Přehled ověřených výroků

Je pravdou, že v průběhu minulých let využívala Ruská federace ekonomické nástroje jako součást své politiky vůči Ukrajině. Během eskalace konflitku na východní Ukrajině také zavádělo hospodářské sankce a omezení dovozu z Ukrajiny, což je ovšem logické vzhledem ke konfliktu mezi oběma zeměmi. Zda ovšem Rusko během 20 let vědomě a systematicky rozvrací Ukrajinu prostřednictvím ekonomických nástrojů není možné autoritativně potvrdit ani a vyvrátit, a proto je výrok hodnocen jako neověřitelný.

V létě 2014 zavedlo Rusko omezení dovozu ukrajinského zboží, zvláště zemědělského a ocelářského, později omezení ještě stupňovalo, na začátku roku 2016 obě země pozastavily dohodu o volném obchodu. Od roku 2011 do roku 2015 klesl vývoz z Ukrajiny do Ruska čtyřnásobně. Rusko je však i v roce 2016 stále největší partner pro export: jejich ekonomiky jsou silně provázané.

V roce 2014 také Rusko zdražilo zemní plyn dovážený do Ukrajiny. Ukrajina za plyn přestala platit a Gazprom zastavil na několik měsíců dodávky.

Již v lednu 2009 se Rusko s Ukrajinou nedohodlo na cenách zemního plynu a zastavil jí dodávky. Ukrajina údajně pokračovala v neoprávněném odebírání plynu což vyústilo v dvoutýdenní přestávku v dodávání plynu z Ruska do většiny Evropy (do níž jde plyn právě přes Ukrajinu). Tato "plynová válka" však (kromě ruské snahy destabilizovat Ukrajinu) také mohla souviset s ukrajinským vnitropolitickým bojem před prezidentskými volbami: některým ukrajinským politikům se mohly "protiruské nálady" hodit.

Lukáš Tichý z Ústavu mezinárodních vztahů vysvětlujeruskou taktiku obchodování se zemním plynem: „Na jedné straně ty státy, které jsou „loajální“ vůči Rusku (např. Arménie, Bělorusko), mají zemní plyn levnější, na druhou stranu státy, které z pohledu Ruska vůči němu uplatňují negativní politiku, musí za plyn platit vyšší ceny. To je příklad Ukrajiny. Poté, co v roce 2004 došlo na Ukrajině k tzv. oranžové revoluci, Rusko navýšilo cenu zemního plynu a v období prezidentství Viktora Juščenka se cena plynu nadále zvyšovala. Následně po zvolení prezidenta Viktora Janukovyče byly v dubnu 2010 v Charkově podepsány dvě smlouvy. Podle jedné z těchto smluv byl prodloužen termín pobytu ruské černomořské flotily v ukrajinském Sevastopolu o 25 let a Rusko se od roku 2017 zavázalo platit Ukrajině za pronájem vojenské základny 100 milionů USD ročně a v rámci této platby také odečítat 100 USD za každých 1000 metrů krychlových plynu odebraných Ukrajinou. Na konci roku 2013 se pak ruský prezident Vladimir Putin dohodl se svým protějškem Viktorem Janukovyčem na výrazném snížení dovozní ceny ruského plynu, kdy Ukrajina měla za 1000 metrů krychlových plynu platit přibližně 268,5 USD, namísto tehdejších 400 USD. Ovšem poté, co začátkem dubna 2014 zrušilo Rusko předchozí slevy na zemní plyn, které poskytlo režimu svrženého prezidenta Viktora Janukovyče, cena plynu pro Ukrajinu prudce vzrostla z přibližně 268,50 USD na 485,50 USD za 1000 metrů krychlových.“

Zda V4 či konkrétně ČR přímo přispěly obratu rakouské imigrační politiky nemůžeme korektně potvrdit/vyvrátit. Rakouská změna postoje a následná shoda s ČR v otázkách řešení migrační krize je však jistá. Informovala o tom česká i zahraniční média. Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Když pomineme fakt, že striktně vzato ne všichni ministři zemědělství ve zmiňovaném období byli členové či nominanti za ODS (zmiňme Jakuba Šebestu a Miroslava Tomana), zádrhel nastává s daty z grafů.

