Demagog.cz

Michálek (Piráti) a Volný (ANO) o výsledcích vlády a hnutí ANO

Má Andrej Babiš vliv na pravidla pro rozdělování evropských dotací? Dělá něco vláda pro zajištění důstojného bydlení? A řeší se vůbec problém exekucí? Nad těmito i dalšími tématy se přeli poslanci Jan Volný, místopředseda rozpočtového výboru za vládní hnutí ANO, a Jakub Michálek, místopředseda Ústavně právního výboru za opoziční Piráty.

Ověřili jsme
Pro a proti ze dne 27. června 2019 (moderátor Veronika Sedláčková, záznam)

19 z celkově 41 ověřených výroků

Jakub Michálek

Jakub Michálek

Naše ekonomika v podstatě navazuje na ty trendy, které jsou v Evropské unii. Stačí se podívat na ty grafy vývoje hrubého domácího produktu.

Česká ekonomika je provázána s ekonomikou unijní, přičemž její vývoj do značné míry kopíruje vývoj ekonomiky EU.

skrýt celé odůvodnění

Vývoj české ekonomiky skutečně koreluje s trendy, které se vyskytují v celé Evropské unii, jak dokládají data Eurostatu, a to jak v případě procentuálního růstu HDP (první graf), tak v případě vývoje hodnoty HDP na obyvatele (druhý graf).

Zdroj: Eurostat

Zdroj: Eurostat

O propojenosti české a unijní ekonomiky pak mluví i analýza České národní banky, která hovoří o „vysoké míře otevřenosti české ekonomiky a velké obchodní i vlastnické provázanosti s eurozónou.




Jakub Michálek

Jakub Michálek

Máme chybějící zákony proti korupci, kdy vláda neplní svůj legislativní plán, lobbing, ochrana oznamovatelů (...).

Např. zákon o whistleblowingu či zákon o regulaci lobbingu měl být předložen již v září 2018.

skrýt celé odůvodnění

V legislativním plánu vlády pro rok 2018 jsou obsaženy dva zákony týkající se boje proti korupci. Zákon o regulaci lobbingu je v tuto chvíli připraven k projednání vládou a případnému postupu do Poslanecké sněmovny. Snaha ANO a ČSSD o nastavení zákonných limitů pro lobbing byla pozdržena kvůli kritice ze strany České národní banky, která se obávala, že by zákon mohl umožnit narušení nezávislosti ČNB, a kvůli následnému předložení žádosti o stanovisko Evropské centrální bance tehdejším ministrem Kněžínkem. Obavy ČNB však byly v tomto stanovisku (.pdf, str. 3) ze dne 11. dubna 2019 vyvráceny. Konkrétně ECB uvedla, že „(...) zvýšení transparentnosti v kontextu lobbingu v legislativním procesu v České republice nenaruší nezávislé plnění úkolů ČNB(...)“. Stanovisko ECB by mělo umožnit posun v přípravě tohoto zákona, tedy schválení návrhu vládou, k tomu však stále nedošlo i přesto, že dle plánu legislativních prací mělo ke schválení vládou dojít již v září 2018.

Druhým zákonem, který by se dal označit za protikorupční, je zákon o ochraně oznamovatelů korupce (tzv. whistleblowing). Přestože se vláda na podzim roku 2018 angažovala ve snaze o předložení návrhu zákona o ochraně oznamovatelů, tento zákon se stále nepodařilo doručit do Sněmovny. Hlavním důvodem odkladu přijetí tohoto zákona je především stále probíhající příprava evropské směrnice o ochraně osob oznamujících porušení práv Unie. Tato směrnice je již od května 2018 v legislativním procesu EU a momentálně ji projednává Rada Evropské unie. Dá se tedy konstatovat, že osud zákona o ochraně oznamovatelů závisí na vývoji v Bruselu. Je však pravdou, že i v tomto případě je vláda v prodlení, původně totiž plánovala předložit tento návrh již v září 2018.

Nečinnost vlády při přijímání protikorupčních opatření vytýká vládě Transparency International (TI) i organizace Rekonstrukce státu. Např. ředitel TI Davida Ondráčka k tomu uvádí: „Evidentně protikorupční agenda není příliš vysoko v prioritách vlády nebo je vysoko pouze verbálně. Reálné činy jsou zatím udržování statu quo nebo návrhy, které jsou potenciálně nebezpečné. Celkově se bojím, že tato vláda do historie jako protikorupční nevstoupí."

