Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch a koronavirus

Typický exponenciální růst celkových případů COVID-19 vykazuje například Írán a Itálie, jak se lze přesvědčit na grafu níže. Naopak v zemích jako je Japonsko nebo Singapur, které zavedly intenzinvní testování a přísnější karanténní opatření dříve od vypuknutí nákazy, počty nakažených nerostou tak dramatickou rychlostí. Aktuální data pro jednotlivé země lze nalézt také v datovém přehledu Světové zdravotnické organizace (WHO).

Graf: Růst celkového počtu případů COVID-19 ode dne výskytu 1. případu v zemi, data k 11. březnu 2020

Zdroj: npr.org

Zvláštním případem na grafu je pak Jižní Korea, kde do určité chvíle křivka nakažených rostla exponenciálně i přes poměrně přísná opatření. Jedním z důvodů je pravděpodobně také výskyt tzv. superpřenašeče, který mohl nakazit tisíce lidí. Díky intenzivnímu testování se zde však situace opět uklidňuje.

K zavedení přísných či „drakonických“ opatření, jak uvádí ministr Vojtěch, vyzývá státy také Světová zdravotnická organizace (WHO). Její ředitel Tedros Adhanom Ghebreyesus například uvedl: „Vyzýváme každý den, aby země podnikly naléhavé a agresivní kroky, všechny můžou určit další směr pandemie.“

Zajímavý výklad o nutnosti zavést rázná opatření co nejdříve podává článek Tomase Pueya, který je dostupný i v českém překladu. Jeden z grafů ilustruje dopad zavedení omezení pohybu osob, konkrétně zákazu vycházení, na podobu křivky, která znázorňuje přírůstek nových případů COVID-19 v čínské provincii Chu-pej za den.

Zdroj: medium.com

Na grafu je žlutými sloupci označen „oficiální denní počet nových případů“, zatímco sloupce šedé představují skutečný počet nových případů za den, „čínští odborníci je vyvodili tak, že se ptali pacientů při diagnóze na to, kdy se u nich začaly projevovat příznaky nemoci“. Zákaz vycházení ze dne 23. ledna 2020 ve Wu-chanu a 24. ledna 2020 v dalších 15 městech v provincii Chu-pej se na křivce oficiálních nových případů začal projevovat až 4. února, tedy až za 12 dnů.

Od tohoto data lze také pozorovat změnu na grafu, který ukazuje celkový počet nakažených novým typem koronaviru v celé Číně. Od data 4. února 2020 si lze všimnout, že křivka přestává mít typický exponenciální tvar, jako například výše zmiňovaný Írán. Skok v tomto grafu ve dnech 12. února a 13. února 2020 je způsoben změnou metodiky určování nakažených v Číně.

Graf: Vývoj celkového počtu případů COVID-19 v Číně

Zdroj: gisanddata.maps.arcgis.com

Matematické modely v článku Tomase Pueya také ukazují, jaký rozdíl může znamenat zavedení omezení pohybu osob (přesněji odstupu mezi lidmi, v angličtině „social distancing“) jen o jeden den později. Autor článku uvádí, že „v tomto teoretickém modelu, který volně připomíná Hubei, vytváří čekání jeden den o 40 % více případů“. Rozdíl jednoho dne v zavedení omezení pohybu „může vést až k 10násobku případů koronaviru ve vaší komunitě a mnohem vyšší smrtnosti“. Vyčkávání se zavedením karanténních opatření má podobný vliv na tvar křivky také podle studie australských vědců z roku 2009, kteří vytvářeli modely vývoje pandemie chřipky.

Graf: Model celkového počtu případů COVID-19 při zavedení omezení pohybu osob s rozdílem 1 dne

Legenda: černá křivka představuje vývoj při nezavedení žádných opatření; zelená křivka znázorňuje vývoj při zavedení opatření 20 dnů po vypuknutí nákazy; červená křivka ukazuje vývoj při zavedení opatření 21 dnů po vypuknutí nákazy

Zdroj: Tomas Pueyo, medium.com

Co se týče smrtnosti, důležitým faktorem je zde míra zahlcení nemocnic. Tedy čím více pacientů je nemocných v jednom okamžiku, tím větší bude smrtnost, protože nemocnice nebudou schopné zajistit péči pro takové množství pacientů najednou. Právě proto je důležité začít zavádět přísná opatření brzy, aby křivka nemocných COVID-19 nepřesáhla hranici kapacity zdravotnictví a množství pacientů se rozložilo v čase.

