Přehled ověřených výroků

Výrok hodnotíme jako zavádějící, Karel Doležal totiž mluví o tom, že je nutné schválit zákony, které zajišťují uvedená práva pacientům. Tato práva ale již existují ve stávající legislativě.

Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, stanoví v § 31 povinnosti poskytovatele zdravotní péče, který podle této úpravy musí:

• zajistit, aby byl pacient srozumitelným způsobem v dostatečném rozsahu informován o svém zdravotním stavu a o navrženém individuálním léčebném postupu a všech jeho změnách,

• umožnit pacientovi nebo osobě určené pacientem klást doplňující otázky vztahující se k jeho zdravotnímu stavu a navrhovaným zdravotním službám, které musí být srozumitelně zodpovězeny.

Tato práva zaručuje také etický kodex Práva pacientů ČR, vydaný Centrální etickou komisí Ministerstva zdravotnictví ČR, ten však není právně vymahatelný.

Podle statistiky Úřadu práce ČR ze 2. čtvrtletí se počet volných pracovních míst podle profese pohyboval na čísle 96 983 míst. Jedná se o statistiku z 8. září.

K 31. srpnu 2015, kdy byla naposledy vydána statistika Struktura uchazečů o zaměstnání, bylo evidováno 103 768 volných míst.

Celý dokument Úřadu práce ke statistice je možné stáhnout zde, případně se podívat na měsíční statistiku a další informace na webových stránkách Úřadu práce ČR.

Výbor pro bezpečnost, o němž poslankyně Černochová mluví, se sešel 14. ledna na BIS. Jak uvádí zápis z jednání, fakticky celý "neprocedurální" obsah byl neveřejný a nepořizoval se tedy záznam ze samotného jednání o aktuálních otázkách. Slova poslankyně Černochové tak nemůžeme ani potvrdit ani vyvrátit a výrok je tedy hodnocen jako neověřitelný.

Pořízený zápis (.doc) doslova uvádí: " Další část jednání – tedy celý bod č. 1 programu schůze ‚Aktuální otázky vnitřní bezpečnosti České republiky ‘ – byla podle § 37 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, neveřejná, a proto nebyl pořízen zápis a ani zvuková nahrávka ". Díky pořízenému zápisu tak můžeme potvrdit pouze fakt, že se Černochová tohoto jednání účastnila.

Z médií a jiných veřejně dostupných zdrojů vyplývá, že Jiří Rusnok žádnou konkrétní firmu výrazně neprosazoval. Rovněž nebyl aktérem žádné takové kauzy. Nelze samozřejmě tento výrok hodnotit absolutně, tj. ve vztahu ke všem jednáním za celý život Jiřího Rusnoka (ač sám použil výraz "Já, který v životě...").

Diskuze směřovala k otázce spojení aktivních politiků a obchodních společností při zahraničních cestách a jiném veřejném vystupování. Z tohoto hlediska tedy výrok Jiřího Rusnoka hodnotíme jako pravdivý.

V koaliční smlouvě podepsané zástupci ČSSD, hnutí ANO 2011 a KDU-ČSL 13. ledna 2014 se na straně 11 uvádí:

„Koalice zruší koncept superhrubé mzdy a solidární přirážky zavedením druhé sazby daně z příjmů fyzických osob. Tato sazba daně bude stanovena tak, aby byl rozpočtový dopad zrušení superhrubé mzdy a solidární přirážky neutrální (tj. nedojde ke zvýšení daňového zatížení fyzických osob).“

Proto výrok ministra Babiše hodnotíme jako pravdivý.

