Otázky Václava Moravce Speciál - Ústecký kraj

Na základě informací z webových stránek ROP Severozápad hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Na fungování a plnění cílu v rámci ROP Severozápad dohlíží Monitorovací výbor a Řídící orgán. Jak se dočteme ve statutu (.pdf) Monitorovaího výboru, článku 3 - Působnost MV, tak tento výbor například: " posuzuje a schvaluje kritéria pro výběr financovaných operací do šesti měsíců od schválení programu a schvaluje veškeré revize těchto kritérií podle potřeb programování;" nebo " V souladu s Článkem 66 Obecného nařízení Řídící orgán a MV zajišťují kvalitu provádění programu a provádějí monitorování na základě finančních ukazatelů a ukazatelů "

Podle informací článku ROP Severozápad, publikovaného v placené sekci serveru iDnes.cz v rámci povinné publicity, o změnách v nastavení programu rozhodl Monitorovací výbor na svém zasedání v Karlových Varech.

Členové a předsednictvo Monitorovacího výboru jsou zástupci různých institucí. Mezi nimi jsou i zástupci ministerstva financí, nejsou však ani zastoupeni výrazněji než jiné instituce. V Řídícím výboru tvoří předsednictvo i řádné členy zastupitelé Ústeckého a Karlovarského kraje.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Podle aktuálně.cz by se skutečně měla částka pohybovat kolem jedné miliardy eur, tedy zhruba kolem 25-ti miliard korun. V článku se píše, že informaci potvrdilo i ministerstvo pro místní rozvoj. Avšak není zde zcela jasně popsáno, kde server aktuálně.cz tuto informaci získal. Navíc další státní orgány, jako např. ministerstvo financí tuto částku zatím nepotvrdilo ani nevyvrátilo. V článku se rovněž píše, že tato částka nemusí být konečná. Obecně je pak situace kolem stanovení výše této korekční částky poměrně nepřehledná.

ROP Severozápad, pod který patří i Ústecký kraj v současnosti odvolal vazebně stíhaného ředitele Pavla Markvarta, na jehož místo nastoupila Jana Havlicová. Proplácení dotací je však zatím stále pozastavené.

Hejtmanka Vaňhová pravděpodobně odkazuje na jednání o podobě regionálních operačních programů (ROP), skrze které do ČR plyne část prostředků z evropských strukturálních fondů. To probíhalo právě v letech 2005-2007, v přípravě k programovému období 2007-2013. Klíčové prvky ROP, vč. ROP Severozápad, vzešly ze sady dokumentů, vzniklých v hetmankou zmíněných letech (více na portálu BusinessInfo, podrobně v souhrnné dokumentaci programu, .pdf, str. 8-16).

Evropská komise (EK) nekontrolovala všech 35 projektů.

V celé věci nejprve zadalo audit Ministerstvo financí: 35 projektů podpořených z ROP Severozápad bylo auditováno společností Deloitte Advisory, s.r.o. Poté, jak Mnisterstvo uvádí, auditní orgán EK provedl "re-audit" vzorku z původně kontrolovaných 35. Auditoři EK tak kontrolovali (jak také uvedla např. České televize) pouze kolem 10 projektů.

Že zmíněných 35 projektů je "napříč", ukazují již reakce obou krajů na audit Deloitte: zástupci Karlovarského kraje jej (dle Idnes.cz) označili za politický útok - kontrolováno mělo být 14 projektů v kraji, zatímco Krajská zdravotní (ČT) Ústeckého kraje dokonce po zveřejnění výsledku auditu podala na Deloitte žalobu.

Všech 35 projektů bylo kontrolováno, ne všechny však ze strany EK, označujeme proto tvrzení hetjmanky za zavádějící.

Třetí fáze hodnocení projektů byla skutečně zrušena, konkrétně se tak stalo 10. září 2012 (.pdf - bod 3a), výrok je tak hodnocen jako pravdivý.

