Ta situace je taková, že je v této době návrh, který třeba určitě budete ještě v Evropském parlamentu projednávat, nebo o kterém se zabýváte, otázka odzbrojit občany v situaci, kdy tady je určité, řekněme, i nebezpečí a kdy lidé, vlastně poctiví lidé, kteří mají zbrojní průkazy, tak by měli přijít, přijít o zbraně, (...) myslivci třeba.
Po listopadových teroristických útocích v Paříži se Evropská komise rozhodla zpřísnit směrnice týkající se držení zbraní. Návrh (.pdf) je v současné době projednáván Evropským parlamentem.
Součástí nové směrnice je zákaz poloautomatických zbraní, které mohou být přeměněny na zbraně automatické. Jiné typy poloautomatických zbraní tak mohou být po patřičné autorizaci drženy legálně (.pdf, str. 1) stejně jako tomu bylo doposud. Návrh se podle zprávy EU netýká ani zbraní mysliveckých či sportovních.
Jak ale upozorňuje Vicky Ford, předsedkyně Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů Evropského parlamentu, návrh obsahuje řadu nejasností. Od myslivců tak zaznívají obavy, že zákaz by se mohl týkat části loveckých zbraní. Proti návrhu se postavila i evropská federace myslivců FACE, kterou v dubnové parlamentní debatě podpořila (.pdf) více něž stovka europoslanců.
Navrhovaná směrnice se dotýká jen části zbraní (a to i pro myslivce), nikoli všech, výrok proto hodnotíme jako zavádějící. Upozorňujeme však, že podle analýzy (.pdf, str. 4) Ministerstva vnitra postihne zákaz až 400 tisíc zbraní, tedy polovinu zbraní v ČR.
To se nikdy neprokázalo, navíc určitě, podívejte se do těch statistik, že na tu banální chřipku umírá ročně tisíce lidí, to není žádné, to není jenom tak.
Podle aktuální zprávy Státního zdravotního ústavu z 19. týdne (k 16. květnu 2016) bylo v ČR zaznamenáno v sezoně 2015/2016 zatím 84 úmrtí na chřipku.
Ke konci loňské sezóny bylo zaznamenáno 56 úmrtí na chřipku, v sezóně 2013/2014 byl podle zpráv výskyt chřipky přímo ojedinělý.
Data o úmrtnosti podle nemocí sleduje i Český statistický úřad. Ten ve statistice zemřelých podle nemocí nabízí data mezi roky 2005-2014 (tato jsou nejaktuálnější). Na chřipku (v celkové statistice vedena jako J09-J11) umírá ročně (.xls) v průměru 72 osob.
Ve všech těchto případech se však jedná o úmrtí způsobená čistě chřipkou. Daleko vyšší počty uvádí Ministerstvo zdravotnictví jako úmrtí související s chřipkou, tedy případy, kde se k samotné chřipce přidávají další komplikace. Takových úmrtí jsou podle zprávy Ministerstva skutečně až dva tisíce ročně. Na základě těchto údajů tedy výrok hodnotíme jako pravdivý.
Sociální demokracie měla ve svém programu zachování tzv. hospitalizačních poplatků. Přesto tyto poplatky zrušila. Tím se přišlo o více než 2 miliardy korun.
Sociální demokraté ve svém programu v roce 2013 slibovali zachování poplatků za stravu v nemocnicích, ty však byly zrušeny. Poplatky v nemocnicích však zrušil Ústavní soud, nikoliv ČSSD, takže stranu není možné vinit ze ztráty 2 miliard korun. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako zavádějící. Hospitalizační poplatekza pobyt v nemocnici prosazený ministrem zdravotnictví Tomášem Julínkem zrušil na konci roku 2013 Ústavní soud.
Tehdejší vláda Jiřího Rusnoka v demisi se snažila o prosazení návratu poplatku za pobyt v nemocnici ve výši 60 Kč (oproti 100 Kč zrušeným Ústavním soudem), nicméně poslanci nově zvolené Poslanecké sněmovny za ČSSD, ANO a KSČM odmítli, aby se o vládním zákonu jednalo ve zrychleném řízení, takže nemohl do konce roku začít platit.
K programu ČSSD, volební program sociální demokracie z roku 2013 obsahuje větu “Zrušíme Julínkovy poplatky ve zdravotnictví. Zachováme pouze příspěvek na stravu v nemocnici ve výši 60 korun, který bude placen nejdéle 30 dní v roce.”(pdf, str. 8). Zmíněný příspěvek je právě tzv. hospitalizačním poplatkem. V koaliční smlouvě následující vlády se pak ČSSD, ANO a KDU-ČSL zavázaly k tomu, že poplatky za pobyt v nemocnici nebudou znovu zavedeny (pdf. str. 19).
Nakonec, důvodová zpráva vládního návrhu zákona o navýšení platby za pojištěnce, který měl nemocnicím pokrýt výpadek z hospitalizačních poplatků odhaduje, že nemocnice ročně přišly o 2,1 mld. korun (doc. str. 5).
