Přehled ověřených výroků

Oborové normy byly zavedeny jako součást Československých technických norem v roce 1964 v rámci Zákona č. 96/1964 o technické normalizaci. Schvalovány byly ústředním orgánem státní správy. Dle článku o normách na serveru Wikipedia byly závazné pro "organizace vyrábějící příslušné výrobky nebo provádějící příslušnou činnost". V roce 1993 byly Československé technické normy zrušeny a některé z nich převedeny na české technické normy, ty úzce oborové zanikly.

V dnešní situaci by oborové normy, dle vyjádření tiskového mluvčího Ministerstva zemědělství, pozměnily konkurenční prostředí na českém trhu. Potraviny vyrobené v Tuzemsku by musely splňovat normy, které by zahraniční výrobky nenaplňovaly, to by u české produkce vedlo k výraznému navýšení nákladů. Vzhledem k nebývale kladné odezvě českého zákazníka na nízkou cenu, by pak české výrobky byly vůči ostatním v nevýhodě.

V celoevropském měřítku by pak nastolení oborových norem bylo velmi problematické, zejména na straně udržování jednotného technologického postupu či složení výrobku.

Demagog.cz se kvůli objasnění tohoto výroku 29. února písemně obrátil na tiskovou mluvčí Ministerstva spravedlnosti.

4. března Demagog.cz obdržel odpověď na svůj dotaz od Mgr. Jakuba Římana z tiskového oddělení Ministerstva Spravedlnosti ČR. Ten uvedl, že Ministerstvo spravedlnosti prostřednictvím dopisu zaslaného přes datové schránky v souvislosti se založením komise pro snížení hranice trestní odpovědnosti z 15 na 14 let oslovilo následující instituce:

Ministerstvo vnitra, Probační a mediační služba, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Institut pro kriminologii a sociální prevenci, Česká advokátní komora, Policejní akademie (doc. Čírtková), Psychologický ústav Akademie věd ČR, Nejvyšší soud, Nejvyšší státní zastupitelství.

Vzhledem k tomu, že se jedná o poměrně rozsáhlý výčet "zainteresovaných institucí," na které se Ministerstvo spravedlnosti obrátilo ohledně vyslanců do komise pro snížení hranice trestní odpovědnosti z 15 na 14 let, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Za rok 2015 bylo objasněno 50,9 % trestných případů. Jedná se o téměř 2% nárůst oproti roku 2014. Zřetelnější vzestup je pozorovatelný v porovnání s rokem 2013, kdy stoupla objasněnost o necelých 7 %.

201320142015Objasněnost případů v % 43,74950,9Zdroj: Policie ČR

V dlouhodobém horizontu se objasněnost pohybovala nad 40 %.

Pozitivní jsou i statistiky týkající se celkového počtu trestných činů, kde policie zaznamenala meziroční pokles o 14, 2 %. Trend za poslední 3 roky je tedy charakteristický tím, že ubylo trestných činů a stoupla jejich objasněnost.

Zdroj: Policie ČR

Česká republika na základě vládního usnesení (.pdf, str. 1) uvolnila pro Řecko 5 milionů z prostředků Ministerstva zahraničních věcí a 5 milionů v rámci realizace Programu Ministerstva vnitra na asistenci uprchlíkům v regionech původu a prevenci velkých migračních pohybů.

Ministr Zaorálek na své zahraniční cestě do Turecka, Makedonie a Řecka v únoru 2016 nabídl Řecku finanční podporu 10 milionů korun. Prostředky mají být použity na pořízení přístrojů k ověřování otisku prstů. Stejnou sumu přitom nabídl i Turecku.

