Přehled ověřených výroků

Bez tématu 11 649 výroků
Ekonomika 491 výroků
Koronavirus 462 výroků
Obrana, bezpečnost, vnitro 270 výroků
Zahraniční politika 244 výroků
Prezidentské volby 2023 226 výroků
Evropská unie 224 výroků
Sociální politika 182 výroků
Sněmovní volby 2021 175 výroků
Invaze na Ukrajinu 147 výroků
Krajské volby 2020 136 výroků
Energetika 121 výroků
Zdravotnictví 120 výroků
Právní stát 114 výroků
Doprava 110 výroků
Poslanecká sněmovna 101 výroků
Školství, věda, kultura 90 výroků
Komunální volby 2022 81 výroků
Regiony 73 výroků
Vnitrostranická politika 59 výroků
Rozpočet 2022 52 výroků
Životní prostředí 51 výroků
Rozpočet 2021 46 výroků
Zemědělství 32 výroků
Střet zájmů 29 výroků
Cesta na Tchaj-wan 20 výroků
Rozpočet 2023 17 výroků
Konflikt Izrael – Hamás 13 výroků
Kauza Dozimetr 12 výroků
Útok na Izrael 5 výroků
Pražský hrad 4 výroky
Rozpočet 2024 3 výroky
Evropské volby 2024 1 výrok
Pravda 9 299 výroků
Nepravda 1 899 výroků
Zavádějící 1 214 výroků
Neověřitelné 1 739 výroků
Rok 2024 147 výroků
Rok 2023 524 výroků
Rok 2022 662 výroků
Rok 2021 999 výroků
Rok 2020 988 výroků
Rok 2019 831 výroků
Rok 2018 1 457 výroků
Rok 2017 1 298 výroků
Rok 2016 1 534 výroků
Rok 2015 475 výroků
Rok 2014 1 426 výroků
Rok 2013 1 959 výroků
Rok 2012 1 851 výroků

Andrej Babiš

Od mého vstupu do vlády jsme zatím otevřeli 91 kilometrů nových dálnic a zahájili stavbu dalších 163 kilometrů.
ČT24, 1. ledna 2020
Nepravda
Od roku 2014 bylo zprovozněno 70,1 km dálnic a modernizace D1 v délce 89,2. Zahájeno potom bylo pouze 113 kilometrů dálnic a navíc ještě dalších 60 km modernizací D1.

V roce 2014 proběhly výstavby pouze v rámci modernizace dálnice D1. Jednalo se o úseky Šternov-Psáře (7,3 km) a Loket-Hořice (9,6 km). Dále byla zprovozněna mimoúrovňová křižovatka na dálnici D6 v úseku Praha-Pavlov. Dohromady se tedy jednalo o 16,9 kilometru.

V roce 2015 dle informací ŘSD bylo nově zprovozněno 5,2 km dálnic. 10. listopadu 2015 (.pdf, str. 4) bylo zprovozněno 4,1 km v úseku Lubenec-Bošov na dálnici D6. Dále 31. prosince 2015 (.pdf, str. 4) o 1,1 km dostavení estakády v úseku Sedlice-Opatovice na silnici D35. Dalších 17,5 kilometru se modernizovalo na D1.

Rok 2016 přinesl výstavbu nových 12,4 kilometru na dálnici D8 v úseku Lovosice-Řehlovice zprovozněných 17. prosince 2016 (.pdf, str. 4). ŘSD pak uvádí ještě dalších 8,1 km modernizací na D1.

V roce 2017 pak přibylo 15,6 kilometrů nových dálnic. 21. srpna 2017 (.pdf, str. 4) bylo zprovozněno 2,5 km v úseku Osičky-Hradec Králové na D11. 27. září 2017 (.pdf, str. 4) bylo otevřeno 3,2 km v úseku Borek-Úsilné na D3. 4. října 2017 (.pdf, str. 4) bylo zprovozněno 4,8 km čtyřpruhové (směrově rozdělené) silnice, nahrazující předchozí dvoupruhovou, na D4 v úseku Skalka. Jako poslední v tomto roce ŘSD uvádí zprovoznění 5,1 km dálnice D3, a to 12. října 2017 (.pdf, str. 4) v úseku Veselí nad Lužicí-Bošilec. 20,3 kilometrů zabrala modernizace D1. Veškeré údaje za toto období lze nalézt zde.