Zdroj: zoommagazin.iprima.cz

Podle Ministerstva zdravotnictví (.pdf, str. 3) se riziko vážnějšího průběhu onemocnění COVID-19 „zvyšuje s věkem a případně jinými zdravotními komplikacemi“. Dle nedávného čínského výzkumu jsou nejvíce ohroženi na životě lidé, kteří trpí dalšími nemocemi a mají tak oslabený imunitní systém. Jedná se především o pacienty se srdečními chorobami, u nich se smrtnost pohybuje kolem 10,5 %. Ohroženou skupinou pacientů jsou také diabetici (smrtnost 7,3 %), lidé s chronickým respiračním onemocněním (6,3 %), vysokým krevním tlakem (6 %) či rakovinou (5,6 %). Z pohledu věkových skupin jsou nejvíce ohroženi lidé starší 60 let.

Graf: Smrtnost COVID-19 v Číně podle věku

Zdroj: SeznamZpravy.cz

Vliv zavádění opatření, která omezují pohyb obyvatel, na podobu tvaru křivky nemocných dobře znázorňují také animace deníku The Washington Post.

Tento článek vychází z dat dostupných 17. března 2020.

V Itálii se objevily první případy koronaviru SARS-CoV-2 v pátek 31. ledna, kdy byli hlášeni dva nakažení. Tato informace vyplývá ze situační zprávy WHO z 31. ledna (.pdf, str. 1). První nakažení v Evropě se objevili ve Francii 24. ledna. První případy v České republice eviduje WHO až od 2. března (.pdf, str. 4), kdy jsou zaznamenáni první tři nakažení. Všichni tři byli nakaženi v již zmíněné Itálii, která v této době evidovala již 1 689 nakažených (.pdf, str. 4).

Pokud bychom měli porovnávat samotnou Českou republiku s Itálií, tak začátek epidemie, v Itálii posuzujeme od propuknutí kolem 22. – 23. února, kdy se počet identifikovaných případů nákazy v Itálii skokově zvýšil z původních 2 na přibližně 75 případů. V České republice se podobný počet nakažených objevil 11. (.pdf, str. 4) – 12. (.pdf, str. 4) března, což odpovídá zpoždění 17–18 dnů. Tato hodnota se udržuje do nynějška, neboť 17. března (.pdf, str. 4) měla Česká republika podle WHO 383 nakažených. Této hodnoty Itálie dosahovala kolem 26. (.pdf, str. 3) – 27. února (.pdf, str. 4), kdy byl počet zjištěných nakažených mezi 322–400. Tento rozdíl odpovídá přibližně 18–19 dnům.

Jako příklad dalších evropských států můžeme uvést např. Německo, které mělo podle grafu k 5. březnu okolo 545 nakažených. Této hodnoty dosáhla Česká republika 18. března, tedy o 13 dnů později. Jako další příklad můžeme uvést např. Francii, která měla mezi 5. – 6. březnem mezi 423–653 nakaženými, což také odpovídá 12–13 dnům rozdílu oproti České republice. O pár dní později (mezi 7. – 8. březnem) ke stejnému počtu nakažených došlo např. ve Španělsku, kdy bylo v těchto datech mezi 525–674 nakaženými.

Zde je např. srovnání vývoje počtu nakažených z přenosu ČT24. Daniel Stach pro pořad Interview ČT24 říká (čas 0:59): „Česká republika dosáhla sta pacientů o 18 dní později než Itálie. Zjednodušeně řečeno to znamená, že jsme o 18 dní za Itálií, 11 dní za Německem a 4 dny za Rakouskem.”

Zdroj: ČT24

Číselný průběh počtu nakažených v čase ve vybraných zemích

Zdroj: Studio ČT24 (v čase 2:50)

Počet evidovaných nakažených se může lišit od počtu skutečně nakažených. Uvedená data je tedy nutné brát čistě orientačně.

