Přehled ověřených výroků

Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože Babiš sice správně popisuje genezi okolo reorganizace policie, není ovšem pravdou, že by ÚOOZ byl jediným protimafiánským útvarem. ÚOKFK, se kterým se má Šlachtův sbor sloučit, v minulosti vyšetřoval řadu velkých (i politických kauz,) nyní je součástí tzv. Daňové kobry, která bojuje s rozsáhlou daňovou kriminalitou.

O plánu sloučit Útvar pro odhalování organizovaného zločinu s Útvarem odhalování korupce a finanční kriminality napsaly 1. 6. 2016Lidové noviny. Ty také citovaly mluvčí ministra vnitra Milana Chovance, která LN sdělila: „Pokud nějaké organizační změny nastávají, vždy je včas zveřejňujeme. V tuto chvíli žádnou takovou zprávu nemáme."

Pro Lidové noviny toto komentoval Pavel Zeman. Uvedl:

" Neznám podrobnosti toho plánu. A na nich dost záleží. Nicméně tímto krokem by vznikl útvar, který by měl téměř 900 lidí. Bojím se, že by byl těžko řiditelný. Mám strach, aby se to neprojevilo v kvalitě práce, která je naprosto zásadní pro každou trestní věc, stejně jako je zásadní, že nesmějí unikat informace. "

Náměstek Laube toto označil ve stejném textu skutečně za fámu, když řekl:

" Na tyto fámy, které tu vznikají, nemám odpověď. Zatím nebudu komentovat nic, co není schválené a řádně projednané, natož abych někde diskutoval na téma nějakého nového ředitele. "

Dne 6. 6. 2016 pronikl do médií dopis nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, který se k reorganizaci vyjadřuje jako k hotové věci, o které ho informoval policejní prezident Tuhý a jeho náměstek Laube. Ani v této chvíli ještě ministerstvo krok nepotvrdilo.

Dne 8. 6. 2016 již ministr Chovanec ve svém vyjádření na stránkách Ministerstva vnitra hovoří o reorganizaci policie jako o profesionálně připraveném kroku v kompetenci policejního prezidia.

15. června pak ministr vnitra oznámil, že podepsal diskutovanou reorganizaci.

Babiš tedy korektně popisuje genezi celé kauzy. Problémem je, že označuje ÚOOZ za jediný protikorupční útvar. ÚOKFK byl angažován např. v kauzách Davida Ratha, ProMoPro či Vlasty Parkanové (v jejím případě ovšem doposud nezačalo soudní projednávání ve věci a je na ni nutno pohlížet jako na nevinnou osobu).

Obrázek vychází z Prezentace výsledků ÚOKFK za rok 2012 (.ppt) .

Další kauzu, kterou vyšetřovala Protikorupční policie, byla tzv. kauza Pandur, kdy ÚOKFK zatkla také Marka Dalíka. Tento útvar je také součástí tzv. Daňové kobry, která bojuje proti daňovým únikům. Útvaru se již podařilo zajistit miliardové částky.

" Daňová Kobra je společný tým Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality, Generálního finančního ředitelství a Generálního ředitelství cel. Členové týmu společně bojují proti daňovým únikům a daňové kriminalitě, a to především v oblasti daně z přidané hodnoty a spotřební daně."

Prezident Zeman se na státní pohřeb bývalého slovenského prezidenta Kováče dostavil s několikaminutovým zpožděním. Následkem toho dorazila česká delegace pozdě na první část pietního ceremoniálu a již nebyla vpuštěna do Rytířského sálu Bratislavského hradu, v němž se právě odehrávaly kondolence.

Průvod s rakví se kvůli české delegaci zastavil na nádvoří Bratislavského hradu, kde se Zeman zesnulému poklonil. Došlo tak k porušení protokolu, neboť poslední osobou, která se rakvi pokloní a kondoluje pozůstalým, má být současný slovenský prezident Kiska.

To dokládá také Kancelář prezidenta Slovenské republiky. Kompletní níže uvedený harmonogram této části byl obsažen v reportáži Lenky Pastorčákové a Lukáše Mathé v pořadu 168 hodin České televize (obrázek v čase 10:08). Prezident Zeman dorazil na Bratislavský hrad až v 11:44, jak je v reportáži také vidět z vysílání Slovenské televize, která celou událost přenášela živě. Tuto část tedy Zeman nestihl.

