Demagog.cz

Bublan x Gazdík, Bendl x Kováčik

František Bublan (ČSSD) a Petr Gazdík (TOP09) se v první části Otázek věnovali problematické situaci české justice. Toto téma je v poslední době velmi aktuální a v OVM se v neobjevuje poprvé po dlouhé době. František Bublan otevřeně deklaroval své přesvědčení o propojení státního zástupce Rampuly, pražských kmotrů a Věcí veřejných. Došlo i na problémy se jmenováním nových soudců nebo pravomoci bezpečnostního výboru. Ve druhé části se Petr Bendl (ODS) a Pavel Kováčik (KSČM) věnovali souvislosti mezi zvýšením DPH, poklesem kvality potravin v obchodech a chování velkých obchodních řetězců vůči menším dodavatelům. Objevily se i návrhy na zavedení kvót pro zastoupení českých potravin v obchodech.

Ověřili jsme
Otázky Václava Moravce ze dne 19. února 2012 (moderátor Václav Moravec, záznam)

15 ověřených výroků

Petr Gazdík

Petr Gazdík

Pan prezident už ten postup (opakovaného návrhu kandidáta na soudce, pozn.) zopakoval několikrát, kdy místy i třikrát navrhoval stejného kandidáta. !

Ústava České republiky v části Ústavní soud článek 84 bod 2 doslova uvádí, že "soudce Ústavního soudu jmenuje Prezident republiky se souhlasem Senátu." V době 1. prezidentského mandátu prezidenta Václava Klause došlo k situaci, kdy jím navržený kandidát (Aleš Pejchal) byl Senátem PČR odmítnut (zbylí 2 kandidáti byli senátem potvrzeni) a a prezident Klaus jej následně opakovaně senátu navrhnul jako soudce Ústavního soudu (napodruhé byl Aleš Pejchal odmítnut také) - tento krok částečně popsaly 8. srpna 2003 také Hospodářské noviny. Prezident Klaus tento postup již znovu neopakoval, tudíž je výrok předsedy poslaneckého klubu TOP09 a STAN nepravdivý.

U jiných navrhovaných soudců Ústavního soudu ČR, které senát odmítl do funkcí potvrdit, již prezident Klaus pokus o nové jmenování neozpakoval, což opět staví výrok poslance Gazdíka do nepravdivé roviny. Navrženými a zamítnutými kandidáty byli: V. Balaš, V. Pavlíček a K. Veselá - Samková, což dokládá dokument o průběhu jednání Senátu ČR v rámci 9. schůze ve 4. funkčním období (bod 1). Posledním odmítnutým kandidátem (mimo aktuálně odmítnutého kandidáta Sváčka) na soudce Ústavního soudu ČR byl Milan Galvas, jenž byl senátem zamítnut 8. dubna 2004.

Pavel Kováčik

Pavel Kováčik

My jsme třeba i vícekrát buď sami navrhovali nebo se pokoušeli s některými jinými kolegy z politických stran jiných, také třeba zákon, který by omezoval tu moc těch obchodních řetězců dělat si co chtějí s těmi výrobci, protože tady trpí výrobci. !

Nikde se nedá dohledat, že by KSČM navrhovala takový zákon sama. Zcela jistě se KSČM podílela na jednom návrhu v roce 2001. Na nejdůležitějším zákoně o významné tržní síle se KSČM nepodílela vůbec. Výrok proto hodnotíme jako záádějící.

Je pravda, že skupina poslanců ve složení Skopal (ČSSD), Palas (ČSSD) a Kováčik (KSČM) v roce 2001 předložila poslanecké sněmovně novelizaci zákona o ochraně hospodářské soutěže, který řešil problematiku zneužívání dominantního postavení a ekonomické závislosti (projednávání návrhu bylo přerušeno a odročeno hospodářským výborem poslanecké sněmovny). V roce 2007 byla PS PČR opět předložena novelizace zákona o ochraně hospodářské soutěže. Předkladatelé návrhu zákona byli Ladislav Skopal (ČSSD), Michal Hašek (ČSSD), Petr Rafaj (ČSSD) a další. Z návrhu zákona není patrné, zda mezi zmíněnými "dalšími" figurovali i členové KSČM. V dostupných záznamech také není možno dohledat, že by KSČM někdy předkládala zmiňovaný zákon sama.

