Jana Černochová v rozhovoru reaguje na otázku, zda považuje za reálné, že se válka rozšíří i za hranice Ukrajiny, tedy že Ruská federace napadne i další evropské státy. Ve své odpovědi ministryně obrany Černochová odkazuje zejména na rétoriku ruských představitelů včetně ministra zahraničí Sergeje Lavrova, kteří se teď podle ní vyjadřují extrémněji než v minulosti a mluví o zabrání Polska či vyhrožují pobaltským státům. Na to, jak se o možném útoku na další evropské státy vyjadřují zástupci Ruské federace, se proto zaměříme v následujících odstavcích.
Na úvod je vhodné zmínit, že ruský prezident Vladimir Putin ještě před invazí na Ukrajinu v prosinci 2021 v dokumentu zveřejněném ruskou státní televizí uvedl, že rozpad Sovětského svazu považuje za tragédii a za „zánik historického Ruska“. Přestože tehdy Kreml odmítl, že invazi na Ukrajinu plánuje, 24. února 2022 ji Ruská federace nakonec skutečně zahájila.
Vyjádření Sergeje Lavrova
O riziku, že by se Vladimir Putin nemusel spokojit jen s Ukrajinou, a tím pádem že mohou být ohroženy i další státy jako právě Polsko, pobaltské země nebo Moldavsko, mluvila na konci února 2022 někdejší britská ministryně zahraničí Liz Truss. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov to nicméně následně odmítl a tvrzení Liz Truss označil za „příklad britské lži“. Podle ruské tiskové agentury TASS k tomu Lavrov také uvedl, že Ruská federace „nikdy neřekla“, že bude mít plány, které by se týkaly i států NATO. „Nejsme to my, kdo o tom mluví,“ dodal tehdy Lavrov.
V únoru letošního roku poté Sergej Lavrov podle agentury TASS řekl, že Západ považuje Moldavsko (které není členem NATO) za zemi, která bude hrát roli „další Ukrajiny“. Obvinil přitom také moldavskou prezidentku Maiu Sandu, že plánuje „připojit Moldavsko k Rumunsku“, mj. proto, že má i rumunské občanství, a „nemůže se dočkat vstupu do NATO“. Proti tomu se Moldavsko ohradilo a zároveň k tomu uvedlo, že Lavrovovo tvrzení je součástí „výhružné rétoriky ruské diplomacie“.
Moldavské zpravodajské služby také naznačily, že by se Rusko mohlo pokusit obsadit celé ukrajinské pobřeží Černého moře, a vytvořit tak koridor, který by spojil území Ruska s moldavským Podněstřím. Rusko později v únoru zrušilo dekret z roku 2012, ve kterém se zavazovalo respektovat územní celistvost Moldavska právě v otázce tohoto proruského separatistického regionu.
Na konci března 2023 pak Lavrov kupříkladu řekl, že Ruská federace „má odpovědnost za přibližně 250 000 ruských občanů“, kteří v Podněstří žijí. Za připomenutí stojí, že „odpovědností za ochranu“ rusky mluvících obyvatel argumentovalo Rusko např. i při anexi Krymu v roce 2014.
Dne 31. března letošního roku také ruský ministr zahraničí oznámil, že Rusko aktualizovalo svoji strategii zahraniční politiky. Podle Sergeje Lavrova Ruská federace nyní Západ považuje za „existenciální“ hrozbu. Lavrov o dokumentu konkrétně řekl: „Uznává existenční povahu hrozeb pro bezpečnost a rozvoj naší země, které jsou způsobeny jednáním nepřátelských států.“ Dle něj ve strategii také stojí, že má Moskva právo v reakci na nepřátelské akce přijmout „symetrická i asymetrická opatření“, a to včetně použití „ozbrojených sil k odražení nebo zabránění“ ozbrojenému útoku na Rusko či jeho spojence.
Podobně pak Lavrov mluvil i na začátku dubna. V rozhovoru pro ruský deník řekl, že se Evropská unie stala vůči Rusku nepřátelskou a kritizoval podporu Ukrajiny ze strany států EU. „V reakci na nepřátelské kroky budeme v případě potřeby jednat tvrdě, na základě národních zájmů Ruska,“ uvedl tehdy Lavrov.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov tedy připustil možnost budoucího konfliktu s dalšími východoevropskými státy, což lze chápat jako výhružnou rétoriku. Vojenským útokem proti Polsku či Pobaltí však nehrozil. Sám tvrzení, že by Rusko plánovalo přenést konflikt i dále do Pobaltí, Polska či Moldavska, označil za lež. Ani další představitelé ruské diplomacie se veřejně nevyjadřovali v tom smyslu, že by Rusko samo o sobě plánovalo zaútočit na Polsko či Pobaltí.