Pro úplnost je třeba dodat, že SR nedisponuje univerzálním protokolem, jehož pravidly by se řídily veškeré státní pohřby. Z Pravidel diplomatického protokolu Slovenské republiky (.pdf., str. 17) vyplývá, že organizaci státního pohřbu i vytvoření protokolárního pořádku pro konkrétní událost má na starosti speciální státní komise která vznikne poté, co Vláda SR rozhodne o konání státního pohřbu.

Prezident Zeman se pak s ostatními členy české delegace zúčastnil ostatních částí smutečního ceremoniálu.

Okolnostem této cesty se věnovala Česká televize v pořadu 168 hodin (v čase 08:28 a dále). Reportáž obsahuje také vyjádření Romana Krpelana, mluvčího prezidenta Slovenské republiky. Ten ke zpoždění uvádí:

„České delegaci jsme doporučili, aby přistáli před 11:15, vzhledem k tomu, že v 11:30 měla proběhnout kondolence na Bratislavském hradě. Letadlo však přistálo o půl 12 (...) Na Bratislavský hrad měla česká delegace dorazit o půl 12 (...) Slovenský protokol dal českému protokolu přesné časové instrukce při příjezdu na pohřeb prezidenta Michala Kováče stejně jako všem zahraničním delegacím. Žádná zahraniční delegace neměla žádný problém s příjezdem kromě české delegace.“

Dle dostupných veřejných informací je posledním trestním oznámením týkajícím se OKD a Bakaly, to podané investiční skupinou Arca Capital pod vedením Pavola Krůpy. Toto trestní oznámení “pro podezření ze spáchání trestného činu vydírání české vlády” bylo podáno již 3. května 2016.

Pokud jde o otázku možnosti zabavení majetku Bakaly a jeho využití k nahrazení ztrát OKD, pak jedinou informací, která se dané věci týká, je zpráva z 13. září 2016. V té se ostravská kandidátka Úsvitu - Národní koalice do Senátu Alena Vitásková snaží oslovit voliče návrhem zákona na vyvlastnění majetku miliardáře Zdeňka Bakaly. V tiskovézprávě strany je pak prezentován samotný návrh zákona.

Miloš Zeman zde však spojil dvě různé věci. Podnět k zahájení trestního řízení může podat kdokoli a jen soud může rozhodnout o tom, jaký čin byl spáchán, o potrestání a případném zabavení majetku. Ten by však ale putoval do státní kasy, nelze jej účelově určit. Druhou skutečností je zmíněný “návrh zákona,” který je však ze strany Aleny Vitáskové spíše deklarací určitého postoje, vzhledem k jeho ústavní nekonformitě.

Tímto nevhodným spojením dvou odlišných záležitostí zavádí, neboť dílčí fakta se sice zakládají na pravdě, ale prezident z nich složil zcela neodpovídající obraz.

Anna Hubáčková je od 3. listopadu 2014 starostkou v obci Ratíškovice. Jedná se o její jedinou politickou funkci.

Stranické funkce Anna Hubáčková nemá – v komunálních volbách v roce 2014 vedla kandidátku KDU-ČSL z pozice nestraníka. Jako nestraník kandiduje taktéž v letošních volbách do Senátu, a to opět na kandidátce KDU-ČSL.

Z kontextu výroku ministra Babiše vyplývá, že výstavba nových úseků dálnic by měla být důsledkem hospodářské konjunktury v ČR. Nicméně pokud prozkoumáme informace o nově započatých projektech výstavby dálnic z serveru ceskedalnice.cz, zjistíme, že v roce 2016 byly zatím spuštěny pouze dva projekty v celkové délce 12,6 km a že jde pouze o modernizace úseků dálnice D1.

Ministr Babiš dost možná má na mysli nedávný vládní návrh, aby bylo u klíčových dopravních staveb možno z rozhodnutí vlády ČR přikročit k výstavbě bez posudku EIA. U deseti klíčových dálničních úseků by tak bylo možné přistoupit k výstavbě, přestože ta ještě ani nezačala.

Podle přehledu zahraničního obchodu ČR zpracovaného Českým statistickým úřadem, se Velká Británie držela až do roku 2013 mezi šesti největšími příjemci českých exportů, v roce 2014 byla na čtvrtém místě. Za rok 2015 ještě nejsou roční údaje dostupné, nicméně čtvrtletní data tento trend potvrzují, a v prvním čtvrtletí roku 2016 se Británie posunula dokonce na třetí příčku.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, a to především na základě informací, které nám poskytlo ministerstvo dopravy a které situaci kolem výroku Andreje Babiše vyjasňují.

