Přehled ověřených výroků

Z úhrnné bilance (.pdf) plánovaných příjmů a výdajů státního rozpočtu na rok 2015 a návrhu rozpočtu (.doc) na rok 2016 vyplývá, že objem výdajů opět převýšil/převýší objem příjmů a rozpočty na tyto dva roky počítají s deficitním financováním rozpočtu.

Stát kromě rozpočtu disponuje také dalšími finančními aktivy a pasivy, které spravuje Ministerstvo financí ČR. Mezi státní finanční aktiva patří peněžní prostředky na bankovních účtech, pohledávky států vůči zahraničí, majetkové účasti státu apod. Státní finanční pasiva představují v podstatě státní dluh.

Podle dat MF celkový státní dluh České republiky v roce 2014 poklesl, a to na 1 663,7 mld. Kč. Zahraniční zadlužení státu se zmenšilo (z 395,2 mld. na 300 mld. Kč), naopak domácí zadlužení vzrostlo (z 1 288,1 mld. na 1 363,7 mld. Kč), přičemž příčinou je nárůst objemu střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů.

Podle odhadu (.pdf) MF došlo mezi 31. 12. 2013 a 31. 12. 2014 ke snížení objemu státních finančních aktiv. Zredukovaly se zejména prostředky na umořovacích účtech státu (o 39,7 mld. Kč), cizoměnových účtech (o 22,7 mld. Kč) a objem cenných papírů a jiných finančních aktiv (o 121.2 mld. Kč). Naopak celkový objem státních finančních pasiv mírně vzrostl (na čemž se podílel převážně větší objem tuzemských státních dluhopisů – viz výše).

Na základě výše uvedeného lze tedy dojít k závěru, že ministerstvo financí jednak substituuje zahraniční zadlužení dluhem domácím a dále pak umořuje státní dluh snižováním objemu státních finančních aktiv, zatímco absolutní hodnota státních finančních pasiv mírně vzrůstá. Výrok Miroslava Kalouska proto lze hodnotit jako pravdivý.

K historicky prvnímu dosažení záporných úrokových sazeb došlo v druhé polovině roku 2015, což České republice zajišťuje dodatečné příjmy z přijatých půjček.

Tiskové zpráva Ministerstva financí z 26. srpna 2015 informuje o historicky prvním dosažení záporného úroku ve výšce 0,001 % v aukci střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů. To v praxi skutečně znamená, že za půjčku v podobě prodeje státních dluhopisů stát inkasuje dodatečný příjem.

Další tisková zpráva MF z 18. prosince informuje o takovémto dodatečném příjmů za rok 2015 ve výšce 414 milionů korun.

V roce 2014 úrok ještě záporných hodnot nedosahoval, a proto není jasné, o jakém „výdělku“ hovoří ministr v poslední větě svého výroku. Kontaktovali jsme tedy Ministerstvo financí s žádostí o další informace k tomuto tématu a prozatím hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Příslušný návrh vláda projednávala na svém jednání 9. dubna 2014. Šlo o součást návrhu zákona o důchodovém pojištění. Kromě změny pravidel valorizací řešil také zmíněný bod:

" o zvýšení důchodů bude rozhodovat vláda s tím, že vláda může rozhodnout i o vyšším zvýšení, než jaké plyne z pravidel pro zvýšení důchodů. Vzhledem k návaznosti zvýšení příplatků k důchodu na zvýšení důchodů se stanoví, že i zvýšení příplatků k důchodu bude stanoveno formou nařízení vlády."

Z vlády ovšem vyšel dokument (.pdf) bez této změny, řeší pouze zmíněnou úpravu valorizace.

Podle záznamu z jednání vlády (.doc) 9. dubna 2014 měl požadavky na úpravu předlohy ministr financí Babiš, lze tedy s pravděpodobností hraničící s jistotou říci, že právě na jeho popud byla možnost dát vládě nástroj ke zvyšování penzí mimo zákon vypuštěna.

Záznam uvádí:

"Vláda projednala materiál předložený ministryní práce a sociálních věcí a přijala

usnesení č. 220

s tím, že bude návrh zákona upraven podle připomínek předsedy vlády a 1. místopředsedy vlády pro ekonomiku a ministra financí." Je také pravdou, že tento instrument nebyl využíván příliš často, podařilo se nám dohledat nařízení vlády zvyšující důchody od odcházející vlády Jiřího Paroubka (.doc) 2006 v průměru o 500 Kč či navýšení od vlády Mirka Topolánka v roce 2008 o 470 Kč.

Výrok premiéra je hodnocen jako nepravdivý a to na základě uskutečněných průzkumů mezi samotnými podnikateli a živnostníky v ČR. V těchto průzkumech souhlasí se zavedením elektronické evidence tržeb 37 % (průzkum IPSOS), respektive 39 % (průzkum ČSOB) podnikatelů a živnostníků v ČR.

