Demagog.cz

Reakce na diplomatické reakce

Poslanci a senátoři ze zahraničních a obranných výborů obou komor Parlamentu se v posledních dnech střídají před kamerami a mikrofony jako na běžícím páse. Proto ani nám nemohla uniknout hned trojice politiků ve studiu Událostí, komentářů. Pavel Fischer, Jan Bartošek a Ondřej Veselý reagovali na vyhošťování ruských a českých diplomatů, hned v několika výrocích se však vrátili také k otravě Sergeje Skripala z roku 2018.

Ověřili jsme
Události, komentáře ze dne 20. dubna 2021 (moderátor Jana Peroutková, záznam)

6 z celkově 15 ověřených výroků

Pavel Fischer

Pavel Fischer

My jsme navrhli (senátní zahraniční výbor, pozn. Demagog.cz) velmi jasné usnesení, ve kterém dokonce doporučujeme vládě, aby snížila stav těch diplomatů na jediného, to znamená velvyslance.

Senátní výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost 19. dubna 2021 navrhl Senátu přijmout usnesení, které kromě jiného obsahuje i doporučení, aby vláda snížila počet pracovníků ruského velvyslanectví v Praze na jediného.

skrýt celé odůvodnění

Senátní výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, jemuž Pavel Fischer předsedá, na své schůzi 19. dubna 2021 schválil usnesení (.pdf), které se vztahuje k rozhodnutí vlády vyhostit 18 diplomatů Ruské federace. V něm navrhuje Senátu přijmout doprovodné usnesení „ke vztahům mezi Českou republikou a Ruskou federací v souvislosti s útoky ve Vrběticích(.pdf, str. 2).

Tento doprovodný dokument pak například kromě vyjádření podpory dosavadních vládních kroků obsahuje také právě doporučení, aby vláda „snížila počet pracovníků ZÚ (zastupitelského úřadu, pozn. Demagog.cz) Ruské federace v Praze na jednoho“. Uveďme, že nyní na ruském velvyslanectví v Praze zůstává celkově 67 členů administrativně-technického personálu a 27 diplomatů v čele s velvyslancem Alexandrem Zmejevským.

Zahraniční výbor Poslanecké sněmovny poté na své schůzi 20. dubna 2021 vydal podobné usnesení (.pdf). V něm, stejně jako výbor senátní, vyslovuje podporu vládnímu vyhoštění 18 ruských diplomatů i vyřazení ruských subjektů z tendru na výstavbu nového bloku jaderné elektrárny Dukovany (.pdf, str. 1). Na rozdíl od senátního výboru však jako reakci na vyhoštění 20 českých diplomatů vyzývá vládu, „aby narovnala počty diplomatů Ruské federace na území České republiky s počty českých diplomatů na území Ruské federace“. (.pdf, str. 2)

Pavel Fischer

Pavel Fischer

Když se jedná o vyhoštění, tak je to odpovědnost ministra zahraničí, on je suverén.

Vyhošťování diplomatů z České republiky spadá do kompetence Ministerstva zahraničních věcí.

skrýt celé odůvodnění

Diplomatické výsady a imunity jsou zakotveny ve Vídeňské úmluvě o diplomatických stycích, v níž se v čl. 9 píše: „Přijímající stát může kdykoliv a bez povinnosti uvést důvody pro své rozhodnutí oznámit vysílajícímu státu, že šéf mise nebo kterýkoliv člen diplomatického personálu mise je persona non grata anebo že kterýkoliv jiný člen personálu mise je nepřijatelný. V takovém případě vysílající stát podle okolností buď odvolá tuto osobu anebo ukončí její funkci na misi.“

