Demagog.cz

Evropský rozpočet a já

Je to tady! Andrej Babiš na DemagogTV. Jedno z pravidelných hlášení pana premiéra, v němž popisuje rozpočet EU. Grafy, tabulky, čísla: to jsme jako fact-checkeři nemohli opomenout. Vzhledem k tomu, že se jedná o přímý projev politika, neprobíhá tento fact-checking ve spolupráci s Facebookem, přestože se jedná o video zveřejněné na Facebooku.

Ověřili jsme
Facebook ze dne 31. května 2020 (moderátor Facebook, záznam)

Ilustrační obrázek k výstupu Evropský rozpočet a já

24 z celkově 32 ověřených výroků

Andrej Babiš

Andrej Babiš

My ho máme teď 2014–2020, ten sedmiletý rozpočet je 1082 mld. euro. A z toho ČR dostane téměř 32 mld. euro, co je 860 mld. korun.

Víceletý finanční rámec EU pro období 2014–2020 je 1 083 mld. EUR. Pro ČR bylo z tohoto plánu vyhrazeno 31,33 mld. EUR neboli 843 mld. korun.

skrýt celé odůvodnění

Výdaje Evropské unie určuje každých 7 let víceletý finanční rámec (od roku 1993). Na základě těchto finančních plánů se vytváří každoroční rozpočet, který musí splňovat přijaté limity.

Současný víceletý finanční plán byl sestaven pro období 2014–2020 a byl schválen v roce 2013. Celkové prostředky na závazky byly schváleny ve výši 960 mld. EUR a celkové prostředky na platby ve výši 908 mld. EUR (v cenách roku 2011). V běžných cenách jsou tyto částky podle Ministerstva financí ve výši 1083 mld. EUR na závazky a 1024 mld. EUR na platby.

Pro Českou republiku bylo v rámci tohoto finančního plánu vyhrazeno 31,33 mld. EUR (v běžných cenách). To v převodu na Kč činí přibližně 843 mld. Kč (kurz: 1 euro = 26,9 Kč).

Příští finanční rámec na období 2021–2027 je stále v jednání. Návrh předsednictva Rady EU z únoru 2020 činí 1095 mld. EUR. V tomto období by se příjmy ČR měly snížit o 180 mld. Kč.

Údaje uváděné Andrejem Babišem se tedy jen nepatrně odlišují od námi dohledaných hodnot.

Na závěr uvádíme tabulku, kterou ve svém videu ukazuje Andrej Babiš.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

A to dostáváme hlavně na základě kritérií HDP (sumu peněz, kterou ČR získává z finančního rámce EU, pozn. Demagog.cz).

Největší část peněz z víceletého finančního rámce EU dostávají země, jejichž HDP je pod průměrem EU, a státy, které těží ze společné zemědělské politiky. Základním kritériem pro rozdělení této sumy jednotlivým zemím je relativní velikost HDP.

skrýt celé odůvodnění

Víceletý finanční rámec představuje dlouhodobý rozpočet EU. Stanoví limity pro výdaje EU – celkově i pro různé oblasti činnosti – na období nejméně pěti let. Poslední víceleté finanční rámce obvykle pokrývaly období sedmi let. O výdajích rozpočtu rozhodují Rada EU a Evropský parlament na základě návrhu Evropské komise.

Výdaje finančního rámce jsou rozděleny do následujících okruhů:

  • Inteligentní růst podporující začlenění
    - Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost
    - Hospodářská, sociální a územní soudržnost,
  • Udržitelný růst: Přírodní zdroje,
  • Bezpečnost a občanství,
  • Globální Evropa,
  • Správa,
  • jiné zvláštní nástroje.

Z rozpočtu čerpá každý stát jiný objem financí. Obecně lze však říci, že větší sumu dostávají země, jejichž HDP je pod průměrem EU, a státy, které těží ze společné zemědělské politiky. Základním kritériem pro přidělování financí je právě velikost HDP ve vztahu k průměru EU. Podle návrhu nového finančního rámce EU by toto kritérium mělo být i nadále zachováno, zohledněny by však měly být i další faktory, jako je nezaměstnanost, změna klimatu a přijímání a integrace migrantů.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Na příští období na 2021–2027 ten návrh je 1100 mld. euro a my máme dostat méně, protože jsme zbohatli. Ono se to určuje jako poměr vůči HDP. My máme z těch sto, devadesát jedna.

Na období let 2021–2027 je navrhován víceletý finanční rámec ve výši 1 100 miliard eur. České HDP v roce 2018 překonalo hranici 90 % průměru HDP všech států EU. HDP zůstává hlavním kritériem pro předělování prostředků z unijního rozpočtu. Celkem pak obdržíme o 5,75 mld. eur méně.

skrýt celé odůvodnění
Zdroj:  Facebook Andreje Babiše

Kohezní politika politika EU je politika, která se snaží snižovat rozdílnost úrovně rozvoje různých regionů a snižovat zaostalost znevýhodněných regionů. Kvůli této politice od EU dostávala Česká republika víc, než do ní odváděla. Česko získalo od EU 1,31 bilionu korun a odvedlo prozatím EU 565 miliard korun, Česko tedy dostalo o 745 miliard více, než odvedlo. Podle dat Ministerstva financí je to pak dokonce 809 miliard.

U nového víceletého finančního rámce se obnovila i metoda (.pdf, str. 2) přerozdělení financí pro regionální rozvoj (kohezní politika). Kritéria jsou: 

  • HDP na obyvatele
  • přijímání a integrace migrantů
  • nezaměstnanost, zejm. u mladých lidí
  • nízká úroveň vzdělání
  • změna klimatu
Zdroj: Evropská komise (.pdf, s. 1)

Nejdůležitější kritérium k získávání prostředků (.pdf, str. 1) je HDP na obyvatele – pokud je u státu nižší než 90 %, má zaručený prospěch ze speciální podpory Kohezního fondu. V minulých letech byla Česká republika pod hranicí 90 % HDP, ale v roce 2018 dokázala tuto hranici překonat a dostat se na 91 %.

Pokud budeme počítat příspěvek v cenách z roku 2018, tak podle návrhu Evropské komise (.pdf, str. 166) v oblasti regionálního rozvoje a soudržnosti by měla Česká republika obdržet 17,85 miliard eur. Podle návrhu Evropské komise (.pdf, zejm. str. 17 a 25) v oblasti zemědělské a námořní politiky pak v současných cenách budou prostředky pro Českou republiku činit 7,73 miliard. Celkem tak 25,58 miliard eur na sedmileté období 2021–2027. Oproti období 2014–2020 (.pdf), kdy Česká republika obdržela 31,33 miliard eur, tedy dostaneme o 5,75 mld. eur méně.

Víceletý finanční rámec neboli dlouhodobý rozpočet EU se vydává pro usnadnění schválení ročních rozpočtů EU. Ve víceletém finančním rámci je určena maximální výše závazku v každém sektoru – maximální míra je úměrná politické priority sektorů. Na léta 2021–2027 je pak jeho navrhovaná výše skutečně přibližně 1 100 miliard eur, neboli 29 bilionů korun.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Nechci teď polemizovat o tom, že je to nespravedlivé, protože HDP nezahrnuje odliv dividend.