Jakub Michálek

Jakub Michálek

Justice, kvůli které jsou největší demonstrace od roku 89.

Soubor rozsáhlých demonstrací od dubna 2019 do poslední demonstrace na Letné, která byla největší demonstrací od roku 1989, byl mj. vyvolán otázkou nezávislosti justice a demise Marie Benešové.

skrýt celé odůvodnění

Největší demonstrace od roku 1989 byla svolána dne 23. června na Letenské pláni s odhadovaným počtem více než 250 tisíc demonstrantů. Konala se z důvodů, které v různé míře souvisely s osobou premiéra Andreje Babiše.

Dle facebookových stránek organizátorů akce - Milion chvilek pro demokracii, byla akce organizována primárně jako protest a nesouhlas s osobou Andreje Babiše. Požadovala naplnění pěti hlavních požadavků:

Zdroj: oficiální událost akce na FB

Je otázka, nakolik je platné tvrzení, že se letenská demonstrace konala kvůli justici. Podle slov organizátorů šlo totiž především o vyjádření nesouhlasu se zneužíváním moci Andrejem Babišem a o oslavu probuzení demokratické občanské společnosti. I první demonstrace z dubna 2018 byla zaměřena čistě proti osobě premiéra.

Rostoucí význam a počty účastníků konaných demonstrací však byly důsledkem odchodu ministra Jana Kněžínka, obžaloby premiéra a nástupu ministryně Marie Benešové. Od dubna 2019 uváděli organizátoři jako hlavní důvody svolávání demonstrací tyto požadavky: odchod ministryně Benešové, otázku nezávislé justice, neodvolatelnost státních zástupců, vyjádření premiéra k věci ministra spravedlnosti a v posledním případě i Babišův odchod.

Seznam demonstrací s počty osob (dle organizátorů):

29. dubna 2019: 15 tisíc, Staroměstské náměstí (+ regiony)

6. května 2019: 25 tisíc, Staroměstské náměstí

13. května 2019: 30 tisíc, Staroměstské náměstí ( + regiony)

21. května 2019: 60 až 70 tisíc, Václavské náměstí

4. června 2019: 120 tisíc, Václavské náměstí

23. června 2019: 250–260 tisíc, Letenská pláň

Co se týče srovnání s jinými demonstracemi, které proběhly mezi roky 1989–2019, blíží se aktuálním počtům demonstrace organizovaná ČMKOS v roce 2012. Zúčastnilo se jí odhadem 60–120 tisíc osob. Další v pořadí je demonstrace konaná v roce 1997 s 90 tisíci účastníky, jak ukazují ve svém článku Lidové noviny.

V roce 1989 v rámci Sametové revoluce pak demonstrovalo v Praze až 800 tisíc lidí.

Jakub Michálek

Jakub Michálek

Všechny ty resorty, které jsem tady citoval, tak jsou resorty, které byly v gesci ANO i za minulé vlády. To znamená, v těch rezortech, které jsem citoval, to znamená, finance, spravedlnost, místní rozvoj, životní prostředí, tak ti lidé sedí už 5,5 roku.

Ministerstva financí, spravedlnosti, pro místní rozvoj a životního prostředí jsou již takřka 5 a půl roku obsazována výhradně ministry nominovanými hnutím ANO. To platí pro současnou vládu i dvě předchozí vlády (Sobotkovu a první Babišovu).

skrýt celé odůvodnění

Vláda Bohuslava Sobotky zahájila své fungování dne 29. ledna 2014, tedy přibližně před pěti a půl lety. 6. prosince 2017 byl předsedou vlády jmenován Andrej Babiš, po nezískání důvěry Poslanecké sněmovny od 24. ledna v demisi. 6. června 2018 byl Andrej Babiš znovu jmenován do funkce premiéra a pověřen sestavením další vlády.