Průzkum výzkumné agentury (pdf) IPSOS pro Asociaci malých a středních podniků a živnostníků v ČR, provedený na cílové skupině 808 respondentů v listopadu 2014, poskytl následující údaje.

" Se zavedenímpovinnosti elektronické evidence tržeb na obecné úrovni souhlasí 37 % firem. "

" Pouze 20 % drobných živnostníků/firem by souhlasilo se zavedením této povinnostipro firmy ve vlastním oboru. "

Podle průzkumu společnosti ČSOB, který uskutečnila mezi více než 500 podniky, 61 % " tuzemských podniků nesouhlasí se zavedením povinné elektronické evidence tržeb." Žádný z průzkumů přitom z logiky věci nerozlišuje to, kteří podnikatelé jsou "poctiví" a kteří nikoliv a není možné, aby to věděl premiér Sobotka. Výrok je tedy nepravdivý.

Pokud jde o Velkou Británii (VB), např. v r oce 2008 částečné používání šaríi podpořil nejvyšší soudce Anglie a Walesu lord Phillips i canterburský arcibiskup Rowan Williams. O tři roky později se v médiích objevovala otázka problémů s tzv. tribunály rozhodujícími na základě islámského práva šaría, jež se měly vymknout kontrole. V březnu 2014 pak britští právníci dostali do rukou opatření, které jim mělo umožnit uplatňovat šaríu ohledně dědictví. Podrobnější informace o otázce právu šaría ve VB z července 2014 poskytuje FactCheck kanálu Channel 4, který téma uzavírá s tím, že: " žádný islámský orgán nemá žádnou jurisdikci ohledně trestního práva, i přesto, že některé zprávy tvrdí, že neformální rady starších se snažily trestní případy v některých muslimských komunitách řešit. " Dále autoři textu dodávají: " Ani však nevíme, zda detaily výše zmíněné zprávy jsou správné a jak přesné je tyto skupiny označovat jako “šaría soudy” − a už vůbec, zda se scházejí pravidelně. "

V otázce džihádu (jde o pojetí ze západního mediálního pohledu, jakožto " svaté války vedené proti nevěřícím ", jinak se totiž o velký/vnitřní džihád snaží prakticky každý muslim − více např. zde) je pak dnešní VB ovlivněna především Islámským státem v Sýrii a Iráku (ISIS). Bojovník ISIS v říjnu 2014 vyzýval ve videu k teroristickým útokům ve VB, policie VB v říjnu 2014 chytila bojovnici, která se měla snažit o teroristické útoky, v červnu 2014 se student v Cardiffu snažil rekrutovat pro ISIS nové bojovníky a např. článek ze srpna 2014 mluví o tom, že jen z VB odešlo bojovat k ISIS přes 500 bojovníků.

Pokud jde o Francii a islámské právo, pak článek z roku 2010 v této otázce uvádí: " Zajímavou otázkou je polygamie. Francouzské právo ji explicitně zakazuje a zabraňuje druhým ženám připojit se ke svým manželům ve Francii. (...) Druhou otázkou je forma rozvodu známá jako talaq, ve které muž jednoduše odvrhne svou ženu. Tato forma nemá ve francouzském nebo německém právu žádnou oporu, ale když obě strany svobodně dosvědčí, že talaq proběhl v islámské zemi, evropské soudy jsou donuceny vzít tuto skutečnost jako fakt ". Dalším příkladem toho, jak by mělo být islámské právo používáno ve Francii, je otázka např. informací vysílaných ve Fox news o tzv. no-go zones − zón ovládaných muslimy se silnějším islámským než francouzským právem. Je nutné říci, že za reportáž o no-go zones se samotné Fox news omluvilo a pařížský primátor mluví o žalobě. Reakcí je také řada odmítavých článků, např. v Businessweek nebo The Atlantic.

Otázka džihádu ve výše zmíněném pojetí je ve Francii opravdu dlouhodobým problémem. Např. ve Foreign Policy z ledna 2015 lze číst o " dlouhé a pomalé rozbušce džihádu ve Francii " a v TIME ze stejného měsíce o " třech důvodech, proč se Francie stala cílem džihádu ". Důvodem toho je však kromě v TIME zmíněného faktu, že Francie má " dlouhou a komplikovanou historii s muslimským světem a organizovaným náboženstvím, " i obdobná otázka jako v případě VB − současný stav na Blízkém východě. Taktéž se objevila videa pocházející od ISIS hrozící Francii teroristickými útoky, francouzští občané se stávají bojovníky ISIS (JPost, DailyStar) a např. Al Kajda v Jemenu na sebe bere zodpovědnost za útok na redakci Charlie Hebdo. Pro doplnění pak výše zmíněné no-go zóny, zde však "pouze" ve smyslu nebezpečných oblastí, jsou např. v této práci z roku 2001/2 zmiňovány jako podhoubí pro rekrutování islamistických teroristů.