Hrubý domácí produkt nezohledňuje odliv zisků, tedy ani odliv dividend.

skrýt celé odůvodnění

HDP, tedy hrubý domácí produkt, „je peněžním vyjádřením celkové hodnoty statků a služeb nově vytvořených v daném období na určitém území.“ Do HDP České republiky se počítá i to, co na jejím území vytvoří zahraniční výrobní faktory.

HDP je možné počítat třemi metodami:

  1. produkční metoda – „HDP se počítá jako součet hrubé přidané hodnoty jednotlivých institucionálních sektorů nebo odvětví a čistých daní na produkty (které nejsou rozvrženy do sektorů a odvětví). Je to také vyrovnávací položka účtu výroby za národní hospodářství celkem, kde se straně zdrojů zachycuje produkce a na straně užití mezispotřeba. Hrubá přidaná hodnota je rozdílem mezi produkcí a mezispotřebou. Vzhledem k tomu, že produkce se oceňuje v základních cenách a užití v kupních cenách, je strana zdrojů za národní hospodářství celkem doplněna o daně snížené o dotace na výrobky."
    • „HDP = produkce - mezispotřeba + daně z produktů - dotace na produkty“
  2. výdajová metoda – „HDP se počítá jako součet konečného užití výrobků a služeb rezidentskými jednotkami (skutečná konečná spotřeba a tvorba hrubého kapitálu) a salda vývozu a dovozu výrobků a služeb. Skutečná konečná spotřeba je odvozena prostřednictvím naturálních sociálních transferů od výdajů na konečnou spotřebu domácností, vlády a neziskových institucí sloužících domácnostem. Tvorba hrubého kapitálu se člení na tvorba hrubého fixního kapitálu, změnu zásob a na čisté pořízení cenností.
    • „HDP = výdaje na konečnou spotřebu + tvorba hrubého kapitálu + vývoz výrobků a služeb - dovoz výrobků a služeb“
  3. důchodová metoda – „HDP se počítá jako součet prvotních důchodů za národní hospodářství celkem: náhrad zaměstnancům, daní z výroby a z dovozu snížených o dotace a hrubého provozního přebytku a smíšeného důchodu (resp. čistého provozního přebytku a smíšeného důchodu a spotřeby fixního kapitálu).
    • „HDP = náhrady zaměstnancům + daně z výroby a z dovozu - dotace + čistý přebytek + čistý smíšený důchod + spotřeba fixního kapitálu“

V Akademickém slovníku cizích slov je dividenda definována jako „podíl z čistého zisku akciových společností vyplácený akcionářům.“ Odliv dividend je součástí odlivu zisků, neboli odlivu kapitálů, což je „částka peněz, která opouští ekonomiku země a která je během konkrétního období ponechána nebo investována v jiných zemích.“ HDP nezahrnuje odliv zisků, tedy ani odliv dividend.

Na závěr bychom ještě rádi uvedli, že u tohoto výroku nehodnotíme to, zda to je, či není spravedlivé, to je čistě subjektivním hodnocením. Je však pravdou, že HDP odliv dividend skutečně nezohledňuje.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Dostaneme o 165 miliard méně (oproti předchozímu výdajovému rámci – pozn. Demagog.cz).

Dle námi vyhledaných projekcí tato částka odpovídá tomu, o kolik korun by měla ČR dostat ze zemědělských a kohezních programů méně v rozpočtovém období 2021–2027 vůči období 2014–2020. Vzhledem k povaze vyjednávání tato suma nemusí být finální.

skrýt celé odůvodnění

Pro rozpočtové období 2014–2020 bylo pro Českou republiku prealokováno (.pdf) v rámci kohezní a zemědělské politiky 31,33 mld. EUR, tedy cca 840 miliard korun. Z toho zatím Česko vyčerpalo (.xls) za roky 2014–2018 dohromady 24,160 mld. EUR, tedy asi 650 miliard korun. V roce 2019 pak bylo vyčerpáno dalších 120 miliard. Celkem tedy Česko z evropských fondů načerpalo od roku 2014 již 770 miliard korun.

Z prozatímního návrhu evropského rozpočtu, jak byl uveden v roce 2018, by ČR z kohezní politiky mělo připadnout (dle tehdejších projekcí a cen) 17,85 mld. EUR a ze zemědělských dotací by ČR měla dostat 7,73 mld. EUR. To dohromady dělá 25,58 mld. EUR pro ČR z pohledu roku 2018, tedy asi 680 miliard korun.

Oba tyto údaje přibližně odpovídají tomu, co ukazuje (čas 2:44) premiér Babiš v tabulce na videu, tedy 31,9 mld. EUR na období 2014–2020 a 25,7 mld. EUR na období 2021–2027 pro ČR.

Rozdíl za tyto dvě období je, dle námi doložených údajů, tedy optikou roku 2018, 5,75 mld. EUR. To je dle kurzu ke dni 31. května 2020 (29. května 2020) 154,76 mld. Kč. Tato hodnota sedí v rámci desetiprocentního intervalu s tou, kterou uvádí premiér Babiš ve výroku.

Protože ale víceletý finanční rámec prozatím nebyl schválen, nemusí být tato částka finální.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

My máme čisté saldo toho, co jsme zaplatili a co jsme dostali za celou existenci EU plus 809 miliard.

Peníze od Evropské unie začala Česká republika získávat okamžikem svého vstupu do Unie. Celkem tak dostala již o 809 miliard více, než sama do unijního rozpočtu přispěla.

skrýt celé odůvodnění

Premiér Babiš hovoří o celkové bilanci mezi sumou, kterou ČR do rozpočtů EU zaslala, a sumou, kterou z rozpočtů EU získala. Mezi 1. květnem 2004, kdy ČR vstoupila do Evropské unie, a 31. prosincem 2019 přispěla do evropského rozpočtu částkou 616,8 mld. Kč, získala pak částku 1,43 bil. Kč. Celkem tedy Česká republika obdržela z unijního rozpočtu o 809,2 mld. Kč více, než do něj přispěla. 

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Minulý rok odešlo 283 miliard dividend.

Dle dat České národní banky bylo v roce 2019 zahraničním investorům vyplaceno 283,6 miliard na dividendách. Dalších 180 miliard zde pak bylo reinvestováno.

skrýt celé odůvodnění

Dividendy, tedy finanční plnění podílu na zisku akciové společnosti, odcházejí z České republiky do zahraničí každý rok, a to v řádech stovek miliard korun.

V roce 2019 si zahraniční vlastníci podle dat Českého statistického úřadu rozdělili ve formě dividend 319 miliard korun. Reinvestováno zde pak bylo dalších 82 miliard.

Lehce odlišná data pak poskytuje Česká národní banka. Dle jejích předběžných dat za rok 2019 si zahraniční investoři rozdělili celkem 283,6 miliard dividend, tedy přesně tolik, kolik premiér Babiš tvrdí. Reinvestováno zde pak bylo až 180 miliard. Starší data ČNB jsou k dispozici zde.

