Přehled ověřených výroků

Návrh na zavedení elektronické evidence tržeb (EET) vypracovala vláda Bohuslava Sobotky, ve které Andrej Babiš zastával post ministra financí. Právě Babišův resort byl předkladatelem tohoto návrhu. Poslanecká sněmovna zákon schválila v únoru 2016 (.pdf) s účinností od 1. prosince 2016, od kdy se EET týkala restaurací a ubytovacích zařízení. Později začala platit pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu.

V květnu 2020 pak byla EET kvůli pandemii covidu‑19 dočasně přerušena. Později se rozhodlo, že povinnost evidence tržeb bude pozastavena až do konce roku 2022. Současný kabinet Petra Fialy nicméně v březnu loňského roku schválil definitivní zrušení EET, které následně prošlo i Sněmovnou. Zákon o zrušení zákona o evidenci tržeb nabyl účinnosti 1. ledna 2023.

Určit přesný přínos EET na výběru daní je však značně problematické. Pokud se ekonomice daří, dochází obecně ke zvýšenému výběru daní. Český statistický úřad (ČSÚ) v únoru 2017 uvedl, že z jeho statistik nelze určit vliv EET, neboť „ČSÚ zjišťuje celkové tržby bez DPH podniků zařazených do daného odvětví podle převažující činnosti, zatímco EET je zaměřena na hotovostní platby za určitou specifickou činnost.“

Ministerstvo financí však v únoru 2019 (tedy pod vedením Andreje Babiše) vyčíslilo, že se díky EET na daních a pojistném na sociální a zdravotní pojištění vybralo 20,2 miliardy korun během prvních dvou let fungování. Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) nicméně již v srpnu 2018 (.pdf) zpochybnil předchozí údaje poskytované resortem financí, jelikož „se v jednotlivých dokumentech Ministerstva financí významně lišily. Věrohodnost těchto údajů je diskutabilní, protože v materiálech jsou zveřejňovány rozdílné hodnoty, u nichž není vysvětlena metoda jejich výpočtu a nejsou podloženy ani analýzou konkrétních dat“ (.pdf, str. 15).

V červenci 2019 pak NKÚ vydal Zprávu o daních v České republice (.pdf), podle které měla EET spolu se zavedením kontrolního hlášení na zvýšení příjmu z daní menší vliv. Zároveň ovšem NKÚ dodal, že „jejich vliv (…) nebyl dosud věrohodně kvantifikován“ (.pdf, str. 22).

Ministerstvo financí –⁠ již pod vedením Zbyňka Stanjury (ODS) –⁠ pak v návrhu na zrušení EET (.pdf) uvedlo, že se kvůli jeho zrušení předpokládá snížení inkasa daní (str. 21 v souboru). Konkrétně se ztráta odhadla na 4,2 miliardy korun (str. 13 v souboru).

Z výše uvedeného vyplývá, že se díky EET skutečně vybíralo více na daních, a výrok Andreje Babiše proto hodnotíme jako pravdivý. Je však třeba závěrem zmínit, že neexistuje jednotný údaj, který by přínos kvantifikoval, a přesný vliv zavedení EET proto nelze spolehlivě určit. NKÚ se k věrohodnosti číslům poskytovaných Ministerstvem financí stavěl skepticky a přínos EET kvůli odlišné metodice nedokázal zjistit ani ČSÚ.

Andrej Babiš v kontextu výroku kritizuje své názorové oponenty kvůli chování v prezidentské kampani. Tvrdí, že mu sprostě nadávali a chtěli ho napadnout. Konkrétně pak zmiňuje svou předvolební akci v Děčíně, kam přijel 20. ledna letošního roku, tedy týden před druhým kolem voleb. Podle bývalého premiéra měla ODS rozdávat účastníkům píšťalky za účelem narušení události.

Na zmíněnou předvolební akci na děčínském Masarykově náměstí dorazili jak příznivci Andreje Babiše, tak jeho odpůrci. Docházelo k drobným verbálním potyčkám a obdobná situace panovala i na předvolebních mítincích v Liberci či Jablonci nad Nisou.

V médiích se objevily zmínky, že Babišovi kritici byli vybaveni píšťalkami, a na záběrech z akce je pískot zřetelně slyšet. Informace o tom, kdo píšťalky protestujícím rozdával, jsme ve věrohodných médiích nenašli. Satirická stránka Informační kancelář Děčín nicméně na facebooku vyzývala, aby si lidé na Babišovu akci píšťalky přinesli.

