Demagog.cz

TOP 09 a její vyhlídky

Předseda TOP 09 byl hostem DVTV, kde řešil jak postavení své strany v současném volebním období, tak i vládní vyjednávání a realitu v Poslanecké sněmovně. Stejně tak v přišla v debatě řeč i na blížící se komunální volby, v nichž by Pospíšil, jak sám uvedl, měl ambici být lídrem společné kandidátky TOP 09 a hnutí STAN v Praze.

Výroky

Jiří Pospíšil

Jiří Pospíšil Pravda

TOP 09 je naprosto zásadová. Od voleb jasně říkáme, že budeme tvrdou věcnou opozicí, ale že si nezadáme s Andrejem Babišem ani s hnutím ANO.

Výrok předsedy TOP 09 Pospíšila hodnotíme jako pravdivý. Od říjnových voleb do Sněmovny až dosud TOP 09 odmítá spolupráci s Andrejem Babišem.

Tři dny po volbách do Poslanecké sněmovny v říjnu 2017 vydal předseda TOP 09 Miroslav Kalousek prohlášení, ve kterém tvrdí, že se strana za nové konstelace politických sil nebude účastnit vládnutí. „Volební výsledky neumožňují sestavení demokratické prozápadně orientované vlády. TOP 09 proto vylučuje svůj podíl na budoucí vládě a bude plnit opoziční roli.“ V půli listopadu 2017 pak vytvořily čtyři sněmovní strany (ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN) Demokratický blok pro ustavování orgánů Sněmovny. Tyto strany pak deklarovaly, že s vítězem voleb do kabinetu nevstoupí a že ani nepodpoří kandidáta hnutí ANO na post předsedy dolní komory Parlamentu.

Před hlasováním o důvěře Sněmovny menšinové vládě Babiše v lednu 2018 deklarovala TOP 09 ústy své místopředsedkyně Markéty Pekarové Adamové, že nemůže „hlasovat pro důvěru menšinové vládě Andreje Babiše, člověka, který v minulosti už prokázal, že se nezdráhá zneužívat moc ve svůj prospěch, člověka, který opakovaně prokazatelně lhal a (...) je podezřelý ze spáchání trestného činu, za který mu hrozí až desetiletý trest.“

Rovněž během hlasování ve Sněmovně si TOP 09 počíná naprosto odlišně od hnutí ANO, což dokládá analýza Michala Škopa ze sdružení KohoVolit.eu. I během dubna TOP 09 kritizuje vývoj politické situace, konkrétně vítěze voleb za dosavadní neexistenci vlády s důvěrou (čas 55:47).

Jiří Pospíšil

Jiří Pospíšil Pravda

Bylo zde několik variant, jak postavit většinovou vládu, aniž by se na ní museli podílet extremisté. To myslím SPD a komunisté. Je to v zásadě pouze o osobě Andreje Babiše, jestli za každou cenu chce být premiérem, a je vidět, že chce být.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť skutečně existuje několik variant většinové vlády, na níž by se nepodílely KSČM a SPD. Jde spíše o hypotetickou debatu, v každém případě má hnutí ANO celou řadu alternativ, jak početně sestavit koalici.

Variant většinové vlády bez účasti KSČM a SPD je bezesporu několik:

ANO (78 poslanců) ODS (25 poslanců) = 103 poslanců ANO (78) Piráti (22) ČSSD (15) = 115 ANO (78) Piráti (22) KDU-ČSL (10) = 110 ANO (78) Piráti (22) STAN (6) = 106 ANO (78) ČSSD (15) KDU-ČSL (10) = 103

V případě, že by sestavením vlády byl pověřen někdo jiný, deklarovaly některé strany – jmenovitě ODS, KDU-ČSL, STAN a částečně i Piráti – že by se nebránily jednání s ANO o vládě. Jedinou stranou ve Sněmovně, která odmítá možnost jakékoliv vládní spolupráce s ANO, je TOP 09.

Jiří Pospíšil

Jiří Pospíšil Pravda

Já neznám v Evropě trestně stíhaného premiéra.

Výrok je hodnocený jako pravdivý. V současné době není v Evropě jiný aktivní předseda vlády, který by čelil trestnímu stíhání, než Andrej Babiš v ČR.