Zákon, který řeší tuto problematiku komplexně, předložila v r. 2008 skupina sociálně demokratických poslanců (zákon byl schválen v roce 2009).

František Bublan

František Bublan

My jsme ho (návrh na svolání mimořádné schůze bezpečnostního výboru, pozn.) podepsali v podstatě všichni za sociální demokracii.

Na stránkách PS PČR lze pouze nalézt oznámení o svolání mimořádné schůze výboru pro bezpečnost z důvodu, že "o její svolání požádal zákonem předepsaný počet členů" (§ 36 Zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádů Poslanecké sněmovny ve znění pozdějších předpisů, stanovuje, že "předseda je povinen svolat schůzi výboru (...) požádá-li o to (...) alespoň dvě pětiny členů všech výboru ". Podle vyjádření předsedy výboru Johna o svolání schůze požádalo osm z patnácti členů. Kteří členové to byli se nám nepodařilo dohledat.

Ve výboru pro bezpečnost v současnosti zasedají 4 členové za ČSSD.

František Bublan

František Bublan

Asi 8 městských státních zástupců, vyvolalo určitý protest vůči té prověrce, dohledové prověrce z vrchního státního zastupitelství.

Plánované jednání sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost se stalo skutečně důvodem pro negativní vystoupení ze strany státních zástupců, konkrétně pak vedení Unie státních zástupců. Ti ve své reakci (.doc) k chystané prověrce uvádí, že "hodlá-li Výbor pro bezpečnost PSP ČR na svém jednání 21. 2. 2012 vykonat "prověrku mimořádného dohledu Vrchního státního zastupitelství na Městském zastupitelství v Praze dne 6. února 2012" je tento postup nutno hodnotit jako pokus o nedovolený zásah do činnosti státního zastupitelství a popření základních principů fungování veřejné žaloby". Tato reakce je podepsána jako Výkonný výbor Unie státních zástupců, což je orgán o 12 státních zástupcích, a tudíž se lze domnívat, že výrok poslance Bublana je korektní.

František Bublan

František Bublan

Případ ředitele městských strážníků pana Kotrouše policie chtěla rozšířit ten trestný čin ještě o další osoby, které se podílely pravděpodobně na té korupci. Státní zástupce to nedovolil, takže jako ty případy tady jsou. Je tam určitá nesrovnalost.

Poslanec Bublan odkazuje na kauzu Vladimíra Kotrouše, ředitele Městské policie hl. m. Prahy. Toho policie v listopadu 2011 natočila při převzetí úplatku (IHNED.cz), následně byl obviněn z trestného činu přijetí úplatku.

Po Kotroušově zatčení přinesla řada médií, např. iDNES.cz nebo Parlamentní Listy, zprávy o vyšetřování dalších osob, zvláště na pražském magistrátu, kam měl Kotrouš dokonce odnést část inkasovaných peněz. Česká televize pak přinesla informace z policejního protokolu, podle kterých Kotrouš označil primátorova osobního tajemníka Hanče a poradce Grmolu jako lidi, kteří o úplatku věděli.

Státní zástupkyně prozatím koná pouze v případu Kotrouše samotného, kde rovněž podala stížnost proti jeho propuštění z vazby obvodním soudem (Parlamentní Listy). Nelze ovšem přímo ověřit Bublanovo tvrzení, že policie chtěla další vyšetřované osoby rovněž obvinit.