V komentářích je pak vidět, že regionální pobočka ODS tento příspěvek sdílela a napsala k němu: „Máme naskladněných 100+ píšťalek z uplynulých volebních kampaní. Budou k dispozici na samotné akci (…) nebo hodinu před akcí.“ Z příspěvku tedy vyplývá, že se děčínská ODS skutečně chystala píšťalky rozdávat. Dodejme, že příspěvek místní ODS již není v současnosti dostupný.

V komentářích příspěvku na rozdávání píšťalek upozorňoval rovněž předseda děčínského sdružení ODS Jiří Čečrle. Údajně napsal o připravené akci také na svůj twitter, tyto tweety jsou ovšem nedohledatelné, Čečrle je tedy smazal. Za své formulace se poté omluvil. Náměstek primátora Děčína Jan Skalický (ANO) na svém facebooku sdílel snímek Čečrleho tweetů, ze kterých vyplývá, že předseda děčínské ODS skutečně oznámil, že příchozí odpůrci Andreje Babiše píšťalky dostanou.

Děčínská ODS i její předseda Jiří Čečrle příspěvky o rozdávání píšťalek ze svých sociálních sítí smazali. Z výše uvedených informací však vyplývá, že takový krok místní ODS –⁠ respektive její předseda –⁠ skutečně připravovala. Výrok předsedy hnutí ANO Andreje Babiše tak hodnotíme jako pravdivý.

Poslankyně Eva Decroix (ODS) na svém twitteru napsala, že současná vládní koalice není asociální, protože navýšila životní a existenční minimum, což pozitivně ovlivnilo výši sociálních dávek. Zaměříme se proto na to, zda vláda skutečně minima navyšovala, a na to, zdali došlo k ovlivnění sociálních dávek. 

Životní a existenční minimum

Současná vláda zvýšila prostřednictvím vládních nařízení životní a existenční minimum za dobu svého působení již třikrát. Částky, které v únoru 2020 nastavila vláda Andreje Babiše, současný kabinet od dubna 2022 navýšil o 10 %. O dalších 8,8 % životní a existenční minimum vzrostlo v červenci a na dalším navýšení životního a existenčního minima se Fialova vláda usnesla 14. prosince 2022 (.pdf), a to o 5,2 % (.pdf, str. 1) s účinností od 1. ledna 2023. Vláda tak za dobu svého působení celkově zvýšila životní a existenční minimum zhruba o 26 %.

Podle Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) zvýšení souvisí s nárůstem spotřebitelských cen v roce 2022 (.pdf, str. 1). Vláda je totiž www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-110#p9-1">zmocněna životní a existenční minimum standardně zvyšovat od 1. ledna, pokud ve stanoveném období nárůst nákladů na základní osobní potřeby činí alespoň 5 procent. K tomuto kroku může nicméně www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-110#p9-2">přikročit i v mimořádném termínu.

Uveďme, že MPSV definuje životní minimum jako minimální společensky uznanou hranici peněžních příjmů k „zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb“. Minimum existenční je pak minimální hranice peněžních příjmů, která se považuje za nezbytnou k „zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití“.

Vliv na dávky

Výše životního a existenčního minima pak opravdu ovlivňují výši sociálních dávek, popřípadě rozšiřují počet osob, které na ně mají nárok. K rozšíření okruhu osob, které mají nárok sociální dávku čerpat, pak došlo u přídavku na dítě, porodného a také u příspěvku na péči a doplatku na bydlení.

Jako příklad si můžeme ukázat přídavky na dítě. Podle MPSV kvůli zvýšení životního a existenčního minima vzroste počet příjemců přídavku na dítě o 15 000 (.pdf, str. 1). Nárok nově mají ti rodiče, kteří hospodaří s příjmy nižšími než 3,4násobek životního minima rodiny.

Jedna z dávek, která se přímo zvýšila, je mj. příspěvek na živobytí. Zde totiž stát doplácí příjmy do výše životního minima, jehož zvýšení tak ovlivňuje částku, kterou potřebná osoba bude pobírat. Další dávkou, která se přímo navýšila, byl např. příspěvek na pěstounskou péči, 

Závěr

Vláda Petra Fialy tedy skutečně zvýšila životní i existenční minimum o desítky procent. Tím ovlivnila nejen výši samotných sociálních dávek, ale rozšířila také počet osob, které je mohou nárokovat. Výrok Evy Decroix tak hodnotíme jako pravdivý.

Příspěvek na bydlení je dávka státní sociální podpory, kterou může pobírat osoba užívající byt, jejíž náklady na bydlení přesáhnou 30 % příjmu za podmínky, že se nejedná o vyšší částku, než je výše normativních nákladů na bydlení. Tyto náklady jsou definovány jako průměrné celkové náklady spojené s užíváním bytu podle velikosti obce, v níž se byt nachází, a počtu členů domácnosti. O dávku může žádat vlastník, nájemce i podnájemník.