Bohužel se nám nepodařilo dohledat přesná data o počtech plicních ventilátorů v Itálii, a z toho důvodu ani ověřit, jestli je tento počet v přepočtu na 100 tisíc obyvatel skutečně nejnižší v Evropě. Situaci v Itálii jsme se proto rozhodli analyzovat s pomocí několika mezinárodních studií, jako je například Global Health Security Index (GHS index) nebo dostupných dat z Eurostatu.

GHS index hodnotí připravenost jednotlivých zemí světa na případnou pandemii. Na prvním místě se v celkovém hodnocení (.pdf, str. 20–29) umístily Spojené státy s výsledkem 83,5, na posledním potom Rovníková Guinea s výsledkem 16,2. Itálie (.pdf, str. 200) se v tomto žebříčku umístila na 31. místě ze všech 195 hodnocených států s výsledkem 56,2. V rámci Evropy obsadila Itálie 18. místo.

Nejlepších výsledků dosahuje Itálie v kategorii detekování případné nákazy. Do této kategorie (.pdf, str. 90–93) spadá například vybavenost laboratoří, schopnost státu zajistit zdravotnické vybavení, zda stát pravidelně provádí monitoring infekčních onemocnění. V rámci této kategorie získala Itálie skóre (.pdf, str. 200) 78,5, průměr všech států je 41,9.

Další kategorie (.pdf, str. 94–98) sledovala, jak rychle a efektivně dokáže země na případnou nákazu reagovat. V rámci této kategorie získala Itálie skóre (.pdf, str. 200) 47,5, průměr činí 34,8. Přesto se v této kategorii vyskytlo několik položek, ve kterých Itálie zaostává. Takovou položkou může být například počet nemocničních lůžek, kterých je v Itálii podle GHS indexu 340 na 100 tisíc obyvatel. Údaje z Eurostatu z roku 2017 poskytují velmi podobný údaj, 318 lůžek na 100 tisíc obyvatel. Zde se Itálie pohybuje pod průměrem Evropské unie, který byl 541 lůžek na 100 tisíc obyvatel.

Trojice italských profesorů v otevřeném dopise Evropské společnosti pro intenzivní medicínu uvádí, že asi 10 % pacientů nakažených koronavirem musí být ošetřováno na jednotkách intenzivní péče. V tomto dopise proto doporučují evropským státům zajistit dostatek lůžek na jednotkách intenzivní péče a mít k dispozici dostatek plicních ventilátorů. Podle studie z roku 2012 má Itálie k dispozici asi 12,5 lůžek na jednotkách intenzivní péče na 100 tisíc obyvatel. V současné situaci se tento počet ukazuje jako nedostatečný.

Zdroj: SpringerLink

Italské ministerstvo zdravotnictví ve své statistické zprávě z roku 2017 uvádí (.pdf, str. 43), že v Itálii bylo na jednotkách intenzivní péče 5 090 lůžek, což představuje 8,42 lůžek na 100 tis. obyvatel.

V žádné zkoumané kategorii se Itálie neumístila na posledním místě, a to ani v rámci Evropy. Jak už bylo zmíněno, přesný počet plicních ventilátorů, které má Itálie k dispozici neznáme, proto výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Plicní ventilátory jsou životně důležité pro ty pacienty, u kterých má onemocnění vážný průběh. Trojice profesorů z milánské univerzity hovoří v otevřeném dopise adresovaném Evropské společnosti pro intenzivní medicínu o přibližně deseti procentech pacientů, kteří musejí být kvůli vážnému průběhu nemoci COVID-19 léčeni na jednotce intenzivní péče.

Informaci o počtu plicních ventilátorů v České republice poskytla vláda poprvé na tiskové konferenci dne 9. března 2020. Podle Ministerstva zdravotnictví, které situaci zmapovalo, má Česká republika zhruba 20 ventilátorů na 100 000 obyvatel. Z preventivních důvodů se ministerstvo rozhodlo zakoupit dalších 150 plicních ventilátorů. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch tuto informaci znovu potvrdil později odpoledne na svém Twitteru.

