Kopřiva a Nacher o manželstvích (pro všechny)

Český právní řád neuznává manželství stejnopohlavních párů, která byla uzavřena v zahraničí. V českém kontextu lze na tyto svazky hledět jen jako na registrované partnerství, protože to je jediná forma „trvalého společenství dvou osob“ (§ 1 odst. 1 zákona č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství), kterou česká právní úprava dovoluje uzavřít osobám stejného pohlaví. To potvrzuje například i rozsudek (.pdf) Nejvyššího správního soudu, podle kterého brněnská matrika postupovala správně, když neuznala svazek dvou mužů uzavřený v Nizozemsku jako manželství v České republice.

Česká právní úprava manželství a registrovaného partnerství se v mnohém odlišuje. V tomto ohledu je klíčový § 3020 občanského zákoníku. Podle tohoto paragrafu se registrované partnerství neřídí ustanoveními občanského zákoníku, která upravují vztahy v oblasti rodinného práva. To tedy znamená, že například právní vztahy mezi registrovanými partnery a dětmi v jejich péči nemají stejnou právní úpravu jako obdobné vztahy v manželství.

Nejdiskutovanějším rozdílem mezi registrovaným partnerstvím a manželstvím je osvojení. České právo neumožňuje společné osvojení dítěte stejnopohlavním párem, a proto ani není možné uznávat zahraniční osvojení dítěte stejnopohlavním párem, což potvrdil ve svém nálezu (.pdf) i Ústavní soud.

Odlišně je v českém právu upraveno tzv. individuální osvojení dítěte. Jedná se o situaci, kdy si jeden z partnerů osvojí dítě, druhý partner ovšem nemá k tomuto dítěti i nadále de facto žádný právní vztah. Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství, původně obsahoval ustanovení, které tento postup zakazovalo, Ústavní soud jej ale ve svém nálezu Pl. ÚS 7/15 z roku 2016 zrušil. Zákon tedy stále neumožňuje, aby si partner tzv. „přisvojil“ dítě svého partnera, jak je to dovoleno v případě manželů.

Podle § 13 odst. 3 zákona č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství, má sice partner, který se podílí na výchově dítěte, „povinnosti týkající se ochrany vývoje a výchovy dítěte“, nevzniká mu ovšem automaticky zákonné zastoupení dítěte. Ocitá se tak v pozici tzv. sociálního rodiče (str. 75), který nemá k dítěti, na jehož výchově se podílí, téměř žádný právní vztah. Z toho důvodu by mu mohlo být dítě odebráno v případě úmrtí partnera, jenž je rodičem dítěte i podle právní úpravy.

Předně uveďme, že poslanec Patrik Nacher zde hovoří ve spojitosti s projednáváním dvou návrhů, které se věnují tématu stejnopohlavního manželství. Konkrétně se jedná o návrh novely občanského zákoníku, jenž má umožnit stejnopohlavním párům uzavírat manželství (.pdf, str. 17), a návrh novely Listiny základních práv a svobod, která má naopak ústavně zakotvit ochranu manželství jako svazku muže a ženy (.pdf, str. 2).

Zatím poslední projednávání těchto novel proběhlo v Poslanecké sněmovně dne 29. dubna 2021, kdy se mezi zastánci a odpůrci stejnopohlavních manželství strhla ostrá debata. Oba návrhy byly nicméně nakonec přikázány k dalšímu projednání výborům a ve Sněmovně tak skončilo jejich první čtení. Uveďme, že projednávání těchto novel v rámci prvního čtení bylo v Poslanecké sněmovně dříve několikrát přerušeno. Poslanci tak zmíněné návrhy probírali na plénu například již 14. listopadu 2018 či 26. března 2019.