Za dosavadní Fialovy vlády (od 17. prosince 2021), došlo k několika novelizacím zákona o státní sociální podpoře.

Parlament na konci června 2022 schválil vládní návrh novely zákona o státní sociální podpoře a zákona o pomoci v hmotné nouzi. Cílem novelizace bylo zjednodušit podávání žádostí o sociální dávky jako je např. příspěvek na bydlení. O příspěvek na bydlení si lidé již nemusí žádat každý rok, ale dostávali by ho na dobu www.zakonyprolidi.cz/cs/2022-203#cl2-3">neurčitou. Doložení příjmů a nákladů díky novelizaci stačí podávat www.zakonyprolidi.cz/cs/2022-203#f7410432">jednou za šest měsíců, nikoliv každé čtvrtletí jako dříve (.pdf, str. 19). Nově může vláda také www.zakonyprolidi.cz/cs/2022-203#f7410420">upravovat normativní náklady na bydlení „s přihlédnutím k odhadu průměrného navýšení úrovně nákladů na energie“.

Další vládní novelizace zákona o státní sociální podpoře, schválená v prosinci 2022 s účinností od 1. ledna 2023, přinesla několik změn. Úprava se týkala především normativních www.zakonyprolidi.cz/cs/2022-456#cl1-12">nákladů na bydlení, které jsou základem pro výpočet této dávky. Nově se obce z hlediska velikosti člení pouze do tří typů. První kategorie obsahuje Prahu a Brno, v druhé jsou města nad 70 tisíc obyvatel, ve třetí obce s menším počtem obyvatel. Ministr Jurečka k tomuto členění v tiskové zprávě ze 16. listopadu 2022 poznamenal (.pdf, str. 1): „Vycházíme z analýz, které zohledňují ceny na trhu, a toto rozdělení z nich vychází jako nejspravedlivější.“

Taktéž došlo ke sjednocení výpočtu příspěvku. Dříve nárok na příspěvek vznikal, když náklady na bydlení přesáhly 30 %, v Praze pak 35 %. V www.zakonyprolidi.cz/cs/1995-117#p24-1-a">současnosti je výpočet sjednocený na 30 % a dosáhne na něj tedy více žadatelů. Sjednocení Ministr Jurečka odůvodnil (.pdf, str. 1) tím, že mělo toto rozdělení negativní dopad na jednočlenné seniorské domácnosti v Praze.

Dále se nově při rozdělování skupin žadatelů podle počtu členů domácnosti řadí jednočlenné a dvoučlenné domácnosti do stejné kategorie, čímž se má podle důvodové zprávy příspěvek lépe zacílit (.pdf, str. 11) právě na méně početné nájemce a vlastníky bytů. Další změnou bylo zrušení fikce příjmů pro výpočet příspěvku na bydlení, což při žádosti o příspěvek na bydlení znevýhodňovalo (.pdf, str. 8) domácnosti, které měly příjmy nižší než životní minimum. Vláda také může za určitých podmínek www.zakonyprolidi.cz/cs/2022-456#f7559138">zvyšovat výši částky, která se započítává za pevná paliva. Nárok na příspěvek na bydlení vzniká na rok 2023 i vlastníkům rekreačních objektů (.pdf, str. 10–11) používaných k trvalému bydlení. Dodejme, že tento nárok měli žadatelé i roce 2022, novela zákona ho dále prodlužuje i na tento rok.

Změny, které souvisely s příspěvkem na bydlení, zahrnovaly také opakované navýšení měsíčních normativních nákladů na bydlení. Ke zvýšení došlo 28. ledna 2022 vládní novelou zákona o státní sociální podpoře, dále také od 1. října stejného roku nařízením vlády. Další navýšení přinesla již zmiňovaná novela zákona o státní sociální podpoře s účinnosti od 1. ledna 2023.

Z výše popsaného vyplývá, že Vláda Petra Fialy skutečně upravila parametry příspěvků na bydlení, a to opakovanou novelizací zákona o státní podpoře. Konkrétně sjednotila výpočet příspěvku pro Prahu a ostatní obce na 30 % nákladů na bydlení, čímž vznikl nárok na příspěvek na bydlení více žadatelům. Výrok je proto hodnocen jako pravdivý.

Předně uveďme, že výši důchodů v České republice ovlivňuje valorizace, která je ukotvena v zákoně o důchodovém pojištění. Na základě zákona se důchody pravidelně zvyšují vždy od 1. ledna, přičemž jejich zvýšení se odvíjí od růstu spotřebitelských cen (tedy inflace) a růstu mezd.