Podle tzv. kompetenčního zákona je Ministerstvo zahraničních věcí „ústředním orgánem státní správy České republiky pro oblast zahraniční politiky“. Ke konkrétní praxi vyhošťování se v minulosti pro server iDnes.cz vyjádřil bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda, když uvedl, že o vyhoštění diplomatů rozhoduje Ministerstvo zahraničí po konzultaci s Úřadem pro zahraniční styky a informace (ÚZSI). Bývalý velvyslanec a diplomat Petr Kolář poté k postupu vyhoštění poznamenal: „Obvykle bývá předvolán velvyslanec na ministerstvo zahraničí, kde je mu oznámeno, že někteří diplomaté budou muset opustit svou misi. Je mu předána nóta, kde je všechno stručně popsáno.“

O vyhoštění 18 ruských diplomatů, kteří byli identifikováni jako pracovníci ruských tajných služeb, rozhodl bývalý ministr zahraničních věcí Jan Hamáček. Podle jeho vlastního vyjádření se tak stalo „po poradě s prezidentem a premiérem“. Lze legitimně předpokládat, že vyhoštění diplomatů v závažných kauzách probíhá se souhlasem premiéra nebo vlády. Vyjádření Pavla Fischera, že je ministr zahraničních věcí v této věci suverén, se však dá interpretovat tak, že akt vyhošťování spadá v konečném důsledku do kompetence ministerstva zahraničních věcí. Tak tomu skutečně je a výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Pavel Fischer

Pavel Fischer

V rámci vídeňské úmluvy suverénní stát vůbec nemusí vysvětlovat. To je vlastně akt (vyhoštění diplomatů, pozn. Demagog.cz), který se dá deklarovat naprosto jednostranně bez žádných komentářů.

Přijímající stát může podle Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích kdykoliv a bez povinnosti uvést důvody pro své rozhodnutí označit kteréhokoliv člena diplomatické mise za personu non grata. Takový člen mise je pak odvolán nebo jeho funkce zanikne.

skrýt celé odůvodnění

Vídeňská úmluva o diplomatických stycích z roku 1961 je mezinárodní smlouvou, která kodifikuje (.pdf, str. 46) „základní formy vztahů mezi státy, tzn. zejména jejich bilaterální formu a podobu a dále výsady a imunity diplomatických misí a jejich personálu“. V čl. 9 odst. 1 je uvedeno, že stát, na jehož území působí diplomatická mise jiného státu (přijímající stát), může kdykoliv a bez povinnosti uvést důvody pro své rozhodnutí“ označit kteréhokoliv člena diplomatické mise vysílajícího státu za nepřijatelného (tzv. persona non grata). Pokud je člen mise za takového označen, vysílající stát má podle okolností člena mise odvolat nebo ukončit jeho funkci. Neučiní-li tak, může jej přijímající stát odmítnout uznat za člena mise.

Vyhoštění členů diplomatické mise je v případě České republiky odpovědí na výbuch muničního skladu ve Vrběticích, při kterém zahynuli dva lidé. Podle vyšetřování BIS a dalších bezpečnostních složek státu za ním stojí dva členové ruské rozvědky GRU, proto je tento útok vnímán jako narušení svrchovanosti Česka jiným státem.

V nedávné minulosti byli podobně vyhoštěni ruští diplomaté z Velké Británie, tehdy šlo o odpověď na otravu dvojitého agenta Sergeje Skripala jedem novičok. Několik zemí Evropské unie a Spojené státy vyhostili ze solidarity ruské diplomaty působící na jejich území. Celkové číslo nakonec dosahovalo více než stovky vyhoštěných diplomatů.

Pavel Fischer

Pavel Fischer

Ona vlastně ruská strana vyhostila více diplomatů, dala jim kratší čas, a dokonce nám vyhostila zástupce velvyslance.

Česká republika ze svého území vyhostila 18 diplomatů. Ruská strana na tento krok zareagovala vyhoštěním 20 českých diplomatů, kteří na opuštění území Ruské federace skutečně dostali méně času. Rovněž došlo k vyhoštění zástupce velvyslance Luboše Veselého.

skrýt celé odůvodnění

V sobotu 17. dubna 2021 vystoupili vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) a předseda vlády Andrej Babiš (hnutí ANO) na tiskové konferenci. Premiér oznámil, že podle zjištění českých tajných služeb byli do výbuchu muničního skladu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 zapojeni ruští agenti. „Musím konstatovat, že existuje důvodné podezření o zapojení důstojníků ruské vojenské zpravodajské služby GRU, jednotky 29155, do výbuchu muničních skladů,“ uvedl na tiskové konferenci Andrej Babiš.