V následující tabulce jde vidět vývoj odlivu dividend na základě dat Českého statistického úřadu za posledních pět let. V roce 2015 byl tento odliv historicky největší.

V minulosti jsme již jiný výrok Andreje Babiše o dividendách hodnotili zde.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

A navíc ty zahraniční investice jsou pro investory výhodné, protože oni platí lidi asi tak jednou třetinou (ve srovnání se svojí zemí - pozn. Demagog.cz).

Ve státech, odkud pochází nejvíce zahraničních investorů, musí tyto společnosti počítat zhruba se třikrát většími mzdovými náklady, než jaké jsou v České republice.

skrýt celé odůvodnění

Podle posledních statistik o přímých zahraničních investicích, které jsou uvedeny na webu ČNB, v roce 2018 pocházelo 94,2 % celkového objemu zahraničních investic v ČR z evropských zemí. Z těch mimoevropských pak převažují investice z Jižní Koreje, Japonska a Spojených států amerických. 

Teritoriální struktura přímých zahraničních investic v ČR k 31. 12. 2018 (tamtéž, str. 7)

Zdroj: ČNB

Největší investice v České republice tak přišly z Nizozemí, Lucemburska, Německa, Rakouska a Francie. Tyto údaje můžeme srovnat s hodinovými náklady mzdy v jednotlivých evropských zemích, které na svém webu uvádí Eurostat (str. 3, údaje pro rok 2018).

Hodinové náklady na mzdy (viz graf níže) v jednotlivých státech Evropské unie v České republice opravdu vycházejí na přibližně třetinu nákladů oproti státům, ze kterých k nám proudí nejvíce investic. Zatímco v Česku jsou hodinové náklady na mzdy 12,6 euro, tedy asi 334 korun, v Německu, Rakousku, Lucembursku či Nizozemí je to skutečně přibližně 3x více.

Náklady na mzdy se samozřejmě liší podle odvětví a ne ve všech domovských státech investorů odpovídají trojnásobku – v Lucembursku jsou o něco vyšší, v Rakousku naopak nižší. Při určitém zjednodušení se však skutečně dá říci, že většina zahraničních investorů v České republice musí počítat asi se třetinovými náklady na mzdy oproti své zemi. 

 

 

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Ono se to jmenuje Next Generation EU. (...) To znamená, že tady si někdo vezme 750 miliard euro, z toho ještě skandálně na půjčky a 500 miliard na dotace.

V rámci nástroje Next Generation EU, který je součástí plánu Evropské unie na nastartování hospodářského oživení, mají být uvolněny prostředky až ve výši 750 mld. €. Z toho 500 mld. € má být státům EU skutečně poskytnuto ve formě dotací, 250 mld. € pak v podobě půjček.

skrýt celé odůvodnění

Dne 27. května 2020 zveřejnila Evropská komise návrh víceletého finančního rámce na roky 2021–2027 a s ním související dokumenty, ve kterých představuje plán hospodářského oživení ve státech EU. Jednou ze součástí tohoto plánu je také nástroj nazvaný Next Generation EU, jenž by měl „pomoci napravit bezprostřední ekonomické a sociální škody způsobené pandemií koronaviru“.

Dočasný nástroj Next Generation EU se, tak jak ho představila Evropská komise, skládá ze tří pilířů (.pdf, str. 2):

  1. „Podpora oživení v členských státech“ (např. posílené programy rozvoje venkova)
  2. „Nastartování ekonomiky a podpora soukromých investic" (např. posílený Program InvestEU)
  3. „Poučení se z krize" (např. posílené programy pro výzkum, inovace a vnější činnost nebo nový program Zdraví)

V rámci nástroje Next Generation EU mají být členským státům poskytnuty finanční prostředky v celkové výši až 750 miliard eur (.pdf, str. 2). Tuto částku si Evropská komise jménem Evropské unie plánuje vypůjčit na finančních trzích, a to vydáním dluhopisů (.pdf, str. 4). Takto získané finanční prostředky se pak „budou splácet z budoucích rozpočtů EU po roce 2027 a nejpozději do roku 2058“ (.pdf, str. 2).

Dle Evropské komise by těchto 750 miliard eur mělo být investováno do zmiňovaných tří pilířů prostřednictvím dotací a půjček jednotlivým členským zemím EU. Na dotace by skutečně mělo být vyčleněno (.pdf, str. 4) 500 miliard eur, jak ve výroku uvádí předseda vlády Andrej Babiš. Částka určená na půjčky by pak měla dosahovat 250 miliard eur.

Zda je vynaložení finančních prostředků na půjčky „skandální“, jak uvádí Babiš, nehodnotíme. 

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Přece vir neměl nic společného s tím, že my máme jedno z nejmenších zadlužení v Evropě. Tady jsem se stal ministrem financí a snížil jsem dluh. Toto je dokonce 2019. Jsme šli ze zadlužení 41,1 na 29.

ČR má jedno z nejnižších zadlužení v EU. Od doby nástupu Andreje Babiše na ministerstvo financí se státní dluh v absolutních číslech nezvyšuje a v poměru k HDP poklesl v souladu s výrokem. Dodejme, že míru zodpovědnosti Andreje Babiše za tento vývoj nemůžeme plně určit.

skrýt celé odůvodnění

Premiér Andrej Babiš popisuje tento graf, který sdílel na svém facebooku. Ukazuje vývoj státního dluhu České republiky v procentuálním vyjádření vůči HDP v letech 1993 až 2019. Premiér ve svém výroku neuvádí, v jakých jednotkách uvedená čísla jsou, ale z grafu je zřejmé, že hovoří o % HDP. Má tedy na mysli snížení dluhu ze 41,1 % na 29 % HDP.

Zdroj: Facebook Andreje Babiše

Česká republika má podle dat Eurostatu skutečně jedno z nejnižších zadlužení v Evropě. Graf níže ukazuje, že vyjadřuje-li se výše vládního dluhu jako procento z HDP, má ČR 4. nejmenší zadlužení mezi státy Evropské unie. Méně zadlužené už je jen Lucembursko, Bulharsko a Estonsko. Největšího dluhu vůči HDP naopak dosahují Řecko, Itálie a Portugalsko.

Při vyjádření v absolutní velikosti státního dluhu má pak Česká republika až 11. nejmenší dluh v rámci EU. Tento ukazatel ale nereflektuje mnoho faktorů, například velikost jednotlivých státních ekonomik.

Andrej Babiš se stal ministrem financí v lednu roku 2014 a je pravda, že od tohoto roku státní dluh v % HDP skutečně kontinuálně klesá (viz graf níže). Za rok 2013 odpovídal státní dluh, jak říká Andrej Babiš, 41,1 % HDP a od té doby klesnul na 29,0 % HDP v roce 2019. Absolutní výše dluhu vyjádřená v korunách pak podle dat Ministerstva financí spíše kolísá. V této perspektivě od roku 2012 státní dluh podstatně neroste, ale ani výrazně neklesá. Například za rok 2019 se státní dluh zvýšil z 1 622,0 mld. korun na 1 640,2 mld. korun oproti předchozímu roku.