Podle ustanovené § 16d odst. 1 zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů, je kraj zastoupen v regionu soudržnosti 8 členy, pokud se tento region skládá z více než jednoho kraje. Výbor Regionální rady ROP Severozápad, který je tvořen Karlovarským a Ústeckým krajem, by tak měl podle zákona čítat 16 členů.

V současné době ale má výbor Regionální rady pouze čtrnáct členů, a to po sedmi zástupcích Karlovarského a Ústeckého kraje, a to po rezignaci Tomáše Hybnera (NS-LEV21), zástupce karlovarského kraje, a po vzetí do vazby Pavla Kouby (ČSSD), zástupce ústeckého kraje.

Jmenovitě jsou pak členové výboru za Karlovarský kraj:

ing. Zdeněk Berka (ČSSD) JUDr. Martin Havel (ČSSD) ing. Josef Hora (HNHRM) ing. Václav Jakubík (KSČM) PaedDr. Josef Novotný (ČSSD) Jakub Pánik (ČSSD) ing. Eva Valjentová (KSČM)

Za Ústecký kraj:

Radek Belej (KSČM) ing. Olga Hrebičková (ČSSD) Jaroslav Komínek (KSČM) Josef Macík (ČSSD) ing. Martin Strakoš (ČSSD) ing. Jiří Šulc (ODS) Jana Vaňhová (ČSSD)

Celkem je tedy v současné době zastoupeno ve výboru Regionální rady ROP Severozápad 8 zástupců ČSSD (v plném počtu to bylo 9), 4 zástupci KSČM, 1 zástupce ODS, a 1 zástupce HNHRM (v plném počtu ještě 1 zástupce NS-LEV21).

Na základě zjištěných informací proto hodnotíme jako nepravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, tato vyjádření zazněla v jiné předvolební debatě z Ústeckého kraje.

V závěru volebního Speciálu s Martinem Veselovským, který vysílal Radiožurnál z Ústeckého kraje, se zástupce za ODS a zástupkyně za TOP 09 vyjádřili proti případné spolupráci s KSČM.

Na otázku Martina Veslovského, s kým by případně kandidáti nešli do povolební koalice, odpověděli následovně.

Vladislav Raška z ODS říká: "T o nebude žádné překvapení. My zcela rozhodně nebudeme uzavírat jakoukoliv spolupráci s KSČM a jinak jsme připraveni spolupracovat s každým, kdo se chce rozumně rozpočtově chovat pro příští čtyřletou ... "

Karola Haasová z TOP 09 a Starostové odpovídá: " Nepůjdeme s KSČM. "

DSSS vznik a podporu nových průmyslových zón v programu nemá, výrok hodnotíme jako nepravdivý.

Na webových stránkách DSSS Sever (pro Litvínov a Ústecký kraj) není ani jedna zmínka o krajských volbách, stejně tak se zde nepíše o průmyslových zónách.

Na stránkách DSSS není zveřejněn program pro krajské volby 2012. V sekci Volby 2012 jsou představeni pouze jednotliví kandidáti.

Ani v základním programu DSSS podpora průmyslových zón není zmíněna.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný. Nepodařilo se nám dohledat žádné oficiální informace týkající se jak údajného dopisu Evropské komise, tak ani termínu odpovědi na něj.

Jediná informace, kterou jsme našli, je v rozhovoru s hejtmanem Karlovarského kraje Josefem Novotným, který na to téma říká: " Náš kraj se v úterý zúčastnil schůzky na ministerstvu financí a společně se snažíme najít řešení. Víme pouze to, že na dopis od Evropské komise má do 30. září reagovat příslušné ministerstvo, a teď nevím které, zda financí, nebo pro místní rozvoj. "

Vzhledem k nejistotě hejtmana a absence dalších informací, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Na základě informací z médií hodnotíme výrok jako pravdivý.