Zákon také stanovuje podmínky pro mimořádnou valorizaci penzí. K té se přistupuje v případě, kdy růst indexu spotřebitelských cen (domácností celkem, případně domácností důchodců) dosáhl alespoň 5 % oproti měsíci, který byl zohledněn předchozí valorizací. Zásluhový díl penze (tedy procentní výměra důchodu) se pak navyšuje o tolik procent, o kolik ve sledovaném období vzrostly ceny.

Proběhlé valorizace během Fialovy vlády

Během vlády Petra Fialy byly důchody zvýšeny hned několikrát, přičemž poprvé se tak stalo pravidelnou valorizací 1. ledna 2022. Toto zvýšení ovšem schválila ještě předchozí vláda Andreje Babiše v září 2021. Výše důchodu se zvedla v průměru o 805 korun, z toho 505 Kč představovala zákonná valorizace a 300 korun Babišův kabinet přidal důchodcům navíc.

Druhé, tentokrát mimořádné, zvýšení důchodů nastalo 1. června 2022. Tato mimořádná valorizace vycházela z nařízení vlády z února 2022. Procentní výměra důchodů se úměrně s růstem cen zvýšila o 8,2 %.

Třetí, a znovu mimořádná, valorizace v loňském roce se odvíjela od nařízení vlády z května 2022. Zásluhový procentní díl důchodů vzrostl o 5,2 %, „tedy o výši růstu cen domácností důchodců v rozhodném období únor až duben 2022“.

V září 2022 pak Fialova vláda stanovila nařízením další zvýšení od 1. ledna 2023, tedy v pravidelném termínu zvýšení. Od letošního roku se tak procentní výměra důchodů zvedla o 5,1 % a penze v průměru vzrostly o 825 korun. Na růstu důchodů se ovšem podílelo i tzv. výchovné, tedy příplatek ve výši 500 Kč měsíčně za každé vychované dítě. Výchovné nicméně zavedla (.pdf, str. 1) novela zákona o důchodovém pojištění, kterou Poslanecké sněmovně předložila již vláda Andreje Babiše v květnu 2021. Poslanci pak tento příplatek za vychované děti schválili v létě 2021.

Plánovaná mimořádná valorizace

V lednu 2023 znovu míra inflace přesáhla zmíněnou hranici 5 %, a to dokonce už za jediný měsíc. Dle současného znění zákona by pak mělo po pěti měsících, tedy v červnu 2023, dojít k další mimořádné valorizaci. Index spotřebitelských cen domácností důchodců se za období, z něhož má červnová valorizace vycházet, konkrétně zvýšil o 11,5 % (.doc, str. 1). Dle účinné zákonné úpravy by tak průměrný důchod měl v červnu vzrůst o 1 770 Kč.

Vláda se však v polovině února shodla (.pdf, str. 1) na úpravě parametrů valorizace důchodů, která by se měla promítnout právě v červnové valorizaci. V červnu by tedy podle vládního plánu vzrostl průměrný měsíční důchod jen o 760 Kč (.doc, str. 4), což je o 1 010 Kč méně, než jaký by měl být nárůst podle současných pravidel daných zákonem o důchodovém pojištění. I přesto by průměrný důchod podle odhadu Ministerstva práce a sociálních věcí měl přesáhnout 20 tisíc korun (.pdf, str. 2). Dodejme, že tento vládní návrh kritizují někteří ekonomové i opoziční poslanci. Ti se chystají projednávání návrhu (.pdf) ve Sněmovně obstruovat, jelikož aby se tato legislativní změna týkala červnové valorizace důchodů, musí ke schválení celé novely dojít nejpozději do 22. března (.doc, str. 4).

Závěr

Průměrná výše starobních důchodů tedy kontinuálně roste, a i v případě upravené valorizace by ve druhé polovině letošního roku podle Ministerstva práce a sociálních věcí měla přesáhnout 20 tisíc korun. Poslankyně Eva Decroix (ODS) ve svém tweetu dále srovnává zvýšení průměrného důchodu za první dva roky Babišovy a Fialovy vlády. Během působení Fialova kabinetu důchody opravdu vzrostly více, srovnání je nicméně problematické, neboť se zvyšování důchodů váže na inflaci. Jak pravidelná, tak mimořádná valorizace vychází ze zákona, a vláda tedy musí důchody zvýšit.

Babišův kabinet navíc v letech 2018 a 2019 zvýšil důchody nad rámec zákonné valorizace, což Fialova vláda neučinila. Jelikož poslankyně Decroix vyvolává dojem, že současná vláda důchody navýšila na základě vlastního uvážení, hodnotíme její výrok jako zavádějící.

