Sobotka vs. Fiala

Výrok hodnotíme na základě dat Ministerstva financí, které pravidelně zveřejňuje měsíční pokladní plnění. Ta potvrzují data Petra Fialy.

Podle přehledu plnění státní pokladny za leden-březen se skutečně za první tři měsíce letošního roku vybralo o 23 miliard méně než v roce 2014. Výběr se zhoršil jak u DPH, tak u spotřebních daní, u daňových přiznání fyzických osob (OSVČ) a u dálničního poplatku. U dalších typů daní se výběr zvýšil, nedokázalo to ale kompenzovat výpadek u největších zdrojů příjmů (DPH, spotřební daň).

201420152015 vs. 2014Daňové příjmy celkem208.75185.74-23.01 DPH84.4372.35-12.08 spotřební daně (vč. energ. daní)46.1133.20-12.91 daně z příjmů PO29.0131.112.10 daně z příjmů FO41.0640.57-0.50 - z kapitálových výnosů3.873.930.06- ze závislé činnosti31.5932.150.56- z přiznání5.614.49-1.12 silniční daň1.051.120.07 daň z nemovitosti0.240.240.00 majetkové daně2.182.500.32 dálniční poplatek1.931.84-0.09 ostatní daně a poplatky2.742.820.07

Výrok hodnotíme jako nepravdivý na základě přehledu pokladního plnění, který vydává Ministerstvo financí.

Jak vyplývá z tohoto přehledu, výběr DPH za první tři měsíce roku 2015 je horší oproti roku 2014 i oproti roku 2013.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, slova Petra Fialy potvrzují data Ministerstva financí, ze kterých vyplývá, že za leden-březen roku 2015 se vybralo 72,35 miliard korun, zatímco v roce 2013 to bylo 73,34 miliard a v roce 2014 dokonce 84,43 miliard Kč.

Při hodnocení vycházíme z přehledu pokladního plnění vydaného Ministerstvem financí. Z něj vyplývá, že nedošlo k výraznému meziročního propadu pouze u výběru spotřební daně, ale také u daně z přidané hodnoty.

Dokument srovnává pokladní plnění za první tři měsíce roku 2015 s lety předchozími a dává premiérovi za pravdu v tom, že u daně z příjmu právnických osob došlo v letošním roce ke zvýšení ve výběru (31,11 miliard vs. 29,01 mld. v roce 2014).

K propadu pak došlo u spotřební daně. Oproti loňským 46,11 miliard se letos vybralo zatím jen 33,2 miliardy korun. Pokles výběru spotřební daně vysvětlovalo ministerstvo mimo jiné právě předzásobením tabákovými výrobky. Na předzásobení si však ministerstvo stěžovalo už loni a zvažovalo dokonce opatření, která by tak výraznému předzásobení zabraňovalo.

K podobně velkému absolutnímu poklesu (o 12 miliard) došlo i u DPH. Přestože celkový objem prostředků u této daně je vyšší než u spotřební daně, procentuálně vyjádřeno je to propad na úroveň 85 % předchozího roku. I tento výpadek tedy považujeme za signifikantní a výrok tak hodnotíme jako nepravdivý.

Výrok je hodnocen na základě informací o stavu investic v letech 2013 a 2015 jako pravdivý.

Návrh zákona o státním rozpočtu 2015 (. pdf - sešit B, Zpráva k návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2015, Tabulka č. 4 Základní bilance státního rozpočtu (v mld. Kč - str. 96) popisuje kapitálové výdaje (tj. investice) následovně.

V roce 2013 byly kapitálové výdaje rozpočtovány na 95 miliard (.pdf - návrh rozpočtu 2013 - str. 162), skutečná výše investic pak dosáhla 102,3 mld. Na letošní rok jsou pak rozpočtovány kapitálové výdaje ve výši 75,6 miliard korun.

Pro doplnění uveďme, že v roce 2013 dosáhly investice 8,7 % z celkových výdajů rozpočtu, na letošní rok je pak plánovano 6,2 %.

Výrok hodnotíme na základě dat z každoměsíčních zpráv Úřadu práce jako pravdivý. Souhrnná data s odkazy na jednotlivé zprávy obsahuje web Kurzy.cz. Pokud srovnáme meziroční pokles nezaměstnaných, tak v lednu a březnu jde o 83 tisíc, jak uvádí Sobotka, v únoru pak o 77 tisíc.

20142015 RozdílLeden639 274556 191 - 83 083 Únor625 390548 117 - 77 273 Březen608 315525 315 - 83 000

Předseda ODS Fiala reaguje na Sobotkovo tvrzení o tom, že od loňského roku ubylo 83 tisíc lidí bez práce. Tento premiérův výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť v březnu meziročněklesl počet nezaměstnaných o 83 tisíc lidí. Nejde tedy o sezónní záležitost. Pro přehlednost dodáváme tabulku s meziročními výsledky za leden-březen 2015.

20142015 RozdílLeden639 274556 191 - 83 083 Únor625 390548 117 - 77 273 Březen608 315525 315 - 83 000

Výrok hodnotíme jako nepravdivý. Vysoké schodky se totiž v uplynulých letech zdaleka netýkaly jen pravicových vlád.

Jak vyplývá z přehledu vládních deficitů od roku 2000, nejvyšší deficity byly v letech 2001-2003, kdy byla u vlády Sociální demokracie (Zeman, Špidla; v této vlády byl Bohuslav Sobotka ministrem financí). Pak se převážně dařilo držet rozpočty pod 3 procenty až do roku 2009, kdy došlo k poklesu ekonomiky v důsledku krize (vláda Topolánka, Fischera, Nečase). Již v roce 2012, stále za Nečasovy vlády, se schodek podařilo dostat pod zmíněná 3 %.

Tento trend, čili udržovat schodek veřejných financí po -3% HDP, chce současná vláda udržovat i nadále.

200020012002200320042005200620072008200920102011201220132014 Vládní deficit-82,3-136,8-167,7-180,3-83,4-101,3-79,7-26,9-19,4-192,4-156,4-142,8-101,0-81,3-85,3 Vládní deficit/HDP-3,6-5,6-6,5-6,7-2,8-3,2-2,4-0,7-0,5-5,1-4,1-3,7-2,6-2,1-2,0

Pravdou je, že v roce 2009 byla s Českou republikou zahájena procedura při nadměrném schodku, která byla ukončena až v roce 2014.

Předseda vlády Bohuslav Sobotka v pátek 3. dubna 2015 na tiskové konferenci Úřadu vlády představil čtyři operační programy, které jsou připraveny do té míry, že budou moci být předloženy Evropské komisi ke schválení. Jedná se o:

OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (spadající pod Ministerstvo průmyslu a obchodu)

OP Zaměstnanost (spadající pod Ministerstvo práce a sociálních věcí)

OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (spadající pod Ministerstvo školství)

OP Životní prostředí (spadající pod Ministerstvo životního prostředí)

Úřad vlády navštívila na konci března Komisařka pro regionální politiku Corina Cretu. Dle jejích slov je Evropská komise připravena české operační programy schválit na přelomu dubna a května letošního roku, tedy co nejdříve po schválení revize víceletého finančního rámce (2014-2020).

Čtyři představené operační programy skutečně alokují 11, 8 mld. € z celkové částky 24 mld. €, které bude mít Česká republika k dispozici pro čerpání.

