Přehled ověřených výroků

Skutečně byl přijat zákon o státní službě a novela zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. V současné době jsou rovněž účinné. Přijetí těchto zákonů bylo předběžnou podmínkou pro čerpání fondů EU. Podle vyjádření mluvčího Evropské komise nelze ale stoprocentně konstatovat, že bez přijetí těchto zákonů by po 1. lednu 2015 nemohlo dojít k čerpání fondů EU. Čerpání fondů EU by bylo však opožděné.

Ke kompromisu s opozicí ohledně zákona o státní službě skutečně došlo z důvodu rychlejšího projednávání zákona v parlamentu. Kompromisu předcházelo vyhrožování opozice, že bude provádět obstrukce, pokud nebudou jejich návrhy brány v potaz.

Novela zákona o posuzování vlivů na životní prostředí č. 100/2001 Sb. byla představena ve Sbírce zákonů č. 39/2015 ze dne 10. února 2015. Tato novela nabyla účinnosti 1. dubna 2015.

Jak vyplývá ze zápisu (pdf) z jednání 20. schůze výboru pro evropské záležitosti konané dne 8. října 2014, je novela zákona o posuzování vlivů na životní prostředí nutnou podmínkou pro čerpání ze všech operačních programů. O této podmínce Evropské komise informoval ministr životního prostředí Richard Brabec.

Zákon o státní službě č. 234/2014 Sb. byl přijat parlamentem 1. října 2014 a je účinný od 1. ledna 2015.

Podle vyjádření ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové v listopadu 2014, je nutnou podmínkou pro schválení jednotlivých operačních programů přijetí a účinnost zákona o státní službě a všech prováděcích předpisů.

"P odle Šlechtové EK tento závazek připomíná opakovaně. "Evropská komise svůj požadavek na platný, potažmo i účinný zákon o státní službě - mající vydefinované parametry například ve smyslu odměňování a výběrových řízení opakuje dlouhodobě a požaduje i přijetí všech relevantních prováděcích předpisů nejpozději do konce roku 2015," doplnila Šlechtová. "

Mluvčí Evropské komise Jakub Adamowicz ale tato kategorická tvrzení nepotvrdil.

" Mluvčí Evropské komise Jakub Adamowicz včera v Bruselu ČTK potvrdil, že přijetí služebního zákona je pokládáno za takzvanou předběžnou či "ex-ante" podmínku pro čerpání fondů. Zmiňují jej například letošní doporučení komise Praze ke zlepšení ekonomické situace země. "Říkat, že z fondů nepřijde 1. ledna ani jedno jediné euro je trochu přemrštěné. Ale na druhé straně teď není chvíle rušit poplach a tvrdit, že vše je naprosto v pořádku," poznamenal Adamowicz."

Nepřijetí výše uvedených zákonů by tak neznamenalo zastavení přijímání žádostí o dotace. "Aktuální problémy však neznamenají, že by se oddálilo přijímání prvních žádostí o dotace. Jejich financování má totiž několik stupňů, přičemž EK schválené projekty proplácí většinou až zpětně. Právě k tomu je nutné mít schválené dokumenty k jednotlivým operačním programům. Česko však může za určitých podmínek spustit programy i bez finální dohody s EK."

"MMR už k tomu připravuje podklady. "Vyhlašování nových výzev nemusí byt nutně neschválením nových programů dotčeno. MMR připravilo takzvaná Kritéria pro zahájení implementace programů před schválením ze strany Evropské komise, která budou v horizontu několika málo dnů předložena vládě," uvedla Šlechtová."

Lze označit za pravdivé tvrzení o kompromisním návrhu zákona o státní službě. " Vládní koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL prosadila v Poslanecké sněmovně celkovou novelu zákona o státní službě, jejíž poslední verze vyplynula z dohod koaličních partnerů s opozicí. Pro novelu služebního zákona hlasovalo 127 poslanců, proti 12, a novela tak získala širokou podporu napříč politickým spektrem."