V nedávné minulosti můžeme nalézt několik případů, kdy došlo k stíhání premiérů – ta ale vždy vedla k tomu, že dotyční se buďto vzdali své funkce, nebo byli již nebyli ve své pozici.

Jako první případ můžeme uvést stíhání a odsouzení bývalého islandského premiéra Geir Haarda v roce 2012. Dalším, kterého můžeme zmínit, je případ italského premiéra Silvia Berlusconiho, jehož mnohé skandály a následná trestní stíhání byly jedněmi z důvodů vedoucích k tomu, že se v roce 2011 vzdal funkce premiéra. V roce 2015 ho soud odsoudil k třem letům vězení a zákazu vykonávat veřejnou funkci do roku 2020.

K záležitosti stíhaní vrcholných politiků se Demagog věnoval také zde.

Jiří Pospíšil

Jiří Pospíšil Zavádějící

Trošku jsem čekal, že teda budou více jednat o programu. Zatím je to handrkování o postech. To znamená, všichni víme, kdo bude ministr vnitra, ale co ta vláda bude reálně dělat, jak bude levicová, jestli bude třeba zvyšovat daně a zavádět sektorovou daň nebo jiná témata, tak to je trošku odsunuto.

Tvrzení hodnotíme jako zavádějící, jelikož marginalizuje jednání ANO a ČSSD během března a části dubna trvající cca tři týdny. Zároveň předseda TOP 09 s největší pravděpodobností neví, kdo bude příštím ministrem vnitra, a už vůbec tuto informaci nemají „všichni“.

Hnutí ANO začalo se sociálními demokraty jednat v půli března 2018 a po tři týdny vedli jejich zástupci diskuze o programových průsečících. Celý tento koloběh mapuje Česká televize na svém webu.

Z mediálních informací o jednáních můžeme namátkou vybrat konsenzus v oblasti obrany. Lídři obou stran jednali také o daních a financích a shodu nalezli u zdravotnictví. Je však na místě zdůraznit, že jde pouze o zprostředkované, sporé a jistě neúplné informace médií a nikdo kromě jednajících konečné výsledky schůzí nezná. Třítýdenní jednání o programu ale dokumentují, že se na společné vizi vlády pracovalo.

Zároveň existují informace o jednání, kde ČSSD předala komunistům deset bodů, na kterých se s vítězem voleb neshodla. „Jedná se o priority, kde vidíme shodu a průnik levicových programů ČSSD a KSČM, a tudíž i prostor pro jejich společné prosazování ve vyjednávání o nové vládě s hnutím ANO. Teď čekáme na stanovisko KSČM,“ řekl předseda ČSSD Jan Hamáček.

Při řešení personálního obsazení jednotlivých ministerstev či působení trestně stíhaného Andreje Babiše ve vládě na začátku dubna 2018 došlo k rozkolu v jednání, což vyústilo v jeho ukončení. Po týdenním intermezzu se strany ke společnému stolu vrátily, aby dokončily dohodu na personálním obsazení kabinetu.

Odpovědi na otázky Pospíšilovi pravděpodobně poskytne až úplné znění koaliční smlouvy. Její text by mohl být hotov podle předsedy poslaneckého klubu ANO Jaroslava Faltýnka na začátku května.

Jiří Pospíšil

Jiří Pospíšil Nepravda

Voliči dali většinu hlasů Andreji Babišovi, resp. hnutí ANO.

Hnutí ANO získalo v parlamentních volbách 2017 celkem 29,64 % hlasů voličů. Jedná se o nejvíce hlasů pro jakýkoliv politický subjekt kandidující v těchto volbách. Nejde však o většinu z odevzdaných hlasů. Navíc ANO ani nedisponuje většinou mandátů.

Z výše uvedených důvodů je výrok hodnocen jako nepravdivý.

Jiří Pospíšil

Jiří Pospíšil Pravda

...s vládou, která nemá důvěru už 130 nebo kolik dní...