„Tématem byla i intenzivní péče s plicní ventilací. Reagujeme na italskou zkušenost, pro nejvážnější případy je tato péče potřeba. V Česku máme nyní ventilací dostatek! V porovnání s Itálií více než 2x tolik. Chceme být připraveni, proto pořídíme dalších 150 plicních ventilátorů.“

                — Adam Vojtěch (@adamvojtechano) March 9, 2020

Na tiskové konferenci (24:18–25:20) Ministerstva zdravotnictví 12. března 2020 Adam Vojtěch oznámil, že nechal vypracovat kompletní analýzu plicních ventilátorů v českém zdravotnictví. Podle této analýzy (ke konci roku 2018) je v České republice 3 590 plicních ventilátorů. V současné době je z tohoto počtu využíváno asi 60 % ventilátorů.

Tento počet pak odpovídá i statistice, kterou vypracoval v listopadu 2019 Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. Podle této statistiky (.pdf, str. 20) bylo již v roce 2018 v Česku 3640 plicních ventilátorů, tedy asi 34 ventilátorů na 100 tisíc obyvatel.

Ministr Adam Vojtěch také uvedl (23:36–24:18), že vláda schválila nákup již avizovaných 150 plicních ventilátorů (které má Česká republika přislíbeny) a Ministerstvo zdravotnictví učiní objednávku. Náměstek ministra zdravotnictví Filip Vrubel upřesnil (26:34–26:48), že by prvních 20 plicních ventilátorů mohlo dorazit v polovině dubna. Další desítky ventilátorů by přicházely s týdenními odstupy.

Nákup nových plicních ventilátorů potvrdil na tiskové konferenci 16. března 2020 také premiér Babiš, který uvedl: 

„A samozřejmě potřebujeme mít ventilátory, protože když dnes již vidíme ta úmrtí v Itálii nebo v Evropě, tak tam je přímý vztah v disponibilitě ventilace a onemocnění. Proto jsem také dnes s firmou Cheirón, kde máme objednaných sto padesát ventilátorů. A firma to objednala v Číně. Ubezpečili mě tedy, že zkrátka ty ventilátory dodají. Takže to je absolutní priorita. Absolutní priorita, abychom připravili hlavně naše nemocnice, pokud by došlo k velké epidemii a zkrátka k tomu, že bychom měli hospitalizovaný větší počet pacientů.“

Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící, neboť ač vláda na počátku března informovala, že v Česku je cca 20 plicních ventilátorů na 100 tisíc obyvatel, již nejméně od listopadu 2019 měla k dispozici informace, že plicních ventilátorů je v Česku ve skutečnosti téměř dvakrát více.

Podle studie (.pdf, str. 20) Ústavu zdravotnických informací a statistik disponuje Česká republika 3640 přístroji pro dlouhodobou umělou plicní ventilaci. Výsledky statistického šetření byly zveřejněny 20. listopadu 2019. Data jsou za rok 2018. V době průzkumu bylo 10 % přístrojů nových, respektive byly staré maximálně rok. Téměř 50 % přístrojů bylo starých alespoň osm let.

Co se týče nákupů nových plicních ventilátorů, uvedl premiér Babiš na tiskové konferenci 16. března 2020:

„A samozřejmě potřebujeme mít ventilátory, protože když dnes již vidíme ta úmrtí v Itálii nebo v Evropě, tak tam je přímý vztah v disponibilitě ventilace a onemocnění. Proto jsem také dnes s firmou Cheirón, kde máme objednaných sto padesát ventilátorů. A firma to objednala v Číně. Ubezpečili mě tedy, že zkrátka ty ventilátory dodají. Takže to je absolutní priorita. Absolutní priorita, abychom připravili hlavně naše nemocnice, pokud by došlo k velké epidemii a zkrátka k tomu, že bychom měli hospitalizovaný větší počet pacientů.“

Souhlasně se o připravovaném obchodu vyjádřil také náměstek ministra zdravotnictví Filip Vrubel, který upřesnil (26:34–26:48), že by prvních 20 plicních ventilátorů mohlo dorazit v polovině dubna. Další desítky ventilátorů by přicházely s týdenními odstupy.