Další ruská vyjádření
Co se přímo Pobaltí nebo Polska týče, z některých vyjádření dalších ruských politiků je patrné, že útok na hranice zmíněných zemí není vyloučený. Například prominentní ruský vojenský expert a politolog Konstantin Sivkov v květnu 2022 prohlásil, že Ukrajina je pouze začátkem většího konfliktu se Západem. Sivkov také v prosinci minulého roku v ruské státní televizi řekl, že Rusko se musí připravit na konflikt s NATO na jaře letošního roku, zejména kvůli tomu, že podle něj Polsko údajně plánuje útok na ruský Kaliningrad.
Že by Rusko mělo „denacifikovat“ více států, v loňském dubnu navrhoval například zastupitel Moskevské městské dumy Sergej Savostjanov, podle něhož by Rusko mělo zaútočit na Pobaltí, Polsko, Moldavsko nebo Kazachstán. V květnu 2022 pak ruský poslanec Oleg Morozov napsal, že by Polsko mohlo být po Ukrajině další na řadě pro „denacifikaci“. Podobně se letos v únoru vyjádřil i vůdce ruské Čečenské republiky Ramzan Kadyrov, který řekl, že Rusko by po Ukrajině mohlo „denacifikovat a demilitarizovat“ Polsko. „Nebudu zastírat, že já osobně mám takový záměr,” dodal k tomu Kadyrov.
Na začátku letošního roku Kreml také uvedl, že považuje za „extrémně nebezpečné“, pokud budou státy NATO posílat na Ukrajinu těžké zbraně jako např. tanky. Pro upřesnění – tanky se Ukrajině rozhodlo poslat především Polsko, k jejich poskytnutí vyzývaly i Estonsko, Lotyšsko a Litva. „Znamenalo by to posunutí konfliktu na zcela novou úroveň, což by samozřejmě nevěstilo nic dobrého z hlediska světové a celoevropské bezpečnosti,“ upozornil tehdy mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Podobně se v této souvislosti v lednu vyjádřil i bývalý ruský prezident a současný místopředseda ruské bezpečnostní rady (poradního sboru prezidenta) Dmitrij Medveděv, který se však výhružných výroků směrem k východním státům NATO dopouštěl již v minulosti. Ten poznamenal, že porážka jaderné mocnosti (tj. Ruské federace) „v konvenční válce může vyvolat jadernou válku“. Podle Peskova je Medveděvovo vyjádření v souladu s oficiální ruskou jadernou doktrínou. V únoru 2023 pak Medveděv na svém telegramu napsal, že je potřeba, aby bylo dosaženo všech cílů „speciální vojenské operace“ a Rusko by podle něj mělo„zatlačit hranice, které jej ohrožují, co nejdál. I v případě, že by se jednalo o hranice Polska.“
V únoru 2023 mluvčí Kremlu ostře kritizoval litevského prezidenta Nausėdu za finanční podporu Ukrajiny a jeho výzvu, aby státy NATO poskytly Ukrajině více vojenské techniky, včetně stíhacích letounů. „Obecně vidíme extrémně agresivní postoj zástupců pobaltských zemí a Polska. Zjevně jsou připraveni udělat cokoli, aby vyprovokovali nárůst další konfrontace, a to bez ohledu na důsledky,“ uvedl Peskov.
Z uvedených vyjádření vyplývá, že někteří ruští politici říkali či alespoň naznačovali, že by po Ukrajině mohlo Rusko zaútočit i na další státy včetně Polska a pobaltských republik. Nejednalo se o ruské diplomaty ani ministra zahraničí Sergeje Lavrova, nicméně vysoce postavený představitel ruské zahraniční politiky Dmitrij Medveděv skutečně zmiňoval, že by Rusko mělo „zatlačit“ i polské hranice.
Závěr
Ruští politici v minulosti opakovaně mluvili o tom, že by po Ukrajině mohly být dalším cílem ruského útoku některé státy východní Evropy, mj. Polsko a pobaltské státy. Vyjadřoval se tak například poslanec ruské Státní Dumy Morozov, čečenský vůdce Ramzan Kadyrov či vysoce postavený představitel Ruské federace a bývalý prezident Dmitrij Medveděv, který otevřeně mluvil o tom, že by Rusko mělo zaútočit na Polsko.
Sergej Lavrov spolu s ostatními představiteli ruské diplomacie byli ve svých vyjádřeních mírnější a možný konflikt s Polskem či pobaltskými státy zmiňovali jen jako reakci na údajně nepřátelské jednání Západu. Nicméně s ohledem na to, že i Lavrov skutečně používal výhružnou rétoriku ve vztahu k východoevropským zemím, a Dmitrij Medveděv jakožto významný představitel ruské zahraniční politiky výslovně zmiňoval, že by mělo Rusko zaútočit na Polsko, hodnotíme výrok Jany Černochové jako pravdivý s výhradou.