V průběhu těchto 3 vlád se v poslancem Michálkem jmenovaných resortech střídali ministři následovně:

Ministr(yně) financí:
Andrej Babiš: 29. ledna 2014 - 24. května 2017, nominován ANO
Ivan Pilný: 24. května 2017 - 13. prosince 2017, nominován ANO
Alena Schillerová: 13. prosince 2017 - dosud, nominována ANO


Ministr(yně) spravedlnosti:
Helena Válková: 29. ledna 2014 - 1. března 2015, nominována ANO
Robert Pelikán: 12. března 2015 - 27. června 2018, nominován ANO
Taťána Malá: 27. června 2018 - 10. července 2018, nominována ANO
Jan Kněžínek: 10. července 2018 - 30. dubna 2019, nominován ANO
Marie Benešová: 30. dubna 2019 - dosud, nominována ANO

Ministryně pro místní rozvoj:
Věra Jourová: 29. ledna 2014 - 3. října 2014, nominována ANO
Karla Šlechtová: 8. října 2014 - 13. prosince 2017, nominována ANO
Klára Dostálová: 13. prosince 2017 - dosud, nominována ANO

Ministr životního prostředí
Richard Brabec: 29. ledna 2014 - dosud, nominován ANO






Jakub Michálek

Jakub Michálek

V oblasti spravedlnosti, tak jsme měli nějakých, nějaké pět ministrů spravedlnosti mělo ANO.

Hnutí ANO mělo za dobu svého působení ve vládách ČR celkem pět ministrů spravedlnosti. Byli jimi Helena Válková, Robert Pelikán, Taťána Malá, Jan Kněžínek a Marie Benešová.

skrýt celé odůvodnění

Hnutí ANO mělo za dobu svého působení v Parlamentu a vládách ČR celkem pět ministrů spravedlnosti.

Ve vládě Bohuslava Sobotky byla ministryní spravedlnosti Helena Válková, kterou poté nahradil Robert Pelikán.

V první vládě Andreje Babiše, vzniklé v roce 2017 a vládnoucí v demisi, pokračoval jako ministr spravedlnosti Robert Pelikán.

V současné koaliční vládě hnutí ANO a ČSSD byla nejprve ministryní spravedlnosti jmenována v červnu 2018 Taťána Malá. Již v červenci 2018 ji na postu nahradil Jan Kněžínek. Aktuálně je ministryní spravedlnosti Marie Benešová, která byla jmenována 30. dubna 2019.

Jakub Michálek

Jakub Michálek

Stále není vyřešen problém s 800 000 lidmi v exekucích, kteří jsou dneska v šedé ekonomice z velké části nebo vůbec nepracují.

I když se odhaduje, že v roce 2018 byla vedena exekuce vůči 821 337 osobám, neexistuje veřejně dostupný přehled, kolik z těchto osob a do jaké míry využívají šedé či černé ekonomiky. Odhady však mluví o 200 tisících. Lze tedy tvrdit, že se opravdu jedná o nevyřešený problém.

skrýt celé odůvodnění

Dle údajů exekutorské komory byla v roce 2018 vedena exekuce vůči 821 337 osobám (.pdf, s. 1).

Podíl a počet osob, kteří se z tohoto počtu uchýlili do oblasti šedé ekonomiky, tedy že oficiálně vykazují žádný nebo minimální příjem a skutečné prostředky získávají prací na černo, se bohužel v oficiálních statistikách nepodařilo dohledat.

V roce 2018 provedla agentura Median výzkum na téma Exekuce v ČR, s přihlédnutím k chudší polovině společnosti. Problematiku odchodu občanů mimo legální práci vysvětluje takto:

„Při současném nastavení exekučních srážek totiž při růstu příjmů z 12 tisíc na 21 tisíc Kč dochází jen k mírnému zvyšování nezabavené částky a z příjmů nad 21 tisíc Kč je zabaveno vše. Pracující však navíc ztrácí nárok na některé sociální dávky, vypočítávané dle příjmů před exekucemi. Takže reálně dochází se zvyšováním přiznaných hrubých příjmů často i ke snižování částky, která člověku zůstane. To vytváří velkou motivaci odejít z oficiální práce či snížit výdělky v ní na minimum a přivydělávat si načerno. Dopady této demotivace ukazuje i náš výzkum, který se zabývá odchody z legální práce.“ (str. 8)

Neoficiální odhady pracují s velmi hrubým údajem 200 tisíc lidí za posledních 5 let, kteří jsou v exekuci a zároveň využívají k zajištění prostředků na živobytí oblast šedé ekonomiky. Podle oficiálně nezveřejněné studie z roku 2014 dle deníku Echo se celkové počty osob pracujících v oblasti šedé či černé ekonomiky pohybují okolo milionu a počty pracovních pozic v šedé či černé ekonomice dosahují až 670 tisíc. Kolik z těchto lidí je v exekuci, však není jasné. Podle šéfa Asociace pracovních agentur Radovana Burkoviče pak „na černo“ pracuje nejméně 250 tisíc lidí, kolik z nich je v exekuci opět není známo, je to však jedna z hlavních motivací.