Důvodem ke kompromisu byl strach vládní koalice z avizovaných obstrukcí, které chtěla provádět opozice u projednávání zákona o státní službě. "Ačkoliv vládní trojkoalice tvrdí, že cílem služebního zákona je odpolitizovat státní správu, opozice je zcela opačného názoru. Proto chce konečnou podobu zákona projednat a v případě neshod je připravena i natahovat mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny."

Výrok Petra Fialy hodnotíme jako zavádějící, protože spojuje služební zákon, pro nějž ODS i on osobně hlasovala s nárůstem výdajů (které korektně kvantifikuje) a úředníků a především tohle pojmenovává jako jeden z faktorů neschopnosti spustit čerpání fondů EU. Tato souvislost je ovšem zcela neprůkazná a jde spíše o domněnku než o reálný stav.

Pokud mluvíme o důsledcích zavedení služebního zákona, tak připomeňme, že byl přijat i hlasy poslanců ODS a Petra Fialy osobně (ten pro něj hlasoval ve 3. čtení ve Sněmovně, při přehlasovávání veta prezidenta byl omluven, jeho přítomní kolegové poslanci z ODS byli všemi hlasy pro).

Služební zákon vyžaduje zvýšení počtu zaměstnanců, v současné době jsou však zaměstnanci přijímání ještě před změnou stávajících pracovních poměrů do služebních poměrů, ke které dojde 1. července 2015 podle § 184 bodu 1. V současné době totiž není nutné získat souhlas vlády pro přijetí zaměstnanců, ani udělat výběrové řízení na nové pozice. Další části výroku a jejich posouzení jsou popsány níže.

Ve výroku jsou popisovány dvě informace. První je přijímání úředníků na ministerstech předtím, než začne platit služební zákon. Poté bude možné přijímat zaměstnance pouze se souhlasem vlády a pouze ty, kteří projdou v ýběrovou soutěží.

Druhou informací je samotný služební zákon, který vytváří nová místa, nové funkce jako superúředník nebo funkce náměstků, na jejichž pozice budou muset být přijati noví zaměstnanci. Služební zákon však nestanovuje přesný počet zaměstnanců, kteří by měli být přijati na různé pozice.

Z otevřených zdroj nelze zjistit přesný počet zaměstnanců, kteří byli od začátku roku přijati na minsiterstva.

Projednání zákona o prováděcích předpisech s Evropskou komisí je důležité pro odblokování možnosti čerpat dotace z operačních programů pro roky 2014 až 2020. Není tedy závislé na počtu přijatých zaměstnanců. Důlěžité pro čerpání dotací jsou prováděcí předpisy, ve kterých je vymezeno například odměňování zaměstnanců, které ještě není s Evropskou komisí dohodnuto.

Ohledně zvyšování výdajů ministerstev má Fiala pravdu. Podle Zprávy k návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2015 jde meziročně o nárůst ve výši 10,28 mld., což odpovídá prohlášení předsedy ODS.

Běžné výdaje vlastního úřadu (v tisících Kč)20142015nárůst 306 Ministerstvo zahraničních věcí 3 423 319 3 598 826 175 507 307 Ministerstvo obrany 28 456 023 29 931 443 1 475 420 312 Ministerstvo financí 2 030 002 2 017 665 -12 337 313 Ministerstvo práce a sociálních věcí 3 699 064 3 562 116 -136 948 314 Ministerstvo vnitra 10 660 457 11 507 241 846 784 315 Ministerstvo životního prostředí 644 198 700 159 55 961 317 Ministerstvo pro místní rozvoj 1 264 156 1 440 754 176 598 322 Ministerstvo průmyslu a obchodu 1 767 810 1 637 321 -130 489 327 Ministerstvo dopravy 2 484 362 9 619 206 7 134 844 329 Ministerstvo zemědělství 1 737 113 2 256 476 519 363 333 Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy 764 389 764 368 -21 334 Ministerstvo kultury 2 302 989 2 299 940 -3 049 335 Ministerstvo zdravotnictví 1 095 895 1 180 176 84 281 336 Ministerstvo spravedlnosti 728 950 823 146 94 196 Celkem 61 058 727 71 338 837 10 280 110 Tabulky č.15 - Vybrané běžné výdaje kapitol a počty podřízených organizací (bez výdajů na sociální dávky a výdajů na výzkum, vývoj a inovace).