Vývoj státního dluhu České republiky

Zdroj: Zpráva o řízení státního dluhu ČR v roce 2019, MF, str. 21

Andrej Babiš ve svém výroku hovoří o snížení poměru dluhu k HDP, ke kterému skutečně došlo, nehledě na absolutní výši dluhu vyjádřenou v korunách. Je přitom zřejmé, že růst HDP je důsledkem více faktorů, nikoliv jen vlivu Andreje Babiše jako ministra financí či premiéra (HDP v posledních letech rostlo ve všech zemích EU). Neinterpretujeme proto vyjádření „snížil jsem dluh“ jako přivlastnění veškeré zásluhy za snížení státního dluhu. Výrok proto považujeme za pravdivý, byť míru zodpovědnosti Andreje Babiše za popsaný vývoj nemůžeme plně určit. Pravdivá je i část, ve které tvrdí, že současná výše zadlužení s koronavirem nesouvisí, protože se do tohoto žebříčku ještě nemohly promítnout důsledky pandemie, která Českou republiku a další evropské země zasáhla až v tomto roce.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Někteří mají dluhy 176, 134, eurozóna.

Premiér ve výroku uvádí správné hodnoty státního dluhu Řecka a Itálie vyjádřené v procentech HDP, které skutečně nabývají hodnot 176,6 a 134,8 % HDP.

skrýt celé odůvodnění

Premiér před výrokem samotným nejprve ukazuje graf státního dluhu ČR, na němž ukazuje jeho pokles, když se stal ministrem financí. Poté se ptá na to, jak si stojí jiné země, přičemž ukazuje graf, na kterém jsou hodnoty státního dluhu zemí EU odkazující na Eurostat (na videu jsou chybně označené jako hodnoty veřejného dluhu). 

Andrej Babiš ve videu tedy na tištěném grafu ukazuje hodnoty státního dluhu vyjádřené v procentech HDP. Jmenuje přitom dvě nejvýše zadlužené země, kterými jsou Řecko a Itálie. Státní dluh těchto zemí nabývá hodnot 176,6 a 134,8 % HDP. 

Již pouze pro dokončení uvádíme, že rozdíl mezi veřejným a státním dluhem spočívá v šíři jeho záběru. Veřejný dluh je pojem širší, obsahující (.pdf, str. 9) jak státní dluh, tak veškeré zadlužení veřejného sektoru včetně mimorozpočtových fondů či zdravotních pojišťoven. Státní dluh pak tvoří část veřejného dluhu obvykle nabývající 90 % velikosti veřejného dluhu. Na státní dluh můžeme nahlížet jako na „pohledávku ostatních subjektů vůči centrální vládě nebo dluh ostatních subjektů vůči subjektům přímo vázaných na centrální vládu“.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, ačkoliv se premiér Babiš dopouští mírného zmatení, kvůli špatnému popisu ukazovaného grafu, na němž je státní dluh, a nikoliv veřejný. Předseda vlády však ve výroku hovoří o státním dluhu a uvádí i správné hodnoty.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

A my máme 30 % (státní dluh vyjádřený v procentech k HDP, pozn. Demagog.cz).

Český veřejný dluh se v souladu s výrokem pohybuje kolem 30 %.

skrýt celé odůvodnění

Český veřejný dluh se v souladu s výrokem pohybuje kolem 30 % HDP. Jak je patrné z následujícího grafu, jedná se o jednu z nejnižších hodnot mezi členskými zeměmi EU.

Zdroj: Eurostat

Z grafu lze vyčíst, že dluhy některých zemí jako je např. Řecko (ve výši 181 % HDP), Itálie (132 % HDP), ale také Francie (98 % HDP) několikanásobně překračují míru zadlužení ČR. Česko patří spolu s Bulharskem, Lucemburskem a Estonskem mezi nejméně zadlužené země EU.

Podle dat Eurostatu tedy český státní dluh v roce 2018 činil 32,7 % HDP. Podle Ministerstva financí dosahoval státní dluh v roce 2018 ještě nižší hodnoty, a to 30,5 % HDP, a v průběhu roku 2019 se pak snížil na 29 %.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

To hlavní kritérium, jak se mají ty peníze rozdělit, je, jednak je tam počet obyvatel, inverzní HDP na hlavu, ale co nás nejvíc znevýhodňuje, je průměr nezaměstnanosti za posledních 5 let v porovnání s průměrem EU (...) hlavně nezaměstnanost mladých.

Kritérii rozdělování přímých grantů jsou podle Komise mimo jiné HDP na obyvatele či nezaměstnanost. V porovnání s ostatními státy EU má ČR dlouhodobě nejnižší nezaměstnanost a druhou nejnižší nezaměstnanost mladých. Na zařazení těchto kritérií tedy finančně doplatí.

skrýt celé odůvodnění

Evropská komise chce na obnovu ekonomiky po epidemii koronaviru členským státům rozdělit 750 miliard eur. Česká republika by měla dle ČTK z rozpočtu získat necelých 20 miliard. Dle dat Komise (.pdf, str. 51) by to však mělo být jen 11,3 miliardy eur.

Podle dokumentu, který má k dispozici ČTK, by největšími příjemci pomoci měly být nejzasaženější jihoevropské země Itálie a Španělsko, pro které komise předpokládá více než třetinu celého balíku.

Kritérii k rozdělování přímých grantů jsou podle komise mimo jiné hrubý domácí produkt na obyvatele či nezaměstnanost. „Systém (přidělování) bude zvláště příznivý pro státy nejzasaženější krizí, především pro ty s nízkou úrovní příjmů na obyvatele a vysokou nezaměstnaností,uvedla komise v podrobnostech k plánu. Dle Financial Times pak mají být rozdělované prostředky alokované na základě kritérií HDP, HDP na hlavu a nezaměstnanosti za roky 2015–2019. Jedním z kritérií, především pro výplatu 50 miliard eur z balíčku Next Generation EU, by pak měla být i zmiňovaná nezaměstnanost mladých.

Premiér Andrej Babiš má pak výhrady ke kritériím rozdělení částky. Zásadně odmítl například to, aby ve vzorci hrála velkou roli nezaměstnanost. Unijní státy, kterým se daří držet i v krizi nízkou nezaměstnanost, by za to podle něj neměly být sankcionovány.

Česká republika má dlouhodobě nejnižší míru nezaměstnanosti v EU. Tuto pozici si udržuje několik posledních let a nejnižší míru nezaměstnanosti mezi zeměmi EU měla Česká republika i na počátku roku 2020. V případě nezaměstnanosti mladých (Age class – Less than 25 years) od 25 let má pak ČR po Německu druhou nejnižší míru nezaměstnanosti.

Je tedy zřejmé, že pokud bude jedním z kritérií rozdělování pomoci zemím zasaženým pandemií koronaviru míra nezaměstnanosti, získá Česká republika menší balík peněz. Lze tedy říci, že zařazením tohoto kritéria bude znevýhodněna. Vzhledem k tomu, že se Česká republika nachází v žebříčku HDP na obyvatele na 14. místě mezi zeměmi EU, zařazení tohoto kritéria nebude pro Českou republiku tak negativní jako zařazení kritéria míry nezaměstnanosti.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Jsou tu nízké daně.