Prezident Miloš Zeman jmenoval vládu Andreje Babiše dne 13. prosince 2017. Sněmovna vyjádřila vládě nedůvěru 16. ledna 2018, následující den podala vláda demisi. Tu prezident Miloš Zeman přijal a opětovně pověřil Babiše sestavením nové vlády.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože kabinet Andreje Babiše vládne bez důvěry (k 23. dubnu 2018) celkem 131 dnů.

Jiří Pospíšil

Jiří Pospíšil Zavádějící

...a pokud reálně nebude v Parlamentu dál vládnout současná většina ANO, SPD a komunisté. Sto patnáct poslanců, kteří fakticky rozhodují o všem, co probíhá na půdě Poslanecké sněmovny.

Z analýzy hlasování v Poslanecké sněmovně plyne, že zde není jasně deklarovaná jedna „hlasovací koalice“, která by rozhodovala o chodu Sněmovny. Jsou zde nicméně viditelné jisté trendy, které dávají Pospíšilovi částečně za pravdu. Poslanecké kluby ANO, SPD a KSČM spolu skutečně hlasují nejčastěji, ale ne vždy se na všem shodnou a nelze říci, že tyto strany rozhodují o veškerém dění ve Sněmovně.

Poslanci SPD se například při projednávání státního rozpočtu neúspěšně pokoušeli prosadit seškrtání mezinárodní rozvojové pomoci, pro konečnou variantu rozpočtu pak však zvedli ruku společně s kluby ANO, KSČM, ČSSD, KDU-ČSL a Lenkou Kozlovou (Piráti).

Michal Škop ze sdužení KohoVolit.eu zpracoval analýzu všech veřejných hlasování v Poslanecké sněmovně mezi listopadem 2017 a dubnem 2018. Z analýzy pěti set hlasování vyplývá, že poslanci hnutí ANO nejčastěji hlasují ve shodě s kolegy z KSČM, méně často pak ve shodě se zástupci ČSSD a SPD.

Diskutovaná „koalice“ ANO, SPD a KSČM spolu hlasovala především při volbě personálních otázek Sněmovny. V případě, že se tyto tři strany rozhodnou hlasovat společně, disponují silou 115 poslanců.

Zmiňované strany společně zvolily do čela mandátového a imunitního výboru Stanislava Grospiče (KSČM) nebo předsedu výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD). Hlasování o volbě předsedy a místopředsedů Sněmovny byla tajná, nelze tedy doložit, zda byli Radek Vondráček (ANO), Tomio Okamura (SPD) a Vojtěch Filip (KSČM) zvolení hlasy této nepsané koalice.

Společně také kluby hlasovaly v otázkách mimořádných schůzí Poslanecké sněmovny, kdy v prvních dvou případech společně zamítly program schůze a tím ji ukončily. Ve třetím případě se rozhodovalo o tom, zda bude mimořádná schůze Sněmovny neveřejná. To podpořili kromě zmíněných stran rovněž sociální demokraté.

Jiří Pospíšil

Jiří Pospíšil Zavádějící

I v Rumunsku, kde socialisté vyhráli volby a jejich předseda je tresně stíhaný, má problémy se zákonem, tak si socialisté vybrali jiného premiéra, resp. premiérku. Bohužel u nás není politická kultura ani jako v Rumunsku.

Výrok je hodnocen jako zavádějicí. Je sice pravda, že rumunská sociální demokracie PSD vyhrála parlamentní volby v roce 2016; platí také, že předseda této strany, Liviu Dragnea je trestně stíhaný za podvod a zločinné spolčení. Je ale zavádějící tvrdit, že volba trestně nestíhaných kandidátů na post premiéra v Rumunsku souvisí čistě jen s politickou kulturou –v Rumunsku totiž platí zákon, který zakazuje odsouzeným osobám být předsedou vlády.

V rumunských parlamentních volbách v roce 2016 vyhrála strana PSD se ziskem 46 % hlasů. Její předseda Dragnea měl již v minulosti problém se zákonem, když byl v dubnu 2016 pravomocně odsouzen k podmínečnému trestu za snahu zfalšovat výsledky národního referenda z roku 2012, které mělo potvrdit zahájení procesu odvolání tehdejšího prezidenta Traiana Băsescu. Toto pravomocné rozhodnutí soudu znemožnilo Dragneaovi kandidovat na místo předsedy vlády dle zákona 90/2001, o organizaci a fungování vlády a ministerstev. Strana PSD zvolila jako svého premiéra po volbách Sorina Grindeanu.