V médiích se objevují informace o minimálně 2,5 miliardách korun, které by měl ROP Severozápad vracet kvůli chybám v rozdělování dotací. Objevují se i informace o dokonce 3,3 miliardách. V rozhovoru pro server iHNED hejtman karlovarského kraje Josef Novotný shrnuje: " Čísla se neustále různí, dříve zaznělo 2,5 miliardy, teď už to jsou 3,5 miliardy. "

Každopádně lze dát Vladislavu Raškoví za pravdu, že se obecně hovoří minimálně o částce 2,5 miliardy korun.

Připomínek bylo mnoho, nedohledali jsme však, kolik přesně.

Připomínky při schvalování ROP Severozápad přicházely zejména ze strany firmy Regio Partners v rámci tzv. hodnocení ex-ante, kde v dohledatelných materiálech (zejm. dodatečné ex-ante hodnocení, .pdf, str. 12-34) můžeme napočítat nejméně 158 připomínek (další jsou v textu, obtížně počitatelné), některé dokumenty jsme však nedohledali.

Kromě zmíněného byl připomínkován rovněž vliv koncepce ROP Severozápad na životní prostředí (tzv. SEA, .pdf, zejm. str. 91-93), kde najdeme několik desítek připomínek a komentářů, a hlavní dokument ROP (.pdf, str. 13-15), kde je uvedeno 14 vybraných připomínek (byť se v textu na str. 13 zdůrazňuje, že pouze malá část oslovených organizací připomínky zaslala).

Byť jsme tedy nalezli stovky připomínek, nemůžeme ověřit tvrzení hejtmanky, že jich bylo 600.

Podrobný seznam příjemců (.xlsx) podpory ukazuje, že z prostředků ROP Severozápad ("tohoto systému") bylo ke dni 28. března 2012 podpořeno celkem 331 projektů. Dodejme, že to zahrnuje i "projekty" Regionální rady, tedy náklady na realizaci ROP Severozápad. Jde nicméně dokonce o více než 300 projektů, které zmiňuje hetjmanka.

V tomto případě hodnotíme výrok Jany Vaňhové jako pravdivý.

Původní zprávy z auditu firmy Deloitte Advisory, která prováděla audit celkem 35 projektů z regionálního operačního programu Severozápad, hovořily o nalezených chybách ve všech těchto projektech. V rámci Ústeckého kraje měla Deloitte Advisory podle Ministerstva financí provést celkem osm auditů operací. V navazující kontrole Auditním orgánem Ministerstva dospěl tento k závěru, že tři z nich byly bezproblémové a u zbývajících pěti nemohl být vyčíslen návrh korekce kvůli nedostatečným informacím. Ministerstvo financí, ale také uvádí, že problém ještě není uzavřen.

Tisková zpráva Ústeckého kraje ze dne 7. srpna 2012 pak opravuje celkový počet projektů na číslo sedm. Osmým projektem uváděným firmou Deloitte Advisory má být rekonstrukce Muzea města Ústí nad Labem. Zde mělo žádat o dotaci přímo město Ústí nad Labem. Zpráva potvrzuje slova Jany Vaňhové, že čtyři projekty na rekonstrukci silnic byly v pořádku a zbývající tři obsahovaly dílčí administrativní pochybení.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Výbor regionální rady ROP Severozápad tvoří 16 politiků včetně předsedy a místopředsedy. Mandáty jsou rozděleny, jak uvádí výrok, na 8 křesel pro Ústecký kraj a 8 křesel pro Karlovarský kraj.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný neboť se nám nepodařilo najít přesný počet žádostí o zastavení dálnice D8. Nicméně níže přikládáme alespoň obecné informace související s pozastavením výstavby dálnice D8.