Ohledně stavu samotné objednávky a počtu plicních ventilátorů se nám bohužel dosud nepodařilo najít další informace, a to ani v registru smluv.

Mezitím skupina PPF Petra Kellnera uvedla na svém twitterovém účtu informaci, že zaplatili 50 kusů plicních ventilátorů. Do Česka mají dorazit počátkem následujícího týdne. Mimo to řekl Petr Kellner na jednání s vládou, že zásilka bude obsahovat 1,8 milionu roušek a 1,7 milionu respirátorů. Dopravu bude údajně zařizovat stát.

V době rozhovoru byl (video, 19:40) v Praze Na Bulovce jeden pacient s vážným průběhem nemoci a připojením na umělou plicní ventilaci.

Podle informací z 15. března 2020 a slov Hany Roháčové, primářky kliniky infekčních nemocí, je tento pacient ve vážném stavu: „V podstatě už je několik dní uměle ventilován a ten stav je pořád závažný, ale do dneška se nezhoršil. Pořád je velká šance, že se bude vylepšovat.“ Jde o pražského taxikáře, v jehož případě není známo, kde se nakazil. Na Bulovce se léčí ještě šest dalších pacientů, ale jejich stav je klinicky dobrý.

Druhým vážně nakaženým je také taxikář, napojený na systém mimotělního oběhu ECMO. Mluvčí nemocnice Marie Heřmánková toto potvrdila s tím, že je tento pacient v izolaci ve Všeobecné fakultní nemocnici. Byl do ní však převezen až poté, co proběhl rozhovor s ministrem Vojtěchem.

V České republice bylo k 16. březnu 2020 ráno 298 osob s prokázanou nemocí COVID-19, tedy nakažených koronavirem. U dvou pacientů, taxikářů, je průběh vážný, z toho jeden je připojen na mimotělní oběh. Ani u jednoho se neví, odkud se nakazili, jde tedy o takzvaný komunitní přenos.

Světová zdravotnická organizace (WHO) navrhuje (.pdf, str. 1) domácí péči pro pacienty, kteří nemají silné symptomy. Dále je domácí péče vhodná pro ty, kteří mají symptomy, ale už nevyžadují nemocniční péči, pro ty, kteří udělali informované rozhodnutí a nemocniční péči odmítli, případně pokud nemocnice už nemá dostatečnou kapacitu.

Výzkumné centrum lékařské fakulty Johns Hopkins University (USA), které se zabývá koronavirem, uvádí na svých stránkách, že počet nakažených virem Covid-19 k 14. 3. 2020 byl 156 100, z toho bylo 72 600 lidí vyléčeno.

Covid-19: Celkový počet vyléčených ve světě

Zdroj: Johns Hopkins CSSE

Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví rozlišuje tři druhy karanténních opatření. Jedná se o karanténu, lékařský dohled a zvýšený zdravotnický dozor. Karanténou se dle tohoto zákona rozumí „oddělení zdravé fyzické osoby, která byla během inkubační doby ve styku s infekčním onemocněním nebo pobývala v ohnisku nákazy (dále jen „fyzická osoba podezřelá z nákazy“), od ostatních fyzických osob a lékařské vyšetřování takové fyzické osoby s cílem zabránit přenosu infekčního onemocnění v období, kdy by se toto onemocnění mohlo šířit“.

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „Zákoník práce“) v části osmé, dílu 1 uvádí kapitolu Náhrada mzdy, platu nebo odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr při dočasné pracovní neschopnosti (karanténě), kde v § 192 uvádí: „Zaměstnanci, který byl uznán dočasně práce neschopným nebo kterému byla nařízena karanténa, přísluší v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény náhrada mzdy nebo platu ve dnech podle věty druhé a ve výši podle odstavce 2, pokud ke dni vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény zaměstnanec splňuje podmínky nároku na nemocenské podle předpisů o nemocenském pojištění.“

Pokud Zákoník práce použije pojmu karanténa, vždy zároveň použije pojem pracovní neschopnosti (viz § 47, § 66, § 191, § 192, § 194, § 393a Zákoníku práce). Zpravidla uvede pojem „karanténa“ v závorce za pojmem pracovní neschopnost“. Z žádného ustanovení v Zákoníku práce nelze pro karanténu vyčíst odlišný režim. Z těchto uvedených důvodů hodnotíme výrok jako pravdivý.

Zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví uvádí, že fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, když „nesplní povinnost uloženou mimořádným opatřením vydaným podle § 80 odst. 1 písm. g) nebo podle § 82 odst. 2 písm. m) k ochraně zdraví fyzických osob při epidemii, nebezpečí jejího vzniku, živelné pohromě nebo jiné mimořádné události“ (§ 92n odst. 1 písm. b)). Mimořádné opatření podle § 80 odst. 1 písm. g) je mimořádné opatření nařízené Ministerstvem zdravotnictví v případě epidemie nebo nebezpečí jejího vzniku. Za tento přestupek lze uložit pokutu až 3 miliony korun podle § 92n odst. 3 písm. a).

Výčet trestných činů najdeme v zákoně č. 40/2009 Sb. Trestní zákoník. V úvahu přichází trestný čin § 152 Šíření nakažlivé lidské nemoci a § 153 Šíření nakažlivé lidské nemoci z nedbalosti. Za úmyslný trestný čin (§ 152) hrozí až 12 let vězení a za nedbalostní (§ 153) až 10 let vězení. To se týká případů, kdy takovýmto chováním pachatel způsobí smrt dvou a více osob. Ke zjištění toho, zda jde o nakažlivou lidskou nemoc, slouží nařízení vlády. Konkrétně nařízení vlády č. 453/2009 Sb., které bylo v souvislosti se současnou epidemií k 13. března 2020 novelizováno. V rámci této novelizace byla na seznam přidána nemoc COVID-19.

Ústavní zákon o bezpečnosti České republiky umožňuje vládě vyhlásit nouzový stav v případě „živelních pohrom, ekologických nebo průmyslových havárií, nehod nebo jiného nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožují životy, zdraví nebo majetkové hodnoty anebo vnitřní pořádek a bezpečnost“. To, co z nouzového stavu vyplývá, nám říká zákon č. 240/2000 Sb. o krizovém řízení, který umožňuje po dobu nouzového stavu v nezbytně nutném stavu omezit některá práva a svobody. Přestože nelze najít žádnou přímou právní vazbu mezi nouzovým stavem a možností stíhat šiřitele nemoci COVID-19 jako pachatele trestného činu, chápeme, že ve faktické rovině je vazba zřejmá. Proto hodnotíme výrok jako pravdivý.

Martin Nejedlý podstoupil koncem února 2020 spolu s Vratislavem Mynářem a Jaroslavem Tvrdíkem neoficiální cestu do Číny. Cílem této cesty bylo předání humanitární pomoci koronavirem postižené Číně. O jejich návratu informoval 28. února tiskový mluvčí prezidenta republiky Jiří Ovčáček. Do této doby Hygienická stanice hlavního města Prahy pouze doporučila občanům vracejícím se z Číny, pokud nepociťují žádné symptomy, sledovat po dobu čtrnácti dní svůj zdravotní stav. Povinná čtrnáctidenní karanténa, vztahující se i na Čínu, byla nařízena až 13. března.

Pro dovoz 100 tisíc rychlotestů na nový typ koronaviru byl do Číny v pondělí 16. března 2020 vyslán armádní Airbus A319. O této akci informovali premiér Andrej Babiš i Armáda ČR na svých twitterových stránkách:

„Testy jsou určené pro rychlou diagnostiku osob, které mají příznaky respiračního onemocnění a je u nich podezření pro nákazu koronavirem. Výsledky testů jsou k dispozici do 29 minut,“ uvedl Andrej Babiš.

Armádní letoun se 150 tisíci rychlotesty přistál na vojenském letišti Praha-Kbely ve středu 18. března 2020 krátce před 2:30. Jako první o přistání informoval ministr obrany Lubomír Metnar:

O rozvoz rychlotestů do celého Česka se postarala Armáda ČR a Policie ČR.