Pro kontext je dobré připomenout, že celá oblast exekucí má být dle slibů vlády řešena v novém insolvenčním zákoně, stejně jako dalšími kroky v plánované úpravě exekučního řádu. Nejaktuálněji vláda mimo jiné schválila také nařízení zvyšující hranici, nad kterou se příjmy dlužníka sráží bez omezení. S účinností od 1. června tohoto roku tak dochází ke zvýšení z 16 072 korun na 25 715 korun. Toto opatření má za účel motivovat pracující dlužníky, s čímž ale nesouhlasí část odborné veřejnosti. Navíc přímo postavení lidí v exekuci závislých na šedé ekonomice vládní návrhy neřeší a nadále zůstávají problémem. Více k této problematice včetně vládních slibů lze nalézt v analýze Demagog.cz.

Jakub Michálek

Jakub Michálek

A je potřeba to (800 tis. lidí v exekucích - pozn. Demagog.cz) řešit novelou exekučního řádu, která by například zavedla krajskou příslušnost, a ten zákon neustále leží na legislativní radě vlády a neposouvá se ta věc kupředu.

Legislativní rada vlády v únoru 2019 přerušila projednání návrhu novely exekučního řádu a vrátila jej ministerstvu spravedlnosti za účelem jeho úpravy podle jejích připomínek. Až po výroku Jakuba Michálka byl návrh zařazen na program jednání vlády, projednán a schválen.

skrýt celé odůvodnění

Ministerstvo spravedlnosti připravilo ještě v době, kdy byl ministrem Robert Pelikán, návrh (.doc) novely zákona, kterým se mění občanský soudní řád, exekuční řád a další související zákony. Legislativní rada vlády projednala pozdější návrh (.doc) na svém zasedání 7. února 2019, přičemž projednání návrhu zákona přerušila za účelem úpravy jeho textu podle jejích připomínek. K přepracování se tak návrh vrátil na Ministerstvo spravedlnosti. Ministerstvo spravedlnosti vytvořilo novou verzi (.doc) návrhu, která byla zveřejněna 3. června 2019.

Projednání poslední zveřejněné verze návrhu zákona ze 3. června bylo zařazeno na program (sp.zn. 251/17) jednání vlády, které se uskutečnilo 1. července 2019. Vláda na něm návrh schválila, došlo tedy k jistému posunu kupředu. Vzhledem k tomu, že tento bod byl na program zařazen 27. června, tedy v den výroku Jakuba Michálka, nelze jeho výrok hodnotit jako nepravdivý.

Tvrzení Jakuba Michálka o tom, že je potřeba problém 800 000 lidí v exekucích řešit novelou exekučního řádu z podstaty nehodnotíme, jelikož se jedná o Michálkův politický postoj, nikoliv o faktický výrok. Nicméně pro lepší orientaci ve výroku je vhodné problematiku příslušnosti exekutorů stručně přiblížit.

Krajská příslušnost (teritorialita) exekutorů znamená, že exekutor může provádět úkony v exekučním řízení pouze v oblasti územní působnosti jednoho krajského (exekučního) soudu, respektive příslušného krajského soudu dle sídla exekutora. Tím by se zamezilo současné situaci, kdy si exekutora vybírá věřitel. Dochází tak k případům, kdy exekutor provádí úkony vůči dlužníkovi na druhém konci republiky.

Přestože nejnovější návrh novely exekučního řádu vytvořený Ministerstvem spravedlnosti teritorialitu exekutorů neobsahuje, premiér Babiš 9. června prohlásil, že o principu teritoriality jedná mimo jiné s prezidentem Exekutorské komory. Dále premiér uvedl: „Sněhulák (princip koncentrace více exekucí na jednoho dlužníka u jednoho exekutora - pozn. Demagog.cz) a teritorialita jsou dva principy, které jsou v jádru správné, musíme z nich ale vytáhnout to nejlepší, správně je propojit a udělat takový zákon, který zabrání vykořisťování dlužníků a zároveň ochrání věřitele. Ministerstvo spravedlnosti na něm maká“. Zdá se tedy, že byť Ministerstvo spravedlnosti předložilo jeden návrh na začátku června, necelý týden poté již pracovalo na jeho další verzi.