Součet částek přidělených žadatelům s projekty do jednoho milionu korun (ve smyslu živočišné i rostlinné výroby) v prvním kole Programu rozvoje venkova z roku 2015 podle tiskové zprávy z října skutečně dosahoval čásky 176 312 764 Kč, která se blíží zmiňovaným 180 milionům. Ekvivalentní údaje za oněch sedm let však na stránkách Ministerstva zemědělství uvedené v závislosti na velikosti projektu nejsou.

Ministerstvo zemědělství bylo v tomto směru kontaktováno, avšak do vydání nepřišla z jeho strany odpověď, tudíž tvrzení hodnotíme jako neověřitelné.

Ploty na svých hranicích začalo kvůli migrační krizi stavět Maďarsko, Rakousko a Slovinsko. Tyto státy jsou přitom členy schengenského prostoru. Další ploty vyrostly i na hranicích jiných evropských států, což přehledně zpracovává následující mapa:

Zdroj: The Economist

Jak dlouho ploty budou na hranicích evropských států nelze ověřit. Ve výjimečných situacích je povoluje schengenská dohoda, a to až na dva roky.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože nejsme schopni posoudit, zda existovalo bezpečnostní riziko na Hradčanském náměstí v době, kdy se tam měla konat řádně povolená demonstrace, která byla zrušena. Z naší strany by šlo o spekulaci.

Policie České republiky zveřejnila 29. března své stanovisko k probíhajícím bezpečnostním opatřením, ke kterým přistoupila v souvislosti s návštěvou čínského prezidenta v Praze. Chovanec i Kalousek diskutují o informaci, kterou měla PČR prostřednictvím ministra vnitra také zaslat jednotlivým členům Parlamentu České republiky. Není jisté, zda jde o zcela identický materiál, obsahově by však měl odpovídat tomu, co policie prezentuje veřejně.

Pokud tedy budeme citovat ze stanoviska policie k incidentu ohledně nevpuštění lidí na povolenou demonstraci na Hradčanském náměstí, zjistíme, že Kalousek popisuje korektně fakt, že se policie odvolává na bezpečnostní rizika, nijak je nespecifikuje. Zda ovšem nějaké riziko existovalo, nejsme schopni posoudit, nejedná se o veřejnou informaci.

" Ke značně vyhrocené situaci došlo krátce před 18. hodinou na Hradčanském náměstí, kam došel průvod účastníků oznámeného shromáždění z Kampy. Zástupci tohoto shromáždění se dožadovali vstupu do bezpečnostní zóny a to i přes upozornění policie, že se jedná o neveřejný prostor se zákazem vstupu.

Policie České republiky požádala v rámci bezpečnostního opatření, spojeného se státní návštěvou prezidenta ČLR v Praze, příslušný odbor Magistrátu hlavního města Prahy o vydání dopravně inženýrského rozhodnutí. Na základě vydaného rozhodnutí ze dne 21. 3. 2016 byl i prostor Hradčanského náměstí po stanovenou dobu uzavřen pro vozidla i chodce. Uvedený prostor tak přestal být po tuto dobu veřejným prostranstvím a svolavatel se tak nemohl dovolávat svého práva konat zde shromáždění. Podle zákona o policii České republiky a mezinárodních úmluv je navíc policie v souvislosti se zajišťováním bezpečnosti určených osob a chráněných objektů a v souvislosti s plněním konkrétního úkolu oprávněna omezit nebo zakázat vstup osob do vybraných prostor."

Výroba biopaliv druhé generace je značně technologicky náročná a ve světě se jí věnují hlavně velké koncerny. U nás stát pomáhá osvobozením od spotřební daně, což tato paliva zvýhodňuje na trhu oproti první generaci, která zadaněna jsou. Úprava, předkládaná současnou vládou, na tomto nic nemění. Výrok Miroslava Kalouska o překážkách, které mají klást ministři Jurečka s Babišem, tak hodnotíme jako nepravdivý.

Biopaliva druhé generace, tedy biopaliva, která narozdíl od první generace nejsou vyráběna z potravinářských plodin, ale spíše ze zemědělského či domácího odpadu jako například trávy, odpadního dřeva, papíru a jiných nepoživatelných odpadů potravinářských plodin; jako třetí generace se pak označuje výroba biopaliv z mořských řas.

