My navrhujeme, že uděláme detailní registr budov, abychom viděli, jestli všechny krajské příspěvkové organizace sedí v budovách kraje, jestli nejsou uzavřeny nějaké nevýhodné smlouvy pro kraj, jestli jsou budovy kraje využívány, nenechávají se chátrat, protože každá zima se podepíše na tom majetku.
Kandidátka na hejtmanku za hnutí ANO má ve svém volebním programu skutečně vytvoření takového registru. Na webu se dočteme o snaze zavést detailní registr krajských budov. Dále se v programu píše o vykonání revize majetku s cílem ušetřit zbytečné výdaje.
(reakce na předchozí výrok) My samozřejmě ten registr budov máme. Včetně jejich energenitické náročnosti. Zaváděl se v roce 2013, protože jsme na začátku krajské vlády zjistili, že taková evidence neexistuje.
Jinak pravdivému výroku udělujeme výhradu z toho titulu, že přinejmenším ve své zveřejněné podobě neobsahuje informaci o energetické náročnosti budov a naopak obsahuje pouze seznam příspěvkových organizací kraje a jejich budov, ne zcela všechny budovy v majetku kraje. Je však možné, že tato část registru není veřejná.
Na stránkách Libereckého kraje je možné dohledat informaci o spuštění tohoto registru v srpnu 2014. V tomto registru najdeme informace o odboru, do kterého daný objekt spadá (budova, orná půda, atp.), její IČO a číslo popisné. Nenajdeme v něm však údaje o energetické náročnosti, jak hejtman uvádí.
My jsme například ušetřili díky soutěžím na dodávky energií a tepla za ty 4 roky zhruba 300 milionů korun. Většina těch peněz zůstala v rozpočtech těch příspěvkových organizací.
V dubnu 2013 Liberecký kraj oznámil, že začne nakupovat plyn a elektřinu na komoditní burze. Kraj si od toho sliboval, že díky velikosti zakázky osloví i velké dodavatele, kterým bude stát za to jít s cenou dolů a kraj dosáhne na nižší cenu.
Na začátku roku 2016 kraj konstatoval, že prostřednictvím aukcí energií kraj v rozmezí let 2013-2017 ušetřil více než 153 milionů korun. Tato úspora tedy zahrnuje celé volební období 4 let, o kterém Půta mluví a zasahuje i do období dalšího. Reálně tak bude úspora pro volební období 2012-2016 o něco nižší. Do které rozpočtové kapitoly ušetřené finanční prostředky putovaly nicméně nejde z veřejně dostupných zdrojů dohledat. Vzhledem k výrazně nižší částce však výrok hodnotíme jako nepravdivý.
V Libereckém kraji pracuje 4 tisíce lidí v sociální sféře. Když každému přidáte tisícikorunu měsíčně, je to 50 milionů za rok. My dáváme jako příspěvek do celé sociální oblasti 100 milionů korun.
Dle údajů ze schváleného rozpočtu Libereckého kraje na rok 2016 jde na oblast sociálních věcí a politiku zaměstnanosti částka přes 126 milionů korun, což přesahuje o 26 milionů sumu uvedenou Půtou. Žádné bližší údaje se dohledat nepodařilo.
Pokud jde o počet pracovníků v sociální sféře, nepodařilo se nám opět dohledat žádný relevantní doklad. ČSÚ na svých stránkách zmiňuje pro Liberecký kraj na rok 2014 jen souhrnný počet osob ve zdravotnictví a sociální oblasti a to ve výši 14,2 tisíce zaměstnaných.
Obnovili jsme tripartitu. Od začátku volebního období funguje ekonomická rada hejtmana, ve které zasedají zástupci významných zaměstnavatelů typu Denso, Preciosa nebo také lidé s nějakým podnikatelským příběhem, lidé, kteří třeba získali titul živnostníka roku.
Poslední volby do krajského zastupitelstva se konaly 12. a 13. října 2012. Nová rada pak nastoupila 27. listopadu 2012. Půta tvrdí, že ekonomická rada hejtmana se sešla na začátku volebního období, ta se sešla v polovině dubna 2013.
Je skutečně pravda, že v této radě zasedá firma Denso - konkrétně ředitel Dr. Ing. Karel Balatka a akciová společnost Preciosa - generální ředitel Ing. Ludvík Karl. V tomto týmu zasedá také Lukáš Pytloun, který v roce 2009 získal titul Živnostník roku Libereckého kraje.
Co se týče tripartity, ta začala fungovat v listopadu roku 2014, jejímž předsedou byl zvolen Martin Půta. Členové Rady hospodářské a sociální dohody Libereckého kraje (RHSD) jsou rozděleni klasicky do tří stran (zástupci kraje, zaměstnanců a zaměstnavatelů) po sedmi členech. Půta zmiňuje, že tripartita byla obnovena. Skutečně byla, již v roce 2002 existovala Rada hospodářské a sociální dohody.
My máme jako Starostové pro Liberecký kraj od roku 2011 transparentní účet.
Starostové pro Liberecký kraj mají založen transparentní účet u Fio banky. Fio banka ovšem nabízí u této služby k dispozici transakce pouze za poslední rok ode dne prohlížení. Z tohoto důvodu není možné ověřit platby až do roku 2011. Nicméně Starostové pro Liberecký kraj oznámili zřízení (pdf., str 1-2) tohoto účtu ve svých novinách v až srpnu 2012. Kromě toho ve zprávě (.pdf) z jednání zastupitelstva Libereckého kraje SLK uvádí založení účtu k 29. květnu 2012, a to pro potřeby krajských voleb. Z tohoto důvodu je nutno hodnotit výrok nepravdou, neboť transparentní účet byl podle výše uvedených vyjádření samotných SLK zřízen až nejdříve v květnu 2012, nikoli v roce 2011.