Právě na 27. schůzi Poslanecké sněmovny v březnu 2019 poslanec Patrik Nacher v rozpravě o novelách uvedl: „Jinými slovy, nechť se poslanci vyjeví, jaký mají názor. Nechť udělají takzvaný coming out, ať se tady ukážou, jestli jsou pro, nebo proti. Ať se neschovávají, a to je to moje stanovisko, za jakýkoliv názor. (…) Proto vyzývám, aby každý z poslanců řekl, co si myslí, ne aby se zdržel nebo vytáhl nebo šel telefonovat ven nebo se vymlouval na to, že tady je ještě nějaký třetí návrh.“ Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Doplňme, že 29. dubna 2021 Patrik Nacher ve Sněmovně mimo jiné řekl: „Jak víte, nepodpořím to (manželství stejnopohlavních párů, pozn. Demagog.cz), říkám to otevřeně, neschovávám se někde na chodbě nebo že bych to zatajoval.“

Patrik Nacher při hlasování o zamítnutí projednávaných návrhů hlasoval nejprve pro zamítnutí návrhu na legalizaci manželství stejnopohlavních párů. Poté, co tento návrh nebyl přijat a novele se tak otevřela cesta do druhého čtení, následovalo hlasování o zamítnutí návrhu novely Listiny, kdy se poslanec Nacher zdržel hlasování. 

Patrik Nacher hlasoval v rozporu se svými předchozími slovy, kdy tvrdil, že novelu Listiny nepodpoří a vyzýval ostatní poslance, aby se hlasování nezdrželi. V ověřované diskuzi to vysvětlil tak, že pouze reagoval na fakt, že novela občanského zákoníku nebyla zamítnuta. Chtěl tak docílit toho, aby se do druhého čtení dostaly oba návrhy. Nicméně je nutné upozornit na to, že v případě hlasování o zamítnutí návrhu má zdržení se fakticky stejný význam jako hlasování proti.

Registrované partnerství lze uzavřít jen na některých matrikách. Podle zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení, lidé vstupující do registrovaného partnerství „činí prohlášení osobně před matrikářem registrujícího matričního úřadu“. Seznam těchto registrujících matričních úřadů, které o partnerství provádějí zápis, lze nalézt ve vyhlášce Ministerstva vnitra č. 207/2001 Sb.

S výjimkou Středočeského kraje se vždy jedná o úřad sídlící v krajském městě. Celkem je tedy evidováno 14 úřadů, na kterých lze uzavřít registrované partnerství. V tomto případě například nehraje roli trvalé bydliště partnerů.

Uveďme, že uzavření manželství se liší už z toho důvodu, že svazek může být církevní nebo civilní (občanský). V případě svazku civilního je nutné se obrátit na matriční úřad, do jehož správního obvodu spadá místo obřadu. Podle dokumentu (.pdf, str. 2) Ministerstva vnitra i webu státní správy se v České republice nachází přes 1270 úřadů, které poskytují matriční služby, včetně obřadů.

V případě církevního obřadu „je nutné se obrátit na osobu pověřenou oprávněnou církví nebo náboženskou společností“. Místo obřadu poté určují vnitřní předpisy dané církve. Typicky se tedy v případě křesťanských církví jedná o kostely či kaple, kterých je v České republice několik tisíc.

Na závěr zmiňme, že nelze zcela objektivně zhodnotit poměrně subjektivní tvrzení, že „lze manželství uzavřít téměř kdekoliv“. Obecně však můžeme říct, že 14 registrujících matričních úřadů je v porovnání s počtem běžných matrik či kostelů, který se pohybuje v řádu tisíců, nízké číslo. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec Kopřiva mluví o návrhu novely občanského zákoníku a dalších zákonů, který předložila skupina poslanců zastoupená právě Františkem Kopřivou. Tento návrh byl projednáván v prvním čtení 29. dubna 2021.

Všechny změny v občanském zákoníku podle zmiňovaného návrhu (.pdf, str. 1–2) vycházejí pouze z možnosti uzavření manželského svazku také stejnopohlavním párům. Jde tedy pouze o formální úpravy, které podle kontextu spojení „muž a žena“ nahrazují výrazem „dva lidé“.

Změny stejného typu předpokládá návrh také u zákonů č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení (.pdf, str. 9–12), a zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech (.pdf, str. 6).

Ke znění zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, se návrhem přidává (.pdf, str. 4) § 51a o nároku na vdovecký důchod také pro manžele stejného pohlaví: „Stanovení této hlavy platí obdobně pro nárok vdovy na vdovecký důchod po manželce a nárok vdovce na vdovecký důchod po manželovi.“ Ostatní ustanovení tohoto zákona zůstávají nezměněna.

Znění § 21 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, návrh částečně upravuje (.pdf, str. 13), jelikož je bezpředmětné, aby v případě uzákonění manželství bez ohledu na pohlaví obsahovalo část o zániku manželství v případě změny pohlaví jednoho z manželů.