Celkové daňové zatížení v České republice dosahuje hodnoty 36,2%. V porovnání s průměrem EU (40,3%) se jedná o hodnotu podprůměrnou. To však nevylučuje, že určité oblasti mohou být zdaněny naopak nadprůměrně.

skrýt celé odůvodnění

Na úvod vysvětleme, proč se v ověření zabýváme pouze částí delšího a vzájemně sovisejícího výroku ("Dali jsme lidem práci, jsou tu investoři, mají dobré podmínky. Je tady stabilní podnikatelské prostředí, nízké daně.") premiéra Babiše. Předně není zřejmé, koho premiér má na mysli, když říká, že „jsme dali lidem práci“, dále tvrzení „jsou tu investoři“ považujeme v otevřené ekonomice za notorietu, která nevyžaduje ověřování. Pojem „stabilní podnikatelské prostředí“ lze také vnímat z různých úhlů pohledu, zejména v kontextu daňového zatížení, a tak jej níže nehodnotíme.

Na základě dat statistického úřadu Eurostat je nejvyšší daňové zatížení (daně a sociální příspěvky) ve Francii (48,4%). Nejnižší naopak v Irsku (23%). V ČR je tato hodnota ve výši 36,2%. I tak se ovšem řadí k podprůměrným hodnotám, jelikož evropský průměr činí 40,3%. Podobná čísla pak poskytuje i publikace Taxation trends in the European Union (.pdf, str. 168) vypracovaná Komisí.

Zdroj: Eurostat

Zdůrazněme však, že Andrej Babiš mluví o daních jako celku, a v tomto kontextu tedy jejich výši ověřujeme. Není ale vyloučeno, že zatímco celková míra zdanění je nízká, určité oblasti jsou zdaněny naopak nadprůměrně. Takovou oblastí je např. zdanění práce. Naopak nízce jsou zdaněny příjmy z podnikání.

Zdanění podnikových zisků je vůbec jedno z nejnižších ze států OECD (průměr OECD = 23,6%, ČR = 19%). Podobně je na tom také zdanění příjmů fyzických osob.

Podle datové analýzy Doing bussines má ČR, co se týče snadnosti splácení daní, jakožto ekonomického ukazatele, index 81,4 a je tak na o něco horší pozici, než průměr EU. Vypočtený index zahrnuje zahrnuje (.pdf, str. 41) faktory jako je čas strávený daňovou administrativou, doba, za kterou se subjektu vrátí splacená DPH a index celkové daňové zátěže.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Nejdřív jsme dostali tabulku, ze které vyplynulo, že jsme se zařadili mezi čisté plátce (v případě ekonomické pomoci EU koronavirem zasaženým zemím, pozn. Demagog.cz). Tady to nějaký pán, veřejně na Twitteru, že Česká republika má zaplatit 600 milionu euro.

Andrej Babiš ukazuje seznamy států EU, které mají být podle návrhu Evropské komise čistými příjemci nebo čistými plátci Fondu obnovy. Tento fond má financovat pomoc zemím zasaženým pandemií koronaviru. Na základě návrhu má ČR zaplatit do fondu o 600 mil. eur víc, než dostane.

skrýt celé odůvodnění

Premiér Andrej Babiš s velkou pravděpodobností ukazuje tweet politického analytika Pietera Cleppeho, ve kterém je zobrazeno, jaká by měla být celková finanční bilance jednotlivých států EU při čerpání prostředků z Fondu obnovy podle návrhu Evropské komise. V daném tweetu je totiž zobrazována stejná tabulka, kterou Andrej Babiš ukazuje těsně před tím, než na kameru ukáže i vytištěný tweet:

Údaje v tabulce (.pdf, str. 51) vychází z dokumentu Evropské komise Identifying Europe's recovery needs, podle kterého je Česko v případě ekonomické pomoci v koronavirem zasažených zemích skutečně čistým plátcem. Samotný tweet, na který premiér Babiš odkazuje, pak vypadá takto:

 

Podle tabulky by měla patřit Česká republika společně s Německem, Rakouskem a dalšími státy mezi čisté plátce v rámci nově navrhovaného Fondu obnovy. Dle propočtu by Česká republika tedy měla zaplatit o 600 milionů eur víc, než kolik do daného fondu odvede. Jak však informuje týdeník Respekt: „Jedná se ale pouze o bilanci týkající se jednorázové pomoci na boj s koronavirem. Kromě toho bude Česko ze společného evropského rozpočtu v příštích sedmi letech nadále dostávat o desítky miliard korun ročně víc, než kolik do něj uhradí.“

Návrh také bude muset být schválen (.pdf, str. 17) Evropským parlamentem a Radou.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Je to šité na míru některým státům, které se chovaly rozpočtově nezodpovědně. To jsou státy, které platí důchodcům několikanásobně vyšší důchody.

Finance z fondu Next Generation EU by měly být ve větší míře poskytovány státům s větším vládním dluhem, zejména Španělsku a Itálii. Tyto státy mají vyšší průměrné důchody než Česká republika.

skrýt celé odůvodnění

Andrej Babiš hovoří o rozpočtovém plánu Evropské komise, který vypracovala na konci května. Ten počítá s fondem Next Generation EU v hodně 750 miliard eur na oživení ekonomiky po koronavirové krizi. Je vypracovaný jako součást víceletého finančního rámce plánovaného na období 2012–2027. Přibližně dvě třetiny financí z tohoto fondu by měly být poskytnuty členským státům jako nevratné granty, jedna třetina pak jako výhodné půjčky.

Přelomový je tento návrh v tom, že si EU chce poprvé peníze sama půjčit na finančním trhu proti zárukám z unijního rozpočtu. To znamená, že za tuto půjčku budou ručit všechny členské státy Unie. V současné době se počítá s tím, že by Česká republika měla z tohoto fondu získat téměř 20 miliard eur, tedy cca 550 miliard korun, částečně na půjčkách, částečně v nevratných grantech.

Podle oficiálních dokumentů Evropské komise (.pdf) za předpokladu, že se veškeré finance z grantu budou rozdělovat podle stejného klíče, 50,6 % peněz by měly získat státy s podprůměrným HDP v rámci EU a vysokým zadlužením (str. 42). Státy, které spadají do této skupiny, jsou Řecko, Itálie, Španělsko, Kypr a Portugalsko (str. 51). Toto dělení vychází z předpokladu, že pro celou Evropskou unii je výhodné snižovat dluh nejvíce zadlužených států a předejít tak podobné situaci, která vznikla v rámci dluhové krize eurozóny v minulosti (str. 46, 53).

Více než třetinu peněz z fondu by tak měly získat právě Itálie a Španělsko – Itálie 173 mld. eur, Španělsko 140 mld. Lze tak dovodit, že právě těmto státům je plán Komise „šitý na míru“ v tom smyslu, že jim přiznává největší část pomoci. U těchto států Evropská komise předpokládá největší postižení krizí, ať už z důvodu již stávající horší ekonomické situace, tak z důvodu převahy postižených odvětví – jako např. turistického ruchu.

