Přehled ověřených výroků

Pravda
Nově zvolený prezident se dle Ústavy ČR úřadu ujímá složením slibu do rukou předsedy Senátu, kterým je nyní Miloš Vystrčil.

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) mluví o pravidlech inaugurace nově zvoleného prezidenta. Petr Pavel bude do úřadu oficiálně uveden 9. března.

Zvolený prezident se podle článku 55 Ústavy ujímá úřadu složením slibu, který skutečně skládá do rukou předsedy Senátu na společné schůzi obou komor Parlamentu. V současné době je předsedou Senátu Miloš Vystrčil (ODS), výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Společná schůze Poslanecké sněmovny a Senátu se tradičně koná ve Vladislavském sále Pražského hradu, kde slib složili všichni dosavadní prezidenti České republiky. Václav Havel a Václav Klaus, kteří byli zvoleni ještě nepřímou volbou (.pdf, str. 5), na rozdíl od Miloše Zemana a nyní Petra Pavla, skládali svůj slib do rukou předsedy Poslanecké sněmovny (.pdf, str. 18).

Podle slov předsedkyně Poslanecké sněmovny Petr Pavel uvažuje o pozvání prezidentů sousedních zemí. Hlavy států Polska, Německa a Rakouska se účastnily již inaugurace Václava Havla v roce 1993. Součástí slavnostního aktu dle budoucí hradní kancléřky Jany Vohralíkové nebude vojenská přehlídka, která se neuskutečnila ani při minulém ceremoniálu, kdy byl do úřadu podruhé uveden Miloš Zeman.

Pravda
Na pravidelné schůzky nejvyšších ústavních činitelů přestal v roce 2020 zvát Miloš Zeman předsedu Senátu Vystrčila v reakci na jeho cestu na Tchaj-wan. V lednu roku 2020 odmítl schůzky i s předsedkyní Poslanecké sněmovny Pekarovou Adamovou. Nadále se schází jen s premiérem.

Na pravidelném konání koordinačních schůzek nejvyšších ústavních činitelů se původně v prosinci roku 2014 s prezidentem Milošem Zemanem dohodl někdejší předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD). Premiér tím reagoval na tehdejší sílící kritiku některých Zemanových vyjádření ohledně zahraniční politiky ČR. Doplňme, že tato kritika mířila mimo jiné na jeho proruský a pročínský postoj.

Tyto schůzky nebyly nijak institucionalizované ani právně závazné, a záviselo tak čistě na uvážení prezidenta Zemana, kdo se schůzek zúčastní. V minulosti se konaly zhruba každé čtvrtletí. Podle ústavního právníka Jana Kysely bylo jejich účelemmodifikovat či zmírňovat názory, které prezident republiky s oblibou vyjadřoval a které byly vnímány jako rozporné s celkovým směřováním zahraniční politiky“. 

První schůzka nejvyšších ústavních činitelů k zahraniční politice se uskutečnila v únoru roku 2015. Kromě samotného prezidenta se jí účastnil tehdejší předseda Senátu Milan Štěch, předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček, premiér Sobotka a ministři obrany a zahraničních věcí.

6. září 2020 v rozhovoru pro televizi Prima Miloš Zeman uvedl, že již nebude na setkání nejvyšších ústavních činitelů zvát současného předsedu Senátu Miloše Vystrčila, který funkci zastává od února 2020. Učinil tak v reakci na Vystrčilovu návštěvu Tchaj-wanu, která byla podle prezidentových slov „klukovskou provokací“. S předsedou Senátu tedy Miloš Zeman jednal naposledy v létě roku 2020, tj. před již zmiňovanou cestou na Tchaj-wan.

Toto rozhodnutí Miloše Zemana následně kritizovali například předseda ODS Petr Fiala, předseda KDU-ČSL Marian Jurečka, ale také předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Po tvrdším odsouzení cesty Miloše Vystrčila na Tchaj-wan naopak volal tehdejší lídr KSČM Vojtěch Filip.