Komplikace, na kterou Bohuslav Sobotka naráží,se týká auditu Ministerstva financí, který proběhl na Ministerstvu pro místní rozvoj. Spor se týká tendru na monitorovací systém pro evropské dotace do roku 2020. Jak uvedla ČT 24, zakázka byla vyhlášena jinak, než jak schválila vláda a cena zakázky z 1,3 miliardy stoupne na 2,5 miliardy, tedy téměř dvojnásobně. Kvůli závěrům ministerstva financí zůstává systém mimo provoz a bez něj není podle ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové možné zahájit čerpání z evropských fondů.

Členka Evropské komise pro regionální politiku Corina Crețu na jednání z 31. března 2015 potvrdila, že Evropská komise je připravena české operační programy schválit na přelomu dubna a května letošního roku, tedy co nejdříve po schválení revize víceletého finančního rámce.

Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (ANO) kvůli problémům s čerpáním peněz z fondů EU zrušila pracovní cestu do Číny. Záznam o rozpravě premiéra Sobotky a ministryně Šlechtové o této problematice se dohledat nepodařilo. MMR nám schůzku nepotvrdilo a odkázalo nás na tiskovou zprávu, Úřad vlády na náš dotaz neodpověděl.

Audit Ministerstva financí pozastavil fungování monitorovací systém pro čerpání dotací z EU spadající pod Ministerstvo místního rozvoje.

V souvislosti s Monitorovacím systémem strukturálních fondů (MSSF) uvádí web Ministerstva pro místní rozvoj: "Systém je využíván na všech úrovních implementace a spolufinancování projektů." Lze tedy předpokládat, že fungování systému je pro čerpaní evropských peněz z finančního rámce klíčové.

Přípravy na programové období 2014-2020 probíhají v ČR již od roku 2010, a i když bylo možné čerpat finanční prostředky již od začátku roku 2014, Česká republika bude moci s penězi z fondů EU operovat nejdříve na jaře 2015 (Euractiv.cz, Vlada.cz)

Možnost čerpat z víceletého finančního rámce 2014-2020 nebylo pro Českou republiku prozatím uvolněno zejména kvůli neexistenci služebního zákona.

Výrok předsedy ODS je hodnocen jako neověřitelný a to především s ohledem na Babišovu cestu po USA. Nejsme schopni autoritativně rozhodnout, nakolik cesta Babiše do USA byla oficiální záležitostí a nakolik šlo o PR cestu ministra financí. Necháváme toho rozhodnutí na každém čtenáři.

V úterý 31. března 2014 (na 26. schůzi) byl během jednání Poslanecké sněmovny ministr financí nepřítomen, byl omluven z rodinných důvodů, což uvedl jako důvod jeho nepřítomnosti předseda Sněmovny Hamáček. Jak vyšlo později najevo, rodinnými důvody byla v tomto případě dovolená na horách.

Sněmovna na návrh předsedy poslaneckého klubu hnutí ANO Faltýnka zařadila na jednání celkem 8 návrhů zákonů Andreje Babiše na 8. dubna. Tento návrh přišel z grémia Poslanecké sněmovny. Obecně lze konstatovat, že samotné přeřazení bodů na další týden není v PSP vůbec ničím neobvyklým.

Změny v programu schůze (což je naprosto obvyklá praxe) byly hlasovány jako jeden celek, proti čemuž nebylo námitek ani ze strany Fialovy ODS. Pro návrh, který zmíněné body odsunul o týden, hlasovali i všichni přítomní poslanci ODS včetně předsedy strany Petra Fialy (což je ovšem logické, opozice nemá důvod k projednávání důležitých zákonů bez přítomnosti Babiše).

Pro zajímavost přikládáme několik tweetů, které Babiš ze své dovolené zveřejnil.

Co se týká cesty do USA, tak Babiš si skutečně hradí tuhle cestu ze svého, stejně tak platil část nákladů pro členy delegace. Některé náklady platí pak pro delegaci česká ambasáda ve Washingtonu (ČTK). Petr Fiala narážkou na soukromou cestu cílí právě na fakt, že Babiš si cestu hradí sám a nejde tak přímo o oficiální návštěvu ministra financí. Babiš se jako ministr financí České republiky účastní zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky, kde oficiálně zastupuje Českou republiku, nicméně prezentace cesty na sociálních sítích Babiše a hnutí ANO by spíše ukazovala na PR cestu.

Co se týče politiků, setkal se např. s Madelaine Albrightovou, Pan Ki-munem či Michaelem Bloombergem.

Je tedy pravdou, že Babiš svou cestu do USA hradí ze svého a také se setkává s řadou osobností mimo svůj program účasti na zasedání MMF a Světové banky, nicméně právě tato zasedání jsou součástí oficiálního programu, kdy Babiš zastupuje Českou republiku.

Zde je nutno dodat, že z této oficiální části (MMF) není dohledatelný žádný veřejný výstup, Babiš ani ANO tuto část cesty nijak nepropagovali na sociálních sítích (narozdíl např. od přetisknutí článku z Blesku, který se zabýval "partnerskými otázkami" mezi ministrem financí a jeho paní v Las Vegas).

Mluvit tedy zcela o soukromé cestě není v tomto případě zcela přesné, byť Babišova veřejná komunikace této jeho cesty na profilech na sociálních sítích (jeho a hnutí ANO) může působit jako by šlo o soukromou cestu. 22. dubna, tedy 3 dny po Otázkách Václava Moravce a 2 dny po návratu do České republiky, vyšla na webu Ministerstva financí zpráva o cestě Babiše, která uvádí i jeho oficální část.

Bohuslav Sobotka se v listopadu 2014 účastnil spolu s předsedou Poslanecké sněmovny Hamáčkem odhalení busty Václava Havla v Kongresu USA. Při této příležitosti skutečně veřejně vzkázal náměstku Drulákovi, že musí respektovat politiku vlády.

Doslova premiér uvedl (web České televize, zpráva ČTK): " Především platí, že pan náměstek Drulák, stejně jako další zaměstnanci vlády, musí respektovat politiku vlády. "

Náměstek Drulák v květnu 2014 veřejně mluvil o tom, že "havlovská politika byla chybná a škodlivá". Podrobněji tento názor rozvíjí v rozhovoru s Kateřinou Šafaříkovou v Lidových novinách.

K Sobotkovému apelu z USA se vyjádřil i ministr Zaorálek, jak popisuje ČT, když uvedl: " Nelze než souhlasit s vyjádřením pana premiéra. Všichni úředníci ministerstva zahraničí respektují a budou respektovat zahraniční politiku vlády." Co se týče Martina Prose, tak jako první informovaly o jeho nominaci na post náměstka ministra financí Lidovky.cz. Jak popisují, premiér na adresu Prose uvedl: „J e to kvalifikovaný člověk, jazykově vybavený, se zahraničními zkušenostmi. Věřím, že novou pozici zvládne velmi dobře.“

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, Fialova formulace v podstatě kopíruje vyjádření Bohuslava Sobotky ze 17. února 2014.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Dohoda o partnerství je základní zastřešující dokument pro čerpání finančních prostředků z fondů EU v programovém období 2014-2020. ČR dosáhla této dohody 26. 8. 2014, je tedy pravda, že ji vyjednala Sobotkova vláda v loňském roce.

Operační programy byly schváleny Nečasovou vládou 28. listopadu 2012 (.pdf), je ale pravda, že k jednotlivým programům měla Evropská komise připomínky, která zapracovávala Sobotkova vláda. Například definitivní schválení Operačního programu zaměstnanost se očekává v červnu 2015.