Během posledního roku mělo Rumunsko tři premiéry. První povolební premiérem Grindeanu byl ale sesazen z funkce poté, co přišel o podporu své vlastní strany a koaličního partnera, strany ALDE v červnu 2017. Jeho nástupcem byl vybrán Mihai Tudose, který následně odstoupil z funkce po rozporech s předsedou strany Dragneaem. V současné chvíli je tedy ve funkci premiérky Viorica Dancila (od 17. ledna 2018).

Je tedy otázkou, do jaké míry mají změny na postu předsedy rumunské vlády co dočinění s politickou kulturou, když působení předsedy nejsilnější strany Dragnea na postu premiéra je blokováno zákonem.

Jiří Pospíšil

Jiří Pospíšil Pravda

My jsme v tuto chvíli ve výzkumech kolem čtyřech, pěti procent. V zásadě jsme na tom, jak dopadly volby. Kolem 5 procent. Pokles dále nepokračuje.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože TOP 09 po říjnových volbách skutečně spíše stagnuje, v rámci statistické chyby se pohybuje na stejné úrovni.

Ve volbách do Sněmovny v říjnu 2017 získala TOP 09 5,31 % hlasů. Od té doby vyšlo několik volebních modelů – konkrétně vycházíme z modelů CVVM, STEM a Kantar TNS.

Agentura CVVM v posledním měření dává ve volebním modelu Pospíšilově straně 4,5 %. Připomeňme, že jde o výzkum, jak by volby dopadly v den dotazování, kdyby k volbám přišli všichni, kdo jsou již rozhodnuti. Nezahrnuje tak nerozhodnuté voliče. Volební model STEM pak TOP 09 přiznává 4,6 % hlasů a Kantar TNS pro Českou televizi pracuje s údajem 4,5 %.

Z těchto dostupných dat vyplývá, že odhad volebního zisku TOP 09 je o nyní o něco nižší, než jaký byl skutečný zisk ve volbách, nicméně rozdíl je v rámci statistické chyby. Preference nevykazují žádný klesající ani rostoucí trend, jde fakticky o stagnaci.

Jiří Pospíšil

Jiří Pospíšil Pravda

Když se podíváte třeba na situaci ODS, tak jí trvalo několik let, než se stabilizovala a začala jít nahoru.

Při pohledu na data CVVM výrok hodnotíme jako pravdivý, protože po poklesu volebních preferencí ODS v letech 2012–2014 došlo nejprve ke stabilizaci a poté k pomalému nárůstu volebních preferencí ODS.

Jiří Pospíšil

Jiří Pospíšil Pravda

Andrej Babiš slíbil za svých 130 dní vládnutí sliby za 80 miliard korun.

Zmíněný údaj vychází z článku Českého rozhlasu, který zmapoval sliby premiéra v demisi, které rozdal v rámci fungování v čele vlády. Mezi tuto sumu patří např. slibované daňové úspory, zvyšování důchodů, jízdné zdarma i konkrétní projekty jako rekonstrukce skokanských můstků v Harrachově.

Autoři textu upozorňují, že částka může být i vyšší, neboť některé sliby Babiš nijak nekvantifikoval, popř. jde o nekonkértní vyjádření a nelze je tedy připočíst.

Jiří Pospíšil

Jiří Pospíšil Pravda

Odkážu na Slovensko, kde pan Sulík, který je europoslancem, je v tuto chvíli předsedou nejsilnější opoziční strany a za dobu, co byl europoslancem, ta strana za těch několik let vzrostla o 8 procent.

Výrok hodnotíme jako pravdivý vzhledem k významnému nárůstu voličských hlasů.

Předseda strany Sloboda a Solidarita (SaS), europoslanec Richard Sulík získal svůj mandát v Evropském parlamentu v roce 2014. Pokud budeme porovnávat výsledky voleb do Slovenské národní rady, tak v roce 2012 získala SaS 5,88 % hlasů, zatímco v roce 2016 12,1% hlasů. Rozdíl tedy činí 6,22 %.