V roce 2018 byly otevřeny pouze 3,8 km nových kilometrů dálnic. Jednalo se o úsek dálnice D7 u Postoloprt. Dalších 26,4 kilometrů připadlo potom modernizaci dálnice D1.

Rok 2019 byl na výstavbu o něco bohatší, nově zprovozněné úseky dálnic skutečně čítaly zhruba 34 kilometrů, jednalo se o tři úseky a jedno zprovoznění křižovatky. 24. června 2019 (.pdf, str. 4) bylo zprovozněno 8,1 km v úseku Bošilec-Ševětín na dálnici D3. 10. září 2019 (.pdf, str. 4) bylo zprovozněno připojení odbočovacích pruhů křižovatky Olšany na dálnici D46. 10. prosince 2019 (.pdf, str. 4) bylo zprovozněno 10,7 km v úseku Ševětín-Borek na dálnici D3. Nakonec pak byl zprovozněn nový úsek dálnice D1 v délce 14,3 km v úseku Přerov-Lipník, a to 12. prosince 2019 (.pdf, str. 4).

Ačkoli mapová aplikace ŘSD uvádí ve statistikách modernizaci dálnice D1 jako součást nově otevřených dálnic, fakticky se o nový úsek nejedná. Premiérem uvedený výsledek, tedy 91 km nově otevřených dálnic, by ovšem neseděl ani v případě, že bychom ho počítali včetně modernizace D1. Bez modernizace to je za uvedené období 70,1 km. S modernizacemi by se jednalo o 159,3 km.

Zahájení stavby dalších 163 km dálnic se dá opět poměřit se statistikami uvedenými v mapové aplikaci ŘSD, a ani zde čísla nesedí. Bez modernizace bylo dle dostupných dat zahájeno 113,1 kilometrů dálnic. S modernizací by výsledek dosáhl 173,8 kilometrů, což je v rámci naší 10% tolerance.

Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý, neboť od Babišova vstupu do vlády po volbách v roce 2013 došlo k otevření nikoliv 91, ale pouze 70,1 km nových dálnic. Včetně modernizace D1 pak toto číslo činí 159,3 km. Nesedí ani druhé zmiňované číslo, za zmiňovanou dobu totiž bylo zahájeno pouze 113,1 kilometrů nových dálnic. Pouze pokud bychom do této statistiky zahrnuli i zmodernizovanou dálnici D1, odpovídala by skutečnost výroku.

Andrej Babiš

Jak říkal Alois Rašín, jsme malý národ, a proto musíme usilovat o to, abychom měli co nejvíce vzdělaných lidí.
ČT24, 1. ledna 2020
Neověřitelné
Máme doklady o tom, že Alois Rašín měl zájem o rozvoj vzdělanosti, ale jestli je autorem tohoto výroku se nám nepodařilo ověřit.

Že měl Alois Rašín, autor Prvního zákona československého státu a první československý ministr financí, zájem o vzdělanost a národní cítění, dokládá replika Aloise Rašína z nového dvoudílného filmu Rašín od Jiřího Svobody. V čase 36:42 zde postava Aloise Rašína pronesla: „Jsme malá země, až se zbavíme Rakouska-Uherska, budeme potřebovat muže i ženy. Vzdělané, sebevědomé a úspěšné lidi (...).“ Zda ale Alois Rašín podobný výrok pronesl i ve skutečnosti, se nám bohužel nepodařilo ověřit.

Je však pravdou, že Rašín zdůrazňoval důležitost vzdělání, jakožto nezbytného prostředku národní emancipace. Zároveň byl i členem Československé národní demokracie, která podporovala rozvoj vzdělanosti (.pdf, str. 10). Karel Hoch ve své knize Alois Rašín – jeho život, dílo a doba o Rašínových postojích uvádí (.pdf, str. 82–83):

„A tím více je tu nadějí, čím více nových dorůstajících reserv, čím více mužů vzdělaných a čestných, kteří touží sloužiti věci národní, čím více uvědomení mas, čím více kultury duchovní i hmotné, jíž nelze upírati ani politického uplatnění. Oficiální Rakousko je silné, ale ne tolik, aby mohlo trvale vzdorovati národu, jenž se bude mocně a opravdově domáhati věcí spravedlivých (...)“

Andrej Babiš

Nakupujeme nové izraelské radary a americké vrtulníky.
ČT24, 1. ledna 2020
Pravda
Během prosince roku 2019 došlo k podepsání mezivládních smluv prvně o nákupu izraelských radiolokátorů MADR a následovně 12 amerických vrtulníků.