Tendr na monitorovací systém, který je nyní předmětem sporu mezi Ministerstvem financí a Ministerstvem pro místní rozvoj, byl vyhlášen a zadán ještě za vlády Petra Nečase. Vyhlášen byl 31.8. 2012 a zadán firmě Tesco SW a.s. 6.6. 2013 (tedy měsíc před pádem Nečasovy vlády).

Z jednotlivých programů a záznamů jednání vlády vyplývá, že se vláda pravidelně zabývá otázkami, které souvisí s čerpáním evropských peněz. Není však pravdou, že by šlo o každé (řádné) jednání vlády. Výrok je tedy hodnocen jako nepravdivý.

I přes velmi široké spektrum souvisejících témat, které tato definice poskytuje, se však nedá říci, že by se vláda tímto tématem zabývala na každém svém zasedání během 14 měsíců jejího působení. Nepočítáme mezi tato zasedání první zasedání vlády, dále zasedání vlády týkající se programového prohlášení či také mimořádná zasedání kabinetu ke konkrétní věci (např. ke smlouvě se společností Hyundai a nominaci Věry Jourové do Evropské komise z 24. července 2014).

Co se týká jednání vlády, kde není problematika čerpání fondů diskutována, tak taková jednání jsou skutečně dohledatelná. Uvádíme několik příkladů takových jednání, na kterých se vláda těmito otázkami nezabývala - jedná se například o jednání z 16. března 2015. V pozvánce na jednání vlády je uvedeno, že " Schůzi vlády bude předcházet jednání Výboru pro Evropskou unii". Tohle spojení je častější. Byť se problematika evropských záležitostí a fondů diskutovala na zmíněném výboru, na níže uvedených jednáních kabinetu se problematika podle zápisů z jednání vlády neprobírala a výrok je tak hodnocen jako nepravdivý.

Zmíněná jednání proběhla namátkou 8. dubna 2015, 16. února 2015, 10. října 2014 nebo 17. března 2014

Podle odstavce 1a) čl. 91 Obecných ustanovení o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti může čerpání pozastavit pověřená schvalující osoba na lhůtu nejvýše šesti měsíců, pokud "zpráva subjektu členského státu nebo Společenství uvádí důkazy o možných významných nedostatcích ve fungování řídících a kontrolních systémů". Audit Ministerstva financí, který shledal nedostatky v monitorovacím systému, pravděpodobně poskytuje důvod, aby pověřená schvalující osoba přistoupila k pozastavení čerpání, není ale jasné, kdo v tomto případě touto osobou je a zda skutečně bylo přistoupeno k pozastavení čerpání.

Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová tvrdí, že ano, Bohuslav Sobotka ve svém výroku tvrdí opak, Ministr financí Andrej Babiš zaujal zdrženlivý postoj. Spor by měl být diskutován na zasedání vlády ve středu 22. dubna 2015. Jisté je, že bez monitorovacího systému čerpání peněž z evropských fondů nemůže fungovat, není ale zřejmé, zda audit MF skutečně znamená nemožnost jeho použití (podle ministryně byl systém předmětem více auditů, pouze tento ale zjistil nedostatky). Prozatím hodnotíme výrok jako neověřitelný, pokud se diskuze po zmíněném zasedání posune dál, hodnocení upravíme.

Pro úplnost, podle čl. 92 výše citovaného dokumentu může čerpání z fondů pozastavit také přímo Evropská komise, která se momentálně vzniklou situací zabývá, podle dostupných informací ovšem dosud k pozastavení čerpání prostředků pro ČR ze strany EK pozastaveno nebylo.

MS2014+ je informační systém strukturálních fondů a je tak základním nástrojem pro sledování využívání finanční pomoci z investičních fondů EU v programovém období 2014-2020 a pro vyhodnocování realizace kohezní politiky na národní úrovni. Právě začátek čerpání dotací z fondů EU na následující programové období je však závislý na existenci tohoto monitorovacího systému. Tento sytém, připravený Ministerstvem pro místní rozvoj, je však prozatím spuštěn pouze v jakési cvičné verzi. Systém již prošel 21 kontrolami, audity a znaleckými posudky, včetně dohledu Evropské komise a také průběžným auditem Ministerstva financí. Nicméně závěrečná auditní zpráva byla k tomuto systému mimořádně kritická. Tuto kontrolu provedl nezávislý Auditní orgán zřízený pod ministerstvem financí. Protože však předchozí zprávy nebyly zdaleka tak kritické, požádala 17.dubna ministryně Šlechtová o provedení nezávislého přezkoumání této zprávy. Vzhledem k této skutečnosti proto hodnotíme výrok jako nepravdivý, jelikož monitorovací systém evidentně připraven není, zvláště pak v posledních dnech.

Skutečně byl přijat zákon o státní službě a novela zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. V současné době jsou rovněž účinné. Přijetí těchto zákonů bylo předběžnou podmínkou pro čerpání fondů EU. Podle vyjádření mluvčího Evropské komise nelze ale stoprocentně konstatovat, že bez přijetí těchto zákonů by po 1. lednu 2015 nemohlo dojít k čerpání fondů EU. Čerpání fondů EU by bylo však opožděné.

Ke kompromisu s opozicí ohledně zákona o státní službě skutečně došlo z důvodu rychlejšího projednávání zákona v parlamentu. Kompromisu předcházelo vyhrožování opozice, že bude provádět obstrukce, pokud nebudou jejich návrhy brány v potaz.

Novela zákona o posuzování vlivů na životní prostředí č. 100/2001 Sb. byla představena ve Sbírce zákonů č. 39/2015 ze dne 10. února 2015. Tato novela nabyla účinnosti 1. dubna 2015.

Jak vyplývá ze zápisu (pdf) z jednání 20. schůze výboru pro evropské záležitosti konané dne 8. října 2014, je novela zákona o posuzování vlivů na životní prostředí nutnou podmínkou pro čerpání ze všech operačních programů. O této podmínce Evropské komise informoval ministr životního prostředí Richard Brabec.

Zákon o státní službě č. 234/2014 Sb. byl přijat parlamentem 1. října 2014 a je účinný od 1. ledna 2015.

Podle vyjádření ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové v listopadu 2014, je nutnou podmínkou pro schválení jednotlivých operačních programů přijetí a účinnost zákona o státní službě a všech prováděcích předpisů.

"P odle Šlechtové EK tento závazek připomíná opakovaně. "Evropská komise svůj požadavek na platný, potažmo i účinný zákon o státní službě - mající vydefinované parametry například ve smyslu odměňování a výběrových řízení opakuje dlouhodobě a požaduje i přijetí všech relevantních prováděcích předpisů nejpozději do konce roku 2015," doplnila Šlechtová. "

Mluvčí Evropské komise Jakub Adamowicz ale tato kategorická tvrzení nepotvrdil.

" Mluvčí Evropské komise Jakub Adamowicz včera v Bruselu ČTK potvrdil, že přijetí služebního zákona je pokládáno za takzvanou předběžnou či "ex-ante" podmínku pro čerpání fondů. Zmiňují jej například letošní doporučení komise Praze ke zlepšení ekonomické situace země. "Říkat, že z fondů nepřijde 1. ledna ani jedno jediné euro je trochu přemrštěné. Ale na druhé straně teď není chvíle rušit poplach a tvrdit, že vše je naprosto v pořádku," poznamenal Adamowicz."