Pokud bychom sledovali vývoj preferencí po posledních událostech na Slovensku, SaS v růstu pokračuje. Agentura Focus jí v březnu naměřila již 14 %, čímž strana pod Sulíkem navýšila svou podporu v daném období o 8 %, což odpovídá Pospíšilově tvrzení.

Jiří Pospíšil

Jiří Pospíšil Pravda

Já jsem jasně řekl, že zúčtování s Jiřím Pospíšilem nastane po podzimních komunálních volbách.

Jiří Pospíšil se po zvolení předsedou TOP 09 vyjádřil, že jeho cílem bude pracovat na komunálních volbách. Dále řekl, že lidé na kandidátce nemusí být členy strany a že je potřeba oslovit i nestraníky. Komunální volby mají být zároveň prvním hodnocením nového vedení.

Jiří Pospíšil

Jiří Pospíšil Pravda

Třeba v sobotu jsme měli programovou konferenci, kde jsme do detailu řešili náš předvolební program. Debatujeme se STANem, který je naším ctěným koaličním partnerem.

V sobotu 21. dubna 2018 se uskutečnila Pražská programová konference TOP 09. Její součástí měla být i jednání o volebním programu strany a dokončení přípravy na kampaň.

TOP 09 a hnutí Starostové a Nezávislí se opětovně dohodly na spolupráci ve volbách do zastupitelstva hlavního města Prahy. Ve společném oznámení na začátku března uvedly, že jednání budou pokračovat dál.

Jiří Pospíšil

Jiří Pospíšil Pravda

Hnutí STAN třeba nominovalo na kandidátku (na společnou pražskou kandidátku, pozn. Demagog.cz) Hanu Marvanovou.

Strana TOP 09 a hnutí Starostové a nezávislí se dohodly, že budou ve volbách do zastupitelstva hlavního města Prahy kandidovat společně. Celostátní výbor hnutí STAN schválil koncem března Hanu Marvanovou jako nejvýše postavenou kandidátku.

Jiří Pospíšil

Jiří Pospíšil Pravda

Oldřich Navrátil je člověk, který dlouhodobě podporuje TOP 09 (...) od počátku vzniku TOP 09 Oldřich Navrátil stranu TOP 09 podporuje.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Nejde sice ověřit Pospíšilovo tvrzení, že Oldřich Navrátil podporuje TOP 09 od samého počátku, nicméně Navrátil tuto stranu a její kandidáty podporuje dlouhodobě nejméně od roku 2013.

Oldřich Navrátil podpořil TOP 09 například před loňskými volbami do Poslanecké sněmovny. V klipu natočeném před těmito volbami prohlásil: „Tak já prostě podporuju TOP 09, protože má takový úžasný lidi v čele.“ Navrátil TOP 09 také podpořil při volbách do Evropského parlamentu v roce 2014, jejího předsedu Karla Schwarzenberga v prezidentských volbách v roce 2013 a je uveden mezi podporovateli TOP 09 na jejím webu.

Jiří Pospíšil

Jiří Pospíšil Pravda

V Praze se starám o Muzeum Kampa, o Nadaci Jana a Medy Mládkových, Werichovu vilu atd.

Pospíšil jako předseda správní rady má ve jmenovaných institucích skutečně vliv.

Je třeba poznamenat, že Muzeum Kampa a Werichova vila jsou zřizovány právě Nadací Jana a Medy Mládkových. Pospíšil se stal členem správní rady nadace v roce 2011, v roce 2016 se pak stal jejím předsedou.

Pokud jde o Muzeum Kampa, podle stránek nadace se pod Pospíšilovým vedením „rozšiřuje sbírka nadace a výstavní program se obohatil o představení autorů, kteří kvůli zde panujícímu totalitnímu režimu opustili Československo a jejichž tvorba není dostatečně jejich původně domácímu publiku známá.“ Ve Werichově vile se Pospíšil společně s Medou Mládkovou „věnoval dopracování ideového řešení expozice věnované životu a tvorbě Jana Wericha.“ Pospíšil také „koordinuje celý projekt Oživení Werichovy vily.“

Jiří Pospíšil

Jiří Pospíšil Pravda

... vám všichni odborníci řeknou, že ročně se má v Praze postavit 8 tisíc bytů, abyste udržela základní bytový fond, a ono se jich staví kolem 2 tisíc, stavební povolení, která se vydávají, jsou na 1 500 až 2 000 bytů ... [K]lesá počet bytů v Praze.