Andrej Babiš odkazuje na kampaň před komunálními volbami v roce 2022, kdy ve svém obytném voze podnikl několik výjezdů do regionů. Cesty za voliči zahájil v květnu a původně odmítal, že by šlo o součást kampaně. Babišův tehdejší mluvčí Vladimír Vořechovský pak v červenci nicméně uvedl, že „hnutí ANO aktuálně vede kampaň do podzimních voleb a cesty pana předsedy a jeho místopředsedů po Česku jsou její součástí.“

Na některých akcích došlo ke střetu podporovatelů Andreje Babiše s jeho odpůrci, kteří se snažili Babišův projev narušit např. pískotem. To, že tyto mítinky narušují politici stran vládní koalice, tedy ODS, KDU-ČSL, TOP 09, STAN a Pirátů, tvrdí Andrej Babiš dlouhodobě. Vyjádřil se tak například po návštěvě Jižních Čech v srpnu 2022, kdy v rozhovoru pro CNN Prima News řekl (video, čas 1:21): „To jsou politici pětikoalice a oni chtějí těm mítinkům zabránit. To se jim povedlo v Třeboni.“ Poté dodal (čas 2:38:): „Kdo organizoval ten protest v Českém Krumlově? No politici za TOP 09, stejně tak to bylo v Třeboni. To jsou lokální politici, dokonce starosta ODS na nás křičí a sprostě nám nadává.“

Zmiňme, že jihočeská organizace TOP 09 k takovému jednání na sociálních sítích nevyzývala, ani takovou akci veřejně neplánovala. Předseda hnutí ANO dále z narušování akcí obvinil členy vládních stran například v rozhovoru pro idnes.cz, obdobně se vyjádřil i při svém vystoupení v Hlučíně.

Výjezd po Jižních Čechách

Andrej Babiš 2. srpna minulého roku navštívil jihočeskou Třeboň, kde ho přivítaly také „desítky pískajících demonstrantů“. Během akce na expremiéra navíc čekali i lidé převlečení v kostýmech čertů. Jedním z nich byl zastupitel za Piráty Jan Lukavský, který v komunálních volbách svůj mandát obhájil.

Z níže přiloženého videa je však zřejmé, že zastupitel Lukavský akci nijak nenarušoval, pouze se pohyboval v Babišově blízkosti. Pro Deník později uvedl, že usiloval o nenásilnou a nevulgární formu protestu. Dodejme, že k tomu, aby obyvatelé města přišli na akci pískat, ale vyzývala například organizace Třeboň nemlčí.

V rámci stejného výjezdu poslanec Babiš navštívil Tábor, kde za ním přišel muž oblečený ve svetru s označením Vězeňské služby. Andrej Babiš to poté komentoval slovy: „Vám přijde normální, že lidé z pětikoalice chodí na naše mítinky a brání nám ve snaze mluvit s lidmi?“ Jednalo se sice o táborského radního Radoslava Kacerovského, ten však nebyl členem ani kandidátem žádné strany vládní koalice. Do zastupitelstva města se dostal na kandidátní listině hnutí Tábor 2020.

Výjezd do Moravskoslezského kraje

Poslanec Babiš dále také v rámci kampaně navštívil mj. Moravskoslezský kraj, a to v druhé polovině srpna 2022. Na jedné z akcí znovu obvinil vládní koalici z toho, že jeho mítinky záměrně narušuje. Jak zjistily Seznam zprávy, jednou z demonstrujících v Krnově skutečně byla Jana Řehová, členka ODS kandidující za koalici SPOLU. Dodejme, že sama odmítla, že by se protestní akce zúčastnila na popud někoho jiného.

Také na mítinku v Kopřivnici, konaného o několik dní dříve, panovala vypjatá situace. Při výstupu Andreje Babiše z karavanu mu zatarasila cestu žena s dítětem na ramenou, která mu křikem nadávala. Jednalo se o Kristýnu Horynovou, která kandidovala v Kopřivnici za KDU-ČSL. Lídr kandidátky KDU-ČSL a zastupitel Stanislav Šimíček se vyjádřil, že na jejím vystoupení nevidí nic špatného „vnímám to jako její svobodný názor,“ řekl moravskoslezskému deníku.

Závěr

Někteří kandidáti vládních stran tedy svými protesty narušovali předvolební mítinky Andreje Babiše v srpnu minulého roku. Jednalo se např. o kandidátku za ODS Janu Řehovou v Krnově či o kandidátku za KDU-ČSL Kristýnu Horynovou v Kopřivnici, která expremiérovi zatarasila cestu a křikem mu nadávala. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Informace o údajném požadavku firem, aby jejich zaměstnanci přinesli volební lístky z prezidentských voleb se jménem Andreje Babiše, se nám nepodařilo najít. Dne 22. února jsme proto kontaktovali poslance Andreje Babiše a jeho blízké spolupracovníky, aby nám sdělili zdroj informace. Odpověď jsme od nich ale dosud neobdrželi.