Pokud jde o Velkou Británii (VB), např. v r oce 2008 částečné používání šaríi podpořil nejvyšší soudce Anglie a Walesu lord Phillips i canterburský arcibiskup Rowan Williams. O tři roky později se v médiích objevovala otázka problémů s tzv. tribunály rozhodujícími na základě islámského práva šaría, jež se měly vymknout kontrole. V březnu 2014 pak britští právníci dostali do rukou opatření, které jim mělo umožnit uplatňovat šaríu ohledně dědictví. Podrobnější informace o otázce právu šaría ve VB z července 2014 poskytuje FactCheck kanálu Channel 4, který téma uzavírá s tím, že: " žádný islámský orgán nemá žádnou jurisdikci ohledně trestního práva, i přesto, že některé zprávy tvrdí, že neformální rady starších se snažily trestní případy v některých muslimských komunitách řešit. " Dále autoři textu dodávají: " Ani však nevíme, zda detaily výše zmíněné zprávy jsou správné a jak přesné je tyto skupiny označovat jako “šaría soudy” − a už vůbec, zda se scházejí pravidelně. "

V otázce džihádu (jde o pojetí ze západního mediálního pohledu, jakožto " svaté války vedené proti nevěřícím ", jinak se totiž o velký/vnitřní džihád snaží prakticky každý muslim − více např. zde) je pak dnešní VB ovlivněna především Islámským státem v Sýrii a Iráku (ISIS). Bojovník ISIS v říjnu 2014 vyzýval ve videu k teroristickým útokům ve VB, policie VB v říjnu 2014 chytila bojovnici, která se měla snažit o teroristické útoky, v červnu 2014 se student v Cardiffu snažil rekrutovat pro ISIS nové bojovníky a např. článek ze srpna 2014 mluví o tom, že jen z VB odešlo bojovat k ISIS přes 500 bojovníků.

Pokud jde o Francii a islámské právo, pak článek z roku 2010 v této otázce uvádí: " Zajímavou otázkou je polygamie. Francouzské právo ji explicitně zakazuje a zabraňuje druhým ženám připojit se ke svým manželům ve Francii. (...) Druhou otázkou je forma rozvodu známá jako talaq, ve které muž jednoduše odvrhne svou ženu. Tato forma nemá ve francouzském nebo německém právu žádnou oporu, ale když obě strany svobodně dosvědčí, že talaq proběhl v islámské zemi, evropské soudy jsou donuceny vzít tuto skutečnost jako fakt ". Dalším příkladem toho, jak by mělo být islámské právo používáno ve Francii, je otázka např. informací vysílaných ve Fox news o tzv. no-go zones − zón ovládaných muslimy se silnějším islámským než francouzským právem. Je nutné říci, že za reportáž o no-go zones se samotné Fox news omluvilo a pařížský primátor mluví o žalobě. Reakcí je také řada odmítavých článků, např. v Businessweek nebo The Atlantic.

Otázka džihádu ve výše zmíněném pojetí je ve Francii opravdu dlouhodobým problémem. Např. ve Foreign Policy z ledna 2015 lze číst o " dlouhé a pomalé rozbušce džihádu ve Francii " a v TIME ze stejného měsíce o " třech důvodech, proč se Francie stala cílem džihádu ". Důvodem toho je však kromě v TIME zmíněného faktu, že Francie má " dlouhou a komplikovanou historii s muslimským světem a organizovaným náboženstvím, " i obdobná otázka jako v případě VB − současný stav na Blízkém východě. Taktéž se objevila videa pocházející od ISIS hrozící Francii teroristickými útoky, francouzští občané se stávají bojovníky ISIS (JPost, DailyStar) a např. Al Kajda v Jemenu na sebe bere zodpovědnost za útok na redakci Charlie Hebdo. Pro doplnění pak výše zmíněné no-go zóny, zde však "pouze" ve smyslu nebezpečných oblastí, jsou např. v této práci z roku 2001/2 zmiňovány jako podhoubí pro rekrutování islamistických teroristů.

Výrok hodnotíme na základě dat Ministerstva financí, které pravidelně zveřejňuje měsíční pokladní plnění. Ta potvrzují data Petra Fialy.

Podle přehledu plnění státní pokladny za leden-březen se skutečně za první tři měsíce letošního roku vybralo o 23 miliard méně než v roce 2014. Výběr se zhoršil jak u DPH, tak u spotřebních daní, u daňových přiznání fyzických osob (OSVČ) a u dálničního poplatku. U dalších typů daní se výběr zvýšil, nedokázalo to ale kompenzovat výpadek u největších zdrojů příjmů (DPH, spotřební daň).

