Přehled ověřených výroků

V Libereckém kraji jsou nejčastěji poptáváni pracovníci s ukončeným základním vzděláním a praktickou školou nebo výučním listem. Jak uvádí zpráva (.pdf, str. 8) liberecké pobočky Úřadu práce ČR, právě pro tuto skupinu lidí je v kraji nejvíce volných pracovních míst.

Následující tabulka ukazuje strukturu volných pracovních míst (VPM) dle požadovaného vzdělání:

Zdroj: Úřad práce

Firmy v Libereckém kraji se potýkají zejména s nedostatkem technicky vzdělaných odborníků. Potvrdila to mluvčí největšího zaměstnavatele v průmyslovém odvětví v Liberci.

Podle Úřadu práce firmy hledají zejména pracovníky do výroby a namísto vyššího vzdělání vyžadují nižší stupeň vzdělání a praxi. Problémem jsou však spíše nepříznivé pracovní podmínky, nevýhodné smlouvy, nízká mzda etc. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Lidovecký kandidát na hejtmana správně uvádí pořadí Česka v hustotě železničních tratí v porovnání s většinou států světa.

Hustota železniční sítě se počítá jako podíl celkové délky železnice a rozlohy státu. Tradičně se udává v kilometrech na 1000 km².

Porovnali jsme tedy sami data z The World Factbook, kde je podle zemí uvedena pouze celková délka železnic v roce 2014. Ze stejného zdroje jsme získali i rozlohy vybraných zemí. Ministáty jsme z tabulky vyřadili. Výsledky jsou následující:

Stát

Hustota železniční sítě (km/1000km²) Švýcarsko136,89Česká republika

122,00

Německo

121,75

Belgie

110,37

Z výsledků vyplývá, že se Česko může pyšnit druhou nejhustší železniční sítí na světě (když pomineme státy s velmi malou rozlohou). Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) odhaduje, že v lednu 2016 z Turecka do Řecka dorazilo 70 365 uprchlíků a migrantů.

Oproti tomu v dubnu 2016 dorazilo do Řecka jen 2 700 migrantů a uprchlíků dle informací evropské agentury Frontex.

Ačkoliv jsou čísla premiéra Sobotky poněkud nepřesná, nic se nemění na tom, že jeho slova o dramatickém poklesu uprchlíků, kteří do Evropy míří z Turecka, jsou pravdivá.

Poslední srpnový den Vláda České republiky schválila 40milionovou pomoc na zlepšení životních podmínek obyvatelů uprchlického tábora Azraq na severu Jordánska. Jak po jednání vlády napsal premiér na svůj twitterový účet, peníze by měly jít na ubytování pro 2280 uprchlíků.

Dle vládního webu je cílem v Azraqu vystavět 456 nových ubikací a 3544 ubytovacích jednotek opravit. Kolika lidí se bude finanční pomoc týkat však web neuvedl. Finanční prostředky budou Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) poskytnuty prostřednictvím Programu Ministerstva vnitra na asistenci uprchlíkům v regionech původu a prevenci velkých migračních pohybů.

Při hodnocení vycházíme z Regionálních statistik ceny práce Úřadu práce ČR v jednotlivých krajích.

Z porovnání vyplývá, že platy u středoškolských učitelů a učitelů odborných předmětů byly v roce 2015 ve Zlínském kraji nejnižší v republice, u učitelů na 1. stupni druhé nejnižší a u učitelů ve školkách 4. nejnižší. Novější čísla zatím nejsou k dispozici, ale podle těchto údajů by se dalo říci, že platy učitelů jsou ve Zlínském kraji dokonce nejnižší v republice.

xPrahaJihočeskýJihomoravskýKarlovarskýVysočinaKrálovéhradeckýLiberecký 2320 Učitelé odborných předmětů, praktického vyučování, lektoři30,46727,33028,29527,51027,26426,67928,453 2330 Učitelé SŠ (kr. odborných předmětů), konzervatoří, 2. st. ZŠ29,32127,84828,43728,19327,50527,58728,684 2341 Učitelé na 1. stupni ZŠ28,38828,28728,17528,16027,36527,76328,417 2342 Učitelé v oblasti předškolní výchovy23,82024,11023,73323,39923,08923,21124,290

xMoravskoslezskýOlomouckýPardubickýPlzeňskýStředočeskýÚsteckýZlínský 2320 Učitelé odborných předmětů, praktického vyučování, lektoři27,41527,43226,51527,90627,57127,50726,488 2330 Učitelé SŠ (kr. odborných předmětů), konzervatoří, 2. st. ZŠ28,58527,94027,58728,66628,46528,87027,476 2341 Učitelé na 1. stupni ZŠ28,70027,92027,43928,45028,51428,86827,3982342 Učitelé v oblasti předškolní výchovy24,00323,21323,34824,24723,58624,12823,312

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě počtů opravených kilometrů silnic, které přibližně souhlasí s Šimkovými čísly. Nelze jasně specifikovat, co kandidát myslel prostorem pro opravy, proto tuto část výroku necháváme bez hodnocení.