Pro kontext uveďme, že některé restaurační podniky napříč Českou republikou nabízelo za volební lístek Andreje Babiše zdarma některé své služby. Například v baru v Hořicích na Jičínsku hosté za lístek obdrželi pivo. Podobně k volbám přistupovali i majitelé vesnického klubu v Brnířově na Domažlicku, kteří po prvním kole za Babišův lístek nabízeli panáky tvrdého alkoholu. Podobné akce se konaly také v některých pražských podnicích (Sklep REST, U Hřebíka) nebo ve středočeských Bečvárech a Suchdole, Klatovech nebo jihomoravských Křenovicích.

Ve veřejných zdrojích ale nejsou dohledatelné informace, které by ukazovaly na to, že skutečně v nějaké firmě docházelo k takovému nátlaku na zaměstnance. Vzhledem k tomu, že jsme zatím od Andreje Babiše nedostali žádnou odpověď, hodnotíme jeho výrok jako nepravdivý.

Andrej Babiš a Petr Pavel v prezidentské debatě odvysílané na TV Nova před druhým kolem prezidentských voleb odpovídali na dotaz redaktora DVTV Martina Veselovského, který se ptal (video, 1:22:52): „Co byste řekli svému synovi, kdyby se rozhodl jít jako voják se zbraní v ruce bránit jednoho z našich spojenců?“ Petr Pavel připodobnil situaci k roku 1992, kdy se on sám zapojil do válečných bojů, a řekl, že jeho otec o něj sice měl obavy, ale byl na něj hrdý (video, 1:23:57).

Pozdější vítěz prezidentských voleb Pavel poté uvedl (video, 1:23:57): „Pokud by taková situace nastala a my bychom museli v rámci solidarity a společné obrany pomoci někomu z našich spojenců a můj syn by tam šel, měl bych stejné obavy, ale byl bych na něj hrdý, protože chlap dělá to, co je správné.“

V odpovědi na položenou otázku tedy nezazněl záměr poslat syna do války. Petr Pavel pouze referoval k hypotetické situaci, kdy by se jeho syn sám rozhodl jít do války bránit některého ze spojenců České republiky. Dodejme, že Pavel svými slovy také odkázal na článek 5 Severoatlantické smlouvy, který členy NATO zavazuje ke kolektivní obraně.

Obdobnou otázku položila i moderátorka České televize v rozhovoru, který byl publikován 24. ledna 2023. V něm se Petra Pavla zeptala (video, čas 09:13): „Představte si, že se Česko ocitne v ohrožení, že bude vyhlášena mobilizace a vaši dva synové dostanou povolávací rozkaz. (…) S jakým pocitem byste je poslal do války?“ Moderátorka se tedy dotázala na potenciální situaci, ve které by Pavlovi synové obdrželi povolávací rozkaz v době válečného stavu, a do bojů by se tak museli zapojit.

Petr Pavel následně reagoval (video, čas 09:27), že by své syny poslal do války s obavou. Poté dodal: „Já jsem vždycky vychovával kluky k tomu, že je potřeba dělat věci, které jsou správné. V tomhle případě by asi bylo správné, aby šli bránit svoji zemi (…) a člověk pro to musí něco dělat, včetně toho, že musí něco obětovat, když taková situace nastane.“

Petr Pavel tedy v debatě na Nově pouze odpovídal na to, jak by reagoval, kdyby se jeho syn sám rozhodl zapojit do bojů a bránit tak spojence České republiky. V rozhovoru pro ČT se pak Pavlova odpověď týkala hypotetické situace, kdy by se jeho synové do války zapojit museli kvůli vyhlášené mobilizaci. V takovém případě by Pavel své syny poslal do bojů s obavou. Andrej Babiš tak sice Pavla cituje správně, jeho výrok však naznačuje, že Petr Pavel by syny poslal do války z vlastního rozhodnutí, což Pavel nikdy neřekl. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Andrej Babiš v rozhovoru tvrdí, že do prezidentských voleb nešel s cílem zvítězit, ale získat více hlasů, než získalo hnutí ANO ve sněmovních volbách v říjnu 2021. Uvádí, že svůj cíl splnil již v prvním kole prezidentských voleb. V našem odůvodnění se zaměříme na odhady výsledků druhého kola podle předvolebních průzkumů, které zveřejňovaly výzkumné agentury před prvním kolem voleb.

V průzkumech pro první kolo prezidentských voleb se na prvním místě několikrát umístil expremiér Babiš. Takový model v lednu například představila agentura STEM. Od podzimu 2022 se na prvních třech místech umisťovali také Petr Pavel a Danuše Nerudová, za nimi pak Pavel Fischer a Marek Hilšer. Pod úrovní 7 % se nacházel Josef Středula.