16. ledna 2022 Miloš Zeman v rozhovoru pro Frekvenci 1 řekl, že již nehodlá koordinační schůzky obnovit. Dodal, že o zahraniční politice bude nadále jednat pouze s premiérem Petrem Fialou. Prezident tehdy kritizoval i Markétu Pekarovou Adamovou, která se předsedkyní Sněmovny stala v listopadu 2021, za její postoje vůči maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi. Její výroky podle něj poškodily vztahy s Maďarskem. „Setkat se s paní Pekarovou a bavit se s ní o zahraniční politice, když tomu vůbec nerozumí, také pokládám poněkud za ztrátu času,“ uvedl tehdy prezident Zeman.

S Petrem Fialou se Miloš Zeman následně setkal například 3. března 2022 v reakci na válku na Ukrajině. K dalším pravidelným schůzkám, jejichž tématem byla mj. zahraniční politika, došlo také v dubnu, květnu nebo i listopadu.

Miloš Zeman se tak pravidelně schází pouze s premiérem Fialou. Pravidelné schůzky s předsedou Senátu a předsedkyní Poslanecké sněmovny byly opravdu zrušeny ze strany Miloše Zemana, výrok proto hodnotíme jako pravdivý. 

Pravda
Ústava ČR skutečně umožňuje prezidentu republiky účastnit se schůzí Poslanecké sněmovny, kde má právo získat slovo, kdykoli o něj požádá. Zároveň se prezident může účastnit také schůzí vlády.

Hlava státu se opravdu může účastnit schůzí Poslanecké sněmovny. Konkrétně tuto možnost prezidentu republiky zajišťuje čl. 64 Ústavy České republiky, podle něhož má prezident právo se účastnit schůzí Sněmovny i Senátu a také „jejich výborů a komisí. Slovo se mu přitom musí udělit, „kdykoliv o to požádá.

Zároveň má prezident taképrávo účastnit se schůzí vlády, vyžádat si od vlády a jejích členů zprávy a projednávat s vládou nebo s jejími členy otázky, které patří do jejich působnosti.

Doplňme, že současný prezident Miloš Zeman vystoupil na plénu Poslanecké sněmovny například v listopadu 2020 či v únoru 2022 při jednání o státním rozpočtu.

Radim Fiala

Pravda
Dle Ústavy se zvolený prezident ujímá svého úřadu složením slibu na společné schůzi obou komor Parlamentu, která se koná až po uplynutí funkčního období předchozího prezidenta. Tento slib je pak skládán ve Vladislavském sále Pražského hradu do rukou předsedy Senátu.

Radim Fiala zde zmiňuje inauguraci prezidenta České republiky v souvislosti s nabytím prezidentských pravomocí. Poukazuje na to, že ačkoli je Petr Pavel zvolený prezident, tak ještě není inaugurován. V současnosti proto nedisponuje prezidentskými pravomocemi. Dále Fiala v tomto kontextu kritizoval telefonáty Petra Pavla s představiteli cizích států, jmenovitě s ukrajinským prezidentem Zelenským a prezidentkou Tchaj-wanu Cchaj Jing-wen.

Dle článku 55 Ústavy ČR se prezident skutečně ujímá úřadu až se složením slibu, přičemž tento slib skládá „do rukou předsedy Senátu na společné schůzi obou komor“. Od tohoto momentu začíná prezidentovi jeho pětileté funkční období

Miloši Zemanovi končí funkční období 8. března. Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová již na konci ledna uvedla, že inaugurační schůzi plánuje svolat na 9. března 2023. Svůj prezidentský slib tak bude Petr Pavel skládat až v tento den.

Zvyklostí dále je, že se slib skládá ve Vladislavském sále Pražského hradu, kde slib složili všichni čeští prezidenti –⁠ Václav Havel, Václav Klaus a Miloš Zeman. Zároveň je vhodno dodat, že Václav Havel a Václav Klaus, kteří byli zvoleni ještě nepřímou volbou (.pdf, str. 5), na rozdíl od Miloše Zemana a nyní Petra Pavla, skládali svůj slib do rukou předsedy Poslanecké sněmovny (.pdf, str. 18).