V posledních čtyřech letech Jihočeský kraj skutečně v opravách silnic Jihomoravský několikanásobně převýšil, data dokonce ukazují, že v případě Jihočeského kraje jde o 1 020 km a v případě Jihomoravského o 329 km, rozdíl by tedy byl ještě hlubší, než pan Šimek uvádí.

Jak už jsme zmínili, není jasné, co Šimek následně myslí menším prostorem pro opravy. Můžeme si to vysvětlovat jako limitující krajský rozpočet, počet kilometrů silnic v obci apod.

Co do délky sítě, Jihomoravský kraj spravuje celkem 3 886 km vozovky (str. 18), Jihočeskému kraji pak náleží 5 467 km.

Rozpočet krajů je také různý, podobně jako v předchozích letech rozpočet Jihočeského kraje (téměř 11,7 mld. Kč) téměř dvakrát převyšuje rozpočet Jihomoravského kraje (téměř 6 mld. Kč).

Poslankyně Hnyková popisuje ocenění projektu Výmoly.cz, který vyhlašuje anktetu "Nejhorší díra republiky". V ní sleduje TOP 10 nejhorších výmolů v zemi. Tyto jim nahlašují prostřednictvím aplikace občané. V rámci ankety letos zvítězila Česká Lípa, tedy město v Libereckém kraji.

Žebříček ovšem posuzuje jednotlivé výmoly a nikoli celé kraje a stav komunikací v nich. Navíc v pořadí krajů, které tento projekt také uvádí, není Liberecký kraj stran oprav nahlášených výmolů nejhorší. Hůře si vede např. Jihomoravský kraj.

Totéž potvrzuje i Petr Černík, autor projektu Výmoly.cz. "Anticena není udělována kraji za nejhorší stav silnic, ale za konkrétní výtluk. Kraj může být paradoxně velmi aktivní v opravách a může získat tuto anticenu. Anticena tedy souvisí s konkrétním výtlukem a ne se samostným stavem silnic v kraji. Příkladem může být situace v Praze. Praha získala 2x po sobě anticenu "Nejhorší díra v republice" (za ulici Na Seřadišti), současně v roce 2015 získala cenu za Nejaktivnější kraj. Udělení anticeny tedy nemá nic společného s obecným stavem silnic v daném kraji. Má spíše upozornit na konkrétní úsek, který trápí lidi a dali mu v hlasování nejvíce bodů."

Poslankyně Hnyková tedy posouvá cenu udělenou "jednotlivým silničním úsekům" na vyšší, krajskou úroveň. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Poslanec Vyzula hovoří o hlasování o pozměňovacím návrhu poslance Bendy, které byly zařazeny (.pdf) pod písmenem K. Podle stenozáznamu se o návrhu skutečně hlasovalo dvakrát. V prvním hlasování číslo 83 bylo přihlášeno 184 poslanců, pro 90, proti 70, návrh tedy nebyl přijat. Předseda klubu sociální demokracie Roman Sklenák však toto hlasování zpochybnil a v novém hlasování číslo 85 již návrh přijat byl. Při druhém hlasování podpořilo zákon 8 poslanců klubu ANO oproti původním 10.

Jiří Pospíšil byl ve třech vládách, ve všech jako ministr spravedlnosti. Mezi roky 2006 a 2009 ve dvou vládách Mirka Topolánka, a ve vládě Petra Nečase v letech 2010-2012.

V té době se nemocenské pojištění měnilo k 1. 1. 2008, kdy byly za Topolánkovy vlády novelou 261/2007 Sb. zrušeny výplaty za první tři dny pracovní neschopnosti, a upravena výše nemocenské takto (vlevo do roku 2008, vpravo po reformě):

1. až 3. den25 % denního základu04. až 30. den69 % denního základu60 % denního základu31. až 60. den69 % denního základu66 % denního základuod 61. dne69 % denního základu72 % denního základu

Vláda Jana Fischera pak od 1. 1. 2010 zavedla dočasnou sjednocující sazbu 60 % denního základu, platnou ale pouze po dobu roku 2010.

S účinností od 1. 1. 2011 tuto sjednocenou sazbu (Výše nemocenského za kalendářní den činí 60 % denního vyměřovacího základu) zavedla bez časového omezení vláda Petra Nečase, zákon 347/2010 Sb. ale zrušil Ústavní soud svým nálezem ke konci téhož roku.

S platností od 1. 1. 2012 zavedla stejná vláda totožné opatření v novele 364/2011 Sb. (Výše nemocenského za kalendářní den činí 60 % denního vyměřovacího základu). Takto je výše nemocenského stanovena i v aktuálním znění zákona.

Slovensko podalo 2. prosince 2015 k Soudnímu dvoru EU žalobu na rozhodnutí Rady EU, které zavedlo relokační mechanismus nebo-li tzv. kvóty, které každému členskému státu EU přidělily určitý počet migrantů z Itálie a Řecka. O den později se ke Slovensku připojilo žalobou proti stejnému rozhodnutí Rady i Maďarsko.

Technicky sice nejde o připojení k slovenské žalobě, Maďarsko podalo žalobu samostatnou a dokonce jeho žalobní návrhl byl jiný. Netrváme však na přesné právní terminologii, prezidentovo sdělení je pravdivé.