Itálii i Španělsko lze označit za méně rozpočtově zodpovědné státy Evropské unie, oba dva dlouhodobě pracují se schodky státního rozpočtu (viz grafy níže). V porovnání s nimi např. Česká republika 4 poslední roky hospodařila s přebytkem rozpočtu, Německo pracuje s vyrovnaným či přebytkovým rozpočtem už od roku 2012.

Bilance státního rozpočtu Itálie

Zdroj: Trading Economics

Bilance státního rozpočtu Španělska 

Zdroj: Trading Economics

Jak lze vidět v grafu níže, tyto státy mají také v porovnání se zbytkem států Evropské unie vyšší vládní dluh vyjádřený v % HDP. Itálie zaujímá hned druhé místo za Řeckem, Španělsko páté. Stejně tak vysoký vládní dluh mají i Portugalsko a Kypr, státy, které podle alokačních klíčů fondu Next Generation EU spadají do stejné skupiny.

Itálie také vynakládá poměrně vysoké částky na důchody, Španělsko má také poměrně vysoké náklady. Podle posledních dostupných dat Eurostatu z roku 2017 (viz graf níže) Itálie vynakládala na důchody 15,8 % svého HDP, což byla opět po Řecku druhá nejvyšší částka v Evropě. Španělsko na důchody využilo 12,4 % svého HDP, a řadí se tak stále do první poloviny států. Česká republika na své důchody využila 8,3 % HDP.

Podstatným aspektem je ale také to, jaký je v zemi věk odchodu do důchodu a jaké procento populace důchodci zaujímají, a tedy mezi kolik lidí se důchod rozděluje. Itálie a Řecko jsou na prvních příčkách grafu, ale zároveň mají v Evropě jedny z nejstarších populací, a tak největší podíl seniorů ve společnosti. Dále například Irsko sice vynakládá nejmenší % z HDP na důchody, zároveň má 3. nejvyšší průměrný důchod v EU (.pdf, str. 8). To je způsobené ale i tím, že mají naopak nejmenší procento seniorů. V neposlední řade je nutné si uvědomit rozdílnost důchodových systémů v jednotlivých státech.

Absolutní výši důchodů v jednotlivých státech ovlivňuje zejména cenová hladina, a tím pádem výše průměrné mzdy. V České republice v roce 2017 byl průměrný měsíční starobní důchod 11 866 Kč. V Itálii důchodce ve stejném roce získal měsíčně průměrně 1491 €, tedy při tehdejším kurzu 1 € = 25,54 Kč získal 38 080 Kč. Ve Španělsku si důchodci přišli na 23 497 Kč (920 €), v Řecku na 18 440 Kč (722 €). Tyto státy, které lze označit za rozpočtově nezodpovědné, tedy skutečně svým důchodcům vyplácejí až několikanásobně vyšší důchody. 

Několikanásobně vyšší důchody ale svým občanům vyplácejí i státy, které jsou jinak rozpočtově velmi zodpovědné, jelikož výše důchodů se odvíjí zejména od cenové hladiny v dané zemi. Například Švédsko má jen o něco málo vyšší státní dluh ku HDP než Česká republika, ale svým občanům v roce 2017 vyplácelo průměrný měsíční důchod 30 239 Kč (1 184€). Ve Finsku průměrný důchod dosahoval celých 42 396 Kč (1 660 €), ale ukazatel dluhu ku HDP má Finsko podobně veliký jako rozpočtově zodpovědné Německo.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož Evropská komise plánuje více než třetinu celkového objemu peněz rozdělit mezi Itálii a Španělsko, navíc tyto státy jsou zahrnuty do skupiny, které je přiznán propočně vyšší podíl pomoci. Můžeme tedy premiéru Babišovi dát za pravdu, že plán obnovy Next Generation je „šitý na míru“ právě těmto státům v tom smyslu, že je při rozdělování prostředků upřednostňuje. Stejně tak je pravdou, že jak Itálie, tak Španělsko vyplácí řádově až násobně vyšší důchody.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

A my za první kvartál, to naše HDP není moc slavné. Máme mezikvartálně propad 3,6.

Dle předběžných odhadů Českého statistického úřadu se v prvním čtvrtletí roku 2020 české HDP skutečně propadlo vůči minulému čtvrtletí o 3,6 %.

skrýt celé odůvodnění

Podle odhadu Českého statistického úřadu, který byl zveřejněn 15. května, došlo v prvním čtvrtletí letošního roku skutečně k poklesu HDP České republiky, a to o 3,6 % ve srovnání s minulým čtvrtletím. Ve srovnání s prvním čtvrtletím loňského roku se pak jednalo o pokles o 2,2 %.

Mírně odlišné údaje uvádí ve svém odhadu Česká národní banka. Podle ní došlo také k poklesu HDP, ale o něco méně, než uvádí Český statistický úřad. Podle ČNB došlo k poklesu mezičtvrtletně o 3,3 % a meziročně o 2 % HDP.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Můžeme už principiálně se bavit o tom, že Evropa si nikdy nepůjčila. Tady je Smlouvy o Evropském společenství. A tady článek 311 říká: Unie si zajistí prostředky nezbytné pro dosažení svých cílů a pro úspěšné provádění svých politik. Rozpočet je financován plně z vlastních zdrojů, jiné příjmy tím nejsou dotčeny.

V souladu s výrokem si EU nepůjčovala, neboť rozpočet EU musí být vyrovnaný co do příjmů a výdajů. Článek 311 SEU obsahuje stejná ustanovení, jako ve výroku citoval Andrej Babiš.

skrýt celé odůvodnění

Ve výroku Andrej Babiš užívá starého označení aktuálně platné Smlouvy o fungování Evropské unie. Lisabonská smlouva změnila název Smlouvy o založení Evropského společenství na již zmíněnou Smlouvu o fungování Evropské unie. V tomto případě se jedná jen o drobnou chybu, premiér Babiš navíc správně cituje článek 311, který se nachází ve Smlouvě o fungování EU (SFEU):

Článek 311

Unie si zajistí prostředky nezbytné pro dosažení svých cílů a pro úspěšné provádění svých politik.

Rozpočet je financován plně z vlastních zdrojů; jiné příjmy tím nejsou dotčeny.“

V souladu s výrokem si Evropská unie dříve nepůjčovala, neboť kromě toho, že dle čl. 311 SFEU Unie hospodaří jen s vlastními zdroji, dle článku 125 SFEU „Unie neodpovídá za závazky ani nepřebírá závazky ústředních vlád, regionálních nebo místních orgánů nebo jiných veřejných orgánů, jiných veřejnoprávních subjektů nebo veřejných podniků kteréhokoli členského státu, pokud se nejedná o vzájemné finanční záruky pro společné uskutečňování určitého záměru.“ Dále dle článku 310 SFEU „musí být rozpočet EU vyrovnaný co do příjmů a výdajů“. Z těchto norem primárního práva EU plyne zákaz půjček EU, které by nepříznivě ovlivnily vyrovnaný rozpočet EU, či zákaz půjčky pro zajištění financování členských států, za kterou ručí EU (EU nepřebírá závazky členských států).

