo nepracoval, šup a byl tam.“
Ve svém vyjádření Babiš svůj výrok nevyvrátil a odvolával se na Jindřicha Vařechu (hnutí ANO), který mu měl tyto informace poskytnout.
„Můj známý, majitel jedné české firmy, mi vyprávěl, že za komunismu Romové chodili do práce a taky mi říkal, že Lety byly pracovní tábor a od roku 1942 internační tábor,“ uvedl Babiš.
Z logiky věci nelze explicitně spojovat komunistickou éru, která oficiálně započala až únorem 1948, s táborem v Letech, jenž byl využíván především v období druhé světové války nacisty.
Zákonem č. 74/1958 Sb. komunisté omezili kočovný život Romů, přičemž jednou z jeho podmínek byla povinnost obecních výborů zajistit těmto lidem zaměstnání i ubytování (§ 1, zk. 74/1958 Sb.) Tento zákon byl však novelizován roku 1990, a to zákonem č. 175/1990 Sb.
Vedle toho se v období panujícího komunismu snažila vláda o asimilaci romského etnika do společnosti. Zvolila pro to převážně materiální a finanční postupy.
V červenci roku 1946 se vláda rozhodla pro náhradu některých válečných škod, a to jak u osob perzekuovaných, tak u zastánců odboje.
Odstavec 3 zk. 163/1946 Sb. o mimořádných opatřeních bytové péče přiznává „přednostní právo na pronájem bytu osobám, kterým byl tento zabrán za okupace okupačními úřady nebo jinými okupačními orgány, protože byly účastníky zahraničního nebo domácího odboje nebo byly postiženy politickou persekucí. Totéž právo se přiznává i jejich pozůstalým rodinným příslušníkům.“
Vrátíme-li se k prvnímu z výroků, ministr financí uvedl, že tábor v Letech u Písku byl ryze pracovní. Toto tvrzení ovšem není zcela pravdivé. Od svého zřízení v roce 1940 do roku 1942 plnil sice funkci pracovního tábora, později se však změnil v tábor koncentrační, který byl přestupní stanicí do Osvětimi.
Jak uvadí ČT24, Romové ve zmíněném táboře však tvořili z počátku pouhých 10 % a jednalo se pouze o muže. Posíláni tam byli kvůli drobnějším přečinům či nevoli k práci.
„Podle ustanovení táborového řádu bylo povinností vězňů pracovat. Především se jednalo o práce na stavbě silnice na trase Plzeň-Ostrava. Dále vězňové pracovali na odklízení lesních polomů a v zemědělství.“ (Holocaust.cz)
Po vytvoření romského „Endlösung“ se však z kárného tábora stal koncentrační, do něhož byly posílány celé rodiny.
Heinrich Himmler v témže roce vypracoval plán tzv. rasově čistých Romů, kteří měli být z likvidačního procesu vyjmuti. Jednalo se rasově čisté německé Romy (označení jako Sinti a Lallerio) a již plně integrované německé Romy. Ke konci ledna 1943 bylo definitivně rozhodnuto o deportaci většiny Romů do Auschwitz II-Birkenau.
Výrok Bohuslava Sobotky (ČSSD) hodnotíme jako pravdivý, tábor v Letech byl součástí sítě nacistických koncentračních táborů.