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová však později na dotaz ohledně chybějící teritoriality exekutorů uvedla (audio, 12:28), že se domnívá, že lepší cestou je předložený návrh, který teritorialitu neobsahuje (a obsahuje princip koncentrace).

Jakub Michálek

Jakub Michálek

Máme měření, která jsou z průzkumu veřejného mínění, že 90 procent občanů České republiky považuje za naléhavý problém korupci a hospodářskou kriminalitu.

Podle šetření Centra pro výzkum veřejného mínění z března 2019 považuje korupci i hospodářskou kriminalitu přibližně 90 % veřejnosti za naléhavý problém.

skrýt celé odůvodnění

Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) ve svém pravidelném šetření zkoumá mimo jiné také míru naléhavosti řešení různých oblastí veřejného života z pohledu obyvatel ČR.

Podle aktuálního šetření z března 2019 (.pdf) hodnotili dotázaní jako nejnaléhavější problém korupci. 59 % z nich považuje její řešení za velmi naléhavé a dalších 31 % za docela naléhavé (.pdf, str. 1).

Na druhém místě se umístila hospodářská kriminalita, jejíž řešení označilo v průzkumu CVVM za velmi naléhavé 56 % dotázaných a dalších 32 % za docela naléhavé (.pdf, str. 1).

Na třetím místě se podle CVVM umístilo přistěhovalectví (48 %). Nejméně naléhavou je hodnocena oblast kultury (10 %) (.pdf, str. 1).

Je tedy pravda, že podle výzkumu veřejného mínění hodnotí korupci a hospodářskou kriminalitu jako naléhavé problémy 90 % obyvatel ČR.

Jakub Michálek

Jakub Michálek

Ten zákon na ochranu oznamovatelů už se připravoval přeci, ten byl i v programovém prohlášení minulé vlády, také se na něm jakoby pracovalo, ale za ty 4 roky se neudělala.

Ochrana oznamovatelů (whistleblowing) se objevovala v programových prohlášeních obou Babišových vlád i vlády Bohuslava Sobotky, kde byl premiér Andrej Babiš místopředsedou. V současnosti se nepodařilo ani jedné z vlád prosadit ochranu oznamovatelů do zákonné podoby.

skrýt celé odůvodnění

Ochrana oznamovatelů se stala evergreenem programových prohlášení posledních tří českých vlád – Sobotkovy vlády (.pdf, str. 46), I. a II. vlády Andreje Babiše. Výsledky Sobotkovy vlády a druhé vlády Andreje Babiše jsme rozebírali i na Demagog.cz.

Co se týče tzv. whistleblowingu, vláda Andreje Babiše na premiérovu práci z předešlého volebního období nenavázala a žádný z dříve předložených a následně ukončených návrhů nebyl znovu otevřen.

Přestože se vláda na podzim roku 2018 angažovala ve snaze o předložení návrhu zákona o ochraně oznamovatelů, tento zákon se stále nepodařilo doručit do Sněmovny. Hlavním důvodem kritiky přijetí tohoto zákona je především stále probíhající příprava evropské směrnice o ochraně osob oznamujících porušení práv Unie. Tato směrnice je již od května 2018 v legislativním procesu EU. V dubnu 2019 došlo k schválení směrnice Parlamentem EU. V květnu 2019 pak Rada EU vrátila (.pdf) směrnici Evropskému parlamentu k opravám tak, aby se nemuselo konat druhé čtení. Od této chvíle se legislativní proces nijak neposunul.

V současné době dle slov ministryně Marie Benešové na půdě Poslanecké sněmovny dne 26. června 2019 se na novém zákoně pracuje, bez uvedení podrobností:

„Pokud jde ještě o další zákony, které jsem nezmínila, tak samozřejmě tam pracujeme také na návrhu zákona o lobbování, návrhu zákona o ochraně oznamovatelů a máme připraven zákon o soudech a soudcích, kde bude podobná situace jako se státními zástupci. I tam bych chtěla mít výběrové komise a i tam to chceme namíchat tak, aby to bylo transparentní a opět to byl ten zárodek budoucí justiční rady.“

Jakub Michálek

Jakub Michálek

Ministerstvo spravedlnosti, když už na něčem pracuje, tak určitě ne na novém exekučním řádu, ale na novele, která je v legislativní radě vlády.