Jana Vaňhová začala na zastupitelském postu působit od roku 2006, bližší informace o její profesní dráze se můžete dočíst na serveru nasipolitici.cz. Server aktuálně.cz potom 20.4.2008 uvedl následující:" Sdružení Děti Země a další odpůrci dálnice D8 přes České středohoří uspěli se svou žalobou proti této stavbě u Nejvyššího správního soudu. Jenže verdikt přišel pozdě: široká silnice přes chráněnou krajinnou oblast se už od loňského podzimu staví....", odkaz na celý článek naleznete zde. Vzhledem ke skutečnosti, že se nám nepodařilo dohledat přesný počet žádostí od konkrétních sdružení požadujících zastavení výstavby dálnice D8 hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Z článku, které se nám podařilo najít ke dni 6. Srpna 2010, kdy tehdejší ministr dopravy Vít Bárta navštivíl nedostavěné úseky dálnice D8, se Bárta jasně vyjádřil, že rychlou dostavbu dálnice D8 a peníze na ní nemůže slíbit. Pouze řekl že se zasadí o dílčí dopravní opatření, jako regulaci jízdy kamionů a zvýšení mýtného.

Výrok v tomto případě musíme označit jako nepravdivý, protože Vít Bárta co nejrychlejší dostavbu dálnice neslíbil.

Na základě dohledaných informací hodnotíme výrok Vladislava Rašky jako pravdivý.

Pojem veřejný zájem se řadí v právu mezi tzv. pojmy neurčité. Znamená to, že obsah tohoto pojmu není nikde přesně definován a jeho rozsah i obsah se může měnit.

Podle Deníku veřejné správy však existovaly snahy o „deklarování veřejného zájmu v konkrétní věci zákonem“ a takové snahy označil Ústavní soud za protiústavní. Jednalo se konkrétně o §3a zákona č 114/1995 Sb. o vnitrozemské plavbě. Další snahou měl pak být „zákon šestnácti silnic“ a zákon ve věci výstavby vzletové a přistávací dráhy letiště Praha-Ruzyně.

Zpráva také uvádí, že definování veřejného zájmu je možné v určité oblasti. Je však nutné zachovat vymezení obecné a neurčité.

Výrok Petra Kotába hodnotíme jako pravdivý neboť je dostavěno a plně v provozu již 87% dálnice D8.

Dle webu ceskdalnice.cz je v provozu 82 km. Zbývajících 12 km je ve výstavbě s tím, že celá dalnice by měla být zprovozněno v závěru roku 2014.

Z dostupných zpráv nelze zjistit, jak velké procento Industrial parku Verne zůstává nevyužito.

Prostor, který v současné době vlastní společnost Centrepoint, má rozlohu 160 hektarů a je největším parkem v okrese Chomutov. Podle starší zprávy Chomutovského deníku se tento původně ambiciózní projekt skutečně potýká s nedostatečným zájmem investorů - se začátkem krize v roce 2008 odřekla slíbené investice řada zahraničních firem a situace se stále výrazněji nezlepšila.

Průmyslová zóna Královský vrch byla vybudována v roce 2005. Investorem (PDF, str. 3) je skupina ELTODO prostřednictvím své dceřinné společnosti SIR (Společnost investičního rozvoje, a. s.).

Podle údajů Regionálního informačního servisu (RIS) bylo k červnu 2011 obsazeno 36% z celkové plochy 52 ha, volné plochy jsou v nabídkách několika realitních kanceláří.

V březnu oznámil jeden z investorů, britský výrobce drogerie Jeyes holding, že pokud se pro závod nenajde kupec, přijde do října o práci všech 427 zaměstnanců. Přesto se pravděpodobně prozatím nedá mluvit o nějaký hromadných odchodech investorů ze zóny.

Je tedy patrné, že jeden z investorů odchází, nicméně Petr Kotáb hovoří o investorech v množné čísle, jeho výrok je tak zavádějící.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Podle statistického Bulletinu na stránkách Integrovaného portálů MPSV ze srpna 2012 byla míra nezaměstnanosti v Ústeckém kraji v srpnu 2012 skutečně asi 13,01%.