Petr Gazdík

Petr Gazdík

Výbor (bezpečnostní, pozn.) může pouze, jediné, co může dělat, tak zkoumat, jestli procesy, které jsou nastaveny na městském státním zastupitelství, jsou správně.

Jednací řád Poslanecké sněmovny ani konkrétní část webových stránek PS PČR určená výboru pro obranu a bezpečnost pravomoci vůči státnímu zastupitelství neuvádí.

Na stránkách PS lze nalézt pouze funkce výborů v legislativním procesu.

Unie státních zástupců se ohradila proti úmyslům výboru pro obranu a bezpečnost svolat mimořádné zasedání bezpečnostního výboru k tématu prověrky mimořádného dohledu vrchního státního zastupitelství na Městském státním zastupitelství v Praze dne 6. února 2012. V jejím prohlášení (.doc) ze dne 16. 02. 2012 uvádí, že " žádný státní zástupce není nejen povinen, ale ani oprávněn, zodpovídat se z výkonu svých zákonných oprávnění Parlamentu ČR, jeho výborům nebo jednotlivým poslancům či senátorům. Pravomoci státních zástupců, vztahy uvnitř soustavy státního zastupitelství a kontrolní oprávnění jsou definovány v příslušných právních předpisech, zejména v trestním řádu, zákonu o státním zastupitelství a vyhlášce o jednacím řádu státního zastupitelství, přičemž z žádného právního předpisu nevyplývá, že by kterýkoliv představitel moci zákonodárné či výkonné mohl do činnosti státního zastupitelství jakkoliv zasahovat. Výjimkou jsou zákonem jasně definovaná oprávnění ministra spravedlnosti."

Dále je také uvedeno, že pokud je "na tomto jednání žádána přítomnost pověřeného vrchního státního zástupce v Praze Stanislava Mečla, je tento postup nutno hodnotit jako pokus o nedovolený zásah do činnosti státního zastupitelství a popření základních principů fungování veřejné žaloby. "

Také ministr spravedlnosti se měl skrze svou mluvčí vůči zamýšlenému postupu výboru pro obranu a bezpečnost ohradit. Uvedl, že "naším cílem je posilovat nezávislost státního zastupitelství, a nikoli ji oklešťovat tím, že si budou politici předvolávat na koberec státního zástupce ve chvíli, kdy on učiní něco, co se jim nelíbí."