Evropská unie jako celek se tedy zadlužovat prozatím nemůže. To však neplatí pro Evropskou investiční banku (EIB), která úvěr využívá k plnění svých úkolů. Z kontextu výroku je nicméně patrné, že Andrej Babiš hovoří o půjčkách EU jako celku a nehovoří o EIB, která je obdařena vlastní právní subjektivitou:

  • „Článek 308 SFEU
    Evropská investiční banka má právní subjektivitu.“
     
  • Protokol (č. 5) SFEU O statutu Evropské investiční banky
    Článek 20
    1.   Banka si prostředky potřebné k plnění svých úkolů půjčuje na kapitálovém trhu.
    2.   Banka si může půjčovat na kapitálových trzích členských států v rámci právních předpisů upravujících tyto trhy.
    Příslušné orgány členského státu, na který se vztahuje výjimka ve smyslu čl. 139 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, mohou odmítnout souhlas jen tehdy, hrozí-li kapitálovému trhu tohoto státu vážné poruchy.“

Evropská komise je způsobilá k vypůjčování si jménem EU z kapitálových trhů na financování úvěrových programů, které mají zajistit pomoc zemím v nouzi. Mezi úvěrové programy patří pomoc s platební bilancí, evropský mechanismus stability a finanční pomoc státům mimo EU. Pomoc je poskytována zejména z důvodu provázanosti ekonomik států, a tedy případného negativního dopadu nefunkční ekonomiky postiženého státu. V těchto případech tedy Komise funguje jen jako jakýsi prostředník mezi kapitálovými trhy a členským státem, kdy tyto prostředky nejsou využívány na financování chodu Unie, ale jsou poskytnuty, opět jako úvěr, členskému státu. Naproti tomu v případě financování programu Next Generation EU mají být prostředky použity právě i na financování chodu Unie, resp. na financování dotací členským státům.

Z výše popsaných důvodů hodnotíme výrok jako pravdivý.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

A tady, ano, je článek 122 (smlouvy o fungování EU – pozn. Demagog.cz), bývalý článek 100: Nastanou-li členskému státu z důvodu přírodních pohrom nebo mimořádných událostí, které nemůže ovlivnit, obtíže nebo je-li z téhož důvodu vážně ohrožen, může Rada na návrh Komise poskytnout dotyčnému členskému státu za určitých podmínek finanční pomoc z Unie.

Odstavec 2. článku 122 Smlouvy o fungování Evropské unie je v souladu s výrokem Andreje Babiše a zároveň svým obsahem odpovídá článku 100 Smlouvy o založení Evropského společenství.

skrýt celé odůvodnění

Obsah článku 122 odstavce 2. Smlouvy o fungování Evropské unie svým obsahem odpovídá výroku.

Článek 122

2.   Nastanou-li členskému státu z důvodu přírodních pohrom nebo mimořádných událostí, které nemůže ovlivnit, obtíže nebo je-li z téhož důvodu vážně ohrožen závažnými obtížemi, může Rada na návrh Komise poskytnout dotyčnému členskému státu za určitých podmínek finanční pomoc Unie. Předseda Rady informuje o rozhodnutí Evropský parlament.

Je také pravdou, že tento článek odpovídá bývalému článku 100 Smlouvy o založení Evropského společenství.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

My máme garantovat 1,57 %, to je 317 miliard korun a na každého občana 30 tisíc (v programu Next Generation EU, pozn. Demagog.cz).

Podle dokumentu Evropské komise bychom měli do programu Next Generation EU přispět částkou 11,9 miliard eur, tedy 316,7 miliard korun. Tj. 1,59 % z celkové částky 750 miliard eur a v přepočtu přibližně 30 tisíc korun na jednoho obyvatele.

skrýt celé odůvodnění

Evropská komise se snaží zkoordinovat společnou pomoc členským státům Evropské unie zasaženým pandemií koronaviru. V oblasti ekonomické pomocik mobilizaci nezbytných investic navrhuje Komise dvojí reakci,“ jednou z nich je program „Next Generation EU - nový nástroj na podporu oživení v hodnotě 750 miliard eur, který posílí rozpočet EU o nové financování získané na finančních trzích v období 2021–2024.“ Členským zemím EU by byla poskytnuta pomoc ve výši 750 miliard eur. Část těchto peněz by poskytly samy členské státy. Premiér Andrej Babiš označil tento rozpočtový návrh za „příliš velké zadlužení.“ O této formě pomoci se bude jednat 19. června na summitu EU.

V tomto dokumentu připraveném Evropskou komisí (.pdf, s. 51) je pak uvedeno, jakou částku by jednotlivé státy měly přispět. Výše příspěvku by se měla odvíjet od podílu na společném HDP.

Zdroj: European Commission (.pdf, s. 51)

Česká republika by měla přispět 11,9 miliard eur (.pdf, s. 51), což je podle kurzu eura ze dne 10. června 316,7 miliard korun. Z celkové částky 750 miliard eur činí částka připadající na Českou republiku přibližně 1,59 %. 

Podle dat Českého statistického úřadu bylo k 1. červenci 2019 v České republice 10 669 324 obyvatel. V případě, že by se tedy uvedených 316 miliard mělo rozpočítat mezi jednotlivé občany, skutečně by na jednoho připadlo přibližně 30 tisíc korun, konkrétně 29 683 korun. Je však vhodné zdůraznit, že v případě schválení tohoto programu odvede celou částku stát, nikoliv jednotliví občané.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Eurozóna umožnila svým členům (čerpat úvěry skrze Mechanismus pro podporu v krizi způsobené pandemií, pozn. Demagog.cz) až do výše 2 % HDP, to je 240 milard euro.

Mechanismus pro podporu v krizi způsobené pandemií je jedním z nástrojů finanční pomoci EU. Tento mechanismus je určen pro členy eurozóny a budou z něj poskytovány úvěry až do výše 2 % jejich HDP.

skrýt celé odůvodnění

V souvislosti s šířením koronavirové pandemie Evropská unie průběžně představila několik nástrojů na podporu ekonomiky v členských zemích EU. Mezi její hlavní pilíře patří:

  • nástroj „Příští generace EU (Next Generation EU)“,
  • posílený dlouhodobý rozpočet EU na období 2021–27
  • a již fungující balíček záchranných sítí pro pracovníky, podniky a členské státy.
Zdroj: Evropská komise (.pdf, str. 1)

Poslední zmíněný nástroj byl schválen na summitu Evropské rady 23. dubna 2020 a tvoří dohromady 540 mld. eur:

  • 100 mld. eur – Nástroj pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE). Poskytování úvěrů členským státům EU. Nástroj zřízen nařízením Rady EU, platným od 20. května.
  • 200 mld. eur – Celoevropský záruční fond (pan-European guarantee fund). Poskytování úvěrů společnostem v celé EU se zaměřením na malé a střední podniky. Rada guvernérů Evropské investiční banky tento fond vytvořila 16. dubna.
  • 240 mld. eur – Mechanismus pro podporu v krizi způsobené pandemií (Pandemic Crisis Support). Poskytování úvěrů členským státům eurozóny až do výše 2 % jejich HDP (HDP z konce roku 2019). Rada guvernérů Evropského stabilizačního mechanismu tuto podporu vytvořila 15. května. Tento nástroj bude platný do 31. prosince 2022.