Já osobně sedím ve 2 představenstvech. V představenstvu ČSAD Liberec a frýdlantské vodárenské společnosti. A sedím v dozorčí radě školního statku. A sedím tam bezplatně, protože tak to ukládá protikorupční zákon.
Dan Ramzer (ODS) je skutečně jedním z členů představenstva ČSAD Liberec, a.s., kterou město spoluvlastní. Do této funkce byl zvolen 5. ledna 2016. Současně také figuruje již od roku 2004 v představenstvu Frýdlantské vodárenské společnosti, a.s.
Rovněž členem dozorčí rady zmíněného Školního statku Frýdlant, s.r.o., je od roku 2012. Vedle toho vykonává od roku 2007 funkci starosty města Frýdlant.Přičemž zmíněné město, jako řada dalších okolních obcí, vlastní akcie společnosti ČSAD Liberec, jíž je Ramzer členem.
Jak Ramzer správně uvádí, vztahuje se na něj tedy zákon č. 159/2006 Sb. o střetu zájmů, kde konkrétně § 5, (2) potvrzuje jeho tvrzení o nulovém nároku na finanční odměnu.
(2) Veřejnému funkcionáři uvedenému v § 2 odst. 1 písm. l) a m), který zastupuje kraj nebo obec v řídících, dozorčích nebo kontrolních orgánech podnikající právnické osoby, pokud v ní kraj nebo obec má podíl nebo hlasovací práva, nenáleží za tuto činnost odměna. Po kauze z roku 2012, kterou podle Libereckého deníku vyvolaly nepřiměřené odměny za práci v dozorčích radách, došlo k personální obměně v daných subjektech. V tomto období byl navržen i Dan Ramzer do rady Školního statku Frýdlant.
Dle dostupného vyjádření z roku 2013 pak patří tříčlenná dozorčí rada Školního statku Frýdlant skutečně mezi ty, kteří nejsou za svou činnost honorováni.
Výrok frýdlantského starosty Dana Ramzera proto hodnotíme jako pravdivý.
Na letošní kampaň jsme měli jen lehce přes milion korun.
Tento výrok hodnotíme jako neověřitelný. Na oficiálním portálu ČSSD pro Liberecký kraj není k nalezení transparentní účet, ze kterého bychom mohli údaje o rozpočtu na letošní kampaň vyčíst. Je zde pouze článek, který tvrdí, že " do krajské kampaně ČSSD počítá s rozpočtem necelých 1,5 milionu korun složeným z příspěvků okresních a krajské organizace, Lidového domu i darů členů a kandidátů strany ".
V Libereckém kraji nemáme dostatečně vzdělané lidi pro firmy, které v kraji pracují.
V Libereckém kraji jsou nejčastěji poptáváni pracovníci s ukončeným základním vzděláním a praktickou školou nebo výučním listem. Jak uvádí zpráva (.pdf, str. 8) liberecké pobočky Úřadu práce ČR, právě pro tuto skupinu lidí je v kraji nejvíce volných pracovních míst.
Následující tabulka ukazuje strukturu volných pracovních míst (VPM) dle požadovaného vzdělání:
Zdroj: Úřad práce
Firmy v Libereckém kraji se potýkají zejména s nedostatkem technicky vzdělaných odborníků. Potvrdila to mluvčí největšího zaměstnavatele v průmyslovém odvětví v Liberci.
Podle Úřadu práce firmy hledají zejména pracovníky do výroby a namísto vyššího vzdělání vyžadují nižší stupeň vzdělání a praxi. Problémem jsou však spíše nepříznivé pracovní podmínky, nevýhodné smlouvy, nízká mzda etc. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.
Teď měníme poslední 3 měsíce úředníky a bývalé politiky ve školských radách za zástupce konkrétních firem. Jejich úloha je, aby ovlivňovali vzdělávací plány.
Podle § 168 odstavce a) zákona č. 561/2004 Sb. (školský zákon) se školská rada „vyjadřuje k návrhům školních vzdělávacích programů a k jejich následnému uskutečňování“.
Podle informací dostupných na webových stránkách Libereckého kraje a tiskové konference z jednání Rady kraje ze dne 7. září 2016 Rada kraje do školských rad na místo zástupců zřizovatele skutečně nominovala a k 1. říjnu 2016 jmenuje zástupce zaměstnavatelů. Na tomto kroku se dohodl kraj se Svazem průmyslu a dopravy podepsáním Regionální sektorové dohody pro Liberecký kraj mezi strategickými partnery dne 8. června 2015. (pdf str. 5). V minulosti byli ve většině případů jmenováni zastupitelé jednotlivých obcí. Mgr. Vladimír Opatrný je členem zastupitelstva města Jablonec nad Nisou, Ing. Marie Pavlová je členkou zastupitelstva města Liberec,Ing. Hana Vidnerová je zase členkou zastupitelstva města Frýdlant.
Mezi střední školy, do jejich školských rad jsou jmenováni noví členové patří: Střední textilní průmyslová škola, do jejíž rady byl nominován zástupce společnosti DIRECT ALPINE, Vyšší odborná škola sklářská a Střední škola Nový Bor bude mít ve své školské radě zástupce ze společnosti Crystalex CZ. V případě Střední uměleckoprůmyslové školy a Vyšší odborné školy Jablonec nad Nisou bude zástupce firmy Preciosa. Dále je to společnost GRUPO ANTOLIN Bohemia, která bude mít svého zástupce ve školské radě Střední školy a Mateřské školy Liberec a v neposlední řadě společnost BENTELER ČR, jejíž zástupce byl nominován za Liberecký kraj do školské rady Střední školy hospodářské a lesnické v obci Frýdlant.
Tento výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