Na to reagoval předseda daného výboru Radek John . Uvedl: " Odmítám prohlášení ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila, že projednání věci poslaneckým výborem je zásahem do nezávislosti české justice. Důvodem mimořádného jednání výboru totiž není řešení konkrétních kontrolovaných případů, nýbrž posouzení zda by podobný postup státního zastupitelství, ke kterému došlo minulý týden, nemohl být v rozporu se zákonem.
Jelikož státní zastupitelství je coby orgán činný v trestním řízení součástí moci výkonné, nepovažuji postup při svolání schůze za jakkoli nestandardní. Ministr spravedlnosti nese za činnost státních zastupitelství politickou odpovědnost, podobně jako ministr vnitra nese politickou odpovědnost za činnost Policie ČR."
Ve svém druhém vyjádření ještě doplnil: "Tématika státního zastupitelství, které je součástí moci výkonné, patří na parlamentní půdu, kdy Parlament ČR má jako zákonodárná síla, svou neoddiskutovatelnou kontrolní roli. a že "předseda výboru je ze Zákona o jednacím řádu povinen svolat zasedání výboru, požádá-li o to dvě pětiny členů bezpečnostního výboru. V tomto případě jich bylo osm ze tří politických stran, tedy dokonce celé tři pětiny členů bezpečnostního výboru. " Také ústavní právník Zdeněk Koudelka potvrzuje slova Radka Johna :
"Parlamentní demokracie je založena na odpovědnosti vládní složky výkonné moci parlamentu, u nás Poslanecké sněmovně. Naše ústava do vládní složky výkonné moci řadí státní zastupitelství. Z ústavy plyne, že vláda je i za činnost státního zastupitelství odpovědna Poslanecké sněmovně. Nástroje kontroly Poslanecké sněmovny nad činností vládní složky výkonné moci jsou různé. Poslanci mohou podávat na členy vlády interpelace, ale mohou tyto věci projednávat i na plénu Poslanecké sněmovny nebo ve svých výborech. Poslanecká sněmovna nemůže uložit závazně orgánu výkonné moci, jak má určitou věc řešit, ale může přijmout nezávazné usnesení, kterým něco doporučí či vyjádří názor na věc. Všechny státní orgány musí v demokracii unést veřejnou kritiku a kontrolu jako součást demokratického státního režimu. K veřejné kontrole patří i projednávání věcí veřejného zájmu v parlamentu. To platí i vůči státnímu zastupitelství.
Nejde o nic nového. Ústavně právní výbor Poslanecké sněmovny již dříve projednával kauzu katarského prince i situaci, kdy Nejvyšší státní zastupitelství odňalo trestní stíhání Jiřího Čunka nepříslušnému Okresnímu státnímu zastupitelství v Přerově a přikázalo ji Okresnímu státnímu zastupitelství v Jihlavě. Ústavně právní výbor si vyslechl i vyjádření tehdejší nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké, která se nebála před poslanci hájit rozhodnutí svého úřadu. Dříve na jednání Ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny byl opakovaně Jaroslav Fenyk, náměstek nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešové. Státní zástupce si musí být vědom, že disponuje veřejnou mocí a že nakládání s mocí podléhá kontrole. Státní zastupitelství není v používání jemu svěřené části výkonné moci neodpovědné. Ani zákon nemůže zrušit ústavní odpovědnost vládní části výkonné moci Poslanecké sněmovně.
Jestliže se výbor Poslanecké sněmovny zajímá o nakládání se svěřenou mocí státním zastupitelstvím, je takový zájem v souladu se základy parlamentní demokracie. Pokud orgán výkonné moci není schopen či ochoten legitimně zdůvodnit svá mocenská rozhodnutí, včetně dotazů poslanců, vystavuje se podezření, že nemůže svou činnost důvěryhodně obhájit. V takovém případě v parlamentní demokracii nastupuje otázka, zda může vláda unést odpovědnost za orgány vládní složky výkonné moci, které neunesou veřejnou kontrolu.
"

Dané texty tedy naznačují, že problematika kompetencí výboru pro bezpečnost není úplně jasná.

František Bublan

František Bublan

Když si vezmete nějakou rešerži z otevřených zdrojů, tak zjistíte, že tam ta propojenost je mezi třeba panem Rampulou a některými pražskými kmotry, dokonce i Věcmi veřejnými, takže tady se ty nitky celkem sbíhají, dá se to lehce propojit.

Vlastimil Rampula je skutečně v mediálním prostoru velmi často zmiňován jako člověk, který skrz svou funkci měl velký vliv na politické kauzy. V pořadu Události, komentáře ze dne 14. října 2011, konkrétně v reportáži a diskuzi na téma Rampula končí, je mj. např. opozičním poslancem Zaorálkem nazván tzv. "zametačem kauz" nebo je také ministrem spravedlnosti Pospíšilem označen za člověka, který zasáhl do kauzy tzv. tunelování IPB. Nestandardní chování Vlastimila Rampuly v pozici vrchního státního zástupce v Praze také dokládá týdeník Respekt, který ve svém textu (.pdf) Zničte dokument č. 1439 konkrétně uvádí, že "např. kauzy jako České pivo, korupce při nákupu stíhaček Gripen nebo při prodeji Mostecké uhelné buď skončila u ledu (kvůli výměnám žalobců na poslední chvíli), nebo uvízla na místě (třeba kvůli pozdnímu vyžádání si důležitých informací ze zahraničí)." Je třeba nicméně podotknout, že ani tyto informace (obsažené v dokumentu nejvyššího státního zástupce Zemana) konkrétně neurčují, proč tomu tak u jmenovaných kauz bylo. Internetový deník aktuálně.cz k této otázce prostřednictvím článku Sabiny Slonkové V souboji o Rampulu se hraje o vliv na jednotlivé kauzy ze dne 19. října 2010 naznačuje, že Rampula může mít značný vliv (neformální a mimo svou zákonnou funkci) na tzv. kauzu ProMoPro (týká se předraženého ozvučení z dob předsednictví ČR v EU a je spojena s ministrem obrany Vondrou z ODS). Ovšem i zde je třeba dodat, že jakékoli pochybení vrchní státní zastupitelství odmítlo.