Celkově je ve zvláštní části návrhu (.pdf, str. 26 a násl.) několikrát deklarováno, že jeho zájmem není měnit procesní záležitosti platných zákonů. Cílem je pouze práva a povinnosti manželů rozšířit také na stejnopohlavní manžele.

Ke dni 30. dubna 2021 bylo stejnopohlavní manželství oficiálně legalizováno ve 29 státech světa. Více než polovina zemí, které umožňují manželství osob stejného pohlaví, je v západní Evropě. Státem, který jako první schválil stejnopohlavní sňatky, bylo Nizozemsko. Zákon o možnosti stejnopohlavních manželství zde začal platit 1. dubna 2001. Naposledy bylo stejnopohlavní manželství uzákoněno 26. května 2020 v Kostarice, která se tak stala první zemí Střední Ameriky, kde mohou lidé stejného pohlaví uzavřít manželství. Mezi další státy umožňující stejnopohlavní sňatky patří například Brazílie, Kanada, Španělsko či Švédsko, ze sousedních států je to pak Německo a Rakousko.

Celkem 34 dalších zemí uznává určitou formu občanského partnerství pro páry stejného pohlaví. Jednou z nich je i uzavření registrovaného partnerství, které umožňuje také Česká republika. Doplňme, že o možnosti uzavření stejnopohlavního manželství se jedná např. také ve Švýcarsku.

Přestože stejnopohlavní manželství je legální pouze v 29 státech světa, a ne ve více než 30, jak uvádí poslanec Kopřiva, hodnotíme výrok jako pravdivý s výhradou, jelikož se poslanec uvedenou hodnotou vešel do 10% tolerančního pásma.

Poslanec Kopřiva ve svém výroku poukazuje také na to, že se v zemích, kde byly stejnopohlavní sňatky legalizovány, v podstatě nic nezměnilo. Zjevně tak upozorňuje na fakt, že tato legislativní změna neměla žádný zásadní vliv na fungování tamních společností či rodin. Toto tvrzení je však poměrně obecné a jako takové jej nedokážeme posoudit.

Na schůzi Poslanecké sněmovny dne 29. dubna 2021 byl projednáván návrh novely zákona (.pdf), který by uzákonil sňatky stejnopohlavních párů. Návrh prošel prvním čtením, a zamíří tedy k projednání ve výborech. Sněmovní výbory mají na projednání 80 dní.

Při debatě se proti návrhu vymezili především předseda SPD Tomio Okamura a zástupci KDU-ČSL. Jedná se o strany, které naopak podporují zakotvení manželství jako svazku muže a ženy (.pdf, str. 2) do Listiny základních práv a svobod. Předseda SPD Tomio Okamura rovněž odmítl, aby se párům stejného pohlaví umožnila adopce.

V Událostech, komentářích poslanec František Kopřiva (Piráti) zmínil návrh Patrika Nachera (nestr. za ANO), který údajně obsahuje koncept rovných práv pro všechny typy svazků, avšak bez titulu „manželství“ pro stejnopohlavní páry. Ověřujeme tedy, zda takový návrh byl ve Sněmovně Patrikem Nacherem předložen.

Patrik Nacher později v pořadu uvedl (video, čas 6:32–6:43): „Ten návrh tady je (…), týká se to asi šesti nebo sedmi norem a zákonů a já v té chvíli jsem ho prostě stáhl, mám ho v šuplíku.“ Uveďme, že Patrik Nacher se o návrhu zmínil rovněž na Twitteru.

Poslanec Nacher o tomto návrhu hovořil také na půdě Sněmovny: „Já jsem původně přišel s konceptem, který se dá popsat větou ‚práva ano, manželství ne‘, tedy narovnat ta práva (…), ať už je to společné jmění manželů, příjmení, možnost oddávat před starostou, ne před matrikářkou, dva dny dovolené, příbuzenské vztahy, dědictví a tak dále, a tak dále. To prostě prostupuje několika zákony, ale aby se to nejmenovalo manželství. Tenkrát ten koncept byl postaven, že by se to jmenovalo partnerství, nikoliv registrované partnerství, ale partnerství.“

Avšak žádný takový návrh nebyl 29. dubna 2021 poslancem Nacherem na 100. schůzi Poslanecké sněmovny oficiálně předložen. Dodejme, že sněmovní tisk, jehož byl Patrik Nacher předkladatelem, se týkal návrhu novelizace trestního zákoníku (.pdf).