Výrok Jany Vaňhové hodnotíme jako pravdivý na základě informací dostupných na webových stránkách Ústeckého kraje. Na stránce Investoři v zóně naleznete seznam investorů včetně roku zahájení výroby. Ve volebním období 2008-2012 zde zahájili provoz tito investoři:

• Solar Turbines EAME s.r.o.
• JC Interiors Czechia s.r.o.
• Gestamp Louny s.r.o. ( O stavbě továrny informuje článek v Žateckém a lounském deníku.)
• HARGO a.s.

A jeden investor plánuje zahájení výroby na přelomu let 2013/2014

• Panattoni Czech Republic Development s.r.o.

Výrok Jany Vaňhové je neověřitelný, neboť i když se nám podařilo dohledat konečný plánovaný stav počtu zaměstnanců, nebyli jsme již schopni ověřit současné stavy.

Webové stránky Ústeckého kraje k průmyslové zóně Triangle v části Investoři v zóně popisují konkrétní subjekty včetně počtu zaměstnanců a také datum zahájení provozu. Z těchto informací pak vyplývá, že v současné chvíli v zóně působí následující subjekty:

1. Panasonic (615 lidí)
2. Solar Turbines (450 lidí)
3. Johnson Controls (630 lidí)
4. Gestamp (300 lidí)

Stránky však uvádějí cílový počet zaměstnanců, není však jasné a dohledatelné, kolik lidí pracuje v těchto provozech v tuto chvíli. Pro úplnost dodáváme, že do budoucna se počítá v zóně Triangle se zahájením provozu v těchto firmách: Hitachi, Panattoni, Hargo. a.s., které mají dohromady podle záměru zaměstnat 779 lidí.

Lze tak potvrdit údaj hejtmanky Vaňhové (o číslu 2700 informuje také Ústecký kaj prostřednictvím ČTK) týkající se konečného náběhu zaměstnanců, součet všech cílových počtů pracujících v jednotlivých firmách dává dohromady 2774. Není však možné dohledat současné stavy zaměstnanců, musíme tak výrok hejtmanky Jany Vaňhové hodnotit jako neověřitelný.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě statistiky Ministerstva práce a sociální věcí. Ze statistiky(.xls) Ministerstva práce a sociální věcí (srovnávající zaměstnanost v jednotlivých krajích od roku 1997) skutečně vyplývá, že v rámci Ústeckého kraje dosahovala nezaměstnanost vždy nejvyšší míry. Níže uvádíme pro představu konkrétní míru nezaměstnanosti Ústeckého kraje v procentech od roku 1997. Pro srovnání s ostatními kraji rozklikněte prosím horní odkaz, kde je analýza uvedena kompletně. Doplňujeme, že data za rok 2004 jsou uvedena dvakrát neboť v tomto roce došlo ke změněn metodiky v rámci měření nezaměstnanosti.

19978,5%199811,1%199914,6%200016,0%200115,6%200216,3%200317,4%200417,2%200415,9%200515,4%200614,5%200712,2%20089,9%200912,4%201013,4%201112,9%

Na základě statistiky(Pdf.) Českého statistické úřadu ještě doplňuje data za zbylé roky.V roce 1993 nezaměstnanost tvořila 5,23%,v roce 1994 tvořila 5,24%, v roce 1995 tvořila 5,79% a v roce 1996 tvořila 7,05%. Přestože tedy nemáme k dispozici srovnání za celých 20 let, označujeme výrok za pravdivý neboť trend za posledních 16 let skutečně naznačuje, že je míra nezaměstnanosti v rámci Ústeckého kraje nejvyšší.

Oldřich Bubeníček se ve svém výroků mýlí hned ve dvou faktech. Z informací, které jsou dostupné na stránkách Českého statistického úřadu je zřejmé, že v roce 2011 bylo v Ústeckém kraji evidováno přibližně 40,2 tisíc (pdf. str. 9) nezaměstnaných osob v prvním čtrtletí roku 2012 je zde pak nárůst na 41,5 tisíce nezaměstnaných. Z toho je v prvním čtvrtletí téhož roku 14,7 tisíce lidí se základním vzděláním. Toto číslo tedy nepředstavuje téměř polovinu ze skutečné hodnoty a už vůbec ne z hodnoty, kterou uvádí Oldřich Bubeníček.

