Přehled ověřených výroků

Trestní řád skutečně nespecifikuje, kdo může trestní oznámení podat, a lze tak říci, že ho může podat kdokoliv.To potvrzují i oficiální webové stránky Policie České republiky. Trestní oznámení může být podáno i anonymně, ačkoliv v takovém případě se mu policie musí věnovat jen v dostatečně odůvodněných případech.

Orgány, kterým je neanonymní trestní oznámení zasláno, tedy oddělení policie nebo státní zastupitelství, mají povinnost ho přijmout a věc vyšetřit. Zároveň musí do měsíce vyrozumět oznamovatele o tom, co bylo ve věci učiněno – to však pouze v případě, že ji o to oznamovatel vyloženě požádá.

Ač se v rámci koaliční smlouvy (.pdf, str. 11, bod 2.4) strany dohodly na zavedení nižší sazby daně pro vybrané druhy zboží, ministr financí ji označil za administrativní komplikaci. Zároveň dodal:

„Já určitě souhlasím, že jedna sazba by byla ideální. Určitě by bylo dobré, abychom snížili druhou sazbu tam, kde jsme začali a kde ODS a TOP 09 ji navýšily z 10 na 15 procent. Určitě třetí sazba není ideální, ale my na to vůbec nejsme připraveni. Ten rozpočet není na to připraven.“

Na základě výše uvedeného hodnotíme výrok jako pravdivý.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný z důvodu absence oficiálních dat, které jsou pouze na úrovni odhadů, i když je pravděpodobné, že zmiňovaná represe se v Číně bude týkat skutečně stovek tisíc lidí.

Podle dat (.pdf) Mezinárodního centra vězeňských studií z roku 2013 bylo v Číně ve věznicích 1 640 000 odsouzených vězňů. Čínská lidová republika neuveřejňuje oficiální statistiky vykonaných trestů smrti, všechny údaje jsou proto pouze odhady.

Lidskoprávní organizace Dui Hua zaměřená na problematiku odsouzených v Číně uvádí odhad 2 400 popravených v roce 2013. Zpráva Amnesty International uvádí více než 1 000 provedených trestů smrti s odvoláním na fakt, že neexistují spolehlivé údaje. Situace je pochopitelně stejná i v případě mučení.

Podle oficiálních stránek ČSSD Sobotka skutečně zůstává prozatím jediným kandidátem na post předsedy partaje. Jeho nominaci prozatím podpořilo 12 krajů a nepodařilo se nám dohledat, že by se některý z krajů vyjádřil proti premiérově kandidatuře.

Co se týče nominace Sobotky aklamací, ani na jedné z oficiálních webových prezentací krajských organizací ČSSD nenajdeme informace k této záležitosti. Informace zmiňuje centrální web ČSSD, který se věnuje ústecké krajské konferenci, kde delegáti " jednoznačně podpořili předsedu Bohuslava Sobotku ". Zpráva (datovaná k 3. lednu tohoto roku) se věnuje i dalším proběhnuvším konferencím, podle ní " Bohuslav Sobotka má dosud už sedm nominací ". Jednoznačnou podporu Sobotky uvádí i Novinky.cz, jež se věnují konferenci pražské ČSSD, kde se proti premiérovi postavili pouze tři delegáti.

Informace o volbě aklamací se nám nepodařilo z veřejných zdrojů dohledat, obrátili jsme se proto na tiskové oddělení strany. Dostalo se nám následující odpovědi:

"Rád bych Vám však sdělil, že údaji o konkrétním počtu hlasů v souvislosti s krajskými konferencemi nedisponujeme. Nicméně lze potvrdit, že hlasování proběhlo aklamací. Bohuslav Sobotka nasbíral dosud všech sedm krajských nominací na předsedu strany.
Děkuji za spolupráci. Lukáš Pfauser"

Ačkoliv se tedy jednotlivé zdroje rozcházejí v tom, kolik skutečně Sobotka získal nominací, podstata prezidentova výroku je pravdivá. Sobotka prozatím proměnil všechny krajské nominace a ty skutečně proběhly aklamací.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, a to na základě výzkumů preferencí hnutí Úsvit v období od předčasných sněmovních voleb. Průzkumy v čase od sněmovních voleb naznačují pokles hnutí Úsvit, byť u některých z nich nejde o pokles příliš razantní.