Ministerstvo spravedlnosti připravilo novelu exekučního řádu.

skrýt celé odůvodnění

Ministerstvo spravedlnosti připravilo ještě v době, kdy byl ministrem Robert Pelikán, návrh (.doc) novely zákona, kterým se mění občanský soudní řád, exekuční řád a další související zákony. Legislativní rada vlády projednala pozdější návrh (.doc) na svém zasedání 7. února 2019, přičemž projednání návrhu zákona přerušila za účelem úpravy jeho textu podle jejích připomínek. K přepracování se tak návrh vrátil na Ministerstvo spravedlnosti. Ministerstvo spravedlnosti vytvořilo novou verzi (.doc) návrhu, která byla zveřejněna 3. června 2019.

Projednání poslední zveřejněné verze návrhu zákona bylo zařazeno na program jednání vlády, které se uskutečnilo 1. července 2019 a vláda na něm návrh schválila. K zařazení na program jednání vlády však došlo teprve v den výroku Jakuba Michálka, tj. 27. června, proto je jeho tvrzení hodnoceno s ohledem na toto datum.

Po celou dobu Ministerstvo spravedlnosti pracuje na novele, nikoliv na novém exekučním řádu (ten není ani zahrnut do plánu legislativních prací vlády). Pokud by byla novela schválena Parlamentem, došlo by k zásadním změnám (.doc), které by se dotkly celkem 64 paragrafů ze současného celkového počtu 151 paragrafů exekučního řádu. Jedná se tedy o poměrně komplexní novelu, formálně ale stále pouze o novelu, a ne o rekodifikaci.

Jakub Michálek

Jakub Michálek

(...) samozřejmě se to (vlastnictví mediálního domu MAFRA pozn. Demagog.cz) potom promítá i do toho způsobu, jak tam, jaké tam vycházejí titulky a pak kvůli tomu někteří ministři rezignují a zneužívá se toho.

Dvě ministryně otevřeně obvinily jedno médium – Lidové noviny – z kampaně proti jejich osobě. Jan Kněžínek pak rezignoval i kvůli mediálnímu tlaku nespecifikovaných médií.

skrýt celé odůvodnění

Předesíláme, že nehodnotíme, jak se vlastnictví mediálního domu MAFRA může projevovat na novinových titulcích. Za faktický obsah výroku považujeme Michálkův poukaz na odůvodnění ministerských rezignací.

V době obou Babišových vlád či vlády Bohuslava Sobotky otevřeně přiznaly vliv médií na svůj odchod bývalá ministryně obrany Karla Šlechtová a bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková. Obě ministryně za hnutí ANO obvinily ze svého odchodu Lidové noviny spadající pod vydavatelství Mafra.

V současné vládě zatím od července 2018 proběhlo šest výměn ministrů, přičemž žádný z nich svoje odvolání nespojoval přímo s mediálním tlakem. U ministrů Taťány Malé (ANO) a Petra Krčala (ČSSD) měly být důvodem jejich problémy s diplomovými pracemi, u navrhovaného ministra zahraničí Miroslava Pocheho (ČSSD) nedošlo k jeho jmenování prezidentem, ministr dopravy Dan Ťok (ANO) skončil na vlastní žádost, ministryně průmyslu Marta Nováková (ANO) byla vyměněna premiérem a vedením hnutí ANO. Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (ANO) jako jediný přiznal, že ho v odchodu utvrdil i mediální tlak vůči jeho osobě, ale jen ve smyslu spekulací o jeho odvolání.

Jakub Michálek

Jakub Michálek

My jsme nepodporovali jmenování paní ministryně Benešové.

Piráti nesouhlasili s touto personální změnou na ministerstvu spravedlnosti. Upozorňovali na problematický výběr nové osoby do čela resortu, tedy na jmenování Marie Benešové jako ministryně spravedlnosti.

skrýt celé odůvodnění

Piráti při změně na ministerstvu spravedlnosti upozorňovali na časté střídání osob v čele tohoto resortu a také na možnost, že byl exministr Kněžínek donucen k odchodu z vlády. Zároveň kritizovali výběr nové ministryně. Marii Benešové vytýkali např. její spojení s neprůhlednými finančními toky v rámci ROP Severozápad. Upozorňovali také na spojitost mezi změnou v čele resortu a rozhodováním o žalobě na premiéra Andreje Babiše.