Celkové HDP eurozóny pak v roce 2019 dosáhlo 11,9 bilionu eur. Je tedy pravdou, že celková možná výše půjček státům eurozóny dosáhne 2 % jejich celkového HDP a zaokrouhleně bude odpovídat 240 mld. eur.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Dále tady máme nový garanční fond Evropské investiční banky pro půjčky na rizikové úvěry, ten je 200 miliard euro.

Evropská investiční banka souhlasila s vytvořením garančního fondu ve výši až 200 miliard EUR. Fond má poskytovat půjčky pro evropské firmy, které jsou sice životaschopné v dlouhodobé perspektivě, ale aktuálně mohou mít problém s financováním kvůli probíhající pandemii.

skrýt celé odůvodnění

Andrej Babiš hovoří ve svém videu o mnoha opatřeních, kterými Evropská unie a různé evropské instituce chtějí podpořit ekonomiku v souvislosti s pandemií koronaviru. Jedním z těchto opatření má být vznik garančního fondu Evropské investiční banky.

26. května letošního roku správní rada Evropské investiční banky schválila vznik garančního fondu, v jehož rámci mají být poskytovány úvěry až do celkové výše 200 mld. EUR. Fond má poskytovat půjčky společnostem podstupujícím riziko, které jsou sice dlouhodobě životaschopné, ale aktuálně mohou mít problémy s komerčním financováním kvůli pandemii koronaviru. 65 % této sumy má směřovat malým a středním podnikům, až 23 % pak má být k dispozici pro firmy větší, ale s maximálně 3 000 zaměstnanci. Dalších až 5 % celkové sumy má směřovat společnostem veřejného sektoru, které působí ve zdravotnictví, popřípadě výzkumu ve zdravotnictví.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

A ještě nový program, úvěrový nástroj SURE, který je 100 miliard euro.

Program SURE byl představen na začátku dubna a jedná se o systém půjček určených členským státům na financování programů podpory zaměstnanosti a OSVČ. Celkově je v tomto programu vyčleněno 100 miliard eur.

skrýt celé odůvodnění

Premiér Babiš mluví o programu SURE, který EU představila v dubnu tento rok. Samotný název je zkratkou slov „Support to mitigate Unemployment Risks in an Emergency.“ Což v překladu znamená „Podpora zmírnění rizik nezaměstnanosti v případě nouze“.

Evropská komise uvádí (.pdf), že zmíněný program je navržen proto, aby zaměstnanci nepřišli o svá místa kvůli dopadům epidemie koronaviru. Konkrétně, program má podpořit tvorbu krátkodobých pracovních míst, tzv. Kurzarbeit.

V praxi to má vypadat následovně (.pdf, str. 2): Protože podniky kvůli ztrátě zakázek omezily výrobu i pracovní dobu svých zaměstnanců, připraví státy programy podpory zaměstnanosti. Podobné pak platí i pro podporu OSVČ. Členský stát poté může zažádat o půjčku skrze program SURE. Evropská komise poté zváží okolnosti a podle nárůstu veřejných výdajů poskytne pomoc ve formě půjčky, jejímž cílem je právě financování podpory zaměstnanosti. Pro tento program má být uvolněno právě 100 miliard Euro.

Ursula von der Leyen popsala program SURE na Twitteru už prvního dubna.

This is European solidarity in action! @EU_Commission proposes the new short-time work scheme SURE to help the most affected EU countries, including IT & ES. This will save millions of jobs during the crisis & allow us to quickly restart Europe’s economic engine afterwards. pic.twitter.com/wtchbhh0R8

— Ursula von der Leyen #UnitedAgainstCoronavirus (@vonderleyen) April 1, 2020

Ve videu popisuje, že program je určen pro Itálii, Španělsko a všechny další zasažené státy a pro konkrétní oblasti, které jsou páteřemi jejich ekonomik.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Takže ono je to 750 miliard euro a ještě k tomu 540 miliard euro.

Evropská unie představila v rámci Plánu na podporu oživení Evropy dva hlavní finanční programy. Fond Next Generation EU, který zatím není přijatý, v hodně 750 mld. euro, a dále podpůrný finanční balík v hodně 540 mld. euro. Ten schválený je a od června funguje.

skrýt celé odůvodnění

Andrej Babiš hovoří o finanční pomoci Evropské unie členských státům za účelem snížení dopadů koronavirové krize. V rámci Plánu na podporu oživení Evropy se jedná o dva hlavní balíčky grantů a výhodných půjček.

Program v hodně 750 mld. euro se nazývá Next Generation EU a zatím se jedná pouze o návrh Evropské komise, který teprve bude projednáván Evropskou radou. Komise tento plán vypracovala na konci května. Je koncipovaný jako součást víceletého finančního rámce plánovaného na období 2021–2027. Přibližně dvě třetiny financí z tohoto fondu by měly být poskytnuty členským státům jako nevratné granty, jedna třetina pak jako výhodné půjčky.

Druhý balíček v hodnotě 540 mld. eur představuje již schválenou a započatou pomoc. Tento plán vypracovala Euroskupina (ministři financí států eurozóny) na začátku dubna, schválen byl 23. dubna a od 1. června je v provozu. Pomoc má mířit do tří hlavních oblastí. První program se nazývá SURE s celkovou hodnotou 100 mld. eur. SURE je zkratkou pro „Support to mitigate Unemployment Risks in an Emergency.“ Což v překladu znamená „Podpora zmírnění rizik nezaměstnanosti v případě nouze“. Evropská komise uvádí (.pdf), že zmíněný program je navržen proto, aby zaměstnanci nepřišli o svá místa kvůli dopadům epidemie koronaviru. Konkrétně, program má podpořit tvorbu krátkodobých pracovních míst, tzv. Kurzarbeit.

Dále správní rada Evropské investiční banky schválila vznik garančního fondu, v jehož rámci mají být poskytovány úvěry až do celkové výše 200 mld. eur. Fond má poskytovat půjčky společnostem podstupujícím riziko, které jsou sice dlouhodobě životaschopné, ale aktuálně mohou mít problémy s komerčním financováním kvůli pandemii koronaviru. 65 % této sumy má směřovat malým a středním podnikům, až 23 % pak má být k dispozici pro firmy větší, ale s maximálně 3 000 zaměstnanci. Dalších až 5 % celkové sumy má směřovat společnostem veřejného sektoru, které působí ve zdravotnictví, popřípadě výzkumu ve zdravotnictví.

Poslední součástí schválené pomoci je aktivace záchranného fondu eurozóny – Evropského stabilizačního mechanismu. Ten dá prostřednictvím levných půjček k dispozici 240 mld. eur státům platícím eurem na pomoc při financování opatření proti dopadům koronaviru. Půjčky budou k dispozici státům eurozóny v maximální výši 2 % jejich HDP.