Nepřijetí výše uvedených zákonů by tak neznamenalo zastavení přijímání žádostí o dotace. "Aktuální problémy však neznamenají, že by se oddálilo přijímání prvních žádostí o dotace. Jejich financování má totiž několik stupňů, přičemž EK schválené projekty proplácí většinou až zpětně. Právě k tomu je nutné mít schválené dokumenty k jednotlivým operačním programům. Česko však může za určitých podmínek spustit programy i bez finální dohody s EK."

"MMR už k tomu připravuje podklady. "Vyhlašování nových výzev nemusí byt nutně neschválením nových programů dotčeno. MMR připravilo takzvaná Kritéria pro zahájení implementace programů před schválením ze strany Evropské komise, která budou v horizontu několika málo dnů předložena vládě," uvedla Šlechtová."

Lze označit za pravdivé tvrzení o kompromisním návrhu zákona o státní službě. " Vládní koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL prosadila v Poslanecké sněmovně celkovou novelu zákona o státní službě, jejíž poslední verze vyplynula z dohod koaličních partnerů s opozicí. Pro novelu služebního zákona hlasovalo 127 poslanců, proti 12, a novela tak získala širokou podporu napříč politickým spektrem."

Důvodem ke kompromisu byl strach vládní koalice z avizovaných obstrukcí, které chtěla provádět opozice u projednávání zákona o státní službě. "Ačkoliv vládní trojkoalice tvrdí, že cílem služebního zákona je odpolitizovat státní správu, opozice je zcela opačného názoru. Proto chce konečnou podobu zákona projednat a v případě neshod je připravena i natahovat mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny."

Výrok Petra Fialy hodnotíme jako zavádějící, protože spojuje služební zákon, pro nějž ODS i on osobně hlasovala s nárůstem výdajů (které korektně kvantifikuje) a úředníků a především tohle pojmenovává jako jeden z faktorů neschopnosti spustit čerpání fondů EU. Tato souvislost je ovšem zcela neprůkazná a jde spíše o domněnku než o reálný stav.

Pokud mluvíme o důsledcích zavedení služebního zákona, tak připomeňme, že byl přijat i hlasy poslanců ODS a Petra Fialy osobně (ten pro něj hlasoval ve 3. čtení ve Sněmovně, při přehlasovávání veta prezidenta byl omluven, jeho přítomní kolegové poslanci z ODS byli všemi hlasy pro).

Služební zákon vyžaduje zvýšení počtu zaměstnanců, v současné době jsou však zaměstnanci přijímání ještě před změnou stávajících pracovních poměrů do služebních poměrů, ke které dojde 1. července 2015 podle § 184 bodu 1. V současné době totiž není nutné získat souhlas vlády pro přijetí zaměstnanců, ani udělat výběrové řízení na nové pozice. Další části výroku a jejich posouzení jsou popsány níže.

Ve výroku jsou popisovány dvě informace. První je přijímání úředníků na ministerstech předtím, než začne platit služební zákon. Poté bude možné přijímat zaměstnance pouze se souhlasem vlády a pouze ty, kteří projdou v ýběrovou soutěží.

Druhou informací je samotný služební zákon, který vytváří nová místa, nové funkce jako superúředník nebo funkce náměstků, na jejichž pozice budou muset být přijati noví zaměstnanci. Služební zákon však nestanovuje přesný počet zaměstnanců, kteří by měli být přijati na různé pozice.

Z otevřených zdroj nelze zjistit přesný počet zaměstnanců, kteří byli od začátku roku přijati na minsiterstva.

Projednání zákona o prováděcích předpisech s Evropskou komisí je důležité pro odblokování možnosti čerpat dotace z operačních programů pro roky 2014 až 2020. Není tedy závislé na počtu přijatých zaměstnanců. Důlěžité pro čerpání dotací jsou prováděcí předpisy, ve kterých je vymezeno například odměňování zaměstnanců, které ještě není s Evropskou komisí dohodnuto.

Ohledně zvyšování výdajů ministerstev má Fiala pravdu. Podle Zprávy k návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2015 jde meziročně o nárůst ve výši 10,28 mld., což odpovídá prohlášení předsedy ODS.

Běžné výdaje vlastního úřadu (v tisících Kč)20142015nárůst 306 Ministerstvo zahraničních věcí 3 423 319 3 598 826 175 507 307 Ministerstvo obrany 28 456 023 29 931 443 1 475 420 312 Ministerstvo financí 2 030 002 2 017 665 -12 337 313 Ministerstvo práce a sociálních věcí 3 699 064 3 562 116 -136 948 314 Ministerstvo vnitra 10 660 457 11 507 241 846 784 315 Ministerstvo životního prostředí 644 198 700 159 55 961 317 Ministerstvo pro místní rozvoj 1 264 156 1 440 754 176 598 322 Ministerstvo průmyslu a obchodu 1 767 810 1 637 321 -130 489 327 Ministerstvo dopravy 2 484 362 9 619 206 7 134 844 329 Ministerstvo zemědělství 1 737 113 2 256 476 519 363 333 Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy 764 389 764 368 -21 334 Ministerstvo kultury 2 302 989 2 299 940 -3 049 335 Ministerstvo zdravotnictví 1 095 895 1 180 176 84 281 336 Ministerstvo spravedlnosti 728 950 823 146 94 196 Celkem 61 058 727 71 338 837 10 280 110 Tabulky č.15 - Vybrané běžné výdaje kapitol a počty podřízených organizací (bez výdajů na sociální dávky a výdajů na výzkum, vývoj a inovace).

Tabulková místa Úřadu práce byla navýšena. Pro tento rok se počítá s přijetím dalších 600 úředníků přijato. Mělo by se jednat zejména o terénní pracovníky, kteří mají zajistit efektivní vyplácení nepojistných sociálních dávek. V předchozích letech před rokem 2011 bylo na kontrolu dokladů k vyplácení dávek vymezen větší počet zaměstnanců, než je tomu nyní. Po reorganizaci Úřadu práce a převodu kompetencí zbyla na těchto místech pouze třetina zaměstnanců, která na objem práce nestačila. Zároveň se předpokládá, že by měl úřad ušetřit 5 až 10 % nákladů z objemu vyplacených sociálních dávek (.pdf, str. 1).

Ministryně práce na podzim minulého roku odvolala ředitelku Úřadu práce z toho důvodu, že na úřad bylo přijato kolem 280 nových zaměstnanců, většinou však byli přijati do centrály úřadu, citujeme ředitelku Úřadu práce: "V roce 2011 začalo s 60 lidmi a dnes je jich 340. Do budoucna se to musí změnit, je potřeba posílit hlavně lidi v terénu."

Není možné z veřejně dostupných zdrojů ověřit, kolik milionů bylo díky přijetí nových zaměstnanců na Úřad práce za poslední měsíce ušetřeno.

Petr Fiala hovoří o případu, kdy náměstek ministra financí Martin Pros odeslal dopis České národní bance, ve kterém žádá o prověření možných manipulací se sazbou PRIBOR (mezibankovní úrokové sazby). Tento dopis byl navíc poslán v době, kdy byl ministr na služební cestě a náměstek údajně jednal bez jeho vědomí.