Jakub Michálek pro Českou televizi (cca od 13:30) zmínil obavy, že návrh na osobu, která by měla obsadit ministerstvo spravedlnosti, pochází od prezidenta Zemana. Tuto možnost dává do souvislosti s možným prezidentovým ovlivňováním justice v případu soudců Baxy a Šimíčka.

Bývalý ministr Kněžínek ale odmítá, že byl k odchodu z resortu donucen. Tvrdí, že byl již nějakou dobu rozhodnutý skončit. Jeho rozhodnutí prý uspíšily spekulace o jeho odchodu v médiích. Kromě toho údajně využil situace, kdy probíhaly změny i na jiných resortech.

Jakub Michálek

Jakub Michálek

Těch návrhů, které nám tam (v pražském zastupitelstvu, pozn. Demagog.cz) prošly z opozice, bylo velmi málo, velmi málo.

Dle zápisů ze zasedání zastupitelstva hlavního města Praha byli Piráti v rámci opozice ve volebním období 2014–2018 většinou přehlasováni. Nedařilo se jim například prosazovat zařazení svých návrhů na body jednání. Úspěšnější byli při prosazování návrhů na oddělení hlasování.

skrýt celé odůvodnění

Ve volebním období 2014–2018 měli Piráti v pražském zastupitelstvu čtyři křesla (Jakub Michálek, Mikuláš Ferjenčík, Ondřej Profant a Adam Zábranský). Zastupitelstvo ovládala koalice ANO, ČSSD a Trojkoalice (Zelení, KDU-ČSL, STAN).

Piráti tedy prosazovali návrhy z opozice. Je pravda, že při hlasování v zastupitelstvu jejich návrhy většinou neprošly. Týkalo se to jak návrhů na zařazení bodů, tak pozměňovacích návrhů či protinávrhů. Větší úspěšnost prokazovali Piráti u návrhů na oddělení hlasování, jak můžeme vidět například při 21. zasedání (.pdf, str. 3-5; str. 7-8).

Problémy s prosazením svých návrhů měli Piráti již zpočátku. Na 4. zasedání zastupitelstva byly zamítnuty (.pdf, str. 3; str. 7-8) jejich návrhy na zařazení bodů na pořad jednání či pozměňovací návrhy. Naopak při 10. zasedání pražského zastupitelstva byl schválen (.pdf, str. 4) návrh na zařazení bodu od zastupitele Zábranského. Bod byl projednán a také přijat jako usnesení K problematice nominací osob do městských společností (.pdf). Při projednávání návrhu usnesení ale již nebyly přijaty další návrhy na změny (.pdf, str. 3-4) v textu ustanovení, které Piráti předložili.

Situace se nezměnila ani ke konci volebního období. Na jednom z posledních zasedání pražského zastupitelstva se Pirátům nepodařilo (.pdf, str. 3-4) dostat na bod jednání ani jeden z jejich návrhů. Nepodařilo se jim prosadit ani vyřazení některých bodů z jednání zastupitelstva.

Po volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017 postupně opustili zastupitelská místa Michálek, Ferjenčík a Profant. Nahradili je Ondřej Kallasch, Ivan Mikoláš a Viktor Mahrik.

Jakub Michálek

Jakub Michálek

Teďkomc máme primátora (v Praze, pozn. Demagog.cz).

Primátorem hlavního města Prahy je Zdeněk Hřib z České pirátské strany.

skrýt celé odůvodnění

Praha má 65 zastupitelů. Ve volbách (.xlsx) do Zastupitelstva hl. m. Prahy v roce 2018 zvítězila ODS se 14 mandáty. Piráti, Praha sobě a Spojené síly pro Prahu získali shodně 13 zastupitelů. Zástupci těchto tří stran se dohodli, že primátorem Prahy se stane Zdeněk Hřib z České pirátské strany.

Jakub Michálek

Jakub Michálek

Ty dvě miliardy korun ročně Agrofertu z výročních zpráv, to nejsou jenom nárokové dotace, to jsou všechny dotace dohromady.