Z několika málo zmíněných mediálních výstupů je tak patrné, že Vlastimil Rampula je (alespoň v mediálním prostoru) spojován s citlivými politickými kauzami a s komplikacemi v dosažení jejich jasného justičního výstupu. Jeho přímé propojení však není k datu odvysílání Otázek Václava Moravce z 19. února 2012 v kontextu výroku poslance Bublana dohledatelné a ověřitelné, byť vzhledem právě k mediální prezentaci osoby Vlastimila Rampuly nemusí být zcela vyloučeno.

Hypotéza poslance Bublana o zájmu strany Věci veřejné na odchodu ministra Pospíšila z pozice ministra spravedlnosti a snaha tento post zmíněno stranou získat se v tomto okamžiku jeví jako čistá politická spekulace. Může mít reálný základ i logické pozadí, ovšem není možné ji reálně uchopit, ověřit a veřejně prezentovat.

Pavel Kováčik

Pavel Kováčik

Kontrolní orgán (veterinární služba, zemědělská nebo potravinářská inspekce, pozn.), když tam jde, tak se musí předem nahlásit, než ta vstupní procedura uplyne, tak to nečestné chování, který ten obchod, které ten obchod provádí, se dá zamaskovat

Na základě platné legislativy a informací ze Státní zemědělské a potravinářské inspekce jsme označili výrok za nepravdivý.

V zákonu o Státní zemědělské a potravinářské inspekci ani v zákonu o potravinách a tabákových výrobcích není zmíněna povinnost nahlášení kontroly předem.

V zákonu o státní kontrole se sice o nahlášení kontroly píše, ale spíše okrajově. V ustanovení § 12 citovaného zákona se uvádí, že jsou kontrolní pracovníci povinni "oznámit kontrolované osobě zahájení kontroly a předložit pověření k provedení kontroly".

I přesto, že slova poslance Kováčika potvrdil také ministr zemědělství Bendl, který se s ním v dané relaci shodl, že je třeba zjednodušit proces kontroly například tak, aby nemusely být nahlášeny dopředu, oba politici neříkají pravdu.

Ing. Romana Kadaňková z oddělení komunikace ze Státní zemědělské a potravinářské inspekce v emailové komunikaci uvedla následující: "Standardně prováděná úřední kontrola typu inspekce se hlásit dopředu nemusí, vlastně ani nesmí, aby měla vůbec význam. Pokud je prováděn typ úřední kontroly, který se jmenuje audit, tak pak je ohlášení dopředu nutné. Naprostá většina úředních kontrol prováděných SZPI je charakteru inspekce, tudíž kontrolu dopředu nenahlašujeme."

Pavel Kováčik

Pavel Kováčik

Reakce na DPH u obchodních řetězců začala už někdy v září, v říjnu minulého roku, v období, kdy se vědělo, že daň z přidané hodnoty se zvýší. Zajímavá jsou zjištění, že mezi zářím a prosincem 2011 například hovězí maso zadní bez kosti podražilo 5,13 %, následně potom v první dekádě ledna 2012 o další skoro 3 %, čili ten cenový rozdíl mezi lednem 2012 a zářím 2011 je potom 8 celých skoro 2 desetiny procenta. Čili tam šlo nejen o to DPH, ale i o nárůst ceny, který jakoby byl schovaný za tím DPH a ještě zajímavější na tom, že u cen pro výrobce, to znamená, které obchod platí výrobcům, došlo ještě k daleko většímu poklesu.