Dle tiskové zprávy (.doc) ministerstva obrany byla 5. prosince 2019 podepsáná mezivládní česko-izraelská smlouva o nákupu radiolokátorů systému MADR, které budou vyrobeny společností ELTA Systems Ltd., dceřinnou společností firmy Israel Aerospace Industries s průmyslovým zapojením českých firem Reita, a. s. a VTÚ, s.p.

Dne 12. prosince 2019 podepsali ministři obrany ČR a USA mezivládní smlouvu o nákupu 8 víceúčelových vrtulníků UH-1Y Venom a 4 bitevních AH-1Z Viper, které by měly být součástí výzbroje české armády do konce roku 2023. Tyto vrtulníky budou zhotoveny firmou Bell Textron Inc. a Textron Inc. se zapojením státních podniků LOM Praha a VTÚ a firem Ray Service, Aero Vodochody a VR Group.

Andrej Babiš

(...) jsme výdaje ministerstva obrany na příští rok navýšili na 75 miliard a počet vojáků stoupl na 25,5 tisíce. Jsme o dva roky napřed oproti dřívějším plánům.
ČT24, 1. ledna 2020
Pravda
Výdaje Ministerstva obrany jsou na rok 2020 skutečně navýšeny o 13,1 % na 75,5 mld. Kč. V AČR podle posledních statistik Ministerstva obrany slouží už 25 105 vojáků z povolání, k dosažení cíle pro rok 2025 stanoveného na 27 245 vojáků by mělo dojít nejpozději v roce 2023.

Výdaje Ministerstva obrany ze státního rozpočtu na rok 2020 (.pdf, str. 6) činí 75 500 365 700 Kč. Jedná se o zvýšení o 13,1 % oproti roku 2019, kdy Ministerstvo obrany ze státního rozpočtu (.pdf, str. 5) dostalo 66 734 800 521 Kč. Podle Koncepce výstavby Armády České republiky 2030 (KVAČR, .pdf, str. 38) mají výdaje ministerstva růst i v následujících letech. V roce 2021 se počítá s růstem na 85,79 mld. Kč a výhledově v roce 2030 má rezort obrany optimálně disponovat 149,55 mld. Kč, tedy více než dvojnásobkem letošního rozpočtu.

Podle posledních dostupných statistik Ministerstva obrany (.xls) měla AČR k 1. lednu 2019 k dispozici 25 105 vojáků z povolání. Podle výše zmiňované KVAČR (str. 37) by měla mít armáda v roce 2020 k dispozici 22 955 vojáků z povolání. Tento plán tak již byl splněn v minulých letech (v roce 2016). Podle KVAČR má mít armáda v roce 2025 27 245 vojáků a v roce 2030 optimálně 30 tisíc vojáků z povolání.

Podle nejaktuálnějších informací AČR došlo v roce 2019 k náboru 1 892 vojáků z povolání. Pokud budeme vycházet z plánů obsažených v KVAČR (str. 37) a budeme předpokládat, že z aktivní služby ročně odchází 1500 až 1600 vojáků, tak v roce 2019 došlo k čistému náboru 292 vojáků a reálný stav k 1. lednu 2020 je tak 25 397–25 497 vojáků z povolání. KVAČR předpokládá roční nárůst o cca 800–900 vojáků, což by mělo vést k dosažení cíle pro rok 2025 nejpozději v roce 2023, tedy o dva roky dříve, jak uvádí Andrej Babiš.

Andrej Babiš

Obnovili jsme stovky rybníků i tůní.
ČT24, 1. ledna 2020
Neověřitelné
Výrok nelze jednoznačně ověřit, protože nejaktuálnější dostupné statistiky Ministerstva zemědělství jsou za rok 2017.