201420152015 vs. 2014Daňové příjmy celkem208.75185.74-23.01 DPH84.4372.35-12.08 spotřební daně (vč. energ. daní)46.1133.20-12.91 daně z příjmů PO29.0131.112.10 daně z příjmů FO41.0640.57-0.50 - z kapitálových výnosů3.873.930.06- ze závislé činnosti31.5932.150.56- z přiznání5.614.49-1.12 silniční daň1.051.120.07 daň z nemovitosti0.240.240.00 majetkové daně2.182.500.32 dálniční poplatek1.931.84-0.09 ostatní daně a poplatky2.742.820.07

Ministr Babiš mluví o zprávě Evropské komise (.pdf), která vyčísluje daňové úniky v Evropské unii v roce 2012.

Potenciální neodvedené DPH (VAT gap, str. 16) činí celkově 177,22 miliard eur za všech 28 zemí EU. V České republice je to 3,267 miliard eur, což činí 22 % z celkového potenciálu.

Jak se však uvádí i přímo v reportu, tento výpadek může být způsoben jak daňovými podvody, tak také bankroty, insolvencemi a jinými příčinami. V reportu zároveň autoři poznamenávají, že zvýšení DPH může krátkodobě ovlivnit výši tohoto "gapu", rozdílu mezi potenciálem a skutečně odvedeným DPH. Jmenovitě Česká republika je uvedena jako příklad země, kde se v měřeném roce DPH zvýšilo a dopad na vypočtený nedoplatek tak může nastat.

Z těchto důvodů hodnotíme výrok jako zavádějící. Andrej Babiš správně uvádí čísla uvedená ve zprávě, špatně ale interpretuje význam těchto čísel.

Marek Černoch naráží na nový návrh stanov hnutí Úsvit, které by měly rozšířit možnosti Hnutí přijímat nové členy. Právě neochota zejména předsedy Úsvitu Tomia Okamury přijímat nové členy je mu Markem Černochem vyčítána. (pořad DVTV,11. 2. 2015, od 05:48). Chybějící podpis jednoho z 9 členů hnutí Úsvit na jejich nových stanovách je tak dle Marka Černocha hlavním problém Hnutí. Černoch však zároveň tvrdí, že neví, jestli je to podpis Tomia Okamury nebo někoho jiného, který chybí.

Zajímavé však je vyjádření Tomia Okamury v pořadu Události, Komentáře, v němž říká, že jeho podpis na nových stanovách byl jako první (pořad Události, Komentáře,11. 2. 2015, část "Krize v Úsvitu", od 06:02), což by dále dle jeho slov měl Marek Černoch vědět, když se podepisoval na stanovy až po Okamurovi.

Návrh nových stanov hnutí Úsvit se nám však nepodařilo dohledat. Poslali jsme Hnutí žádost o jejich zaslání. Dokud však nebudeme mít nové stanovy k nahlédnutí, jsme závislí na vyjádření členů, která jsou protichůdná, a výrok tudíž musíme hodnotit jako neověřitelný.

Kazetové bomby byly poprvé použity během druhé světové války německými a sovětskými silami, přičemž původně byly navrženy proti obrněným vozidlům. Opravdu masivně používány začaly být nicméně až v Kambodži, Laosu a Vietnamu od 70. let armádou Spojených států. Dokonce z celkových cca 440 milionů pum použitých od roku 1965 mělo být 383 milionů použito právě v Indočíně do roku 1975.

Velké množství kazetových bomb bylo také použito během války v Perském zálivu, v Čečensku, bývalé Jugoslávii, Afghánistánu a Iráku, stejně jako v Libanonu v roce 2006 či Gruzií roku 2008. The Guardian mimo jiné informoval o diskutovaném použití během Ukrajinského konfliktu.

Přestože v současnosti existují miliony kusů nevybuchlých bomb na rozsáhlých územích v zemích celého světa, navzdory humanitárnímu nebezpečí, mnohé vlády stále odmítají upustit od používání kazetové munice. Mezi země aktivně používající kazetové bomby patří stále Spojené státy, ale i Rusko.