Výroba těchto biopaliv méně zatěžuje ovzduší a je efektivnější. V článku České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu z května 2012 se mimo jiné dočteme: “Také biopaliva druhé generace mají své slabé stránky. Největším negativem je, že nadměrným odběrem „odpadní“ biomasy, sloužící na výrobu těchto biopaliv, se rychle vyčerpává půda. Problematické je i případné pokácení tropického pralesa kvůli pěstování rostlin na výrobu biopaliv druhé generace.”

“Druhá generace biopaliv se přitom neobejde bez počáteční pomoci státu v podobě podpory výzkumu a vývoje těchto alternativních pohonných hmot a následně i finanční podpory např. formou nižších daní,” poznamenává dále v článku ČAPPO.

K podobnému závěru došli i vědci z americké Akademie přírodních věd, na jejichž studii se odvolává server Agronavigator.cz.

Současná úprava však již na toto pamatuje. Podle § 49, odst. 16 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, jsou od daně zcela osvobozeny “minerální oleje vyrobené z nepotravinářských částí biomasy nebo z biologického odpadu”, které odpovídají daným kritériím, tedy právě biopaliva druhé generace. Toto nemění ani novela, kterou současná vláda předložila do Sněmovny letos. Jak však konstatuje i aktuální článek na Ihned.cz, “výroba těchto paliv je zatím spíše v experimentální fázi”.

Výrok hodnotíme jako zavádějící. Ministr Chovanec má pravdu v tom, že obviněný (i obžalovaný) je nevinný až do pravomocného rozhodnutí soudu.

Nelze ale říci, že je standardní, že politici (ČSSD nevyjímaje) po obvinění z politiky automaticky odchází.

Pro ilustraci (dodejme, že nehodnotíme vinu jednotlivých politiků, ale pouze ilustrujeme fakt, že obvinění českého politika neznamená automaticky jeho odchod z veřejného života, jak Chovanec tvrdí).

• Náměstek pražského primátora Karel Březina (ČSSD) nerezignoval.
• Primátor Přerova Jiří Lajtoch (ČSSD) nerezignoval.
• Primátor Prahy Bohuslav Svoboda (ODS) nerezignoval.
• Vlasta Parkanová (TOP 09) rezignovala na pozici místopředsedkyně Poslanecké sněmovny. Poslankyní zůstala.
• Martin Půta (STAN) rezignoval na funkci předsedy hnutí Starostové a nezávislí a opustil post předsedy Regionální rady ROP Severovýchod, hejtmanem Libereckého kraje zůstal.
• David Rath (ČSSD) rezignoval jak na hejtmana, tak na člena krajského zastupitelstva a zrušil členství v ČSSD. V jeho případě však byl vzat do vazby, šlo o unikátní situaci. Poslancem však zůstal.

Mapku obviněných politiků naleznete zde.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, ale s výhradou.

Andrej Babiš se ostře vyjádřil na adresu sociálnědemokratického poslance Ladislava Šincla. V červnu letošního roku se oba politici setkali na jednání ohledně snížení provizí zprostředkovatelům pojištění. Na tomto jednání se Andrej Babiš vytasil s obálkou nadepsanou jménem Šinc l a začal mu vyhrožovat. Sociálnědemokratického hejtmana Miroslava Nováka zase na konci září v pořadu TV Prima Partie přirovnal k odsouzenému Davidu Rathovi (na adresu M. Nováka se Babiš vyjadřuje v čase 47:55).

Stenozáznamy sněmovny z předchozích jednacích dní skutečně dokládají, že se Miroslav Kalousek verbálně zastával premiéra Sobotky a poslance Šincla. O hejtmanovi Novákovi se stenografické zápisy nezmiňují.

Na 31. schůzi ve středu 30. září hovořil v 15:00 hod. o novele loterijního zákona,

Poslanec Miroslav Kalousek: "Děkuji za slovo. Musím říct jako pamětník, že je docela nefér vinit Ministerstvo financí a předchozí ministry z toho, že dvacet pět let nebyl předložen návrh nového loterijního zákona. Snažilo se o to Ministerstvo financí v minulosti několikrát, snažili se o to ministři z různých politických stran. Ano, stalo se vždy, že při schvalování v Poslanecké sněmovně se ukázalo, že koalice Sazka a Synot a další firmy má v Poslanecké sněmovně více poslanců, než měla jakákoliv aktuální vládní koalice. Proto tento zákon nikdy nebyl schválen. To je pravda. Ale není pravda, že se o to nesnažilo Ministerstvo financí, a není pravda, že se o to nesnažili někteří ministři, včetně premiéra Sobotky, včetně mě v minulých letech."