Vzhledem k nesprávným údajům o počtu nezaměstnaných a o poměru lidí se základním vzděláním označujeme výrok za nepravdivý.

Celý výrok Vladislava Rašky hodnotíme jako pravdivý na základě dohledaných dílčích skutečností.

Kraje jsou vyšší územně samosprávné celky dle článku 99 Ústav y České republiky.

Působnost krajů v sociální oblasti je dána § 5 zákonač. 108/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

Působnost krajů v oblasti zdravotnictví je dána § 110zákona č. 372/2011 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

Působnost krajů ve starání se o silnice II. a III. třídy je dána § 9 zákona č. 13/1997 Sb. (.pdf) ve znění pozdějších předpisů.

Výrok Vladislava Rašky je hodnocen jako pravdivý a to na základě dohledané legislativy na stránkách Poslanecké sněmovny.

25. září byly v Poslanecké sněmovně hlasovány (body 94 - 96) 3 legislativní návrhy zastupitelstva Ústeckého kraje. Konkrétně šlo o tisky 494, 495 a 496 a byly to návrhy změn zákonů v oblasti sociálního bydlení (494), loteriích (495) a také o novelu trestního zákoníku (496). Důvodová zpráva návrhu trestního zákoníku uvádí přesné formulace, které z opakovaných přestupků mají učinit trestný čin. Nicméně Vladislav Raška se mýlí v kvantifikaci, z návrhu novely zákona plyne, že jde o tzv. "třikrát a dost" - konkrétní formulace v návrhu (.doc - str.12): " byl za takový přestupek v posledních třech letech alespoň dvakrát postižen ". I přes tuto výhradu však hodnotíme výrok jako pravdivý.

Tento výrok hodnotíme jako neověřitelný. Přestože 6. září 2011 byla přijata například novela zákona o loteriích č. 300/2011 Sb., nelze nijak bezpečně ověřit, zda taková právní úprava byla tím pravým důvodem k zamítnutí tzv. ústeckého balíčku.

Současnost: Vláda ČR schválila nový návrh zákona o loteriích, který by měl mj. umožnit obcím lépe regulovat hazard v jejich katastru, nebyl však ještě předložen k projednání Poslanecké sněmovně. Nyní probíhá tříměsíční notifikační proces (konzultace kompatibility s evropským právem) ve vztahu k Evropské komisi.

Doplnění: Jedná se o tzv. ústecký balíček legislativních změn, jehož snahou je novelizovat trestní zákoník, zákon o sociálním bydlení a zákon o loteriích. Zatímco první dva návrhy byly zamítnuty, návrh na změnu zákona o loteriích, který by podle navrhovatelů měl dát více pravomocí obcím, byl přikázán k projednání výborům (nejdříve 3. října 2012).

Dokumenty spojené s tzv. ústeckým balíčkem zde.

Výrok Jany Vaňhové hodnotíme jako neověřitelný. Jediným oficiálním zdrojem informací s tématikou přípravy legislativy ve věci sociálního bydlení je tato zpráva Ministerstva pro místní rozvoj, která však zmiňuje pouze úkoly zadané Ministerstvu práce a sociálních věcí a termíny do kdy mají být splněny, nezmiňuje se však o tom, jestli je daná legislativa skutečně připravována. O připravované legislativě na toto téma se nezmiňují ani webové stránky Ministerstva práce a sociálních věcí.

Výrok podle dostupných informací hodnotíme jako pravdivý. Podle tiskové zprávy Ústeckého kraje, kraj zdvojnásobil oproti minulému roku finnančné prostředky určené na prevenci kriminality. Objem financí vyhrazených pro tento účel je v roce 2012 ve výši až 15 milionů Kč.