Není pravdou, že ANO hlasovalo jako jediné pro tento návrh. Spolu s ním jej podpořilo také hnutí Úsvit a nový projekt poslance Okamury, hnutí SPD.

Pozměňovací návrh (.pdf, str.7) k zákonu o registru smluv podal Radek Vondráček z hnutí ANO pod označením C1. Tímto poslaneckým návrhem chtěl stanovit povinnost uveřejnit smlouvy, které již nabyly účinnost přede dnem účinnosti zákona o registru smluv. Jedná se o tzv. živé smlouvy.

Na 31. schůzi poslanecké sněmovny bylo o tomto pozměňovacím návrhu hlasováno v hlasování č. 108 a pozměňovací návrh nebyl přijat. Pro návrh hlasovalo 37 poslanců z hnutí ANO, 1 poslanec z ČSSD, 1 poslanec z KDU-ČSL, 8 poslanců z TOP 09, 6 poslanců z Úsvitu a 5 nezařazených poslanců ze strany SPD.

Výroky Miroslava Kalouska jsou problematické. Z veřejně dostupných zdrojů nelze zjistit, kolik procent z celkové plochy 389 298 ha, na kterých se řepka v loňském roce pěstovala obhospodařovávaly zemědělské podniky spadají pod koncern Agrofert. Stejné je to i s informacemi, jak aktivní je Agrofert na trhu s biopalivy první generace.

Dle vládního návrhu (pdf, str. 17) jsou náklady navrhované úpravy spojeny s nižším inkasem ze spotřební daně. Celkový dopad této varianty do veřejných rozpočtů z titulu nevybrané spotřební daně by měl být podle Programu a navazujících výpočtů cca 9 mld. Kč. Tedy v souladu s daňovou úlevou 9 mld. korun, o které Miroslav Kalousek hovořil.

Kontaktovali jsme společnost Agrofert s žádostí o doplňující informace, na základě jejich odpovědi případně hodnocení upravíme.

Jelikož Ivo Valenta nedisponuje transparentním účtem (tím disponuje Strana soukromníků České republiky, za níž kandiduje, ale na výpisu z tohoto účtu nefigurují prostředky spojené s jeho kampaní), nebylo možné ověřit, zda výrok je pravdivý, či nikoliv.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože všechny vyjmenované změny jsou v novele obsaženy a vláda tuto novelu usnesením schválila.

Novela zákona o sdružování v politických stranách a politických hnutích (.doc) se zabývá financováním politických stran.

V této novele je obsaženo v § 17 povinnost ověřit účetní uzávěrku politické strany nebo hnutí auditorem. Téhož auditora lze určit opakovaně nejvýše 5 let po sobě následujících kalendářních let. Jedná se o tzv. rotaci auditorů.

§17a řeší financování politických stran a hnutí a zavádí transparentní bankovní účty pro jednotlivé strany a hnutí. Pouze částky do 5000 Kč lze hradit v hotovosti. V případě, že subjekt nezřídí zvláštní účet nebo nevede oddělené účty dopouští se správního deliktu s pokutou do 200 000 Kč. Jestliže daný politický subjekt neodstraní ve stanovené lhůtě nedostatky ve výroční finanční zprávě, hrozí mu pokuta do 2 000 000 Kč.

§18 se obsahově zabývá dary nebo jiným bezúplatným plněním. Zde jsou stanoveny limity. Od jedné osoby nelze přijmout dar nebo jiné bezúplatné plnění, které by v jednom kalendářním roce překročilo částku 3 000 000 Kč. Pokud daný subjekt získal dar nebo bezúplatné plnění v rozporu s tímto zákonem a tento dar nebo jiné bezúplatné plnění vrátí po uplynutí stanovené lhůty, tak mu hrozí pokuta do 200 000 Kč.

Výše uvedené správní delikty vychází z §19i až §19k.

Dohled nad financováním politických stran a hnutí vykonává Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Ten také v prvním stupni projednává správní delikty. To je změna oproti prezidentské volbě, kdy kandidáti měli také povinnost zřídit zvláštní volební účet, prověřením financování se však zabýval jen mandátový a imunitní výbor Senátu, správní delikty pak projednával krajský úřad.

Vláda usnesením č. 593 dne 29. července 2015 (.pdf) schválila novelu zákona o sdružování v politických stranách a politických hnutích, která se obsahově zabývá financováním politických stran a hnutí.

Ministr obrany zřejmě mluví o posílení schengenské hranice českými vojáky.

Podle informací dostupných na stránkách Ministerstva obrany skutečně nápad na vyslání českých vojáků a příslušného vybavení na území Maďarska vzešel z české strany, což maďarský ministr obrany s radostí uvítal. Podobným způsobem vznikl impuls na podporu Slovinské strany.