Tabulková místa Úřadu práce byla navýšena. Pro tento rok se počítá s přijetím dalších 600 úředníků přijato. Mělo by se jednat zejména o terénní pracovníky, kteří mají zajistit efektivní vyplácení nepojistných sociálních dávek. V předchozích letech před rokem 2011 bylo na kontrolu dokladů k vyplácení dávek vymezen větší počet zaměstnanců, než je tomu nyní. Po reorganizaci Úřadu práce a převodu kompetencí zbyla na těchto místech pouze třetina zaměstnanců, která na objem práce nestačila. Zároveň se předpokládá, že by měl úřad ušetřit 5 až 10 % nákladů z objemu vyplacených sociálních dávek (.pdf, str. 1).

Ministryně práce na podzim minulého roku odvolala ředitelku Úřadu práce z toho důvodu, že na úřad bylo přijato kolem 280 nových zaměstnanců, většinou však byli přijati do centrály úřadu, citujeme ředitelku Úřadu práce: "V roce 2011 začalo s 60 lidmi a dnes je jich 340. Do budoucna se to musí změnit, je potřeba posílit hlavně lidi v terénu."

Není možné z veřejně dostupných zdrojů ověřit, kolik milionů bylo díky přijetí nových zaměstnanců na Úřad práce za poslední měsíce ušetřeno.

Petr Fiala hovoří o případu, kdy náměstek ministra financí Martin Pros odeslal dopis České národní bance, ve kterém žádá o prověření možných manipulací se sazbou PRIBOR (mezibankovní úrokové sazby). Tento dopis byl navíc poslán v době, kdy byl ministr na služební cestě a náměstek údajně jednal bez jeho vědomí.

"V pátek odpoledne byl rozeslán dopis vysokým státním úředníkem, ukazuje se, že pan ministr říká, že to nebylo s jeho vědomím, to znamená je otázka, jestli to lze považovat za dopis z ministerstva financí nebo jenom toho jednoho vysokého státního úředníka, který [...] je otázka, jestli skutečně jedná za ministerstvo financí a za vládu, nebo jedná jenom za sebe, protože v tom dopise dochází k bezprecedentnímu napadení kredibility českého bankovního sektoru, která vůbec není doloženo nějakými reálnými údaji. Hned řeknu proč. Protože to, co je v tom dopisu napsáno, je to opřeno o jeden novinový článek, nikoli o reálná data a dochází tam k diskusím o tom, jestli opravdu takzvané tržní mezibankovní sazby dostatečně kopírují vývoj netržní sazby kvótované nebo stanovené Českou národní bankou. Data jasně ukazují, že ten rozdíl mezi tou netržní sazbou Českou národní bankou a tou tržní, která obsahuje takzvanou ještě prémii za likviditu, obsahuje zejména prémii za rizikovost těch bankovních subjektů se dlouhodobě snižuje a já můžu říct, že od chvíle, kdy byla krize tady, krize v evropském systému je dokonce historicky jedna z nejnižších za tu krizi. V době krize dokonce to činilo přes 1 procentní bod, přes 100 bodů. Dnes je to 0,11," komentoval v Otázkách Václava Moravce z 12. dubna situaci viceguvernér ČNB Vladimír Tomšík.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý na základě přehledu pokladního plnění, který vydává Ministerstvo financí.

Z aktuálního přehledu za první tři měsíce z tabulky č. 2: Meziroční srovnání celostátních daňových příjmů a pojistného na veřejné zdravotní pojištění (v mld. Kč) vyplývá, že zatímco za leden-březen roku 2013 se na DPH vybralo 73,34 miliardy korun, zatímco první tři měsíce letošního roku, po zavedení druhé snížené sazby DPH, přinesly výběr 72,35 miliardy Kč. Jedná se tedy o pokles o téměř miliardu korun, nikoliv 500 milionů jako tvrdí Bohuslav Sobotka.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý na základě přehledu pokladního plnění, který vydává Ministerstvo financí.