Na tom, že počet členů hnutí Úsvit byl konstantní (tj. 9 členů), se shodují všichni aktéři současné roztržky.

Co se týká preferencí hnutí Úsvit, jako výchozí bod budeme brát volby do Poslanecké sněmovny v říjnu 2013, kdy zisk toho uskupení činil 6,88 %. V mezidobí proběhly dvoje volby (evropské a komunální), v nichž Úsvit neuspěl. V evropských získal 3,12 % a v obecních utrpěl drtivou porážku.

Preference (je třeba rozlišovat stranické preference, volební preference a volební model, který různé agentury sledují – nejde totiž o identické termíny a druhy výzkumů) politických stran sleduje např. CVVM (Centrum pro výzkum veřejného mínění pod Akademií věd České republiky), TNS Aisa pro Českou televizi nebo společnosti Median a SANEP.

CVVM (.pdf) sleduje stranické preference a volební model (jak by dopadly volby v daný den – přihlíží se pouze k rozhodnutým voličům). Na grafu níže jde právě o volební modely. Hnutí Úsvit zde dlouhodobě oslabuje, a to až na zisk 2 % v lednu 2015.

Dalším zdrojem "preferencí" jsou výzkumy TNS Aisa pro Českou televizi. Ta zveřejňuje každý měsíc v Otázkách Václava Moravce aktuální výzkum. Graf níže (poslední publikovaný – zdroj ČT) dává Úsvitu 4,5 % v říjnu 2014. Další výzkumy této společnosti pak hnutí přisuzují 3 % v listopadu 2014 a 4,5 % v lednu 2015.

Výzkumy společnosti Median (do listopadu 2014) přisuzují Úsvitu preference v rozmezí cca 4–6 %. Výrazný propad ani nárůst preferencí data nedokládají.

Jako poslední uveďme průzkumy SANEPu, podle nichž Úsvit příliš v dlouhodobém pohledu neztrácí.

V § 148 daňového řádu (zákona č. 280/2009 Sb.) je stanovena lhůta pro stanovení daně. Základní lhůta je 3 roky, daňový řád však uvádí několik skutečností, které mohou tuto lhůtu prodloužit (viz odst. 2). Zákon také vyjmenovává případy, kdy lhůta začne běžet znovu celá (odst. 3).

Jako nejpozdější dobu, kdy uplyne lhůta pro podání daně, stanoví daňový řád 10 let od prvního počátku běhu lhůty (tedy před prodlužováním nebo novým spuštěním). Po uplynutí této doby je tedy pro finanční úřad konkrétní případ zcela uzavřen a po čase pravděpodobně skutečně skartován.

Vzhledem k tomu, že nelze přesně doložit, kdy a za jakých okolností finanční úřady archivují/skartovávají daňová přiznání, je ale výrok hodnocen jako neověřitelný.

Výrok hodnotíme jako zavádějící. V minulém roce bylo sice 24 hlasovacích dní, počet schůzí byl v letošním roce ale rozdílný. Pravdou také není, že by měl senátor volných 360 dní.

Hlasováními Ivo Valenta nejspíše myslí hlasovací dny, jelikož počet hlasování se pohybuje v řádu stovek. V tomto roce se prozatím Senát sešel na osmi schůzích, jež probíhaly dvanáct dní. Dvacet čtyři hlasovacích dnů bylo v roce loňském, kdy se konalo čtrnáct schůzí Senátu.