Stejně tak nebyl předložen žádný pozměňovací návrh, jelikož daná novela zákona se doposud nedostala do druhého čtení v Poslanecké sněmovně, kdy v podrobné rozpravě mohou být předkládány pozměňovací návrhy jednotlivými poslanci. Z těchto důvodů hodnotíme výrok Františka Kopřivy jako pravdivý.

Poslanec Patrik Nacher (nestr. za ANO) mluví o svém legislativním návrhu upravujícím práva stejnopohlavních párů, který údajně obsahuje koncept rovných práv pro všechny typy svazků, avšak bez titulu „manželství“ pro stejnopohlavní páry. Tento návrh však doposud nebyl ve Sněmovně předložen. V odůvodnění se podíváme na to, zda byl kvůli tomuto návrh poslanec Nacher někým „osočen“.

Na naši žádost nám poslanec Nacher zaslal fotografii reklamy z února 2019, jehož autorem je iniciativa Jsme fér. Tato reklama uvádí, že „Novela poslance Nachera práva gayům a lesbám nenarovná.“ Iniciativa Jsme fér nám potvrdila, že reklama věnující se novele poslance Nachera byla skutečně v minulosti aktivní.

Iniciativa Jsme fér v článku na svých webových stránkách navíc uvedla jedenáct důvodů, proč by tato novela neměla být přijata. Článek uvádí, že poslanec Nacher se o práva homosexuálů nikdy nezasazoval a jeho návrh je pouze reakcí na předloženou novelu zákona o manželství pro všechny. V případě neschválení této novely by Patrik Nacher prý o prosazení svého návrhu již neusiloval. Dle Jsme fér je dalším důkazem Nacherova nezájmu fakt, že tento jeho návrh nebyl nikdy Poslanecké sněmovně předložen, tudíž ani není známo, co je ve skutečnosti jeho obsahem.

Schůze Poslanecké sněmovny, na které se projednávaly mimo jiné novely zákona o sňatcích stejnopohlavních párů, se uskutečnila 29. dubna 2021. Tato schůze byla dle předsedy Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka svolána na žádost 57 poslanců. Jmenný seznam poslanců, kteří podepsali žádost o svolání schůze Sněmovny, však není veřejně dostupný. S dotazem jsme se proto obrátili na Radka Vondráčka a na Kancelář poslanecké sněmovny. Právě ta nám potvrdila, že schůze byla svolána na žádost 57 poslanců, přičemž jedním z nich byl Patrik Nacher.

Dodejme, že na 100. schůzi Poslanecké sněmovny se konkrétně projednávaly v prvním čtení tři návrhy. Nejprve se jednalo o návrh skupiny poslanců, jejímž zástupcem je poslanec za Piráty František Kopřiva. Cílem této novely občanského zákoníku bylo uzákonit sňatky osob stejného pohlaví jako manželství (.pdf, str. 17). Tato novela postoupila do druhého čtení a aktuálně běží osmdesátidenní lhůta k projednání sněmovními výbory.

Předkladatelem dalšího návrhu byla skupina poslanců zastoupená Markem Výborným z KDU-ČSL. Jednalo se o návrh ústavního zákona, který by v Listině základních práv a svobod zakotvil, že manželství je výhradně sňatek muže a ženy (.pdf, str. 6). I tento návrh byl v prvním čtení schválen a bude projednáván ve sněmovních výborech. 

Posledním projednávaným návrhem schůze byl návrh novely trestního zákoníku, která se týkala (.pdf, str. 1–⁠2) omezování svobody projevu na internetových platformách.

Dne 29. dubna 2021 probíhalo na 100. schůzi Poslanecké sněmovny první čtení novely občanského zákoníku, kterou Sněmovně předložil František Kopřiva (Piráti) spolu s dalšími poslanci v červnu 2018. Navrhovaná změna zákona se týká především uzákonění manželství pro stejnopohlavní páry (.pdf, str. 17). Pro úplnost dodejme, že projednávání novely občanského zákoníku probíhalo společně s projednáváním novely Listiny základních práv a svobod, která naopak požaduje ústavně zakotvit ochranu manželství jako svazku muže a ženy (.pdf, str. 2). Zástupcem navrhovatele byl Marek Výborný (KDU-ČSL).