Vyjádření Ministerstva vnitra shrnuje výsledky vyšetřování událostí během dmeonstrací v Praze 6. února 2016. Během demonstrací nedošlo k pochybení policie, policie postupovala podle zákona. Skupina demonstrující před Thunovským palácem nebyla řádně nahlášena, nicméně tento fakt nebyl důvodem k rozpuštění shromáždění. Policie také vyvrátila tvrzení, že v prostoru ulic Thunovská a Zámecká došlo k provokaci ze strany policistů. A citujeme z vyjádření, že " tzv. muž v hnědé bundě byl kriminalista, který jednal v souladu se zákonem a který výrazně pomohl zabránit hrozícímu střetu. "

Také Antifa se k události vyjádřila. Informaci o uměle vyvolaném útoku policie označila za konspirační teorii. Antifa komentuje i útok na centrum Klinika a další menší útoky, o kterých se také šiřily informace, že byly vyvolány policií. Nic z toho Antifa nepovažuje za pravdivé výroky a považuje je pouze za provokaci a snahu o vytvoření negativního obrazu o Antifě.

V podrobnějším článku Antify jsou určeny identity některých členů zakuklených demonstrantů. Skupina zjistila, že se jednalo o fotbalové chuligány.

Zmíněným proruským webem míní Chovanec server Aeronet, který publikoval video z popisovaného incidentu v Thunovské ulici, které ovšem bylo jak policií, tak Antifou vyvráceno, jak jsme uvedli výše. Serveru Aeronet se věnoval např. projekt Neovlivní.cz, který podobné zdroje v České republice mapuje. Dále se mu věnoval také časopis Respekt.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože původní návrh měl skutečně přerozdělit 160 tisíc uprchlíků, podle aktuálních dat bylo takto přesídleno asi tisíc lidí, což odpovída argumentaci ministra Chovance.

V září minulého roku bylo Evropskou komisí odsouhlaseno přerozdělení celkem až 160 tisíc uprchlíků. Tento počet vznikl po tom, co byl navýšený původní návrh 40 tisíc ze 14. září o dalších 120 tisíc ke 22. září, informuje tisková zpráva Evropské komise.

Podle aktuálních čísel Evropské komise k 7. dubnu bylo zatím přerozděleno 1111 uprchlíků (530 z Itálie a 581 z Řecka), členskými státy bylo nabídnuto 7030 míst.

Vláda ČR schválila na svém jednání 21. prosince 2015 Koncepci výstavby Armády České republiky do roku 2025. Tato koncepce (.pdf) popisuje cílový stav AČR v roce 2025, nutné personální, finanční, technické posílení a také modernizaci jednotlivých útvarů.

Finanční náročnost koncepce počítá (str. 24-25) s každoročním nárůstem výdajů do armády, na straně 22 pak koncepce uvádí, že v porovnání roku 2014 chybí do finálního stavu v armádě 6400 vojáků z povolání.

Sobotka má tedy pravdu, že vláda schválila koncepci, podle níž se má posilovat personální i finanční stránka české armády. Vláda také počítá s náborem nových vojáků, tím se zabýváme v předchozích výrocích. Co se týká nominálních nárůstů výdajů na obranu, je faktem, že od roku 2013 se zvýšily k letošnímu roku výdaje v rámci resortu obrany o zhruba 5,7 miliard korun. Nakolik bude tento růst pokračovat v dalších letech není jasné, půjde o politickou dohodu a rozpočtové priority.

RokVýdaje na obranu (v mld. korun) 2011 43,88 2012 43,47 2013 42,05 2014 41,99 2015 43,78 2016 47,78

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože čísla uváděná Stanjurou v zásadě odpovídají reálnému stavu schválené legislativy v Poslanecké sněmovně a námi zpracované statistice k této věci.

Čísla podpory pro jednotlivé návrhy uváděné Stanjurou jsou o něco vyšší, než v námi zpracované statistice. Je možné, že je to zapříčiněno naší metodologií v dané věci, kdy jako podporu bereme hlasy alespoň poloviny klubu. Odchylka mezi daty uváděnými předsedou poslaneckého klubu ODS a našími čísly není ovšem nikterak zásadní a platí Stanjurovo vyjádření, že ODS v tomto volebním období podpořila většinu zákonů, které Sněmovnou procházely. U poslaneckých návrhů jde pak o číslo přesahující 60 %. Z tohoto důvodu je výrok hodnocen jako pravdivý.