Z Česka bylo kvůli tomu vypovězeno 18 pracovníků ruské ambasády, kteří byli identifikováni jako členové ruských tajných služeb. Na opuštění země dostali tito zaměstnanci 48 hodin. Ruská federace v odvetném kroku vyhostila 20 členů české diplomatické mise, včetně zástupce velvyslance Luboše Veselého. Zaměstnanci české ambasády dostali na opuštění území Ruska „o něco více než 24 hodin“.

Senátor Pavel Fischer tedy uvádí správné údaje. Rusko v reakci na vyhoštění svých 18 diplomatů z ČR vyhostilo ze svého území více českých diplomatů, přičemž na opuštění země jim skutečně poskytlo méně času. Vyhoštěn byl navíc i zástupce velvyslance Vítězslava Pivoňky Luboš Veselý.

Pavel Fischer

Pavel Fischer

Jestli si vzpomeneme na to, jak (vláda, pozn. Demagog.cz) žádala ruskou stranu o schůzku, o setkání, o jednání po tom, co byla ta krize okolo sochy maršála Koněva, tak vlastně ruská strana na tady tu žádost, která byla v souladu s bilaterální dohodou mezi našimi zeměmi, vlastně vůbec nereagovala. Dodnes ta jednání nezačala.

K setkání česko-ruských představitelů ohledně kauzy týkající se pomníku maršála Koněva skutečně doposud nedošlo. Rudolf Jindrák, zmocněnec pro konzultace s Ruskem, potvrdil, že ruská strana na nótu navrhující setkání představitelů na nejvyšší úrovni neodpověděla.

skrýt celé odůvodnění

Rudolf Jindrák, ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky, se 20. července 2020 stal zmocněncem pro konzultace s Ruskem. Tato funkce byla zřízena mimo jiné ke koordinaci česko-ruských diskuzí týkajících se sporu ohledně sochy maršála Koněva. Tyto konzultace navrhlo Moskvě české Ministerstvo zahraničí již v květnu 2020, a to na základě česko-ruské smlouvy o přátelských vztazích a spolupráci.

Jindrák v červenci 2020 v rozhovoru pro Radiožurnál potvrdil, že na českou nótu navrhující setkání na nejvyšší úrovni Rusko neodpovědělo. Argumentoval také tím, že od doručení nóty v té době uběhl teprve týden, tudíž by nezaslání odpovědi nepřikládal žádný zvětšený význam.

V rozhovoru pro ČT24 Jindrák následně uvedl (video, čas 2:00–2:07), že Rusko alespoň představilo osobu, která se stane jeho partnerem při jednání. Jde o prvního náměstka ruského ministra zahraničí Vladimira Titova

K setkání nejvyšších představitelů státu, stejně tak jako k setkání Jindráka s Titovem doposud nedošlo. Jindrák toto v březnu 2021 odůvodnil nemožností cestovaní s ohledem na pandemii covidu-19. Později v reakci na dění okolo výbuchu muničního skladu ve Vrběticích uvedl: „Určitě si vůbec nedovedu představit, že bych se teď s kýmkoli z ruské strany scházel nebo měl nějaký jiný kontakt."

Pomník sovětského maršála Ivana Koněva byl na náměstí Interbrigády v Praze 6 odhalen 9. května 1980 u příležitosti 35. výročí osvobození Československa. V posledních letech sílily debaty jednak o roli maršála Koněva při osvobození, jednak o jeho pražském pomníku, který byl opakovaně terčem útoků vandalů. 12. září 2019 zastupitelstvo Prahy 6 rozhodlo (.doc) o nahrazení sochy maršála Koněva památníkem osvobození Prahy. V dubnu 2020 byla socha skutečně odstraněna a uložena v depozitáři.