To volební téma, které tady vzpomenul pan primátor, je splněno (Adámek mluvil o otevření kraje po vzoru města Zlína, o novém webu, rozklikávacím rozpočtu - pozn. Demagog.cz). Nové webové stránky všechny tyto parametry splňují.
Primátor Zlína Adámek hovořil o tom, že by rád zavedl v kraji tzv. otevřenou radnici, přičemž rozklikávací rozpočet je samozřejmostí. „Otevřená radnice“ je jednou ze záložek webových stránek města Zlín a. Zde se nachází odkaz na rozklikávací rozpočet města, odkazy na seznam veřejných zakázek, registr uzavřených smluv, zprávy o projektech podporovaných EU a také videozáznamy z jednání zastupitelstva.
Co se týče Zlínského kraje, na konci května 2016 byly spuštěny nové webové stránky. Nalezneme na nich i tzv. rozklikávací rozpočet. Jedná se přitom o internetovou aplikaci ministerstva financí s přehledem hospodaření všech krajů v ČR. Ve srovnání s rozklikávacím rozpočtem Zlína však uvádí pouze základní informace, a navíc je veden státem, nikoli krajem. Rozdílnost rozpočtů jsme ověřili ve výroku Miroslava Adámka.
Na krajských stránkách se nachází také databáze veřejných zakázek. Záznamy z jednání zastupitelstva, uzavřené smlouvy a zprávy o evropských projektech však chybí. Při posuzování otevřenosti kraje také upozorňujeme, že kromě záznamů z jednání kraj nepublikuje ani zápisy a jmenná hlasování, čemuž se věnujeme v dalších výrocích.
Dalším Adámkovým parametrem je příjemnost stránek, kterou nelze fakticky hodnotit. Jediným ověřitelným faktem je tak rozklikávací rozpočet, který sice kraj má, nicméně se jedná pouze o portál ministerstva financí bez podrobných informací.
Výrok hodnotíme jako zavádějící i kvůli chybějícím záznamům z jednání zastupitelstva.
...80. léta, kdy z Evropských společenství, to ještě nebyla Evropská unie, to byla Evropská společenství, což byl značně jednodušší komplex, vystupovalo Grónsko, což nebyla ani země ale autonomní území, jenom 55 tisíc obyvatel. A Grónsko po tom svém referendu jednalo s Evropskými společenstvími 3 roky o nové právní úpravě svých vztahů.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože se opírá o skutečné historické vztahy Grónska a tehdejšího Evropského společenství.
Grónsko se stalo součástí ES v roce 1973 jako součást Dánska a to navzdory referendu z roku 1972, v němž se většina grónského obyvatelstva vyjádřila proti tomuto vstupu.
V následujícím referendu v roce 1982 se opět většina populace vyjádřila pro vystoupení z ES. V letech 1982 - 1984 byly vyjednány podmínky mezi zemí a ES a od 1. února 1985 Grónsko oficiálně z ES vystoupilo a to podpisem tzv. Grónské dohody (.pdf), kde bylo Grónsko označeno za "speciální případ".
To, že se podařila dohoda EU s Tureckem, souviselo s tím, že se i naším tlakem, tlakem V4, podařilo uzavřít tu západobalkánskou migrační trasu.
Lídři zemí V4 se v únoru 2016 shodli na posílení kontroly hranic na západobalkánské trase. K návrhu na její uzavření se poté přidalo (.pdf, str. 4) také Slovinsko a Rakousko.
O necelý měsíc později se uskutečnil summit EU a Turecka. Dne 7. března se lídři EU dohodli s Tureckem na společném řešení migrační krize, jehož součástí je také uzavření západobalkánské migrační trasy.
Premiér Sobotka později prohlásil: „Druhou klíčovou složkou dohody (mezi EU a Tureckem - pozn. Demagog.cz) je uzavření balkánské trasy. Považuji to za jeden z úspěchů států V4.“
Je tedy zřejmé, že skupina V4 od počátku prosazovala uzavření balkánské trasy, k čemuž nakonec skutečně došlo i přesto, že toto řešení bylo odmítáno například Německem. Tlak V4 tak skutečně existoval a uzavření balkánské cesty se stalo součástí jednání mezi EU a Tureckem. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Jedná se o to, že my jsme samozřejmě jako strana, potažmo naši ministři jasným způsobem hlasovali (jedná se o podporu dohody mezi státem a OKD - pozn. Demagog.cz) na vládě, ale resortně to spadá pod ministra Mládka, potažmo pod ministerstvo financí.
Vláda České republiky jednala o možném poskytnutí podpory formou "půjčky" 27. července 2016. Tuto možnost zde také přijala. Jak dokládá zápis z jednání (.doc), pro hlasovalo 16 z 16 (bod 50 jednání) přítomných členů vlády. Jednotlivá hlasování na vládě nejsou v zápisu uváděna jmenovitě (toto je normální stav), nicméně lze konstatovat, že žádný ministr za KDU-ČSL nebyl proti nebo se zdržel hlasování.