Podle analýzy společnosti Deloitte by měl počet bytů v Praze vzrůst každý rok o 6 000 nových bytů. Stejná analýza také zmonitorovala počet vydaných stavebních povolení, které se v Praze pohybují okolo 2 000 za rok, což je oproti roku 2000 pokles zhruba o tři čtvrtiny. Co se týče dokončených bytů za jeden rok, v posledních třech letech se tento počet pohybuje v rozmezí 5–6 tisíc byt. Zahájených staveb bytů bylo v roce 2015 5 227, o rok později 2 758 a minulý rok 3 734.

V rámci informování o analýze, které vyšlo na serveru Aktuálně.cz, je citován také Michal Melč z Deloitte. Ten uvádí:

„Počet nově zahájených bytů v Praze ke konci roku 2016 činil 2758, v roce 2017 předpokládáme další pokles, když v polovině roku byla zahájena výstavba 1633 bytů. Zatímco na konci roku 2016 bylo dokončeno 6092 nových bytů, v polovině roku 2017 to bylo již jen 2947, přičemž trend je klesající.“

Podle posledního měření Českého statistického úřadu, které proběhlo v roce 2011, počet bytů v Praze stoupá. Od roku 2001 v Praze přibylo okolo 36 tisíc bytů. Ovšem problém je s nově stavěnými byty, jejichž tempo výstavby skutečně klesá.

Jiří Pospíšil

Jiří Pospíšil Pravda

Podle statistik OECD je Česká republika na 121. místě v délce povolovacího stavebního řízení.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) podobný žebříček zemí podle délky stavebního řízení nevydává. Jiří Pospíšil má pravděpodobně na mysli žebříček ve zprávě Doing Business, kterou každoročně vydává Světová banka.

Údaj o 121. příčce není zcela přesný. Pokud jde o stavební řízení celkově, skončila Česká republika na 127. místě ze 185 porovnávaných zemí.

Přestože údaj není přesný, výrok hodnotíme jako pravdivý vzhledem ke kontextu, ve kterém byl vyřčen. Jiří Pospíšil zde poukazoval na příliš velkou délku stavebního řízení, což údaj ze žebříčku Světové banky potvrzuje; žebříčkové umístění se pak liší pouze mírně.

Jiří Pospíšil

Jiří Pospíšil Pravda

Je celá řada dneska žalob na město Prahu a na její příspěvkové organizace, že neposkytují dostatek informací veřejnosti.

V minulosti se Praha vícekrát dostala do sporu o zveřejnění informací na základě zákona o volném přístupu k informacím. Aktivní v tomto směru byla v posledních letech hlavně buňka pražských Pirátů, kteří požadovali přístup k informacím jak jednotlivých městských částí, tak i městských firem.

V dalších sporech například Dopravní podnik hlavního města Prahy odmítal zveřejňovat informace o aktuální poloze dopravní prostředků hromadné městské dopravy nebo aktuální vytíženost tramvají. V roce 2012 Magistrát hlavního města Prahy prohrál spor o přístup k informacím ohledně registračních značek. Lze proto tvrdit, že Praha je žalována kvůli nezveřejňování informací.

Jiří Pospíšil

Jiří Pospíšil Zavádějící

...Wi-Fi do metra, která tam byla slíbena a dodneška tam není.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, neboť v předvolebním spotu Adriany Krnáčové (a Elišky Kaplický Fuchsové) se mluvilo o tom, že „není tak těžký tady (myšleno v metru, pozn. Demagog.cz) udělat signál“; stejně tak se o pokrytí metra mobilním signálem píše ve volebním programu hnutí ANO z roku 2017. Pospíšil ovšem tohle zaměňuje za kompletní pokrytí metra Wi-Fi sítí, což je odlišná věc.