Podle Českého statistického úřadu byla v září 2011 průměrná spotřebitelská cena hovězího zadního masa bez kosti 144,65 Kč za kilogram. V prosinci téhož roku činila potom cena této komodity 178,13 Kč, což znamená, že se podle těchto údajů (pdf.) jedná o nárůst přesně o 5,0974%. Podle téhož zdroje byly pak ceny hovězího zadního masa bez kosti u průmyslových výrobců v září 144,65 Kč za kg a v prosinci 145,95 Kč za kg. Vzrostly tedy pouze o 0,89 %. Data, která uvedl ministr Kováčik, je proto možné považovat přinejmenším za přibližná.

Oficiální ceny této komodity pro leden 2012 budou však Českým statistickým úřadem zveřejněny až 30.4.2012,a výrok lze proto tedy na základě informací z veřejně přístupných zdrojů považovat za neověřitelný, i přes to, že existují předběžné orientační informace o těchto cenách. Například Finanční Noviny zveřejnily informaci o orientačních cenách hovězího zadního masa bez kosti v únoru 2012 (7. týden roku).

Pavel Kováčik

Pavel Kováčik

Vícekrát jsme se o to (zavedení kvót na procento českých potravin v obchodech, pozn.) pokoušeli a v rámci toho argumentu o svobodném podnikání.

V dostupných záznamech není možné dohedat, že by KSČM takové návrhy předkládala. Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Pavel Kováčik

Pavel Kováčik

Ono těch značek zase tolik není a každá z těch značek, každý z těch programů má svoje odlišné cíle. Tak jako Klasa je určena pro podporu kvalitních potravin, tam skutečně není rozhodující ten původ těch potravin a tak jako regionální potravina je tak jak pan ministr řekl, určena a uvedení na trh především v tom regionu.

Oblast spotřebitelských značek nabízí velmi širokou a poměrně nepřehlednou strukturu zahrnující nezávislé, státní, národní i nadnárodní aktéry (pro ilustraci uvádíme databázi spotřebitelských značek Sdružení obrany spotřebitelů). Obecná úprava označování zemědělských výrobků a potravin je dána 4 právními instituty. V případě státem garantovaných spotřebitelských značek zemědělských produktů a potravin můžeme nalézt již pouze několik těchto značek, jejichž ustanovení vychází ze spolupráce ministerstva zemědělství a jemu podřízených organizací a Agrární komory ČR. Tyto organizace garantují několik značek, které sledují odlišné cíle. Jedná se o Národní program podpory potravin - KLASA, který "slouží spotřebitelům a odběratelům k lepší orientaci při identifikaci typických domácích produktů, prezentaci jejich kvality v porovnání s konkurenčními potravinami." I když je program zaměřen na podporu domácích potravinářských a zemědělských výrobků, je možné získat tuto garanci i pro zahraniční výrobce (pdf.). Následuje program Regionální potravina, který se zaměňuje na regionálními potraviny z jednotlivých krajů České republiky. Vzhledem k výše uvedenému můžeme daný výrok považovat za pravdivý.

Petr Bendl

Petr Bendl

V závěru loňského roku ministerstvo vytvořilo podpůrný program pro chov prasat, na němž získali chovatelé 328 milionů korun, podpořili jsme i drůbežáře částkou zhruba 53 milionů korun. Na ten letošní rok je tam přibližně 120.