V průběhu následujících dní mají do Česka z Číny dorazit další zásoby respirátorů, roušek nebo ochranných obleků. Podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) by v neděli mělo být do Česka velkokapacitním ukrajinským letadlem An-124 Ruslan přepraveno 30 milionů roušek. Celou logistickou akci popsal například server Seznam Zprávy.

První dva pacienti nakažení novým koronavirem byli v Rakousku podle ÖRF zaznamenáni 25. února 2020. Jednalo se o dvojici čtyřiadvacetiletých Italů, žijících v Innsbrucku. Pár se vrátil do Innsbrucku z návštěvy města Bergamo, které leží v severoitalském regionu Lombardie. V České republice se první nakažení koronavirem objevili 1. března, kdy se nemoc potvrdila hned u tří osob. Dva případy byly zjištěny v pražské Nemocnici Na Bulovce, třetí v Ústí nad Labem. Všichni tři nakažení se předtím pohybovali v Itálii.

V čase pořízení tohoto rozhovoru (pravděpodobně 14. března 2020) podstoupilo podle Ministerstva zdravotnictví v České republice test na nový koronavirus 4 065 osob. V Rakousku touto dobou bylo na COVID-19 otestováno 7 467 osob.

Dle webu Ministerstva zdravotnictví o aktuálním průběhu koronavirové epidemie došlo k otestování 537 osob 12. března 2020. Protože ministr Adam Vojtěch uvádí toto číslo jako včerejší, pak k rozhovoru pravděpodobně došlo 13. března 2020.

První vzorky pro nález COVID-19 se opravdu zasílaly do Národní referenční laboratoře (NRL) Státního zdravotního ústavu (SZÚ), jak bylo uvedeno v tiskové zprávě Hygiencké stanice hlavního města Prahy ze dne 26. ledna 2020.

Právě 18 laboratoří uvádí tisková zpráva Ministerstva zdravotnictví ke 12. března 2020, tedy den před pořízením ověřovaného rozhovoru. Krom Národní referenční laboratoře (NRL) Státního zdravotního ústavu (SZÚ) testují na nález COVID-19 následující instituce:

• Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, který dle vyjádření z 5. března 2020 testuje indikované případy a dle svého webu ke dni 17. března 2020 neprování vyšetření pro samoplátce.
• Fakultní nemocnice Hradec králové, dle zprávy z 6. března 2020 v Úseku molekulární biologie vyšetřuje pouze indikované případy.
• Laboratoř nemocnice České Budějovice dle tiskové zprávy nemocnice ze dne 13. března testuje pouze indikované případy a zatím nemají kapacity na komerční testování.
• Fakultní nemocnice Motol, Nemocnici Na Bulovce a Ústřední vojenské nemocnici - Vojenské nemocnici Praha, od 13. března 2020, dle tiskové zprávy Hygienické stanice hlavního města Prahy, testutí indikované pacienty zadarmo a Bulovka s Motolem testují i samoplátce.
• Pracoviště soukromé společnosti AGEL, a. s. v Ostrava, Vítkovice, dle svého vyjádření ze dne 7. března 2020, kdy dostala povolení SZÚ, testuje indikované případy a neindikované samoplátce zatím ne.
• Fakultní nemocnice Brno, dle svého článku ze dne 6. března 2020 testuje indikované pacienty.
• Laboratoř společnosti Diagnostika s. r. o. v Ústí nad Labem, s povolením SZÚ (.pdf) od 9. března 2020 a podala informace (.pdf) o komerčních odběrech z 16. března 2020
• Fakultní nemocnice Plzeň dle článku lokálního deníku a webových stránek testuje na infekční klinice, a to již v době rozhovoru.
• Krajská nemocnice Liberec, která zatím dle vyjádření 13. března 2020 testuje indikované případy, ale ne samoplátce.
• Laboratoř společnosti SPADIA LAB, a. s., která dle svých webových stránek dostala povolení SZÚ 10. března 2020 testovat provádí jen testování indikovaných pacientů.
• Fakultní nemocnice Olomouc, ve svém vyjádření 13. března 2020 informovala, že dostala povolení testovat, ale také uvedla, že zatím na nález SARS-CoV-2 netestuje a začne na začátku dalšího týdne. Z vyjádření z 16. března 2020 však vyplývá, že testovat začala již 14. března, nikoliv však samoplátce.
• Společnost VIDIA-DIAGNOSTIKA, spol. s r.o. vydala vyjádření, že zatím netestují samoplátce.
• Oblastní nemocnice Trutnov a.s., která uvedla ve svém vyjádření z 13. března 2020, že zatím na COVID-19 její mikrobiologické laboratoře nevyšetřují a začnou až v týdnu od 23. do 29. března 2020
• IFCOR klinické laboratoře Blansko, upozornili na svých webových stránkách již 6. března 2020, že netestují samoplátce.
• AESKULAB Ostrava, která ve svém vyjádření z 13. března 2020 uvádí, že je na seznamu oprávněných laboratoří, ale že teprve připravuje svoji nabídku pro klienty z řad zdravotnických zařízení a že nepřijímá samoplátce.
• Lab In - Institut laboratorní medicíny KV, který uvádí na svých webových stránkách ke dni 17. března 2020, že testuje, ale neodebírá vzorky a netestuje samoplátce.