I přes předvídaný úspěch v prvním kole by ale dle zveřejněných průzkumů Andrej Babiš ve druhém kole vždy prohrál se svými hlavními protikandidáty, ať už s Petrem Pavlem nebo Danuší Nerudovou. Průzkumy navíc předpokládaly, že by Andrej Babiš ve druhém kole prohrál i s Pavlem Fischerem či Markem Hilšerem (.pdf, str. 10; .pdf, str. 8; .pdf, str. 9).

Např. v srpnu, září i říjnu 2022 průzkumy Medianu předpovídaly vítězství Petra Pavla nad Andrejem Babišem ve druhém kole. Tento odhad se opakoval i v posledním průzkumu agentury před prvním kolem prezidentských voleb zveřejněném v lednu 2023 (.pdf, str. 11), podle nějž měl ve druhém kole zvítězit Petr Pavel nad Andrejem Babišem s 59 %. V případě, že by se do druhého kola místo Pavla dostala Danuše Nerudová, zvítězila by s 60 % (.pdf, str. 11).

Podle agentury STEM by ve druhém kole nad Andrejem Babišem zvítězil rovněž jak Petr Pavel, tak Danuše Nerudová. Oběma se odhadoval zisk 57 % hlasů oproti Babišově možnému zisku 43 %.

Některé analýzy (.pdf, str. 9) dále uváděly také výsledek hypotetického duelu Andreje Babiše s Josefem Středulou, který nakonec z kandidatury několik dní před prvním kolem odstoupil. Agentura Median v duelu Babiš vs. Středula ještě v září(.pdf, str. 10) přisuzovala vítězství Josefu Středulovi, ve volebním modelu z října (.pdf, str. 8) už byl výsledek vyrovnaný. Na přelomu listopadu a prosince 2022 model Medianu ukazoval, že by zvítězil Andrej Babiš s 55 % (.pdf, str. 9). Zde je nicméně nutné připomenout, že podle tehdejších průzkumů byly Středulovy šance dostat se do druhého kola velmi malé, konkrétně se v té době pohyboval pod hranicí 5 %, daleko za Petrem Pavlem či Danuší Nerudovou.

Zmíněné průzkumy před prvním kolem tedy skutečně odhadovaly, že Andrej Babiš prohraje druhé kolo prezidentských voleb jak s Petrem Pavlem, Danuší Nerudovou, Pavlem Fischerem, tak i s Markem Hilšerem. Tedy s každým z kandidátů, kteří se v průzkumech pro první kolo umisťovali v první pětici spolu s Andrejem Babišem, a měli tak největší šanci se probojovat do druhého kola. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Andrej Babiš v rozhovoru reaguje na otázku, kde by získal finance, když odmítá zvyšování daní. Finanční zdroje, které v rámci výroku uvádí, používá jako argument ke svému tvrzení, že má stát k dispozici dostatečné množství peněz i bez zvyšování daní. V následujících odstavcích si tak rozebereme jednotlivé jím jmenované možnosti.

Modernizační fond

Cílem Modernizačního fondu je umožnit zemím rychlejší přechod na nízkouhlíkové hospodářství. Fond slouží jako podpora investic do modernizace energetických soustav a zlepšení energetické účinnosti. Peníze jsou tedy určeny na investice do konkrétních oblastí, přičemž základní programy podpory Modernizačního fondu se týkají především modernizace dopravy, infrastruktury a zvýšení energetické účinnosti v průmyslu.

Fond je určený pro Bulharsko, Česko, Estonsko, Chorvatsko, Litvu, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Slovensko a pro jeho financování jsou celkově vyčleněny výnosy z 2 % emisních povolenek v EU ETS (Systém EU pro obchodování s emisemi) v období 2021–2030.

Z veřejných zdrojů lze jen těžko posoudit, zda Andrej Babiš fond „spolu s Morawieckým vybojoval“, nicméně do jeho úpravy skutečně na jednání Evropské rady zasáhl. Česká republika nakonec získala nárok na 15,6 % z celkových prostředků, po Polsku druhý nejvyšší.