Statistiky týkající se snahy státu o obnovu rybníků a dalších článků naší vodohospodářské soustavy jsou pravidelně vydávány na portálu Ministerstva zemědělství, eagri.cz. Dokumenty s názvem Modrá zpráva (Zpráva o stavu vodního hospodářství České republiky) jsou však k dispozici jen do roku 2017 (informace za roky od nástupu Andreje Babiše do funkce premiéra tak nejsou k dispozici). Nedostatek aktuálních a spolehlivých informací tak neumožňuje výrok Andreje Babiše ověřit.

Některá starší fakta (zpráva za rok 2017, .pdf, str. 77), však umožňují udělat si představu o stavu soustavy rybníků v ČR. V současnosti je v republice okolo 24 tisíc rybníků, přičemž celková plocha rybníků se mezi lety 2008 a 2017 zvýšila z 52 029 ha na 53 052 ha. V neposlední řadě je nutné zmínit vládní program 129 282 (Podpora výstavby, obnovy, rekonstrukce a odbahnění rybníků a vodních nádrží). Podle informací Ministerstva zemědělství (zpráva za rok 2017, .pdf, str. 86) byla v roce 2017 v tomto programu poskytnuta finanční pomoc 10 projektům.

Andrej Babiš

Máme stále dvojnásobný růst, než je průměr zemí Evropské unie, a velmi nízkou zadluženost.
ČT24, 1. ledna 2020
Pravda
Meziroční ekonomický růst České republiky je 2,5 %, zatímco průměr zemí EU je roven 1,3 %. Co se týče zadluženosti ku HDP, jsme až na 25. místě v rámci EU. I podle ukazatele dluhu ku výdajům státního rozpočtu má ČR šestý nejnižší dluh v EU.

Hrubý domácí produkt České republiky vzrostl ve 3. čtvrtletí 2019 meziročně o 2,5 %.

Naproti tomu HDP zemí EU se ve třetím čtvrtletí meziročně zvýšil v průměru o 1,3 %.

Z údajů využívající jako indikátor HDP vyplývá, že Česká republika má růst o 1,2 % vyšší, než je průměr zemí Evropské unie. Lze tedy říci, že růst České republiky je dvakrát vyšší oproti průměru zemí EU.

Zdroj: kurzy.cz

Předpokládáme, že i stav ohledně zadluženosti porovnává premiér se zeměmi EU.

Česká republika je v rámci zemí EU na 25. místě, co se týče výše státního dluhu vyjádřeného jako procento z HDP s necelými 33 %. Pokud srovnáváme zadluženost zemí pomocí tohoto makroekonomického ukazatele, lze s premiérem souhlasit.

Zdroj: Eurostat/Google

Za rok 2018 byly příjmy oproti výdajům do státního rozpočtu vyšší o 2,9 miliardy, přestože původně počítal rozpočet se schodkem 50 miliard. Státní dluh se tak snížil o necelé tři miliardy na 1 622 miliard Kč.

„Za lepším výsledkem je podle resortu především dobrý výkon ekonomiky, který se projevil v lepším výběru daní a sociálního pojištění (...) Ovšem mezi faktory, které pomohly dosáhnout přebytku, objemově vyčnívají evropské dotace, které byly oproti plánu vyšší skoro o padesát miliard. Pomohly ale i menší výdaje na správu státního dluhu.“ uvedla ve své zprávě Česká televize.

V roce 2019 dosáhla Česká republika naopak schodku ve výši 28,5 mld. Kč.

Z níže vloženého grafu lze vypozorovat, že se státní dluh přestal zvyšovat přibližně v roce 2012. Od té doby výše státního dluhu stagnuje, a dokonce se mírně snižuje (z 1 683 miliard došlo ke zmenšení dluhu na 1 622 miliard).

Zdroj: Informační portál MF

Ukazatelem, který hodnověrněji prezentuje stav zadluženosti státu než ukazatel dluhu ku HDP, je podíl dluhu na výdajích státního rozpočtu. Výhodou takového ukazatele je především to, že výši zadlužení srovnává s rozpočtem státu resp. vlády, která je v důsledku tím subjektem, který potenciálně může zadluženost eliminovat. V tomto aspektu je ukazatel dluhu ku HDP nedokonalý, jelikož dluh srovnává s HDP, na který má spíše než vláda vliv soukromá sféra resp. ekonomika jako taková. Graf níže zobrazuje právě srovnání zemí EU dle podílu dluhu k výdajům státního rozpočtu.