"V pátek odpoledne byl rozeslán dopis vysokým státním úředníkem, ukazuje se, že pan ministr říká, že to nebylo s jeho vědomím, to znamená je otázka, jestli to lze považovat za dopis z ministerstva financí nebo jenom toho jednoho vysokého státního úředníka, který [...] je otázka, jestli skutečně jedná za ministerstvo financí a za vládu, nebo jedná jenom za sebe, protože v tom dopise dochází k bezprecedentnímu napadení kredibility českého bankovního sektoru, která vůbec není doloženo nějakými reálnými údaji. Hned řeknu proč. Protože to, co je v tom dopisu napsáno, je to opřeno o jeden novinový článek, nikoli o reálná data a dochází tam k diskusím o tom, jestli opravdu takzvané tržní mezibankovní sazby dostatečně kopírují vývoj netržní sazby kvótované nebo stanovené Českou národní bankou. Data jasně ukazují, že ten rozdíl mezi tou netržní sazbou Českou národní bankou a tou tržní, která obsahuje takzvanou ještě prémii za likviditu, obsahuje zejména prémii za rizikovost těch bankovních subjektů se dlouhodobě snižuje a já můžu říct, že od chvíle, kdy byla krize tady, krize v evropském systému je dokonce historicky jedna z nejnižších za tu krizi. V době krize dokonce to činilo přes 1 procentní bod, přes 100 bodů. Dnes je to 0,11," komentoval v Otázkách Václava Moravce z 12. dubna situaci viceguvernér ČNB Vladimír Tomšík.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý na základě přehledu pokladního plnění, který vydává Ministerstvo financí.

Z aktuálního přehledu za první tři měsíce z tabulky č. 2: Meziroční srovnání celostátních daňových příjmů a pojistného na veřejné zdravotní pojištění (v mld. Kč) vyplývá, že zatímco za leden-březen roku 2013 se na DPH vybralo 73,34 miliardy korun, zatímco první tři měsíce letošního roku, po zavedení druhé snížené sazby DPH, přinesly výběr 72,35 miliardy Kč. Jedná se tedy o pokles o téměř miliardu korun, nikoliv 500 milionů jako tvrdí Bohuslav Sobotka.

Při hodnocení výroku vycházíme z dat o pokladním plnění zveřejněných Ministerstvem financí.

Tisková zpráva o pokladním plnění uvádí vývoj salda v prvních třech měsících let 2000-2015 a podle ní byl za první tři měsíce roku 2015 přebytek rozpočtu necelých 20 milionů, v roce 2014 pak dokonce 43,59 milionů. Jsou to nejvyšší čísla za uvedených 16 let, třetí nejvyšší přebytek bylo pak 15,75 milionů v roce 2006. Nejhorší vývoj hospodaření pak byl v březnu 2010, tehdy byl po třech měsících schodek v pokladně téměř 46 milionů.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, připomeňme ale, že mezi výsledkem v prvních třech měsících a za celý rok není téměř žádná korelace, pozitivní vývoj na začátku roku tedy nemusí být nutně indikátorem pro dobrý výsledek na konci roku.

(údaje jsou v mil. Kč, graf vychází z údajů za první čtvrtetí a za celý rok v letech 2000-2015, uváděných Ministerstvem financí)

V koaliční smlouvě (pdf, s.8) se strany shodly na dodržení nejvýše tříprocentního deficitu veřejných financí. V roce 2014 se deficit nacházel na dvou procentech hrubého domácího produktu (HDP). Státní dluh bude v roce 2015 stagnovat na úrovni roku 2014.

Výrok Petra Fialy hodnotíme jako pravdivý, neboť Sobotkův kabinet na investice vydává o zhruba čtvrtinu méně, než kolik vydávala Nečasova vláda v roce 2013, zvyšuje mandatorní výdaje a lehce rostou i výdaje do sociálního systému.

Návrh zákona o státním rozpočtu 2015 (. pdf - sešit B, Zpráva k návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2015, Tabulka č. 4 Základní bilance státního rozpočtu (v mld. Kč - str. 96) uvádí kapitálové výdaje (tj. investice) na letošní rok ve výši 75,6 miliard korun.

Oproti např. rozpočtu vlády Petra Nečase, jíž byl Fiala členem, kdy v roce 2013 dosáhly výdaje výše 102,3 miliardy, jde o poměrně znatelný pokles investičních výdajů. Oprávněný předpoklad je ten, že Fiala mluví právě o tomto poklesu a ne o tom, že by vláda Bohuslava Sobotky nealokovala na investice ani korunu. Fiala tuto věc v diskuzi uvedl v jiném výroku.

Mandatorní výdaje se za vlády Bohuslava Sobotky skutečně zvyšují, dokládá to zákon o státním rozpočtu na rok 2015 (sešit B, str. 23).

Co se týká výdajů do sociálního systému, tak je pravdou, že se zmíněné výdaje zvýšily meziročně o 5 miliard korun.

2014 - specifické ukazatele Ministerstva práce sociálních věcí (.pdf - str. 12) z rozpočtu 2014. 142,8 mld. 2015 - specifické ukazatele Ministerstva práce sociálních věcí (.pdf - str. 12) z rozpočtu 2015. 147,8 mld.

(V tomto objemu prostředků počítáme všechny specifické ukazatele - výdaje vyjma dávek důchodového pojištění, neinvestiční nedávkové transfery a transfery na podporu reprodukce majetku nestátním subjektům v sociální oblasti).

Vláda Bohuslava Sobotky ve svém programovém prohlášení avizovala zrušení druhého pilíře důchodového systému a zřízení odborné komise, která by měla připravit návrhy změn důchodového systému. Ta vznikla v květnu 2014 a jejím úkolem bylo připravit právě zánik druhého pilíře od roku 2016 a také návrhy dílčích změn stávajícího systému, které mají platit od roku 2017.

O zrušení druhého pilíře vláda rozhodla v listopadu 2014. Co se týče ostatních změn, komise na začátku roku 2015 zveřejnila první návrhy možných opatření. Mezi ně patří sdílení vyměřovacích základů manželů pro uplatnění důchodových nároků, možnost stát se účastníkem doplňkového penzijního spoření bez omezení věkem (nyní platí hranice 18 let) a další.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože ačkoli se Sobotkova vláda chystá věnovat určitým jednotlivým úpravám stávajícího penzijního systému, žádnou systémovou reformu nepřipravuje. Podle vlastních slov premiéra Sobotky vláda "nechystá nějakou revoluci" a chce, aby se systém rozvíjel a nebyly v něm "dramatické zásahy, kterého by ho vychýlily".

Důchod, v tomto případě starobní, je určitá částka vyplácená z důchodového pojištění za splnění určitých podmínek. Oproti tomu sociální dávka je dávka státní sociální podpory, o kterou lze žádat na úřadech práce. Na tyto dávky má nárok ten, kdo splní určené podmínky. Nejedná se tedy o totéž.

Petr Fiala v debatě použil oba dva termíny takto: "J á bych zaprvé řešil nějakou reformu penzijního systému, což Sobotkova vláda vůbec nedělá. A staral bych se o to, aby senioři, kteří mají mít dobrou penzi, na tom se snad shodneme všichni, aby ji měli. Ale na to musíte někde vydělat. Nebo získat ty finanční prostředky. A já bych to nedělal tak, jak to chystá Sobotkova vláda, zvyšováním daní, omezováním živnostníků, protože tím zlikviduje naši ekonomiku do budoucna. Já bych to například řešil snižováním sociálních dávek. My tady vyplácíme věci lidem, kteří si to nezaslouží."