Zákon o drahách stanovuje povinnost vydání tzv. Prohlášení (.pdf) o dráze celostátní a regionální. Jedná se o dokument, podle kterého platí, že v souladu s § 34b odst. 2 zákona o dráhách kapacitu dráhy na celostátních a regionálních dráhách přiděluje přídělce. Tím je u drah v majetku státu Správce železniční dopravní cesty. Na základě toho SŽDC přiděluje kapacitu dráhy za cenu sjednanou podle platných cenových předpisů.

Podle tohoto dokumentu platí, že „povinností SŽDC je zajistit při procesu přidělování kapacity dráhy a určení jízdního řádu vlaku nediskriminační přístup dopravců na dráhu s cílem maximálního využití kapacity dráhy.“

Prohlášení o dráze celostátní a regionální pak stanovuje podmínky pro přidělování kapacity dráhy, a to jak obecné přístupové podmínky (.pdf, str. 24) a obecné obchodní podmínky (.pdf, str. 26), tak specifické požadavky na pravidla provozu, drážní vozidla či personál.

Zároveň je výslovně stanoveno, že SŽDC přidělí kapacitu dráhy, pokud jsou splněny vyjmenované podmínky (.pdf, str. 55).

Kvůli nejasnosti, zda lze výrok Andreje Babiše označit jako pravdivý, jsme požádali o stanovisko příslušný orgán, jímž je ministerstvo dopravy. Za něj nám vyčerpávajícím způsobem odpověděl tiskový mluvčí Tomáš Neřold:

„Režim zajišťování veřejných služeb v přepravě cestujících upravuje především nařízení (ES) č. 1370/2007 a následně zákon č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změnách dalších zákonů.

Obecně je řečeno, že závazek veřejné služby by měl vstupovat tam, kde nepostačí fungování tržních sil (čl. 2 písm. e) nařízení) – závazkem veřejné služby je požadavek, který vymezí nebo stanoví příslušný orgán k zajištění veřejné služby v přepravě cestujících v obecném zájmu, který by provozovatel na základě svých obchodních zájmů bez odměny nepřevzal nebo nepřevzal ve stejném rozsahu nebo za stejných podmínek.

Vzhledem k tomu, že MD objednává mezi Prahou a Brnem vlaky, pokračující střídavě na Slovensko a do Rakouska, v hodinovém taktu, a také tomu, že spor mezi ČD a RegioJet se týká několika párů vložených vlaků, u nichž ani MD v Plánu dopravní obsluhy území pro roky 2012 – 2016 nepředpokládalo dlouhodobý režim závazkové dopravy, je zjevné, že se spor týká komerčního vedení vlaků obou dopravců.

MD si je vědomo znění výše uvedeného článku. To znamená, že neuvažujeme o tom, že by s ohledem na ochotu dvou dopravců provozovat vložené vlaky na komerčním základě některou z tras těchto vložených vlaků objednávalo.

Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve stávajícím znění pak neobsahuje žádné ustanovení, které by bránilo dopravci vypravit vlaky v komerčním režimu. Jediným regulativem může být pouze vyčerpaná kapacita dopravní cesty. Avšak v případě sporu ČD a RegioJet je zjevné, že alespoň jedna trasa je ze strany SŽDC v návrhu jízdního řádu vytvořena.

Tvrzení pana vícepremiéra Babiše je v zásadě pravdivé. Pokud není vyčerpaná kapacita dopravní cesty, musí být dopravci umožněno, aby na trať vlaky v komerčním režimu vypravil. Přístup na železniční infrastrukturu je v podmínkách ČR otevřen. V daném případě se nejedná o přístup k veřejných službám.“

Je pravdou, že s odchodem Jana Kubiceho z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) a s nástupem Roberta Šlachty byl spojený odchod několika desítek, podle některých medií až stovek, kriminalistů (ověřováno Demagog.cz).

Samotný ÚOOZ se k personalní problematice ale nevyjádřil. Počty odchozích policistů lze tak jen odhadovat. Mluvčí Pavel Hanták například v září 2008 cca půl roku po nástupu pana Šlachty potvrdil pokračující nedodstatek personalu, který je dle jeho slov:

„V současné době je to něco pod stovku (z cca 500 míst ÚOOZ pozn. autor).“
Kvůli reorganizaci ÚOOZ v roce 2016 eviduje ministerstvo vnitra dle údajů, které prezentoval ministr Chovanec na tiskové konferenci 4. srpna 2016, 5 policistů, kteří u policie končí a 2 až 3, kteří to zvažují.