Celkové dotace přijaté koncernem Agrofert za rok 2017 odpovídají částce 1,95 miliardy Kč.

skrýt celé odůvodnění

Výroční zpráva (.pdf str. 58) Agrofertu za rok 2017 (poslední dostupná) ukazuje, že Agrofert přijal v roce 2017 dotace na zemědělskou činnost a jiné dotace o celkové hodnotě 1 954 489 000 Kč (cca 2 miliardy Kč). Podle údajů uvedených ve výroční zprávě (str. 58) jsou zde zahrnuty jak dotace provozní, tak dotace investiční. Je tedy pravda, že výroční zpráva obsahuje všechny druhy dotací, včetně dotací nárokových.

Jakub Michálek

Jakub Michálek

Máme devět poslaneckých klubů v Poslanecké sněmovně.

V současné době je v Poslanecké sněmovně 9 poslaneckých klubů. Tyto kluby sdružují dohromady 195 poslanců. Poslanci, kteří nejsou součástí žádného klubu, jsou klasifikováni jako tzv. nezařazení.

skrýt celé odůvodnění

Poslanecké kluby patří k základním jednotkám sdružování poslanců. Umožňují skupinám poslanců sdružovat se na základě politické příslušnosti či společného zájmu a organizovat tak společný postup. Podmínky pro jejich vznik a fungování jsou popsány v deváté části jednacího řádu (zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny).

V současné době operuje na půdě Sněmovny 9 poslaneckých klubů, které nesou název devíti politických subjektů zvolených do Sněmovny ve volbách v roce 2017. Tyto kluby sdružují dohromady 195 poslanců. 5 poslanců není zařazeno do žádného klubu (tzv. nezařazení). Nejvíce poslanců sdružuje klub ANO 2011 (celkem 78 poslanců). Dalšími kluby jsou klub Občanské demokratické strany (23 poslanců), klub České pirátské strany (22 poslanců), klub hnutí Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura (19 poslanců), klub České strany sociálně demokratické (15 poslanců), klub Komunistické strany Čech a Moravy (15 poslanců), klub Křesťanské a demokratické unie - Československé strany lidové (10 poslanců), klub TOP 09 (7 poslanců) a klub Starostové a nezávislí (6 poslanců).

Jakub Michálek

Jakub Michálek

Já jsem teď byl v Rakousku, tam mají v parlamentu 5 politických stran.

Poslanec Michálek na konci června podnikl služební cestu do Rakouska. V rakouském parlamentu má zastoupení 5 politických stran.

skrýt celé odůvodnění

O služební návštěvě rakouské Vídně ve dnech 24. a 25. června 2019 informoval poslanec Michálek na svém facebookovém účtu statusem a fotografiemi. Cesty se podle všeho účastnil jakožto člen delegace Mandátového a imunitního výboru Poslanecké sněmovny.

Rakouská republika má dvoukomorový parlament. V jeho dolní komoře parlamentu je aktuálně zformováno pět poslaneckých klubů na půdorysu politických stran. Těmi jsou: ÖVP – Rakouská lidová strana (61 poslanců), SPÖ – Sociálně demokratická strana Rakouska (52 posl.), FPÖ – Svobodná strana Rakouska (51 posl.), NEOS – Nové Rakousko a Liberální fórum (10 posl.), JETZT – Nyní (7 posl.). Další 3 členové dolní komory jsou bez poslaneckého klubu.

V horní komoře parlamentu, Spolkové radě, se nacházejí zástupci pouze tří politických formací: ÖVP (22 mandátů), SPÖ (21 mandátů) a FPÖ (15 mandátů). Všechny tyto 3 strany mají zároveň zastoupení i v dolní komoře. 3 členové horní komory jsou nezařazeni.

V rakouském parlamentu tak skutečně nalezneme 5 politických stran.



Jakub Michálek

Jakub Michálek

Paní Benešová je ex poslankyně ČSSD, která byla poradkyně prezidenta Miloše Zemana.

Marie Benešová je bývalou poslankyní za ČSSD. Byla také poradkyní prezidenta Zemana.

skrýt celé odůvodnění

Marie Benešová kandidovala ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2013 na kandidátce ČSSD bez politické příslušnosti. Byla zvolena a v období od 26. 10. 2013 do 26. 10. 2017 patřila v Poslanecké sněmovně pod Poslanecký klub ČSSD. Od roku 2013 byla poradkyní Miloše Zemana pro justici.