Z této diskuze tedy vyplývá, že Petr Fiala opravdu nezaměňoval důchod za sociální dávky, jak bylo řečeno Bohuslavem Sobotkou, ale zmínil tyto dva termíny v té souvislosti, že zisk peněz potřebných na zvýšení důchodů by řešil snižováním sociálních dávek.

Výrok předsedy vlády je hodnocen jako nepravdivý, neboť není pravdou, že by vláda nezvýšila žádnou sociální dávku. Zvýšila hranici pro vyplácení porodného a také zavedla podporu na 2. narozené dítě, což vede ke zvýšení výdajů.

Lepší valorizace důchodů byla vládou premiéra Sobotky diskutována již v únoru 2014, přičemž v březnu téhož roku byla do připomínkového řízení poslána novela menící podmínky valorizace penzí. Návrh samotný byl vládou i ministerstvem financí ČR schválen v dubnu 2014, přičemž v dalších měsících se už jen diskutovalo o přesné částce. Všechny druhy důchodů a příplatky k důchodům se potom valorizovaly od 1.1.2015, přičemž například starobní důchody vzrostly o 1,8%, což přidává k původnímu důchodu asi 205 Kč. O podobné částce hovořila v rozhovoru pro pořad Události ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová.

V případě sociálních dávek již Sobotkova vláda tolik změn neudělala, není ovšem pravda, že by vláda nezvýšila žádnou dávku. Součástí změn ve vyplácení porodného bylo zvýšení hranice pro příspěvek z výše 2,3 násobku životního minima na 2,7 násobek. To vede k rozšíření počtu lidí, kteří si na danou podporu sáhnou a tedy i k vyšším nárokům na státní pokladnu.

Stejně tak nově mohou občané získat podporu na 2. narozené dítě ve výši 10 tisíc korun, doposud byla podpora určena pouze pro 1. dítě. I v tomto případě tedy půjde o zvýšení výdajů v dané dávce.

Co se týká vývoje nezaměstnanosti v České republice, tak je pravda, že nezaměstnanost od zavedení minimální mzdy skutečně klesá. Její pokles probíhal již od kulminace v důsledku krize v roce 2010.

Vztah poklesu nezaměstnanosti a nárůstu minimální mzdy není zcela průkazný, významnějším faktorem poklesu je pravděpodobně růst ekonomiky v pokrizovém období. Tento vztah však nelze korektně kvantifikovat. Je ovšem pravdou, že po zavedení minimální mzdy nedošlo k nárůstu nezaměstnanosti.

Výše minimální mzdy se stanovuje nařízením vlády, nejde tedy o zákon. Její vývoj pak popisuje web Ministerstva práce a sociálních věcí. Do srpna 2013 nebyla minimální mzda zvýšena 6 a půl roku a byla ve výši 8 000 korun. Rusnokova vláda od srpna 2013 navýšila minimální mzdu o 500 korun, vláda Bohuslava Sobotky pak rozhodla 15. září 2014 o zvýšení o dalších 700 korun od ledna 2015.

Aktuálně tak minimální mzda dosahuje výše 9200 korun.

Co se týče kritiky ODS, tak je pravdou, že občanští demokraté dlouhodobě tvrdí, že zvyšování minimální mzdy povede k vyšší nezaměstnanosti, resp. zhorší podmínky na trhu práce.

Při navyšování vládou Jiřího Rusnoka komentovala tento krok Lenka Kohoutová, tehdejší poslankyně ODS a stranická expertka na sociální politiku. Pro server Idnes.cz (ČTK) uvedla: " Zvýšení minimální mzdy považuji za první krok prezidentského ministra, který vede špatným směrem," uvedla Kohoutová. "Na jednu stranu může zvýšení mzdy znít libě, ale zvýšení počtu těchto lidí na úřadech práce může znamenat prohloubení problému se zaměstnanci, kteří se velmi těžce uplatňují na trhu práce," zdůvodnila svou kritiku."

Dále lze přidat několik dalších vyjádření politiků ODS k minimální mzdě. Předseda ODS Petr Fiala 24. července 2014 v 20 minutách Radiožurnálu uvedl například, že " ...ale minimální mzda není moc rozumný nástroj, protože zvyšuje cenu práce, komplikuje život především drobnějším a středním podnikatelům, kteří mají potom problémy zaměstnávat lidi, vytvářet nová pracovní místa. "

Dále ekonomický expert ODS Jan Skopeček 15. září 2014: " Tak velký nárůst nákladů na zaměstnávání především nejméně kvalifikovaných zaměstnanců bude nutit zaměstnavatele k jejich propouštění. Jde tak ve skutečnosti o velmi asociální opatření ze strany vlády. "

Jako další můžeme jmenovat poslance ODS Adolfa Beznosku a jeho text: Čím vyšší minimální mzda, tím vyšší nezaměstnanost.

Ve svém přehledu pokladního plnění za první tři měsíce letošního roku zmiňuje ministerstvo financí i vývoj kapitálových výdajů, tedy investic státu.

"Kapitálové výdaje zatím dosáhly 19,5 mld. Kč, což je o 4,6 mld. Kč více než ve stejném období minulého roku. Na tomto růstu se podílely zejména výdaje na spolufinancování společných programů EU a ČR ve výši 16,3 mld. Kč, což je o 4,3 mld. Kč více než ve stejném období minulého roku. Na jejich výši se podílely zejména výdaje v rámci Regionálních operačních programů (4,5 mld. Kč), OP Podnikání a inovace (4,5 mld. Kč), OP Výzkum a vývoj pro inovace (2,8 mld. Kč), OP Doprava (2,0 mld. Kč) či OP Životní prostředí (0,9 mld. Kč)," píše k výši investic ministerstvo.

20142015Rozdíl 2015-2014Kapitálové výdaje celkem14,9319,494,55 v tom: Investiční nákupy a související výdaje0,410,880,48 Investiční transfery podnikatelským subjektům3,445,101,66 Investiční transfery státním fondům - z toho:3,992,80-1,19 - Investiční transfery SFDI2,862,16-0,70 Investiční transfery veřej. rozpočtům územní úrovně4,215,821,61 Investiční transfery příspěvkovým a pod.organizacím1,833,852,03 Ostatní kapitálové výdaje1,061,03-0,03

Tento výrok lze označit za pravdivý s výhradou. Závazek na zvýšení minimální mzdy po projednání v tripartitě je v programovém prohlášení vlády uveden. Je zde i uveden závazek na postupné zvyšování minimální mzdy. Každoroční zvyšování minimální mzdy není v programovém prohlášení vlády uvedeno explicitně. Je zde pouze použitá formulace o postupném zvyšování minimální mzdy, ale lze to v tomto případě chápat jako každoroční závazek.

"Vláda připraví návrh na úpravu minimální mzdy(úprava příslušného nařízení vlády č. 567/ 2006 Sb., o minimální mzdě) a zvýší minimální mzdu po projednání se sociálními partnery tak, aby zajišťovala důstojný život zaměstnanců nezávislý na sociálních dávkách. Její úroveň bude dostatečně motivační a měla by se postupně s ohledem na ekonomické a sociální souvislosti přiblížit 40 % průměrné mzdy."