Jisté množství odchodů policistů v letech 2007–2008 způsobila také například platnost nového zákona o služebním poměru příslušníků policie (1. ledna 2007), což přiznává samotné vedení Policie ČR i jednotliví policisté. Současná reorganizace pak proběhla teprve nedávno a nelze nyní odhadovat, zda nebudou následovat další odchody v delším časovém horizontu.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, protože se nepodařilo zjistit konkrétní počet uprchlíků v městě Žitava.

Žitava (Zittau) je obec nacházející se na hranici ČR v saské oblasti Görlitz. Oficiální webové stránky pro tuto oblast uvádí, že se v této oblasti uprchlíci nachází a dále informují o kapacitě jednotlivých ubytoven pro uprchlíky. V Žitavě je tato kapacita 350 lůžek (v nouzi 560). Není ovšem jasné, do jaké míry je jejich kapacita naplněna.

Ve stejnojmenném hlavním městě oblasti Görlitz se v březnu 2016 nacházelo 676 osob žádajících o azyl.

Oficiální zdroje neuvádí počet osob žádajících o azyl v Žitavě a v průběhu víkendu není možné toto číslo zjistit. Všechny úřady (radnice v Žitavě, úřad oblasti Görlitz, Saské azylové informační centrum a Federální úřad pro migraci a uprchlíky) jsou případně ochotny tyto informace poskytnout v pondělí. Výrok bude tedy doplněn ihned po zjištění informací od zmíněných institucí.

Výrok Miroslava Kalouska je založen na jeho předchozím projevu z 22. prosince 2015, kdy v PSP ČR prohlásil, že " pan ministr financí sám několikrát osobně veřejně prokázal, že zneužívá již ta data, která jsou teď k dispozici. Uvedu malý příklad. Pan ministr, a je to dohledatelné, zde na mikrofon několikrát prohlásil při diskusi o elektronické evidenci tržeb, že Vietnamci neplatí daně. Jako bývalý ministr financí dobře vím, že je možné, aby ministr financí konstatoval, že k velkým daňovým únikům dochází v těch či oněch sektorech, že k velkým daňovým únikům dochází v oblasti stavebnictví nebo pohostinství. Ale neexistuje mechanismus, jak legálně se dostat k placení či neplacení daní z hlediska národnosti. Jediným mechanismem je, že prostě pan ministr někomu zadal úkol, aby mu projel všechny lidi s vietnamským jménem a podal mu tuto informaci, což už je informace, na kterou nemá právo, a pokud ji vyžádal, tak ty informace zneužil. A vyjádření, že Vietnamci neplatí daně, je stoprocentní důkaz, který provedl ministr financí sám na sobě, že zneužívá již dnes existující data finanční správy. "

Dalšími možnými příklady může být spojení s otázkou finančních kontrol u firem, které vyrábějí biopaliva (tedy možných konkurentů firem Agrofertu, vlastněného ministrem Babišem). Např. Euro napsalo, že " nebývale akční jsou už nějaký čas například úředníci berňáku a Specializovaného finančního úřadu na libereckou firmu Temperatior. (...) Ta po potížích mediálně známé společnosti Oleo Chemical, o niž už od roku 2011 má zájem Andrej Babiš, převzala v roce 2013 výrobu Olea a funguje také jako daňový sklad. Společnost je jediným výrobcem biopaliva druhé generace v České republice a druhým nebo třetím nejvýznamnějším výrobcem v Evropské unii. Kontrola Finančního úřadu ve firmě už nějaký čas střídá kontrolu, úředníci dožadují v desítkách e-mailů doklady o drobných položkách."

Podobně se lze dočíst v Dotyku, že " od loňského února jsou obě firmy ze skupiny Agrofert (pozn. Primagra a Preol) jediným tuzemským producentem bionafty pro Čepro. Po razii Daňové Kobry skončil jejich poslední konkurent, ústecká Kratolia. "

Vzhledem k tomu, že je však první příklad zmíněný Kalouskem spekulace a další dva příklady spojené s biopalivy nejsou soudně či jinak prokázané jako akce směřující cíleně proti konkurentům Babišových firem, musíme výrok Kalouska označit v současné době jako neověřitelný.

Dále se dá odkázat i na možné porušování zákona při získávání informací z probíhajících šetření Specializovaného finančního úřadu či v otázce možného zneužívání interních informací, kdy měl Babiš některým bankám nabízet výhodnější podmínky vůči státu a souběžně s tím od stejných bank získávat lepší obchodní podmínky pro firmy, které ovládá nebo jsou s ním spřízněné.