Výrok Radima Fialy tedy hodnotíme jako pravdivý. Petr Pavel, ačkoli je již zvolený, ještě oficiálně nemá prezidentské pravomoci, které získává až se složením slibu do rukou předsedy Senátu. Radimem Fialou zmiňované telefonáty Petra Pavla s představiteli cizích států se tedy dle Ústavy ČR uskutečnily pouze z pozice běžného občana.

Pravda
Petr Pavel v rozhovorech pro zahraniční média popisoval – kromě jiného – svou představu o další vojenské pomoci Ukrajině. Zmiňoval konkrétní typy techniky, které by Západ měl poskytnout Ukrajině, u stíhacích letounů ale přesné počty neuváděl.

Petr Pavel od svého zvolení prezidentem poskytl zahraničním médiím už několik rozhovorů. Nejprve to bylo pro britskou BBC, později i pro agenturu Bloomberg, Financial Times, německou Deutsche Welle nebo francouzskou agenturu AFP.

Nově zvolený český prezident v rozhovorech mluvil kromě jiného o tom, že by neměly existovat „téměř žádné limity” pro to, co by západní země měly posílat na Ukrajinu. „Bez obrněné techniky, bezpilotních prostředků, dělostřelectva a raketových systémů delšího dosahu, ale výhledově možná i bez nadzvukového letectva se Ukrajina opravdu s takto těžkým protivníkem nedokáže vypořádat,“ uvedl pro AFP. Nepřipouští pouze šíření jaderných zbraní.

Pro AFP Pavel také potvrdil, že by souhlasil s možnými dodávkami stíhacích letounů F-16 na Ukrajinu, pro další média nicméně řekl, že si není jistý tím, zda letouny mohou být dodány v takovém termínu, aby byly Kyjevu užitečné. V rozhovoru pro Deutsche Welle (video, čas 0:16) dále uvedl, že by NATO mělo dodání stíhaček na Ukrajinu „vážně zvažovat“. Zároveň nicméně upozorňoval na to, že „je jednodušší poskytnout tanky a obrněná vozidla, ale letectvo vyžaduje spoustu logistické podpory a tréninku”. V praxi by tak podle něj trvalo nejméně půl roku, než by ukrajinská armáda byla schopná letouny začít používat.

Pro několik zahraničních zpravodajských agentur tedy Petr Pavel skutečně popsal, jak si představuje posilování vojenské techniky na Ukrajině a to, jakou techniku by měly členské státy NATO Ukrajině dodávat. Nehovořil o konkrétních číslech, v případě dodávání stíhacích letounů navíc upozorňoval na časovou a logistickou náročnost. NIcméně s ohledem na to, že Radim Fiala poukazuje na skutečnost, že Petr Pavel ještě před svou inaugurací popisoval konkrétní konkrétní techniku, kterou by Česko mělo poslat Ukrajině, hodnotíme jeho výrok jako pravdivý s výhradou.

Pravda
Jedna z prvních cest zástupců českého Parlamentu na Tchaj-wan proběhla v roce 1999, kdy zemi poprvé navštívila poslanecká delegace. Od té doby proběhla řada dalších cest, uveďme ale, že do roku 2020 se návštěv neúčastnili předsedové komor Parlamentu.

Podle dokumentů, dostupných na webu Poslanecké sněmovny, první česká poslanecká delegace navštívila (.pdf, str. 4) Tchaj-wan v červnu 1999. Této cesty (.pdf, str. 4) se účastnil poslanec Miloslav Kučera st., který navštívil Tchaj-wan na základě pozvání náměstka ministra kultury Tchajwanské republiky.

Podle záznamů Senátu nicméně již rok předtím, v červenci 1998, navštívila Tchaj-wan i první senátní delegace. Pozvání tchajwanského ministra zahraničí tehdy přijal předseda Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, Michael Žantovský.