Podle mluvčí horní komory je však potřeba vzít v úvahu, že čtyři měsíce nefungovala Poslanecká sněmovna, což omezilo také práci Senátu. A dodává: „Schází se výbory, které zasedají průměrně 1,5 až 2krát častěji, než jsou schůze Senátu. Třeba hospodářský výbor se sešel 33krát, tedy průměrně jednou za tři týdny.Plus probíhají schůze podvýborů, u kterých je četnost hodně individuální. A samozřejmě ještě schůze klubů, které se schází minimálně jednou před schůzí“. Výbor pro hospodářství má pod sebou dva podvýbory – jeden se sešel 5krát a druhý 6krát. Senátoři jsou také členy různých komisí. Např. komise pro rozvoj venkova se sešla v roce 2013 sedmkrát.

Dle Minské dohody II (celý text na webu The Telegraph) platí od února 2015 v oblastech Doněcku a Luhansku oboustranný klid zbraní. Měla se vytvořit bezpečná 50 kilometrů široká zóna, ve které nebudou zbraně o ráži 100 mm a více. Klid zbraní měl být kontrolován zástupci Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OSCE).

OSCE vydává každý den zprávy ze speciální monitorovací akce na Ukrajině, ty skutečně porušování dohod zmiňují.

Např. ve zprávě z 20. listopadu 2015 hovoří o narušení klidu zbraní mezi osmou a desátou ráno v Doněcké oblasti. Zároveň popisuje nalezení týden starého kráteru po výbuchu bomby asi 30 kilometrů západně od Doněcku.

Během listopadu zaznamenala (.pdf, str. 1) OSCE tři případy vystřelení rakety Grad ráže 122 mm a to jak z prostoru ovládaného vládou, tak i tzv. Doněckou lidovou republikou. Tyto rakety byly použity poprvé od konce srpna.

Siemens vskutku v Číně obchoduje. Angela Merkelová jej naposledy v březnu tohoto roku doprovázela a společně se setkali s čínským prezidentem Xi Jin Pingem. K jednáním mezi EU a Čínou rovněž došlo. Lídři EU své čínské kolegy přivítali v sídle EU. Děje se tak v rámci udržování dobrých ekonomických vztahů a není to nikterak dlouhodobě či významně podrobeno kritice.

Jiří Rusnok má tedy pravdu.

Regulační poplatky ve zdravotnictví dle tiskové zprávy ministerstva zdravotnictví (MZ) z roku 2009 přinesly celkovou úsporu ve výši asi deseti miliard korun, přičemž pět miliard představují vybrané regulační poplatky, dalších pět miliard úspory získané ze zamezení plýtvání. V obdobném duchu se neslo jak půlroční zhodnocení zavedení regulačních poplatků, tak i tisková zpráva z roku 2008. Dopady a zhodnocením regulačních poplatků se zabýval mimo jiné také slovenský think-tank Healt Policy Institute.

Zrušení tohoto typu poplatků, které platí od ledna roku 2015 (kromě poplatku 90Kč za lékařskou službu první pomoci), se však zatím setkává převážně s negativními ohlasy. Neplacení u lékaře si chválí senioři, kteří díky častějším návštevám zdravotnických zařízení mohou ušetřit, avšak například předseda Sdružení praktických lékařů ČR Mudr. Václav Šmatlák uvádí, že tento krok ovlivní kvalitu uzdravotnické péče a ve výsledku tak bude mít přímý dopad na samotné pacienty.

Předseda Sdružení ambulantních specialistů ČR Zorjan Jojko tvrdí, že příjmy z těchto poplatků tvoří částku, která se bude těžko nahrazovat.

Strana KDU-ČSL v čele s jejím předsedou Pavlem Bělobrádkem však byla jednou ze stran, která regulační poplatky zavedla, a v rámci povolebního jednání s koaličními ČSSD a ANO byla jedinou ze zmíněných stran, která se zrušením poplatků nesouhlasí.