Jako nepřímé vodítko pro hlasování Bělobrádka, Jurečky a Hermana (členové vlády za KDU-ČSL) mohou být další body jednání, které zápis popisuje. Ten totiž dokládá, že Pavel Bělobrádek a Marian Jurečka byli jednání přítomni a sami předkládali své body. Konkrétně v zápisu jde o body 4, 22 a 25.
To, že daná problematika spadá do kompetencí ministrů Babiše a Mládka, dokládá usnesení vlády v této věci. To výslovně přiřazuje úkoly právě těmto 2 členům vlády.
Pokud jde o jednání v Praze (s Angelou Merkel - pozn. Demagog.cz), tak jsem zopakoval, že Česká republika s návrhem kvót nesouhlasí.
Ve čtvrtek 25. srpna navštívila Českou republiku kancléřka Spolkové republiky Německo Angela Merkel. Jedním z témat, které s premiérem Sobotkou probírali, byla migrace a povinné kvóty.
Po jednání Sobotka na tiskové konferenci uvedl: „Česká republika nemůže souhlasit s jakýmkoliv systémem, který by byl založen na povinných kvótach, na povinném přerozdělování uprchlíků.“ (TK po jednání - video v čase 4:40)
Víte, shromažďovací právo je složitá věc už jenom proto, že úřady, které rozhodují o tom, jestli nějaká demonstrace bude nebo nebude, tak nerozhodují o tom, jestli bude nebo nebude, ale prostě zkoumají pouze ohlášení, nemohou to dopředu zakázat.
Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože úřady shromáždění sice skutečně přímo nepovolují a je pro ně téměř nemožné je dopředu zakázat, avšak za konkrétně vymezených zákonných podmínek to možné je.
Příslušný úřad shromáždění nepovoluje, neboť dle § 1 odst. 4 zákona o právu shromažďovacím není ke shromáždění třeba předchozího povolení státního orgánu. V určitých případech ale úřad může shromáždění před jeho konáním přesunout či zakázat.
Důvody, pro které shromáždění úřad zakáže, jsou uvedeny v § 10 zákona o právu shromažďovacím. Úřad tedy shromáždění zakáže, pokud oznámený účel shromáždění směřuje k výzvě popírat nebo omezovat osobní, politická nebo jiná práva občanů nebo má-li se dopouštět násilí či hrubé neslušnosti, nebo jinak porušovat ústavu a zákony.
Zároveň úřad zakáže ta shromáždění, která se mají konat na místě, kde by účastníkům hrozilo závažné nebezpečí. Dále i taková shromáždění, která by se konala ve stejnou dobu a na stejném místě jako jiné shromáždění (ovšem jen v případě, že jejich oznámení o konání bylo doručeno na úřad později). Kromě těchto povinných zákazů může úřad zakázat také shromáždění, které by nepřiměřeně omezilo dopravu nebo zásobování a zároveň by bylo možné jej konat bez obtíží a zmaření účelu na jiném místě.
V případech uvedených v posledním odstavci úřad před zakázáním zasílá návrh na změnu konání svolavateli. Pokud svolavatel návrh přijme, shromáždění se nezakáže, pouze se přesune.
Názor ČSSD (na uprchlickou krizi - pozn. Demagog.cz) je celkem jasný, prezentuje ho i ministr vnitra, že je tady jednoznačně potřeba postavit v rámci schengenského prostoru hranice tak, aby nemohli přicházet a zdůrazňuji, nelegální migranti, kteří tady nemají co dělat.
Dosud jediným aktuálním oficiálním vyjádřením strany ČSSD k problematice migrační krize je její prohlášení " Stanovisko ČSSD k řešení migrační krize " z 15. září 2015, kde je otázka ochrany hranic schengenského prostoru jedním z osmi navrhovaných opatření.
Hranice a jejich ochrana před nelegální migrací je akcentována i některými z předních představitelů ČSSD. Ministr Chovanec se k problematice nelegální migrace a hranic vyjádřil například dne 7. března 2016 v Berouně, kdy důrazně odmítl politiku „vítání“ nelegálních migrantů. Za prioritní naopak označil zajištění ochrany vnějších hranice schengenu, hranic balkánských zemí a důsledné prověřování migrujících osob.
Podobný názor má i premiér Sobotka, který se podobně vyjádřil v pořadu Otázky VM 5. června 2016 (00:46:00) a ochranu vnějších hranic EU zdůrazňoval i v případě problematiky uzavření tzv. Balkánské trasy. Jeho vláda také v červenci 2016 schválila další pokračování vysílání českých policistů do Makedonie a Maďarska jako výpomoc ostrahy hranic.
Místopředsedou Škromachem prezentované stanovisko o "postavení hranic v rámci schengenského prostoru" je možné vysledovat jak v oficiálním vyjádření ČSSD, tak u významných představitelů, do jejichž gesce spadá. Dodejme, že jde pouze o některá vyjádření čelních politiků ČSSD. Nicméně nutnost střežit vnější schengenskou hranici je dlouhodobým postojem, který tito prezentují.