Upřesněme, že v rámci prvního čtení může Poslanecká sněmovna návrhy zákonů zamítnout, vrátit k dopracování, nebo je přikázat některému ze sněmovních výborů k dalšímu projednání. Standardní lhůta pro toto projednání návrhu zákona příslušným výborem je podle jednacího řádu 60 dnů. Sněmovna však může tuto lhůtu zkrátit, a to až o 30 dní, nebo naopak prodloužit, konkrétně až o 20 dnů. Delší prodloužení je poté přípustné pouze se souhlasem navrhovatele. Po projednání návrhu ve výborech následuje jeho druhé čtení v Poslanecké sněmovně.

Prodloužení lhůty pro projednání obou návrhů ve výborech o 20 dní navrhl poslanec Marek Výborný. K hlasování o prodloužení lhůty „pro projednání ve druhém čtení o 20 dnů, tedy na 80 dnů“ u obou návrhů došlo po ukončení společné rozpravy, přesněji se jednalo o hlasování č. 6, respektive hlasování č. 10. Při obou hlasováních se poslanec Nacher vyjádřil pro návrh, tedy pro prodloužení lhůty, a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Doplňme, že při hlasování o prodloužení lhůty pro projednání novely občanského zákoníku hlasoval František Kopřiva proti návrhu. Projednávání obou návrhů ve Sněmovně je sloučeno do jedné rozpravy, hlasování o prodloužení lhůty u návrhu novely Listiny tak bylo již spíše formální, jelikož již bylo jasné, že i druhé čtení tohoto návrhu bude posunuto. Poslanec Kopřiva hlasoval, stejně jako poslanec Nacher, pro návrh.

Sněmovní tisk 201/0 (.pdf) obsahuje návrh novely občanského zákoníku, která by umožnila uzavření manželských svazků také stejnopohlavním párům (.pdf, str. 1, 26). První čtení návrhu na půdě Poslanecké sněmovny proběhlo 29. dubna 2021.

Sněmovní tisk 211/0 (.pdf) navrhuje novelizovat Listinu základních práv a svobod. Do Listiny by dle novely měla přibýt formulace, že manželství je „svazek muže a ženy“ (.pdf, str. 2). První čtení tohoto návrhu se rovněž uskutečnilo 29. dubna 2021. Oba návrhy se dostaly do druhého čtení.

Poslanec Nacher opravdu není mezi předkladateli sněmovního tisku 201/0 ani mezi předkladateli sněmovního tisku 211/0. Návrh novely občanského zákoníku předložili poslanci ANO, Pirátů, ČSSD, STAN, TOP 09 a KSČM, návrh na změnu Listiny pak poslanci KDU-ČSL, STAN, TOP 09, ANO, ODS a ČSSD.

29. dubna 2021 Poslanecká sněmovna projednávala návrh (.pdf) skupiny poslanců na novelizaci občanského zákoníku, která se týkala změny definice manželství (str. 1). To je v současnosti upraveno jako svazek muže a ženy, a není tedy umožněno stejnopohlavním párům, což má novela změnit. Poslanec Nacher hlasoval pro zamítnutí návrhu této novely.

Druhý návrh (.pdf), který se 29. dubna na plénu Sněmovny projednával, sleduje opačný cíl, a to ústavní ochranu manželství jako svazku muže a ženy. Cílem bylo definovat manželství jako svazek muže a ženy v Listině základních práv a svobod (str. 2). Při hlasování o zamítnutí tohoto návrhu se Patrik Nacher zdržel hlasování.

Poslanecké sněmovně byl v červnu 2018 předložen návrh na změnu Listiny základních práv a svobod. Obsahem (.pdf, str. 2) návrhu je zakotvení manželství jako svazku muže a ženy, které by se případným přijetím stalo součástí českého ústavního pořádku.

Poslanec Nacher se při hlasování o zamítnutí tohoto návrhu v prvním čtení 29. dubna 2021 skutečně zdržel. Návrh nebyl zamítnut a postoupil do druhého čtení, projednávat jej bude ústavně-právní výbor a komise pro ústavu.