Česká republika by na okamžité splácení státního dluhu použila přibližně 80 % všech svých ročních výdajů. To ji v rámci Evropské unie řadí na 6. místo. Je také jednou z devíti zemí EU, které by na pokrytí státního dluhu stačily vlastní výdaje státního rozpočtu v roce 2018.

Zdroj: Eurostat (HDP, Výdaje státního rozpočtu)

Na základě dvou výše uvedených grafů můžeme konstatovat, že Česká republika má jedno z nejnižších zadlužení v rámci zemí Evropské unie.

Andrej Babiš

Schválený rozpočet na letošní rok nadále počítá s růstem důchodů a platů.
ČT24, 1. ledna 2020
Pravda
Státní rozpočet pro rok 2020 s růstem důchodů i platů skutečně počítá.

Základní výměra starobního důchodu se zvýší o 220 Kč na 3490 Kč. K tomu se podle nařízení vlády č. 261/2019 Sb. zvyšuje procentní výměra o 5,2 %. Nakonec se finální podoba starobního důchodu ještě doplní o pevnou částku 151 Kč. Zvýšení základní výměry o 220 Kč a zvýšení procentní výměry je důsledek každoroční valorizace. Mimořádné zvýšení pak představuje oněch 151 Kč.

Podle tiskové zprávy Ministerstva financí, popisující státní rozpočet na rok 2020, „příští rok vzrostou platy učitelů v regionální školství o 10 %, přičemž pro rok 2021 se počítá s jejich dalším nárůstem o 9 %“. Dále uvádí, že „ostatním zaměstnancům veřejné sféry porostou platy plošně o 1 500 Kč a současně bude zrušena nejnižší stupnice platových tarifů.“

Platy státních zaměstnanců tedy porostou plošně o 1 500 Kč. Zároveň se zruší nejnižší tabulka tarifů. Pouze pedagogů se navýšení o 1500 Kč netýká. Těm se však zvýší platy v tarifní složce o 8 % a v pohyblivé složce určené pro odměny o 2 %. Toto rozdělení do dvou složek se stalo podnětem pro stávku učitelů. Ti požadovali desetiprocentní zvýšení v tarifní složce.

Andrej Babiš

Minulý rok jsme zprovoznili 34 kilometrů nových dálnic a dalších 40 jsme začali stavět.
ČT24, 1. ledna 2020
Pravda
V roce 2019 bylo zprovozněno 33,1 km nových dálnic. Zahájeno pak bylo 40,2 km nových úseků.

Nově zprovozněné úseky dálnic v roce 2019 skutečně čítaly zhruba 34 kilometrů. Jednalo se o tři úseky a jedno zprovoznění křižovatky. 24. června 2019 (.pdf, str. 4) bylo zprovozněno 8,1 km v úseku Bošilec-Ševětín na dálnici D3. 10. září 2019 (.pdf, str. 4) bylo zprovozněno připojení odbočovacích pruhů křižovatky Olšany na dálnici D46. 10. prosince 2019 (.pdf, str. 4) bylo zprovozněno 10,7 km v úseku Ševětín-Borek na dálnici D3. Nakonec pak byl zprovozněn nový úsek dálnice D1 v délce 14,3 km v úseku Přerov-Lipník, a to 12. prosince 2019 (.pdf, str. 4). Celkem tedy bylo zrpovozněno 33,1 km nových dálnic.

Jak již bylo výše popsáno, uvedených 34 km pro rok 2019 odpovídá realitě. Počet kilometrů dálnic, jejichž výstavba začala loni, pak premiér Babiš uvádí rovněž správně. Dle dat ŘSD se (bez modernizace) začalo v loňském roce stavět 40,2 km. Jednalo se konkrétně o 7,2 km na D3 v úseku Úsilné-Hodejnice, o obchvat dálnice D48 u Frýdku-Místku, II. etapa (4,3 km), úsek Opatovice nad Labem-Časy na dálnici D35 (12,6 km). Úsek Hodějovice-Třebonín na dálnici D3 (12,6 km) a zkapacitnění obchvatu na dálnici D7 (3,50 km). Modernizace na D1 započaté v roce 2019 zahrnovaly čtyři úseky dohromady o délce 39,4 km. Celkově tedy v roce 2019 byla započata stavba či modernizace 79,6 km.