Od té doby se oficiálních cest zástupců českého Parlamentu uskutečnilo hned několik:

Sněmovní delegace

Co se týče zástupců poslanecké sněmovny, v roce 2007 navštívila Tchaj-wan skupina šesti poslanců (.pdf, .pdf, vše str. 4) na základě pozvání místopředsedy tchajwanského národního shromáždění. Cílem cesty, které se zúčastnil např. i tehdejší místopředseda Sněmovny Jan Kasal, byla mj. účast poslanců na otevření Českého kulturního střediska (.pdf, str. 4).

V březnu roku 2008 se následně česká delegace účastnila místních prezidentských voleb jako pozorovatel na pozvání tchajwanské strany (.pdf, str. 4). O rok později se vydala na návštěvu (.pdf, str. 4) Tchaj-wanu skupina čtyř poslanců.

V listopadu 2011 se další delegace (.pdf, str. 4) účastnila pracovní návštěvy v Tchaj-peji na pozvání Ministerstva zahraničních věcí Čínské lidové republiky (ČLR) na Tchaj-wanu. Ve skupině poslanců tehdy byla např. i místopředsedkyně Sněmovny Vlasta Parkanová.

Senátní delegace

Senátoři oficiální cesty podnikali častěji než zástupci Sněmovny. Kromě cesty Michaela Žantovského z roku 1998, navštívili senátoři Tchaj-wan v letech 20052007, dále v roce2009, 2011 či 2013. O dva roky později se členové Senátu, v čele s místopředsedou horní komory Přemyslem Sobotkou, také setkali s nejvyššími představiteli Tchaj-wanu na pozvání místopředsedy místního parlamentu. Další návštěva proběhla i na přelomu května a června 2018.

Jako poslední se uskutečnila cesta předsedy senátu Miloše Vystrčila, který na Tchaj-wan vycestoval na přelomu sprna a září 2020. Uskutečnil tak plán dřívějšího předsedy senátu Jaroslava Kubery, který náhle zemřel v lednu stejného roku. Čínská strana na cestu Vystrčila reagovala velmi negativně. Čínský ministr zahraničí tehdy uvedl, že Vystrčil za návštěvu „zaplatí vysokou cenu, protože si znepřátelil miliardu a čtyři sta milionů Číňanů“. Miloš Vystrčil však cestu komentoval takto: „Jsem tady proto, abych pomohl podnikatelským kontaktům, rozvoji našeho hospodářství, abychom narovnali záda a chovali se jako suverénní země a abychom podpořili jinou demokracii, se kterou sdílíme společné hodnoty.“

Závěr

První cesta zástupců českého Parlamentu na Tchaj-wan se uskutečnila už v roce 1998, a Markéta Pekarová Adamová tak rok ve výroku neuvádí zcela přesně. V roce 1999 následně proběhla první poslanecká cesta na Tchaj-wan. Další návštěvy členů Sněmovny i Senátu následovaly po roce 2005. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou. Pro úplnost však doplňme, že před cestou Miloše Vystrčila z roku 2020 se delegací na Tchaj-wan účastnili jen místopředsedové dolníhorní komory Parlamentu, ne přímo jejich předsedové.

Markéta Pekarová Adamová

Tchaj-wan nabízí stipendijní programy (v oblasti výroby čipů, pozn. Demagog.cz) pro naše studenty.
Partie Terezie Tománkové, 5. února 2023
Školství, věda, kultura
Cesta na Tchaj-wan
Pravda
Několik tchajwanských univerzit vypsalo pro české studenty stipendijní programy v rámci programu s názvem Taiwan Semiconductor Scholarship, jehož cílem je prohloubit spolupráci v oblasti výroby čipů.

Markéta Pekarová Adamová mluví o ekonomickém významu její plánované cesty na Tchaj-wan. Tvrdí, že díky stipendiím, která Tchaj-wan vypisuje pro české studenty, budeme schopni do České republiky přenést „know-how“ výroby mikročipů.