Výrok předsedy vlády se týká vyjádření Andreje Babiše, které pronesl v Otázkách Václava Moravce 29. června 2014. Ministr financí uvedl: " A já jsem o tom přesvědčen, že to, co my máme připravené, tak v roce 2017 určitě budeme přebytkový. Ne přebytkový, pardon, budeme v podstatě, se dostaneme do fáze, kdy budeme mít moci mít vyrovnaný rozpočet, pokud skutečně zrealizujeme ty modely, které my chceme. Chorvatský model, protože tady my přicházíme, a to je o těch daních jako (...) Ale k tomu směřujeme, že budeme každoročně snižovat rozpočet, ale samozřejmě musíme udělat opatření z hlediska výběru daní. "

Je tedy nutné uvést, že Babiš neřekl, že rozpočet bude vyrovnaný, ale že za předpokladu přijetí všech kroků, které má vláda v plánu, tak by měla v roce 2017 nastat možnost vyrovnaný rozpočet sestavit.

Sobotka má pravdu v tom, že dokumenty ministerstva financí s možností vyrovnaného rozpočtu v roce 2017 nepočítaly (pracujeme s dokumenty, které byly aktuální v době vystoupení Babiše ve zmíněném pořadu).

Konkrétně jde o Fiskální výhled (.pdf) z 30. května 2014. Na str. 3 zmíněného dokumentu v tabulce Nastavení fiskální politiky 2011-2017 je v roce 2017 predikováno saldo vládního sektoru ve výši -1,7 % HDP. Z toho vyplývá, že dokumentace ministerstva financí v době, kdy Babiš mluvil o možnosti dosažení vyrovnaného rozpočtu, počítala s deficitním rozpočtem pro rok 2017.

Odborná komise pro penzijní reformu, kterou ustavila vláda v květnu 2014, dosud představila osm návrhů na změny v penzijním systému. Tyto návrhy, tak jak jsou předloženy, skutečně nezasahují do důchodů stávajících seniorů. Ovšem není jisté, že je vláda v této podobě skutečně schválí. Navíc, výše citovaný dokument uvádí témata pro diskuzi v rámci odborné komise na rok 2015, výstupy komise tak nejsou dosud definitivní. Podle dokumentu se komise bude zabývat například alternativními mechanismy valorizace důchodů a případná změna v této oblasti by se jistě dotkla i penzí současných seniorů. V současnosti ale není vůbec jisté, jaké další změny komise nakonec vládě navrhne, ani jaké změny vláda skutečně schválí, výrok premiéra Sobotky ohledně vlivu změn na současné důchody je proto hodnocen jako neověřitelný.

Tento výrok je pravdivý. Rozpočet na rok 2015 skutečně podpořila tripartita, jak vyplývá z tiskové zprávy vlády ČR ze dne 17. září 2014. Je rovněž pravdivá informace, že podnikatelé, kteří podpořili státní rozpočet na rok 2015, zastupují zaměstnance v řádu milionů.

" Zástupci vlády, zaměstnanců a zaměstnavatelů se ve středu 17. září shodli na základní podobě vládního návrhu rozpočtupro rok 2015. " Po jednání tripartity vystoupili jednotliví zástupci na tiskové konferenci (audiozáznam), kde skutečně zástupce odborů Středula a svazu průmyslu Hanák podpořili vládní návrh rozpočtu.

Zástupcem zaměstnanců na jednáních tripartity je ČMKOS, který je sdružením 29 odborových svazů.

" ČMKOS sdružuje na základě dobrovolnosti většinu odborových svazů působících v České republice. Jejich členská základna v roce 2007 dosahuje téměř 540 000 členů. "

Podnikatele na jednáních tripartity zastupuje Svaz průmyslu a dopravy ČR a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR.

" Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) je nestátní dobrovolnou nepolitickou organizací, sdružující zaměstnavatele a podnikatele v České republice. Sdružuje 29 odvětvových asociací, 117 individuálních členů a je tak s celkovým počtem téměř 1600 členů největším zaměstnavatelským svazem, který reprezentuje rozhodující část českého průmyslu a dopravy. "

Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR " zastupuje více než 22 000 členských subjektů s více než 1.300.000 zaměstnanci. "

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť schodek rozpočtu činil v roce 2013 81,3 miliardy a letošní rozpočet je dle jeho § 1 plánován (.pdf) se schodkem 100 miliard. O tom, že česká ekonomika roste v únoru na svém webu informoval např. Český rozhlas.

Výrok premiéra je hodnocen jako nepravdivý a to na základě uskutečněných průzkumů mezi samotnými podnikateli a živnostníky v ČR. V těchto průzkumech souhlasí se zavedením elektronické evidence tržeb 37 % (průzkum IPSOS), respektive 39 % (průzkum ČSOB) podnikatelů a živnostníků v ČR.

Průzkum výzkumné agentury (pdf) IPSOS pro Asociaci malých a středních podniků a živnostníků v ČR, provedený na cílové skupině 808 respondentů v listopadu 2014, poskytl následující údaje.

" Se zavedenímpovinnosti elektronické evidence tržeb na obecné úrovni souhlasí 37 % firem. "

" Pouze 20 % drobných živnostníků/firem by souhlasilo se zavedením této povinnostipro firmy ve vlastním oboru. "

Podle průzkumu společnosti ČSOB, který uskutečnila mezi více než 500 podniky, 61 % " tuzemských podniků nesouhlasí se zavedením povinné elektronické evidence tržeb." Žádný z průzkumů přitom z logiky věci nerozlišuje to, kteří podnikatelé jsou "poctiví" a kteří nikoliv a není možné, aby to věděl premiér Sobotka. Výrok je tedy nepravdivý.

Výrok hodnotíme na základě dat o růstu HDP v České republice a v sousedních zemích za léta 2010 - 2014 jako zavádějící.

Při hodnocení toho výroku je třeba předně uvést, že je problematické sledovat vztah jednotlivých vlád ve vybraných zemích na růst HDP, ten je ovlivňován řadou faktorů z nichž jsou kroky vlády jedním z nich. Tohle Sobotka opomíjí a popisuje vztah růstu HDP a aktuální vládu jako jediný.

Pokud se podíváme na čísla, je pravdou, že v letech 2012 a 2013 procházela Česká republika recesí, zatímco okolní státy rostly. Podíváme-li se ovšem na data z okolních zemí, tak z nich vyplývá, že i okolní země zaznamenaly v těchto 2 letech značný pokles svého růstu, byť nakonec rostly i v letech 2012 a 2013.

Ovšem na tomto faktu lze dokladovat, že vztah "pokles ekonomiky-vláda" nebyl v porovnání s okolními zeměmi vůbec unikátní a nelze se tedy domnívat, že by byla tehdejší vláda přímo zodpovědná za zpomalenim tempa ekonomiky jako unikátního jevu v oblasti střední Evropy.

Česká republikaNěmeckoRakouskoPolskoSlovensko2010 2,3 4,1 1,9 3,7 4,8 2011 2 3,6 3,1 4,8 2,7 2012 -0,8 0,4 0,9 1,8 1,6 2013 -0,7 0,1 0,2 1,7 1,4 2014 2 1,6 0,3 3,6 2,4- data pochází z Eurostatu (dostupné přes Dropbox. Pro Polsko jde o data Světové banky a serveru Businessinfo.cz pro rok 2014).

Navíc je pomerně problematické také konstatování Bohuslava Sobotky stran růstu HDP za jeho vlády. Sobotkův kabinet nastoupil (získal důvěru) v únoru 2014 a jeho "odpovědnost" resp. zásluhy na růstu jsou tedy diskutabilní.