Stejně jako Zbyněk Stanjura, i Demagog.cz udělal statistiku přijatých zákonů v Poslanecké sněmovně a také to, jak hlasovala ODS. Naše statistika vychází ze všech sněmovních tisků, které prošly alespoň 3. čtením (není jisté, že se ještě do PSP některé z nich nevrátí ze Senátu či od prezidenta, nicméně jde o jediné možné vymezení). Takových zákonů je v tomto volebním období přesně 210, jde o návrhy vládní, poslanecké a senátní.

Pro statistiku hlasování poslanců ODS počítáme vždy poslední hlasování u daného tisku - tj. 3. čtení, hlasování po vrácení Senátem ČR nebo po vetu prezidenta. U některých návrhů finální hlasování proběhlo v 1. čtení a to na základě § 90 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Současně jako podporu zákona počítáme to, když pro něj zvedla ruku alespoň polovina posl. klubu ODS.

Naše statistika uvádí každý jednotlivý tisk podle jeho čísla v systému Poslanecké sněmovny, dále postoj poslanců ODS ve finálním hlasování a odkaz na příslušné hlasování.

Z celkově schválených 210 návrhů zákonů poslanci ODS podpořili 118 z nich. To dohromady dělá 56, 2 %. Pokud se podíváme pouze na vládní návrhy, tak těch bylo již schváleno 184. Z nich ODS podpořila 102, což činí 55, 4 %.

V tomto volebním období poslanci také již minimálně ve 3. čtení schválili 26 poslaneckých a senátních návrhů. Z nich poslanci ODS podpořili 16, tj. 61,5 %.

Kvóty na mléko byly zrušeny k 1. dubnu 2015 a někteří čeští zemědělci mají z této skutečnosti obavy. " Je strach z toho, aby některé státy nevyužily zrušení kvót k navýšení produkce a k zásobování ostatních států Evropské unie, na což bychom jako mlékaři v ČR doplatili. Evropská komise také říká, že některé země budou snižovat svoji produkci. Mezi nimi je vyjmenovaná i Česká republika."

U hovězího můžeme rozlišovat obchod s hovězím masem a také s živým skotem. Podle dat České statistického úřadu jsme v posledních 3 letech byli celkově při tomto obchodu v přebytku. V roce 2013 šlo o cca 50 tisíc tun, v roce o 54 tisíc tun a loni 60 tisíc tun. Významných přebytků dosahujeme zejména při vývozu živého skotu, hovězí maso musíme naopak dovážet.

Podle údajů CZSO za rok 2015 převažoval v zahraničním obchodě s hovězím masem dovoz nad vývozem o 16 197 tun. V roce 2014 převažoval dovoz hovězího masa nad vývozem o 15 652 tun. V roce 2013 převažoval dovoz hovězího masa nad vývozem o 12 736 tun.

Oproti tomu vývoz živého skotu do zahraničí výrazně převažuje nad dovozem. V roce 2015 zahraniční obchod s živým skotem vykázal kladnou bilanci 75 902 tun. V roce 2014 se jednalo o kladnou bilanci 70 249 tun. V roce 2013 kladná bilance představovala 62 649 tun.

Výrok hodnotíme jako pravidivý s výhradou, protože je pravdou, že obecně v oblasti hovězího více vyvážíme, tato bilance je ovšem tvořena primárně vývozem živého skotu, naopak maso v menší míře dovážíme.

Náklady se v prvních dvou letech a několika měsících zvyšují oproti dnešnímu stavu o 2,91 mld. Kč.

Už za rok 2015, před platností vyhlášky, stojí vzdělávání žáky se vzdělávacími potřebami odhadem 3,8 mld. korun (.pdf, str. 115). Oproti tomu náklady by měly dále vzrůst důsledkem přijetí zákona:

Nadto je inkluzivní vzdělávání financováno z dotačních a rozvojových programů ministerstva školství, přičemž pro rok 2015 je podpora odhadovaná na 340 mil. Kč (.pdf, str. 37). Od dubna 2016 budou školy podpořeny v rámci OP VVV výzvou na zjednodušené projekty, na které je vyčleněno celkem 4,5 miliardy korun (.pdf, str. 5).

(výrok opakuje Miloš Zeman: „Náklady na inkluzi […] se v počátku pohybují kolem 3,5 miliardy korun.“ (Blesk, 29. 2., s. 2)