Na té samé schůzi se tématicky odklonil od projednávané legislativy a začal hovořit o praktikách Andreje Babiše, během tohoto proslovu vzpomenul v 18:20 hod. i Ladislava Šincla.

Poslanec Miroslav Kalousek: "...kdybych tuto výhradu neřekl já jako Kalousek a řekl to Šincl, tak prostě se Šincl dozvěděl, co je zač, místo toho, aby slyšel argumenty. Vy prostě tímhle způsobem pracujete. Asi se s tím nedá nic dělat, je to váš styl, ale je potřeba se proti tomu ohradit a říct, že se tím nenecháme ani vydírat, ani zastrašovat."

Bohužel se nám nepodařilo ověřit, jakou částku KDU-ČSL vyhradila pro volební kampaň Zdeňka Papouška. Požádali jsme však lidovce o vyjádření a v případě odpovědi hodnocení upravíme.

Z transparentního účtu KDU-ČSL je však zřejmé, že Zdeněk Papoušek na tento účet žádné peníze neposílal. Zda však doopravdy nic neinvestoval, je také neověřitelné.

Petr Žaluda byl generálním ředitelem Českých drah od 1. 2. 2008 do 30. 7. 2013, kdy byl odvolán představenstvem ČD. Podle údajů z výročních zpráv Českých drah vzrostlo zadlužení společnosti (poměr cizích zdrojů k aktivům v %) během Žaludova působení z 36 % (VZ 2008, .pdf, str. 9) na 52,3 % ke konci roku 2012 (.pdf, str. 4). Rok 2013 není použit, Žaluda byl v půlce roku odvolán, zadlužení by ještě stouplo, nejsme ho však schopni zcela přesně kvantifikovat. Za éry Petra Žaludy tedy zadluženost stoupla, byť byla poměrně vysoká již předtím. Z celkové zadluženosti Českých drah by šlo Žaludovi teoreticky přisoudit zhruba třetinový objem.

Musíme vzít v potaz i to, že ačkoliv když byl Petr Žaluda generálním ředitelem podniku, nebyl monokratickým orgánem. České dráhy jsou akciovou společností, která je plně ve vlastnictví státu, a to podle zákona 77/2002 Sb., o akciové společnosti České dráhy (.pdf). § 3 pak výslovně uvádí, že za stát jedná v případě ČD Ministerstvo dopravy. V podniku funguje dozorčí rada, představenstvo a řídící výbor (členové nominováni jednotlivými resorty). Zákon (díl 5) upravuje pravomoce jednotlivých orgánů.

Z výroku není přesně patrné, o jakém nákupu vagonů ministr financí mluví. Například letos v dubnu nakoupily ČD vozové soupravy (celkem 25 ks) za více než čtvrt miliardy korun.

Pravdivost závěrečné části výroku o pronájmu lokomotiv za 430 milionů korun se nám nepodařilo dohledat, je ovšem pravdou, že si Dráhy některé lokomotivy pronajímají, např. rakouské lokomotivy Taurus, jež jsou ovšem v současné době předmětem sporu mezi ČD a Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, který v červnu letošního roku udělil ČD pokutu a zákaz plnění smluv kvůli porušení zákona při zadávání zakázky. V říjnu ÚOHS pokutu i zákaz potvrdil.

Pokud tedy budeme hovořit o konkrétní vině za zadlužení (či v podstatě jakýkoli stav v Českých drahách), je nutné hledat odpovědnost jak na generálním řediteli, tak i na politické reprezentaci, která pod sebou má orgány ČD, jež mohou ředitele odvolat. Výklad Andreje Babiše je značně zjednodušující, neboť pomíjí, že generální ředitel Českých drah není nekontrolovatelnou postavou. Proto je výrok hodnocen jako zavádějící.