Co se zvyšování daní týče, panuje v rámci vlády poměrně nejednota. Dle nejsilnější koaliční strany, ČSSD, bude potřeba zvýšení daní pro firmy, pokud se nepodaří ministerstvu financí ušetřit v rozpočtu pro rok 2016 desítky miliard korun. Toto prohlášení, které pronesl v lednu 2015 ministr vnitra Milan Chovanec, bylo dle ministra financí Andreje Babiše spíše populistické gesto před sjezdem ČSSD v březnu, avšak v případě jeho pravdivosti by si ČSSD musela hledat nového koaličního partnera.

Premiér Bohuslav Sobotka v rozhovoru pro týdeník Ekonom prohlásil, že v rámci vyrovnání rozpočtu bude zvýšení daní právnickým osobám nezbytné, a to ať nyní, nebo v budoucnosti. Zvýšení daně vláda plánuje také v oblasti loterijní daně z hrubých výher z kurzového sázení a klasické loterie, a to ze současných 20% na 25%. Ve všech případech jde však pouze o návrhy a konkrétní kroky ještě nebyly podniknuty.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, Petr Fiala se přímo obrací na předsedu vlády, jehož strana prosazuje zvyšování daní, to měla i v předvolebním programu (.pdf).

Výrok předsedy vlády hodnotíme jako pravdivý s ohledem na spor v koalici. Sobotka mluví o tom, že chce, aby všechna doporučení GRECO byla zakotvena v daném zákoně, to je v tuto chvíli neověřitelné. Nicméně je pravdou, že i přes závazek z koaliční má hnutí ANO Andreje Babiše rezistentní postoj v otázce limitu pro kampaň.

V koaliční smlouvě je uveden závazek o limitech na výdaje u volebních kampaní a sponzoringu. Ve zprávě GRECO tato doporučení uvedena nejsou. Hnutí ANO podle vyjádření předsedy Andreje Babiše, pro iDNES.cz z 26. března 2015, nevidí žádný důvod pro zavedení limitů a soustředí se spíše na kontrolu financování v průběhu volebních kampaní.

Doporučení GRECO k zákonu o financování politických stran jsou uvedena v (pdf) Hodnotící zprávě České republiky "Transparentnost financování politických stran". Konkrétně jsou uvedeny na straně 22 a 23 příslušného dokumentu. Mezi doporučeními GRECO nejsou obsaženy limity pro politické strany a hnutí na výdaje u volebních kampaní. Rovněž zde není doporučení na zavedení limitů na sponzoring.

V (pdf) koaliční smlouvě v části 9.7. Rekonstrukce státu a opatření proti korupci je na straně 25 skutečně uvedený závazek na limity na výdaje na volební kampaně a limity na sponzoring.

" Zpřísníme systém financování politických stran zavedením výdajového limitu pro volební kampaně
a uzákoněním limitu pro dary od fyzických a právnických osob. Strany musejí být závislé na voličích,
ne na komerčních sponzorech. Veškeré příjmy a výdaje volebních kampaní musí jít přes transparentní
účty. "

KDU-ČSL nemá problém se zavedením limitů jak konstatuje zpráva z 31. ledna 2015 pro rozhlas.cz.

" Lidovci se zastropování darů politickým stranám nebrání. Není ale podle nich jisté, jestli to pomůže. Místopředseda Jan Bartošek si myslí, že by bylo účinnější třeba číslování billboardů pro volební kampaně. "

Problém se zavedením limitů má koaliční partner ANO. Jeho předseda Andrej Babiš nevidí žádný důvod pro zavedení těchto limitů jak uvedl v rozhovoru pro iDNES.cz.

" Dovedete si představit, že by bylo nějaké omezení pro sponzorské dary stranám, ať už od fyzických osob, nebo od firem?
Proč by mělo být omezení? V Evropě nikde není omezení. Jde o to, kdo to bude kontrolovat. My nechceme, aby to kontroloval NKÚ, protože je předseda z ČSSD (exposlanec Miloslav Kala - pozn. redakce). Měly by to kontrolovat nějaké občanské iniciativy a hlavně by to mohly kontrolovat kdykoliv v průběhu kampaně. O tom bude debata."

Předseda politického hnutí ANO Andrej Babiš míní, že nastavení novely o financování politických stran, je mířeno proti němu a hnutí. Nesouhlasí jak s omezením výdajů pro kampaně, tak výši sponzorských darů (sponzoringu). Výrok je proto hodnocen jako pravdivý.

Výrok předsedy ODS je hodnocen jako zavádějící, neboť strana neměla sice problém jak s kontrolou v Poslanecké sněmovně, tak i zřídila transparentní účty, nicméně sněmovní kontrola je v podstatě formální a transparentní účty nedokládají průhledně výdaje strany.

Informace o výhradách kontrolního výboru Poslanecké sněmovny vůči ODS kvůli jejich financování nebyla nalezena, lze tedy předpokládat, že výhrady nebyly žádné. Ke kontrole hospodaření v kontrolním výboru je ale třeba uvést, že reálně je kontrola výborem veskrze formální. K tomu uvádí web Ministerstva vnitra (k zlepšení transparentnosti financování politických stran):

" Hospodaření politických stran je v současné době upraveno v zásadě pouze zákonem č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, konkrétně § 17 až 20b. Zákon částečně upravuje otázku darů politickým stranám (evidence dárců, omezení přijímání darů). Hospodaření politických stran také musí být auditované. Zároveň je v § 18 stanovena povinnost předkládat výroční finanční zprávy, nicméně tyto zprávy jsou nedostatečně podrobné. Zprávy jsou sice veřejné, ale pouze formou nahlédnutí do zprávy v papírové podobě v Kanceláři Sněmovny. Podle § 20a kontroluje jednou za rok Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny úplnost zpráv, v případě neúplnosti informuje Ministerstvo financí, které může vyvodit finanční sankce vztahující se k příspěvkům politickým stranám. Zcela ovšem chybí nezávislá obsahová kontrola, kterou Kontrolní výbor nevykonává (nemá na to ani kapacity, ani nezávislou pozici). Chybí podrobnější regulace volební kampaně a nedá se zjistit, jestli výdaje politických stran, například právě na volební kampaně, jsou skutečně zaneseny do účetnictví." Co se týká transparentních účtů ODS, tak na stránkách Komerční banky lze pak nalézt tři dostupné transparentní účty s nedávnými transakcemi. Jedná se o transparentní účet ODS - Senátní volby, Pro ODS - Pro budoucnost a ODS - transparentní účet.

Účet "Senátní volby" přirozeně strana zřídila k loňským volbám do třetiny Senátu. Jeho transparentost jsme ověřovali již v proběhlé kampani a došli jsme k závěru, že jde spíše o pro forma aktivitu než o reálný nástroj pro transparentní kontrolu. To dokládají naše analýzy výroků kandidátů ODS Vlasáka či Schwarze. Obecná výtka k senátnímu účtu byla taková, že strana jej sice měla zřízena, nešly přes něj ovšem sledovat konkrétní platby koncovým fyzickým či právnickým osobám.

Pokud se zaměříme na aktuální transparentní účet ODS, tak ten zaznamenává platby od 14. května 2014. Jednotlivé příjmy vůči účtu jsou zaznamenány skutečně transparentně, popsány jsou fyzické i právnické osoby, které straně darem přispěly. Ovšem problematické jsou výdaje strany, které jsou prostřednictvím účtu prováděny. Typicky jde o platbu např. z 9. dubna, 16. března nebo 27. února.

Pro ilustraci přikládáme printscreen zmíněných plateb.