Tchaj-wan stipendijní program v oblasti výroby čipů pro české studenty skutečně nabízí. Program s názvem Taiwan Semiconductor Scholarship Program je určen pro studenty magisterských a doktorských oborů z České republiky, Polska, Slovenska a Litvy. Podílí se na něm pět tchajwanských univerzit a magisterští studenti mohou získat stipendium až ve výši 27 tisíc eur. Doktorandi pak mohou obdržet až 74 tisíc eur.

Pro doplnění kontextu je vhodné zmínit, že Tchaj-wan je domovskou zemí TSMC, největšího výrobce mikročipů na světě. Přibližně 65 % světové produkce mikročipů pochází právě z Tchaj-wanu. Dodejme také, že jak Evropská unie, tak Spojené státy americké (.pdf) se snaží o navýšení vlastních výrobních kapacit.

Markéta Pekarová Adamová

Nepravda
Dle dat ČNB je v České republice Čína dlouhodobě větším investorem než Tchaj-wan. Ten ji v investicích překonal pouze v roce 2020, nikoli však na úrovni několikanásobku. Tchajwanské investice v ČR byly v daném roce jen 1,2× vyšší než ty čínské.

V českém mediálním prostoru bylo v minulosti několikrát opakováno tvrzení ekonoma Lukáše Kovandy o Tchaj-wanu jako o 14krát významnějším investorovi v ČR oproti Číně – vždy však s upřesněním, že se jedná o investice v českém zpracovatelském průmyslu. Dodejme, že například server HlídacíPes.org poněkud nešťastně zvolil zjednodušující titulek: „Tchaj-wan: v ČR 14krát větší investor než Čína“. I v tomto textu se nicméně psalo o tom, že se jedná o stav „přímých investic v českém zpracovatelském průmyslu“.

Nejednalo se tedy o data vztahující se k celkovým investicím Číny a Tchaj-wanu v ČR. Popisovaná čísla byla také navíc uváděna pouze za období, které končilo 31. prosincem 2017.

O tom, že Tchaj-wan u nás investoval výrazně více než Čína, mluvil v září roku 2020 i ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň:Tchaj-wan, ač je nesrovnatelně menší, u nás investuje nesrovnatelně více než Čína. Tchaj-wan je třetí největší asijský investor u nás – po Japonsku a Jižní Koreji, a v posledních letech investoval více než desetkrát více než Čína.“

Je nicméně otázkou, z jakých dat přesně Petr Bartoň vycházel a k jakým odvětvím se vztahovala. Z informací o stavu „přímých zahraničních investic v ČR podle zemí“, které lze nalézt na stránkách České národní banky (ČNB) za roky 2014 až 2020, totiž naopak vyplývá, že situace byla spíše opačná. Tedy že celkový stav přímých investic do ČR byl vyšší u Číny než u Tchaj-wanu. Jediným rokem, ve kterém Tchaj-wan investoval v České republice více než Čína, byl dle těchto dat rok 2020. Ani tehdy to ovšem nebylo na úrovni desetinásobku, ale jen 1,2násobku. Data za roky 2021 a 2022 zatím k dispozici nejsou.

Podle metodiky ČNB se výpočet přímých zahraničních investic stanovuje jako součet základního kapitálu, reinvestovaného zisku a ostatního kapitálu (.pdf, str. 2–3).

Doplňme, že podle dat ČNB o přímých investicích za zpracovatelský průmysl po konci roku 2017, ke kterému se vztahovalo vyjádření Lukáše Kovandy o Tchaj-wanu jako „14krát významnějším investorovi“, se situace významně změnila. V letech 2018 a 2019 byly čínské investice ve zpracovatelském průmyslu vyšší než ty tchajwanské. V roce 2020 (nejnovější data ČNB) dosahovaly čínské investice ve zpracovatelském průmyslu 1,4 miliardy korun, zatímco investice tchajwanské 4,7 miliardy korun, v daném roce byly tedy pouze cca třikrát vyšší.