Dne 13. března tedy z těchto 18 institucí minimálně 3 nebyly schopny testovat ani indikované případy a většina z výše uvedených netestovala samoplátce.

Je pravda, že v České republice 23. ledna 2020 nebyl žádný případ onemocnění COVID-19. První nemocné zaregistrovalo Ministerstvo zdravotnictví 1. března 2020. Dva nakažení se v té době nacházeli v Nemocnici Na Bulovce a jeden další v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem.

Také informaci, že testování začalo 23. ledna, lze označit za pravdivou. Ke konci ledna se objevilo podezření na nákazu koronavirem v Česku u několika osob, a to jmenovitě v Praze, v Jihočeském, Zlínském a Moravskoslezském kraji. Podařilo se nám dohledat jako datum prvního testování na webových stránkách Hygienické stanice hlavního města Prahy 24. ledna. Je však možné, že uvedená časová informace neeviduje například odebírání vzorků pacientům, které mohlo proběhnout již 23. ledna. V Jihočeském kraji pak byli potenciálně nakažení testováni v posledním týdnu ledna, ve Zlínském kraji dva podezřelé zaregistrovali a testovali 27. ledna. V Moravskoslezském hlásili první dva negativní testy na koronavirus na samém konci měsíce. Žádnému z testovaných se nákaza nepotvrdila.

V rozhovoru je později uvedeno, že bylo za včerejšek provedeno 537 testů. To je číslo počtu provedených testů, které odpovídá 12. březnu 2020 (viz web Ministerstva zdravotnictví). Rozhovor byl tedy proveden v pátek 13. března.

Stejné číslo rozvezených respirátorů uvádí ministr Adam Vojtěch v sobotu 14. března 2020 pro Radiožurnál (čas rozhovoru 9:45): „My jsme v noci na dnešek rozvezli první dávku, řekněme určitou nouzovou dávku respirátorů, které jsme nakoupili, je jich asi 50 tisíc. Rozvezly se do krajů, do klíčových nemocnic s infekčními klinikami a zdravotnických záchranných služeb (...).“

Novinářům serveru iRozhlas.cz se podařilo získat informace o počtu respirátorů, které z pátku na sobotu dorazily do jednotlivých krajů, dle vyjádření jednotlivých představitelů.

Podle těchto údajů dorazilo do krajů vyjma Prahy přibližně 25 tisíc respirátorů, tedy polovina z rozvezeného počtu. Z veřejně přístupných zdrojů není dohledatelné, zda měla tato várka respirátorů dorazit ještě někam jinam.

Počet 51 tisíc respirátorů uvedla i armáda ČR v sobotu 14. března 2020 na své facebookové stránce. Tento materiál rozvážela dle svého twitterového statusu do 16 distribučních míst.

Od dvou hodin v noci jsme rozváželi respirátory dodané @ZdravkoOnline do 16 distribučních míst po celé republice. Všechno je na místě. Teď se vracíme zpátky k útvarům.

— Armáda ČR (@ArmadaTweetuje) March 14, 2020