Hnutí ANO v Praze před komunálními volbami 2014 ve svém programu neslibovalo, že pokryje pražské metro Wi-Fi. V předvolebním spotu (čas 1:15), ve kterém vystupovala Adriana Krnáčová, Eliška Kaplický Fuchsová a Patrik Nacher, ovšem o volání v metru řeč je. Nejde ovšem o Wi-Fi, ale o signál mobilních operátorů.

Kaplický Fuchsová: „To není tak těžký tady udělat signál, ne?“ Krnáčová (ironicky): „Je. Protože to musí být co nejdražší, stejně jako ta Opencard. Jo? Uděláme řešení pro Prahu, které je dobré a kurva drahé. To je takový ten styl, posledních 20 let se to takhle dělo.“

Ve volebním programu hnutí ANO (str. 9) pro volby do Poslanecké sněmovny 2017 se o pražském metru a signálu objevila konkrétní zmínka. Ovšem ani zde se nemluví o Wi-Fi pokrytí celého metra, ale jde o mobilní signál:

„Základním předpokladem nejen pro využití služeb eGovernmentu, je kvalitní a dostupné vysokorychlostní připojení k internetu. Českou republiku je třeba pokrýt, a to i ve venkovských oblastech, kde je z ekonomických důvodů nabídka komerčních poskytovatelů připojení omezená, ale například i v pražském metru. Je absurdní, že Pražané v metru nemohou ani telefonovat ani být připojeni.“

Pokud tedy vyjdeme z volebních programů hnutí ANO, tak závazek, že by mělo být metro pokryto Wi-Fi sítí, není dohledatelný. Stejně tak jej nelze nalézt ve veřejných prohlášeních. Pospíšil zřejmě zaměňuje Wi-Fi za pokrytí mobilním signálem.

Aktuálně je možné se k Wi-Fi připojit v šesti stanicích metra. Dne 17. října, těsně před loňskými sněmovními volbami, došlo ke spuštění online bezpečnostního systému, v rámci kterého se přes připojení k Wi-Fi mohou cestující dozvědět o mimořádných událostech, výlukách apod. Zdarma se také mohou připojit k internetu.

Krnáčová se k projektu vyjádřila následovně: „Jsem ráda, že cestující budou mít konečně přístup k technologii wifi a věřím, že už brzy se dočkáme dalšího rozšíření přístupu k internetu v podzemní dráze.“

Jiří Pospíšil

Jiří Pospíšil Pravda

Pokud vím, pan Nacher ještě není potvrzený, zatím byl zvolen v primárních volbách, zatím ještě není oficiálním kandidátem hnutí ANO.

Patrik Nacher byl zvolen v primárních volbách, kdy členové hnutí ANO hlasovali od čtvrtka 19. dubna do soboty 21. dubna 2018, s volební účastí 63 %.

Krajský manažer hnutí ANO Martin Haushalter uvedl k volbám následující:

„V primárních volbách zvítězil Patrik Nacher. Stává se tak oficiálně zvoleným kandidátem na lídra pro podzimní komunální volby. Tohoto kandidáta ještě musí potvrdit krajský sněm a celostátní předsednictvo.“ Výrok je hodnocen jako pravdivý, jelikož dle stanov hnutí ANO musí být kandidát schválen Výborem (.pdf, str. 9) a Předsednictvem (.pdf, str. 10); zároveň může mít vliv na schválení kandidáta i předseda (.pdf, str. 11):

„(6) Předseda je oprávněn ve výjimečných a odůvodněných případech i po schválení kandidátních listin Výborem dle čl. 11 odstavce (4) písm. f), g) a h) těchto stanov do schválených kandidátních listin zasáhnout (zejména vyškrtnout kandidáty a/nebo změnit pořadí jednotlivých kandidátů a/nebo doplnit kandidáty).“



Jiří Pospíšil

Jiří Pospíšil Pravda

Já když jsem byl zvolen předsedou strany, tak jsem od počátku říkal, že chci učinit maximum pro to, abychom se se středopravicovými stranami dohodli.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože Jiří Pospíšil se ke spolupráci se středopravicovými stranami vyjádřil kladně již na tiskové konferenci bezprostředně po svém zvolení předsedou TOP 09.