Porovnávání čínských a tchajwanských investic u nás je nicméně problematické. Zpravodajský server Deník.cz, který se tématem rovněž zabýval, ve svém článku uvedl, že „vyznat se v číslech, která vycházejí z různých databází a často hovoří protichůdně, je složité i pro ekonomy. Navíc je velmi ošidná struktura těchto investic. Platí to především pro ty čínské, které často nejsou investicemi v pravém smyslu, ale spíše skupováním majetku a různými akvizicemi (například pražské Slavie).“

Na závěr shrňme, že podle dostupných dat České národní banky za roky 2014 až 2020, která popisují celkovou výši přímých investic, byla v posledních letech v Česku větším investorem Čína, nikoli Tchaj-wan. Ve sledovaném období Tchaj-wan Čínu v objemu investic předstihl jen v roce 2020, i tehdy se ale v porovnání s Čínou jednalo jen přibližně o 1,2násobek. Výrok Markéty Pekarové Adamové tak z těchto důvodů hodnotíme jako nepravdivý.

Zavádějící
Olaf Scholz byl v Číně v roce 2022. Tchajwanská firma TSMC už v roce 2021 uvedla, že zvažuje postavit továrnu na čipy v Německu, s nímž vede jednání. Dle některých zdrojů uvažovala i o ČR. Dle svých slov navíc TSMC prozatím žádný konkrétní plán na výstavbu továrny v Evropě nemá.

Radim Fiala poukazuje na to, že cesta Miloše Vystrčila na Tchaj-wan nevedla k plánu na vybudování čipové továrny tchajwanskou firmou v ČR. Vyjadřuje se tak v souvislosti s plánovanou cestou předsedkyně Poslanecké sněmovny Pekarové Adamové na Tchaj-wan. Ta při oznámení plánu mluvila o možném navázání vzájemné spolupráce právě v oblasti výroby čipů. Pracovní cesta, která je plánovaná již od minulého roku a má se uskutečnit v březnu, má za cíl především rozvoj vzájemných ekonomických vztahů.

Předseda Senátu Vystrčil navštívil Tchaj-wan už na konci roku 2020. Pro kontext se hodí zmínit, že stejnou cestu plánoval již jeho předchůdce Jaroslav Kubera, který však v lednu 2020 náhle zemřel. Cestu tedy vykonal až Miloš Vystrčil, který svou cestu zdůvodňoval mimo jiné tím, že jejím cílem bylo pomoci „podnikatelským kontaktům, rozvoji našeho hospodářství“.

Německý kancléř Olaf Scholz navštívil v listopadu 2022 Čínu, kde jednal s prezidentem Si Ťin-pchingem. Společně s německým kancléřem do Číny letěli i šéfové velkých německých koncernů jako Volkswagen nebo Bosch. Na rozdíl od Miloše Vystrčila Scholz Tchaj-wan pracovně nenavštívil. Pro úplnost ale doplňme, že Tchaj-wan v roce 2019 a 2022 oficiálně navštívili členové německého parlamentu, včetně zástupců vládních stran.

V roce 2021 tchajwanská společnost TSMC, největší světová firma na výrobu čipů, uvedla, že v Německu zvažuje postavit svou první továrnu v Evropě. V únoru 2022 server Taiwan News napsal, že se objevily spekulace, že TSMC místo Německa uvažuje o České republice. Společnost to ale tehdy nepotvrdila, ani nevyvrátila. V červnu 2022 následně zástupci TSMC řekli, že ve spojitosti s výstavbou v Evropě společnost nemá žádné konkrétní plány. K žádnému výraznému pokroku s německou stranou tehdy nedošlo.

V prosinci 2022 poté zahraniční média informovala, že TSMC vede jednání o stavbě závodu v Drážďanech. TSMC tehdy na tyto zprávy reagovala prohlášením, že žádnou možnost nevylučuje, v tuto chvíli ovšem nemá „žádný konkrétní plán“. To, že výstavbu v Evropě TSMC zvažuje, zopakovali zástupci této společnosti i v lednu 2023, k oznámení konečného rozhodnutí prozatím ale nedošlo.