Jak vyplývá z tohoto přehledu, výběr DPH za první tři měsíce roku 2015 je horší oproti roku 2014 i oproti roku 2013.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, slova Petra Fialy potvrzují data Ministerstva financí, ze kterých vyplývá, že za leden-březen roku 2015 se vybralo 72,35 miliard korun, zatímco v roce 2013 to bylo 73,34 miliard a v roce 2014 dokonce 84,43 miliard Kč.

Výrok hodnotíme na základě dat Ministerstva financí, které pravidelně zveřejňuje měsíční pokladní plnění. Ta potvrzují data Petra Fialy.

Podle přehledu plnění státní pokladny za leden-březen se skutečně za první tři měsíce letošního roku vybralo o 23 miliard méně než v roce 2014. Výběr se zhoršil jak u DPH, tak u spotřebních daní, u daňových přiznání fyzických osob (OSVČ) a u dálničního poplatku. U dalších typů daní se výběr zvýšil, nedokázalo to ale kompenzovat výpadek u největších zdrojů příjmů (DPH, spotřební daň).

201420152015 vs. 2014Daňové příjmy celkem208.75185.74-23.01 DPH84.4372.35-12.08 spotřební daně (vč. energ. daní)46.1133.20-12.91 daně z příjmů PO29.0131.112.10 daně z příjmů FO41.0640.57-0.50 - z kapitálových výnosů3.873.930.06- ze závislé činnosti31.5932.150.56- z přiznání5.614.49-1.12 silniční daň1.051.120.07 daň z nemovitosti0.240.240.00 majetkové daně2.182.500.32 dálniční poplatek1.931.84-0.09 ostatní daně a poplatky2.742.820.07

Při hodnocení vycházíme z přehledu pokladního plnění vydaného Ministerstvem financí. Z něj vyplývá, že nedošlo k výraznému meziročního propadu pouze u výběru spotřební daně, ale také u daně z přidané hodnoty.

Dokument srovnává pokladní plnění za první tři měsíce roku 2015 s lety předchozími a dává premiérovi za pravdu v tom, že u daně z příjmu právnických osob došlo v letošním roce ke zvýšení ve výběru (31,11 miliard vs. 29,01 mld. v roce 2014).

K propadu pak došlo u spotřební daně. Oproti loňským 46,11 miliard se letos vybralo zatím jen 33,2 miliardy korun. Pokles výběru spotřební daně vysvětlovalo ministerstvo mimo jiné právě předzásobením tabákovými výrobky. Na předzásobení si však ministerstvo stěžovalo už loni a zvažovalo dokonce opatření, která by tak výraznému předzásobení zabraňovalo.

K podobně velkému absolutnímu poklesu (o 12 miliard) došlo i u DPH. Přestože celkový objem prostředků u této daně je vyšší než u spotřební daně, procentuálně vyjádřeno je to propad na úroveň 85 % předchozího roku. I tento výpadek tedy považujeme za signifikantní a výrok tak hodnotíme jako nepravdivý.

Při hodnocení výroku vycházíme z dat o pokladním plnění zveřejněných Ministerstvem financí.

Tisková zpráva o pokladním plnění uvádí vývoj salda v prvních třech měsících let 2000-2015 a podle ní byl za první tři měsíce roku 2015 přebytek rozpočtu necelých 20 milionů, v roce 2014 pak dokonce 43,59 milionů. Jsou to nejvyšší čísla za uvedených 16 let, třetí nejvyšší přebytek bylo pak 15,75 milionů v roce 2006. Nejhorší vývoj hospodaření pak byl v březnu 2010, tehdy byl po třech měsících schodek v pokladně téměř 46 milionů.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, připomeňme ale, že mezi výsledkem v prvních třech měsících a za celý rok není téměř žádná korelace, pozitivní vývoj na začátku roku tedy nemusí být nutně indikátorem pro dobrý výsledek na konci roku.

(údaje jsou v mil. Kč, graf vychází z údajů za první čtvrtetí a za celý rok v letech 2000-2015, uváděných Ministerstvem financí)