Na základě tiskové zprávy ministerstva zemědělství z 22. prosince 2011 tvořily tento podpůrný program dva dotační programy.: "8. Nákazový fond, a to podprogramu 8.F.b) Podpora vybraných činností zaměřených na ozdravování chovů prasat a podprogramu 8.F.c) Podpora vybraných činností zaměřených na preventivní opatření proti výskytu zoonóz v chovech drůbeže." Částky uváděné ve zprávě jsou ve výši 325 milionů na podporu sektoru chovu prasat a téměř 53 miliónů na podporu chovu drůbeže. Žádná jiná tisková zpráva, která by zmiňovala plánovanou výši finančních prostředků pro tyto programy na rok 2012, ministerstvem zveřejněna nebyla. Není proto možné Bendlův výrok jednoznačně potvrdit ani vyvrátit.

Pavel Kováčik

Pavel Kováčik

Musím říct, že v roce 1989 bylo české zemědělství stoprocentně soběstačné, tehdy Československo, stoprocentně soběstačné v potravinách mírného pásma a dokonce se významné množství potravin i vyváželo.

Potravinovou soběstačnost snad dostatečně vyjádří poměr vývozu a dovozu potravin. Ještě na počátku existence samostatné ČR byla její obchodní bilance obchodu s potravinami a živými zvířaty (.pdf) kladná. Je přitom zřejmé, že bilance vývozu a dovozu byla vždy výrazně vyšší u potravin mírného pásu, ve kterém se ČR nachází, než u potravin pásů jiných.

Přestože jsme dohledali pouze statistiku, jež počíná rokem 1991, trend postupného snížování poměru vývoz/dovoz je viditelný. Kováčikův výrok o soběstačnosti v době změny režimu proto považujeme za pravdivý.

Pavel Kováčik

Pavel Kováčik

Máme 56 podpisů a budeme na základě této listiny požadovat svolání, respektive jednání Poslanecké sněmovny o ustavení té komise (ustavení vyšetřovací komise k privatizaci, možné privatizaci Budějovického Budvaru, pozn.).

Jednat o situaci s Budějovickým Budvarem ve sněmovně navrhl 10. února 2012 nezařazený poslanec Michal Doktor. Jeho návrh byl zamítnut a předseda KSČM Filip nato prohlásil, že bude požadovat zřízení vyšetřovací komise.

K tomu, aby sněmovna mohla vyšetřovací komisi zřídit, je (dle §48 zákona o jednacím řádu PS) potřeba návrh nejméně 40 poslanců.

Listinu požadující zřízení této komise a 56 připojených podpisů ovšem KSČM dosud nezveřejnila. Poslanec Kováčik se o ní veřejně zmínil teprve v OVM.

Petr Bendl

Petr Bendl

Já jsem zodpovědný zafungování národního podniku, proto jsem tam poslal kontrolu. Nikoliv soukromé firmy, ale řádně vysoutěžených auditorů, kteří byli vysoutěženi ještě předtím, než jsem na ministerstvo zemědělství přišel.

Právní postavení národního podniku Budějovický Budvar je i v současné době předmětem sporů (viz např. rozsudekNejvyššího správního soudu (pdf.), ČTK 2008 atd.), neboť není právním řádem vůbec upraveno. Získat informace o skutečné právní regulaci n. p. Budějovický Budvar je velmi komplikované, avšak obecně lze tvrdit, že zakladatelem n. p. je ministerstvo zemědělství (zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, obchodní rejstřík, zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích). Tj. ministr zemědělství je formálně zodpovědný za fungování n. p. Budějovický Budvar (jmenuje ředitele apod.).

Auditem v podniku byla pověřena firma HZ Consult, s.r.o., (tedy kapitálová obchodní společnost, která je předmětem soukromého práva). Podle neoficiálních zdrojů (tj. informace nejsou veřejně dostupné např. na stránkách ministerstva zemědělství) firma provádí audity pro ministerstvo zemědělství na základě kontraktu, který vznikl ještě před nástupem min. Petra Bendla (Česká pozice, Týden.cz, vz24.cz).