Pospíšil zde mluvil o několika středopravicových stranách. Prohlásil, že „Starostové a nezávislí jsou TOP 09 dneska nejbližším politickým subjektem“ a doufá, že „v komunálních volbách leckde postavíme společné projekty a společné kandidátky“ (video od 7:48).

Dále vyzval ke spolupráci ve volbách do Evropského parlamentu, když uvedl: „Byl bych rád, kdyby strany TOP 09, Starostové a KDU, kteří jsou součástí tzv. Evropské lidové strany, kandidovaly společně.“ (od 1:32) Na adresu ODS Pospíšil řekl, že i s touto stranou by rád spolupracoval (od 8:40).

Jiří Pospíšil

Jiří Pospíšil Neověřitelné

Mluvíte o ODS. S tou třeba máme několik kandidátek na severní Moravě, máme s ní kandidátku v Ostravě.

Strany ODS a TOP 09 se skutečně shodly na společné ostravské kandidátce už v únoru 2018, v čele kandidátky bude nestraník Zdeněk Nytra. Zdeňka Nytru podpoří také Strana Soukromníků. V ostatních volebních obvodech Severní Moravy se o koalicích dosud jedná, oficiálně ale nebyly potvrzeny. Tento výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Občanští demokraté na 55členné kandidátce v Ostravě budou mít 39 míst, TOP 09 obsadí 11 míst a Strana Soukromníků 5 míst. Politické strany se také shodly na podpoře rektora brněnské Masarykovy univerzity Mikuláše Beka, který bude kandidovat v Brně v podzimních volbách do Senátu.

„Nabídku jsem zvažoval dlouho, ale nakonec jsem si řekl, že naše společná kandidátka nemusí být marný projekt,“ řekl Nytra pro server iDNES.cz, který momentálně působí jako senátor. Před zvolením byl mnoho let ředitelem Hasičského záchranného sboru MS kraje.

Strany ODS a TOP 09 podle všeho jednají i o dalších společných kandidátkách. Dosud ovšem oficiálně konečnou dohodu na Severní Moravě neoznámili. Vyjednáváme ještě o dalších městech. Na severu Moravy zřejmě nepůjde jen o Ostravu,“ řekl předseda TOP 09 Jiří Pospíšil pro Hospodářské noviny na konci února tohoto roku.

Jiří Pospíšil

Jiří Pospíšil Pravda

Příkladem je rektor Bek v Brně, kde se udělala férová koaliční smlouva a čtyři strany ho podporují.

Současný rektor Masarykovy univerzity v Brně (MU) Mikuláš Bek chtěl od začátku získat podporu široké koalice stran. Na Bekově podpoře se doposud shodly ODS, TOP 09, Strana zelených a Starostové a nezávislí, což Bek oznámil na svém oficiální twitterovém účtu. Rektor Masarykovy univerzity zároveň jedná o podpoře s Piráty, u kterých se čeká na jejich vnitřní schvalovací proceduru. Proto výrok hodnotíme jako pravdivý.

Rektor MU se bude na podzim ucházet o hlasy voličů jako nezávislý v brněnském obvodu číslo 59, kde mandát nyní vykonává Eliška Wagnerová zvolená za Stranu zelených. Bývalá ústavní soudkyně křeslo v Senátu obhajovat nechce.Její rozhodnutí nekandidovat bylo také podmínkou pro kandidaturu Beka: „Proti ní bych nekandidoval,“ řekl pro ČTK. Kandidaturu v obvodu 59 už ohlásil také uznávaný kadeřník Jan Špilar za KDU-ČSL.

V Senátu se chce Bek věnovat vědě a vzdělávání, evropské politice a unijním fondům, ale také elektronizaci státní správy. S politickými stranami, u kterých se uchází o podporu, se prý shoduje na opatrném postoji k případným ústavním změnám.

Pro ODS je Bek už druhým kandidátem, kterého v tomto obvodě pro letošní senátní volby podpořila. Tím prvním byl frontman brněnské skupiny Kamelot Roman Horký, kterého představila jako kandidáta v minulém roce na podzim. Letos v únoru ale svoji podporu ODS přehodnotila a i s dalšími stranami podpořila Beka.