Ruská strana již den po rozhodnutí zastupitelstva Prahy 6 uvedla, že se jedná o porušení smlouvy o přátelských vztazích a spolupráci z roku 1993, a pohrozila dalšími kroky. 

Na samotné odstranění sochy ruské ministerstvo zahraničí reagovalo protestní nótou. Bouřlivou odpovědí bylo také napadení české ambasády v Moskvě, za nímž stáli ruští extrémisté. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu následně navrhl zákon, který by umožňoval trestní stíhání lidí, kteří Koněvovu sochu nechali odstranit.

Doplňme, že vzhledem k situaci se pod policejní ochranu dostali tři pražští politici, kteří otevřeně propagovali tvrdou reakci na ruské výhružky. Jednalo se o starostu Prahy 6 Ondřeje Koláře, primátora Zdeňka Hřiba a starostu Řeporyjí Pavla Novotného.

Pavel Fischer

Pavel Fischer

U nás jsou ozbrojené složky, včetně speciálních služeb, jako je BISka a další, pod kontrolou Parlamentu.

Ozbrojené síly a ozbrojené bezpečnostní sbory, mezi které patří i Bezpečnostní informační služba, podléhají parlamentní kontrole, a to nejčastěji prostřednictvím výborů a stálých komisí Poslanecké sněmovny.

skrýt celé odůvodnění

Předně je nutné pro hodnocení výroku rozlišit termíny, které jsou v něm použity. Právní teorie zná pojem veřejné sbory, kterým označuje organizovaná uskupení, jejichž prioritním účelem je ochrana veřejného pořádku, bezpečnosti, života, zdraví etc. (KOPECKÝ, Martin. Správní právo – Obecná část, C. H. Beck, 2019). Bezpečnost České republiky zajišťují ozbrojené síly, ozbrojené bezpečností sbory, záchranné sbory a havarijní služby. My se podíváme na první dvě kategorie.

Ozbrojené síly se člení na armádu, Vojenskou kancelář prezidenta republiky a Hradní stráž. Mezi ozbrojené bezpečností sbory patří Policie České republiky, Celní správa, Vězeňská služba, Generální inspekce bezpečnostních sborů, ale například i dvě civilní zpravodajské služby (Bezpečností informační služba a Úřad zahraničních styků).

Senátor Fischer užil termín ozbrojené složky, který český právní řád nezná. Podobně právní řád nezná ani termín speciálních služeb, ale naopak používá termín zpravodajské služby, mezi něž patří Bezpečnostní informační služba (BIS), Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) a Vojenské zpravodajství při Ministerstvu obrany. Jejich právní režim upravuje Zákon o zpravodajských službách ČR.

Při hodnocení budeme vycházet z obecného významu slov „ozbrojené složky“, a pod tento pojem tedy zařadíme ozbrojené bezpečnostní sbory a ozbrojené síly. Senátorem Fischerem uvedené „speciální služby“ pak chápeme jako souhrn tří českých zpravodajských služeb. 

V takovém případě je pravda, že všechny ozbrojené veřejné sbory jsou pod přímou nebo alespoň nepřímou parlamentní kontrolou. Například ozbrojené síly jsou kontrolovány prostřednictvím Výboru pro obranu Poslanecké sněmovny. Na senátorem Fischerem zmíněnou Bezpečnostní informační službu je dohlíženo skrze Stálou komisi pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby. Konkrétní orgány, které kontrolu provádí, stanovují vždy jednotlivé speciální zákony, viz například § 98 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii ČR.

Mezi orgány Poslanecké sněmovny patří také Stálá komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů a Kontrolní výbor, který mimo jiné kontroluje také činnost Celní správy ČR.

Pod pojem bezpečnostní sbor však nespadá například obecní policie, která je orgánem obce. Logicky tak nepodléhá parlamentní kontrole.