Pro úplnost doplňme, že v únoru 2023 média informovala o záměru tchajwanské vlády vytvořit v Česku centrum pro vývoj čipů. Jednalo by se tak o další potenciální projekt, nikoliv o změnu možného plánu TSMC na vybudování továrny na čipy.

Závěrem shrňme, že Markéta Adamová Pekarová skutečně cestu na Tchaj-wan plánuje, v čemž by navázala na předsedu horní komory Miloše Vystrčila, který zemi navštívil v roce 2020. Je také pravda, že německý kancléř v minulém roce navštívil Čínu.

V případě vybudování továrny na čipy je ovšem situace složitější. Největší výrobce čipů na světě, tchajwanská společnost TSMC, vede jednání o postavení továrny v německých Drážďanech. O této možnosti se poprvé zmínila již v roce 2021, přičemž německý kancléř navštívil Čínu až v roce 2022. Spojování těchto skutečností je tedy poměrně zavádějící. Dodejme, že Tchaj-wan v minulých letech oficiálně navštívili zástupci německého parlamentu. TSMC se navíc také vyslovila, že žádný konkrétní plán pro budování továren na čipy v Evropě (tedy včetně Drážďan) nemá a situace je pouze ve stavu jednání. Z těchto důvodů proto výrok hodnotíme jako zavádějící.

Radim Fiala

Z Německa tam (na oficiální návštěvě Tchaj-wanu, pozn. Demagog.cz) nikdo nebyl.
Partie Terezie Tománkové, 5. února 2023
Zahraniční politika
Cesta na Tchaj-wan
Nepravda
Zástupci německé parlamentní skupiny Freundeskreises Berlin-Taipei (Přátelé Berlín-Taipei) oficiálně navštívili Taiwan např. v roce 2019 nebo 2022. Poslanci z FDP pak na ostrov vycestovali i na začátku letošního roku, kdy se setkali s prezidentkou země Cchaj Jing-wen.

Poslanec Radim Fiala (SPD) debatoval s předsedkyní Poslanecké sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09) mj. o její plánované cestě na Tchaj-wan. Z kontextu výroku vyplývá, že Fiala hovoří o oficiální návštěvě německých politických představitelů.

Poslanci německého parlamentu nicméně navštívili v posledních letech Tchaj-wan hned několikrát. V roce 2019 na ostrov vycestovala oficiální delegace parlamentní skupiny Freundeskreis Berlin-Taipei (Přátelé Berlín-Taipei) v čele s Klaus-Peterem Willschem (CDU/CSU). Spolu s ním se návštěvy účastnili např. také poslanci z FDP a z uskupení Spojenectví 90/Zelení. Účelem této cesty bylo posílení vzájemných vztahů mezi parlamenty obou zemí.

Na Taiwan v roce 2019 vycestovala také Daniela Kluckert ze Svobodné demokratické strany (FDP) spolu s jejími spolustraníky. V roce 2022 pak Tchaj-wan navštívila delegace vedená Peterem Heidtem, který je členem stejné strany. Dodejme, že FDP je od roku 2021 součástí vládní koalice kancléře Olafa Scholze.

V roce 2022 cestu na Tchaj-wan podnikli i členové zmíněné parlamentní skupiny. Delegaci, kterou vyslal německý parlament, opět vedl Klaus-Peter Willsch z CDU/CSU. Kromě něj ostrov navštívili i politici ze Sociálnědemokratické strany (SPD), Alternativy pro Německo (AfD) nebo (Die Linke).

Doplňme, že německá delegace parlamentních členů z FDP pak zemi navštívila i na začátku letošního roku. Politici, včetně místopředsedy FDP Johannese Vogela, se při této příležitosti setkali také s prezidentkou Cchaj Jing-wen.