Konkrétní částku, která bude pro Českou republiku ve fondu dostupná, nelze přesně určit, neboť se odvíjí od cen na trhu emisních povolenek. Nejprve se počítalo se 150 miliardami korun, v prosinci minulého roku hovořilo Ministerstvo životního prostředí o prostředcích v hodnotě zhruba 400 mld. Kč. Společnost ČEZ v jednom ze svých dokumentů ze začátku února letošního roku zmiňuje sumu 394 mld. Kč (.pdf, str. 31) při předpokládané ceně 80 eur za jednu emisní povolenku (tj. za 1 tunu vypuštěných emisí). Částku 600 mld. Kč, o které mluví Andrej Babiš, se nám ve veřejně dostupných zdrojích dohledat nepodařilo. Cena emisních povolenek se nicméně postupně zvyšuje (v únoru 2023 až na 100 eur za tunu), celková suma z Modernizačního fondu určená pro Česko tak může přesáhnout i výše uváděných 400 mld. Kč. V současnosti však není možné říct, kolik miliard Česko z fondu celkem získá.

Doplňme, že o 590 miliardách pro Česko se na konci ledna zmínil senátor Josef Bazala (KDU-ČSL). Ten nicméně mluvil o součtu prostředků z Modernizačního fondu a Národního plánu obnovy, u kterého explicitně uvedl, že jde o 210 mld. Kč – na Modernizační fond by tedy i v tomto případě vycházela částka odpovídající hodnotám zmíněným Ministerstvem životního prostředí.

Evropské fondy

Na programové období 2021–2027 se České republice skutečně podařilo vyjednat podle odhadů z roku 2021 necelý bilion korun, do částky je ovšem zahrnutý i zmíněný Modernizační fond (.pdf, str. 1), u nějž není známá výsledná částka. V letáku (.pdf, str. 1) Evropské fondy v České republice v období 2021–2027 lze nalézt přehled finančních zdrojů společně s oblastmi, ve kterých může ČR peníze čerpat. Opět se tedy jedná o prostředky, jejichž využití má své postupy a nelze s nimi nakládat volně.

S financemi z evropských fondů současná vláda zjevně počítá, Ministerstvo pro místní rozvoj 8. února informovalo o tom, že již dochází k proplácení prvních projektů v aktuálním programovém období.

EET

Návrh na zavedení elektronické evidence tržeb (EET) vypracovala vláda Bohuslava Sobotky, ve které Andrej Babiš zastával post ministra financí. Právě Babišův resort byl předkladatelem tohoto návrhu. Poslanecká sněmovna zákon schválila v únoru 2016 (.pdf) s účinností od 1. prosince 2016, od kdy se EET týkala restaurací a ubytovacích zařízení. Později začala platit pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu.

V květnu 2020 pak byla EET kvůli pandemii covidu‑19 dočasně přerušena. Později se rozhodlo, že povinnost evidence tržeb bude pozastavena až do konce roku 2022. Současný kabinet Petra Fialy nicméně v březnu loňského roku schválil definitivní zrušení EET, které následně prošlo i Sněmovnou. Zákon o zrušení zákona o evidenci tržeb nabyl účinnosti 1. ledna 2023.

V listopadu 2019 Ministerstvo financí uvedlo, že za první tři roky provozu získaly veřejné rozpočty díky EET celkem 33 mld. Kč – v prezentaci (.pdf, str. 5) pak ministerstvo upřesnilo, že v roce 2017 mělo jít konkrétně o 7,9 mld. Kč, o rok později o 12,3 mld. Kč, v roce 2019 přínos odhadovalo na 12,8 mld. Kč, tedy hodnotu, která se již blíží číslu, které Andrej Babiš uvádí.

Určení vlivu EET se nicméně ukazovalo jako komplikované a výše prostředků, které podle ministerstva přinesla, byla opakovaně zpochybňována, mj. i Nejvyšším kontrolním úřadem: „Věrohodnost těchto údajů je diskutabilní, protože v materiálech jsou zveřejňovány rozdílné hodnoty, u nichž není vysvětlena metoda jejich výpočtu a nejsou podloženy ani analýzou konkrétních dat“ (.pdf, str. 15).

Přesný vliv zavedení EET proto nelze spolehlivě určit, Ministerstvo financí nicméně v roce 2019 odhadovalo přínos EET pro veřejné rozpočty ve výši 12,8 mld. Kč (.pdf, str. 5), tedy částku, která se od 14 miliard uvedených Andrejem Babišem liší jen nepatrně.

Závěr

Andrej Babiš správně vyjmenovává zdroje, ze kterých může Česko čerpat v rámci státního rozpočtu. Částky, které expremiér uvádí, ale není možné spolehlivě ověřit. Finance z modernizačního fondu totiž závisí na ceně emisních povolenek, jejichž cena se v poslední době výrazně měnila. Tato nejistota se promítá také do celkové částky z evropských fondů a také celková částka, kterou by stát získal díky EET, není možné jednoznačně určit. Kromě toho není možné ani s jistotou říct, jaký byl podíl Andreje Babiše a polského premiéra Mateusze Morawieckého na vzniku modernizačního fondu. Z těchto důvodů hodnotíme výrok jako neověřitelný.